{"id":8246,"date":"2011-07-13T16:30:00","date_gmt":"2011-07-13T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8225"},"modified":"2011-07-13T16:30:00","modified_gmt":"2011-07-13T15:30:00","slug":"tell-me-something-i-don-t-know-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/07\/13\/tell-me-something-i-don-t-know-18\/","title":{"rendered":"Tell me something I don’t know! 18."},"content":{"rendered":"
autor: Bubbly<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Bill u\u017e se mnou cel\u00fd ve\u010der nepromluvil, a\u0165 jsem se sna\u017eil, jak jsem cht\u011bl, dr\u017eel si m\u011b od t\u011bla na v\u011bt\u0161\u00ed vzd\u00e1lenost, ne\u017e byla jenom d\u00e9lka pa\u017e\u00ed. Kdy\u017e jsem ho cht\u011bl obejmout a zkusit mu zlep\u0161it n\u00e1ladu, pod\u00edval se na m\u011b p\u0159es cel\u00fd pokoj a j\u00e1 jsem pochopil, \u017ee se mnou pr\u00e1v\u011b te\u010f nechce m\u00edt v\u016fbec nic spole\u010dn\u00e9ho. Na\u0161tval jsem ho a ranil z\u00e1rove\u0148. M\u011blo mi doj\u00edt, \u017ee u\u017e to po t\u00e9 p\u0159\u00edjemn\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b nebude jako p\u0159ed n\u00ed.<\/div>\n
Skoro celou noc jsem nespal. Bill le\u017eel klidn\u011b vedle m\u011b v posteli a pravideln\u011b oddychoval, zat\u00edmco j\u00e1 z\u00edral na strop. P\u0159ekvapilo m\u011b, \u017ee ke mn\u011b v noci p\u0159i\u0161el, ale te\u010f jsem v duchu \u0159e\u0161il n\u011bco jin\u00e9ho, ne\u017e jestli u\u017e Bill vychladl. M\u011bl jsem v hlav\u011b to z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed setk\u00e1n\u00ed s J\u00fcrgenem. Vsad\u00edm se o cokoliv, \u017ee t\u00edm, co se tu stalo, jsem si zrovna hezkou ob\u00e1lku neud\u011blal. Douf\u00e1m, \u017ee kv\u016fli tomu nebudu m\u00edt v jeho part\u011b peklo. Nerad bych byl vyd\u011bd\u011bnec hned prvn\u00ed, vlastn\u011b druh\u00e9 setk\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Bill zamlaskal a nos mi zabo\u0159il ke krku. Pohladil jsem ho po havran\u00edch vlasech a chv\u00edli se d\u00edval na jeho obli\u010dej. Doopravdy mi vad\u00ed, \u017ee jsem ho do toho takhle pitom\u011b zat\u00e1hl. Te\u010f u\u017e m\u016f\u017ee jen doufat, \u017ee neud\u011bl\u00e1m dal\u0161\u00ed blbost a ned\u00e1m J\u00fcrgenovi tak \u0161anci, aby mu ubl\u00ed\u017eil. Do smrti bych si to vy\u010d\u00edtal, kdyby se Billovi stalo n\u011bco kv\u016fli mn\u011b. U\u017e takhle m\u00e1m r\u00e1nu na du\u0161i, kdy\u017e jsem ho tehdy srazil autem.<\/div>\n
Oto\u010dil jsem se k Billovi co nejopatrn\u011bji, abych ho neprobudil a p\u0159itiskl jsem ho k sob\u011b. Br\u00e1\u0161ka m\u011b vzal za ruku a propletl prsty s m\u00fdmi, ani\u017e by se probudil. Pousm\u00e1l jsem se. Po\u0159\u00e1d mu na mn\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed, bez ohledu na to, co \u0159\u00edk\u00e1, nebo jak se ke mn\u011b chov\u00e1. Tyhle chv\u00edle mi to v\u017edycky zaru\u010d\u00ed. Pol\u00edbil jsem ho n\u011b\u017en\u011b na \u010delo a zav\u0159el o\u010di se snahou u\u017e se nezab\u00fdvat t\u011bmi probl\u00e9my a v klidu se vyspat.<\/div>\n
\n
O\u010di jsem otev\u0159el a\u017e po poledni. Bud\u00edk ukazoval skoro p\u016fl druh\u00e9 odpoledne. Bill u\u017e vedle m\u011b nele\u017eel, ale sly\u0161el jsem v kuchyni cinkat n\u00e1dob\u00ed, tak\u017ee podle v\u0161eho ukl\u00edzel po sv\u00e9m kucha\u0159sk\u00e9m d\u00edle. Do v\u0161ech m\u00edstnost\u00ed zavon\u011blo pe\u010den\u00e9 maso a om\u00e1\u010dka. Zvedl jsem se z matrace a om\u00e1men\u011b jsem kr\u00e1\u010del za tou v\u016fn\u00ed. Ani jsem se neobt\u011b\u017eoval obl\u00e9knout, pro\u0161el jsem chodbou rovnou do kuchyn\u011b, kde jsem je\u0161t\u011b na\u010dapal Billa u spor\u00e1ku. P\u0159isko\u010dil jsem k n\u011bmu, popadl ho kolem pasu a p\u0159itiskl k sob\u011b.<\/div>\n
„N\u00e1dhern\u011b to von\u00ed,“ zavrn\u011bl jsem mu do ucha.<\/div>\n
Bill se na m\u011b ani nepod\u00edval. „Myslel jsem, \u017ee ani nevstane\u0161.“ Teprve te\u010f ke mn\u011b nato\u010dil hlavu. „P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee tu sch\u016fzku dneska nezru\u0161\u00ed\u0161.“<\/div>\n
St\u00e1hl jsem obo\u010d\u00ed. „Pokud nechce\u0161 dal\u0161\u00ed nep\u0159\u00edjemnou n\u00e1v\u0161t\u011bvu, tak ne,“ odv\u011btil jsem a pustil ho. Taky mi neu\u0161lo, \u017ee o rande<\/em> s J\u00fcrgenem mluvil jako o t\u00e9<\/em> sch\u016fzce.<\/div>\n
Bill se ke mn\u011b oto\u010dil cel\u00fdm t\u011blem. „Tome, nel\u00edb\u00ed se mi to. A\u0165 u\u017e jde o cokoliv, nem\u00e1m z toho dobr\u00fd pocit,“ kroutil hlavou a up\u00edral na m\u011b ps\u00ed o\u010di. „Douf\u00e1m, \u017ee dob\u0159e v\u00ed\u0161, co d\u011bl\u00e1\u0161. Nechci, aby se ti n\u011bco stalo, rozum\u00ed\u0161?“ st\u00e1hl obo\u010d\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
D\u00edval jsem se mu do obli\u010deje. Ch\u00e1pal jsem jeho nejistotu, proto\u017ee kdybych byl na jeho m\u00edst\u011b, asi bych se c\u00edtil stejn\u011b. Jen\u017ee kdyby on byl na m\u00e9m m\u00edst\u011b, p\u0159em\u00fd\u0161lel by \u00fapln\u011b jinak. N\u011bkdy si \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee Bill je z n\u00e1s dvou ten rozumn\u011bj\u0161\u00ed. Na rozd\u00edl od n\u011bho, mn\u011b chyb\u00ed pud sebez\u00e1chovy. J\u00e1 se vrh\u00e1m do nebezpe\u010d\u00ed po hlav\u011b a Bill se dr\u017eel v pozad\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Budu v po\u0159\u00e1dku, Bille,“ pokusil jsem se ho uchl\u00e1cholit \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
P\u0159e\u0161l\u00e1pl, jako kdyby byl nerv\u00f3zn\u00ed. „Tohle si mysl\u00ed\u0161 ty, ale vsad\u00edm se, \u017ee J\u00fcrgen na tohle m\u00e1 jin\u00fd n\u00e1zor. Jakmile dostane mo\u017enost, st\u00e1hne t\u011b s sebou na dno, Tome. Jsi si toho v\u011bdom?“<\/div>\n
P\u0159imhou\u0159il jsem o\u010di ve snaze uvolnit situaci. „Ale aby se to nestalo, od toho m\u00e1m sv\u00e9ho mal\u00e9ho brat\u0159\u00ed\u010dka, ne? Ten m\u011b bude dr\u017eet nad vodou, abych se neutopil.“<\/div>\n
„Nev\u00edm, Tome, jak dlouho t\u011b v tomhle udr\u017e\u00edm. A jak dlouho budu cht\u00edt t\u011b udr\u017eet,“ podotkl, vypnul spor\u00e1k a se zni\u010den\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i m\u011b nechal v kuchyni napospas samot\u011b. Sly\u0161el jsem jen, jak se zabouchly hlavn\u00ed dve\u0159e. Bill ode\u0161el, jako kdyby pot\u0159eboval b\u00fdt s\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
Z\u016fstal jsem st\u00e1t bez pohybu, d\u00edval jsem se na m\u00edsto, kde Bill p\u0159ed n\u011bkolika vte\u0159inami st\u00e1l. Nebyl jsem si jist\u00fd, jestli jsem dob\u0159e rozum\u011bl tomu, co \u0159ekl. Opravdu by m\u011b nechal spadnout na dno? Nedivil bych se mu. Mohl bych si za to s\u00e1m. J\u00e1 jsem se do toho namo\u010dil, j\u00e1 se v tom utop\u00edm. Jen jsem mo\u017en\u00e1 doufal v to, \u017ee mu na mn\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed natolik, \u017ee by se nedok\u00e1zal d\u00edvat na to, jak se s\u00e1m ni\u010d\u00edm. Povzdychl jsem si a pod\u00edval se na dod\u011blan\u00fd ob\u011bd. Na j\u00eddlo m\u011b okam\u017eit\u011b p\u0159e\u0161la chu\u0165. Za\u010dal jsem myslet na to, co v\u0161echno m\u011b \u010dek\u00e1 ve\u010der. Mo\u017en\u00e1 je lep\u0161\u00ed, kdy\u017e to nev\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
Sedl jsem si na \u017eidli v kuchyni a zahled\u011bl jsem se na podlahu. Uva\u017eoval jsem nad t\u00edm, \u017ee to, co nastane b\u011bhem n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch hodin, bude peklo nejenom pro m\u011b, ale taky pro Billa. Bude se muset pot\u00fdkat s t\u00edm, \u017ee u\u017e nebudu doma tak \u010dasto jako d\u0159\u00edv. A j\u00e1 se budu pot\u00fdkat s vlastn\u00edm sebev\u011bdom\u00edm, proto\u017ee ho nech\u00e1m samotn\u00e9ho.<\/div>\n
Pra\u0161til jsem p\u011bst\u00ed do stolu. P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee a\u017e potk\u00e1m Mathiase, nacpu mu p\u011bst do krku. A pak donut\u00edm Billa, aby mi ud\u011blal to sam\u00e9 za to, \u017ee jsem se nechal ukecat. Nechci se po\u0159\u00e1d dokola oh\u00e1n\u011bt t\u00edm sam\u00fdm, ale v\u00e1\u017en\u011b si p\u0159ipad\u00e1m jako nejv\u011bt\u0161\u00ed idiot. Nechci nechat v\u0161echno, co jsem dote\u010f miloval, stranou a soust\u0159edit se jenom na to, abych uspokojil J\u00fcrgenovy choutky. Kruci, Tome, v\u00e1\u017en\u011b, b\u011b\u017e za dve\u0159e a dej si facku.<\/p>\n<\/div>\n
Na stole za\u010dal zvonit m\u016fj mobil. Na displeji sv\u00edtilo Mathiasovo jm\u00e9no a j\u00e1 se musel donutit k tomu, abych hovor v\u016fbec p\u0159ijal.<\/div>\n
„Nazdar Tome,“ ozval se jeho hlas a m\u016fj \u017ealudek ud\u011blala kotrmelec. Za\u0165al jsem ruku v p\u011bst a vydechnul jsem. A\u017e budu pot\u0159ebovat ulevit, v\u00edm, do koho si j\u00edt pra\u0161tit.<\/div>\n
„Co chce\u0161?“ zavr\u010del jsem nep\u0159\u00edjemn\u011b a \u010dekal, jak\u00fd d\u016fvod z n\u011bho vyleze.<\/div>\n
Chv\u00edli ml\u010del. „No, jen se t\u011b pot\u0159ebuju zeptat, jestli jsi nezapomn\u011bl na tu dne\u0161n\u00ed sch\u016fzku. Mysl\u00edm, \u017ee by se ti nel\u00edbilo, kdyby k v\u00e1m J\u00fcrgen zase vtrhnul.“<\/div>\n
Za\u010d\u00ednal jsem b\u00fdt vztekl\u00fd, a to je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b ne\u0159ekl nic, co by m\u011b na\u0161tvalo. „Ne, to by se mi teda nel\u00edbilo. Tohle d\u011bl\u00e1 poka\u017ed\u00fd, nebo mu ruplo v bedn\u011b a rozhodl se m\u011b p\u0159izab\u00edt?“<\/div>\n
„Hele, Tome, v\u011b\u0159 mi, jde mi o tvoje dobro. Prost\u011b tam dneska p\u0159ij\u010f a v\u0161echno bude OK.“ T\u011bmihle slovy skon\u010dil. V telefonu se ozval monot\u00f3nn\u00ed otravn\u00fd t\u00f3n, kter\u00fd mi oznamoval, \u017ee volaj\u00edc\u00ed na druh\u00e9 stran\u011b zav\u011bsil. Vztekle jsem \u0161vihnul mobilem a desku stolu a pod\u00edval se z okna. P\u016fjdu tam, to u\u017e je samoz\u0159ejmost, po t\u00e9 p\u0159ede\u0161l\u00e9 zku\u0161enosti, ale neodejdu odtud, dokud je\u0161t\u011b nepromluv\u00edm s Billem.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se vr\u00e1til skoro po t\u0159ech hodin\u00e1ch. Neptal jsem se ho, kde byl, a\u010dkoliv se tv\u00e1\u0159il, jako kdyby se nic nestalo. Poznal jsem, \u017ee nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku. To, jak se na m\u011b d\u00edval, vyjad\u0159ovalo v\u0161echno. Zastavil jsem ho, kdy\u017e se m\u011b sna\u017eil nen\u00e1padn\u011b obej\u00edt. Popadl jsem ho kolem vos\u00edho pasu a p\u0159it\u00e1hl si ho k t\u011blu. Bill klopil o\u010di, dokud jsem ho dv\u011bma prsty nevzal za bradu a nedonutil ho tak, aby se mi pod\u00edval do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Tak pov\u00eddej,“ vyb\u00eddl jsem ho.<\/div>\n
Zamrkal. „Co ti m\u00e1m pov\u00eddat?“ zeptal se nech\u00e1pav\u011b.<\/div>\n
Povzdychl jsem si dost otr\u00e1ven\u011b na to, aby mu to do\u0161lo.<\/div>\n
„Bille, pros\u00edm t\u011b, ne\u0159\u00edkej mi, \u017ee je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku, kdy\u017e na tob\u011b vid\u00edm, \u017ee nen\u00ed. Tv\u00e1\u0159\u00ed\u0161 se jako bo\u017e\u00ed umu\u010den\u00ed. Tr\u00e1p\u00ed t\u011b to, \u017ee mus\u00edm ve\u010der odej\u00edt? Nebo o co jde?“<\/div>\n
Bill sv\u011bsil ramena. „Tome, nejde o to, \u017ee jde\u0161 n\u011bkam. Jde o to, s k\u00fdm bude\u0161. J\u00e1 prost\u011b nev\u011b\u0159\u00edm tomu pitomcovi, co t\u011b m\u00e1lem prohodil st\u011bnou.“<\/div>\n
„To ani j\u00e1 ne, Bille.“<\/div>\n
„Tak pro\u010d to d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/p>\n<\/div>\n
Zakroutil jsem hlavou. Necht\u011bl jsem mu lh\u00e1t do o\u010d\u00ed, ale ani jsem mu nemohl \u0159\u00edct, \u017ee ud\u011bl\u00e1m to, co ud\u011bl\u00e1m. Je\u0161t\u011b tomu ani j\u00e1 s\u00e1m nev\u011b\u0159\u00edm. A Bill by m\u011b roztrhl vejp\u016fl.<\/div>\n
Pustil m\u011b a ud\u011blal krok dozadu. „Dob\u0159e,“ pokr\u010dil rameny. „Jak chce\u0161. Nech\u00e1m to b\u00fdt a za\u0159\u00edd\u00edm se podle toho. A mo\u017en\u00e1, u\u017e bys m\u011bl j\u00edt. Lep\u0161\u00ed, kdy\u017e tam bude\u0161 d\u0159\u00edv ne\u017e zase pozd\u011b, ne? Nerad bych m\u011bl dal\u0161\u00ed nep\u0159\u00edjemnou n\u00e1v\u0161t\u011bvu.“<\/div>\n
St\u00e1hl jsem obo\u010d\u00ed. „Co to do tebe najednou vjelo?“ zeptal jsem se ho.<\/div>\n
„Co do m\u011b vjelo?“ zv\u00fd\u0161il hlas. „Co mysl\u00ed\u0161, Tome? Nic jsi mi ne\u0159ekl, taj\u00ed\u0161 p\u0159ede mnou, co chce\u0161 doopravdy d\u011blat, a j\u00e1 m\u00e1m b\u00fdt v klidu?“<\/div>\n
„Bille, pros\u00edm t\u011b-„<\/div>\n
„Sklapni!“ uk\u00e1zal na m\u011b. „Prost\u011b u\u017e ml\u010d, nic mi nevysv\u011btluj. Nestoj\u00edm o to. A\u017e mi bude\u0161 cht\u00edt \u0159\u00edct pravdu, tak p\u0159ij\u010f. Do t\u00e9 doby mi nelez na o\u010di.“ Zavr\u010del vztekle. Oto\u010dil se na pat\u011b a spr\u00e1sknut\u00edm dve\u0159\u00ed se zav\u0159el v pokoji.<\/p>\n<\/div>\n
Z\u016fstal jsem tam st\u00e1t jako soln\u00fd sloup a uva\u017eoval jsem, \u017ee i p\u0159es J\u00fcrgenovy rozkazy z\u016fstanu doma a pokus\u00edm se to Billovi vysv\u011btlit. Ale pokud nechci, aby se stalo n\u011bco mn\u011b nebo h\u016f\u0159 Billovi, mus\u00edm se tam objevit. T\u0159eba bych mohl J\u00fcrgena poprosit, aby\u2026 Ale ne, to by fakt ne\u0161lo. Neobjevil jsem se jednou, skon\u010dilo to jen nep\u0159\u00edjemnou n\u00e1v\u0161t\u011bvou a m\u00fdm m\u00edrn\u00fdm p\u0159idu\u0161en\u00edm. Podruh\u00e9 by to mohlo skon\u010dit u zl\u00e1man\u00fdch kon\u010detin. A na pot\u0159et\u00ed\u2026 Rad\u0161i ani nemyslet.<\/div>\n
Nem\u011bl jsem na v\u00fdb\u011br. Dal jsem si sprchu, abych se trochu uklidnil, obl\u00e9kl jsem se a ne\u017e jsem ode\u0161el, zastavil jsem se p\u0159ed Billov\u00fdmi dve\u0159mi. Lehce jsem zaklepal prsty, ale Bill mi neodpov\u011bd\u011bl. Samoz\u0159ejm\u011b, tuhle reakci jsem p\u0159esn\u011b o\u010dek\u00e1val. Zkusil jsem kliku, ale bylo zam\u010deno. Dob\u0159e, ch\u00e1pu. Je na\u0161tvan\u00fd a bude se ho to dr\u017eet hodn\u011b dlouho.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, tak j\u00e1 jdu. Nev\u00edm, kdy se vr\u00e1t\u00edm.“ Z pokoje, ale nebylo nic sly\u0161et. „Bille, sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b?“<\/div>\n
Dve\u0159e se najednou otev\u0159ely, objevil se v nich Bill se sluch\u00e1tkama na u\u0161\u00edch. Nesly\u0161el m\u011b, a dokonce kdy\u017e m\u011b uvid\u011bl, nevypadal ani p\u0159ekvapen\u011b. Prost\u011b m\u011b obe\u0161el, jako kdybych na tom m\u00edst\u011b ani nest\u00e1l. Oto\u010dil jsem se za n\u00edm. Ignorace.<\/div>\n
Nemohl jsem nic d\u011blat, nechal jsem ho na pokoji. Uvid\u00edme, komu z n\u00e1s dvou d\u00e9le ta n\u00e1lada vydr\u017e\u00ed. Douf\u00e1m, \u017ee to budu j\u00e1, proto\u017ee nechci l\u00e9zt za Billem jako \u0161t\u011bn\u011b za m\u00e1mou. U\u017e takhle jsem toho pod\u011blal dost, nepot\u0159ebuju, aby se mi je\u0161t\u011b sm\u00e1l do obli\u010deje.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bubbly<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bubbly Bill u\u017e se mnou cel\u00fd ve\u010der nepromluvil, a\u0165 jsem se sna\u017eil, jak jsem cht\u011bl, dr\u017eel si m\u011b od t\u011bla na v\u011bt\u0161\u00ed vzd\u00e1lenost, ne\u017e byla jenom d\u00e9lka pa\u017e\u00ed. Kdy\u017e jsem ho cht\u011bl obejmout a zkusit mu zlep\u0161it n\u00e1ladu, pod\u00edval se na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[438],"tags":[],"class_list":["post-8246","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-tell-me-something-i-don-t-know"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8246","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8246"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8246\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8246"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8246"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8246"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}