{"id":8166,"date":"2011-07-24T15:00:00","date_gmt":"2011-07-24T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8145"},"modified":"2011-07-24T15:00:00","modified_gmt":"2011-07-24T14:00:00","slug":"it-s-a-game-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/07\/24\/it-s-a-game-4\/","title":{"rendered":"It’s a Game 4."},"content":{"rendered":"
autor: Halie<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
David si to nakr\u00e1\u010del do na\u0161eho pokoje. D\u011blal jsem, \u017ee stelu postele, abych zamaskoval rozpaky.<\/div>\n
„Tak co, \u0160\u00edpkov\u00e1 R\u016f\u017eenko? P\u0159ipraven na dal\u0161\u00ed ru\u0161n\u00fd den mega hv\u011bzdy, kter\u00e1 se dote\u010f vesele v\u00e1lela v pelechu, zat\u00edmco ostatn\u00ed potili krev pro jej\u00ed blaho?“ zeptal se kousav\u011b David, ale j\u00e1 t\u00f3n jeho hlasu ignoroval. Kdy\u017e v\u00e1m d\u011bl\u00e1 mana\u017eera n\u011bkdo jako on, mus\u00edte se to nau\u010dit ignorovat.<\/div>\n
„Nep\u0159eh\u00e1n\u011bj, Davide. Jsem vzh\u016fru u\u017e dv\u011b hodiny, tak ne\u0161il.“<\/div>\n
„\u017de jsi n\u00e1s nep\u0159i\u0161el podpo\u0159it\u2026“ zabrblal David.<\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161 snad, \u017ee bych byl nal\u00ed\u010den\u00fd? \u017de bych m\u011bl vy\u017eehlen\u00e9 vlasy? Nebo snad, \u017ee bych m\u011bl v\u016fbec n\u00e1ladu vrhat se do dav\u016f fanou\u0161k\u016f?“ zeptal jsem se ironicky. M\u016fj pohled se v\u0161ak Davidovi nev\u011bnoval. Myslel jsem, \u017ee Tom bude v pokoji taky, ale nemohl jsem ho nikde naj\u00edt.<\/div>\n
„Nat\u00e1lii se zase nechce d\u011blat nebo co?“<\/div>\n
„Sp\u00ed\u0161 j\u00e1 nechci, aby na m\u011b sahala,“ zavr\u010del jsem. David pokr\u010dil rameny a dodal: „Tak tohle \u0159e\u0161it v\u00e1\u017en\u011b nehodl\u00e1m, hlavn\u011b kdy\u017e se z\u00fa\u010dastn\u00ed\u0161 t\u00e9 tiskovky a t\u00e9 se teda na stoprocent z\u00fa\u010dastn\u00ed\u0161, to ti garantuju!“ Oddusal z pokoje a nechal m\u011b tam samotn\u00e9ho s nap\u016fl ustlanou postel\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Sehnul jsem se znovu k pe\u0159in\u011b, abych ji je\u0161t\u011b urovnal. Ztuhl jsem, kdy\u017e se m\u00e9ho krku dotkly rozeh\u0159\u00e1t\u00e9 prsty vlastn\u00edho dvoj\u010dete. Jemn\u011b mi p\u0159ejel ztvrdl\u00fdmi b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f po p\u00e1te\u0159i. Zachv\u011bl jsem se pod jeho dotekem, kter\u00fd ve mn\u011b v kter\u00e9mkoli momentu vzbuzoval neukojitelnou touhu.<\/div>\n
„Nesahej na m\u011b.“ Cht\u011bl jsem, aby to zn\u011blo vylo\u017een\u011b jako v\u00fdhru\u017eka, ale vy\u0161lo ze m\u011b pouze uboh\u00e9 zak\u0148u\u010den\u00ed. Copak si neuv\u011bdomuje, \u017ee n\u00e1m tu hroz\u00ed nebezpe\u010d\u00ed? Nav\u00edc jsem mu nehodlal jen tak odpustit jeho flirt s Nat\u00e1li\u00ed, ale t\u011blo mi jako v\u017edycky vypov\u011bd\u011blo slu\u017ebu. N\u011b\u017en\u011b m\u011b chytil za ramena a oto\u010dil si m\u011b k sob\u011b. Mrknul jsem mu p\u0159es rameno na dve\u0159e. Zav\u0159eno, ale zam\u010deno ne. Snad nebude nic po\u017eadovat, stejn\u011b mu nic ned\u00e1m\u2026 I kdy\u017e svoj\u00ed droze podlehnu v\u017edycky, ani\u017e bych t\u0159eba cht\u011bl. Co to tu pl\u00e1c\u00e1m? Chci v\u017edycky, je to p\u0159ece Tom\u2026<\/div>\n
\n
Pro rozbou\u0159en\u00e9 my\u0161lenky jsem ani nevn\u00edmal jeho chtiv\u00e9 rty p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00ed mi po u\u0161n\u00edm boltci. P\u00e1r dotyky ve mn\u011b vzbudil plamen v\u00e1\u0161n\u011b, do kter\u00e9ho ka\u017edi\u010dk\u00fdm dal\u0161\u00edm pohybem akor\u00e1t p\u0159ikl\u00e1dal.<\/div>\n
„Ne, pros\u00edm ne,“ zast\u00e9nal jsem mu do ucha, ale v\u0161echno bylo marn\u00e9. Je tak stra\u0161n\u011b tvrdohlav\u00fd\u2026! V\u017edycky mus\u00ed dostat to, co zrovna chce. A\u0165 u\u017e jsem to j\u00e1 nebo Nat\u00e1lie. Sakra v\u010dera jsem usnul stra\u0161n\u011b brzo. Op\u0159el jsem ruku o Tom\u016fv hrudn\u00edk.<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148,“ zavr\u010del jsem. Za jin\u00fdch okolnost\u00ed bych byl pln\u011b v jeho moci a nejsp\u00ed\u0161 bych nedok\u00e1zal ani po\u0159\u00e1dn\u011b myslet, ale dnes jsem si to nedovoloval. Vztek na Tomovu lehkov\u00e1\u017enost byl a\u017e moc siln\u00fd.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ Byl zmaten\u00fd\u2026 Nebo to jen hr\u00e1l? Najednou jsem byl stra\u0161n\u011b podez\u0159\u00edvav\u00fd a mysl\u00edm, \u017ee tak, jak jsem v\u017edycky hltal v\u0161echno, co vypustil z \u00fast, dnes bych mu nev\u011b\u0159il ani jedno sl\u016fvko.<\/div>\n
„Co jste v\u010dera d\u011blali?“<\/div>\n
„Kdo?“<\/div>\n
„Ty a Nat\u00e1lie. A ne\u0159\u00edkej, \u017ee nic. Stejn\u011b ti to neuv\u011b\u0159\u00edm\u2026“ V\u0161echen hn\u011bv a beznad\u011bj, kter\u00e9 jsem za\u017e\u00edval v\u010derej\u0161\u00edho ve\u010dera, se p\u0159ese m\u011b p\u0159elily jako velk\u00e1 vlna, kterou jsem nemohl zastavit. M\u016f\u017ee za to on, on si s n\u00ed za\u010dal.<\/div>\n
„Nic nebylo. Je to pipina,“ zavr\u010del Tom.<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1m, \u017ee kdy\u017e \u0159ekne\u0161 nic, neuv\u011b\u0159\u00edm ti to! Zn\u00e1m t\u011b mo\u017en\u00e1 i l\u00e9pe ne\u017e s\u00e1m sebe, nezkou\u0161ej to!“ zvolal jsem a s pl\u00e1\u010dem na kraj\u00ed\u010dku vyb\u011bhl z pokoje. Tom se za mnou po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b nech\u00e1pav\u011b oto\u010dil.<\/p>\n<\/div>\n
„Hej! Lidi, nevid\u011bl jste n\u011bkdo Billa?“ zvolal Tom hned, jakmile do\u0161el do kuchyn\u011b. Schoval jsem se p\u0159ed n\u00edm v mal\u00e9m kumb\u00e1lku na n\u00e1\u010din\u00ed pro uklize\u010dky. Nikdo m\u011b nevid\u011bl tam l\u00e9zt. Cht\u011bl jsem b\u00fdt s\u00e1m a jin\u00e9 \u010d\u00e1sti nikdy nesp\u00edc\u00edho hotelu mi to nedovolovaly. Nav\u00edc, tady m\u011b hledat nebude, a to je p\u0159esn\u011b to, co jsem pot\u0159eboval. Sly\u0161el jsem jeho rozzloben\u00fd hlas a\u017e sem. Nech\u00e1pu, pro\u010d se vztek\u00e1. To j\u00e1 jsem m\u011bl b\u00fdt ten ubl\u00ed\u017een\u00fd, ne on! V\u0161echno bylo \u0161patn\u011b, nechci, aby se na m\u011b zlobil.<\/div>\n
Popot\u00e1hnul jsem. Tak n\u011bjak jsem si necht\u011bl dovolit bre\u010det. Nikdy jsem pro Toma bre\u010det nemusel, v\u017edycky to byl on, kdo ti\u0161il m\u016fj pl\u00e1\u010d. „Jsem tu jen pro tebe\u2026“ v\u017edycky mi to \u0161eptal do vlas\u016f, kdy\u017e mi nebylo do sm\u00edchu. V\u011bd\u011bl, \u017ee on je to jedin\u00e9, co pot\u0159ebuji. Lhal mi, nikdy tu nebude jen<\/em> pro m\u011b. Zoufale jsem zabo\u0159il hlavu do dlan\u00ed. Dne\u0161ek je naprosto na nic\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Z kuchyn\u011b se po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b oz\u00fdvaly hlasy. Sna\u017eil jsem se odlo\u017eit svoje pocity stranou, abych se mohl l\u00e9pe soust\u0159edit, co \u0159\u00edkaj\u00ed.<\/div>\n
„\u2026nev\u00ed\u0161, kde je?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm! Prost\u011b n\u011bkam utekl a j\u00e1 nejsem jeho ochranka, abych mu byl po\u0159\u00e1d n\u011bkde za zadkem!“ vyl\u00edval si Tom zlost na Davidovi. Necht\u011bl bych st\u00e1t n\u011bkde pobl\u00ed\u017e. Kdy\u017e se Tom vztek\u00e1, obvykle to stoj\u00ed za to\u2026<\/div>\n
„Co kdybych se po n\u011bm koukla j\u00e1?“ vm\u00edsila se do hovoru op\u011bt Nat\u00e1lie. Ne, to ne! Ona p\u016fjde p\u0159esn\u011b tam, kde by m\u011b v\u0161ichni v\u016fbec ne\u010dekali. U\u017e m\u011b kolikr\u00e1t na\u0161la, kdy\u017e jsem se n\u011bkde vystresovan\u00fd schoval p\u0159ed za\u010d\u00e1tkem koncertu, abych mohl b\u00fdt na chvilku s\u00e1m.<\/div>\n
„Koukneme se po n\u011bm v\u0161ichni,“ navrhl David. „Tohle u\u017e v\u00e1\u017en\u011b p\u0159eh\u00e1n\u00ed,“ dodal je\u0161t\u011b. Nikdo u\u017e nic ne\u0159ekl, dokud se tich\u00e9 kroky nezastavily p\u0159ed moj\u00ed nen\u00e1padnou skr\u00fd\u0161\u00ed. N\u011bkdo chytil za kliku a do mal\u00e9ho kumb\u00e1lku vniklo sv\u011btlo.<\/p>\n<\/div>\n
„Ha, \u0159\u00edkala jsem, \u017ee t\u011b najdu,“ zasm\u00e1la se Nat\u00e1lie a nap\u0159\u00e1hla ke mn\u011b ruku, aby mi pomohla vst\u00e1t z p\u0159evr\u00e1cen\u00e9 p\u0159epravky, kter\u00e1 mi poslou\u017eila jako sed\u00e1tko.<\/div>\n
„Nechce\u0161 m\u011b tu nechat a nikomu o mn\u011b ne\u0159\u00edkat?“ zeptal jsem se s posledn\u00ed \u0161petkou zoufal\u00e9 nad\u011bje. R\u00e1zn\u011b zakroutila hlavou.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu t\u011b tu nechat, Tom se o tebe boj\u00ed\u2026“<\/div>\n
„Ne, je akor\u00e1t na\u0161tvan\u00fd,“ zabrblal jsem si pod vousy a naposledy popot\u00e1hnul. Nat\u00e1lie se ironicky zasm\u00e1la.<\/div>\n
„On a zlobit se na tebe? I kdyby to tak bylo, nevydr\u017e\u00ed mu to d\u00e9le ne\u017e p\u00e1r minut,“ mrkla na m\u011b a j\u00e1 kone\u010dn\u011b nat\u00e1hl ruku k t\u00e9 jej\u00ed, abych j\u00ed dovolil m\u011b zvednout ze zem\u011b. Zabouchla za mnou dve\u0159e kumb\u00e1lku.<\/p>\n<\/div>\n
„Na\u0161la jsem ho!“ zavolala a jej\u00ed v\u00fdrazn\u00fd hlas se roznesl snad po cel\u00e9m hotelu. T\u00e1hla m\u011b za pa\u017ei do kuchyn\u011b.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, Bille, tak v\u00e1s p\u0159ece na\u0161li?“ zeptala se m\u011b st\u00e1le vesel\u00e1 a usm\u011bvav\u00e1 Ingrid. S bolestnou grimasou jsem p\u0159ik\u00fdvl, i kdy\u017e v jej\u00ed p\u0159\u00edtomnosti jsem to myslel sp\u00ed\u0161 jen jako \u017eert. Podala mi tal\u00ed\u0159 s tousty, kter\u00fd jsem vd\u011b\u010dn\u011b p\u0159ijal. Dokud jsem neuc\u00edtil jejich v\u016fni, neuv\u011bdomoval jsem si, jak\u00fd m\u00e1m hlad.<\/div>\n
„Tak kdepak ses schov\u00e1val?“ zeptal se David, kter\u00fd nabru\u010den\u011b do\u0161el do kuchyn\u011b. V t\u011bsn\u00e9m z\u00e1v\u011bsu za n\u00edm \u0161el Tom, ale ten ne\u0159ekl nic, dokonce se na m\u011b ani nepod\u00edval. Zrovna jsem m\u011bl pusu plnou toustu, tak\u017ee musela odpov\u011bd\u011bt Nat\u00e1lie.<\/div>\n
„Pod schody v kumb\u00e1lku na pot\u0159eby pro uklize\u010dky,“ pronesla Nat\u00e1lie se \u0161klebem, kter\u00fd zna\u010dil n\u011bco jako nejvy\u0161\u0161\u00ed odpor. Ona by tam rozhodn\u011b nikdy ne\u0161la.<\/div>\n
„No, hlavn\u011b \u017ee ses zase na\u0161el. Ale d\u00edky tomu jsi pro\u0161vihl ob\u011bd. Jako dnes v\u0161echno, \u017ee? Za p\u016fl hodiny odj\u00ed\u017ed\u00edme zp\u00e1tky do koncertn\u00ed haly. Ocenil bych, kdybys tohle nepro\u0161vihnul. Kluci to tam nebudou balit sami.“<\/div>\n
„Rozkaz, gener\u00e1le,“ zaculil jsem se na Davida, ale \u00fasm\u011bv mi op\u011bt pohasl, kdy\u017e si Tom p\u0159isedl na linku vedle Nat\u00e1lie a s \u00fasm\u011bvem j\u00ed polo\u017eil ruku na stehno. U\u017e zase jsem m\u011bl chu\u0165 vra\u017edit\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Halie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Halie David si to nakr\u00e1\u010del do na\u0161eho pokoje. D\u011blal jsem, \u017ee stelu postele, abych zamaskoval rozpaky. „Tak co, \u0160\u00edpkov\u00e1 R\u016f\u017eenko? P\u0159ipraven na dal\u0161\u00ed ru\u0161n\u00fd den mega hv\u011bzdy, kter\u00e1 se dote\u010f vesele v\u00e1lela v pelechu, zat\u00edmco ostatn\u00ed potili krev pro jej\u00ed blaho?“<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[448],"tags":[],"class_list":["post-8166","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-it-s-a-game"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8166","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8166"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8166\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8166"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8166"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8166"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}