{"id":8186,"date":"2011-07-21T18:00:00","date_gmt":"2011-07-21T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8165"},"modified":"2011-07-21T18:00:00","modified_gmt":"2011-07-21T17:00:00","slug":"hudbu-slozil-slova-napsal-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/07\/21\/hudbu-slozil-slova-napsal-8\/","title":{"rendered":"Hudbu slo\u017eil, slova napsal 8."},"content":{"rendered":"
autor: Denie<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
Bill le\u017eel ve sv\u00e9 posteli. O\u010di m\u011bl zav\u0159en\u00e9, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby pooto\u010dil hlavou trochu doprava, na\u0161el by tam le\u017eet i sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele. Po tom, co se stalo na \u0161koln\u00edch z\u00e1chodc\u00edch, ani jeden z nich nic ne\u0159ekl, jen proti sob\u011b st\u00e1li, d\u00edvali si navz\u00e1jem ustra\u0161en\u011b do o\u010d\u00ed a \u010dekali, a\u017e za\u010dne ten druh\u00fd. Nakonec byl Tom ten, kdo promluvil jako prvn\u00ed, u\u017e jen proto, \u017ee Bill nemluvil a dreda\u0159 nemohl \u010dekat, \u017ee by pr\u00e1v\u011b te\u010f za\u010dal. Ti\u0161e, t\u0159esouc\u00edm se hlasem nab\u00eddnul Billovi doprovod dom\u016f, kter\u00fd \u010dernovlas\u00fd chlapec s p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm p\u0159ijal. \u0160li vedle sebe celou cestu ml\u010dky, sem tam si ukradli p\u00e1r kradm\u00fdch pohled\u016f. Kdy\u017e dorazili p\u0159ed Bill\u016fv d\u016fm, mlad\u0161\u00ed z dvojice nechal dve\u0159e otev\u0159en\u00e9, zval tak sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele d\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
Od t\u00e9 doby le\u017e\u00ed ml\u010dky na posteli, oba ztraceni ve vlastn\u00edch my\u0161lenk\u00e1ch.<\/p>\n<\/div>\n
Zat\u00edmco Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, co ud\u011blal, Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, co bude te\u010f d\u00e1l. \u010cernovl\u00e1sek m\u011bl o sv\u00fdch citech k druh\u00e9mu chlapci d\u00e1vno jasno, i proto slo\u017eil p\u00edsni\u010dku, jakou slo\u017eil. Ale b\u00e1l se toho, co se stane te\u010f, co s nimi bude. Necht\u011bl o Toma p\u0159ij\u00edt jen proto, \u017ee se pol\u00edbili.<\/p>\n<\/div>\n
S povzdechem se nat\u00e1hnul pro tu\u017eku a pap\u00edr, kter\u00e9 m\u011bl ulo\u017een\u00e9 hned vedle postele, a napsal jednoduch\u00e9, Pro\u010d?<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom n\u011bkolikr\u00e1t pohledem p\u0159el\u00e9tl jedin\u00e9 slovo, nakonec si zhluboka povzdechl a zav\u0159el o\u010di. „Prost\u011b jsem to v tu chv\u00edli cht\u011bl ud\u011blat.“ Pousm\u00e1l se, kdy\u017e Bill\u016fv ukazov\u00e1\u010dek op\u011bt poklepal na pap\u00edr, kter\u00fd si Tom odlo\u017eil na b\u0159icho. „J\u00e1 nev\u00edm pro\u010d, Bille, ale prost\u011b jsem cht\u011bl. Omlouv\u00e1m se, jestli jsem ud\u011blal n\u011bco \u0161patn\u011b, ale myslel jsem,\u2026 podle toho textu a\u2026“ pokr\u010dil rameny a vypustil nosem vzduch, kter\u00fd mu v plic\u00edch p\u0159eb\u00fdval. Ani nemusel otev\u00edrat o\u010di, aby si dok\u00e1zal p\u0159edstavit proto\u010den\u00ed Billov\u00fdch panenek, kdy\u017e mu zpod ruky vytrhnul pap\u00edr, na kter\u00fd za\u010dal op\u011bt ps\u00e1t.<\/div>\n
\n
Tomovi se na rtech usadil p\u0159\u00edjemn\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy\u017e si o p\u00e1r chvilek pozd\u011bji \u010detl Billova slova. Neud\u011blal jsi nic \u0161patn\u011b, jen jsem zmaten\u00fd. M\u00e1m t\u011b r\u00e1d, Tome, nechci t\u011b ztratit. Pro nic!<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Odlo\u017eil pap\u00edr stranou a do dlan\u011b uchopil jednu Billovu, konej\u0161iv\u011b jej palcem hladil po h\u0159betu ruky. „Neztrat\u00ed\u0161 m\u011b, nem\u00e1m to v pl\u00e1nu. V\u00e1\u017en\u011b nev\u00edm, co se stalo, ale od doby, co zn\u00e1m tebe, je v\u0161echno jin\u00fd, v\u00ed\u0161? Prost\u011b\u2026“ pokr\u010dil rameny a nerv\u00f3zn\u011b se pousm\u00e1l. „Dote\u010f jsem si myslel, \u017ee m\u011b zaj\u00edmaj\u00ed jenom holky v kr\u00e1tk\u00fdch sukn\u00edch, ale od doby, co jsem poznal tebe, jsem se ani za jednou neoto\u010dil. \u017d\u00e1dn\u00e1 mi nep\u0159i\u0161la dost dobr\u00e1, nem\u011bla \u017e\u00e1dn\u00e9 kouzlo. Zato ty,“ p\u0159estal mluvit, kdy\u017e mu Bill s jemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem p\u0159ilo\u017eil ukazov\u00e1\u010dek na rty. S \u0161ibalsk\u00fdm \u00fasm\u011bvem mu na n\u011bj Tom vtisknul polibek.<\/p>\n<\/div>\n
Chv\u00edli jen oba ml\u010deli, d\u00edvali se jeden druh\u00e9mu do o\u010d\u00ed a na rtech jim hr\u00e1l m\u00edrn\u00fd \u00fasm\u011bv. Zase byli ztraceni ve vlastn\u00edch my\u0161lenk\u00e1ch, tentokr\u00e1t v\u0161ak oba mysleli na to sam\u00e9, na chu\u0165 rt\u016f toho druh\u00e9ho. Na to, jak by ji r\u00e1di ochutnali znovu, v\u00edc, mnohem v\u00edc.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u016f\u017eu n\u011bco zkusit?“ za\u0161eptal Tom. Mo\u017en\u00e1 nebyl ten state\u010dn\u011bj\u0161\u00ed, ale byl ten, kter\u00fd mohl vlastn\u00ed my\u0161lenky vyj\u00e1d\u0159it nahlas. Bill jen p\u0159ik\u00fdvnul a podle Tomova vzoru se usadil na kolenou, nohy slo\u017eil pod sebe a dlan\u011b zap\u0159el o matraci vedle sebe. Napjat\u011b o\u010dek\u00e1val, co jeho dredat\u00fd kamar\u00e1d zkus\u00ed. S n\u00edm by zkusil v\u0161echno. V\u011b\u0159il mu.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e Tomova dla\u0148 zlehka p\u0159ejela p\u0159es jeho l\u00ed\u010dko a uv\u011bznila pak jeho tv\u00e1\u0159 v jemn\u00e9m objet\u00ed, Bill zav\u0159el o\u010di a nepatrn\u011b pootev\u0159el rty. \u010cekal, co se stane. „D\u00edvej se na m\u011b,“ za\u0161eptal Tom a ve chv\u00edli, kdy se jejich \u010dokol\u00e1dov\u00e9 duhovky st\u0159etly v pohledu, p\u0159itiskl Tom sv\u00e9 rty k t\u011bm Billov\u00fdm. Zlehka se o n\u011b ot\u00edral, byly to nepatrn\u00e9, \u0161imrav\u00e9 doteky, a p\u0159esto to d\u00edky jejich spojen\u00e9mu pohledu bylo o to intenzivn\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Vydr\u017eeli to jen p\u00e1r vte\u0159in, nakonec se jejich v\u00ed\u010dka s lehk\u00fdm chv\u011bn\u00edm zav\u0159ela a oba se do polibku polo\u017eili daleko v\u00edc. Z nevinn\u00e9ho doteku dvou rt\u016f se stal v\u00e1\u0161niv\u00fd polibek nabit\u00fd neuv\u011b\u0159itelnou energi\u00ed. Ani jeden nev\u011bd\u011bli, co se d\u011bje, pro\u010d se to d\u011bje, a p\u0159esto se tomu s naprostou oddanost\u00ed podd\u00e1vali. V\u011bd\u011bli jen, \u017ee to, co d\u011blaj\u00ed, d\u011blat cht\u011bj\u00ed. \u017de to je to, po \u010dem od prvn\u00ed chv\u00edle oba podv\u011bdom\u011b tou\u017eili a te\u010f, po p\u00e1r t\u00fddnech, se toho kone\u010dn\u011b do\u010dkali. Te\u010f si to nehodlali nechat proklouznout mezi prsty.<\/p>\n<\/div>\n
Jednou rukou proklouznul za Bill\u016fv t\u00fdl a jemn\u011b si jej p\u0159it\u00e1hl bl\u00ed\u017ee k sob\u011b. Jejich kolena do sebe zapadla jako dva kousky skl\u00e1da\u010dky a oba chlapci se zoufale tiskli jeden k druh\u00e9mu, v\u00e1\u0161niv\u011b l\u00edbaj\u00edce rty sv\u00e9ho partnera. Nemohli p\u0159estat, prudce oddechovali nosem do tv\u00e1\u0159e toho druh\u00e9ho, a p\u0159esto se nedok\u00e1zali jeden od druh\u00e9ho odtrhnout. B\u00e1li se, \u017ee pokud te\u010f p\u0159estanou, v\u0161echno zmiz\u00ed. Bude to, jako by se nic nikdy nestalo.<\/p>\n<\/div>\n
Po n\u011bkolika dal\u0161\u00edch vte\u0159in\u00e1ch se v\u0161ak pro nedostatek vzduchu musely jejich rty odd\u011blit. A p\u0159esto oba z\u016fst\u00e1vali t\u011bsn\u011b p\u0159itisknut\u00ed jeden na druh\u00e9ho, jejich \u010dela se o sebe op\u00edrala. „Zazp\u00edvej pro m\u011b,“ vydechl Tom ti\u0161e a rty se ot\u0159el o \u0161pi\u010dku Billova nosu.<\/p>\n<\/div>\n
Ve chv\u00edli, kdy jeho slova vy\u0161la ven, cel\u00fd jejich k\u0159ehk\u00fd okam\u017eik byl pry\u010d. Bill se prudce odt\u00e1hnul a oto\u010dil se k dreda\u0159i z\u00e1dy. Byla to kr\u00e1sn\u00e1 chv\u00edle, pro\u010d ji musel Tom kazit sv\u00fdmi slovy? V\u011bd\u011bl p\u0159ece, \u017ee Bill nem\u016f\u017ee mluvit, nezp\u00edv\u00e1. Do o\u010d\u00ed se mu hrnuly slzy. Tomovy pa\u017ee se prosmekly pod t\u011bmi jeho, objaly jej kolem pasu a dreda\u0159 si polo\u017eil hlavu na Billovo rameno.<\/p>\n<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee to zvl\u00e1dne\u0161. V\u011b\u0159\u00edm ti. Cht\u011bl bych sly\u0161et tv\u016fj hlas, a\u0165 u\u017e na to budu muset \u010dekat jakkoliv dlouho,“ mumlal mu do ucha a sv\u00fdm tich\u00fdm hlasem zp\u016fsoboval Billovi hus\u00ed k\u016f\u017ei po cel\u00e9m t\u011ble. \u010cernovlas\u00fd kluk v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom nen\u00ed jedin\u00fd, kdo tou\u017eil po jeho hlase, ale z\u00e1rove\u0148 si moc dob\u0159e uv\u011bdomoval, \u017ee jestli mu n\u011bkdo dok\u00e1\u017ee pomoci, bude to mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b Tom.<\/p>\n<\/div>\n
S tich\u00fdm povzdechem se zap\u0159el o Tomovu hru\u010f a nechal se od n\u011bj obj\u00edmat. N\u011bco se bude muset zm\u011bnit, t\u00edm si byl jist\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, drahou\u0161ku, d\u00e1\u0161 si ve\u010de\u0159i?“ Jedin\u00e9 odpov\u011bdi, jak\u00e9 se Simone dostalo, bylo zavrcen\u00ed hlavou. Co Tom odpoledne ode\u0161el, Bill nevystr\u010dil ze sv\u00e9ho pokoje nos. Jeho matka se b\u00e1la, \u017ee se kamar\u00e1di poh\u00e1dali, ale p\u0159i odchodu vypadal Tom stejn\u011b usm\u011bvav\u011b jako v\u017edy, nic \u0161patn\u00e9ho se tedy nemohlo st\u00e1t. Mo\u017en\u00e1 m\u011bl Bill jen dal\u0161\u00ed ze sv\u00fdch n\u00e1lad.<\/div>\n
S povzdechem se tedy Billova rodi\u010dka vzd\u00e1lila a nechala syna op\u011bt o samot\u011b. Ani Alexe k sob\u011b toho odpoledne Bill nepustil, n\u011bco se opravdu d\u011blo, t\u00edm si byla Simone jist\u00e1, ale v tu chv\u00edli nemohla \u0159\u00edct co. Mohla jen doufat, \u017ee se z toho Bill vysp\u00ed a r\u00e1no ji zase p\u0159iv\u00edt\u00e1 jej\u00ed slun\u00ed\u010dko, kter\u00fdm Bill od chv\u00edle, co poznal Toma, byl.<\/p>\n<\/div>\n
Jakmile se za matkou zav\u0159ely dve\u0159e, s hlubok\u00fdm nadechnut\u00edm se Bill vr\u00e1til zp\u011bt k tomu, \u010d\u00edm se zab\u00fdval posledn\u00ed dv\u011b hodiny. U\u017e d\u0159\u00edv se sna\u017eil rozmluvit, pokou\u0161el se ze sebe dostat jednotliv\u00e1 slova, ale nikdy mu to ne\u0161lo, v\u017edy to po chv\u00edli vzdal. Ale te\u010f nemohl. Tom na n\u011bj spol\u00e9hal, cht\u011bl sly\u0161et jeho hlas, cht\u011bl jej sly\u0161et zp\u00edvat. A Bill byl odhodlan\u00fd ud\u011blat cokoliv pro to, aby to Tomovi splnil. Ale a\u0165 se sna\u017eil sebev\u00edc, a\u0165 se nutil sebev\u00edc, z jeho hrdla nevy\u0161el ani hl\u00e1sek. U\u017e byl zoufal\u00fd, do o\u010d\u00ed se mu draly slan\u00e9 kapky, ale on se nevzd\u00e1val. Jednou mluvil, m\u016f\u017ee p\u0159eci mluvit zase!<\/p>\n<\/div>\n
O p\u00e1r minut pozd\u011bji odhodil Bill prudce proti zdi pozn\u00e1mkov\u00fd blok n\u00e1sledovan\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159em, ply\u0161ov\u00fdm pejskem, se kter\u00fdm dodnes sp\u00e1val, a iPodem, kter\u00fd nahmatal pod pe\u0159inou. Byl frustrovan\u00fd, cht\u011bl mluvit, cht\u011bl zp\u00edvat, cht\u011bl \u0159\u00edct Tomovi sv\u00fdmi vlastn\u00edmi slovy, sv\u00fdm hlasem, co pro n\u011bj znamen\u00e1, pro\u010d pro n\u011bj slo\u017eil zrovna takovou p\u00edsni\u010dku a co s n\u00edm ud\u011blaly Tomovy polibky. Ale zat\u00edm dok\u00e1zal jen vydechovat vzduch, nic jin\u00e9ho. Cht\u011bl v\u00edc, cht\u011bl to hned!<\/p>\n<\/div>\n
Ani\u017e by si to uv\u011bdomil, s tich\u00fdm vzlykem, kter\u00fd se mu vydral ze rt\u016f, se sto\u010dil pod pe\u0159inu, kde z\u016fstal a\u017e do r\u00e1na n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Denie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Denie Bill le\u017eel ve sv\u00e9 posteli. O\u010di m\u011bl zav\u0159en\u00e9, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby pooto\u010dil hlavou trochu doprava, na\u0161el by tam le\u017eet i sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele. Po tom, co se stalo na \u0161koln\u00edch z\u00e1chodc\u00edch, ani jeden z nich nic ne\u0159ekl, jen proti<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[442],"tags":[],"class_list":["post-8186","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hudbu-slozil-slova-napsal"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8186","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8186"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8186\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8186"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8186"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8186"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}