{"id":8225,"date":"2011-07-16T16:30:00","date_gmt":"2011-07-16T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8204"},"modified":"2011-07-16T16:30:00","modified_gmt":"2011-07-16T15:30:00","slug":"tell-me-something-i-don-t-know-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/07\/16\/tell-me-something-i-don-t-know-19\/","title":{"rendered":"Tell me something I don’t know! 19."},"content":{"rendered":"
autor: Bubbly<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Ve\u0161el jsem do jednoho no\u010dn\u00edho klubu v zapadl\u00e9 ulici. J\u00fcrgen tady na m\u011b doslova \u010dekal. Spolu se svoj\u00ed partou post\u00e1vali jen kousek ode dve\u0159\u00ed, aby po mn\u011b mohl hr\u00e1bnout d\u0159\u00edv, ne\u017e se stihnu rozkoukat. P\u0159esn\u011b to se stalo, kdy\u017e jsem vlezl dovnit\u0159, nevid\u011bl skoro nic v p\u0159\u00edtm\u00ed a hlasit\u011b \u0159vouc\u00ed hudba m\u011b ohlu\u0161ila. Jakmile po mn\u011b n\u011bkdo ze tmy hr\u00e1bl, za\u010dal jsem se br\u00e1nit, dokud m\u011b nechytlo v\u00edc pa\u017e\u00ed a t\u00e1hlo m\u011b n\u011bkam pry\u010d z hlavn\u00edho s\u00e1lu. Jakmile se za n\u00e1mi zav\u0159ely dve\u0159e v dal\u0161\u00ed m\u00edstnosti, hluk p\u0159estal, jako kdyby n\u011bkdo hudbu \u00fapln\u011b vypnul, a j\u00e1 jsem se kone\u010dn\u011b kolem sebe mohl rozhl\u00e9dnout.<\/p>\n<\/div>\n
„U\u017e jsem se b\u00e1l, \u017ee bych si pro tebe musel doj\u00edt,“ zasm\u00e1l se J\u00fcrgen, kdy\u017e se usadil ve star\u00e9 \u017eidli a zap\u00e1lil si cigaretu. Mathias mu st\u00e1l za z\u00e1dy a jako spr\u00e1vn\u011b vycvi\u010den\u00fd pes kop\u00edroval J\u00fcrgenovy pohyby. Odpustil jsem si kousavou pozn\u00e1mku. Pod\u00edval jsem se na J\u00fcrgena.<\/div>\n
„\u0158ekl jsem, \u017ee tu budu, tak jsem tady.“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ odv\u011btil J\u00fcrgen klidn\u011b. Nechce\u0161 sv\u00e9ho mal\u00e9ho br\u00e1\u0161ku vystavit nebezpe\u010d\u00ed,“ zasm\u00e1l se a sledoval nikotinov\u00fd obl\u00e1\u010dek, kter\u00fd mu vyl\u00e9tl z \u00fast, a pak se rozplynul ve vzduchu. Kdy\u017e zmizel, zazubil se na m\u011b takov\u00fdm t\u00edm nechutn\u011b slizk\u00fdm \u00fasm\u011bvem bosse, kter\u00e9ho se v\u0161ichni boj\u00ed. Pochopil jsem, \u017ee i j\u00e1 bych se ho m\u011bl b\u00e1t, ale potom, co p\u0159edvedl, kdy\u017e vtrhl do na\u0161eho domu, jsem na n\u011bho m\u011bl akor\u00e1t vztek.<\/div>\n
„Billa nech na pokoji. Nem\u00e1 s t\u00edm nic spole\u010dn\u00e9ho a r\u00e1d bych, aby to tak z\u016fstalo, pokud ty stoj\u00ed\u0161 o moji sp\u0159\u00edzn\u011bnou du\u0161i,“ zavr\u010del jsem.<\/div>\n
J\u00fcrgen st\u00e1hl obo\u010d\u00ed. „Klade\u0161 si podm\u00ednky?“<\/div>\n
„Sp\u00ed\u0161 t\u011b varuju,“ opravil jsem ho.<\/div>\n
\n
D\u00edval se na m\u011b, ml\u010del, jako kdyby na n\u011bco \u010dekal, pak se rozhl\u00e9dl po ostatn\u00edch a za\u010dal se hlasit\u011b sm\u00e1t. N\u011bkolik jeho sp\u0159\u00edzn\u011bnc\u016f se za\u010dalo sm\u00e1t s nimi. Sledoval jsem Mathiase, jak se rozpa\u010dit\u011b taky pousm\u00e1l, ale z\u0159ejm\u011b mu moc do sm\u00edchu nebylo, proto\u017ee J\u00fcrgen byl schopn\u00fd v\u0161eho. Te\u010f se mohl sm\u00e1t a v n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed chv\u00edli mi vrazit kudlu do zad.<\/p>\n<\/div>\n
J\u00fcrgen vstal a Mathias ud\u011blal instinktivn\u011b krok vzad. M\u011bl z n\u011bho strach, to bylo v\u00edc ne\u017e jasn\u00e9. Vsad\u00edm se, \u017ee s J\u00fcrgenem m\u011bl n\u011bjakou poty\u010dku, kterou prost\u011b nevyhr\u00e1l a dostal ultim\u00e1tum. Bu\u010f a nebo.<\/div>\n
Najednou m\u011b J\u00fcrgen vzal za rameno a naklonil se ke mn\u011b.<\/div>\n
„Pod\u00edvej, Tome,“ zasm\u00e1l se je\u0161t\u011b jednou, jako kdyby m\u011bl uvnit\u0159 hlavy n\u011bjak\u00fd soukrom\u00fd vtip. „Jedin\u00fd, kdo tu m\u016f\u017ee n\u011bkomu vyhro\u017eovat nebo kl\u00e1st podm\u00ednky, jsem j\u00e1. A tentokr\u00e1t t\u011b varuju d\u0159\u00edv, ne\u017e t\u011b zml\u00e1t\u00edm do fialova – jestli to na m\u011b zkus\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b jednou, se\u0159e\u017eu t\u011b tak, \u017ee z tebe nezbude ani tolik, co by se ve\u0161lo do igelitov\u00fdho s\u00e1\u010dku. Tak\u017ee, pro p\u0159\u00ed\u0161t\u011b – va\u017e slova a v\u0161echno bude tak, jak m\u00e1 b\u00fdt, je ti to jasn\u00e9?“<\/div>\n
Odolal jsem chuti odstr\u010dit jeho pa\u017ei ze sv\u00e9ho ramene, ale ovl\u00e1dl jsem se. Mathias mi o\u010dima nazna\u010doval, a\u0165 ho poslechnu, proto\u017ee jinak se mi nepovede dob\u0159e. Vr\u00e1til jsem se pohledem k J\u00fcrgenovi. N\u011bm\u011b jsem p\u0159ik\u00fdvl a sklopil hlavu, abych tomu aspo\u0148 dodal trochu kaj\u00edcnosti. Byl jsem na\u0161tvan\u00fd za to, \u017ee si dovoluje mi diktovat, jak se m\u00e1m chovat, ale nemohl jsem si dovolit si vyskakovat hned na za\u010d\u00e1tku. Nerad bych si vyslou\u017eil prvn\u00ed den r\u00e1nu do obli\u010deje.<\/p>\n<\/div>\n
J\u00fcrgen m\u011b popl\u00e1cal po z\u00e1dech. „Dob\u0159e, Tome. Jsem r\u00e1d, \u017ee si rozum\u00edme.“ Kone\u010dn\u011b m\u011b pustil a vr\u00e1til se na \u017eidli. „Te\u010f p\u0159ejdeme k obchod\u016fm.“ Jakmile to \u0159ekl, v\u0161ichni se seskupili kolem stolu, p\u0159ed kter\u00fdm sed\u011bl. J\u00e1 jsem se prozat\u00edm dr\u017eel v pozad\u00ed a ovl\u00e1dal svoje nabub\u0159el\u00e9 a ura\u017een\u00e9 ego. Nap\u016fl ucha jsem jenom poslouchal, jak\u00e9 \u0161pinav\u00e9 obchody J\u00fcrgen provozuje. Jakmile za\u010dal rozd\u00e1vat \u00fakoly a ukl\u00e1dal podm\u00ednky prodeje, zvedl se mi \u017ealudek. Te\u010f jsem za\u010dal poslouchat \u00fapln\u011b naplno.<\/div>\n
„Ralfe, za t\u011bch dvacet gram\u016f \u00fa\u010dtuj plnou sumu a a\u0165 ten bastard v\u016fbec nesmlouv\u00e1, jinak nav\u0161t\u00edv\u00edm jeho p\u0159\u00edjemnou rodinku, jasn\u00e9?“<\/div>\n
Vysok\u00fd kluk, kter\u00fd rozhod\u011b nemohl b\u00fdt star\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1, p\u0159ik\u00fdvl a u\u0161kl\u00edbl se, jako kdyby se mu l\u00edbila p\u0159edstava toho, \u017ee by se mohl d\u00edvat na to, jak J\u00fcrgen mrza\u010d\u00ed rodinu toho nezn\u00e1m\u00e9ho z\u00e1kazn\u00edka. Ot\u0159\u00e1sl jsem se nad p\u0159edstavou, \u017ee bych J\u00fcrgena n\u011bjak na\u0161tval a on \u0161el nav\u0161t\u00edvit Billa. Vid\u011bl jsem ty \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00e9 hr\u016fzou a rty otev\u00edraj\u00edc\u00ed se k v\u00fdk\u0159iku. Rad\u011bji jsem si necht\u011bl ani vybavit, jak\u00e9 mu\u010d\u00edc\u00ed metody J\u00fcrgen m\u00e1. Mo\u017en\u00e1, \u017ee jsem z t\u00e9hle situace d\u011blal thriller nebo n\u011bjakou jinou fra\u0161ku, ale v\u011b\u0159\u00edm tomu, \u017ee by J\u00fcrgen byl pro pen\u00edze schopn\u00fd v\u0161eho.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome,“ promluvil na m\u011b, tak\u017ee jsem nechal svoje my\u0161lenky my\u0161lenkami a pod\u00edval jsem se na n\u011bj skrz dav jeho lid\u00ed. „Ty p\u016fjde\u0161 s Ralfem, aby ses n\u011b\u010demu p\u0159iu\u010dil. Mysl\u00edm, \u017ee trocha teorie p\u0159ed prax\u00ed ti jenom prosp\u011bje.“<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvl jsem, ale vsad\u00edm se, \u017ee v m\u00e9m obli\u010deji bylo vid\u011bt, \u017ee se mi to ani trochu nel\u00edb\u00ed. Nejrad\u0161i bych \u0161el dom\u016f, vzal Billa k sob\u011b do n\u00e1ru\u010de, pevn\u011b stiskl a u\u017e bych se od n\u011bj nehnul jenom proto, abych mu zajistil bezpe\u010d\u00ed. Ralf se na m\u011b pod\u00edval, vzal od J\u00fcrgena mal\u00fd bal\u00ed\u010dek b\u00edl\u00e9ho pr\u00e1\u0161ku, k\u00fdvl sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm a beze slova vyrazil. M\u011b nezb\u00fdvalo nic jin\u00e9ho, ne\u017e ho n\u00e1sledovat. Rad\u0161i odtud vypadnu, ne\u017e abych poslouchal, co dal\u0161\u00edho by mohl ud\u011blat J\u00fcrgen zn\u00e1m\u00fdm lidem sv\u00fdch z\u00e1kazn\u00edk\u016f, pokud se nebudou chovat tak, jak on si dupne.<\/p>\n<\/div>\n
Ralfov\u00fdm autem jsme dojeli do jednoho z dal\u0161\u00edch no\u010dn\u00edch klub\u016f ve m\u011bst\u011b. P\u0159ed jeho vchodem post\u00e1vala luxusn\u00ed Alfa Romeo s \u010dernou metal\u00edzou. Pokud pat\u0159ila chlapovi, se kter\u00fdm jsme m\u011bli sch\u016fzku, nem\u011bl by b\u00fdt probl\u00e9m z n\u011bj vyt\u00e1hnout pen\u00edze za tuhle drobnost<\/em>. Ralf zastavil t\u011bsn\u011b p\u0159ed druh\u00fdm autem, bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed vystoupil a \u0161el p\u0159\u00edm\u00fdm krokem rovnou dovnit\u0159. Ani nezav\u00e1hal. Okam\u017eit\u011b jsem ho n\u00e1sledoval. Cht\u011bl jsem vid\u011bt toho pitomce, kter\u00fd m\u00e1 spokojen\u00fd \u017eivot, pen\u00edze, rodinu a obchoduje s drogami. Ov\u0161em v\u0161echno moje o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed p\u0159e\u0161lo, jakmile jsem ho vid\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
Byl to vysok\u00fd mu\u017e od\u011bn\u00fd v saku, kter\u00e9 mu zakr\u00fdvalo pivn\u00ed b\u0159icho. Vsad\u00edm se, \u017ee ten oblek byl \u0161it\u00fd na m\u00edru a schoval by i st\u00e1do slon\u016f. Dokud ke mn\u011b ten mu\u017e st\u00e1l z\u00e1dy nebo bokem, pova\u017eoval jsem ho za norm\u00e1ln\u00edho, chci \u0159\u00edct norm\u00e1ln\u00edho v dan\u00fdch mez\u00edch, ale jakmile se na m\u011b pod\u00edvaly zarudl\u00e9, otekl\u00e9 o\u010di s nafialov\u011bl\u00fdmi kruhy pod nima, kolem nich bled\u00e1, t\u00e9m\u011b\u0159 pr\u016fsvitn\u00e1 k\u016f\u017ee, pochopil jsem, \u017ee tenhle chlap zas tak norm\u00e1ln\u00ed nebude. Z\u00e1vislost z n\u011bho byla poznat na sto hon\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Z\u016fstal jsem st\u00e1t opod\u00e1l, jen jsem poslouchal p\u0159es zn\u011bj\u00edc\u00ed hudbu, jak prob\u00edh\u00e1 takov\u00fd obchod. Ralf mu sd\u011blil cenu a uk\u00e1zal mu mno\u017estv\u00ed. Mu\u017e se sice netv\u00e1\u0159il dvakr\u00e1t nad\u0161en\u011b, ale podle jeho viz\u00e1\u017ee a abstinen\u010dn\u00edch p\u0159\u00edznak\u016f, by mu dal v\u0161echno, jen aby si ulevil. Zakroutil jsem hlavou. Nedok\u00e1\u017eu pochopit, jak n\u011bkdo m\u016f\u017ee b\u00fdt tak slab\u00fd, \u017ee vystav\u00ed i vlastn\u00ed rodinu nebezpe\u010d\u00ed jen kv\u016fli tomuhle svinstvu.<\/div>\n
Bylo to rychlej\u0161\u00ed, ne\u017e jsem p\u0159edpokl\u00e1dal. Ruli\u010dka z bankovek se mezi nimi mihla jen na vte\u0159inu, ne\u017e zmizela v Ralfov\u011b kapse. Ten mu\u017e, kter\u00e9ho jsem napoprv\u00e9 pova\u017eoval za norm\u00e1ln\u00edho, kolem m\u011b prob\u011bhl a zmizel venku za dve\u0159mi. Pochopil jsem. N\u011bkter\u00e9 pocity jsou zkr\u00e1tka siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jin\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
„Jedeme d\u00e1l,“ str\u010dil do m\u011b Ralf, u baru si rychle poru\u010dil jednoho pan\u00e1ka, nalil ho do sebe a vy\u0161el z klubu. N\u011bkolikr\u00e1t jsem zamrkal a pak jsem \u0161el za n\u00edm. U\u017e m\u011bl venku nastartovan\u00e9 auto, \u010dekalo se jenom na m\u011b.<\/div>\n
„Snad t\u011b to nep\u0159ekvapilo?“ k\u00fdvl bradou ke klubu, kdy\u017e jsem nastoupil. „Takhle vypadaj v\u0161ichni, kte\u0159\u00ed v tom jedou. Zvykej si.“<\/div>\n
Zakroutil jsem hlavou. „Nep\u0159ekvapilo m\u011b to, jen jsem ne\u010dekal, \u017ee zazoban\u00fd chlap, co vyd\u011bl\u00e1v\u00e1 miliony, m\u00e1 probl\u00e9m s drogama.“<\/div>\n
„Prachy jsou svin\u011b, Tome. Kdy\u017e u\u017e nev\u00ed\u0161, co s nima, ud\u011bl\u00e1\u0161 a vyzkou\u0161\u00ed\u0161 cokoliv, jen aby si mohl rozhazovat. A takhle to dost \u010dasto kon\u010d\u00ed.“<\/div>\n
Sledoval jsem Alfu Romeo. „Fakt m\u00e1 rodinu a d\u011bl\u00e1 tohle?“<\/div>\n
Ralf k\u00fdvl. „Jo, a dokud se do nedozv\u00ed \u017eenu\u0161ka a d\u011bti, v\u0161echno je, jak m\u00e1 b\u00fdt.“<\/div>\n
Zakroutil jsem hlavou. Dote\u010f mi sv\u011bt p\u0159ipadal je\u0161t\u011b docela v norm\u00e1lu, ale po tomhle si kladu ot\u00e1zku – co je je\u0161t\u011b vlastn\u011b skryt\u00e9 pod slovem norm\u00e1ln\u00ed? Jsem vlastn\u011b je\u0161t\u011b norm\u00e1ln\u00ed j\u00e1, kdy\u017e jsem se do tohohle koloto\u010de namo\u010dil?<\/div>\n
Motor pod kapotou za\u0159val, gumy zap\u00edskaly na silnici, jak se Ralf prudce rozjel. Vyjeli jsme k dal\u0161\u00edmu m\u00edstu obchodu, zat\u00edmco Alfa Romeo s \u010dernou metal\u00edzou a kou\u0159ov\u00fdmi skly se ani nepohnula\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Dom\u016f jsem se dostal a\u017e ve t\u0159i hodiny r\u00e1no. K m\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed Bill nespal v posteli, ale le\u017eel na gau\u010di p\u0159ikryt\u00fd tenkou dekou, televize, kter\u00e1 potichu hr\u00e1la do m\u00edstnosti, mu vrhala barevn\u00e9 obrazy na sv\u011btlou k\u016f\u017ei obli\u010deje. Uv\u011bdomil jsem si, \u017ee na m\u011b asi nebyl zas tolik na\u0161tvan\u00fd, kdy\u017e tu na m\u011b \u010dekal takhle dlouho do noci.<\/div>\n
Klekl jsem si p\u0159ed gau\u010d a pohladil jsem ho opatrn\u011b po tv\u00e1\u0159i. Trhnut\u00edm se probudil, n\u011bkolikr\u00e1t zamrkal, ne\u017e si v \u0161eru uv\u011bdomil, kdo p\u0159ed n\u00edm stoj\u00ed. Op\u0159el se o loket a promnul si obli\u010dej.<\/p>\n<\/div>\n
„Kolik je hodin?“ zeptal se ospale.<\/div>\n
„T\u0159i r\u00e1no,“ odv\u011btil jsem.<\/div>\n
Pod\u00edval se na m\u011b. „Ty jsi p\u0159i\u0161el a\u017e te\u010f?“ zvedl obo\u010d\u00ed a pomalu si sednul.<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvl jsem. „Bylo moc pr\u00e1ce.“<\/div>\n
Pohled, kter\u00fd n\u00e1sledoval po m\u00fdch t\u0159ech slovech, byl skeptick\u00fd a dok\u00e1\u017eu si \u017eiv\u011b p\u0159edstavit, co by Bill \u0159ekl, kdyby promluvil. Takhle m\u011b jen chv\u00edli pozoroval, pak se pod\u00edval z okna a pot\u00e9 na zapnutou televizi. Nat\u00e1hnul se pro ovlada\u010d, stiskl tla\u010d\u00edtko a v m\u00edstnosti byla najednou tma.<\/div>\n
„Jdu si lehnout,“ zvedl se z gau\u010de, zavadil mi kolenem o pa\u017ei, kdy\u017e m\u011b m\u00edjel.<\/div>\n
Zvedl jsem se. „Po\u0159\u00e1d se na m\u011b zlob\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee se zlob\u00edm, ale nejsem z toho ani dvakr\u00e1t nad\u0161en\u00fd, zvl\u00e1\u0161\u0165 pokud se hodl\u00e1\u0161 ka\u017edou noc vracet takhle pozd\u011b. J\u00e1 na tebe nebudu v\u011b\u010dn\u011b \u010dekat.“<\/div>\n
Povzdychl jsem si. „Necht\u011bl jsem, abys na m\u011b \u010dekal.“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 jsem o tebe m\u011bl strach!“ Hlas mu vyl\u00e9tl o okt\u00e1vu v\u00fd\u0161.<\/div>\n
Do\u0161el jsem k n\u011bmu a vzal ho za ruce. „J\u00e1 v\u00edm, Bille. Taky jsem m\u011bl strach, aby se ti n\u011bco nestalo. A u\u017e jsem doma s tebou, tak se na m\u011b u\u017e pros\u00edm nezlob.“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bubbly<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bubbly Ve\u0161el jsem do jednoho no\u010dn\u00edho klubu v zapadl\u00e9 ulici. J\u00fcrgen tady na m\u011b doslova \u010dekal. Spolu se svoj\u00ed partou post\u00e1vali jen kousek ode dve\u0159\u00ed, aby po mn\u011b mohl hr\u00e1bnout d\u0159\u00edv, ne\u017e se stihnu rozkoukat. P\u0159esn\u011b to se stalo, kdy\u017e jsem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[438],"tags":[],"class_list":["post-8225","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-tell-me-something-i-don-t-know"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8225","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8225"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8225\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8225"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8225"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8225"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}