{"id":8181,"date":"2011-07-22T16:00:00","date_gmt":"2011-07-22T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8160"},"modified":"2011-07-22T16:00:00","modified_gmt":"2011-07-22T15:00:00","slug":"it-s-a-game-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/07\/22\/it-s-a-game-3\/","title":{"rendered":"It’s a Game 3."},"content":{"rendered":"
autor: Halie<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Zabo\u0159il jsem rud\u00fd obli\u010dej do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Pokojem se rozlehl v\u00fdk\u0159ik \u010dir\u00e9 zloby. Sna\u017eil jsem se p\u0159emoci touhu j\u00edt zp\u00e1tky dol\u016f a n\u011b\u010d\u00edm Nat\u00e1lii uml\u00e1tit, u\u0161krtit anebo t\u0159eba jen zakousnout. Na tom u\u017e nez\u00e1le\u017e\u00ed, hlavn\u011b, aby od n\u00ed byl kone\u010dn\u011b pokoj. \u017d\u00e1rlivost odjak\u017eiva pat\u0159ila k jedn\u00e9 z m\u00fdch slab\u0161\u00edch vlastnost\u00ed\u2026 obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e \u0161lo o Toma. M\u00e9ho Toma!<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159ekulil jsem se na z\u00e1da a v n\u00e1ru\u010d\u00ed sev\u0159el o\u0161oupan\u00e9ho ply\u0161\u00e1ka, kter\u00e9ho mi dal Tom ke \u010dtrn\u00e1ct\u00fdm narozenin\u00e1m. Jezdil v\u0161ude s n\u00e1mi a nebyl den, kter\u00fd by nestr\u00e1vil se mnou. Bral jsem si ho s sebou do studia, ob\u010das jsem ho vzal r\u00e1no na sn\u00eddani a n\u011bkdy se se mnou chodil sto\u010dit na gau\u010d a sledovat televizi. Ti\u0161e jsem mu vykl\u00e1dal v\u0161echno, co m\u011b zrovna t\u00ed\u017eilo na du\u0161i. Pozorn\u011b m\u011b sledoval sklen\u011bn\u00fdma o\u010dkama l\u00e9pe ne\u017e kter\u00fdkoli placen\u00fd psycholog.<\/p>\n<\/div>\n
\u00danava, kter\u00e1 ve spr\u0161e odezn\u011bla, se spolu s ml\u010denliv\u00fdm pohledem ply\u0161\u00e1ka vr\u00e1tila. St\u00e1le je\u0161t\u011b nazloben\u00fd, ale neuv\u011b\u0159iteln\u011b unaven\u00fd, jsem zav\u0159el neodl\u00ed\u010den\u00e1 v\u00ed\u010dka a skryl ply\u0161ov\u00e9ho kamar\u00e1da pod pe\u0159inu. Usnul jsem b\u011bhem p\u00e1r vte\u0159in. Hlavu mi zalil jeden z pomaten\u00fdch sn\u016f, o kter\u00fdch jsem si \u010dasto mysl\u00edval, \u017ee jsou snad bez konce. Do sn\u016f se brzy vecpal hork\u00fd dotek rt\u016f na m\u00e9m studen\u00e9m a p\u0159esto zpocen\u00e9m \u010dele. Pootev\u0159el jsem jedno oko a po pohledu do usm\u011bvav\u00e9 tv\u00e1\u0159e ho zase zav\u0159el. Tlak na posteli se zase zmen\u0161il, jak se Tom p\u0159esunul do sv\u00e9 postele hned vedle t\u00e9 m\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Ruka vyst\u0159elila z pod pe\u0159iny rychlost\u00ed blesku, kdy\u017e se luxusn\u00edm hotelov\u00fdm pokojem rozlehlo otravn\u00e9 zvon\u011bn\u00ed digit\u00e1ln\u00edho bud\u00edku. Zamr\u010del jsem pod vyh\u0159\u00e1tou dekou a p\u0159ekulil se na bok. Tom koukl po sv\u00edt\u00edc\u00edch \u010derven\u00fdch \u010d\u00edslech na displeji bud\u00edku. P\u016fl sedm\u00e9 r\u00e1no. Zauva\u017eoval, jestli m\u011b m\u00e1 budit, nebo j\u00edt na sn\u00eddani s\u00e1m a m\u011b nechat sp\u00e1t. Usoudil, \u017ee sp\u00e1nek pot\u0159ebuji, co\u017e byla pravda. Zvedl se, p\u0159evl\u00e9kl se a ve v\u0161\u00ed tichosti opustil pokoj. P\u0159ede dve\u0159mi se srazil s Nat\u00e1li\u00ed, kter\u00e1 m\u011b \u0161la nejsp\u00ed\u0161 budit, ale zm\u011bnila sm\u011br cesty, tak\u017ee ta jej\u00ed d\u00e1l pokra\u010dovala s Tomovou sm\u011brem ke kuchyni.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
J\u00e1 jsem m\u011bl se vst\u00e1v\u00e1n\u00edm celkem probl\u00e9my. Proloupl jsem jedno oko a zase ho zav\u0159el. Musel jsem se alespo\u0148 p\u011bt minut p\u0159emlouvat, ne\u017e jsem se donutil alespo\u0148 kouknout po bud\u00edku. \u010cerven\u00e1 \u010d\u00edsl\u00ed\u010dka jasn\u011b ukazovala 9:05. Zalehl jsem zp\u00e1tky, dokud jsem si neuv\u011bdomil, kolik \u017ee to vlastn\u011b je. Pane bo\u017ee, j\u00e1 jsem zaspal! To bylo poprv\u00e9, co se mi n\u011bco takov\u00e9ho stalo. V\u017edycky vedle m\u011b le\u017eel Tom a budil m\u011b. P\u00e1trav\u011b jsem kouknul po jeho posteli. Ta u\u017e byla d\u00e1vno pr\u00e1zdn\u00e1. A dokonce ustlan\u00e1. Za\u010dal jsem pochybovat o tom, \u017ee Tom byl skute\u010dn\u011b t\u00edm, kdo tu dnes spal.<\/p>\n<\/div>\n
S n\u00e1mahou jsem se vypot\u00e1cel z postele sm\u011br koupelna. Pomalu jsem se lekl nad odrazem vlastn\u00edho obli\u010deje v zrcadle nad umyvadlem. Ve\u010der neodl\u00ed\u010den\u00e1 l\u00ed\u010didla jsem m\u011bl rozmazan\u00e1 po cel\u00e9m obli\u010deji, vlasy mi tr\u010dely v\u0161emi sm\u011bry, a p\u0159ece ani jeden tak, jak bych cht\u011bl. Na hr\u016fzostra\u0161nosti m\u00e9mu vzhledu p\u0159id\u00e1valy krv\u00ed podlit\u00e9 o\u010di. V jednom jsem m\u011bl dokonce prasklou \u017eilku. Za\u010dal jsem uva\u017eovat o tom, \u017ee se zav\u0159u pro dne\u0161ek na pokoji a nikam nep\u016fjdu.<\/p>\n<\/div>\n
Zoufale jsem se nat\u00e1hl po kart\u00e1\u010di na vlasy a sna\u017eil se rozcuchat nesmysln\u011b zapleten\u00e9 vlasy. N\u011bkde by tu m\u011bla le\u017eet \u017eehli\u010dka\u2026 Jen\u017ee kam jsem ji dal? Hore\u010dn\u011b jsem za\u010dal p\u00e1trat po t\u00e9 elektrick\u00e9 v\u011bci, kterou jsem nutn\u011b pot\u0159eboval, kdy\u017e n\u011bkdo zaklepal na dve\u0159e.<\/div>\n
Vy\u0161el jsem p\u0159\u00edchoz\u00edmu vst\u0159\u00edc, i kdy\u017e jsem si byl v\u011bdom sv\u00e9ho nedokonal\u00e9ho stavu. Za dve\u0159mi st\u00e1la k m\u00e9mu zklam\u00e1n\u00ed Nat\u00e1lie. Za\u0161klebila se, kdy\u017e m\u011b sjela pohledem od hlavy a\u017e k pat\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„T\u011b\u017ek\u00e9 r\u00e1no?“ zeptala se s \u00fa\u0161klebkem.<\/div>\n
„Z\u0159ejm\u011b,“ zamumlal jsem neochotn\u011b v odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„P\u0159i\u0161la jsem t\u011b nal\u00ed\u010dit, ale jak vid\u00edm, tak se dneska sna\u017e\u00ed\u0161 s\u00e1m,“ zachichotala se a prsty mi rozmotala uzel, kter\u00fd se mi za tu chv\u00edli stihl ud\u011blat ve vlasech. Co to s nimi je?! Nabrou\u0161en\u011b jsem zavr\u010del a ona se rad\u0161i zase st\u00e1hla do bezpe\u010dn\u00e9 vzd\u00e1lenosti. „Mimochodem, p\u0159ivezli jste v\u010dera zp\u00e1tky tu \u017eehli\u010dku, kterou jsem ti p\u016fj\u010dila?“ zeptala se a mysl\u00edm, \u017ee dop\u0159edu znala odpov\u011b\u010f. Ne, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne. Je\u0161t\u011b te\u010f jsem ji vid\u011bl le\u017eet u zrcadla obklopen\u00e9ho \u017e\u00e1rovkami. Zavrt\u011bl jsem hlavou. „No, tak to tu asi bude\u0161 chodit cel\u00fd den s uzl\u00edky,“ zachechtala se a znovu mi prsty zajela do vlas\u016f. Ucuknul jsem.<\/p>\n<\/div>\n
„Vlastn\u011b ru\u0161\u00ed\u0161\u2026“ zamumlal jsem. Pokr\u010dila rameny.<\/div>\n
„Ostatn\u00ed u\u017e jsou stejn\u011b p\u0159ed hotelem a vesele rozd\u00e1vaj\u00ed autogramy. David se p\u011bkn\u011b \u010dertil, kdy\u017e mu Tom \u0159ekl, \u017ee t\u011b m\u00e1 nechat sp\u00e1t. Ale m\u00e1 pravdu, zaslou\u017e\u00ed\u0161 si to,“ mrkla na m\u011b. No, to se mi jen zd\u00e1, ne? Nech\u00e1pu, \u017ee to po tolika letech je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d zkou\u0161\u00ed, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e v\u010dera h\u00e1zela o\u010dima po Tomovi\u2026<\/div>\n
„Jdi za nimi, zvl\u00e1dnu to tu s\u00e1m,“ rozlou\u010dil jsem se s n\u00ed. Znovu pokr\u010dila rameny a dovolila mi zav\u0159\u00edt za n\u00ed dve\u0159e. Zoufale jsem se vr\u00e1til do koupelny. Jsou chv\u00edle, kdy bych jej\u00ed pomoc v\u00e1\u017en\u011b pot\u0159eboval, i kdy\u017e j\u00ed po v\u010derej\u0161\u00edm ve\u010deru skute\u010dn\u011b nehodl\u00e1m v\u011b\u0159it.<\/p>\n<\/div>\n
Nakonec jsem se na to ve velk\u00e9m vyka\u0161lal. Odl\u00ed\u010dil jsem rozmatlan\u00e9 st\u00edny, snad post\u00e9 roz\u010desal vlasy a p\u0159et\u00e1hl p\u0159es n\u011b k\u0161iltovku. Cht\u011bl jsem vyj\u00edt z pokoje, kdy\u017e jsem zaslechl z chodby hlasy.<\/div>\n
„Ne. Nechejte ho sp\u00e1t, zaslou\u017e\u00ed si to!“ zvolal n\u011bkdo. Tom\u2026<\/div>\n
„Pro\u0161vihl v\u00fdlet mezi fanou\u0161ky, pro\u0161vihl sn\u00eddani, za chv\u00edli m\u00e1me ob\u011bd a po ob\u011bd\u011b se ihned mus\u00edme vr\u00e1tit do koncertn\u00ed haly. Nechali jste si tam spoustu v\u011bc\u00ed a nikdo v\u00e1m to balit nebude. Hned potom m\u00e1te domluven\u00fd rozhovor pro m\u00edstn\u00ed noviny\u2026 Fakt si mysl\u00ed\u0161, \u017ee si Bill m\u016f\u017ee d\u00e1l kli\u010f\u00e1nko sp\u00e1t?!“ vyk\u0159ikl n\u011bkdo v odpov\u011b\u010f. Poznal jsem v\u011b\u010dn\u011b nam\u00edchnut\u00fd a nerv\u00f3zn\u00ed hlas na\u0161eho mana\u017eera Davida. Tom ml\u010del. Netu\u0161il jsem, jestli jsou tam jen oni dva a nebo je\u0161t\u011b n\u011bkdo dal\u0161\u00ed. Klidn\u011b jsem se mohl do debaty vm\u00edsit, ale \u010dinilo mi pot\u011b\u0161en\u00ed poslouchat, \u017ee se Tom sna\u017e\u00ed br\u00e1nit m\u016fj klid. Chodbou vyhrazenou pro na\u0161i kapelu se rozlehl v\u00fdrazn\u00fd vyzv\u00e1n\u011bc\u00ed t\u00f3n, kter\u00fd mi u\u017e mnohdy lezl krkem. Dal\u0161\u00ed z Davidov\u00fdch neodkladn\u00fdch telefon\u00e1t\u016f. A\u017e jsem sem zaslechl, jak si Tom hlasit\u011b povzdechl.<\/div>\n
„Nesahej na tu kliku!“ zavr\u010del je\u0161t\u011b Tom, ale to u\u017e David vy\u0159izoval sv\u016fj hovor. Pochytil jsem z n\u011bj jen n\u011bjakou zm\u00ednku o n\u00e1vratu dom\u016f a rozhovorech. Ur\u010dit\u011b n\u00e1m o tom s\u00e1m pov\u00ed, a\u017e bude chvilka \u010dasu.<\/p>\n<\/div>\n
„Co bl\u00e1zn\u00edte?“ vm\u00edchala se do rozhovoru najednou Nat\u00e1lie. David zav\u011bsil.<\/div>\n
„David chce j\u00edt vzbudit Billa\u2026 a j\u00e1 se mu to sna\u017e\u00edm vymluvit. Pro\u010d?“<\/div>\n
„A to jen kv\u016fli tomu vypad\u00e1\u0161, jak kdybys ho cht\u011bl se\u017erat? Bo\u017ee, Tome, ne\u0161il. Bill je u\u017e d\u00e1vno vzh\u016fru, a nav\u00edc bych \u0159ekla, \u017ee jsou tu i jin\u00e1 t\u011bl\u00ed\u010dka, kter\u00e1 by se nechala pokousat.“ Chodbou se rozlehl uvoln\u011bn\u00fd sm\u00edch m\u00e9ho dvoj\u010dete. Myslel jsem, \u017ee vylet\u00edm z k\u016f\u017ee. V krku se mi usadil velk\u00fd knedl\u00edk a do tv\u00e1\u0159\u00ed se mi vehnala krev. N\u011bkde v hloubi du\u0161e jsem naivn\u011b doufal, \u017ee toho Nat\u00e1lie nech\u00e1\u2026<\/div>\n
„Fajn, tak kdy\u017e nesp\u00ed, tak nen\u00ed co \u0159e\u0161it, ne?“ Jako raketa jsem vylet\u011bl ode dve\u0159\u00ed. To by mi je\u0161t\u011b tak sch\u00e1zelo, aby se dozv\u011bd\u011bli, \u017ee jsem cel\u00fd jejich rozhovor sly\u0161el. Sice v n\u011bm nezazn\u011blo nic v\u00e1\u017en\u00e9ho, ale \u0161m\u00edrov\u00e1n\u00ed je po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b \u0161m\u00edrov\u00e1n\u00edm a j\u00e1 se za sebe neuv\u011b\u0159iteln\u011b styd\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Halie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Halie Zabo\u0159il jsem rud\u00fd obli\u010dej do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Pokojem se rozlehl v\u00fdk\u0159ik \u010dir\u00e9 zloby. Sna\u017eil jsem se p\u0159emoci touhu j\u00edt zp\u00e1tky dol\u016f a n\u011b\u010d\u00edm Nat\u00e1lii uml\u00e1tit, u\u0161krtit anebo t\u0159eba jen zakousnout. Na tom u\u017e nez\u00e1le\u017e\u00ed, hlavn\u011b, aby od n\u00ed byl kone\u010dn\u011b pokoj.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[448],"tags":[],"class_list":["post-8181","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-it-s-a-game"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8181","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8181"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8181\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8181"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8181"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8181"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}