{"id":8277,"date":"2011-07-09T15:00:00","date_gmt":"2011-07-09T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8256"},"modified":"2011-07-09T15:00:00","modified_gmt":"2011-07-09T14:00:00","slug":"innocent-bawdyhouse-ii-60","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/07\/09\/innocent-bawdyhouse-ii-60\/","title":{"rendered":"Innocent BawdyHouse II 60."},"content":{"rendered":"
autor: Clarrkys & Disturbed Angel<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/p>\n<\/div>\n
St\u00e1l jsem kousek od na\u0161eho domu, kdy\u017e jsem vid\u011bl, jak n\u011bjak\u00fd chl\u00e1pek dal tv\u016fj kufr do auta, potom jsi nasedl i ty s malou a odjeli jste. Odjeli jste. Odjeli jste tax\u00edkem n\u011bkam pry\u010d a j\u00e1 nev\u00edm kam. Hned na m\u00edst\u011b jsem se znovu sesypal a auto, kter\u00e9 m\u011b m\u00edjelo sotva o p\u00e1r metr\u016f, u\u017e jsem nevid\u011bl. Jsem r\u00e1d, \u017ee jsem ho nevid\u011bl, byl bych zklaman\u00fd je\u0161t\u011b v\u00edc, kdy\u017e ses ani nekoukl z ok\u00fdnka, abys vid\u011bl, \u017ee le\u017e\u00edm na tr\u00e1v\u011b u cesty vedle n\u011bjak\u00e9ho star\u00e9ho domu\u2026<\/div>\n
Znovu jsem se probral a\u017e b\u016fhv\u00ed kdy, le\u017eel jsem cel\u00fd od\u011bn\u00fd v b\u00edl\u00e9m na nemocni\u010dn\u00ed posteli, n\u011bjak\u00e9 hadi\u010dky m\u011b tla\u010dily v nose a hned po jednom pohybu ruky jsem poznal, \u017ee m\u00e1m v ruce kapa\u010dky. U\u017e si po tom v\u0161em p\u0159ipad\u00e1m v nemocnici jako doma. Sest\u0159i\u010dka mi vysv\u011btl\u00ed, \u017ee m\u011b na\u0161li na ulici v mdlob\u00e1ch, n\u011bjak\u00e1 \u017eensk\u00e1 mi zavolala sanitku. Pr\u00fd pot\u0159ebuju ‚resetovat‘ cel\u00fd sv\u016fj organismus, dost\u00e1v\u00e1m l\u00e9ky na uklidn\u011bn\u00ed a na bolest. Ten ot\u0159es mozku byl pr\u00fd hor\u0161\u00ed, ne\u017e se zd\u00e1l. Co m\u011b dostane, je, \u017ee si m\u011b tu mus\u00ed alespo\u0148 t\u00fdden nechat. P\u0159esn\u011b za t\u00fdden m\u00e1me odjet.<\/div>\n
*<\/p>\n<\/div>\n
C\u00edt\u00edm se u\u017e za t\u011bch p\u00e1r dn\u00ed l\u00edp, ale po\u0159\u00e1d do m\u011b strkaj\u00ed n\u011bjak\u00e9 pilulky a po\u0159\u00e1d mi vedle postele vis\u00ed pytl\u00ed\u010dky s n\u011bjakou tekutinou, tu blbost v nose m\u00e1m taky. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se mus\u00edm j\u00edt vy\u010d\u016frat nebo osprchovat, t\u00e1hnu ty p\u0159\u00edstroje s sebou a mus\u00ed mi pom\u00e1hat sest\u0159i\u010dka. Nev\u00edm, co mi to dali, ale nedok\u00e1\u017eu myslet na \u017e\u00e1dn\u00e9 \u0161patn\u00e9 v\u011bci. Nedok\u00e1\u017eu sv\u00e9 my\u0161lenky sv\u00e9st k smutn\u00fdm v\u011bcem, nem\u016f\u017eu myslet na ten den, kdy jsme se ‚roze\u0161li‘. N\u011bco v hlav\u011b mi v tom br\u00e1n\u00ed. Proto po\u0159\u00e1d jen p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm o kr\u00e1sn\u00fdch v\u011bcech, o tob\u011b a Amy, jak jste beze m\u011b \u0161\u0165astn\u00ed\u2026 jsem jen zv\u011bdav\u00fd, jestli to takhle bude, i kdy\u017e mi vysad\u00ed v\u0161echny ty l\u00e9ky. S nimi se c\u00edt\u00edm jako nov\u00fd a naprosto pohodov\u00fd \u010dlov\u011bk. Volal jsem m\u00e1m\u011b a \u0159ekl jsem j\u00ed, \u017ee jsem v nemocnici, nejd\u0159\u00edv vy\u0161ilovala, ale \u0159ekl jsem j\u00ed, \u017ee je to v po\u0159\u00e1dku a aby to hlavn\u011b za \u017e\u00e1dnou cenu ne\u0159\u00edkala tob\u011b. Dozv\u011bd\u011bl jsem se od n\u00ed, \u017ee jsi u n\u011bjak\u00e9 tvoj\u00ed kamar\u00e1dky. \u017d\u00e1dnou nezn\u00e1m. Bu\u010f jsi mamce lhal, anebo jsi lhal mn\u011b, proto\u017ee o \u017e\u00e1dn\u00e9 kamar\u00e1dce nev\u00edm.<\/div>\n
\n
*<\/p>\n<\/div>\n
Je u\u017e ve\u010der, z\u00edtra nave\u010der n\u00e1m let\u00ed letadlo. Div\u00edm se, \u017ee ses mi za celou dobu ani neozval, ale ch\u00e1pu to. U\u017e se mnou nechce\u0161 m\u00edt nic spole\u010dn\u00e9ho. Jen\u017ee to j\u00e1 nedok\u00e1\u017eu, mus\u00edm t\u011b je\u0161t\u011b aspo\u0148 jednou sly\u0161et. Vezmu proto mobil a opatrn\u011b si ho p\u0159ilo\u017e\u00edm k uchu, kdy\u017e vyto\u010d\u00edm tvoje \u010d\u00edslo. Zvedne\u0161 to b\u011bhem p\u00e1r vte\u0159in a slastn\u011b p\u0159iv\u0159u o\u010di, kdy\u017e usly\u0161\u00edm tvoje: „Hal\u00f3?“<\/div>\n
Sly\u0161et te\u010f tv\u016fj klidn\u00fd hlas je pro m\u011b ten nejlep\u0161\u00ed l\u00e9k.<\/div>\n
„Ahoj, Bille\u2026“ \u0160eptnu a sly\u0161\u00edm, \u017ee se u\u017e nadechuje\u0161, v\u010das t\u011b ale zaraz\u00edm. „Te\u010f pros\u00edm nemluv, Bille, chci ti \u0159\u00edct n\u011bco j\u00e1.“ \u010cek\u00e1m chv\u00edli, jestli opravdu nic ne\u0159\u00edk\u00e1\u0161, a kdy\u017e to respektuje\u0161, tak hned spust\u00edm.<\/div>\n
„Zaprv\u00e9 bych se ti cht\u011bl omluvit\u2026 j\u00e1 v\u00edm, \u0159\u00edk\u00e1\u0161 si, \u017ee se ti omlouv\u00e1m po\u0159\u00e1d a po\u0159\u00e1d v\u0161eho budu donekone\u010dna litovat. Asi v tom m\u00e1\u0161 pravdu, jedn\u00e1m bez rozv\u00e1\u017een\u00ed, a nakonec ud\u011bl\u00e1m v\u011bci, kter\u00e9 jsem ud\u011blat necht\u011bl. Te\u010f u\u017e to nejde vr\u00e1tit zp\u00e1tky, tak jen douf\u00e1m, \u017ee ty se m\u00e1\u0161 dob\u0159e a nejsi a nebude\u0161 na m\u011b na\u0161tvan\u00fd. A zadruh\u00e9\u2026 chci ti pop\u0159\u00e1t hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed na dovolen\u00e9 s tou tvoj\u00ed kamar\u00e1dkou. Budu r\u00e1d, kdy\u017e si to s n\u00ed u\u017eije\u0161. Vlastn\u011b jsi mi ani nikdy o n\u00ed ne\u0159ekl, tak\u017ee ji nezn\u00e1m, ale sly\u0161el jsem, \u017ee m\u00e1 taky d\u00edt\u011b, tak snad bude\u0161 \u0161\u0165astn\u00fd i s n\u00ed. Nebudu ti lh\u00e1t, mu\u010d\u00ed m\u011b to, ale nejsem zrovna schopn\u00fd soust\u0159edit se na takov\u00e9 my\u0161lenky\u2026 r\u00e1d bych na tu dovolenou jel s tebou, i kdy\u017e mysl\u00edm, \u017ee ty u\u017e m\u011b nebude\u0161 cht\u00edt vid\u011bt. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b by m\u011b stejn\u011b z nemocnice d\u0159\u00edv nepustili, tak\u017ee\u2026 no\u2026 j\u00e1\u2026“ Co se to d\u011bje? Kam zmizela \u00fa\u010dinnost t\u011bch l\u00e9k\u016f? Pro\u010d se mi derou slzy do o\u010d\u00ed, a za\u010d\u00edn\u00e1m bre\u010det?<\/div>\n
„Tak j\u00e1 budu kon\u010dit.“ Dod\u00e1m zoufale a hned na to se rozvzlyk\u00e1m. „M\u011bj se hezky\u2026 j\u00e1\u2026 j\u00e1 jen cht\u011bl, abys\u2026 abys prost\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u011b to mrz\u00ed, to je v\u0161echno. A \u017ee\u2026 pro m\u011b nem\u00e1 smysl d\u00e1l \u017e\u00edt bez toho, abys\u2026 abys tady byl pro m\u011b.“ Za\u0161ept\u00e1m a sna\u017e\u00edm se p\u0159es vzlyky usly\u0161et, jestli jsi m\u011b v\u016fbec celou tu dobu poslouchal. Usly\u0161\u00edm tvoje nadechnut\u00ed, tak\u017ee to vypad\u00e1, \u017ee jsi m\u011b vn\u00edmal. Hned proto ten hovor ukon\u010d\u00edm, telefon vypnu a schov\u00e1m ho pod pol\u0161t\u00e1\u0159. Schoul\u00edm se na bok, nech\u00e1m slzy dopadat na pol\u0161t\u00e1\u0159 a vzlyky dus\u00edm do ruk\u00e1vu nemocni\u010dn\u00ed ko\u0161ile.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/p>\n<\/div>\n
N\u011bkolikr\u00e1t na m\u00edst\u011b vydechnu a nadechnu se. Tom je v nemocnici? A jak mu je, co s n\u00edm je? Chv\u00edli mi hlavou l\u00edtaj\u00ed my\u0161lenky, kter\u00e9 jsou a\u017e nelogick\u00e9. A\u017e po chv\u00edli si v klidu uv\u011bdom\u00edm, \u017ee na tom nem\u016f\u017ee b\u00fdt tak \u0161patn\u011b, jinak by mi nevolal. Na to jsou v nemocnici celkem p\u0159\u00edsn\u00ed. \u0158eknu to Jan\u011b a ta to se mnou v klidu probere. Nech\u00e1m j\u00ed malou a jedu do nemocnice. Cestou tam zavol\u00e1m mamce a pt\u00e1m se j\u00ed, jestli o tom v\u011bd\u011bla. Kdy\u017e mi \u0159ekne, \u017ee jo, tak na ni za\u010dnu nehor\u00e1zn\u011b je\u010det.<\/p>\n<\/div>\n
„Tom u\u017e nen\u00ed mal\u00e9 d\u00edt\u011b, aby se za tebou schov\u00e1val, mami! Sakra, uv\u011bdom si to taky! On by si m\u011bl uv\u011bdomit, \u017ee m\u00e1 to d\u00edt\u011b se mnou. Rozhodn\u011b se tak nechov\u00e1. Nav\u00edc on ho cht\u011bl, on byl ten, kdo m\u011b p\u0159emlouval, abych si to nechal. Volal jsem si s tebou n\u011bkolikr\u00e1t b\u011bhem t\u00fddne a ty jsi mi to nebyla schopna \u0159\u00edct. Ani nev\u00ed\u0161, co se mezi n\u00e1mi d\u011bje, tak to ned\u011blej hor\u0161\u00ed, mami. Jo, zlob\u00edm se, ale moc dob\u0159e v\u00ed\u0161, \u017ee na tebe se ned\u00e1 zlobit dlouho. Mus\u00edme si promluvit, jenom\u017ee Tom nen\u00ed schopn\u00fd mluvit, on poslouch\u00e1 jen to, co chce.“ Vydechnu. Jak m\u011b to sere.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 j\u00e1 mu, mami, \u0159\u00edk\u00e1m v\u0161echno, co m\u00e1m na srdci.“ Po tv\u00e1\u0159i mi za\u010dnou t\u00e9ct slzy.<\/p>\n<\/div>\n
„Chci, aby m\u011b pochopil. Jako bych mu \u0159ekl, \u017ee mu n\u011bjak\u00e9 tri\u010dko neslu\u0161\u00ed a on se uraz\u00ed. Nebudu mu p\u0159ece \u0159\u00edkat, jak mu sed\u00ed, kdy\u017e to nen\u00ed pravda. Jenom\u017ee on nechce nic ch\u00e1pat, nedok\u00e1\u017ee mi \u0159\u00edct, co mu na mn\u011b vad\u00ed, a tak to nesnese ani u ostatn\u00edch.“ Ut\u0159u si slzy do ruky a hlasit\u011b vzlyknu.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak r\u00e1d bych, aby m\u011b aspo\u0148 jednou vn\u00edmal\u2026 aby se doopravdy vc\u00edtil do toho, co se mu sna\u017e\u00edm \u0159\u00edct.“ Najednou auta p\u0159ede mnou zastav\u00ed, prudce zabrzd\u00edm. Jenom\u017ee za\u010dnu je\u0161t\u011b v\u00edc vzlykat. Sjedu na kraj silnice.<\/p>\n<\/div>\n
„Ne, jsem v po\u0159\u00e1dku. Jenom\u017ee se boj\u00edm, \u017ee to nebude v po\u0159\u00e1dku. J\u00e1 mu u\u017e nem\u00e1m co \u0159\u00edct. Ne\u2026 ne, takhle jsem to nemyslel. M\u00e1m toho hrozn\u011b moc, co bych mu cht\u011bl \u0159\u00edct, jenom\u017ee se boj\u00edm, \u017ee to zase p\u0159evr\u00e1t\u00ed proti mn\u011b. Kdybych mu \u0159ekl, \u017ee by si m\u011bl n\u011bkam vyrazit nebo si u\u017e\u00edt p\u00e1r dn\u016f volna, tak m\u011b jen na\u0159kne z toho, \u017ee s n\u00ed nechci b\u00fdt, \u017ee on se mnou teda nebude, kdy\u017e mi tak ubli\u017euje t\u00edm, \u017ee se mnou je a odejde.“ Nadechnu se a vysmrk\u00e1m se do kapesn\u00edku, kter\u00fd pak hod\u00edm pod sed\u00e1k.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak to d\u011bl\u00e1 v\u017edycky\u2026 sama vid\u00ed\u0161, \u017ee to nemysl\u00edm \u0161patn\u011b. Jsem r\u00e1d, kdy\u017e jsi mi pohl\u00eddala na dv\u011b hodinky malou a j\u00e1 mohl jen tak do m\u011bsta. I kdy\u017e jsem se na ni moc t\u011b\u0161il, tak jsem byl r\u00e1d, \u017ee jsem si chv\u00edli oddechl. Budu kon\u010dit. Jo, u\u017e mus\u00edm.“ Polo\u017e\u00edm ten telefon a zase se rozjedu.<\/p>\n<\/div>\n
V nemocnici jdu nejd\u0159\u00edv za doktorem. Pt\u00e1m se ho, co a jak. \u0158ekne mi, \u017ee u\u017e je to v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. Jen tu pr\u00fd z\u016fst\u00e1v\u00e1 kv\u016fli n\u011bjak\u00fdm vy\u0161et\u0159en\u00edm. \u0158\u00edkal, \u017ee z\u00edtra, nejpozd\u011bji poz\u00edt\u0159\u00ed ho pust\u00ed.<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvnu a jdu k Tomovi do pokoje. Neklepu, ale vejdu potichu. Kdy\u017e ho uvid\u00edm, zataj\u00ed se mi dech. Tom sp\u00ed. P\u0159ijdu k jeho posteli a chv\u00edli se na n\u011bj d\u00edv\u00e1m, pak vyt\u00e1hnu z ta\u0161ky vizitku. Na n\u00ed je jm\u00e9no psychologa – man\u017eelsk\u00e9 a partnersk\u00e9 probl\u00e9my. Na druh\u00e9 stran\u011b je datum a \u010das. Je to za 5 dn\u00ed ve \u010dty\u0159i odpoledne. Povzdychnu si. Vyt\u00e1hnu mal\u00fd blo\u010dek, vytrhnu str\u00e1nku a na ni jen nap\u00ed\u0161u: ‚Dovolen\u00e1 je zru\u0161en\u00e1 B.‘ S\u00e1m jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee i kdybychom se usm\u00ed\u0159ili, tak je to ta nejv\u011bt\u0161\u00ed pitomost. Jen mal\u00e9 d\u00edt\u011b by se usm\u00ed\u0159ilo a druh\u00fd den balilo kufry a d\u011blalo, \u017ee se nic nestalo. I ten psycholog mi to doporu\u010dil. Pak je\u0161t\u011b vyt\u00e1hnu Tomovy kl\u00ed\u010de od na\u0161eho bytu. Kdy\u017e jsem n\u011bco hledal v ta\u0161ce, na\u0161el jsem je a v\u016fbec nem\u00e1m pon\u011bt\u00ed, jak se ke mn\u011b dostaly. Je\u0161t\u011b se pod\u00edv\u00e1m na Toma, jak klidn\u011b oddychuje. Vyjdu ven a jedu zp\u00e1tky k Jan\u011b, kde na m\u011b \u010dek\u00e1 mal\u00e1 Amy.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Clarrkys & Disturbed Angel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Clarrkys & Disturbed Angel Tom St\u00e1l jsem kousek od na\u0161eho domu, kdy\u017e jsem vid\u011bl, jak n\u011bjak\u00fd chl\u00e1pek dal tv\u016fj kufr do auta, potom jsi nasedl i ty s malou a odjeli jste. Odjeli jste. Odjeli jste tax\u00edkem n\u011bkam pry\u010d a j\u00e1<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[391],"tags":[],"class_list":["post-8277","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-innocent-bawdyhouse-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8277","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8277"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8277\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8277"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8277"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8277"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}