{"id":8205,"date":"2011-07-19T16:00:00","date_gmt":"2011-07-19T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8184"},"modified":"2011-07-19T16:00:00","modified_gmt":"2011-07-19T15:00:00","slug":"prayers-to-stars-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/07\/19\/prayers-to-stars-6\/","title":{"rendered":"Prayers to Stars 6."},"content":{"rendered":"
autor: xoxo_Lady<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Zpod tenk\u00e9 p\u0159ikr\u00fdvky tr\u010dely jen \u010dern\u00e9 rozcuchan\u00e9 vlasy, t\u011blo jejich majitele se hluboce ot\u0159\u00e1salo. Doko\u0159\u00e1n otev\u0159en\u00e9 o\u010di bloudily tmou, i kdy\u017e byla stejn\u00e1 tma i pod jejich v\u00ed\u010dky, c\u00edtily se bezpe\u010dn\u011bji otev\u0159en\u00e9. Muselo b\u00fdt u\u017e pozd\u011b v noci, ur\u010dit\u011b kolem p\u016flnoci, ale chlapec se dr\u017eel st\u00e1le vzh\u016fru, i p\u0159es \u00fanavu, je\u017e napadala jeho o\u010di. Tak moc se b\u00e1l, \u017ee usnout nedok\u00e1zal. Ne po tom, co zaslechl ty divn\u00e9 zvuky zven\u010d\u00ed, a u\u017e v\u016fbec ne po tom, co zjistil, \u017ee ten zvuk vych\u00e1z\u00ed z n\u011bjak\u00e9ho zv\u00ed\u0159ete, kter\u00e9 se pohybovalo velmi bl\u00edzko.<\/p>\n<\/div>\n
Bylo mu takov\u00e9 horko, potil se a triko se mu nep\u0159\u00edjemn\u011b lepilo na t\u011blo. Jeho jinak sn\u011bhov\u011b b\u00edl\u00e1 tv\u00e1\u0159 byla nyn\u00ed polita \u010derven\u00ed. \u0160patn\u011b se mu d\u00fdchalo a o\u010di ho p\u00e1lily pod n\u00e1porem zoufal\u00fdch slz. Prsty, kter\u00fdmi se obj\u00edmal kolem pasu, se ut\u011b\u0161uj\u00edce pohybovaly v kruz\u00edch. \u010casto obj\u00edmal s\u00e1m sebe, v\u011bt\u0161inou kdy\u017e se c\u00edtil osam\u011bl\u00fd nebo byl smutn\u00fd. Uklid\u0148ovalo jej to, ov\u0161em ne natolik, aby se do jeho hlavy p\u0159estala vkr\u00e1dat my\u0161lenka, \u017ee by m\u011bly jeho k\u0159ehk\u00e9 t\u011blo obj\u00edmat ruce n\u011bkoho jin\u00e9ho. Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b tato my\u0161lenka byla p\u0159\u00ed\u010dinou jeho \u010dast\u00fdch v\u00fdbuch\u016f emoc\u00ed, kdy se prost\u011b nemohl udr\u017eet a musel sv\u00e9 pocity dostat ven, vyhnat je pry\u010d. Bylo jedno, jak\u00fdm zp\u016fsobem, jestli v podob\u011b vzteku, kter\u00fd dok\u00e1zal rozml\u00e1tit skleni\u010dky, \u010di slz, kter\u00e9 ho zaplavily tak n\u00e1hle, \u017ee u\u017e je nedok\u00e1zal odehnat.<\/p>\n<\/div>\n
V takov\u00fdch dnech se uzav\u00edral do sebe, rad\u011bji moc nekomunikoval, jinak by byl schopen vy\u010d\u00edst komukoli na potk\u00e1n\u00ed ka\u017edou mali\u010dkost. Nen\u00e1vid\u011bl se za to, \u017ee byl na svou matku v\u017edy zlostn\u00fd, neust\u00e1le v\u0161e ironicky komentoval, odm\u00edtal jakoukoli pomoc a \u00fapln\u011b nejv\u00edc ze v\u0161eho nesn\u00e1\u0161el, kdy\u017e mu n\u011bkdo nab\u00eddl, aby se mu se sv\u00fdmi probl\u00e9my sv\u011b\u0159il. To pak dok\u00e1zal vybuchnout tak, \u017ee si to ten doty\u010dn\u00fd ihned rozmyslel a rad\u0161i p\u0159ed Billem utekl d\u0159\u00edv, ne\u017e by ho popadl pod krkem.<\/div>\n
Nap\u00ednal u\u0161i po ka\u017ed\u00e9m zvuku, \u0161elestu nebo jen zasvi\u0161t\u011bn\u00ed v\u011btru. Jeden z t\u011bch zvuk\u016f ho v\u0161ak p\u0159im\u011bl opatrn\u011b vykouknout zpod p\u0159ikr\u00fdvky, vz\u00e1p\u011bt\u00ed uc\u00edtil na sv\u00e9m obli\u010deji p\u0159\u00edjemn\u011b \u010derstv\u00fd vzduch. Lapal po dechu tak dlouho, dokud si nebyl jist\u00fd, \u017ee dok\u00e1\u017ee pod p\u0159ikr\u00fdvkou p\u0159e\u017e\u00edt dal\u0161\u00edch n\u011bkolik minut. Ne\u017e se v\u0161ak zase schoval, zaslechl op\u011bt ten zvuk.<\/div>\n
\u0160elest. Tich\u00e9 nad\u00e1vky. Vztekl\u00e9 zavr\u010den\u00ed.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
„Tome? Ty nesp\u00ed\u0161?“ Po jeho tich\u00fdch nejist\u00fdch slovech se obrys tmav\u00e9 postavy, le\u017e\u00edc\u00ed na zemi, p\u0159evr\u00e1til sm\u011brem k n\u011bmu. Zahl\u00e9dl v t\u00e9 tm\u011b p\u00e1r z\u00e1\u0159\u00edc\u00edch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Pro\u010d nesp\u00ed\u0161 ty?“ zeptal se \u0161eptem Tom, vyzdvihl se a podlo\u017eil si hlavu dlan\u00ed, aby na Billa l\u00e9pe vid\u011bl. Jeho o\u010di u\u017e byly po t\u00e9 dob\u011b, co nespal, dokonale p\u0159ivyknuty tm\u011b.<\/div>\n
„Co je to za zv\u00ed\u0159e, co vyd\u00e1v\u00e1 ten zvuk?“ Bill se nepatrn\u011b zavrt\u011bl, nejrad\u0161i by ze sebe p\u0159ikr\u00fdvku celou odkopl, strach byl v\u0161ak v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e on s\u00e1m, a tak se rozhodl zkusit to horko vydr\u017eet a p\u0159etrp\u011bt v n\u011bm do r\u00e1na, kter\u00e9 pro n\u011bj bude slastn\u00fdm vysvobozen\u00edm. Je\u0161t\u011b nikdy neza\u017eil takhle hroznou noc, a \u017ee u\u017e jich p\u00e1r bylo, zrovna t\u011bch, kdy se tak zab\u00fdval v\u0161emi t\u011bmi my\u0161lenkami, co otravovaly jeho hlavu. A tak\u00e9 jeho srdce, to obzvl\u00e1\u0161\u0165.<\/div>\n
„Jen hyena,“ odpov\u011bd\u011bl Tom klidn\u011b. Zd\u00e1lo se, \u017ee si ze zv\u00ed\u0159ete nic ned\u011bl\u00e1. Jeho hlas zn\u011bl tak klidn\u011b, bez zn\u00e1mky strachu.<\/div>\n
„Jen hyena?“ Bill se zaj\u00edkl, jeho o\u010di na p\u00e1r minut obklopily stra\u0161ideln\u00e9 obrazy toho zv\u00ed\u0159ete, co jim mohlo ka\u017edou chv\u00edli vtrhnout dovnit\u0159. „To si ze m\u011b d\u011bl\u00e1\u0161 srandu, ne?“ Vehnaly se mu do o\u010d\u00ed slzy, nyn\u00ed je u\u017e nemohl zadr\u017eet. Vlastn\u011b se o to u\u017e ani nesna\u017eil. Tak moc si p\u0159\u00e1l, aby byla tahle noc za n\u00edm a on se mohl radovat z p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edho dne.<\/p>\n<\/div>\n
Tom zaslechl, jak Bill ti\u0161e popot\u00e1hnul, sly\u0161el jeho rozt\u0159esen\u00fd dech. Pevn\u011b stisknul rty pod n\u00e1porem sv\u00edraj\u00edc\u00ed se hrudi. „Nemus\u00ed\u0161 se b\u00e1t, jsem tady a nedovol\u00edm, aby se tob\u011b nebo Ashe n\u011bco stalo.“<\/div>\n
„Sakra! V\u0161ude kolem pob\u00edhaj\u00ed hyeny a ty mi \u0159\u00edk\u00e1\u0161, \u017ee se nem\u00e1m b\u00e1t?!“ Bill na\u0161tvan\u011b vyk\u0159ikl, sm\u011bsice strachu, zlosti a touhy po ukon\u010den\u00ed t\u00e9to noci nabraly ur\u010dit\u00fd sm\u011br. Sm\u011br k jeho dal\u0161\u00edmu v\u00fdbuchu. Zhluboka d\u00fdchal, v\u011bd\u011bl, \u017ee mu mozek zatemnila panika, p\u0159esto se sna\u017eil p\u0159edej\u00edt tomu, co m\u011blo n\u00e1sledovat.<\/div>\n
Pro\u010d mus\u00edm b\u00fdt tak citliv\u00fd? Nedok\u00e1\u017eu kontrolovat ani vlastn\u00ed pocity, nezvl\u00e1dnu se \u0159\u00eddit vlastn\u00ed hlavou, prost\u011b se v\u017edy nech\u00e1m zachv\u00e1tit panikou z toho, co p\u0159ijde pak…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Bille, poslouchej…“ Tom se sna\u017eil o d\u016fv\u011brn\u00fd t\u00f3n, cht\u011bl, aby Bill pochopil, \u017ee se opravdu nemus\u00ed ni\u010deho b\u00e1t. Alespo\u0148 ne s n\u00edm nabl\u00edzku, proto\u017ee si Tom byl jist\u00fd, \u017ee by v tu chv\u00edli kv\u016fli tomu k\u0159ehk\u00e9mu chlapci dok\u00e1zal pob\u00edt i des\u00edtky hyen. „Ka\u017edou noc tady sp\u00edm, stejn\u011b jako dal\u0161\u00ed des\u00edtky lid\u00ed z tohoto kmene. Jsme obklopeni t\u011bmi zv\u00ed\u0159aty neust\u00e1le. Pokud ned\u011bl\u00e1\u0161 velk\u00fd hluk nebo je n\u011b\u010d\u00edm nena\u0161tve\u0161, neubl\u00ed\u017e\u00ed ti. Sice n\u011bkdy vtrhnou dovnit\u0159 a n\u011bkoho se\u017eerou, ale to…“ Tom\u016fv pokus o vtip se nevyda\u0159il, Bill se s vyd\u011b\u0161en\u00fdm k\u0159ikem schoval pod p\u0159ikr\u00fdvku, dokonce u\u017e mu netr\u010dely ven ani vlasy. Tom mohl i v t\u00e9 tm\u011b vid\u011bt, jak se t\u0159\u00e1sl. „Ne! Proboha, to byl jen vtip! Bille, nic takov\u00e9ho se nikdy, opravdu nikdy nestalo!“ Ov\u0161em, nebyla to tak \u00fapln\u011b pravda, ale jak jinak mohl Billa uklidnit? Rozhodn\u011b ne t\u00edm, \u017ee se pokus\u00ed o dal\u0161\u00ed vtip. Proto vstal.<\/p>\n<\/div>\n
Rad\u011bji se udus\u00edm, ne\u017e abych vid\u011bl, jak si pro m\u011b p\u0159ich\u00e1zej\u00ed!<\/em><\/div>\n
Zaslechl kroky. Bl\u00ed\u017eily se. N\u011bco sahalo na jeho p\u0159ikr\u00fdvku. Cht\u011blo ho to odkr\u00fdt. Se\u017erat!<\/div>\n
S n\u011bm\u00fdm v\u00fdk\u0159ikem a proudem slz pohl\u00e9dl do Tomovy ustaran\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Strhl mu p\u0159ikr\u00fdvku z hlavy, Bill ml\u010dky sledoval, jak si leh\u00e1 vedle n\u011bj, pot\u00e9 p\u0159ekvapen\u011b ustrnul, kdy\u017e se na jeho bok polo\u017eila tepl\u00e1 jemn\u00e1 dla\u0148. Prsty n\u011b\u017en\u011b hladily jeho poko\u017eku, \u010d\u00edm\u017e na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i vytvo\u0159ily lehk\u00fd \u00fasm\u011bv. Kone\u010dky prst\u016f ho n\u011b\u017en\u011b \u0161imraly, a pot\u00e9 sjely na jeho b\u0159\u00ed\u0161ko. Tam hluboko uvnit\u0159, pod tou teplou a hladkou dlan\u00ed, se nasb\u00edraly v\u0161echny ty zmaten\u00e9 pocity ohledn\u011b t\u011bchto dotek\u016f. V\u011bt\u0161ina z nich si nedok\u00e1zala p\u0159ipustit, \u017ee se to Billovi l\u00edb\u00ed. Ale p\u0159esto jeho srdce bylo siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v\u0161echny ty varuj\u00edc\u00ed my\u0161lenky, strachem napjat\u00e9 t\u011blo se r\u00e1zem uvolnilo, nechalo v\u0161echen ten zmatek se rozpt\u00fdlit. Pob\u00edhal sem a tam a tvo\u0159il lehk\u00fd n\u00e1tlak n\u011bkde uvnit\u0159. Bill se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima p\u0159ij\u00edmal v\u0161echno to nezn\u00e1m\u00e9, c\u00edtil jak\u00e9si \u0161imr\u00e1n\u00ed v b\u0159i\u0161e, jako by uvnit\u0159 poletovali mot\u00fdli a sametov\u00fdmi k\u0159\u00eddly se ot\u00edrali o jeho k\u016f\u017ei, o kterou z druh\u00e9 strany pe\u010dovala Tomova ruka. Vn\u00edmal nen\u00e1padn\u011b se pl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed horko od kone\u010dk\u016f prst\u016f u nohou a\u017e k n\u00e1hle poklidn\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Var proch\u00e1zel ka\u017edi\u010dkou bu\u0148kou, zp\u016fsoboval v nich tak n\u00e1dhern\u00e9 pocity, \u017ee nemohl jinak, ne\u017e se nechat t\u011bmi doteky ukonej\u0161it.<\/p>\n<\/div>\n
„Neboj se, jsem tady s tebou, mali\u010dk\u00fd.“ Tich\u00fd hlas, \u0161eptaj\u00edc\u00ed ona slova, byl tak bl\u00edzko, \u017ee si Bill na malou chvilku myslel, \u017ee k n\u011bmu mluv\u00ed zevnit\u0159. U\u017e neovl\u00e1dal sv\u00e9 t\u011blo, nech\u00e1val j\u00edm manipulovat jako hadrovou panenkou, a\u0165 si s n\u00edm srdce d\u011blalo, co cht\u011blo, hlavn\u00ed pro n\u011bj v tu chv\u00edli bylo, \u017ee po\u0159\u00e1d c\u00edt\u00ed ten pocit uvoln\u011bn\u00ed a…<\/div>\n
Vy\u0161el vst\u0159\u00edc Tomov\u011b bezpe\u010dn\u00e9 n\u00e1ru\u010di, oto\u010dil se k n\u011bmu bokem a p\u0159itiskl se tak t\u011bsn\u011b, \u017ee se cel\u00e1 jejich t\u011bla dot\u00fdkala tak, \u017ee neexistoval ani milimetr \u0161kv\u00edry. Musel se pousm\u00e1t, nedok\u00e1zal udr\u017eet v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159, ty pocity ho d\u011blaly tak \u0161\u0165astn\u00fdm, \u017ee prost\u011b jinak nemohl. Byl \u0161\u0165astn\u00fd, po dlouh\u00e9 dob\u011b opravdu \u0161\u0165astn\u00fd, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee tento moment nebude trvat dlouho. Proto se z n\u011bj rozhodl vyt\u011b\u017eit co mo\u017en\u00e1 nejv\u00edce.<\/p>\n<\/div>\n
Sladk\u00fd \u00fasm\u011bv se zabo\u0159il p\u0159\u00edmo do Tomova krku a ve chv\u00edli, kdy se ty pln\u00e9 a dokonale tvarovan\u00e9 rty dotkly Tomovy ho\u0159\u00edc\u00ed k\u016f\u017ee, v n\u011bm vzplanul plamen do obrovsk\u00e9 v\u00fd\u0161ky. U\u017e bylo pozd\u011b, nemohl Billa odstr\u010dit ani to v sob\u011b udr\u017eet. Krk bylo jedno z jeho nejcitliv\u011bj\u0161\u00edch m\u00edst. Billovy rty, ot\u00edraj\u00edc\u00ed se o jeho k\u016f\u017ei, zp\u016fsobily pro tu chv\u00edli nevyhnuteln\u00e9. Z hrdla se mu vydralo tich\u00e9 zast\u00e9nan\u00ed, kter\u00e9 Bill na\u0161t\u011bst\u00ed p\u0159es v\u0161echny sv\u00e9 ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed pocity nezaslechl. Tom se sna\u017eil zhluboka d\u00fdchat ten t\u011b\u017ek\u00fd vzduch, jen\u017e se v jeho pl\u00edc\u00edch st\u00e1val je\u0161t\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, c-co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ Tom nasucho polknul, ze v\u0161eho nejv\u00edc si v tu chv\u00edli p\u0159\u00e1l, aby se od n\u011bj Bill po t\u011bchto slovech odt\u00e1hnul s\u00e1m, nedok\u00e1zal by ho od sebe odstr\u010dit. A pr\u00e1v\u011b to ho tolik vyd\u011bsilo. V jeho cht\u00ed\u010dem ztemn\u011bl\u00fdch o\u010d\u00edch se objevil \u0161ok, zorni\u010dky se j\u00edm roz\u0161\u00ed\u0159ily. Nebylo to t\u00edm, \u017ee \u017e\u00e1r pohlcuj\u00edc\u00ed jeho t\u011blo zp\u016fsobil chlapec, nikdy o sv\u00e9 orientaci nep\u0159em\u00fd\u0161lel, a vlastn\u011b ho nikdy \u017eeny ani mu\u017ei nezaj\u00edmali. Prost\u011b m\u011bl mnohem d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed starosti, nem\u011bl \u010das o tom p\u0159em\u00fd\u0161let. Sou\u010d\u00e1st\u00ed v\u0161ech jeho starost\u00ed bylo u\u017eivit sebe a svou malou sv\u011b\u0159enkyni, pomoct lidem z vesnice a jednou… jednou si mo\u017en\u00e1 nechat splnit to nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed. Nev\u011bd\u011bl, jestli je hoden b\u00fdt pr\u00e1v\u011b t\u00edm, kter\u00e9mu se spln\u00ed tento velk\u00fd sen, ale v\u011b\u0159il v to. V\u011b\u0159il jim. Jeho jedin\u00fdm nad\u011bj\u00edm.<\/div>\n
V tu chv\u00edli ho nejv\u00edce tr\u00e1pilo, \u017ee je to pr\u00e1v\u011b Bill. Ten n\u00e1dhern\u00fd, na prvn\u00ed pohled velmi p\u0159ita\u017eliv\u00fd chlapec. Bill. Jeho v\u011bze\u0148, dalo by se \u0159\u00edct, \u017ee tak\u00e9 druh otroka. Nemohlo mu b\u00fdt ubl\u00ed\u017eeno, ale byl v\u011bzn\u011bn\u00fd, m\u011bl by b\u00fdt zav\u0159en\u00fd v cele, ne le\u017eet v jedn\u00e9 posteli se sv\u00fdm \u00fanoscem. A rozhodn\u011b by nem\u011bl Tomovi zp\u016fsobovat n\u011bco tak nemysliteln\u00e9ho jako je erekce.<\/p>\n<\/div>\n
„Dobrou noc, Tome,“ za\u0161eptal Bill do Tomova krku. Rty se lehce ot\u0159el o jeho \u017e\u00e1rem rozp\u00e1lenou k\u016f\u017ei, kter\u00e1 by mu zp\u016fsobila pop\u00e1leniny t\u0159et\u00edho stupn\u011b, kdyby tomu v\u0161ak v\u011bnoval pozornost. V\u0159elo to v n\u011bm stejn\u011b jako v jeho \u00fanosci a netu\u0161il, co s n\u00edm jeho \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo d\u011bl\u00e1. Kdy\u017e \u010dernovlas\u00fd chlapec zav\u0159el o\u010di, jeho \u0159asy Toma lehce za\u0161imraly, a\u017e se musel pousm\u00e1t, i kdy\u017e mu ze v\u0161ech t\u011bch divn\u00fdch v\u011bc\u00ed bylo do pl\u00e1\u010de. Nech\u00e1pal to. Byl zmaten\u00fd. „Ne, omlouv\u00e1m se, ty nejsi Tom.“<\/div>\n
„Co-„<\/div>\n
„Nejsi Tom, ty jsi m\u016fj Tomi.“ Posledn\u00ed Billova slova p\u0159edt\u00edm, ne\u017e usnul, se ot\u0159ela kdesi hluboko v Tomov\u011b nitru, ude\u0159ila na m\u00edsto, kter\u00e9 ihned vypustilo vlnu bolesti. Vlna se \u0159\u00edtila jako tsunami neuv\u011b\u0159itelnou rychlost\u00ed, \u017ee ani s\u00e1m Tom nepost\u0159ehl, kdy doputovala a\u017e k jeho srdci, dokud neuc\u00edtil bodav\u00e9 p\u00edchnut\u00ed v hrudi. Jeho prvn\u00ed reakce bylo rychl\u00e9 p\u0159itisknut\u00ed dlan\u011b na pomysln\u011b zran\u011bn\u00e9 m\u00edsto. Pevn\u011b k sob\u011b stiskl v\u00ed\u010dka. Tak moc si p\u0159\u00e1l usnout a r\u00e1no se probudit a nepamatovat si v\u016fbec nic z t\u00e9to podivn\u00e9 noci a \u017e\u00e1dn\u00fd z t\u011bch zmaten\u00fdch vjem\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Uplynuly hodiny t\u011b\u017ek\u00e9ho ticha, kter\u00e9 se do n\u011bj vsakovalo v podob\u011b dal\u0161\u00edch my\u0161lenek, je\u017e mu zatem\u0148ovaly mozek a br\u00e1nily mu v norm\u00e1ln\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. Nedok\u00e1zal se na sv\u00e9 vlastn\u00ed my\u0161lenky soust\u0159edit v tak t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti toho h\u0159\u00ed\u0161n\u011b kr\u00e1sn\u00e9ho t\u011bla. Bill mu le\u017eel prakticky v n\u00e1ru\u010d\u00ed, tv\u00e1\u0159 zabo\u0159enou v jeho \u0161\u00edji, d\u00fdchaj\u00edc na jeho t\u0159esouc\u00ed se k\u016f\u017ei, ruku polo\u017eenou na jeho hrudi, jen nepatrn\u00fd kousek od t\u00e9 Tomovy. A vrcholem toho v\u0161eho bylo, kdy\u017e se nevinn\u00fd chlapec p\u0159itiskl na sv\u00e9ho Toma je\u0161t\u011b t\u011bsn\u011bji a jednu nohu p\u0159ehodil p\u0159es jeho kl\u00edn.<\/div>\n
Tom \u00fatrpn\u011b zakv\u00edlel. Nejrad\u0161i by Billovo t\u011blo prudce set\u0159\u00e1sl a utekl pry\u010d od toho v\u0161eho. C\u00edtil se jako Alenka v \u0159\u00ed\u0161i div\u016f, jen s t\u00edm rozd\u00edlem, \u017ee on nebyl ustra\u0161enou holkou v poh\u00e1dkov\u00e9m sv\u011bt\u011b. V jeho p\u0159\u00edpad\u011b byl jen k smrti vyd\u011b\u0161en\u00fd a zmaten\u00fd mlad\u00edk, obvykle drsn\u00fd a mezi lidmi neukazuj\u00edc\u00ed sv\u00e9 prav\u00e9 emoce, te\u010f v\u0161ak dohnan\u00fd skoro a\u017e k srdceryvn\u00e9mu pl\u00e1\u010di. Alenku vyd\u011bsila obrovsk\u00e1 housenka a podivn\u00fd sv\u011bt, v n\u011bm\u017e se tak n\u00e1hle a bez varov\u00e1n\u00ed ocitla. Toma pouze velmi p\u0159ita\u017eliv\u00fd chlapec a fakt, \u017ee t\u00edm chlapcem byl zak\u00e1zan\u00fd druh otroka. Nemohl si p\u0159ipustit, \u017ee ho p\u0159itahuje. \u017de on je d\u016fvodem jeho velmi t\u011bsn\u00fdch boxerek a siln\u011b tepaj\u00edc\u00edho penisu.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme j\u00edt?“ Tomova ot\u00e1zka byla zcela zbyte\u010dn\u00e1, dv\u011b nad\u0161en\u00e9 osoby se vz\u00e1p\u011bt\u00ed p\u0159i\u0159\u00edtily k n\u011bmu, ob\u011b se \u0161iroce usm\u00edvaj\u00edc\u00ed. B\u00e1l se posoudit, kter\u00e1 z t\u011bch dvou se chovala v\u00edce d\u011btsky, jestli jeho roztomil\u00e1 Asha nebo Bill, kter\u00fd poskakoval na m\u00edst\u011b a tleskal rukama jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00e9mu rodi\u010de za slu\u0161n\u00e9 chov\u00e1n\u00ed sl\u00edbili n\u011bjakou vysn\u011bnou hra\u010dku. Vrt\u011bl hlavou nad Billov\u00fdm moment\u00e1ln\u00edm chov\u00e1n\u00edm, tento povahov\u011b i vzhledov\u011b velmi zaj\u00edmav\u00fd chlapec ho udivoval ka\u017edou minutou. Do nyn\u011bj\u0161ka ho znal jen jako drz\u00e9ho a sebev\u011bdom\u00e9ho, pak vid\u011bl jeho tv\u00e1\u0159 vystra\u0161enou nebo zakabon\u011bnou bolest\u00ed, v n\u011bkolika sv\u011btlej\u0161\u00edch chvilk\u00e1ch mu dokonce v\u011bnoval letm\u00fd \u00fasm\u011bv, a kdy\u017e ho pozoroval z povzd\u00e1l\u00ed cely, spat\u0159il jeho tv\u00e1\u0159 znetvo\u0159enou smutkem, co\u017e v n\u011bm vyvol\u00e1valo dal\u0161\u00ed zmaten\u00e9 a ochran\u00e1\u0159sk\u00e9 pocity. A\u010dkoli se Bill choval d\u011btinsky a Tom si dok\u00e1zal p\u0159edstavit, jak to n\u011bkter\u00fdm lidem muselo l\u00e9zt na nervy, nedok\u00e1zal se v\u017e\u00edt do jejich situace. Tohle chov\u00e1n\u00ed mu p\u0159ipadalo prost\u011b roztomil\u00e9, bla\u017een\u011b se p\u0159i pohledu na nat\u011b\u0161en\u00e9ho chlapce usm\u00edval.<\/p>\n<\/div>\n
Pro\u010d se c\u00edt\u00edm \u0161\u0165astn\u011b p\u0159i pohledu na \u0161t\u011bst\u00ed v jeho o\u010d\u00edch?<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Zavrt\u011bl hlavou nad tou ot\u00e1zkou. Zrovna te\u010f se nec\u00edtil p\u0159ipraven\u00fd na odpov\u011b\u010f, kter\u00e1 se hluboce zahryz\u00e1vala do jeho nitra. Od noci, co le\u017eel tak bl\u00edzko Billova h\u0159ejiv\u00e9ho a tak p\u016fvabn\u00e9ho t\u011bla, uplynul skoro t\u00fdden a on si tu noc ujasnil, co sm\u00ed a co ne.<\/div>\n
Samoz\u0159ejm\u011b nebyl povolen\u00fd tak bl\u00edzk\u00fd vztah mezi pir\u00e1tem a jeho v\u011bzn\u011bm, i kdy\u017e pravidla nikdy nikdo nevyslovil, byla v\u00edc ne\u017e jasn\u00e1, zkr\u00e1tka se jimi \u0159\u00eddili automaticky, nepot\u0159ebovali k tomu \u017e\u00e1dn\u00fd p\u00edsemn\u00fd rozkaz nebo slovn\u00ed vysv\u011btlen\u00ed. Nem\u011bl by se s Billem ani p\u0159\u00e1telit, jeliko\u017e v noci do\u0161el i k tak d\u016fv\u011brn\u00e9mu a zak\u00e1zan\u00e9mu slovu, jako je p\u0159\u00e1telstv\u00ed. Uv\u011bdomil si, \u017ee p\u0159esn\u011b takto se k Billovi chov\u00e1. P\u0159\u00e1telil se s n\u00edm, choval se k n\u011bmu mile, pom\u00e1hal mu a sna\u017eil se, aby se mu da\u0159ilo co nejl\u00e9pe. P\u0159\u00e1telstv\u00ed vystihuje vztah, kter\u00fd sm\u011bl poznat jen se dv\u011bma lidma, Elizabeth a Ashou. Elizabeth byla vlastn\u011b tak\u00e9 zak\u00e1zan\u00e1, av\u0161ak nebyla jeho sv\u011b\u0159enkyn\u011b a on v\u011bd\u011bl, \u017ee ona je jeho osud, \u017ee ona ho dovede ke \u0161t\u011bst\u00ed, pokud mu n\u011bjak\u00e9 osud nad\u011bl\u00ed. J\u00ed se nemohl vyh\u00fdbat, proto\u017ee pro n\u011bj byla d\u016fle\u017eit\u00e1 stejn\u011b jako voda nebo vzduch. A pak se jeho mysl op\u011bt p\u0159esunula k Billovi a t\u00edmto nastalo prot\u00e1hl\u00e9 p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed o vy\u0159e\u0161en\u00ed toho zapeklit\u00e9ho probl\u00e9mu.<\/p>\n<\/div>\n
Dok\u00e1zal bych ho za\u010d\u00edt ignorovat? Mohl bych se k n\u011bmu chovat jako k ostatn\u00edm v\u011bz\u0148\u016fm a pop\u0159\u00edt v sob\u011b v\u0161echny ty odhaluj\u00edc\u00ed pocity?<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Odpov\u011b\u010f na tyto ot\u00e1zky zn\u011bla sice jednodu\u0161e, vystavovala ho v\u0161ak k dal\u0161\u00edm ot\u00e1zk\u00e1m a dal\u0161\u00edm my\u0161lenk\u00e1m, a tak se za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edm sv\u00edt\u00e1n\u00edm do\u0161el k roz\u0159e\u0161en\u00ed. Dok\u00e1zal by to, pokud by cht\u011bl a pokud to ud\u011bl\u00e1 hned. Jen\u017ee co kdy\u017e nechce?<\/div>\n
Pak vystav\u00ed sebe i Billa velk\u00fdm pot\u00ed\u017e\u00edm. Jestli nebude d\u00e1vat pozor p\u0159ed ostatn\u00edmi pir\u00e1ty a sv\u00fdm otcem, pak je tady mo\u017enost, \u017ee ho odstr\u010d\u00ed na druhou kolej a sebere mu v\u0161echnu vkl\u00e1danou d\u016fv\u011bru. A Billa vlo\u017e\u00ed do rukou n\u011bkoho jin\u00e9ho. A nikdo jin\u00fd nen\u00ed jako Tom, nikdo jin\u00fd se s Billem nebude takto p\u0159\u00e1telit, nikdo jin\u00fd se nebude starat o to, jestli mu ubl\u00ed\u017e\u00ed p\u00e1r siln\u00fdmi \u0161lehy bi\u010de. Tohle Tom necht\u011bl, nedok\u00e1zal by sn\u00e9st ten pocit, \u017ee je n\u011bkomu tak nevinn\u00e9mu ubli\u017eov\u00e1no jen kv\u016fli n\u011bmu. M\u011bl ochra\u0148ovat a sna\u017eit se postarat o dobro Ashy, postarat se o svou rodinu a ne ubli\u017eovat lidem pro nic za nic. U\u017e zranil nes\u010detn\u011b lid\u00ed, nikdy nezabil, ale ubl\u00ed\u017eil. Hodn\u011b. Av\u0161ak to v\u0161echno byli nep\u0159\u00e1tel\u00e9, co cht\u011bli zni\u010dit jejich vesnici, un\u00e9st lidi z jejich kmene, zotro\u010dit je nebo je zab\u00edt. V t\u00e9to zemi neexistuje domluva. Tady plat\u00ed pravidlo nejlep\u0161\u00ed obranou je \u00fatok a t\u00edm se tak\u00e9 v\u0161ichni \u0159\u00eddili.<\/p>\n<\/div>\n
Rozhodl se tedy postarat o to, aby z\u016fstal v bezpe\u010d\u00ed jak Bill, tak jeho rodina skl\u00e1daj\u00edc\u00ed se sice jen z n\u011bj a Ashy, av\u0161ak pouto mezi nimi bylo natolik siln\u00e9, \u017ee ho nedok\u00e1zal pojmenovat jinak ne\u017e rodina. Pokud cht\u011bl, aby bylo v\u0161e v po\u0159\u00e1dku, a p\u0159itom necht\u011bl ukon\u010dit rozv\u00edjej\u00edc\u00ed se vztah mezi n\u00edm a Billem, bude muset p\u0159istoupit na jedinou v\u011bc, kter\u00e1 zabere jak na jeho otce, tak na v\u0161echny ostatn\u00ed. \u0158ekne, \u017ee byl informovan\u00fd o odm\u011bn\u011b za Billa, a \u017ee po n\u011bm jeho rodina po\u017eaduje velmi zp\u016fsobn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed a opatrn\u00e9 zach\u00e1zen\u00ed, jinak dostanou jen polovi\u010dn\u00ed obnos. Jeho otce jist\u011b napadne, \u017ee budou vyd\u00edrat Billovou smrt\u00ed, ale Tom m\u011bl p\u0159ipravenou dal\u0161\u00ed v\u00fdmluvu. Je to p\u0159ece jeho v\u011bze\u0148, jeho zcela prvn\u00ed otrok. Jeho vstupenka mezi pir\u00e1ty. Tak pro\u010d by nemohl rozhodovat o sv\u00fdch prvn\u00edch kroc\u00edch s\u00e1m? A\u0165 ho otec nech\u00e1 ud\u011blat v\u0161e po jeho, a a\u017e bude po v\u0161em, pak a\u0165 se lid\u00e9 rozhodnou o spr\u00e1vnosti jeho v\u00fdkonu.<\/p>\n<\/div>\n
Lhan\u00ed mu nikdy ned\u011blalo probl\u00e9my, odjak\u017eiva lhal, a\u0165 u\u017e o sv\u00fdch pocitech osam\u011bn\u00ed, ob\u010dasn\u00fdch blouzn\u011bn\u00ed po sv\u00e9m ztracen\u00e9m \u0161t\u011bst\u00ed, a tak\u00e9 o tom, kam chod\u00ed ka\u017ed\u00fd den po setm\u011bn\u00ed a pro\u010d se v\u017edy vrac\u00ed s t\u00edm lehce rozpoznateln\u00fdm jisk\u0159en\u00edm v o\u010d\u00edch. Nejv\u011bt\u0161\u00ed l\u017e\u00ed nebude pr\u00e1v\u011b jeho v\u00fdmluva na ochranu jeho nov\u00e9ho p\u0159\u00edtele. Nejv\u011bt\u0161\u00ed l\u017e\u00ed bude to, co \u0159ekne Billovi, a\u017e se ho zept\u00e1, kdy se vr\u00e1t\u00ed dom\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi? Tak jdeme?“ Asha Toma divoce zat\u00e1hla za ruku a tento pohyb ho vytrhl z hlubok\u00fdch my\u0161lenek. Musel zat\u0159\u00e1st hlavou, aby to v\u0161echno vyhnal z hlavy a za\u010dal se soust\u0159edit na p\u0159\u00edtomnost. Cht\u011bl, aby tento jejich v\u00fdlet byl dokonal\u00fd. Aby pr\u00e1v\u011b tohle bylo to, na co bude vzpom\u00ednat poka\u017ed\u00e9, co mu bude zase smutno. Proto\u017ee pr\u00e1v\u011b tento v\u00fdlet podnikne s osobami, na kter\u00fdch mu z\u00e1le\u017e\u00ed.<\/div>\n
Kdy\u017e dal \u010dernovlas\u00e9mu chlapci p\u0159ednost ve dve\u0159\u00edch, jeho pohled upoutala jeho \u00fatl\u00e1 ramena. Zahled\u011bl se na n\u011b, jako by pod tenk\u00fdm trikem mohl spat\u0159it tu hebkou k\u016f\u017ei. Billovi na z\u00e1dech zbylo jen n\u011bkolik drobn\u00fdch jizev, hlubok\u00e9 r\u00e1ny se d\u00edky Tomov\u011b z\u00e1zra\u010dn\u00e9 l\u00e9\u010db\u011b brzo uzdravily. A Tom byl neskute\u010dn\u011b r\u00e1d, \u017ee vid\u00ed Billa zase bez t\u00e9 bolestiv\u00e9 grimasy.<\/p>\n<\/div>\n
autor: xoxo_Lady<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: xoxo_Lady Zpod tenk\u00e9 p\u0159ikr\u00fdvky tr\u010dely jen \u010dern\u00e9 rozcuchan\u00e9 vlasy, t\u011blo jejich majitele se hluboce ot\u0159\u00e1salo. Doko\u0159\u00e1n otev\u0159en\u00e9 o\u010di bloudily tmou, i kdy\u017e byla stejn\u00e1 tma i pod jejich v\u00ed\u010dky, c\u00edtily se bezpe\u010dn\u011bji otev\u0159en\u00e9. Muselo b\u00fdt u\u017e pozd\u011b v noci, ur\u010dit\u011b kolem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[433],"tags":[],"class_list":["post-8205","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-prayers-to-stars"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8205","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8205"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8205\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8205"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8205"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8205"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}