{"id":8182,"date":"2011-07-22T15:30:00","date_gmt":"2011-07-22T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8161"},"modified":"2011-07-22T15:30:00","modified_gmt":"2011-07-22T14:30:00","slug":"pubertak-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/07\/22\/pubertak-8\/","title":{"rendered":"Puber\u0165\u00e1k 8."},"content":{"rendered":"
autor: Ter\u00fd<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„O p\u016fl roku pozd\u011bji.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill:<\/p>\n<\/div>\n
Za posledn\u00ed p\u016fl rok se toho stalo tolik. Ale ur\u010dit\u011b si nemohu st\u011b\u017eovat. Byl to kr\u00e1sn\u00fd p\u016flrok. S tou holkou, o kter\u00e9 jsem zjistil, \u017ee se jmenuje Tereza, jsme se stali snad nejlep\u0161\u00edmi p\u0159\u00e1teli. Je to tak fajn holka. Uk\u00e1zala mi tu takov\u00fdch v\u011bc\u00ed. Nau\u010dila m\u011b jezdit na koni, i p\u0159es m\u016fj hodn\u011b velk\u00fd strach z kon\u00ed. D\u011bl\u00e1me spolu tolik v\u011bc\u00ed. M\u00e1me tolik spole\u010dn\u00fdch v\u011bc\u00ed. Jsem r\u00e1d, \u017ee jsem tady n\u011bkoho, jako je ona, na\u0161el. S Tomem u\u017e jsem nemluvil takovou dobu, a ani mi to nevad\u00ed. T\u00e1ta se od doby, co tu byl s „med\u00fazou“<\/em>, neozval. Teta m\u011b nech\u00e1v\u00e1 voln\u011b a mluv\u00ed na m\u011b, jen kdy\u017e je to opravdu d\u016fle\u017eit\u00e9. Denise jsem od t\u00e9 doby nepotkal a Andreas? To je debil a rad\u0161i ml\u010d\u00ed, kdy\u017e m\u011b vid\u00ed. Co v\u00edc si p\u0159\u00e1t? Za\u010d\u00edn\u00e1 se mi tu i l\u00edbit. I kdy\u017e u\u010ditelky jsou po\u0159\u00e1d stejn\u011b blb\u00e9 a po\u0159\u00e1d neum\u00ed parkovat.<\/p>\n<\/div>\n
Z m\u00e9ho p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed m\u011b vytrhne bud\u00edk. Pod\u00edv\u00e1m se na hodiny. Ale n\u00e9.<\/em> U\u017e zase do \u0161koly. No asi si to o jednu hodinu zkr\u00e1t\u00edm. P\u0159ijdu tam a\u017e po matice. Snad se nic nestane.<\/p>\n<\/div>\n
—-<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159ijdu do \u0161koly o hodinu pozd\u011bji a usad\u00edm se do lavice. Rozhl\u00eddnu se. Ter\u00fd tu nikde nen\u00ed. Chci j\u00ed zavolat, ale v\u0161imnu si, jak na m\u011b u\u010ditelka kouk\u00e1. Dojde mi, \u017ee je\u0161t\u011b asi neskon\u010dila prvn\u00ed hodina. Asi \u010dek\u00e1, \u017ee se postav\u00edm a vysv\u011btl\u00edm j\u00ed to. Nev\u00edm, co j\u00ed m\u00e1m vysv\u011btlovat. Prost\u011b se mi sem necht\u011blo. Stejn\u011b v t\u0159\u00eddnici je\u0161t\u011b neud\u011blala ani \u010d\u00e1rku, tak\u017ee tam vlastn\u011b ani nen\u00ed naps\u00e1no, \u017ee jsem chyb\u011bl.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
Po chv\u00edli se tedy postav\u00edm a se zvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm se na ni pod\u00edv\u00e1m.<\/div>\n
„Co je?“<\/div>\n
„Co je? Necht\u011bl bys mi vysv\u011btlit, kde jsi byl?“<\/div>\n
„J\u00f3… A pro\u010d? Prost\u011b jsem zaspal, to je v\u0161echno!“<\/div>\n
„Zap\u00ed\u0161u t\u011b do t\u0159\u00eddnice a m\u00e1\u0161 neomluvenou hodinu.“<\/div>\n
„Dej mi neomluven\u00fdho, co chce\u0161, mn\u011b je to \u00fapln\u011b jedno. Hlavn\u011b, \u017ee ty-vy jste v\u017edycky p\u0159i\u0161la na \u010das, \u017ee jo. Rad\u011bji byste m\u011bla dr\u017eet tu svoj\u00ed dr\u017eku a sednout si!“<\/div>\n
„Pros\u00edm? U\u017e zase? Vypadni na chodbu, a to okam\u017eit\u011b! P\u0159ij\u010f, a\u017e se uklidn\u00ed\u0161!“<\/div>\n
„Ani m\u011b nehne,“ pronesu a d\u00e1l si j\u00ed u\u017e nev\u0161\u00edm\u00e1m. Zase \u0159ve p\u0159es celou t\u0159\u00eddu. Nejlep\u0161\u00ed provokace ov\u0161em je, \u017ee si j\u00ed nebudu v\u016fbec v\u0161\u00edmat. Na\u0161tve j\u00ed to a j\u00e1 budu spokojenej.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e se uklidn\u00ed, opravdu vezme tu\u017eku a zap\u00ed\u0161e m\u011b do t\u0159\u00eddnice. Opravu m\u011b jej\u00ed demence dost\u00e1v\u00e1. Kr\u00e1va jedna. Pod\u00edv\u00e1 se na ostatn\u00ed ve t\u0159\u00edd\u011b.<\/div>\n
„A kde je Tr\u00fcmperov\u00e1?“ To mysl\u00ed Ter\u00fd? No nikdo jinej nechyb\u00ed, tak asi mysl\u00ed. Postav\u00ed se Tom. Docela by m\u011b zaj\u00edmalo, pro\u010d Tom. Mluv\u00ed o Ter\u00fd, tak pro\u010d se zase postavil on? Taky se mus\u00ed v\u0161ude nacpat.<\/div>\n
„Pros\u00edm, omluvte sestru. Nebylo j\u00ed dob\u0159e, tak z\u016fstala doma.“<\/p>\n<\/div>\n
Sed\u00edm tam s otev\u0159enou pusou a \u010dum\u00edm na n\u011bj jako na zjeven\u00ed z Marsu. On je Ter\u00fd bratr? Tak tohle jsem ne\u010dekal. Necht\u011bl jsem s n\u00edm m\u00edt nic spole\u010dn\u00e9ho, a te\u010f zjist\u00edm tohle? Docela m\u011b to zasko\u010dilo. Kdy\u017e zazvon\u00ed, zvednu se a jdu se trochu uklidnit na chodbu. Tohle jsem opravdu ne\u010dekal.<\/p>\n<\/div>\n
Tom:<\/p>\n<\/div>\n
V\u0161iml jsem si Billova pohledu, kdy\u017e jsem omlouval Terku. Asi nev\u011bd\u011bl, \u017ee jsem jej\u00ed bratr a o\u010dividn\u011b ho to docela dost zasko\u010dilo. No co, jednou se to dozv\u011bd\u011bt musel. I kdy\u017e Terka necht\u011bla, proto\u017ee zn\u00e1 jeho povahu a b\u00e1la se, \u017ee ho ztrat\u00ed. N\u011bjak j\u00ed p\u0159irostl k srdci. Te\u010f se uk\u00e1\u017ee, jestli j\u00ed Bill m\u011bl opravdu r\u00e1d. Jestli jo, tak se s t\u00edm srovn\u00e1, ale jestli ne, tak ho zabiju, proto\u017ee ona ho m\u00e1 opravdu r\u00e1da.<\/p>\n<\/div>\n
Nev\u00edm pro\u010d, ale po\u0159\u00e1d m\u011b Bill p\u0159itahuje. I kdy\u017e jsem s n\u00edm u\u017e p\u016fl roku nemluvil. N\u011bco m\u011b k n\u011bmu t\u00e1hne. Je jako magnet. Tak kr\u00e1sn\u00fd, a i kdy\u017e tak nevypad\u00e1, tak mysl\u00edm, \u017ee je i k\u0159ehk\u00fd. Jen to ned\u00e1v\u00e1 zn\u00e1t.<\/p>\n<\/div>\n
Pod\u00edv\u00e1m se na ostatn\u00ed, co zase d\u011blaj\u00ed. Nev\u00edm, pro\u010d se \u0159ehtaj\u00ed, ale Andreas dr\u017e\u00ed n\u011bco v ruce. Bo\u017ee, rad\u0161i si d\u00e1m sluch\u00e1tka do u\u0161\u00ed, ale zase je vynd\u00e1m, kdy\u017e vid\u00edm p\u0159ich\u00e1zet Billa, jsem docela zv\u011bdavej, jestli se s t\u00edm vyrovnal. Ale m\u00edsto toho, jestli se s t\u00edm vyrovnal, se tu strhne n\u011bco jin\u00e9ho.<\/p>\n<\/div>\n
Bill:<\/p>\n<\/div>\n
U\u017e jsem se trochu uklidnil. Chci j\u00edt zp\u00e1tky do t\u0159\u00eddy, ale sly\u0161\u00edm Andrease, jak n\u011bco \u010dte a sm\u00edch okolo n\u011bj. Jako by \u010detl n\u011bco zn\u00e1m\u00e9ho. Jdu dovnit\u0159 a zlostn\u011b se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1m, kdy\u017e uvid\u00edm, \u017ee dr\u017e\u00ed m\u016fj se\u0161it s p\u00edsni\u010dkama.<\/p>\n<\/div>\n
„Forever today {Nav\u017edy dnes}<\/div>\n
Forever tonight {Nav\u017edy dne\u0161n\u00ed noc}<\/div>\n
Reset your eyes {otev\u0159i znovu sv\u00e9 o\u010di}<\/div>\n
Erase your mind {vyma\u017e svou mysl}<\/div>\n
I will never let you down {Nikdy t\u011b nezklamu}<\/div>\n
Join me forever now {P\u0159ipoj se ke mn\u011b te\u010f nav\u017edy }<\/div>\n
Forever now! {Te\u010f nav\u017edy}“<\/p>\n<\/div>\n
Na tato slova, co p\u0159e\u010dte z m\u00e9ho se\u0161itu, se za\u010dnou v\u0161ichni p\u0159iblble sm\u00e1t. Nech\u00e1pu je. Jako by nesly\u0161eli nikdy text \u017e\u00e1dn\u00fd p\u00edsni\u010dky. Rozeb\u011bhnu se k n\u011bmu a chci mu se\u0161it vz\u00edt, ale je vy\u0161\u0161\u00ed jak j\u00e1, tak\u017ee na n\u011bj nedos\u00e1hnu a on pokra\u010duje.<\/p>\n<\/div>\n
„Each step you make {Ka\u017ed\u00fd krok co ud\u011bl\u00e1\u0161}<\/div>\n
each breath you take {ka\u017ed\u00fd tv\u016fj n\u00e1dech}<\/div>\n
your heart, {tv\u00e9 srdce, }<\/div>\n
your soul, {tv\u00e1 du\u0161e, }<\/div>\n
remote controlled {je na d\u00e1lkov\u00e9 ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed }<\/div>\n
This life is so sick {Tento \u017eivot je tak nechutn\u00fd}<\/div>\n
You’re automatic to me {Jsi pro m\u011b automatick\u00e1.}“<\/p>\n<\/div>\n
Je mi z toho zle, jak v\u0161ichni jen p\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00ed a blb\u011b se sm\u011bj\u00ed. Pro\u010d tohle d\u011blaj\u00ed? Za dobu, co to \u010detl, jsem na n\u011bj pou\u017eil snad v\u0161echny nad\u00e1vky, kter\u00fd zn\u00e1m, a stejn\u011b mi ten se\u0161it nedal. Nev\u00edm u\u017e, co m\u00e1m d\u011blat. Je mi do breku. Jsou to moje p\u00edsni\u010dky. On nem\u00e1 pr\u00e1vo, aby je takhle \u010detl. Nev\u00edm, co jsem jim ud\u011blal tak hrozn\u00fdho. A\u0165 u\u017e p\u0159estane.<\/p>\n<\/div>\n
Bohu\u017eel. Vid\u00ed, \u017ee nem\u00e1m daleko do breku. Jen se usm\u011bje, oto\u010d\u00ed na dal\u0161\u00ed str\u00e1nku a \u010dte d\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
„Ich will da nicht allein sein {Nechci tady b\u00fdt s\u00e1m}<\/div>\n
lass uns gemeinsam {Nechte n\u00e1s spolu}<\/div>\n
In die Nacht {Do noci}<\/div>\n
Irgendwann wird es Zeit sein {N\u011bkdy bude \u010das}<\/div>\n
Lass uns gemeinsam {Nechte n\u00e1s spolu}<\/div>\n
In die Nacht {Do noci}“<\/p>\n<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed odstavec m\u00e9 p\u00edsni\u010dky se zavr\u0161en\u00fdm sm\u00edchem od ostatn\u00edch. Posm\u00edvaj\u00ed se mi. Posm\u00edvaj\u00ed se m\u00fdm text\u016fm. Nevydr\u017e\u00edm to a z o\u010d\u00ed se mi spust\u00ed slzy. Rychle vyb\u011bhnu ze t\u0159\u00eddy a b\u011b\u017e\u00edm p\u0159\u00edmo na z\u00e1chody. Schoul\u00edm se tam do klub\u00ed\u010dka a bre\u010d\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
Tom:<\/div>\n
„So dark and cold {Tak tmav\u00fd a studen\u00fd}<\/div>\n
I drive alone {\u0158\u00edd\u00edm s\u00e1m}<\/div>\n
Like a phantom rider {Jako p\u0159\u00edzra\u010dn\u00fd jezdec}<\/div>\n
Can’t make it all on my own {Nem\u016f\u017eu to v\u0161echno zvl\u00e1dnout s\u00e1m}“<\/p>\n<\/div>\n
Tak a pr\u00e1v\u011b mi do\u0161la trp\u011blivost. Chud\u00e1k Bill. Nediv\u00edm se, \u017ee se rozbre\u010del. Taky bych to nezvl\u00e1dl. Tohle mu d\u011blat. Je to tak hnusn\u00fd. Jdu p\u0159\u00edmo k Andreasovi a postav\u00edm se s hnusn\u00fdm pohledem p\u0159\u00edmo proti n\u011bmu.<\/div>\n
„Dej mi ten se\u0161it!“<\/div>\n
„Cc… Ned\u00e1m!“<\/div>\n
„\u0158ik\u00e1m ti, dej mi ten se\u0161it, nebo dopadne\u0161 blb\u011b!“<\/div>\n
„Nasrat!“<\/p>\n<\/div>\n
Tak to \u0159\u00edkat nem\u011bl. Rozp\u0159\u00e1hnu se a ubal\u00edm mu po\u0159\u00e1dnou do nosu. Chytne se za n\u011bj a j\u00e1 mu mezit\u00edm vytrhnu se\u0161it z ruky a jdu za Billem. Mysl\u00edm, \u017ee v\u00edm, kam b\u011b\u017eel. Je\u0161t\u011b se naposledy pod\u00edv\u00e1m na sv\u00edjej\u00edc\u00edho se Andrease, kter\u00fd se dr\u017e\u00ed za nos, ze kter\u00e9ho mu te\u010de proudem krev. Nebyla to mal\u00e1 r\u00e1na, ale mus\u00ed si to pro p\u0159\u00ed\u0161t\u011b pamatovat.<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b varoval!“ S t\u011bmito slovy opust\u00edm t\u0159\u00eddu.<\/p>\n<\/div>\n
Jdu na z\u00e1chody, mysl\u00edm, \u017ee \u0161el tam. Tak\u00e9 kam jinam by mohl ve \u0161kole j\u00edt. A m\u00e1m pravdu. Kdy\u017e otev\u0159u dve\u0159e, vid\u00edm na zemi Billa. Cel\u00fdho schoulen\u00fdho do klub\u00ed\u010dka, \u0161minky m\u00e1 rozmazan\u00fd v\u0161ude po obli\u010deji a po\u0159\u00e1d pl\u00e1\u010de. Je mi ho tak l\u00edto. Ten Andreas je v\u00e1\u017en\u011b debil. Jdu k n\u011bmu a sednu si vedle n\u011bj. Pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b jeho \u010dokol\u00e1dov\u00fdma, uplakan\u00fdma kukadlama. M\u00e1 tak kr\u00e1sn\u00e9 o\u010di. A\u017e neskute\u010dn\u011b n\u00e1dhern\u00e9.<\/div>\n
„Pro-pro\u010d js-jsi p-p\u0159i\u0161el? Ch-chce\u0161 s-se mi ta-taky vysm\u00e1t?“ vyd\u00e1 ze sebe koktav\u011b.<\/div>\n
„Ne, nechci. Bylo to od nich hnusn\u00fd, co ti ud\u011blali,“ neudr\u017e\u00edm se a pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i. „Na, p\u0159inesl jsem ti ten se\u0161it,“ usm\u011bju se na n\u011bj a pod\u00e1m mu ho.<\/div>\n
„D\u011b-d\u011bkuju,“ zavzlyk\u00e1 a padne mi do n\u00e1ru\u010de. Obejmu ho a \u0161ept\u00e1m mu uklid\u0148uj\u00edc\u00ed slova.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ter\u00fd<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ter\u00fd „O p\u016fl roku pozd\u011bji.“ Bill: Za posledn\u00ed p\u016fl rok se toho stalo tolik. Ale ur\u010dit\u011b si nemohu st\u011b\u017eovat. Byl to kr\u00e1sn\u00fd p\u016flrok. S tou holkou, o kter\u00e9 jsem zjistil, \u017ee se jmenuje Tereza, jsme se stali snad nejlep\u0161\u00edmi p\u0159\u00e1teli. Je<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[437],"tags":[],"class_list":["post-8182","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pubertak"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8182","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8182"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8182\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8182"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8182"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8182"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}