{"id":8179,"date":"2011-07-22T17:00:00","date_gmt":"2011-07-22T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8158"},"modified":"2011-07-22T17:00:00","modified_gmt":"2011-07-22T16:00:00","slug":"doppelleben-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/07\/22\/doppelleben-7\/","title":{"rendered":"Doppelleben 7."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ zamumlal jsem na p\u016fl pusy sm\u011brem k Tomovi, poklidn\u011b sn\u00eddaj\u00edc\u00edmu ovesn\u00e9 vlo\u010dky. Nech\u00e1pal jsem, odkdy je j\u00ed, ale p\u0159e\u0161el jsem to bez pozn\u00e1mek.<\/div>\n
Postavil jsem si vodu na \u010daj, vzal si ovocn\u00fd sal\u00e1t a posadil se proti n\u011bmu. Nohy jsem si p\u0159ed sebe pokr\u010dil jako ochrann\u00fd \u0161t\u00edt, kdyby cht\u011bl Tom n\u011bco zkou\u0161et, abych se m\u011bl za co schovat.<\/div>\n
„Hm, dobr\u00e9,“ zabru\u010del a d\u00e1l se v\u011bnoval sv\u00e9 sn\u00eddani.<\/p>\n<\/div>\n
„Stalo se n\u011bco?“ zv\u011bdav\u011b jsem se k n\u011bmu naklonil.<\/div>\n
„M\u011blo by?“<\/div>\n
„No j\u00e1 nev\u00edm, j\u00e1 jen, \u017ee v\u017edycky jsi ty ten, kdo zak\u0159es\u00e1v\u00e1 konverzaci u sn\u00eddan\u011b a dneska ml\u010d\u00ed\u0161 jak zaryt\u00fd, tak m\u011b napadlo, jestli se n\u011bco nestalo. N\u011bco, co by t\u011b donutilo ml\u010det.“<\/div>\n
„Nic mi nen\u00ed,“ unaven\u011b polo\u017eil hlavu na st\u016fl.<\/p>\n<\/div>\n
„Jsi si jist\u00fd, Tome?“<\/div>\n
„Je mi \u0161patn\u011b, asi jsem nemocn\u00fd,“ za\u0161eptal odevzdan\u011b a unaven\u011b zav\u0159el o\u010di. Dlan\u00ed jsem mu jemn\u011b p\u0159ejel po \u010dele, abych zjistil jeho t\u011blesnou teplotu.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 teplotu, Tome. B\u011b\u017e si lehnout do postele, ud\u011bl\u00e1m a p\u0159inesu ti \u010daj,“ s povzdechem jsem vstal a do konvice nachystal nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed bylinky na ch\u0159ipku a nachlazen\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 na dne\u0161ek \u017e\u00e1dn\u00e9 pl\u00e1ny?“ m\u00e1to\u017en\u011b se postavil.<\/div>\n
„Zru\u0161\u00edm je,“ znovu jsem si povzdechl. „Nem\u016f\u017eu t\u011b nechat samotn\u00e9ho, kdy\u017e je ti \u0161patn\u011b.“<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ jemn\u011b se pousm\u00e1l a pohladil m\u011b po boku.<\/div>\n
„B\u011b\u017e u\u017e si lehnout,“ nerv\u00f3zn\u011b jsem se o\u0161il.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj zlato, pros\u00edm t\u011b, cht\u011bl bych se moc omluvit, ale minim\u00e1ln\u011b t\u00fdden te\u010f nebudu k dispozici,“ unaven\u011b jsem se op\u0159el o chladn\u00e9 okno.<\/div>\n
„Stalo se snad n\u011bco?“ vystra\u0161en\u011b vyhrkl Chris.<\/div>\n
„Tom je nemocn\u00fd, sotva chod\u00ed a Carrie je u matky, nem\u016f\u017eu ho tu nechat samotn\u00e9ho.“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, to ch\u00e1pu. Nem\u00e1m p\u0159ij\u00edt, abych ti pomohl?“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee by to nebyl nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad,“ zamumlal jsem a sna\u017eil se vymazat z hlavy Tom\u016fv v\u00fdraz pot\u00e9, co jsem mu ozn\u00e1mil, \u017ee jdu zavolat pr\u00e1v\u011b Chrisovi.<\/div>\n
„Oh, aha. No, dobr\u00e1. Tak si tedy zavol\u00e1me nebo nap\u00ed\u0161eme, ano?“<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b!“ okam\u017eit\u011b jsem p\u0159itakal. „D\u00e1vej mi na sebe pozor!“<\/div>\n
„Budu, neboj se. Ahoj,“ sp\u011b\u0161n\u011b zav\u011bsil.<\/p>\n<\/div>\n
Polo\u017eil jsem mobil na st\u016fl a rozhl\u00e9dl se po uklizen\u00e9 kuchyni. P\u0159esto\u017ee tu nebylo ani sm\u00edtko prachu nebo nepo\u0159\u00e1dku, hnusila se mi. Bylo tu p\u0159\u00edli\u0161 pr\u00e1zdno na to, aby se mi tu mohlo alespo\u0148 trochu l\u00edbit.<\/div>\n
Povzdechl jsem si a pomal\u00fdm krokem se vydal zp\u011bt k Tomovi do jeho pokoje, zkontrolovat, jestli u\u017e se najedl a je mu l\u00edp.<\/div>\n
Kdy\u017e jsem tam p\u0159i\u0161el, Tom v polosed\u011b klimbal na posteli, zat\u00edmco j\u00eddlo si vesele chladlo opod\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome,“ jemn\u00fdm \u0161\u0165ouch\u00e1n\u00edm jsem ho probudil. „Vst\u00e1vej, mus\u00ed\u0161 se naj\u00edst,“ pomohl jsem mu posadit se.<\/div>\n
„Nem\u00e1m hlad,“ zasku\u010del neochotn\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale naj\u00edst se mus\u00ed\u0161, alespo\u0148 trochu,“ trp\u011bliv\u011b jsem k n\u011bmu p\u0159istr\u010dil tal\u00ed\u0159.<\/div>\n
S naprostou nechut\u00ed a neochotou si vzal vidli\u010dku a pomalu si napichoval brambory s m\u00e1slem, a zeleninovou p\u0159\u00edlohu zaryt\u011b ignoroval.<\/div>\n
„A\u017e to sn\u00ed\u0161, m\u016f\u017ee\u0161 sp\u00e1t. J\u00e1 si lehnu na gau\u010d a z\u016fstanu u tebe, tak\u017ee se sta\u010d\u00ed ozvat, \u017ee n\u011bco pot\u0159ebuje\u0161, ano?“<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 z\u016fstat v posteli,“ za\u0161eptal se sklopen\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
„Ne,“ zavrt\u011bl jsem hlavou. „Dokud m\u00e1\u0161 v sob\u011b bacily, tak to nep\u016fjde,“ honem jsem vysv\u011btlil, kdy\u017e jsem vid\u011bl Tom\u016fv v\u00fdraz a pohladil ho po vlasech. „Lehni si a spi, budu tady,“ uklidil jsem tal\u00ed\u0159 a lehl si na gau\u010d p\u016fl metru vzd\u00e1len\u00e9ho od postele.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Sv\u011btlo m\u011bs\u00edce jasn\u011b oza\u0159ovalo moji tv\u00e1\u0159, zat\u00edmco jsem po\u010d\u00edtal hv\u011bzdy a sna\u017eil se zachytit jednu jedinou, kter\u00e1 by padala a j\u00e1 bych tak m\u011bl mo\u017enost n\u011bco si p\u0159\u00e1t.<\/div>\n
Srdce mi zb\u011bsile tlouklo, v hlav\u011b se mi rojilo tis\u00edce my\u0161lenek a p\u0159\u00e1n\u00ed, jak v\u011bd\u011bt, kter\u00e9 z nich je pro m\u016fj \u017eivot to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed? Jak v\u011bd\u011bt, kter\u00e9 z nich vybrat?<\/div>\n
S hlubok\u00fdm povzdechem jsem odvr\u00e1til pohled od okna na Toma, poleh\u00e1vaj\u00edc\u00edho na posteli a z\u00edraj\u00edc\u00edho na m\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Pro\u010d nesp\u00ed\u0161?“ za\u0161eptal jsem a nohy si p\u0159it\u00e1hl k t\u011blu.<\/div>\n
„\u0160patn\u00e9 sny,“ zamumlal a hlasit\u011b se rozka\u0161lal. „Co ty?“ znovu na m\u011b pohl\u00e9dl, kdy\u017e se mu ka\u0161el poda\u0159ilo zklidnit.<\/div>\n
„Proudy my\u0161lenek nedovoluj\u00edc\u00ed mi usnout,“ zahrabal jsem se do hrub\u00e9 deky.<\/p>\n<\/div>\n
„O \u010dem p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161?“ zv\u011bdav\u011b si podep\u0159el z\u00e1da pol\u0161t\u00e1\u0159em, aby sed\u011bl.<\/div>\n
„O v\u0161em. O tom, co bylo, mohlo b\u00fdt. O tom, co je a co mo\u017en\u00e1 bude. P\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm o l\u00e1sce a smrti, o nekone\u010dnosti sv\u011bta. O padaj\u00edc\u00edch hv\u011bzd\u00e1ch a o snech a p\u0159\u00e1n\u00edch, kter\u00e9 jsem m\u011bl jako d\u00edt\u011b, a kter\u00e9 se mi z\u0159ejm\u011b nikdy nespln\u00ed, v\u00ed\u0161?“ znovu jsem se zad\u00edval z okna. „N\u011bkdy tak\u00e9 p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm o tom, pro\u010d jsme na sv\u011bt\u011b, jak\u00fd to m\u00e1 d\u016fvod. Pro\u010d jsme se narodili? Pro\u010d trp\u00edme? Pro\u010d milujeme? Jak\u00fd to m\u00e1 v\u0161echno smysl?“<\/p>\n<\/div>\n
„Ka\u017ed\u00fd m\u00e1me ur\u010dit\u00fd \u00fad\u011bl, kter\u00fd zjist\u00edme a\u017e postupn\u011b, Bille. Nem\u016f\u017ee\u0161 cht\u00edt v\u011bd\u011bt v\u0161echno hned. Mus\u00ed\u0161 tomu d\u00e1t \u010das,“ nat\u00e1hl ke mn\u011b ruku a jemn\u011b m\u011b pohladil po vlasech.<\/div>\n
„N\u011bkdy m\u00e1m pocit, \u017ee jsem tu \u00fapln\u011b zbyte\u010dn\u00fd, \u017ee tu nem\u00e1m pro\u010d b\u00fdt.“<\/div>\n
„Pod\u00edvej se na m\u011b!“ tvrd\u011b mi p\u0159ik\u00e1zal a j\u00e1 neochotn\u011b poslechl. „J\u00c1 jsem ten, kdo ti v\u017edy \u0159ekne, \u017ee tu zbyte\u010dn\u00fd nejsi. Jsi moje druh\u00e1 polovina, d\u00fdch\u00e1m pro tebe a bez tebe bych um\u0159el. A nejsem s\u00e1m, kdo to takhle c\u00edt\u00ed. Mamka, Gordon, Gustav, Georg a spousta t\u011b m\u00e1 nesm\u00edrn\u011b r\u00e1da a trp\u011bla by, kdybys tu nebyl. Miliony lid\u00ed d\u011bl\u00e1 \u0161\u0165astn\u00e9 u\u017e jen to, \u017ee mluv\u00ed\u0161, zp\u00edv\u00e1\u0161, a \u017ee se na tebe mohou d\u00edvat. Tak\u017ee my\u0161lenky, \u017ee jsi zbyte\u010dn\u00fd, vyma\u017e z hlavy – nen\u00ed to pravda.“<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ za\u0161eptal jsem.<\/div>\n
„Poj\u010f ke mn\u011b,“ pousm\u00e1l se a rozev\u0159el n\u00e1ru\u010d, do kter\u00e9 jsem vz\u00e1p\u011bt\u00ed ochotn\u011b vklouznul, nehled\u00edc na v\u0161echny bacily, kter\u00e9 m\u011b mohly ohrozit. Bylo mi to jedno.<\/div>\n
„Jsi hodn\u00fd,“ slastn\u011b jsem zafun\u011bl.<\/div>\n
„M\u00e1m sv\u011btl\u00e9 chvilky,“ kr\u00e1tce se zasm\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
„Jak\u00e9 sny jsi m\u011bl?“ zamumlal jsem do jeho krku.<\/div>\n
„Zd\u00e1lo se mi, \u017ee odch\u00e1z\u00ed\u0161,“ nech\u00e1pav\u011b se na m\u011b pod\u00edval. „Neodejde\u0161, \u017ee ne?“<\/div>\n
„Nechci ti nic slibovat, Tome. J\u00e1 nev\u00edm, co se kdy bude d\u00edt a nechci m\u00edt v\u00fd\u010ditky z toho, \u017ee jsem t\u011b zklamal, to by m\u011b mrzelo, v\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Nechci, abys n\u011bkdy ode\u0161el,“ pevn\u011b m\u011b objal.<\/div>\n
„Nep\u0159em\u00fd\u0161lej o tom, Tomi,“ pol\u00edbil jsem ho na tv\u00e1\u0159.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. „Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ zamumlal jsem na p\u016fl pusy sm\u011brem k Tomovi, poklidn\u011b sn\u00eddaj\u00edc\u00edmu ovesn\u00e9 vlo\u010dky. Nech\u00e1pal jsem, odkdy je j\u00ed, ale p\u0159e\u0161el jsem to bez pozn\u00e1mek. Postavil jsem si vodu na \u010daj, vzal si ovocn\u00fd sal\u00e1t a posadil se proti<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[441],"tags":[],"class_list":["post-8179","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-doppelleben"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8179","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8179"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8179\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8179"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8179"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8179"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}