{"id":8268,"date":"2011-07-10T15:30:00","date_gmt":"2011-07-10T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8247"},"modified":"2011-07-10T15:30:00","modified_gmt":"2011-07-10T14:30:00","slug":"s-o-s-anything-but-love-22","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/07\/10\/s-o-s-anything-but-love-22\/","title":{"rendered":"S.O.S. (Anything but love) 22."},"content":{"rendered":"
autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Ani nev\u00edm, na co p\u0159esn\u011b m\u00e1m chu\u0165. Zab\u00edt t\u011b nebo n\u011bco jin\u00e9ho? Je to v celku jedno. Dostane\u0161 od v\u0161eho trochu. Ten bi\u010d, co sv\u00edr\u00e1m v ruce, je pro m\u011b je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nejd\u011bsiv\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc\u00ed v tomhle dom\u011b, a je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nem\u00e1m odvahu a odhodl\u00e1n\u00ed ho pou\u017e\u00edt. Sp\u00ed\u0161 to dr\u017e\u00edm jako pro v\u00fdstrahu. Nechci se nechat ohrozit. I kdy\u017e te\u010f bys asi t\u011b\u017eko n\u011bco ud\u011blal. Je mi zle z tohohle m\u00edsta. Mo\u017en\u00e1 u\u017e jsem taky \u0161\u00edlen\u00fd. Mo\u017en\u00e1 u\u017e mezi n\u00e1mi nen\u00ed takov\u00fd rozd\u00edl. Ty jsi byl \u0161\u00edlen\u00fd od mala, j\u00e1 od t\u00e9 doby, co jsi m\u011b m\u00e1lem zabil. Cht\u011bl jsi m\u011b zni\u010dit… te\u010f chci j\u00e1 tebe. Mo\u017en\u00e1 mezi n\u00e1mi opravdu nen\u00ed a\u017e takov\u00fd rozd\u00edl. Mo\u017en\u00e1 jsi v tomhle m\u011bl pravdu. Na tom ale nesejde. T\u00fdral jsi m\u011b jak fyzicky, tak psychicky, zat\u00edmco ty jsi z moj\u00ed strany poznal jen tu psychickou bolest, jak tedy tvrd\u00ed\u0161.<\/p>\n<\/div>\n
„Cht\u011bl jsi vzpom\u00ednat? Tak si zavzpom\u00edn\u00e1me. Zahrajeme si takovou hru… schv\u00e1ln\u011b, jestli pozn\u00e1\u0161, co je to za situaci?“ Zavr\u010d\u00edm ti do ucha a ruce ti chytnu pevn\u011bji u zdi. Tepl\u00e1ky a spodn\u00ed pr\u00e1dlo ti m\u00edrn\u011b st\u00e1hnu a pl\u00e1cnu t\u011b p\u0159es zadek. Ty jsi mi serv\u00edroval ud\u00e1losti, co se kdy staly. Doma, ve \u0161kole… kdekoliv. J\u00e1 ti naserv\u00edruju jen ty, co se odehr\u00e1ly tady. Jen ty, kdy mi bylo mizern\u011b. A to mi bylo hned druh\u00fd den tady. Moje prvn\u00ed sezn\u00e1men\u00ed s touhle zd\u00ed. Ne\u0161ukal jsi m\u011b p\u0159\u00edmo ale…<\/div>\n
„Fakt se ti to tak l\u00edb\u00ed, kdy\u017e t\u011b mrd\u00e1 kluk? No \u0159ekni, co je na tom tak dobr\u00fdho? \u017de si to nech\u00e1 ud\u011blat i t\u0159ikr\u00e1t za noc?“ Vydechnu ti t\u011bsn\u011b u ucha a prstama ti zakrou\u017e\u00edm kolem vstupu. C\u00edtil jsem se v\u00e1\u017en\u011b pon\u00ed\u017een\u011b, jak sis tehdy dob\u00edral moji orientaci. Nebo sp\u00ed\u0161e promiskuitu.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Dr\u017e\u00edm se sotva na nohou, sp\u00ed\u0161e se op\u00edr\u00e1m o tu ze\u010f. Ani nev\u00edm, jestli se mi to zd\u00e1, anebo je to v\u00e1\u017en\u011b je\u0161t\u011b realita. Nebo jsem um\u0159el? V\u016fbec nev\u00edm. Nerozum\u00edm ani tomu, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161. O jak\u00e9m vzpom\u00edn\u00e1n\u00ed tu mluv\u00ed\u0161? V\u016fbec nev\u00edm, co t\u00edmhle mysl\u00ed\u0161, ale kdy\u017e mi pot\u00e1hne\u0161 kalhoty a i spodn\u00ed pr\u00e1dlo, st\u00e1hnu se trochu v\u00edc. Rozhodn\u011b netou\u017e\u00edm po tom, abys m\u011b \u0161ukal anebo d\u011blal n\u011bco jin\u00e9ho. St\u00e1hnu se je\u0161t\u011b v\u00edce, kdy\u017e uc\u00edt\u00edm tv\u00e9 prsty. Za\u010d\u00edn\u00e1m panika\u0159it, zkou\u0161\u00edm se n\u011bjak br\u00e1nit, ale nem\u00e1m s\u00edlu skoro ani na to, zvednout ruku. Te\u010fka nade mnou m\u00e1\u0161 jasn\u011b navrch. A to se mi nel\u00edb\u00ed. V\u016fbec.<\/p>\n<\/div>\n
„Doprdele, co to kurva d\u011bl\u00e1\u0161?“ Vydechnu a nato\u010d\u00edm hlavu pomalu k tob\u011b. „Ty jsi u\u017e \u00fapln\u011b \u0161\u00edlen\u00fd.“ Vydechnu ti\u0161e, i kdy\u017e mi to p\u0159ijde, jako bych po tob\u011b za\u0159val. Ale na to nem\u00e1m s\u00edlu. V\u016fbec nech\u00e1pu, o co ti te\u010f jde. Jo, dr\u017e\u00ed\u0161 ten bi\u010d, ale nic s n\u00edm ned\u011bl\u00e1\u0161. Tv\u00e1\u0159 m\u011b bol\u00ed a p\u00e1l\u00ed, ale je mi jasn\u00e9, \u017ee tob\u011b to je naprosto jedno. Tob\u011b v\u017edycky bylo v\u0161echno jedno.<\/div>\n
„Jsi jen bezcitn\u00e1 d\u011bvka.“ Odplivnu si a op\u0159u se \u010delem o ruce, co mi dr\u017e\u00ed\u0161 na zdi. Sna\u017e\u00edm se uklidnit d\u00fdch\u00e1n\u00ed. N\u011bjak se mi zvedl tlak a krev ve mn\u011b v\u0159e. „Jsi hodn\u011b velk\u00fd machr, kdy\u017e si m\u011b dostal takhle na kolena? Jsi douf\u00e1m alespo\u0148 spokojenej, proto\u017ee vzpom\u00ednka na m\u011b t\u011b bude stra\u0161it u\u017e do konce \u017eivota. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee na to m\u00e1\u0161, brat\u0159\u00ed\u010dku? \u017de se n\u011bkdy dostane\u0161 mezi norm\u00e1ln\u00ed lidi? Ne\u0159ekl bych.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Nereaguju nijak na to, co mi \u0159\u00edk\u00e1\u0161. Nehodl\u00e1m na to reagovat. Ano, jsem \u0161\u00edlen\u00fd. A jsme si toho v\u011bdom. Ale kdo ze m\u011b tohle ud\u011blal? P\u0159edev\u0161\u00edm ty s\u00e1m. Tak\u017ee se mi nem\u016f\u017ee\u0161 divit.<\/div>\n
„\u0160patn\u00e1 odpov\u011b\u010f, Tome… moc \u0161patn\u00e1.“ Syknu a t\u0159i prsty do tebe tvrd\u011b vraz\u00edm. A\u017e na doraz.<\/div>\n
„Ale no tak, vzdychej, Bille… tak, jak to um\u00ed\u0161. Ka\u017edou noc to poslouch\u00e1m.“ Znovu siln\u011b p\u0159iraz\u00edm do tv\u00e9ho t\u011bla a prsty co mo\u017en\u00e1 nejv\u00edc od sebe rozt\u00e1hnu. Zkrout\u00edm je, tak\u017ee o tebe uvnit\u0159 zavad\u00edm dlouh\u00fdmi nehty. Kousnu t\u011b do ucha a zatah\u00e1m. Za\u010dnu do tebe prsty p\u0159ir\u00e1\u017eet rychle. Mus\u00edm uznat, \u017ee tenhle pohled na tv\u016fj zmu\u010denej obli\u010dej se mi l\u00edb\u00ed. Po\u0159\u00e1d pochybuje\u0161, \u017ee na to m\u00e1m? No v\u0161ak ty pozn\u00e1\u0161. U\u017e d\u00e1vno nejsem ten slabej br\u00e1\u0161ka, co si od tebe nech\u00e1 v\u0161echno l\u00edbit. Toho u\u017e jsem si za\u017eil dost. Jsi na \u0159ad\u011b. No nem\u011bli by se sourozenci o v\u0161echno d\u011blit? Tak se pod\u011bl\u00edme. „Ty jsi jen kurva, Bille… mal\u00e1 hnusn\u00e1 kurva.“ Skoro k\u0159iknu a vraz\u00edm do tebe prsty, co nejtvrd\u011bji to dok\u00e1\u017eu. Po\u0159\u00e1d je roztahuju v\u00edc a v\u00edc a \u0161kubnu ti s vlasama.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
D\u011bs\u00ed m\u011b tvoje slova, netu\u0161\u00edm, o \u010dem to p\u0159esn\u011b mluv\u00ed\u0161. St\u00e1le stoj\u00edm u zdi, to mi chce\u0161 do hlavy poslat kulku nebo co? Klidn\u011b to ud\u011blej, ale tvoje mysl stejn\u011b nikdy nebude klidn\u00e1. Kdy\u017e do m\u011b narve\u0161 prsty, ani netu\u0161\u00edm, kolik jich p\u0159esn\u011b je, ale t\u011blem mi projede ostr\u00e1 bolest. Te\u010f jsem to j\u00e1, kdo zar\u00fdv\u00e1 nehty do zdi. Prudce vydechnu a zast\u00e9n\u00e1m bolest\u00ed. Ani nev\u00edm, jak nahlas to bylo nebo nebylo, ale c\u00edt\u00edm, jak mi podklesly kolena. St\u00e1hnu se t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b kolem tv\u00fdch prst\u016f a sna\u017e\u00edm se d\u00fdchat. Ale bolest je \u010d\u00edm d\u00e1l v\u011bt\u0161\u00ed, kdy\u017e se sna\u017e\u00ed\u0161 m\u011b snad roztrhnout vejp\u016fl nebo co. C\u00edt\u00edm, jak mi z o\u010d\u00ed vytekly slzy a kanou po m\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch. I p\u0159es tu hnusnou r\u00e1nu, kde m\u011b p\u011bkn\u011b za\u0161t\u00edpou. Sna\u017e\u00edm se popadnout dech, jak mi ho bolest\u00ed vyr\u00e1\u017e\u00ed\u0161.<\/div>\n
„Dost, to… to bol\u00ed, v\u00e1\u017en\u011b.“ Vydechnu, a pak u\u017e c\u00edt\u00edm, jak se nedok\u00e1\u017eu udr\u017eet na nohou, ale nane\u0161t\u011bst\u00ed, ty jsi na m\u011b tak nalepen\u00fd, \u017ee m\u011b dr\u017e\u00ed\u0161 na zdi sv\u00fdm t\u011blem a st\u00e1le mi vr\u00e1\u017e\u00ed\u0161 prsty dovnit\u0159 a zase ven. Sna\u017e\u00edm se t\u011b od sebe odstr\u010dit, ale sp\u00ed\u0161e se na tvoje prsty tak akor\u00e1t s\u00e1m p\u0159ir\u00e1\u017e\u00edm je\u0161t\u011b hloub\u011bji. „U\u017e dost, p\u0159esta\u0148.“ Zakrout\u00edm hlavou, ale m\u00edsto n\u011bjak\u00e9 odpov\u011bdi, mi \u0161kubne\u0161 vlasy dozadu a j\u00e1 cht\u011b necht\u011b zaklon\u00edm hlavu dozadu.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Zavr\u010d\u00edm a prsty nech\u00e1m hluboko v tob\u011b.<\/div>\n
„Bol\u00ed? Ano, br\u00e1\u0161ko, j\u00e1 v\u00edm, jak moc to bol\u00ed. A v\u011b\u0159 mi, \u017ee to je\u0161t\u011b v\u0161echno bolet bude.“ Ol\u00edznu ti tv\u00e1\u0159 a je\u0161t\u011b chv\u00edli se rozhodnu t\u011b mu\u010dit tou bolest\u00ed od m\u00fdch prst\u016f. Je opravdu uspokojuj\u00edc\u00ed vid\u011bt tvoje slzy. Kone\u010dn\u011b to nejsou moje. No nakonec je z tebe vyt\u00e1hnu a nehty ti zatnu do stehna. „Opou\u0161t\u011bj\u00ed t\u011b s\u00edly? V\u00edtej v m\u00fdm sv\u011bt\u011b, mil\u00e1\u010dku.“ Zasy\u010d\u00edm jedovat\u011b a odd\u00e1l\u00edm se od tebe. Nat\u00e1hnu ti oble\u010den\u00ed zp\u00e1tky a chytnu t\u011b kolem pasu. S\u00e1m bys asi nikam nedo\u0161el. Mysl\u00edm, \u017ee je \u010das ti d\u00e1t n\u011bco sn\u00edst a vy\u010distit tu r\u00e1nu na tv\u00e1\u0159i. Dovedu t\u011b do koupelny. Za celou dobu ti nic ne\u0159eknu. Mysl\u00edm, \u017ee jsme je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d hodn\u00fd, ve srovn\u00e1n\u00ed s tebou. Str\u010d\u00edm do tebe, a\u017e padne\u0161 na zem pod umyvadlo. Postav\u00edm se nad tebe a pohrdav\u011b se na tebe kouknu.<\/p>\n<\/div>\n
„Je k nezaplacen\u00ed t\u011b vid\u011bt u sv\u00fdch nohou. Za chv\u00edli takhle bude\u0161 \u0161kemrat o milost.“ U\u0161kl\u00edbnu se a s\u00e1hnu po vat\u011b a dezinfekci. Dostate\u010dn\u011b ji smo\u010d\u00edm a ne zrovna citupln\u011b ti ji p\u0159ilo\u017e\u00edm na r\u00e1nu a za\u010dnu ji \u010distit. „Dej se do kupy… a\u0165 si m\u016f\u017eeme d\u00e1l u\u017e\u00edvat. A jestli ud\u011bl\u00e1\u0161 jedinej chabej pokus o cokoliv, co se mi nebude l\u00edbit, p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee t\u011b hod\u00edm do t\u00fd d\u00edry a nech\u00e1m t\u011b tam chc\u00edpnout jako \u010dokla.“ P\u0159\u00edsn\u011b se na tebe pod\u00edv\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Ta bolest je opravdu stra\u0161liv\u00e1 a c\u00edt\u00edm, jak m\u011b spaluje zevnit\u0159. Nem\u016f\u017eu ale nic d\u011blat. Nem\u00e1m se ani kam pohnout a zabr\u00e1nit j\u00ed tak. Mus\u00edm jen \u010dekat, a\u017e t\u011b to p\u0159estane bavit, a jsem neskute\u010dn\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd, kdy\u017e t\u011b to omrz\u00ed vcelku po chvilce. Docela to bol\u00ed, i kdy\u017e ve mn\u011b prsty nem\u00e1\u0161. Ale k m\u00e9mu \u0161t\u011bst\u00ed to vypad\u00e1, \u017ee se nic dal\u0161\u00edho konat nebude. Kdy\u017e m\u011b chytne\u0161 za stehno, ani ta bolest nen\u00ed takov\u00e1, abych ji c\u00edtil. Nech\u00e1v\u00e1m se d\u00e1l tisknout ke zdi a oddechnu si, kdy\u017e mi nat\u00e1hne\u0161 zase oble\u010den\u00ed nahoru. M\u00e1m pocit, \u017ee asi nejsp\u00ed\u0161e padnu na kolena, ale to m\u011b tv\u00e9 huben\u00e9 ruce obejmou kolem pasu a n\u011bkam m\u011b vede\u0161. Moje kroky jsou pomal\u00e9 a malink\u00e9, nem\u016f\u017eu se h\u00fdbat. V\u00e1\u017en\u011b m\u011b bol\u00ed cel\u00fd \u010dlov\u011bk, do toho je\u0161t\u011b zadek a o tv\u00e1\u0159e ani nemluv\u00edm. V\u016fbec nem\u00e1m tu\u0161en\u00ed, co se mnou chce\u0161 ud\u011blat te\u010f. Ale nekladu odpor, jak bych taky mohl, kdy\u017e nem\u00e1m nejmen\u0161\u00ed s\u00edlu.<\/p>\n<\/div>\n
Kupodivu se n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem ocitnu v koupeln\u011b a ne\u017e se sta\u010d\u00edm po n\u00ed pod\u00edvat, jsme na zemi. Tvoj\u00ed vinou. Stoj\u00ed\u0161 p\u0159ede mnou a mysl\u00edm, \u017ee se ct\u00ed\u0161 stra\u0161n\u011b dob\u0159e. Je mi vlastn\u011b jedno, jak se c\u00edt\u00ed\u0161, nezaj\u00edm\u00e1 m\u011b to. Tyhle nesmysly, kter\u00fdmi se m\u011b sna\u017e\u00ed\u0161 pou\u010dit nebo co vlastn\u011b, jsou neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 fra\u0161ka. Nech\u00e1pu st\u00e1le, co si t\u00edmhle chce\u0161 dok\u00e1zat. Jen k tob\u011b zvednu pohled nahoru a sleduju, \u017ee n\u011bco \u0161trach\u00e1\u0161 v krabi\u010dce. Vata a dezinfekce. M\u016f\u017eu se nejsp\u00ed\u0161 sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, \u017ee to nebude p\u0159\u00edjemn\u00e9, alespo\u0148 ud\u011bl\u00e1\u0161 n\u011bco, co mi to zahoj\u00ed. Popravd\u011b \u0159e\u010deno, nev\u00edm, jak ta r\u00e1na vypad\u00e1, ale mysl\u00edm, \u017ee je to dost o\u0161kliv\u00e9 a \u017ee i tak tam budu m\u00edt do konce \u017eivota jizvu. Popravd\u011b ani netu\u0161\u00edm, jak dlouho m\u011b m\u00e1\u0161 v pl\u00e1nu nechat \u017e\u00edt. Kdy\u017e mi vatu p\u0159ilo\u017e\u00ed\u0161 k tv\u00e1\u0159i, prudce usyknu a cuknu hlavou zp\u00e1tky. Je to jako kyselina, kter\u00e1 se v\u00e1m rozl\u00e9z\u00e1 snad v\u0161ude a ta bolest.<\/p>\n<\/div>\n
„To mysl\u00ed\u0161 jak?“ Vydechnu ti\u0161e, nech\u00e1pu, jak si se mnou chce\u0161 je\u0161t\u011b u\u017e\u00edvat. To m\u011b chce\u0161 o\u0161ukat? Chce\u0161 mi vr\u00e1tit v\u0161echno se v\u0161\u00edm v\u0161udy? P\u0159iv\u0159u o\u010di a ud\u011bl\u00e1 se mi p\u0159ed o\u010dima \u010derno.<\/div>\n
„J\u00e1 ti \u0159\u00edkal, abys tam tudy nechodil, \u017ee je to nebezpe\u010dn\u00e9. Ale neposlechl jsi m\u011b, ty m\u011b asi ani nikdy neposlouch\u00e1\u0161.“ Vydechnu a sklon\u00edm trochu hlavu. „Myslel jsem to dob\u0159e, budeme to muset skr\u00fdt p\u0159ed mamkou, Tome, zkus\u00edm ti to r\u00e1no zapudrovat, dob\u0159e?“ Usm\u011bju se mile a pohlad\u00edm t\u011b po tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Cuknu hlavou, kdy\u017e op\u011bt promluv\u00ed\u0161 a j\u00e1 ihned v\u00edm, \u017ee ti znovu ruplo v hlav\u011b. P\u0159iv\u0159u o\u010di. Tohle jedin\u00fd m\u011b asi je\u0161t\u011b dost d\u011bs\u00ed. \u017de nev\u00edm, kdy ti jak p\u0159esko\u010d\u00ed a nedej bo\u017ee to bude situace, kter\u00e1 by m\u011b obm\u011bk\u010dila. Chv\u00edli si t\u011b ml\u010dky prohl\u00ed\u017e\u00edm.<\/div>\n
„Ne\u0161ahej na m\u011b.“ Syknu a odstr\u010d\u00edm ti ruku stranou. Tak jsi jednou v\u00edc dostal. No bo\u017ee… j\u00e1 dost\u00e1val ka\u017edou chv\u00edli. A kdy\u017e jsem se ti sna\u017eil to zamaskovat nebo prost\u011b n\u011bjak o\u0161et\u0159it, byl jsi p\u0159\u00edjemnej jak osina v zadku. V\u00edm pro\u010d. Dostal jsi kv\u016fli mn\u011b. Tenkr\u00e1t jsem na tebe hodil n\u011bco, co jsem ud\u011blal j\u00e1. A nikdy jsem se nep\u0159iznal. Ale proto jsem ti \u0159\u00edkal, \u017ee v\u016fbec t\u00edm podchodem nem\u00e1\u0161 chodit. Bylo to jejich m\u00edsto. Oni tam chodili d\u011blat graffitti, j\u00e1 v\u00edm. J\u00e1 to cht\u011bl jen jednou zkusit. V\u011bd\u011bt, co t\u011b na tom tak bav\u00ed. A v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee to tam najdou, tak jsem pod to podepsal tebe. Taky jim mohlo doj\u00edt, \u017ee to byl fake. \u017de tvoje obr\u00e1zky vypadaly \u00fapln\u011b jinak. Byly daleko lep\u0161\u00ed. Jen tys prost\u011b neposlechl. Nikdy v ni\u010dem. Kdybys poslechl, tak by se to nestalo. Mo\u017en\u00e1 te\u010f m\u00e1m v\u00fd\u010ditku, ale tu m\u00edt nesm\u00edm. U\u017e nikdy ne.<\/p>\n<\/div>\n
„Rad\u0161i se koukej probrat zp\u00e1tky k sob\u011b. Je mi u prdele, co m\u00e1\u0161 za probl\u00e9m.“ Zavr\u010d\u00edm a chytnu t\u011b pod krkem. Siln\u011bji stisknu. „Do hodiny a\u0165 jsi umytej, p\u0159evle\u010denej a dole v kuchyni… jinak si pro tebe p\u0159ijdu s\u00e1m, a to bych ti moc nedoporu\u010doval.“ Odstr\u010d\u00edm t\u011b za krk stranou a zam\u00ed\u0159\u00edm k odchodu. Par\u00e1dn\u011b t\u0159\u00edsknu dve\u0159mi a na chodb\u011b ude\u0159\u00edm p\u011bst\u00ed do zdi. Mus\u00edm zhluboka d\u00fdchat, abych neza\u010dal bre\u010det. Tyhle tvoje stavy m\u011b deptaj\u00ed fakt nejv\u00edc.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Zase t\u00e1pu v pr\u00e1zdnu a ve tm\u011b. Je\u0161t\u011b chci n\u011bco \u0159\u00edct, n\u011bco, co se mi vybavuje, ale najednou mi ten obraz zmiz\u00ed p\u0159ed o\u010dima a j\u00e1 se dus\u00edm. Vr\u00e1til jsem se zp\u00e1tky do reality, a \u017ee ten n\u00e1vrat nebyl zrovna p\u0159\u00edjemn\u00fd. C\u00edt\u00edm, jak se dus\u00edm, kdy\u017e m\u011b tv\u00e1 ruka sv\u00edr\u00e1. Sna\u017e\u00edm se popadnout dech, z o\u010d\u00ed mi vytrysknou dv\u011b osam\u011bl\u00e9 slzy a ste\u010dou mi po tv\u00e1\u0159i. Na\u0161t\u011bst\u00ed m\u011b takhle nedr\u017e\u00ed\u0161 dlouho. Pobral jsem tu v\u011btu, co m\u00e1m ud\u011blat a mysl\u00edm, \u017ee se opi\u010d\u00ed\u0161 docela po mn\u011b. Tohle si pamatuju. Kdy\u017e m\u011b odstr\u010d\u00ed\u0161, neudr\u017e\u00edm balanc a spadnu na zem, jen se na tebe d\u00edv\u00e1m, ale to u\u017e mi nev\u011bnuje\u0161 ani jedinej pohled a dve\u0159e se zav\u0159ou, div nevylet\u00ed okno, kter\u00e9 je stejn\u011b zam\u0159\u00ed\u017eovan\u00e9. Zamrk\u00e1m p\u0159ekvapen\u011b, co t\u011b tak na\u0161tvalo.<\/p>\n<\/div>\n
Vidina toho, \u017ee si m\u016f\u017eu dop\u0159\u00e1t koupel, m\u011b ale ihned postav\u00ed na nohy. Svl\u00e9knu ze sebe v\u0161echno oble\u010den\u00ed, na pra\u010dce vid\u00edm \u010dist\u00e9. Napust\u00edm rychle vanu a vlezu si tam. Takovou \u00falevu jsem snad nec\u00edtil roky. Pak si namydl\u00edm po\u0159\u00e1dn\u011b celou hlavu a vydrbu dredy, jeden po druh\u00fdm, kone\u010dn\u011b jim m\u016f\u017eu dop\u0159\u00e1t n\u011bjakou tu p\u00e9\u010di. Pak si namydl\u00edm cel\u00e9 t\u011blo a opl\u00e1chnu se. Osu\u0161\u00edm se a kouknu se po nekone\u010dn\u00e9 dob\u011b na sebe do zrcadla a docela se zd\u011bs\u00edm. Zamrk\u00e1m p\u00e1rkr\u00e1t a kone\u010dky prst\u016f se dotknu obrazu, tohle nejsem j\u00e1. Vyt\u00e1hnu ze zrcadla strojek a pomalu hol\u00edm svoji tv\u00e1\u0159, hned to vypad\u00e1 l\u00e9pe, tedy a\u017e na tu jizvu, kter\u00e1 se mi t\u00e1hne p\u0159es cel\u00fd obli\u010dej. Vydechnu, a je\u0161t\u011b s\u00e1m si to narychlo vatou vy\u010dist\u00edm a nasypu na to framikoin v pr\u00e1\u0161ku, co jsem tu na\u0161el. Obl\u00e9knu se do \u010dist\u00e9ho oble\u010den\u00ed a opust\u00edm koupelnu. Jdu trochu nejist\u011b, nohy m\u011b moc neposlouchaj\u00ed, a kdyby kolem nebyly zdi, asi bych \u0161el po \u010dty\u0159ech, jak jsem zmo\u017een\u00fd. Pak p\u0159eci jen dojdu ke kuchyni, op\u0159u se do futer. Napad\u00e1 m\u011b hodn\u011b v\u011bc\u00ed, klidn\u011b jsem si \u017eiletku mohl d\u00e1t do kapsy a napadnout t\u011b s n\u00ed te\u010f nebo n\u011bco podobn\u00e9ho, ale nemysl\u00edm si, \u017ee bych v tomhle stavu m\u011bl n\u011bjakou \u0161anci.<\/div>\n
„Jsem tady, Bille.“ Promluv\u00edm klidn\u011b. Kdy naposledy jsem t\u011b takhle oslovil? Ani si u\u017e nepamatuju.<\/p>\n

<\/div>\n

autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris & Lauinka Bill Ani nev\u00edm, na co p\u0159esn\u011b m\u00e1m chu\u0165. Zab\u00edt t\u011b nebo n\u011bco jin\u00e9ho? Je to v celku jedno. Dostane\u0161 od v\u0161eho trochu. Ten bi\u010d, co sv\u00edr\u00e1m v ruce, je pro m\u011b je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nejd\u011bsiv\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc\u00ed v tomhle dom\u011b,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[413],"tags":[],"class_list":["post-8268","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-s-o-s-any-thing-but-love"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8268","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8268"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8268\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8268"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8268"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8268"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}