{"id":8177,"date":"2011-07-22T18:00:00","date_gmt":"2011-07-22T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8156"},"modified":"2011-07-22T18:00:00","modified_gmt":"2011-07-22T17:00:00","slug":"who-am-i-25","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/07\/22\/who-am-i-25\/","title":{"rendered":"Who am I? 25."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Polo\u017e\u00edm Toma do postele a p\u0159isednu si k n\u011bmu. P\u0159ikryju ho. R\u00e1d se o n\u011bj star\u00e1m. P\u0159ijde mi to p\u0159irozen\u00e9. A nav\u00edc to te\u010f pot\u0159ebuje. Tom se chv\u00edli vrt\u00ed, a\u017e se uprdel\u00ed a jenom m\u011b pozoruje. Vyhled\u00e1 si na posteli moji ruku a za\u010dne m\u011b hladit po dlani.<\/div>\n
„P\u0159\u00e1l bych si, aby ses ke mn\u011b nast\u011bhoval. Kdy\u017e jsem s tebou, nemus\u00edm myslet na nic hnusn\u00fdho,“ pov\u00ed mi ti\u0161e. Jemn\u011b mu tu ruku stisknu.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, p\u0159\u00e1l bych si to tak\u00e9, ale mo\u017en\u00e1 je p\u0159\u00edli\u0161 brzo. Nechci, aby ses un\u00e1hlil, i kdy\u017e si mysl\u00edm, \u017ee bychom spolu n\u011bjak\u00e9 probl\u00e9my v jedn\u00e9 dom\u00e1cnosti nem\u011bli. Nav\u00edc museli bychom probrat n\u00e1jem, v\u0161echno to okolo toho. Je dost \u010dasu. Te\u010f se mus\u00ed\u0161 d\u00e1t hlavn\u011b do po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„Jenom\u017ee\u2026“ Nakonec jen vydechne.<\/div>\n
„J\u00e1 bych\u2026 byl schopn\u00fd u tebe z\u016fstat u\u017e dnes a v\u0161echno ostatn\u00ed bychom mohli vy\u0159\u00eddit potom, ale p\u0159ijde mi to trapn\u00fd. J\u00e1 t\u011b tu nechci n\u011bjak\u2026“ Nesta\u010d\u00edm to do\u0159\u00edct.<\/div>\n
„Bille, v\u00ed\u0161 moc dob\u0159e, \u017ee m\u011b tu nijak neotravuje\u0161 ani nep\u0159ek\u00e1\u017e\u00ed\u0161 ani nic jin\u00e9ho. Naopak si tu furt p\u0159ipad\u00e1m s\u00e1m. A s tebou je mi dob\u0159e. V\u017edycky m\u011b n\u011bjak rozvesel\u00ed\u0161. I kdy\u017e si jenom u m\u011b, je mi l\u00edp,“ povzdechne a za\u010dne se koukat n\u011bkam mimo m\u011b. Zhluboka se nadechnu a vydechnu. Chvilku ml\u010d\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
Co m\u016f\u017eu vlastn\u011b pokazit t\u00edm, \u017ee se k n\u011bmu nast\u011bhuji? Pry\u010d m\u016f\u017eu v\u017edy. Ale nev\u011b\u0159\u00edm tomu, \u017ee bych pry\u010d n\u011bkdy snad cht\u011bl j\u00edt. Nav\u00edc, je mi u n\u011bj taky dob\u0159e, chci b\u00fdt s n\u00edm. Nejl\u00e9pe po\u0159\u00e1d.<\/em><\/div>\n
\n
„J\u00e1 t\u011b samoz\u0159ejm\u011b nenut\u00edm. V\u00edm, \u017ee je brzo\u2026 stra\u0161n\u011b brzo, ale\u2026 nev\u00edm. C\u00edt\u00edm se dob\u0159e, kdy\u017e jsi pobl\u00ed\u017e,“ \u0159ekne skoro a\u017e nesly\u0161iteln\u011b.<\/div>\n
„Kdy\u017e o tom tak uva\u017euju\u2026 Ty i j\u00e1 d\u011bl\u00e1me \u0161\u00edlen\u00e9 v\u011bci. Jak sami tak spolu,“ usm\u011bju se. „Pro\u010d neud\u011blat dal\u0161\u00ed \u0161\u00edlenou v\u011bc, kter\u00e1 nav\u00edc bude dobr\u00e1 pro n\u00e1s oba? J\u00e1 s tebou chci b\u00fdt a po\u0159\u00e1d. P\u0159ij\u00edm\u00e1m,“ po\u0161ept\u00e1m a sehnu se k n\u011bmu. Jenom\u017ee on m\u00edsto toho, aby se radoval, rychle se posad\u00ed.<\/div>\n
„Ale m\u00e1m podm\u00ednky,“ vzty\u010d\u00ed prst. Tak to jsem zv\u011bdav, co na m\u011b vyt\u00e1hne.<\/div>\n
„Ano?“ podzvednu obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Nebude\u0161 \u0159e\u0161it pen\u00edze.“ To je to jedin\u00e9, co \u0159ekne.<\/div>\n
„To je v\u0161e?“<\/div>\n
„Ano. Zkr\u00e1tka se nebude\u0161 starat o pen\u00edze. Nesn\u00e1\u0161\u00edm ty p\u00e1ry, kde maj\u00ed rozd\u011blen\u00e9 pen\u00edze a po\u0159\u00e1d \u0159e\u0161\u00ed, kdo vyd\u011bl\u00e1v\u00e1 v\u00edc a kdo zaplat\u00ed tohle a tamto. Chci, abychom m\u011bli spole\u010dn\u00e9 pen\u00edze. Nav\u00edc\u2026 d\u00edky Robertovi nemus\u00edm u\u017e do smrti hnout prstem, tak\u017ee ty taky ne. Ale\u2026 to bychom se brzy unudili,“ usm\u011bje se.<\/p>\n<\/div>\n
„Mil\u00fd Tome,“ rozesm\u011bju se. „Dob\u0159e. Ani j\u00e1 bych necht\u011bl, abychom m\u011bli pen\u00edze zvl\u00e1\u0161\u0165. Nebo snad abychom je m\u011bli dohromady a dohadovali se, co kdo koupil, co kdo sn\u011bdl a podobn\u011b. Kdy\u017e p\u0159inesu pen\u00edze, d\u00e1m ti je na st\u016fl a \u0159eknu ti, aby sis z toho vzal kdykoli jakoukoli \u010d\u00e1stku. I kdy\u017e t\u011bch pen\u011bz nebude asi moc. Ale j\u00e1 nejsem zvykl\u00fd utr\u00e1cet, kupovat si n\u011bjak\u00e9 drah\u00e9 v\u011bci. Jedin\u00e9, na co jsem si v\u017edy poctiv\u011b vyd\u011blal, bylo dobr\u00e9 oble\u010den\u00ed a \u0161minky,“ zasm\u011bju se. „To je moje slab\u00e1 str\u00e1nka. Tak\u017ee j\u00e1\u2026 souhlas\u00edm.“<\/div>\n
„Tak\u017ee a\u017e p\u0159ijdou dom\u016f \u00fa\u010dty za telefony a n\u00e1jem, vodu, topen\u00ed, auto a tak d\u00e1le, t\u011bch pap\u00edr\u016f si ani nev\u0161imne\u0161, ok? To bude moje starost,“ \u0159ekne pobaven\u011b a zv\u011bdav\u011b m\u011b pozoruje.<\/div>\n
„Nee,“ \u0159eknu hned s \u00fasm\u011bvem. „Jedeme v tom nap\u016fl.“<\/div>\n
„Ne. \u0158ekl jsem, \u017ee ty nebude\u0161 \u0159e\u0161it pen\u00edze a ty jsi odsouhlasil. Tak\u017ee tohle jde mimo tebe,“ pohraje si s ozd\u016fbkou ve rtu.<\/div>\n
„Pokud tady budu bydlet, tak ti na to budu d\u00e1vat pen\u00edze tak\u00e9. Nechci tu bydlet zadarmo.“<\/div>\n
Tom na\u0161pul\u00ed rty a u\u017e vym\u00fd\u0161l\u00ed dobr\u00e9 argumenty. A toho vyu\u017eiju a hned se k n\u011bmu nahnu a dlouze ho pol\u00edb\u00edm i s jazykem.<\/div>\n
„Ticho,“ \u0161eptnu ti\u0161e a za\u010dnu ho l\u00edbat. Chv\u00edli se br\u00e1n\u00ed a sna\u017e\u00ed se po\u0159\u00e1d n\u011bco nam\u00edtat, a\u017e podlehne a hlasit\u011b vydechne. Ha! Povedlo se.<\/em> Po chvilce hlubok\u00e9ho l\u00edb\u00e1n\u00ed se odt\u00e1hnu.<\/p>\n<\/div>\n
„Mm, sice je to mimo \u0159e\u010d. Tob\u011b nevadilo, kdy\u017e jsi to\u2026 polykal?“ usm\u011bju se<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem t\u011b ochutnat, tak\u017ee odpov\u011b\u010f je – ne,“ zavrt\u00ed hlavou a ol\u00edzne si rty. Zacul\u00edm se.<\/div>\n
„U\u017e se t\u011b\u0161\u00edm, a\u017e t\u011b zase ochutn\u00e1m j\u00e1,“ po\u0161ept\u00e1m mu do ou\u0161ka.<\/div>\n
„A j\u00e1 se t\u011b\u0161\u00edm, a\u017e se sem nast\u011bhuje\u0161,“ oplat\u00ed mi a zasm\u011bje se. „Co\u017e m\u011b p\u0159iv\u00e1d\u00ed k p\u016fvodn\u00edmu rozhovoru o financ\u00edch.“<\/div>\n
Se sm\u00edchem si zacpu u\u0161i. On si jednodu\u0161e ned\u00e1 pokoj. „Kdy\u017e, ale\u2026 to je \u0161\u00edlen\u00e9 s tebou tohle \u0159e\u0161it. Ud\u011blejme kompromis.“<\/div>\n
„Jak\u00fd?“ pozvedne obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„N\u011bjak\u00fd vymysl\u00edm,“ usm\u011bju se sladce.<\/div>\n
„Hmmm\u2026“ zad\u00edv\u00e1 se na hodinky. „M\u00e1\u0161 na to 5 minut.“ Zd\u011b\u0161en\u011b se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1m.<\/div>\n
Sakra, \u010das u\u017e b\u011b\u017e\u00ed!<\/p>\n<\/div>\n
TOM<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Pobaven\u011b sleduji hodinky a m\u011b\u0159\u00edm Billovi \u010das. To jsem zv\u011bdav\u00fd, na co b\u011bhem t\u011bch p\u011bti minut p\u0159ijde.<\/div>\n
„2 minuty,“ ozn\u00e1m\u00edm a s \u00fasm\u011bvem si prohl\u00ed\u017e\u00edm ten jeho zamy\u0161len\u00fd obli\u010dej. A\u0165 vymysl\u00ed jak\u00fdkoliv kompromis, stejn\u011b ho n\u011bjak o\u0161id\u00edm. Zkr\u00e1tka vyd\u011bl\u00e1v\u00e1m alespo\u0148 5x v\u00edc ne\u017e on a on by tenhle byt neu\u017eivil. Bu\u010fme up\u0159\u00edmn\u00ed a mo\u017en\u00e1 ani p\u016flku z toho. Jedin\u00e9, co po n\u011bm chci, je to, aby tu byl se mnou. O zbytek se u\u017e postar\u00e1m j\u00e1. Chci si ho rozmazlovat. Zaslou\u017e\u00ed si to. A pro\u010d si to zaslou\u017e\u00ed? Proto\u017ee je naprosto \u00fa\u017easn\u00fd. Kdo jin\u00fd by mi trp\u011bl ty moje pr\u00e1\u0161ky, chlast, kou\u0159en\u00ed? Kdo jin\u00fd by p\u0159ekousnul m\u00e9 druh\u00e9 n\u00e1silnick\u00e9 j\u00e1? Nav\u00edc\u2026 on pro m\u011b u\u017e ud\u011blal tolik, \u017ee pen\u00edze jsou naprost\u00e1 mali\u010dkost.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Ale to j\u00e1 nestihnu,“ zasm\u011bje se a schov\u00e1 si obli\u010dej do dlan\u00ed. „Prost\u011b v tom pojedeme na p\u016fl. Akor\u00e1t \u00fa\u010dty za mobil si budeme ka\u017ed\u00fd platit s\u00e1m.“<\/div>\n
„Ne,“ zam\u00edtnu okam\u017eit\u011b. „Na to zkr\u00e1tka nep\u0159istoup\u00edm.“ Jestli mi nezbude nic jin\u00e9ho, budu po noc\u00edch tajn\u011b vyr\u00e1b\u011bt fale\u0161n\u00e9 \u00fa\u010dty nebo mu je zkr\u00e1tka budu schov\u00e1vat.<\/em><\/div>\n
„Ale pro\u010d?“ Hm a co mu m\u00e1m \u0159\u00edct? M\u00e1m mu \u0159\u00edct pravdu, \u017ee zkr\u00e1tka jeho v\u00fdplata bude sta\u010dit sotva na polovinu n\u00e1jmu a zbytek nic? To se uraz\u00ed nebo bude smutn\u00fd nebo je\u0161t\u011b h\u016f\u0159\u2026 si bude p\u0159ipadat \u0161patn\u011b. Ne, to prost\u011b mu \u0159\u00edct nem\u016f\u017eu.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm\u2026 Prost\u011b to tak nechci. Budeme to platit zkr\u00e1tka tak, jak to vyjde. Nic nap\u016fl, ok?“ navrhnu. Nemus\u00ed v\u011bd\u011bt, \u017ee t\u00edmhle se mnou uzav\u0159e nab\u00eddku toho, \u017ee to budu platit j\u00e1.<\/em><\/div>\n
„Ale\u2026“ u\u017e se zase nadechuje, \u017ee mi bude oponovat. „Dob\u0159e, je\u0161t\u011b uvid\u00edme.“ A m\u00e1m vyhr\u00e1no.<\/em><\/div>\n
„Hm.“ Samolib\u011b se usm\u011bju a zase si lehnu. Za\u010dnu pozorovat strop. A\u017e po chvilce uc\u00edt\u00edm Billovu ruku na sv\u00e9 hlav\u011b.<\/div>\n
„Spi, odpo\u010di\u0148 si. Slibuju, \u017ee budu u tebe.“ Pooto\u010d\u00edm k n\u011bmu hlavu. Co m\u00e1 furt s t\u00edm span\u00edm? To vypad\u00e1m tak d\u011bsn\u011b? V\u017edy\u0165 jsem se u\u017e oholil.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Ale mn\u011b se nechce sp\u00e1t,“ povzdechnu. P\u0159ipad\u00e1m si jako mal\u00e9 nemocn\u00e9 d\u00edt\u011b. Jsem r\u00e1d, \u017ee tu se mnou Bill je, a l\u00edb\u00ed se mi, kdy\u017e se o m\u011b star\u00e1. Ale s tou p\u00e9\u010d\u00ed to mo\u017en\u00e1 moc p\u0159eh\u00e1n\u00ed. J\u00e1 ho ch\u00e1pu, choval bych se v opa\u010dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b stejn\u011b, ale zkr\u00e1tka si ho chci u\u017e\u00edvat, kdy\u017e ho kone\u010dn\u011b m\u00e1m u sebe.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak jen le\u017e,“ usm\u011bje se Bill a d\u00e1l m\u011b hlad\u00ed. „Tolik se t\u011b\u0161\u00edm na to, a\u017e t\u011b budu doma \u010dekat, ne\u017e p\u0159ijde\u0161 z pr\u00e1ce. Budeme pak cel\u00fd ve\u010der spolu.“ No nen\u00ed on kouzeln\u00fd?<\/em><\/div>\n
„T\u0159eba budu doma d\u0159\u00edv ne\u017e ty,“ zasm\u011bju se. Najdu jeho ruku a pol\u00edb\u00edm ji. Nech\u00e1m si ji na tv\u00e1\u0159i a zav\u0159u o\u010di.<\/div>\n
„Jo, ale n\u011bkdy t\u0159eba j\u00e1,“ ucul\u00ed se a palcem mi za\u010dne p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bt po rtech. Potom je u\u017e ticho. Jen m\u011b tak zlehka hlad\u00ed a tul\u00ed se ke mn\u011b, i kdy\u017e jen sed\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Co sis myslel, kdy\u017e jsi m\u011b poprv\u00e9 vid\u011bl nebo se mnou poprv\u00e9 mluvil?“ zept\u00e1 se najednou.<\/div>\n
„No\u2026“ Nad t\u00edm se mus\u00edm uchechtnout. „\u0158\u00edkal jsem si – Kurva, kdo to je? Ten se mi l\u00edb\u00ed. A tak p\u011bkn\u011b se pohybuje.“ Z\u00e1rove\u0148 se mi vybav\u00ed vzpom\u00ednky na to, co jsem ten ve\u010der d\u011blal za pr\u00e1ci. Zast\u0159elil Petera. Ale i p\u0159esto jsem za ten ve\u010der r\u00e1d. Kdyby to tak nebylo, do klubu bych na pan\u00e1ka z\u0159ejm\u011b ne\u0161el a nepoznal bych Billa.<\/div>\n
Bill se zasm\u011bje. „Ty kecko,“ dloubne do m\u011b prstem.<\/div>\n
„Mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b. Pamatuji si ten ve\u010der naprosto p\u0159esn\u011b. Sed\u011bl jsem na baru a \u0159\u00edkal jsem si, co to je za p\u011bkn\u00fdho kluka. Hned ses mi zal\u00edbil. Byl jsi takov\u00fd\u2026 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed,“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„J\u00e1 kdy\u017e jsem t\u011b vid\u011bl, kdy\u017e jsi p\u0159i\u0161el ke mn\u011b, myslel jsem, \u017ee upadnu,“ zasm\u011bje se. No to snad ne.<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d? \u0158ekl sis, \u017ee jsem dal\u0161\u00ed nadr\u017een\u00fd prase, co?“ rozesm\u011bju se. Lehnu si na bok, abych na n\u011bj dob\u0159e vid\u011bl, podep\u0159u si hlavu rukou a hraju si s piercingem ve rtu.<\/div>\n
„Ne, naopak. Vypadal jsi dob\u0159e. Slu\u0161elo ti to. Je\u0161t\u011b si snad i pamatuju, cos m\u011bl na sob\u011b. Byl jsi nejmlad\u0161\u00ed z t\u011bch, co tam st\u00e1li,“ ucul\u00ed se. D\u00edv\u00e1 se do zdi. „A j\u00e1 si \u0159ekl – Zatracen\u011b, chci se mu l\u00edbit.“<\/p>\n<\/div>\n
„Tak to se ti povedlo,“ usm\u011bju se a pohlad\u00edm ho po kolen\u011b. Miluju ten jeho \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
Usm\u011bje se. „Pamatuje\u0161, jak jsem se k tob\u011b sehnul?“<\/div>\n
„Jak jsi na m\u011b za\u010dal sahat? Na to se ned\u00e1 zapomenout,“ po\u0161krabu se se sm\u00edchem na nose.<\/div>\n
„Pro\u010d?“ u\u0161kl\u00edbne se.<\/div>\n
„Nev\u00edm. Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed gesto,“ pokr\u010d\u00edm rameny. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee bych tu te\u010f nem\u011bl tak sed\u011bt a d\u011blat si srandi\u010dky, ale kdy\u017e on mi um\u00ed tak dob\u0159e odv\u00e9st my\u0161lenky. Ach jo\u2026<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 musel,“ po\u0161ept\u00e1 a lehne si na bok ke mn\u011b. P\u0159ilehnu si k n\u011bmu bl\u00ed\u017e. Hlavu si polo\u017e\u00edm kousek p\u0159ed jeho obli\u010dej, abych na n\u011bj zbl\u00edzka vid\u011bl.<\/div>\n
„Pro\u010d?“ Docela m\u011b to zaj\u00edm\u00e1. Celkov\u011b m\u011b zaj\u00edm\u00e1, jak jsem se mu celou tu dobu jevil.<\/em><\/div>\n
„Stra\u0161n\u011b jsi m\u011b zaujal. \u0158\u00edkal jsem si, sakra takov\u00fdho kluka tady u\u017e nikdy neuvid\u00edm. Nikdy jindy bych to neud\u011blal. S\u00e1m v\u00ed\u0161, \u017ee jsem v\u017edycky st\u00e1l jen u ty\u010de. K nikomu jsem nikdy ne\u0161el. Ale prost\u011b jsem musel. Aspo\u0148 se t\u011b jednou dotknout. Zkusit, jestli se ti l\u00edb\u00edm aspo\u0148 mali\u010dko. Proto\u017ee ty ses mi l\u00edbil a\u017e\u2026 moc,“ pousm\u011bje se sladce. Nedok\u00e1\u017eu nic jin\u00e9ho, ne\u017e se jenom usm\u00e1t. Pohlad\u00edm ho b\u0159\u00ed\u0161kem ukazov\u00e1\u010dku po spodn\u00edm rtu. Pot\u00e9 mu d\u00e1m malinkou pusinku na nos. Hned se usm\u011bje.<\/p>\n<\/div>\n
„Myslel jsem si, \u017ee to prost\u011b t\u00edm ve\u010derem skon\u010d\u00ed, a\u017e se sebere\u0161 a odejde\u0161\u2026 A\u017e t\u011b p\u0159estanu bavit.“ Jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee jsem se dok\u00e1zal zamilovat do n\u011bkoho, jako je on? Vypadal jako oby\u010dejn\u00fd stript\u00e9r\u2026 jen trochu jin\u00fd a hez\u010d\u00ed. Ale po v\u0161ech t\u011bch holk\u00e1ch\u2026 pro\u010d zrovna on? Nech\u00e1pu to, ale jsem za to r\u00e1d. Je to kr\u00e1sn\u00fd.<\/em> Vlastn\u011b to, co mi tu \u0159\u00edk\u00e1, nap\u016fl vypou\u0161t\u00edm jedn\u00edm uchem ven. Z\u016fstanu nad n\u00edm sklon\u011bn\u00fd a zbl\u00edzka ho pozoruji. M\u00e1 tak sametovou poko\u017eku. A tak jemn\u00e9 vlasy. A co teprve ta jeho ko\u0159en\u011bn\u00e1 v\u016fn\u011b. Objedu prstem jeho pln\u00e9 rty a pot\u00e9 je jemn\u011b pol\u00edb\u00edm. Asi se chov\u00e1m jako n\u011bjak\u00fd psychopat, ale chci si tu dokonalou tv\u00e1\u0159 ulo\u017eit a\u017e do posledn\u00edho detailu nav\u017edycky do pam\u011bti. Nosem p\u0159ejedu po jeho hebk\u00e9 tv\u00e1\u0159i, p\u0159i\u010dem\u017e vdechnu v\u016fni jeho sladk\u00e9 poko\u017eky. Jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee zrovna mn\u011b n\u011bkdo sv\u011b\u0159il tohle bo\u017esk\u00e9 stvo\u0159en\u00ed do rukou? Opravdu to nech\u00e1pu.<\/em> Bill m\u011b pot\u00e9 jemn\u011b pohlad\u00ed po hlav\u011b a p\u0159ivine se ke mn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Jsem tak r\u00e1d, \u017ee m\u016f\u017eu b\u00fdt u tebe, \u017ee jsem s tebou, \u017ee t\u011b u sebe c\u00edt\u00edm. Stra\u0161n\u011b jsi mi chyb\u011bl, Tomi, j\u00e1 u\u017e bez tebe nechci b\u00fdt,“ \u0161ept\u00e1 mi ti\u0161e. T\u00f3n jeho hlasu je prosebn\u00fd a skoro a\u017e zoufal\u00fd.<\/div>\n
„Nebude\u0161. Slibuju. Proto\u017ee jestli tomuhle pokladu, kter\u00fd te\u010f dr\u017e\u00edm, n\u011bkdo ubl\u00ed\u017e\u00ed, tak ho zabiju,“ za\u0161ept\u00e1m. Asi si ka\u017ed\u00fd uv\u011bdomuje, jak je pot\u0159ebn\u00e9 m\u00e1 slova br\u00e1t v\u00e1\u017en\u011b. Zn\u00ed to drasticky, ale mysl\u00edm to smrteln\u011b v\u00e1\u017en\u011b. Kdo se ho dotkne, tak pozn\u00e1 nelidsk\u00e9ho Toma Kaulitze. A to a\u0165 si nikdo nep\u0159eje.<\/em> „Nic jin\u00e9ho n\u00e1s rozd\u011blit nem\u016f\u017ee. Jedin\u011b, \u017ee by sis jednoho dne usmyslel, \u017ee u\u017e se mnou d\u00e1l nechce\u0161 b\u00fdt.“<\/div>\n
Chvilku na m\u011b kouk\u00e1, jen si m\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed a vp\u00edj\u00ed se o\u010dima do m\u00fdch. Potom se ke mn\u011b p\u0159im\u00e1\u010dkne a obejme m\u011b. „Dr\u017e m\u011b, pros\u00edm.“<\/div>\n
„Kdykoliv,“ pousm\u011bju se. Pevn\u011b ho stisknu a polo\u017e\u00edm se na n\u011bj, abychom u sebe byli co nejbl\u00ed\u017ee.<\/div>\n
„Stra\u0161n\u011b t\u011b pot\u0159ebuju c\u00edtit u sebe. Pot\u0159ebuju, abys m\u011b dr\u017eel, ma\u010dkal.“ On je opravdu k pomilov\u00e1n\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Kdybych t\u011b ma\u010dkal v\u0161\u00ed silou, tak bych ti ubl\u00ed\u017eil, ty bl\u00e1z\u00ednku,“ zasm\u011bju se.<\/div>\n
„To nemus\u00ed\u0161, ale dr\u017e m\u011b. A\u0165 v\u00edm, \u017ee ti pat\u0159\u00edm,“ po\u0161ept\u00e1 a obejme m\u011b pevn\u011bji. Popravd\u011b se za\u010d\u00edn\u00e1m b\u00e1t, \u017ee m\u011b sp\u00ed\u0161 uma\u010dk\u00e1 on. Ale aspo\u0148 um\u0159u p\u0159i n\u011b\u010dem dokonal\u00e9m u n\u011bkoho dokonal\u00e9ho. To je kr\u00e1sn\u00e1 smrt.<\/div>\n
„Pat\u0159\u00ed\u0161 mi?“ P\u0159ipad\u00e1 mi to vtipn\u00e9. Nehodl\u00e1m si z n\u011bj d\u011blat sv\u016fj movit\u00fd majetek.<\/em><\/div>\n
„Ne doslova, ale jinak. Jsem tv\u016fj.“<\/div>\n
„JENOM m\u016fj,“ upozorn\u00edm ho pobaven\u011b a pol\u00edb\u00edm ho na tv\u00e1\u0159. Pak si polo\u017e\u00edm hlavu na jeho rameno a zav\u0159u o\u010di. P\u0159\u00e1l bych si, aby tenhle okam\u017eik nikdy neskon\u010dil.<\/p>\n<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed den r\u00e1no m\u011b probud\u00ed otravn\u00fd zvuk bud\u00edku. Oh, to snad ne. N\u00e9\u00e9\u00e9. Bo\u017ee. To tak nen\u00e1vid\u00edm.<\/em> Rozlep\u00edm o\u010di, vyt\u00e1hnu ruku zpod Billova polonah\u00e9ho t\u011bla a nat\u00e1hnu se k no\u010dn\u00edmu stolku, abych zne\u0161kodnil tu otravnou v\u011bc.P\u016fl sedm\u00e9. Bill vst\u00e1v\u00e1 v 7.<\/em> Jakmile bud\u00edk vypnu, pod\u00edv\u00e1m se na toho and\u00edlka. Za\u010dne se hned vrt\u011bt a odtahovat se tro\u0161ku.<\/div>\n
„Mmh, j\u00e1 mus\u00edm do pr\u00e1ce,“ zabru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ne, je\u0161t\u011b p\u016fl hodiny m\u016f\u017ee\u0161 spinkat,“ pohlad\u00edm ho po vl\u00e1sk\u00e1ch a jemn\u011b ho pol\u00edb\u00edm na zpocen\u00e9 \u010del\u00ed\u010dko. Byli jsme celou noc zahraban\u00ed a p\u0159itulen\u00ed, \u017ee se ani nediv\u00edm, \u017ee je zpocen\u00fd. I mn\u011b je nadm\u011brn\u011b teplo.<\/div>\n
„Ale, mmh,“ zavrn\u00ed a p\u0159itul\u00ed se ke mn\u011b, „j\u00e1 se mus\u00edm u\u010desat,“ broukne zase ze span\u00ed. Za\u010dnu se ti\u0161e sm\u00e1t a hladit ho po nah\u00fdch z\u00e1dech. I kdybych kv\u016fli n\u011bmu musel vst\u00e1vat v 5 r\u00e1no, tak za tohle mi to stoj\u00ed.<\/em><\/div>\n
„To m\u016f\u017ee\u0161, l\u00e1sko, i potom. Je teprve p\u016fl sedm\u00fd. Je\u0161t\u011b spinkej.“<\/div>\n
„Hmm, tak jo,“ broukne potichu a zahrabe se pod pe\u0159inu. Hlavu mi nacpe k podpa\u017e\u00ed. Jeho \u0159asy m\u011b \u0161imraj\u00ed na nah\u00e9 hrudi. „Ty boty, jo\u2026 byly ve slev\u011b.“ To se mi snad zd\u00e1.<\/em> M\u00e1m co d\u011blat, abych v sob\u011b udr\u017eel v\u00fdbuch sm\u00edchu. Tohle budou p\u011bkn\u00e1 r\u00e1na.<\/em> Pomalu se od n\u011bj odt\u00e1hnu, zase ho p\u0159ikryju a posad\u00edm se. Prot\u00e1hnu se a z\u00edvnu. Hlasit\u011b mi zak\u0159upe v z\u00e1dech. To m\u00e1\u0161, ty pitom\u010de, z toho p\u0159esp\u00e1v\u00e1n\u00ed v koupeln\u011b na zemi.<\/em> Postav\u00edm se a ustelu svoji polovinu postele. Stejn\u011b po\u010d\u00edt\u00e1m s t\u00edm, \u017ee se tam Bill za chv\u00edli p\u0159eval\u00ed v domn\u011bn\u00ed, \u017ee to jsem j\u00e1.<\/em> Bill se za\u010dne tulit k moj\u00ed pe\u0159in\u011b. No ne\u0159\u00edk\u00e1m to?<\/em> I kdy\u017e jsem ji te\u010f slo\u017eil, tak si ji vezme a zamot\u00e1 do n\u00ed ruce a nohy.<\/div>\n
„Poveden\u00e9, Tr\u00fcmpere,“ \u0159eknu mu pobaven\u011b. Zavrt\u00edm hlavou a p\u0159esunu se do koupelny.<\/p>\n<\/div>\n
Vysprchuji se, vy\u010dist\u00edm si zuby a pak se ohol\u00edm. Kdy\u017e se nast\u0159\u00edk\u00e1m deodorantem, s ru\u010dn\u00edkem kolem pasu p\u0159ijdu do lo\u017enice. Otev\u0159u sk\u0159\u00ed\u0148 a pod\u00edv\u00e1m se na hodiny. M\u00e1 je\u0161t\u011b 10 minut, tak ho nebudu je\u0161t\u011b budit. Za\u010dnu si vyb\u00edrat n\u011bjak\u00e9 oble\u010den\u00ed. Bill se za\u010dne ale vrt\u011bt. Pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj skrz zrcadlo.<\/div>\n
„Tome,“ vydechne a po\u0159\u00e1dn\u011b zm\u00e1\u010dkne pe\u0159inu. Ale rukou za\u010dne hmatat vedle sebe. Jako by m\u011b hledal. „Tomiii,“ zak\u0148u\u010d\u00ed a pak otev\u0159e o\u010di.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ pop\u0159eju mu s \u00fasm\u011bvem a d\u00e1l \u0161trach\u00e1m ve sk\u0159\u00edni. Mysl\u00edm, \u017ee ho brzo se\u017eeru.<\/em><\/div>\n
„Mhh, r\u00e1nko,“ usm\u011bje se a posad\u00ed se. „Oh, kolik je hodin?“<\/div>\n
„Za dev\u011bt sedm,“ odpov\u00edm a kone\u010dn\u011b si vyberu boxerky. Shod\u00edm ze sebe ru\u010dn\u00edk, obl\u00e9knu si je a oto\u010d\u00edm se k Billovi. „Jak ses vyspal?“ zaj\u00edm\u00e1m se. P\u0159ejdu k oknu a vyt\u00e1hnu \u017ealuzie. Venku je jen slab\u00e9 sv\u011btlo. Je\u0161t\u011b se \u00fapln\u011b nerozednilo.<\/div>\n
„Moc dob\u0159e,“ odpov\u00ed a za\u010dne se protahovat. „Pro\u010d u\u017e vst\u00e1v\u00e1\u0161? Je\u0161t\u011b si lehni. J\u00e1 bych ti\u0161e ode\u0161el.“ A je to tu zas.<\/em><\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 s t\u00edm. U\u017e jsem \u0159ekl, jak to bude ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no prob\u00edhat,“ zasm\u011bju se. „Rad\u011bji mi \u0159ekni, co r\u00e1no j\u00ed\u0161 a pije\u0161.“<\/div>\n
„Kafe,“ usm\u011bje se a vyleze z postele. Tro\u0161ku si uprav\u00ed boxerky, st\u00e1hne si je o n\u011bco n\u00ed\u017e a p\u0159ejde ke mn\u011b. „Nem\u00e1\u0161 si se mnou d\u011blat takovou starost.“ Schv\u00e1ln\u011b se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1m a zd\u011bs\u00edm se.<\/div>\n
„M\u011bl bys rad\u011bji j\u00edt co nejrychleji do koupelny. M\u00e1\u0161 fakt d\u011bsn\u00fd vlasy,“ zhroz\u00edm se naoko. Jsem si jist\u00fd, \u017ee jinak nezmlkne.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 to v\u011bd\u011bl, j\u00e1 to v\u011bd\u011bl,“ zalamentuje se sm\u00edchem, „jak m\u011b uvid\u00ed\u0161 po r\u00e1nu, u\u017e m\u011b nebude\u0161 cht\u00edt vid\u011bt,“ sm\u011bje se a ute\u010de do koupelny, \u010demu\u017e se za\u010dnu \u0161\u00edlen\u011b sm\u00e1t.<\/div>\n
„Jo, Tome, prost\u011b v\u00ed\u0161, jak doc\u00edlit toho, aby zmlknul,“ pochv\u00e1l\u00edm se nahlas. Vr\u00e1t\u00edm se ke sk\u0159\u00edni, nand\u00e1m si pono\u017eky a pak si obl\u00e9knu tmav\u00e9 kalhoty. Jsem p\u0159\u00edli\u0161 rozespal\u00fd na to, abych zjistil, jakou m\u00e1m n\u00e1ladu, tak\u017ee triko si je\u0161t\u011b obl\u00e9kat nebudu. P\u0159esunu se do kuchyn\u011b. V koupeln\u011b u\u017e te\u010de voda, tak\u017ee Bill se sprchuje. Zapnu v kuchyni telku, d\u00e1m va\u0159it vodu na kafe a vynd\u00e1m si n\u011bjak\u00e9 su\u0161enky. Jen tak stoj\u00edm u linky a sleduji rann\u00ed zpr\u00e1vy. Tohle u\u017e jsem ned\u011blal dobr\u00fdch p\u00e1r let.<\/p>\n<\/div>\n
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Polo\u017e\u00edm Toma do postele a p\u0159isednu si k n\u011bmu. P\u0159ikryju ho. R\u00e1d se o n\u011bj star\u00e1m. P\u0159ijde mi to p\u0159irozen\u00e9. A nav\u00edc to te\u010f pot\u0159ebuje. Tom se chv\u00edli vrt\u00ed, a\u017e se uprdel\u00ed a jenom m\u011b pozoruje.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[431],"tags":[],"class_list":["post-8177","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-who-am-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8177","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8177"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8177\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8177"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8177"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8177"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}