{"id":8250,"date":"2011-07-12T18:00:00","date_gmt":"2011-07-12T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8229"},"modified":"2011-07-12T18:00:00","modified_gmt":"2011-07-12T17:00:00","slug":"hudbu-slozil-slova-napsal-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/07\/12\/hudbu-slozil-slova-napsal-5\/","title":{"rendered":"Hudbu slo\u017eil, slova napsal 5."},"content":{"rendered":"
autor: Denie<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak\u017ee ty v\u016fbec nikdy nemluv\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Bill se zhluboka nadechnul, chv\u00edli to vypadalo, jako by se opravdu chystal promluvit a vyvr\u00e1tit tak Tomovi jeho slova, ale nakonec vzduch op\u011bt z plic jen vypustil a zavrt\u011bl hlavou. Mrzelo ho to, cht\u011bl s Tomem mluvit, ale ne\u0161lo to. Sna\u017eil se, ale poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e u\u017e to skoro vypadalo, \u017ee n\u011bco \u0159ekne, hl\u00e1sek uvnit\u0159 jeho hlavy jej zastavil a Bill m\u00edsto slov pou\u017eil znaky na prstech nebo kousek pap\u00edru.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se jen smutn\u011b pousm\u00e1l a opravdu se sna\u017eil p\u0159ij\u00edt na n\u011bco, \u010d\u00edm by \u010dernovl\u00e1skovi sed\u00edc\u00edmu na posteli proti n\u011bmu, zvedl n\u00e1ladu. Ode dne, kdy se ti dva stali p\u0159\u00e1teli, ub\u011bhly ji\u017e dva t\u00fddny, a Tom je\u0161t\u011b st\u00e1le Billa pozn\u00e1val. Zjistil, \u017ee pokud nemus\u00ed \u010dernovlas\u00fd chlapec mluvit o ni\u010dem v\u00e1\u017en\u00e9m a t\u00fdkaj\u00edc\u00edm se jeho minulosti, dovedl by b\u00fdt stejn\u011b upov\u00eddan\u00fd. Jen pot\u0159eboval \u010das v\u0161echny sv\u00e9 my\u0161lenky p\u0159en\u00e9st na pap\u00edr, proto\u017ee i kdy\u017e se Tom sna\u017eil, je\u0161t\u011b st\u00e1le se nenau\u010dil ze znakov\u00e9 \u0159e\u010di ani jedin\u00e9 sl\u016fvko.<\/p>\n<\/div>\n
„Chce\u0161 se d\u00edvat na Karate Kida?“ zeptal se Tom s \u00fasm\u011bvem, v\u011bd\u011bl, jak moc Bill tenhle film miluje, i kdy\u017e nech\u00e1pal, pro\u010d.<\/p>\n<\/div>\n
Vid\u011bli jsme ho u\u017e t\u0159ikr\u00e1t, a ty v\u017edycky remc\u00e1\u0161, \u017ee t\u011b to nebav\u00ed<\/em>, odepsal Bill na kousek pap\u00edru, kter\u00fd mu Tom hned vzal a schoval ho k sob\u011b do kapsy. Schov\u00e1val si ka\u017ed\u00fd vzkaz, kter\u00fd mu Bill napsal. Kdy\u017e po ve\u010derech nemohl usnout, \u010detl si je a m\u011bl pocit, \u017ee je \u010dernovl\u00e1sek s n\u00edm.<\/div>\n
\n
„To je jedno, tob\u011b se to l\u00edb\u00ed a j\u00e1 to n\u011bjak p\u0159e\u017eiju. T\u0159eba od nich n\u011bco okouk\u00e1m, a pak se bude\u0161 divit, jak sem mr\u0161tnej,“ za\u0161klebil se Tom a zasm\u00e1l se, kdy\u017e ho Bill p\u0159et\u00e1hl pozn\u00e1mkov\u00fdm blokem po hlav\u011b. Za posledn\u00ed dva t\u00fddny si na sebe dvojice natolik zvykla, \u017ee spole\u010dn\u011b d\u011blali t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echno. Tom dokonce zkou\u0161el Billa nau\u010dit jezdit na skateboardu, u \u010deho\u017e se oba opravdu bavili. A Alex, kter\u00fd byl dote\u010f zvykl\u00fd sv\u016fj ve\u0161ker\u00fd voln\u00fd \u010das tr\u00e1vit s Billem, jen r\u00e1d sledoval, \u017ee se jeho br\u00e1\u0161ka dok\u00e1\u017ee bavit i s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm. Toma p\u0159ijala cel\u00e1 jejich rodina.<\/p>\n<\/div>\n
Z\u016fstane\u0161 p\u0159es noc?<\/em> Napsal Bill na dal\u0161\u00ed kousek pap\u00edru, a kdy\u017e se Tom vr\u00e1til od DVD p\u0159ehr\u00e1va\u010de, s b\u00e1zliv\u00fdm pohledem mu jej podal. Doufal, \u017ee bude moct str\u00e1vit s Tomem n\u011bjak\u00fd \u010das nav\u00edc. Dny ve \u0161kole a p\u00e1r spole\u010dn\u00fdch odpoledn\u00ed pro n\u011bj nebylo dost. Nechal si dredat\u00e9ho kluka p\u0159ir\u016fst k srdci a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 rychle a kdy\u017e nebyl v jeho spole\u010dnosti, chodil si pro objet\u00ed k bratrovi, kter\u00fd jej uklid\u0148oval, \u017ee i dal\u0161\u00ed den se s dreda\u0159em uvid\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Tom jen s \u00fasm\u011bvem p\u0159ik\u00fdvnul a zat\u00edm, co se uveleboval na posteli vedle Billa, zavolal matce, aby j\u00ed ozn\u00e1mil, \u017ee na noc nebude doma. Ud\u011blali to u\u017e jednou, v\u011bt\u0161inu noci z\u016fstali vzh\u016fru, Tom pov\u00eddal, Bill horliv\u011b odepisoval, d\u00edvali se na filmy, d\u011blali, co je napadlo, a druh\u00fd den ve \u0161kole oba us\u00ednali. A p\u0159esto jim to nevadilo. Ka\u017ed\u00e1 chv\u00edle, kterou spolu str\u00e1vili, je sbli\u017eovala v\u00edc a v\u00edc a d\u00e1vala jim pocit, \u017ee tady opravdu je n\u011bkdo, na koho se m\u016f\u017eou spolehnout. Na koho se m\u016f\u017eou obr\u00e1tit, kdy\u017e jim bude nejh\u016f\u0159 a s k\u00fdm mohou sd\u00edlet sv\u00e9 radosti a \u00fasp\u011bchy. Pro Billa byl Tom jedinou osobou krom\u011b jeho bratra, kter\u00e9 by se dok\u00e1zal sv\u011b\u0159it s t\u00edm, co se tenkr\u00e1t stalo, jen k tomu je\u0161t\u011b nena\u0161el odvahu.<\/p>\n<\/div>\n
Bok po boku sledovali, jak mal\u00fd Dre podl\u00e9h\u00e1 kouzlu kung fu a pokradmu sledovali profil toho druh\u00e9ho. Kdykoliv se pak jejich pohledy n\u00e1hodou st\u0159etly, oba se pousm\u00e1li a d\u00e1l sledovali film, jen aby se o p\u00e1r minut pozd\u011bji v\u0161e mohlo zase opakovat. Ani jeden by to druh\u00e9mu nep\u0159iznal, ale opravdu se m\u011bli r\u00e1di a z\u00e1viseli na sob\u011b v\u00edc, ne\u017e se na prvn\u00ed pohled mohlo zd\u00e1t.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„Hmm, co je?“ Zahu\u010del Tom o p\u00e1r hodin pozd\u011bji, kdy\u017e mu Bill vytrvale \u0161\u0165ouchal do ramene. Bylo to mo\u017en\u00e1 dvacet minut, co si \u0159ekli dobrou noc a Tom u\u017e za\u010dal upadat do p\u0159\u00edjemn\u00e9ho, vytou\u017een\u00e9ho sp\u00e1nku, kdy\u017e jej probudily jemn\u00e9 \u0161\u0165ouchance. „Jo sp\u00edm,“ zamumlal, ani\u017e by se pod\u00edval na pap\u00edr, kter\u00fd mu Bill strkal pod nos. M\u011bl pocit, \u017ee mlad\u0161\u00edmu z nich dvou dok\u00e1\u017ee \u010d\u00edst my\u0161lenky, i kdy\u017e nebylo nijak t\u011b\u017ek\u00e9 v dan\u00e9m okam\u017eiku uh\u00e1dnout, na co se ho Bill ptal.<\/p>\n<\/div>\n
\u0160\u0165ouch\u00e1n\u00ed v\u0161ak neust\u00e1valo, a tak nezbylo dreda\u0159i nic jin\u00e9ho, ne\u017e aby unaven\u00e9 o\u010di op\u011bt otev\u0159el a zam\u017eoural vedle sebe, kde v tureck\u00e9m sed\u011b tr\u016fnil Bill s jemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech. Povzdechl si, bylo mu jasn\u00e9, \u017ee te\u010f jej Bill sp\u00e1t nenech\u00e1. S hlubok\u00fdm v\u00fddechem a jemn\u00fdm vyheknut\u00edm se posadil proti n\u011bmu a p\u00e1r chvil jen jeden druh\u00e9ho ml\u010dky pozorovali. Nakonec Bill p\u0159edal Tomovi vzkaz, kter\u00fd se mu sna\u017eil d\u00e1t u\u017e p\u0159ed p\u00e1r minutami.<\/p>\n<\/div>\n
Se z\u00edvnut\u00edm si Tom p\u0159e\u010detl t\u0159i pouh\u00e1 slova, a kdy\u017e vzhl\u00e9dnul od kosti\u010dkovan\u00e9ho pap\u00edru, v jeho o\u010d\u00edch najednou hr\u00e1ly jisk\u0159i\u010dky vzru\u0161en\u00ed. „V\u00e1\u017en\u011b?“ Bill jen p\u0159ik\u00fdvnul a jeho tv\u00e1\u0159e ve spo\u0159e osv\u011btlen\u00e9 m\u00edstnosti z\u00edskaly jemn\u011b zarudl\u00fd n\u00e1dech. „Tak jo, pros\u00edm,“ vydechl Tom a najednou byl naprosto probran\u00fd. V\u011bd\u011bl, \u017ee Bill hraje na pi\u00e1no a skl\u00e1d\u00e1 p\u00edsni\u010dky, ale nikdy mu nic z toho neuk\u00e1zal. Nev\u011bd\u011bl, pro\u010d pr\u00e1v\u011b te\u010f, ale Tom nehodlal nic nam\u00edtat, kdy\u017e mu Bill nab\u00eddnul p\u0159edv\u00e9st n\u011bco ze sv\u00e9 pr\u00e1ce.<\/p>\n<\/div>\n
Spole\u010dn\u011b se p\u0159esunuli k pi\u00e1nu, kter\u00e9 m\u011bl Bill postaven\u00e9 v rohu pokoje. V\u011bd\u011bl, \u017ee hr\u00e1t uprost\u0159ed noci mo\u017en\u00e1 nen\u00ed ten nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad, ale v horn\u00edm pat\u0159e domu spal akor\u00e1t on a Alex, kter\u00fd kdy\u017e jednou usnul, nic jej nevzbudilo. Trochu nerv\u00f3zn\u011b usedl na n\u00edzkou \u017eidli\u010dku a pousm\u00e1l se, kdy\u017e si Tom sedl k jeho noh\u00e1m. Nebyl si jist\u00fd, jestli v\u00fdb\u011br skladby byl \u0161\u0165astnou volbou, ale po\u0159\u00e1d se uklid\u0148oval t\u00edm, \u017ee Tom hudb\u011b nerozum\u00ed a z pouh\u00e9 hudby beze slov nepozn\u00e1, jak hlubok\u00e9 city v sob\u011b jednoduch\u00e1, jemn\u00e1 a\u017e b\u00e1zliv\u00e1 melodie skr\u00fdv\u00e1. Netu\u0161il v\u0161ak, jak moc se m\u00fdlil.<\/p>\n<\/div>\n
Tom mo\u017en\u00e1 neum\u011bl hr\u00e1t na \u017e\u00e1dn\u00fd n\u00e1stroj, i kdy\u017e se ho otec pokou\u0161el nau\u010dit na kytaru, pi\u00e1no i housle, ale dokonale rozum\u011bl emoc\u00edm, kter\u00e9 Bill do melodie, je\u017e vych\u00e1zela zpod jeho prst\u016f, vlo\u017eil. Sv\u00edralo se mu hrdlo, srdce mu spla\u0161en\u011b bilo a Tom m\u011bl neuv\u011b\u0159itelnou touhu mlad\u0161\u00edho kamar\u00e1da obejmout a u\u017e nikdy nepustit. V\u011bd\u011bl, \u017ee se mu v d\u011btstv\u00ed stalo n\u011bco p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9ho, a i kdy\u017e nev\u011bd\u011bl, co p\u0159esn\u011b to bylo, cht\u011bl vz\u00edt tu bolest a zahodit ji n\u011bkam pry\u010d. Necht\u011bl, aby se jeho \u010dernovl\u00e1sek tak tr\u00e1pil. Neslu\u0161elo mu to.<\/div>\n
Ani\u017e by si po\u0159\u00e1dn\u011b uv\u011bdomil, co d\u011bl\u00e1, posunoval se po zemi tak dlouho, a\u017e sed\u011bl t\u011bsn\u011b vedle Billa, jeho\u017e nohy pevn\u011b objal a hlavu si mu slo\u017eil do kl\u00edna. Znemo\u017e\u0148oval mu tak sice plynule hr\u00e1t, ale to mu v tu chv\u00edli vadilo ze v\u0161eho nejm\u00e9n\u011b. Cht\u011bl n\u011bjak, jakkoliv, p\u0159edat n\u011bco ze sebe i Billovi. Ten klid, vyrovnanost, pocit, \u017ee u\u017e na nic nebude s\u00e1m. Mo\u017en\u00e1 te\u010f Tom Alexovi k\u0159ivdil, ale byl si jist\u00fd, \u017ee blon\u010f\u00e1k nikdy nedok\u00e1\u017ee d\u00e1t Billovi v\u0161echno, co by pot\u0159eboval. A i kdy\u017e toho nebyl schopen ani on s\u00e1m, sna\u017eil se, d\u011blal, co bylo v jeho sil\u00e1ch, a kdy\u017e o p\u00e1r sekund pozd\u011bji skon\u010dil Bill vkle\u010de na zemi vedle n\u011bj, pevn\u011b se objali.<\/p>\n<\/div>\n
Ani jeden z nich nepo\u010d\u00edtal dlouh\u00e9 minuty, kter\u00e9 v objet\u00ed str\u00e1vili. Jen si u\u017e\u00edvali bl\u00edzkost toho druh\u00e9ho, teplo jeho t\u011bla a vz\u00e1jemn\u00fd tlukot jejich srdc\u00ed. Tenhle okam\u017eik byl jen jejich, nikdo jim ho nemohl vz\u00edt a Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee pokud se mu Bill za dobu, co se znaj\u00ed, n\u011bkdy otev\u0159el, bylo to pr\u00e1v\u011b te\u010f. Jedinou jednoduchou melodi\u00ed mu \u0159ekl tolik, kolik by ani slova nedok\u00e1zala vyj\u00e1d\u0159it.<\/p>\n<\/div>\n
„Cht\u011bl bych sly\u0161et tv\u016fj hlas,“ za\u0161eptal Tom ti\u0161e do jeho ucha o n\u011bjak\u00fd \u010das pozd\u011bji a v duchu se musel nakopnout, kdy\u017e uc\u00edtil, jak jeho p\u0159\u00edtel ztuhnul. V\u011bd\u011bl, \u017ee to Bill ned\u011bl\u00e1 schv\u00e1ln\u011b, \u017ee by r\u00e1d mluvil, ale Tom p\u0159esto neuv\u011b\u0159iteln\u011b tou\u017eil po tom, sly\u0161et jeho hlas. I kdyby to m\u011bl b\u00fdt jen pouh\u00fd \u0161epot.<\/p>\n<\/div>\n
Bill jen zavrt\u011bl hlavou a s povzdechem se odt\u00e1hl od Tomova objet\u00ed. Hlavou pohodil sm\u011brem k posteli a oba se ml\u010dky p\u0159esunuli zp\u00e1tky do m\u011bkk\u00fdch pe\u0159in. Pl\u00e1noval si sice, \u017ee Tomovi zahraje, co nejv\u00edce sv\u00fdch skladeb zvl\u00e1dne, ale najednou ho n\u011bjak p\u0159e\u0161la ve\u0161ker\u00e1 energie. Cht\u011bl se jen sto\u010dit pod teplou pe\u0159inou, m\u00edt sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele co nejbl\u00ed\u017ee a na nic jin\u00e9ho nemyslet. Zapomenout na v\u0161echno, co ho ve snech pron\u00e1sledovalo noc co noc. Cht\u011bl se c\u00edtit tak klidn\u011b a vyrovnan\u011b, jako kdy\u017e byl skryt\u00fd v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille?“ za\u0161eptal Tom o dal\u0161\u00edch p\u00e1r minut pozd\u011bji. V pokoji u\u017e byla tma, mal\u00e1 lampi\u010dka na no\u010dn\u00edm stolku vyd\u00e1vala u\u017e jen dozn\u00edvaj\u00edc\u00ed z\u00e1\u0159 pohas\u00ednaj\u00edc\u00ed \u017e\u00e1rovky a Tom mohl p\u0159ed sebou rozeznat pouze st\u00ednov\u00fd obrys Billovy schoulen\u00e9 postavy. Kdy\u017e se mu nedostalo odpov\u011bdi \u017e\u00e1dn\u00fdm zp\u016fsobem, vylo\u017eil si to tak, \u017ee m\u016f\u017ee pokra\u010dovat. „Jsi fajn kluk, jsem r\u00e1d, \u017ee jsem Alexe poslechl a dal ti \u0161anci. M\u00e1m t\u011b r\u00e1d,“ zamumlal posledn\u00ed t\u0159i slova ti\u0161e a na rtech se mu objevil \u00fasm\u011bv, kdy\u017e jeho prsty byly jemn\u011b stisknuty ciz\u00ed dlan\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Byl to Bill\u016fv zp\u016fsob, jak mu \u0159\u00edct, \u017ee i on m\u00e1 r\u00e1d jeho.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Denie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Denie „Tak\u017ee ty v\u016fbec nikdy nemluv\u00ed\u0161?“ Bill se zhluboka nadechnul, chv\u00edli to vypadalo, jako by se opravdu chystal promluvit a vyvr\u00e1tit tak Tomovi jeho slova, ale nakonec vzduch op\u011bt z plic jen vypustil a zavrt\u011bl hlavou. Mrzelo ho to, cht\u011bl s<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[442],"tags":[],"class_list":["post-8250","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hudbu-slozil-slova-napsal"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8250","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8250"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8250\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8250"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8250"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8250"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}