{"id":8159,"date":"2011-07-24T18:30:00","date_gmt":"2011-07-24T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8138"},"modified":"2026-03-01T15:29:42","modified_gmt":"2026-03-01T14:29:42","slug":"a-broken-hallelujah-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/07\/24\/a-broken-hallelujah-9\/","title":{"rendered":"A Broken Hallelujah 9."},"content":{"rendered":"
\n

autor: Majestrix & Little Muse<\/p>\n

<\/strong><\/p>\n<\/div>\n

\"\"
\n<\/strong><\/div>\n
\n<\/div>\n
\n

Duchovn\u00ed intervence<\/strong><\/p>\n<\/div>\n

Nest\u00e1valo se \u010dasto, \u017ee s\u00e1m U\u010ditel v\u00e1s p\u0159i\u0161el nav\u0161t\u00edvit do va\u0161ich lo\u017enic, aby v\u00e1s probudil.<\/div>\n
A je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed rarita byla, aby p\u0159ijel hlavn\u00ed L\u00e9\u010ditel C\u00edsa\u0159e do jejich skromn\u00e9ho Kl\u00e1\u0161tera. Billa s\u017e\u00edraly nervy, kdy\u017e n\u00e1sledoval U\u010ditele do M\u011bs\u00ed\u010dn\u00edho Pokoje, a za\u010dal se t\u0159\u00e1st, kdy\u017e se p\u0159ed n\u00edm ze sv\u00e9ho k\u0159esla zvedl zmi\u0148ovan\u00fd mu\u017e.<\/div>\n
„Zdrav\u00edm, Bille, j\u00e1 jsme Hlavn\u00ed L\u00e9ka\u0159 Saki. D\u011bkuji, \u017ee jsi souhlasil se setk\u00e1n\u00edm i v takto nevhodnou hodinu, a bez ohl\u00e1\u0161en\u00ed.“<\/div>\n
„Hlavn\u00ed L\u00e9ka\u0159i Saki, jsem poct\u011bn, i kdy\u017e jsem na sv\u00e9 mysli nepoc\u00edtil v\u00e1\u0161 dotek, zn\u00e1m va\u0161e jm\u00e9no,“ \u0159ekl Bill zdvo\u0159ile.<\/div>\n
„U\u010diteli, d\u011bkuji v\u00e1m. Mysl\u00edte, \u017ee bychom mohli m\u00edt trochu soukrom\u00ed?“ zeptal se ti\u0161e L\u00e9ka\u0159.<\/div>\n
\n

„Samoz\u0159ejm\u011b. Ujist\u00edm se, aby v\u00e1s nikdo neru\u0161il.“ Poklonil se U\u010ditel a ode\u0161el se sv\u00fdm poradcem z pokoje.<\/p>\n<\/div>\n

„Te\u010f,“ \u0159ekl Saki, oto\u010dil se zp\u00e1tky k Billovi, „omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem se na tebe nep\u0159i\u0161el pod\u00edvat d\u0159\u00edve, ale s\u00e1m jsem se musel zotavit.<\/div>\n
Bill byl v \u0161oku. „Omlouv\u00e1m se.“<\/div>\n
Saki p\u0159ik\u00fdvl. „Ale nemohl jsi s t\u00edm nic ud\u011blat, co?“ Bill zavrt\u011bl hlavou. „Pros\u00edm, sedni si ke stolu. To, o \u010dem mus\u00edm mluvit, m\u00e1 co do \u010din\u011bn\u00ed s dobou, kdy jsi m\u011bl Nemoc Vize.“<\/div>\n
Bill se zamra\u010dil a posadil se ke stolu, zvedl ruku. \u010caj uprost\u0159ed vy\u0159ez\u00e1van\u00e9ho stolu se zvedl a nalil se do dvou hrn\u00ed\u010dk\u016f. Bill se nat\u00e1hl pro sv\u016fj, a ten Sakiho mu poslal vzduchem. „Co se tehdy stalo?“<\/div>\n
„M\u011bl jsi Vizi?“<\/div>\n
\n

P\u0159ik\u00fdvl. „Obvykle je m\u00edv\u00e1m.“<\/p>\n<\/div>\n

Saki zav\u00e1hal, a p\u0159ijal \u010daj vzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed se p\u0159ed n\u00edm.<\/div>\n
„Bylo tu n\u011bco, n\u011bco velk\u00e9ho a siln\u00e9ho, \u017ee m\u011b to m\u00e1lem vykoplo z tv\u00e9 mysli. Byla to komplexn\u00ed Vize\u2026 a velmi d\u016fle\u017eit\u00e1. Nedok\u00e1zal jsem ji spat\u0159it, tak\u017ee nev\u00edm, co to bylo, ale v\u00edm, \u017ee to m\u011blo n\u011bco do \u010din\u011bn\u00ed se mnou nebo m\u00fdm \u017eivotem. Byl jsem v tv\u00e9 mysli, sna\u017eil jsem se t\u011b p\u0159in\u00e9st zp\u00e1tky, kdy\u017e tv\u016fj man\u017eel p\u0159isp\u011bchal, aby se t\u011b dotkl. N\u011bco uvnit\u0159\u2026 vzalo m\u011b to, neok\u00e1\u017eu to l\u00e9pe popsat. Jsme si v\u011bdom z\u00e1blesk\u016f, a sv\u011btla, a k\u0159iku\u2026 ale ni\u010deho jin\u00e9ho.“<\/div>\n
„Doktore, kdybych n\u011bco v\u011bd\u011bl, pak bych v\u00e1m to \u0159ekl,“ \u0159ekl Bill pomalu. „N\u011bco tak v\u00e1\u017en\u00e9ho bych nikdy netajil.“<\/div>\n
„Tak\u017ee, nem\u00e1\u0161 pon\u011bt\u00ed, o \u010dem tu mluv\u00edm?“ Saki vypadal znepokojen\u011b a trochu ustaran\u011b.<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Nevadil by ti kr\u00e1tk\u00fd goidam<\/em>?“<\/div>\n
Bill zav\u00e1hal a zavrt\u011bl hlavou. „Chci spolupracovat.“ V\u011bd\u011bl, \u017ee procedura nebolela, ale bude se c\u00edtit trochu citliv\u011b a nerv\u00f3zn\u011b, ne\u017e ztracen\u00e1 Vize znovu p\u0159ijde. Probl\u00e9m byl, \u017ee nikdo nev\u00ed, kdy se ta Vize navr\u00e1t\u00ed. M\u016f\u017ee to b\u00fdt z\u00edtra nebo za n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f.<\/div>\n
„Cen\u00edm si toho v\u00edc, ne\u017e mysl\u00ed\u0161. Jsem napln\u011bn takov\u00fdm\u2026 takov\u00fdm strachem<\/em>, kdy\u017e o tom p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm. Nem\u016f\u017eu to nechat j\u00edt; n\u011bco uvnit\u0159 m\u011b mi \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee to, co jsi vid\u011bl, bylo d\u016fle\u017eit\u00e9.“<\/div>\n
„Kdy byste cht\u011bl, abych to ud\u011blal?“ polkl Bill vzdychnut\u00ed a rozlou\u010dil se se sp\u00e1nkem.<\/div>\n
„Co nejd\u0159\u00edve to bude mo\u017en\u00e9.“<\/div>\n
„Ano, samoz\u0159ejm\u011b.“<\/div>\n
\n
<\/div>\n
\n

~*~<\/p>\n<\/div>\n

„Bude\u0161 n\u00e1m tady chyb\u011bt, chlap\u010de,“ povzdychl si Howard, popl\u00e1cal Andrease po rameni, kdy\u017e se naklonil p\u0159es linku. Andrease to m\u00e1lem slo\u017eilo do va\u0159\u00edc\u00ed se pol\u00e9vky. „U\u017e jsme si na tebe zvykli.“<\/div>\n
„A na tohohle,“ dodal jeho man\u017eel Filip a objal Michaela kolem ramen, stiskl mu je. „Mus\u00ed\u0161 ho br\u00e1t s sebou?“<\/div>\n
Andreas se pod\u00edval na sv\u00e9ho sahvahda<\/em>, aby se na n\u011bj usm\u00e1l, ale jeho \u00fasm\u011bv zmizel, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee se Michael d\u00edv\u00e1 na sv\u00e9 ruce. Nat\u00e1hl se po jedn\u00e9 a propletl s n\u00edm prsty, p\u0159it\u00e1hl si tak jeho pohled a mal\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee ano,“ \u0159ekl Filipovi, p\u0159ejel palcem Michaelovi po kloubc\u00edch.<\/div>\n
„Mluvils u\u017e s Lordem Billem?“ zeptal se Filip, pohladil Michaela a oto\u010dil se, aby pl\u00e1cl sv\u00e9ho man\u017eela p\u0159es ruce, proto\u017ee podle jeho n\u00e1zoru se chystal pou\u017e\u00edt nespr\u00e1vn\u00e9 bylinky. Howard si promnul \u010delist a Andreas si byl jist\u00fd, \u017ee to bylo kv\u016fli t\u00e9 ot\u00e1zce a ne kv\u016fli tomu, \u017ee se mu plete do va\u0159en\u00ed.<\/div>\n
„\u010casto s n\u00edm mluv\u00edm, ano,“ informoval ho Andreas, zt\u011b\u017eka si odka\u0161lal. Michael mu stiskl ruku. „P\u0159\u00ed\u0161t\u011b a\u017e p\u0159ijedu, p\u0159ijedu i s n\u00edm.“<\/div>\n
„Jako bychom to nev\u011bd\u011bli,“ zasm\u00e1l se Filip, a nasypal trochu zelen\u00e9ho ko\u0159en\u00ed do hrnce. „Jako by to nev\u011bd\u011bl cel\u00fd D\u016fm.“<\/div>\n
Howard si odka\u0161lal.<\/div>\n
„Nev\u00edm, jestli se mu dostane tak p\u0159\u00edv\u011btiv\u00e9ho uv\u00edt\u00e1n\u00ed jako tob\u011b,“ varoval ho.<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee \u010dek\u00e1 p\u0159\u00edv\u011btivost.“<\/div>\n
„No,“ \u0159ekl Flip, trochu se zasm\u00e1l. „Nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee bych to nech\u00e1pal. Vid\u011bl jsem toho Gener\u00e1la.“<\/div>\n
„Filipe,“ odsekl Howard.<\/div>\n
„Jen \u017eertuji,“ ujistil ho.<\/div>\n
„Nen\u00ed o \u010dem \u017eertovat,“ \u0159ekl mu Howard a Andreas s Michaelem sed\u011bli jako p\u0159imra\u017een\u00ed, d\u00edvali se na to, co se d\u011blo p\u0159ed nimi. Howard si povzdychl. „Jeden mu\u017e je mrtev a v\u00edc ne\u017e jen jeden D\u016fm je zneuct\u011bn. Mus\u00edme zachovat respekt.“<\/div>\n
Filip si povzdychl a oto\u010dil se k Andreasovi. „Omlouv\u00e1m se,“ \u0159ekl up\u0159\u00edmn\u011b.<\/div>\n
Andreas zavrt\u011bl hlavou, \u017ee to nevad\u00ed a Michael se nerv\u00f3zn\u011b zasm\u00e1l, co\u017e bylo trochu mimo.<\/div>\n
„O nic nejde. Ale u\u017e mus\u00edm j\u00edt. U\u017e jsem se tu dost zdr\u017eel,“ \u0159ekl Andreas klidn\u011b, sna\u017eil se zachovat dobrou n\u00e1ladu. O\u010di m\u011bl na Michaelovi. Jeho sahvahd<\/em> vypadal melancholicky.<\/div>\n
\n

„Doprovod\u00edm t\u011b k teleportu,“ \u0159ekl Michael ti\u0161e a blon\u010f\u00e1k p\u0159ik\u00fdvl.<\/p>\n<\/div>\n

Do\u0161li do zahrad, kdy\u017e Michael kone\u010dn\u011b vydechl a zpomalil. „Bude mi to tady chyb\u011bt,“ \u0159ekl, rozhl\u00ed\u017eel se. „Tohle je jedin\u00e9 s\u00eddlo, kter\u00e9 jsem znal. M\u016fj otec a merode<\/em> se tady vzali a j\u00e1-“ byl uml\u010den polibkem.<\/div>\n
Andreas se neodt\u00e1hl, dokud mu Michael nedal ruce kolem krku. „U\u017e je ti l\u00edp?“ zeptal se, kdy\u017e se odt\u00e1hli.<\/div>\n
Michael p\u0159ik\u00fdvl. „Mus\u00ed\u0161 si myslet, \u017ee jsem p\u0159ecitliv\u011bl\u00fd.“<\/div>\n
„V\u0161echny \u017eivotn\u00ed zm\u011bny mus\u00edme vz\u00edt s odvahou,“ p\u0159ipomn\u011bl mu jemn\u011b Andreas a Michael se za\u010dervenal, „ale m\u016f\u017ee\u0161 se mnou po\u010d\u00edtat, \u017ee budu siln\u00fd. Pom\u016f\u017eu ti. Mimo to, miluje\u0161 m\u011b, \u017ee ano?“<\/div>\n
„A\u0165 hv\u011bzdy padnou, ano,“ \u0159ekl Michael popravd\u011b.<\/div>\n
\n

Andreas se pro n\u011bj usm\u00e1l. „Pak v\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku.“<\/p>\n<\/div>\n

\n

~*~<\/p>\n<\/div>\n

\n

V\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku<\/em>, opakoval si Bill v hlav\u011b, kdy\u017e se d\u00edval do zrcadla. V\u0161echny jeho hez\u010d\u00ed r\u00f3by byly v Madleemu, zabalen\u00e9. Nejsp\u00ed\u0161 je d\u00e1 Michaelovi, po tom, co budou rozvedeni. D\u00edval se na temn\u011b hn\u011bdou r\u00f3bu a modrou \u0161erpu, zna\u010d\u00edc\u00ed jeho status nov\u00e1\u010dka. Jeho man\u017eelstv\u00ed je\u0161t\u011b nebylo rozv\u00e1z\u00e1no, tak\u017ee nemohl b\u00fdt form\u00e1ln\u011b p\u0159iv\u00edt\u00e1n do bratrstv\u00ed, ale a\u017e bude moct, vym\u011bn\u00ed svou modrou stuhu za zelenou. V\u011bt\u0161ina v jeho pozici se na tuto p\u0159\u00edle\u017eitost t\u011b\u0161ili.<\/p>\n<\/div>\n

\n

Pak u\u017e nebude cesty zp\u011bt.<\/p>\n<\/div>\n

„V\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku,“ \u0159ekl nahlas, a p\u0159\u00e1l si, aby mohl se sv\u00fdmi vlasy ud\u011blat n\u011bco v\u00edc ne\u017e jen roz\u010desat. Ale jeho spony a Andreas byli tak\u00e9 v Madleemu. Ne, Andreas se s n\u00edm setk\u00e1 v s\u00eddle Vave. Pomy\u0161len\u00ed na setk\u00e1n\u00ed se se sv\u00fdm p\u0159\u00edtelem mu trochu zvedlo n\u00e1ladu, dalo mu odvahu oto\u010dit se a odej\u00edt z pokoje. \u017daludek m\u011bl jako na vod\u011b, zpola z toho, kam pojede a zpola, aby vydr\u017eet no\u010dn\u00ed goidam<\/em>.<\/div>\n
Byla tu kr\u00e1tk\u00e1 \u0159ada teleport\u016f, a Bill se d\u00edval na studenty vracej\u00edc\u00ed se dom\u016f, nebo mnichy, jak jdou nav\u0161t\u00edvit sv\u00e9 rodiny. Bylo by to hezk\u00e9 m\u00edt d\u016fvod opustit Kl\u00e1\u0161ter. Bill zvedl pohled a uv\u011bdomil si, \u017ee je na \u0159ad\u011b, aby pro\u0161el strojem. Naprogramoval to a zadr\u017eel dech, kdy\u017e j\u00edm pro\u0161el. Energie mu projela hlasit\u011b u\u0161ima a on musel potla\u010dit nevolnost, kter\u00e1 ho na chv\u00edli p\u0159epadla, po chv\u00edli se u\u017e d\u00edval na zahrady v S\u00eddle Vave.<\/div>\n
<\/div>\n
Byla to \u00faleva, kdy\u017e vid\u011bl, jak se na n\u011bj Andreas ustaran\u011b d\u00edv\u00e1, a Bill si uv\u011bdomil, \u017ee je\u0161t\u011b st\u00e1le stoj\u00ed v teleportu. Vystoupil a m\u00e1lem skoro jako by se b\u00e1l, \u017ee kamen\u016fm na zemi sv\u00fdmi chodidly ubl\u00ed\u017e\u00ed. Kdy\u017e se\u0161el na zem, uv\u011bdomil si, \u017ee tam stoj\u00ed je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed t\u0159i lid\u00e9. Georg, svalnat\u00fd sluha, kter\u00fd zde d\u011blal t\u011b\u017ekou pr\u00e1ci, Michael, kter\u00fd vypadal nerv\u00f3zn\u011b a David.<\/div>\n
„Lorde Davide,“ vykoktal ze sebe Bill a poklonil se. „J\u00e1 ne\u2026 chci \u0159\u00edct, necht\u011bl\u2026“ koktal, dokud David neud\u011blal se smutn\u00fdm \u00fasm\u011bvem krok vp\u0159ed.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem t\u011b p\u0159iv\u00edtat. Nezapomn\u011bl jsem na sv\u00e9 vychov\u00e1n\u00ed, i kdy\u017e mi je l\u00edto toho, jak odsud odejde\u0161.“<\/div>\n
Bill, znovu pok\u00e1r\u00e1n, p\u0159ik\u00fdvl a sklopil hlavu. „U\u017e d\u00e1l nebudu zatem\u0148ovat v\u00e1\u0161 teleport.“<\/div>\n
David mu stiskl rameno a spustil ruku pod\u00e9l jeho boku. „Georg Andreasovi pomohl zabalit zbytek tv\u00fdch v\u011bc\u00ed. P\u0159inesou je ven. Jen jsem se cht\u011bl ujistit, \u017ee na nic nezapomn\u011bli. Poj\u010f se mnou.<\/div>\n
<\/div>\n
\n

~*~<\/p>\n<\/div>\n

Tom se pod\u00edval na datapad a znovu ho polo\u017eil. Bill p\u0159ijel, jeho kolena ho prakticky bolela<\/em> z toho, jak moc se cht\u011bl zvednout a j\u00edt se na n\u011bj pod\u00edvat. Ujistit se, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku. Ujistit se\u2026<\/div>\n
Povzdychl si a odstr\u010dil datapad je\u0161t\u011b d\u00e1l. Tom m\u011bl dnes pracovn\u00ed den, nesm\u011bl b\u00fdt ru\u0161en. Ale nemohl se soust\u0159edit a ka\u017ed\u00e9 vyru\u0161en\u00ed bylo vroucn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e bylo pot\u0159eba. Byl v procesu podeps\u00e1n\u00ed kontraktu s Domem Nassik, kdy\u017e se ozvalo za\u0165uk\u00e1n\u00ed na jeho dve\u0159e.<\/div>\n
\n

„Jd\u011bte pry\u010d, te\u010f m\u011b neru\u0161te,“ vy\u0161t\u011bkl a pokra\u010doval v pr\u00e1ci. Ozvalo se dal\u0161\u00ed za\u0165uk\u00e1n\u00ed a Tom byl nep\u0159\u00ed\u010detn\u00fd. Jak se n\u011bkdo opova\u017euje \u0165ukat na dve\u0159e od jeho Slune\u010dn\u00edho Pokoje bez dovolen\u00ed? Sluhov\u00e9 Domu v\u011bd\u011bli, \u017ee nesm\u00ed, a jeho rodi\u010de by \u0165ukali pomoc\u00ed magie, a on by je pustil dovnit\u0159. \u0164uk\u00e1n\u00ed pokra\u010dovalo a Tom byl roz\u010dilen\u00fd, \u017ee se mus\u00ed zvednout ze \u017eidle, aby p\u0159i\u0161el na to, kdo je ten naru\u0161itel, a kdo bude zbi\u010dov\u00e1n a\u017e do bezv\u011bdom\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n

\n

Zvedl ruku a dve\u0159e se otev\u0159ely, ale nikdo tam nebyl. Tom ve\u0161el do chodby, \u010dekal, \u017ee tam n\u011bkdo bude, kdokoliv, ale chodba byla pr\u00e1zdn\u00e1. „Nem\u00e1m \u010das na takov\u00e9 vt\u00edpky!“ zavolal hlasit\u011b do pr\u00e1zdna a napochodoval zp\u00e1tky do m\u00edstnosti, zav\u0159el za sebou dve\u0159e. Za\u010daroval dve\u0159e, aby p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho \u010dlov\u011bka, co bude \u0165ukat, chytly, a \u0161el zp\u00e1tky ke stolu, rozhodnut dokon\u010dit to.<\/p>\n<\/div>\n

Nastalo t\u0159icet minut tich\u00e9 pr\u00e1ce, ne\u017e se \u0165uk\u00e1n\u00ed znovu ozvalo. Tom se triumf\u00e1ln\u011b usm\u00e1l, kdy\u017e pomyslel na to za\u010darov\u00e1n\u00ed, a otev\u0159el dve\u0159e a vid\u011bl\u2026 nikoho. Nikdo tam nebyl, a Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee to nebyla vina jeho magie. U\u017e roky tohle kouzlo pou\u017e\u00edval. On a jeho p\u0159\u00e1tel\u00e9 se s t\u00edmhle kouzlem dostali do spousty probl\u00e9m\u016f, ale zd\u00e1lo se, \u017ee n\u011bkdo byl lep\u0161\u00ed ne\u017e jeho magie.<\/div>\n
„Ano, to je.“<\/div>\n
Tom se pomalu oto\u010dil a zamrkal. D\u00edval se na sebe.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/p>\n

<\/span><\/div>\n

„Co to je, n\u011bjak\u00fd trik?“ dostal ze sebe. „Jak se tohle d\u011bl\u00e1?“<\/div>\n
„V\u011bt\u0161ina by se poklonila p\u0159ed jedn\u00edm ze sv\u00fdch Boh\u016f,“ odpov\u011bd\u011bla jeho replika.<\/div>\n
„J\u00e1 Bohy neuct\u00edv\u00e1m,“ odsekl Tom.<\/div>\n
„Ne\u017e\u00e1d\u00e1m t\u011b o uct\u00edv\u00e1n\u00ed<\/em>. Jsem, co jsem, a\u0165 m\u011b ty vid\u00ed\u0161 jakkoliv. Ale jako sv\u00e9mu nad\u0159azen\u00e9mu se poklon\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Ne, tohle nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda. Tohle je hologram.“ Tom zam\u00e1val rukou p\u0159ed obrazem, ale nerozplynul se.<\/div>\n
„Jestli se nepoklon\u00ed\u0161, tak bude\u0161 sed\u011bt<\/em>.“<\/div>\n
Tom z\u00edral, najednou v \u017eidli. „Oh cadah<\/em>!“ zanad\u00e1val.<\/div>\n
\n

„Bu\u010f slu\u0161n\u00fd,“ \u0159eklo mu zjeven\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n

„Co jsi za\u010d?“ vydechl Tom.<\/div>\n
„Jmenuji se Zil.“<\/div>\n
„Pro\u010d vypad\u00e1\u0161 jako j\u00e1?“ zeptal se, sna\u017eil se net\u0159\u00e1st. Tom se dr\u017eel jednou rukou stolu, aby si byl jist\u00fd, \u017ee je tohle pravda, a \u017ee mluv\u00ed k sob\u011b.<\/em><\/div>\n
„Nikoho jin\u00e9ho bys neposlouchal, myslel jsem, \u017ee bude dobr\u00e9, kdy\u017e si to poslechne\u0161 s\u00e1m od sebe,“ usm\u00e1l se B\u016fh a Tom se pod\u00edval na zbytek jeho<\/em> t\u011bla. Bylo pr\u016fhledn\u00e9, rozmazan\u00e9, jako by tam nebylo.<\/div>\n
Tom se tak\u00e9 za\u010d\u00ednal c\u00edtit, jako by tam nebyl. „Nev\u00edm, co \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Tak pro jednou poslouchej. P\u0159i\u0161el jsem, abych t\u011b dr\u017eel pry\u010d z cesty, kterou p\u016fjde\u0161, kdy\u017e bude\u0161 ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b zaho\u0159kl\u00fd a zl\u00fd. L\u00e1ska nen\u00ed perfektn\u00ed.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 mluvit o Billovi. Podv\u00e1d\u011bl m\u011b, pro\u010d bych ho m\u011bl vz\u00edt zp\u00e1tky?“ rozk\u0159ikl se Tom. Zil se na n\u011bj d\u00edval. „Miloval jsem ho a on mi to mrsknul zp\u00e1tky do obli\u010deje! Pro\u010d bych se k tomu vracel? Jak mu m\u016f\u017eu v\u011b\u0159it?“<\/div>\n
„Ale ty mu v\u011b\u0159\u00ed\u0161,“ \u0159ekl Zil jednodu\u0161e. „Nepros\u00edm t\u011b, abys ho bral zp\u00e1tky, jen t\u011b \u017e\u00e1d\u00e1m, aby ses na n\u011bj d\u00edval bez zloby v srdci, a ud\u011blal, co mus\u00ed\u0161. Vyh\u00fdbat se jemu je jako vyh\u00fdbat se s\u00e1m sob\u011b.“<\/div>\n
„To ned\u00e1v\u00e1 smysl,“ odsekl Tom.<\/div>\n
„Jen proto, \u017ee n\u011b\u010demu nerozum\u00ed\u0161, neznamen\u00e1, \u017ee to ned\u00e1v\u00e1 smysl.“ Usm\u00e1l se Zil slab\u011b a p\u0159ilet\u011bl bl\u00ed\u017e, dokud se rukou neop\u0159el o Tomovu tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
Tom zav\u0159el o\u010di a poprv\u00e9 po n\u011bkolika t\u00fddnech se c\u00edtil opravdu klidn\u00fd. Kdy\u017e o\u010di znovu otev\u0159el, zvedal hlavu ze stolu, a byl s\u00e1m ve sv\u00e9m Slune\u010dn\u00edm Pokoji.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Jsi si jist\u00fd, \u017ee m\u00e1\u0161 v\u0161echno?“ zeptal se David, sledoval, jak Bill pomalu p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed rukou po dece na konci jeho postele. Nebo alespo\u0148 toho, co b\u00fdvala jeho postel.<\/div>\n
Bill polknul a vydechl, pod\u00edval se od oken k Infonexu. U\u017e tu byl dost dlouho. Urovnal si r\u00f3bu a p\u0159ik\u00fdvl na Davida. „Ano,“ \u0159ekl.<\/div>\n
„P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee bychom ti to kdy\u017e tak poslali, kdybychom n\u011bco na\u0161li\u2026“<\/div>\n
„Nechte to,“ protestoval Bill. „V\u011bt\u0161ina toho, co vlastn\u00edm, byla koupena t\u00edmto Domem.“<\/div>\n
David p\u0159ik\u00fdvl. „Dob\u0159e tedy,“ \u0159ekl, uk\u00e1zal Georgovi, a\u0165 p\u0159istoup\u00ed s t\u00edm nejv\u011bt\u0161\u00edm kufrem. „Uvid\u00edme se\u2026 venku.“<\/div>\n
Bill se znovu pod\u00edval po pokoji, n\u00e1sledoval Andrease ven na chodbu. David za nimi zav\u0159el dve\u0159e, Bill sklopil hlavu a n\u00e1sledoval p\u00e1r chodidel p\u0159ed n\u00edm, odm\u00edtal zvednout pohled, ne\u017e do\u0161li do zahrad. Necht\u011bl se d\u00edvat na pov\u011bdom\u00e9 zdi a pokoje a v\u011bd\u011bt, \u017ee tohle je naposledy, co je vid\u00ed.<\/div>\n
\n

C\u00edtil na sv\u00e9m p\u0159edlokt\u00ed Andreasovo sev\u0159en\u00ed, a pak jeho kamar\u00e1d zmizel do teleportu n\u011bkolik metr\u016f od Billa.<\/p>\n<\/div>\n

„Davide,“ vykoktal Bill, rozt\u0159esen\u011b vydechl a oto\u010dil se k n\u011bmu. „Tom?“<\/div>\n
David se zamra\u010dil a zavrt\u011bl hlavou. „Mluvil jsem s n\u00edm v\u010dera ve\u010der, navrhoval\u2026 jsem mu, aby tu byl. Myslel jsem, \u017ee by mohl p\u0159ij\u00edt.“<\/div>\n
Bill se ho\u0159ce usm\u00e1l, polo\u017eil dla\u0148 na teleport, ale nenaprogramoval ho, jen se d\u00edval. „Zd\u00e1 se, \u017ee ne,“ \u0159ekl.<\/div>\n
David p\u0159ik\u00fdvl. „Douf\u00e1m, \u017ee v Kl\u00e1\u0161te\u0159e dosp\u011bje\u0161.“<\/div>\n
„…D\u011bkuji.“ Bill si p\u0159ejel dlan\u00ed po obli\u010deji, zdr\u00e1hav\u011b nama\u010dkal tla\u010d\u00edtka, kter\u00e1 ho vr\u00e1t\u00ed do Kl\u00e1\u0161tera, kde na n\u011bj bude \u010dekat na druh\u00e9 stran\u011b Andreas, aby ho uklidnil. Alespo\u0148 pro dnes.<\/div>\n
A pak bude Bill s\u00e1m.<\/div>\n
\n

Chv\u00edli nechal palec nad vstupn\u00edm tla\u010d\u00edtkem, ne\u017e ho stiskl.<\/p>\n<\/div>\n

\n

Odka\u0161l\u00e1n\u00ed mu zabr\u00e1nilo vstoupit a zvedl pohled, \u010dekal, \u017ee bude David otv\u00edrat pusu, aby \u0159ekl je\u0161t\u011b n\u011bco.<\/p>\n<\/div>\n

\n

To, co uvid\u011bl, byl jeho man\u017eel.<\/p>\n<\/div>\n

Tom udr\u017eel pohled, kdy\u017e se na n\u011bj Bill pod\u00edvat, byl to ten nejdivn\u011bj\u0161\u00ed pohled, co kdy vid\u011bl. Ud\u011blal krok vp\u0159ed, jako by zva\u017eoval, \u017ee k Billovi nat\u00e1hne ruku a Bill byl tak p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee m\u00e1lem ud\u011blal krok vzad<\/em>.<\/div>\n
\n

Tom vypadal nejist\u011b, ale dok\u00e1zal ze sebe vydat: „M\u016f\u017eu na chvilku?“<\/p>\n<\/div>\n

autor: Little Muse & Majestrix<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
original<\/strong><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix & Little Muse Duchovn\u00ed intervence Nest\u00e1valo se \u010dasto, \u017ee s\u00e1m U\u010ditel v\u00e1s p\u0159i\u0161el nav\u0161t\u00edvit do va\u0161ich lo\u017enic, aby v\u00e1s probudil. A je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed rarita byla, aby p\u0159ijel hlavn\u00ed L\u00e9\u010ditel C\u00edsa\u0159e do jejich skromn\u00e9ho Kl\u00e1\u0161tera. Billa s\u017e\u00edraly nervy, kdy\u017e n\u00e1sledoval U\u010ditele<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[434],"tags":[],"class_list":["post-8159","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-a-broken-hallelujah"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8159","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8159"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8159\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79440778,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8159\/revisions\/79440778"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8159"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8159"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8159"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}