{"id":8157,"date":"2011-08-01T14:00:00","date_gmt":"2011-08-01T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8136"},"modified":"2011-08-01T14:00:00","modified_gmt":"2011-08-01T13:00:00","slug":"innocent-bawdyhouse-ii-64","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/08\/01\/innocent-bawdyhouse-ii-64\/","title":{"rendered":"Innocent BawdyHouse II 64."},"content":{"rendered":"
autor: Clarrkys & Disturbed Angel<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
<\/div>\n
Mysl\u00edm, \u017ee jsme oba tak trochu jako v ext\u00e1zi. Vlastn\u011b v tuhle chv\u00edli mi mozek \u00fapln\u011b vypnul, tak\u017ee myslet nem\u016f\u017eu v\u016fbec. L\u00edb\u00e1me se a mazl\u00edme. S\u00e1m se po chv\u00edli odt\u00e1hnu, abych popadl dech. D\u00edv\u00e1m se na Toma a lehce se pousm\u011bju. On se taky usm\u00edv\u00e1, ale a\u017e moc z\u00e1\u0159iv\u011b. Vesel\u00fd a bezstarostn\u00fd, takov\u00fd je jeho \u00fasm\u011bv. Je\u0161t\u011b se k n\u011bmu p\u0159itisknu a znovu se p\u00e1r minut l\u00edb\u00e1me a hlad\u00edme. Po chv\u00edli zopakuju co p\u0159edt\u00edm, s t\u00edm rozd\u00edlem, \u017ee Toma pevn\u011b obejmu a hlavu mu polo\u017e\u00edm jen tak lehce na rameno. Po chvilce ji ale lehce oto\u010d\u00edm a vsaju do nosu v\u016fni Tomova tri\u010dka a v\u016fni, kter\u00e1 je typick\u00e1 pro samotn\u00e9ho Toma. Lehce vydechnu a odt\u00e1hnu se. Pousm\u011bju se a otev\u0159u dve\u0159e, vylezu ven. Lehce se mi zamot\u00e1 hlava, ale p\u0159idr\u017e\u00edm se auta.<\/div>\n
„Dobr\u00fd\u2026 dobr\u00fd,“ \u0159eknu s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem a hned to zamluv\u00edm. „Kdy se uvid\u00edme?“ zept\u00e1m se a kouk\u00e1m na Toma, zat\u00edmco jsem op\u0159en\u00fd jednou rukou o auto.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„No, j\u00e1 douf\u00e1m, \u017ee co nejd\u0159\u00edv\u2026“ S \u00fasm\u011bvem vylezu z auta a stoupnu si vedle tebe. Chytnu t\u011b jednou rukou za bok a znovu t\u011b pol\u00edb\u00edm, pomalu a l\u00e1skypln\u011b, p\u0159itom t\u011b po tom boku lehce hlad\u00edm. Kdy\u017e se odt\u00e1hnu, chvilku sleduju tv\u016fj obli\u010dej\u00edk zbl\u00edzka, sleduju, jak se kr\u00e1sn\u011b usm\u00edv\u00e1\u0161.<\/div>\n
„Co t\u0159eba z\u00edtra? Odpoledne nebo nave\u010der? M\u016f\u017eeme si d\u00e1t sraz n\u011bkde ve m\u011bst\u011b, vezme\u0161 malou Amy a zajdeme na ve\u010de\u0159i. Co na to \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ Usm\u011bju se a zabouchnu dve\u0159e u auta, chytnu t\u011b za pas a d\u00e1m ti lehk\u00fd polibek na nos\u00edk. P\u0159ejdeme spolu ke druh\u00fdm dve\u0159\u00edm, k m\u00edstu \u0159idi\u010de.<\/div>\n
„To je dobr\u00fd n\u00e1pad.“ \u0158ekne\u0161 a usm\u011bje\u0161 se. Znovu t\u011b pol\u00edb\u00edm, tentokr\u00e1t si t\u011b p\u0159idr\u017e\u00edm za bradu. C\u00edt\u00edm se, jako bych t\u011b teprve te\u010f poznal a u\u017e\u00edval si ka\u017edou novou vte\u0159inu za\u017eitou s tebou\u2026 jako bych tuhle situaci nikdy necht\u011bl ukon\u010dit, u\u017e do konce \u017eivota bych cht\u011bl b\u00fdt jen s tebou. Takov\u00e9 jsou v\u017edycky za\u010d\u00e1tky nov\u00fdch vztah\u016f.<\/div>\n
„Tak co t\u0159eba ve 4 na n\u00e1m\u011bst\u00ed? M\u016f\u017ee\u0161 p\u0159ijet autem, nech\u00e1\u0161 ho tam, j\u00e1 p\u0159ijedu autobusem a p\u016fjdeme do n\u011bjak\u00e9 restaurace pobl\u00ed\u017e. Jo?“ Znovu t\u011b za\u010dnu l\u00edbat a ty p\u0159itom lehce p\u0159ikyvuje\u0161. Odtrhnu se od tebe a\u017e po p\u00e1r minut\u00e1ch a otev\u0159u ti dve\u0159e od auta.<\/div>\n
„Tak dobrou.“ \u0160eptnu a ty nasedne\u0161. Pomalu se rozejdu k domu, ode dve\u0159\u00ed se k tob\u011b je\u0161t\u011b oto\u010d\u00edm a m\u00e1vnu ti. Potom odjede\u0161 a j\u00e1 zajdu dom\u016f. M\u00e1m nehor\u00e1znou radost, cht\u011bl bych se sm\u00e1t nebo k\u0159i\u010det, ale unikne mi jenom takov\u00e9 podivn\u00e9 radostn\u00e9 kv\u00edknut\u00ed a mamka udiven\u011b oto\u010d\u00ed hlavu od televize. Hned si k n\u00ed jdu sednout a pov\u00edm j\u00ed o tom chl\u00e1pkovi a o tob\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
<\/div>\n
*<\/div>\n
<\/div>\n
Druh\u00fd den t\u011b u\u017e p\u0159ed \u010dtvrtou \u010dek\u00e1m na n\u00e1m\u011bst\u00ed na autobusov\u00e9 zast\u00e1vce. Dopoledne jsem byl u toho chl\u00e1pka, douf\u00e1m, \u017ee se na to nebude\u0161 pt\u00e1t. Sed\u00edm tam je\u0161t\u011b tak asi \u010dtvrt hodinky, u\u017e m\u00e1\u0161 deset minut zpo\u017ed\u011bn\u00ed\u2026 za p\u00e1r minut t\u011b ale uvid\u00edm p\u0159ich\u00e1zet s malou na rukou. Vstanu a ud\u011bl\u00e1m p\u00e1r krok\u016f k tob\u011b, kdy\u017e p\u0159eb\u011bhne\u0161 silnici.<\/div>\n
„Ahoj!“ Trochu k\u0159iknu s \u00fasm\u011bvem a chci p\u0159ij\u00edt k tob\u011b, ale zastav\u00ed\u0161 m\u011b zvednutou rukou.<\/div>\n
„Po\u010dkej, chvilku, mal\u00e1 ti chce n\u011bco uk\u00e1zat\u2026“ \u0159ekne\u0161 a j\u00e1 pozvednu obo\u010d\u00ed, ale pak pochop\u00edm\u2026 d\u00e1\u0161 malou na zem, ta se chvilku kol\u00edb\u00e1 ze strany na stranu, jako by tan\u010dila b\u0159i\u0161n\u00ed tanec, ale po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch se rozcupit\u00e1 sm\u011brem ke mn\u011b. Vykul\u00edm o\u010di a d\u0159epnu si, skoro mi vhrknou slzy do o\u010d\u00ed, kdy\u017e ke mn\u011b kol\u00e9bav\u011b p\u0159ijde s nata\u017een\u00fdma ru\u010di\u010dkama a rovnou mi vleze do n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Amy\u2026“ \u0159eknu radostn\u011b a vyt\u00e1hnu si ji nahoru do n\u00e1ru\u010de. „Ty u\u017e se\u0161 velk\u00e1 holka.“ Zasm\u011bju se, kdy\u017e m\u011b hned popadne za cop\u00e1nky, ud\u011bl\u00e1 to p\u0159i ka\u017ed\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti, potv\u016frka mal\u00e1\u2026<\/div>\n
„Bille, poj\u010f sem\u2026“ p\u0159ijde\u0161 ke mn\u011b s \u00fasm\u011bvem a obejme\u0161 m\u011b. Pol\u00edb\u00edm t\u011b na tv\u00e1\u0159. „Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee jsem nemohl b\u00fdt u toho, kdy\u017e ud\u011blala prvn\u00ed kr\u016f\u010dky\u2026 kdy se j\u00ed to poda\u0159ilo?“ Usm\u00edv\u00e1m se a pohlad\u00edm Amy po l\u00ed\u010dku. Hned na to pohlad\u00edm zase tebe.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
<\/div>\n
Pokr\u010d\u00edm rameny. „No prost\u011b, r\u00e1no jsem j\u00ed vyndal z post\u00fdlky a ona se postavila a asi ud\u011blala p\u00e1r krok\u016f. Nevid\u011bl jsem to, byl jsem z\u00e1dy, kdy\u017e m\u011b zatahala za nohavici. Ale pak se oto\u010dila a ud\u011blala p\u00e1r vratk\u00fdch kr\u016f\u010dk\u016f a spadla na zadek,“ radostn\u011b rozhazuji rukama. Mal\u00e1 se k Tomovi moc m\u00e1, ale po chv\u00edli se za\u010dne natahovat n\u011bkam pry\u010d. Tom tro\u0161ku sklesle \u0159ekne, \u017ee chce j\u00edt asi za mnou. Jen zakrout\u00edm hlavou. „Nechce, dej j\u00ed na zem.“
Tom to ud\u011bl\u00e1 a mal\u00e1 ud\u011bl\u00e1 dva kroky sm\u011brem k font\u00e1n\u011b, kter\u00e1 tam je, pak ale ztrat\u00ed balanc a na posledn\u00ed chv\u00edli se zachyt\u00ed Tomovy nohavice. Pak se spust\u00ed na kolena a za\u010dne si to tam \u0161tr\u00e1dovat po \u010dty\u0159ech.<\/div>\n
„Amy,“ \u0159ekneme s Tomem z\u00e1rove\u0148 a j\u00e1 ji vezmu na ruce.
„Bude\u0161 cel\u00e1 \u0161pinav\u00e1. Ale v\u016fbec ti to nevad\u00ed, jak vid\u00edm,“ pousm\u011bju se a p\u0159inesu ji a\u017e k font\u00e1n\u011b, kde se za\u010dne hned ru\u010di\u010dkama \u010dabrat.
Usm\u00edv\u00e1m se, proto\u017ee m\u00e1m taky radost. Chv\u00edl\u00ed jen tak stoj\u00edme na tom n\u00e1m\u011bst\u00ed a pov\u00edd\u00e1me, kdy\u017e ani nev\u00edm kdo, navrhne, \u017ee bychom mohli j\u00edt u\u017e si sednout na j\u00eddlo.
V restauraci p\u0159inesu mal\u00e9 \u017eidli\u010dku pro d\u011bti, ale Tom si ji chce je\u0161t\u011b chv\u00edli chovat, ne\u017e ji tam d\u00e1. D\u011blaj\u00ed spolu blbosti. Lechtaj\u00ed se, \u0161k\u00e1dl\u00ed a tul\u00ed. Mus\u00edm se sm\u00e1t, proto\u017ee to prost\u011b jinak nejde. Kdy\u017e ji Tom d\u00e1 do \u017eidli\u010dky a my si kone\u010dn\u011b objedn\u00e1me, chytnu ho za ruku.
„Tomi, co u toho doktora dneska?“ \u0159eknu s \u00fasm\u011bvem na rtech, ale kdy\u017e se mi rukou vytrhne\u0161, m\u016fj \u00fasm\u011bv taky opadne. „Nene, j\u00e1\u2026 teda v\u00edm, \u017ee mi asi nem\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct, co si s n\u00edm prob\u00edral. Jen jestli to bylo dobr\u00fd nebo jestli ti n\u011bco poradil\u2026 a\u2026 a tak,“ \u0159eknu opatrn\u011b. Tom nevypad\u00e1 nijak nad\u0161en\u011b. Asi to nebyl moc dobr\u00fd n\u00e1pad.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/div>\n
<\/div>\n
Za\u010dnu si jen tak pohr\u00e1vat s prsty, i dlan\u011b se mi za\u010dnou potit\u2026 pod\u00edv\u00e1m se letmo po tob\u011b, ale vyhnu se tv\u00fdm o\u010d\u00edm. Kouknu na Amy a smutn\u011b se pousm\u011bju.<\/div>\n
„Cht\u011bl po mn\u011b, abych mu \u0159ekl, o \u010dem si mysl\u00edm, \u017ee zni\u010dilo n\u00e1\u0161 vztah\u2026 mluvili jsme o Adamovi. J\u00e1\u2026 necht\u011bl jsem, ale on m\u011b nutil, c\u00edtil jsem se stra\u0161n\u011b. Nev\u00edm, Bille, jestli tam je\u0161t\u011b budu cht\u00edt j\u00edt, on je\u2026 j\u00e1 nev\u00edm, p\u0159ipadalo mi, \u017ee to s t\u00edm ani nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho, jako by tam byl jen proto, aby m\u011b tr\u00e1pil. Potom do m\u011b hustil n\u011bjak\u00e9 psychologick\u00e9 \u0159e\u010di, jako \u017ee to mus\u00edm p\u0159ekonat a tak\u2026 Bylo to stra\u0161n\u00e9, opravdu. Potom jsme chv\u00edli mluvili o sexu\u2026 no. \u0158ekl jsem mu o tom, co se stalo v\u010dera, a \u0159ekl, \u017ee m\u00e1me randit a chovat se, jako bychom teprve za\u010d\u00ednali, \u017ee na sex je brzo.“ Na chv\u00edli to utnu, proto\u017ee n\u00e1m serv\u00edrka p\u0159inese j\u00eddlo. S chut\u00ed se pust\u00edm do hranolek. Ty ani nej\u00ed\u0161, jenom se na m\u011b trochu udiven\u011b d\u00edv\u00e1\u0161. Povzdychnu si.<\/div>\n
„Chyb\u00ed mi to, Bille\u2026 ty v\u00ed\u0161, jak\u00fd j\u00e1 jsem, nevydr\u017e\u00edm bez toho dlouho.“ \u0160eptnu zoufale a rad\u0161i si nacpu je\u0161t\u011b n\u011bco do pusy, abych ne\u0159ekl n\u011bjakou pt\u00e1kovinu.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee i to, \u017ee jsi mluvil o Adamovi, ti pom\u016f\u017ee. M\u00e1m ho r\u00e1d. Taky jsem si u n\u011bj kolikr\u00e1t p\u0159i\u0161el stra\u0161n\u011b. Dokonce jsem ho u\u017e dvakr\u00e1t poslal do prdele. On je profesion\u00e1l\u2026 Dok\u00e1zal mi to t\u00edm, jak se potom zachoval.“ Pousm\u011bju se. „V\u00ed\u0161, ty si mysl\u00ed\u0161, \u017ee ti chce ka\u017ed\u00fd jen \u0161kodit. A \u017ee z tebe chce tahat t\u0159eba to, co je ti nep\u0159\u00edjemn\u00e9, k \u010demu se nechce\u0161 vracet, ale mysl\u00edm, \u017ee pot\u0159ebuje\u0161 dostat Adama ze sebe. V\u00edm, \u017ee to nen\u00ed nic jednoduch\u00e9ho, ale s\u00e1m jsi mi \u0159ekl tehdy, \u017ee to zvl\u00e1dne\u0161. \u017de to zvl\u00e1dne\u0161 s\u00e1m, ale j\u00e1 se tr\u00e1pil t\u00edm, \u017ee to v sob\u011b jenom dus\u00ed\u0161. Tak te\u010f nezahazuj p\u0159\u00edle\u017eitost se toho zbavit. M\u00e1\u0161 \u0161anci na Adama zapomenout,“ lehce si povzdechnu. D\u00e1m do pusy p\u00e1r soust a taky Amy tro\u0161ku d\u00e1m.
Po mal\u00e9 chv\u00edli se zad\u00edv\u00e1m na Toma. Na vidli\u010dku zabod\u00e1v\u00e1 jednu hranolku po druh\u00e9 a po jedn\u00e9 si je d\u00e1v\u00e1 do pusy. Pohlad\u00edm t\u011b po ruce. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee miluje\u0161 sex. Dovedu si p\u0159edstavit, jak je pro tebe d\u016fle\u017eit\u00fd. Asi tak moc, jako je pro m\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1 tolerance a opora. Proto bychom se mohli dopl\u0148ovat, a kdy\u017e budeme myslet na to, co chce ten druh\u00fd, tak sami budeme m\u00edt to, po \u010dem tou\u017e\u00edme,“ pousm\u011bju se. „Tak bychom mohli za\u010d\u00edt,“ kouk\u00e1m se na Toma a \u010dek\u00e1m, co na to bude \u0159\u00edkat.<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
autor: Clarrkys & Disturbed Angel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Clarrkys & Disturbed Angel Bill Mysl\u00edm, \u017ee jsme oba tak trochu jako v ext\u00e1zi. Vlastn\u011b v tuhle chv\u00edli mi mozek \u00fapln\u011b vypnul, tak\u017ee myslet nem\u016f\u017eu v\u016fbec. L\u00edb\u00e1me se a mazl\u00edme. S\u00e1m se po chv\u00edli odt\u00e1hnu, abych popadl dech. D\u00edv\u00e1m se na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[391],"tags":[],"class_list":["post-8157","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-innocent-bawdyhouse-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8157","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8157"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8157\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8157"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8157"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8157"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}