{"id":8222,"date":"2011-07-16T18:00:00","date_gmt":"2011-07-16T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8201"},"modified":"2011-07-16T18:00:00","modified_gmt":"2011-07-16T17:00:00","slug":"who-am-i-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/07\/16\/who-am-i-23\/","title":{"rendered":"Who am I? 23."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Bu-bude\u0161 m\u011b\u2026 nen\u00e1vid\u011bt,“ popot\u00e1hnu a d\u00e1l bre\u010d\u00edm. „A to nechci.“<\/div>\n
„Nebudu. Nikdy.“<\/div>\n
„Bude\u0161. J\u00e1\u2026 jsem monstrum,“ hlesnu mezi hlasit\u00fdmi vzlyky. Za\u010dne se se mnou tro\u0161ku pohupovat.<\/div>\n
„Tohle u\u017e ne\u0159\u00edkej. Vid\u011bl jsem to tvoje oble\u010den\u00ed. V\u00edm, \u017ee se to\u2026 stalo. Ale moje city k tob\u011b se nem\u011bn\u00ed.“<\/div>\n
„Bille, j\u00e1 ho zabil,“ p\u0159itisknu se a\u017e k n\u011bmu. „Zabil jsem Alberta i jeho chlapy. A kdy\u017e jsem ho zab\u00edjel, ohromn\u011b jsem si to u\u017e\u00edval. Ztratil jsem svoji lidskost, kterou jsi ve mn\u011b vybudoval. C\u00edt\u00edm se tak\u2026 pr\u00e1zdn\u00fd. Jsem hnusn\u00e1 zr\u016fda.“<\/div>\n
Bill chvilku ml\u010d\u00ed. Nakonec m\u011b stiskne v objet\u00ed a pohlad\u00ed m\u011b po z\u00e1dech.<\/div>\n
„Ty jsi v\u011bd\u011bl, pro\u010d to d\u011bl\u00e1\u0161. M\u011bl jsi k tomu d\u016fvod. M\u011bl jsi vztek. Zabili lidi v klubu a Harryho. Sice to nen\u00ed dobr\u00e9, co jsi ud\u011blal, ale rozum\u00edm ti. Nebudu t\u011b v tom podporovat, budu se ti z toho sna\u017eit jedin\u011b pomoct, ale zr\u016fda nejsi,“ \u0161pit\u00e1 mi do ucha d\u00e1l.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Nejhor\u0161\u00ed je na tom, \u017ee nejv\u011bt\u0161\u00ed vztek jsem m\u011bl\u2026 z toho, co by se mohlo st\u00e1t, kdybys byl v tom klubu ty. Cht\u011bl jsem ho zab\u00edt. Tou\u017eil jsem po tom, abych ho vid\u011bl um\u00edrat,“ za\u0161ept\u00e1m. Omot\u00e1m ruku kolem jeho krku, abych mu byl co nejbl\u00ed\u017ee, a d\u00e1l bre\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Poj\u010f ke mn\u011b,“ hlad\u00ed m\u011b d\u00e1l. „J\u00e1? Ale j\u00e1 tam nebyl. Neuva\u017euj o tom, j\u00e1 jsem tady a s tebou. A pokud bude\u0161 cht\u00edt, v\u017edy budu.“<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem se zab\u00edt,“ p\u0159izn\u00e1m a ot\u0159u si tv\u00e1\u0159e. Nev\u00edm, pro\u010d mu to \u0159\u00edk\u00e1m. Mo\u017en\u00e1 by m\u011bl v\u011bd\u011bt, \u017ee \u010dlov\u011bk, kter\u00fd ho miluje, m\u00e1 sebevra\u017eedn\u00e9 sklony a nen\u00ed psychicky tak zcela v po\u0159\u00e1dku. To zn\u00ed jako dobr\u00fd d\u016fvod.<\/em> „Cht\u011bl jsem to kone\u010dn\u011b v\u0161echno ukon\u010dit, ale\u2026 nedok\u00e1zal jsem to. B\u00e1l jsem se, \u017ee ti nikdy ne\u0159eknu, \u017ee t\u011b miluju,“ popot\u00e1hnu a sna\u017e\u00edm si ut\u0159\u00edt v\u0161echny slzy. Nastane ticho, ve kter\u00e9m se oz\u00fdv\u00e1 jen Bill\u016fv za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed pl\u00e1\u010d. P\u0159itiskne se ke mn\u011b pevn\u011bji a oddechuje mi na krk. Bezva. J\u00e1 ho je\u0161t\u011b rozbre\u010del. Jsem fakt na odst\u0159el.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1\u2026 promi\u0148. Bille, neplakej, pros\u00edm t\u011b. J\u00e1 ch\u00e1pu, \u017ee nem\u016f\u017ee\u0161 milovat takovou odpornou stv\u016fru, jako jsem j\u00e1, ale cht\u011bl jsem ti to \u0159\u00edct. Te\u010f u\u017e m\u016f\u017eu s klidem um\u0159\u00edt,“ za\u010dnu ho pro zm\u011bnu ut\u011b\u0161ovat hlazen\u00edm po vlasech j\u00e1. Ale on pl\u00e1\u010de d\u00e1l.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Ty pitom\u010de,“ \u0159ekne po chv\u00edli a za\u010dne zvedat pomalu hlavu. Je cel\u00fd ubre\u010den\u00fd a po\u0159\u00e1d se mu po tv\u00e1\u0159\u00edch kut\u00e1l\u00ed slzy. Ehe?<\/em><\/div>\n
„\u010cekal jsem, \u017ee mi bude\u0161 nad\u00e1vat h\u016f\u0159. A taky jsem \u010dekal, \u017ee schyt\u00e1m p\u00e1r ran, a\u017e ti to \u0159eknu.“ Vy\u0161el jsem celkem bez \u00fajmy.<\/em><\/div>\n
„Jo, schyt\u00e1\u0161 to ode m\u011b,“ ot\u0159e si tro\u0161ku o\u010di. „N\u011bco ti \u0159eknu. Nikdy jsem si nemyslel, \u017ee ti to \u0159eknu. Zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e jsi p\u0159i\u0161el k podiu a rozvalil ses tam\u2026“ na chv\u00edli se odml\u010d\u00ed a chytne m\u011b za tv\u00e1\u0159, „\u2026miluju t\u011b.“<\/div>\n
V tu chv\u00edli se mi zastav\u00ed srdce, dech i cel\u00fd okoln\u00ed sv\u011bt.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill m\u011b miluje? Opravdu? Oh\u2026 Ne, to ne. Ur\u010dit\u011b jsem se p\u0159eslechl. To nen\u00ed mo\u017en\u00e9. Nem\u016f\u017ee milovat n\u011bkoho, jako jsem j\u00e1.<\/em><\/div>\n
„Zopakuj to,“ hlesnu a zara\u017een\u011b ho sleduji. Opravdu jsem se ur\u010dit\u011b p\u0159eslechl.<\/em><\/div>\n
Nahne se tro\u0161ku ke mn\u011b. „Miluju t\u011b, Tome.“<\/div>\n
„Jak\u2026 jak je n\u011bco takov\u00fdho mo\u017en\u00fd?“ vydechnu. Odt\u00e1hnu se a chyt\u00edm se za hlavu. Prot\u0159u si o\u010di v domn\u011bn\u00ed, \u017ee to je jenom halucinace, ale Bill p\u0159ede mnou sed\u00ed po\u0159\u00e1d. „Tohle jsou pitom\u00fd vtipy\u2026“ zamra\u010d\u00edm se a za\u010dnu pozorovat ze\u010f. „Co jsem to se\u017eral za pr\u00e1\u0161ky\u2026“<\/div>\n
„To nev\u00edm, ale v\u00edm jist\u011b, \u017ee vtip to nen\u00ed. Jak jinak ti m\u00e1m \u0159\u00edct, \u017ee t\u011b miluju? Ano, miluju Toma Kaulitze.“ To zn\u00ed skute\u010dn\u011b.<\/em> Pohl\u00e9dnu na n\u011bj a chv\u00edli si ho prohl\u00ed\u017e\u00edm. Po\u0159\u00e1d tu sed\u00ed a ostra\u017eit\u011b m\u011b pozoruje. Nejist\u011b se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm a jemn\u011b do n\u011bj p\u00edchnu prstem. On je \u017eivej.<\/em><\/div>\n
„Bille,“ vydechnu \u0161eptem. Tak\u017ee tohle nen\u00ed vtip? \u017d\u00e1dn\u00e1 halucinace? M\u016fj Bill m\u011b miluje?<\/em> Zhluboka vydechne. Naklon\u00ed se ke mn\u011b a spoj\u00ed na\u0161e rty.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, sly\u0161\u00ed\u0161? Miluju, Tomi,“ \u0161eptne a znovu m\u011b pol\u00edb\u00ed. Okam\u017eit\u011b ho odstr\u010d\u00edm a zamra\u010d\u00edm se.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, nebu\u010f \u010dun\u011b. V\u017edy\u0165 jsem zvracel,“ ot\u0159u si pusu.<\/div>\n
„Ani si to neuv\u011bdomuji. Promi\u0148,“ odt\u00e1hne se a tro\u0161ku se usm\u011bje. „Podstata v\u011bci ti doch\u00e1z\u00ed?“<\/div>\n
„Jo, u\u017e jo,“ pousm\u011bju se. Tak\u017ee Bill m\u011b miluje. Jako opravdu miluje. Wow.<\/em><\/div>\n
„Myslel jsem si, \u017ee m\u011b u\u017e nechce\u0161 vid\u011bt,“ po\u0161ept\u00e1.<\/div>\n
„Necht\u011bl jsem,“ sklon\u00edm pohled. „Pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee t\u011b miluju, si mysl\u00edm, \u017ee bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e se ode m\u011b bude\u0161 dr\u017eet d\u00e1l, Bille.“ Tak nerad to \u0159\u00edk\u00e1m, ale bohu\u017eel to je pravda.<\/em><\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161, tot\u00e9\u017e jsem si \u0159\u00edkal taky,“ povzdechne si a pokra\u010duje. „Samoz\u0159ejm\u011b t\u011b t\u00edmhle nenut\u00edm k tomu, abys se mnou\u2026 byl.“ Zvednu k n\u011bmu hlavu.<\/div>\n
„Bille, j\u00e1\u2026 nev\u00ed\u0161, jak mi bylo tyhle dny, co jsem byl bez tebe. Pod\u00edvej se na m\u011b, jak jsem dopadl,“ \u0161eptnu do ticha a s obavami ho sleduji.<\/div>\n
„Ty v\u00ed\u0161, \u017ee sta\u010dilo \u0159\u00edct jedin\u00e9 slovo a okam\u017eit\u011b bych byl u tebe. Ale ty jsi necht\u011bl. J\u00e1 bych s tebou cht\u011bl b\u00fdt.“<\/div>\n
„Pot\u0159eboval\u2026“ sklop\u00edm zas hlavu. „Pot\u0159eboval jsem b\u00fdt s\u00e1m, v\u0161echno si urovnat v hlav\u011b a p\u0159em\u00fd\u0161let. J\u00e1\u2026 cht\u011bl jsem t\u011b chr\u00e1nit. B\u00e1l jsem se, \u017ee a\u017e se dozv\u00ed\u0161, co jsem ud\u011blal, tak\u2026 se ti zhnus\u00edm a za\u010dne\u0161 m\u011b nen\u00e1vid\u011bt,“ zachrapt\u00edm potichu.<\/div>\n
„J\u00e1 to ch\u00e1pu, nezlob\u00edm se. Ale nen\u00e1vid\u011bt t\u011b? Ne, opravdu ne,“ pohlad\u00ed m\u011b po hlav\u011b, a nakonec mi sjede na krk. „Poj\u010f ke mn\u011b.“ Jen se k n\u011bmu p\u0159i\u0161oupnu do p\u016fvodn\u00ed pozice a nech\u00e1m se obejmout.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Miluju, kdy\u017e m\u011b hlad\u00ed\u0161 po vlasech,“ \u0161eptnu a je\u0161t\u011b v\u00edce se vm\u00e1\u010dknu do jeho n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„To jsem nev\u011bd\u011bl,“ \u0159ekne a hned m\u011b po nich za\u010dne hladit.<\/div>\n
„Uklid\u0148uje m\u011b to. Proto\u017ee jsi jedin\u00fd \u010dlov\u011bk na sv\u011bt\u011b, co mi to d\u011blal nebo d\u011bl\u00e1,“ vysv\u011btl\u00edm ti\u0161e a zav\u0159u spokojen\u011b o\u010di.<\/div>\n
„Aha. D\u011bl\u00e1m to r\u00e1d, l\u00edb\u00ed se mi to,“ usm\u011bje se. Zlehka si m\u011b u sebe dr\u017e\u00ed a za st\u00e1l\u00e9ho hlazen\u00ed po hlav\u011b mi oddechuje do ucha.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bych se sebou m\u011bl n\u011bco ud\u011blat a uklidit to tu,“ navrhnu po chvilce.<\/div>\n
„Mmm, zat\u00edm si dej sprchu. Jak \u0159\u00edk\u00e1\u0161, ud\u011blej se sebou n\u011bco a j\u00e1 se vrhnu na to ukl\u00edzen\u00ed, ano?“ zm\u00e1\u010dkne mi n\u011b\u017en\u011b vlasy u ko\u0159\u00ednk\u016f.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvnu na souhlas a odt\u00e1hnu se. Pomalu se za\u010dnu \u0161kr\u00e1bat na nohy. Bill m\u011b hned podep\u0159e.<\/div>\n
„Kdybys n\u011bco pot\u0159eboval, sta\u010d\u00ed \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. D\u011bkuju,“ p\u0159ik\u00fdvnu. V\u011bnuje mi posledn\u00ed pohlazen\u00ed a pak odejde z koupelny ven. S obt\u00ed\u017eemi zalezu do sprchy a za\u010dnu se m\u00fdt.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Po\u0159\u00e1dn\u011b se umyji a pak i ohol\u00edm. Vy\u010dist\u00edm si zuby a celkov\u011b se tak n\u011bjak uprav\u00edm. Hned se c\u00edt\u00edm o n\u011bco l\u00edp. Nah\u00e1z\u00edm hadry zp\u00e1tky do ko\u0161e na pr\u00e1dlo a pak jen v ru\u010dn\u00edku vyjdu jako z obvykle zapa\u0159en\u00e9 koupelny. Hned v ob\u00fdv\u00e1ku naraz\u00edm na Billa, jak sb\u00edr\u00e1 pr\u00e1zdnou l\u00e1hev od Absintu.<\/div>\n
„Heh,“ usm\u011bju se nevinn\u011b. Pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b. Zm\u011b\u0159\u00ed si m\u011b pohledem a nakonec v\u00fdhru\u017en\u011b uk\u00e1\u017ee na tu l\u00e1hev.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b si to vy\u0159\u00edd\u00edme,“ podzvedne obo\u010d\u00ed a tro\u0161ku se usm\u011bje.<\/div>\n
„Tady je\u0161t\u011b najde\u0161 plno v\u011bc\u00ed,“ \u0161eptnu a rad\u011bji se pl\u00ed\u017e\u00edm do lo\u017enice.<\/div>\n
„A u\u017e jsem mnoho na\u0161el,“ povzdechne a ukl\u00edz\u00ed d\u00e1l. „B\u011b\u017e si odpo\u010dinout. Klidn\u011b spi. A slibuju, \u017ee a\u017e se probud\u00ed\u0161, bude to tu v lesku.“<\/div>\n
„Ne, nebude\u0161 mi proboha ukl\u00edzet m\u016fj bordel, zat\u00edmco budu sp\u00e1t,“ povzdechnu, „jen se obl\u00e9knu,“ \u0159eknu, i p\u0159esto, \u017ee bych nejrad\u0161i vy\u010derp\u00e1n\u00edm padnul a um\u0159el. Dojdu do lo\u017enice. Obl\u00e9knu si boxerky, tepl\u00e1ky a voln\u00e9 triko. Pak se pomalu doplou\u017e\u00edm za Billem do ob\u00fdv\u00e1ku.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Nedb\u00e1m na jeho odmlouv\u00e1n\u00ed. Rychle mu to vysv\u011btl\u00edm, \u017ee si p\u016fjde lehnout, nebo \u017ee uvid\u00ed, za\u010d je toho loket. D\u011bl\u00e1m jako by nic a d\u00e1l se sna\u017e\u00edm uklidit tenhle p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd binec. \u010clov\u011bk by nev\u011b\u0159il, co \u010dlov\u011bk dok\u00e1\u017ee za p\u00e1r dn\u016f vyp\u00edt, a hlavn\u011b vykou\u0159it. A j\u00e1 te\u010f moment\u00e1ln\u011b nedok\u00e1\u017eu hlavn\u011b uv\u011b\u0159it tomu, co mi v\u0161echno \u0159ekl. Jsem zmaten\u00fd. M\u016fj mozek asi nen\u00ed schopn\u00fd po tomhle v\u0161em pobrat tolik informac\u00ed najednou nebo nev\u00edm. To, co ud\u011blal Albertovi, je nechutn\u00e9. Jenom ta p\u0159edstava m\u011b d\u011bs\u00ed. To, \u017ee tohle dok\u00e1\u017ee ud\u011blat. Ale kdy\u017e v\u00edm, pro\u010d to ud\u011blal, ch\u00e1pu to. Zn\u00ed to asi divn\u011b, ale ch\u00e1pu to. Nem\u016f\u017eu mu to vy\u010d\u00edtat a ani nechci. J\u00e1 s\u00e1m nev\u00edm, co bych d\u011blal, kdybych byl na jeho m\u00edst\u011b a v jeho situaci. Kv\u016fli n\u011bmu se p\u0159es to p\u0159enesu.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Jen u\u017e nikdy nechci za\u017e\u00edt tenhle pohled. Je naprosto vy\u0159\u00edzen\u00fd a to m\u011b ni\u010d\u00ed. Ty jeho o\u010di. Chci, aby byly znovu tak z\u00e1\u0159iv\u00e9 a jasn\u00e9. Chci znovu vid\u011bt jeho \u00fasm\u011bv. Ten jeho \u0161arm, radost, s\u00edlu a zap\u00e1len\u00ed. V\u017edy\u0165 takov\u00fd je Tom, m\u016fj Tom, kter\u00fd m\u011b miluje. Ano, miluje m\u011b a j\u00e1 jeho. Ale je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d mi nedo\u0161lo, \u017ee mi \u0159ekl, \u017ee m\u011b miluje. Je tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sly\u0161et to, kdy\u017e si p\u0159itom celou dobu mysl\u00edte, \u017ee v\u00e1s onen \u010dlov\u011bk nechce ji\u017e nikdy vid\u011bt. Rozhodn\u011b r\u00e1d, velmi r\u00e1d se s t\u00edm sm\u00ed\u0159\u00edm. Proto\u017ee bez n\u011bj u\u017e nechci b\u00fdt ani chvilku<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Co ty tady?“ dojdu k n\u011bmu po chvilce. „B\u011b\u017e si lehnout, Tomi.“<\/div>\n
„Kdy\u017e mn\u011b se nechce,“ povzdechne.<\/div>\n
„Tak si lehni a odpo\u010d\u00edvej,“ odv\u011bt\u00edm. „Chci, aby ses dal zase do po\u0159\u00e1dku. A\u017e to tu uklid\u00edm, ud\u011bl\u00e1m ti n\u011bco k j\u00eddlu a potom uvid\u00edme, hm? Chci zase sv\u00e9ho Toma.“<\/div>\n
„Tv\u016fj Tom je tady,“ \u0159ekne smutn\u011b a ovine kolem m\u011b pa\u017ee. Zase se ke mn\u011b za\u010dne tulit.<\/div>\n
„Ale je unaven\u00fd a vy\u010derpan\u00fd. A j\u00e1 po n\u011bm stra\u0161n\u011b moc tou\u017e\u00edm, ale po vesel\u00e9m, v pln\u00e9 s\u00edle s plam\u00ednky v o\u010d\u00edch,“ po\u0161ept\u00e1m mu ti\u0161e a taky ho obejmu. Tom si ti\u0161e povzdechne a zabo\u0159\u00ed si obli\u010dej mezi m\u016fj krk a rameno. Nejrad\u011bji bych si ho k sob\u011b p\u0159itisknul a u\u017e ho nikdy nepustil. Tolik mi chyb\u011bl.<\/em><\/div>\n
„P\u0159esn\u011b pro tohle t\u011b Tom miluje,“ pol\u00edb\u00ed m\u011b jemn\u011b na krk.<\/div>\n
„Pro co?“ \u0159eknu p\u0159ekvapen\u011b a za\u010dnu ho op\u011bt laskat ve vlasech, jak to m\u00e1 r\u00e1d.<\/div>\n
„Proto\u017ee se\u0161 prost\u011b \u00fa\u017easnej,“ vzdychne si ti\u0161e a za\u010dnou m\u011b na krku \u0161imrat jeho \u0159asy.<\/div>\n
„Ale, ale,“ \u0161eptnu a pomalu s n\u00edm za\u010dnu pochodovat k pohovce. Nechci riskovat, \u017ee se mu ud\u011bl\u00e1 \u0161patn\u011b. Je v\u00e1\u017en\u011b p\u0159\u00edli\u0161 slab\u00fd.<\/em> Posad\u00edm ho a pak si sednu vedle n\u011bj a znovu jej obejmu. „Nep\u0159eh\u00e1n\u011bj.“<\/div>\n
„Cht\u011bl jsi sv\u00e9ho Toma a ten \u0159\u00edk\u00e1, co c\u00edt\u00ed,“ pousm\u011bje se. P\u0159itul\u00ed se ke mn\u011b, nap\u016fl se na m\u011b polo\u017e\u00ed a hlavu si op\u0159e o m\u00e9 rameno.<\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b jsem spokojen\u00fd,“ usm\u011bju se tro\u0161ku a za\u010dnu ho znovu hladit po hlav\u011b. Druhou rukou ho chytnu za pas a tisknu ho na sebe, „miluju t\u011b, hrozn\u011b moc, Tomi,“ zav\u0159u o\u010di a pol\u00edb\u00edm ho na \u010delo.<\/div>\n
„I j\u00e1 tebe,“ vydechne spokojen\u011b a zav\u0159e o\u010di. Je neuv\u011b\u0159iteln\u011b rozko\u0161n\u00fd a sladk\u00fd. Sice mu chud\u00e1\u010dkovi nen\u00ed dob\u0159e, ale kdy\u017e u m\u011b takhle le\u017e\u00ed, c\u00edt\u00edm se dob\u0159e. Proto\u017ee v\u00edm, \u017ee je u m\u011b. Nech\u00e1m ho takhle le\u017eet d\u00e1l a jen ho jemn\u011b po\u0159\u00e1d hlad\u00edm. Sna\u017e\u00edm se jeho t\u011blo uklidnit, po\u0159\u00e1d je takov\u00fd rozechv\u011bl\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u00e1m tu n\u011bjakou zimu. Asi bych se m\u011bl pod\u00edvat, jestli je zapnut\u00fd topen\u00ed,“ broukne ti\u0161e a trochu se zavrt\u00ed. Sna\u017e\u00ed se ke mn\u011b po\u0159\u00e1d v\u00edc a v\u00edc vecpat.<\/div>\n
„Pod\u00edv\u00e1m se,“ chci se zvednout, ale on si m\u011b k sob\u011b st\u00e1hne, „dob\u0159e, tak potom,“ usm\u011bju se sladce, „zat\u00edm se zah\u0159\u00edvej u m\u011b. Ov\u0161em jestli t\u011b zah\u0159eji,“ kouknu se na n\u011bj.<\/div>\n
„Kr\u00e1sn\u011b h\u0159eje\u0161,“ \u0161eptne. Zavrt\u00e1 se mi op\u011bt mezi rameno a krk. Za\u010dne pravideln\u011b vydechovat na m\u016fj krk hork\u00fd vzduch.<\/div>\n
„Je mi celkem horko, tak snad ti to pom\u016f\u017ee.“ Chytnu si ho tro\u0161ku pevn\u011bji, aby se na m\u011b opravdu polo\u017eil. V\u011bnuji mu p\u00e1r polibk\u016f na sp\u00e1nek. M\u00e1m po\u0159\u00e1d takovou pot\u0159ebu ho hladit a l\u00edbat. Opravdu se mi po n\u011bm st\u00fdskalo. Je to tak hrozn\u00fd pocit, kdy\u017e ho nem\u016f\u017eu m\u00edt u sebe, nic o n\u011bm nev\u00edm.<\/em> Polo\u017e\u00ed si ruku na moji a mal\u00fdmi pohyby za\u010dne jemn\u011b b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f jezdit mezi chloupky na m\u00e9 ruce. Pomalu se cel\u00e9 jeho t\u011blo dost\u00e1v\u00e1 do klidn\u011bj\u0161\u00edho stavu. Je mi to p\u0159\u00edjemn\u00e9, tak\u017ee ho nech\u00e1m a jen ho ti\u0161e pozoruji. Svou celkem horkou dla\u0148 p\u0159itisknu na jeho tro\u0161ku odhalen\u00fd bok. Vydechne a je\u0161t\u011b se ke mn\u011b o tro\u0161ku v\u00edc p\u0159itul\u00ed. \u0158asy se mu lehce t\u0159epotaj\u00ed. Pootev\u0159e tro\u0161ku rty a ti\u0161e vydechuje.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„O tomhle jsem snil. O tom, jak si ke mn\u011b lehne\u0161 a bude\u0161 jen takhle ti\u0161e oddechovat. Budu sly\u0161et, jak d\u00fdch\u00e1\u0161. Budu c\u00edtit, jak ti bu\u0161\u00ed srd\u00ed\u010dko a budu v\u011bd\u011bt, \u017ee jsi u m\u011b,“ po\u0161ept\u00e1m mu co nejti\u0161eji.<\/div>\n
„Kdybys jen v\u011bd\u011bl, kolik tohle pro m\u011b znamen\u00e1,“ \u0161eptne sotva sly\u0161iteln\u011b. Ruku z jeho boku p\u0159esunu v\u00fd\u0161 – k jeho rt\u016fm a p\u0159ilo\u017e\u00edm mu na n\u011b prst.<\/div>\n
„Je to jen pravda. Nic v\u00edc. Ale jsem r\u00e1d, brou\u010dku.“<\/div>\n
„\u0158ekl jsi mi brou\u010dku,“ pousm\u011bje se a otev\u0159e ospal\u00e1 o\u010dka. Zaraz\u00edm se. Ale mn\u011b to p\u0159i\u0161lo tak p\u0159irozen\u00e9. Musel jsem to \u0159\u00edct. Neuva\u017eoval jsem o tom, prost\u011b jsem ho tak oslovil.<\/div>\n
„Promi\u0148, vad\u00ed ti to?“<\/div>\n
„Je to sladk\u00fd,“ usm\u011bje se je\u0161t\u011b v\u00edc. Znovu o\u010dka zav\u0159e a polo\u017e\u00ed hlavi\u010dku zp\u00e1tky.<\/div>\n
„Okay,“ ucul\u00edm se. U\u017e ho jen n\u011b\u017en\u011b hlad\u00edm, chci ho uspat. Pot\u0159ebuje se prospat.<\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ za\u0161ept\u00e1 po chvilce. Je to tak n\u00e1dhern\u00e9 sly\u0161et. P\u0159ipad\u00e1 mi, jako by mi srdce v\u017edy za\u010dalo bu\u0161it mnohem rychleji, kdy\u017e to \u0159ekne.<\/div>\n
Zav\u0159u o\u010di a oddechnu. „J\u00e1 tebe taky.“<\/div>\n
„Stra\u0161n\u011b moc,“ z\u00edvne ti\u0161e.<\/div>\n
„A je\u0161t\u011b se ti chce stra\u0161n\u011b moc spinkat,“ usm\u011bju se. „Spinkej, a\u0165 na\u010derp\u00e1\u0161 s\u00edlu. Bude\u0161 ji na m\u011b pot\u0159ebovat.“<\/div>\n
„Na tebe j\u00ed m\u00e1m v\u017edycky dost,“ zavrt\u00e1 se mi nosem za ucho. Cel\u00fd on. A to je d\u016fvod, pro\u010d ho tolik miluju.<\/em><\/div>\n
„Aby ses nespletl.“ Rty mu p\u0159ejedu po bradi\u010dce.<\/div>\n
„Hmm.“ Jen se usm\u011bje a spokojen\u011b zase za\u010dne oddechovat. U\u017e jej nech\u00e1m us\u00ednat. Jen ho sleduji. Netrv\u00e1 to dlouho a hlavi\u010dka mu spadne \u00fapln\u011b. Lehce pootev\u0159en\u00fdmi rty mi vydechuje na krk tepl\u00fd vzduch a ve sp\u00e1nku se mu ka\u017edou chvilku tro\u0161ku t\u0159epotaj\u00ed \u0159asy. Kdybych nev\u011bd\u011bl, \u017ee je to \u010dlov\u011bk, myslel bych si, \u017ee mi pr\u00e1v\u011b v n\u00e1ru\u010d\u00ed usnul and\u011bl.<\/em> Nem\u00e1m to srdce ho vzbudit, aby se p\u0159esunul do lo\u017enice. Proto tam s n\u00edm je\u0161t\u011b sed\u00edm, aby kone\u010dn\u011b upadl do tvrd\u00e9ho sp\u00e1nku.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Zhruba po p\u016fl hodin\u011b ho ale opatrn\u011b polo\u017e\u00edm na pohovku a zvednu se. Uff, nevzbudil jsem ho.<\/em> Oddechnu si, kdy\u017e vid\u00edm, \u017ee Tom jenom ti\u0161e zamlask\u00e1 a d\u00e1l spink\u00e1. Dojdu mu je\u0161t\u011b pro deku a p\u0159ikryju ho. A te\u010f zp\u011bt do ukl\u00edzen\u00ed. I kdy\u017e tohle je tro\u0161ku \u010d\u00e1ra p\u0159es rozpo\u010det.<\/em> Netu\u0161il jsem, \u017ee mi to stvo\u0159en\u00ed\u010dko usne tady. Mus\u00edm b\u00fdt ti\u0161e. D\u00e1m se tedy do \u00faklidu kompletn\u011b cel\u00e9ho bytu. V\u0161echno se sna\u017e\u00edm d\u011blat ve v\u0161\u00ed tichosti. Opravdu ho nechci vzbudit. Ka\u017edou chv\u00edli se na n\u011bj jen zajdu pod\u00edvat a v\u017edy se zase vr\u00e1t\u00edm k rozd\u011blan\u00e9 pr\u00e1ci.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e je kone\u010dn\u011b v\u0161e na sv\u00e9m m\u00edst\u011b, srovnan\u00e9, uklizen\u00e9, \u010dist\u00e9 a lesknouc\u00ed se, p\u0159ejdu ti\u0161e do kuchyn\u011b. Tak a te\u010f mu uva\u0159it n\u011bco k j\u00eddlu. Ale co? Nechci se mu tady hrabat, ale te\u010f je to v\u00edc ne\u017e nutn\u00e9. Mus\u00ed se naj\u00edst, jinak mi za chvilku zkolabuje, a to je to posledn\u00ed, co bych cht\u011bl<\/em>. Za\u010dnu tedy ti\u0161e nahl\u00ed\u017eet do sk\u0159\u00edn\u011bk a hled\u00e1m vhodn\u00e9 ingredience. Kdy\u017e kone\u010dn\u011b po chv\u00edli najdu v\u0161e, co pot\u0159ebuju, mus\u00edm ho v duchu pochv\u00e1lit. Um\u00ed dob\u0159e nakupovat.<\/div>\n
D\u00e1m se tedy do va\u0159en\u00ed. Sice se pot\u0159ebuje naj\u00edst, ale chci pro n\u011bj jen n\u011bco lehk\u00e9ho. N\u011bkolik dn\u00ed nejedl a jeho \u017ealudek na tom moc dob\u0159e nebude. Nakonec mu p\u0159iprav\u00edm zeleninov\u00fd sal\u00e1t s ku\u0159ec\u00edm masem. Snad to nevyzvrac\u00ed. A snad mu to bude aspo\u0148 tro\u0161ku chutnat.<\/em> V\u0161echno mu to nachyst\u00e1m a poklid\u00edm pak drobn\u00fd nepo\u0159\u00e1dek z va\u0159en\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM „Bu-bude\u0161 m\u011b\u2026 nen\u00e1vid\u011bt,“ popot\u00e1hnu a d\u00e1l bre\u010d\u00edm. „A to nechci.“ „Nebudu. Nikdy.“ „Bude\u0161. J\u00e1\u2026 jsem monstrum,“ hlesnu mezi hlasit\u00fdmi vzlyky. Za\u010dne se se mnou tro\u0161ku pohupovat. „Tohle u\u017e ne\u0159\u00edkej. Vid\u011bl jsem to tvoje oble\u010den\u00ed. V\u00edm, \u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[431],"tags":[],"class_list":["post-8222","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-who-am-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8222","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8222"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8222\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8222"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8222"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8222"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}