{"id":8299,"date":"2011-07-06T15:30:00","date_gmt":"2011-07-06T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8278"},"modified":"2011-07-06T15:30:00","modified_gmt":"2011-07-06T14:30:00","slug":"pubertak-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/07\/06\/pubertak-6\/","title":{"rendered":"Puber\u0165\u00e1k 6."},"content":{"rendered":"
autor: Ter\u00fd<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill:<\/p>\n<\/div>\n
Z m\u00e9ho relaxov\u00e1n\u00ed na lavi\u010dce v parku m\u011b vytrhne sm\u00edch, kter\u00fd sly\u0161\u00edm, i kdy\u017e m\u00e1m zacpan\u00e9 u\u0161i sluch\u00e1tky. Zmaten\u011b vynd\u00e1m sluch\u00e1tka a s pozvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm se oto\u010d\u00edm sm\u011brem, odkud vych\u00e1z\u00ed ten sm\u00edch. P\u0159ijde mi, jako bych u\u017e ten sm\u00edch znal. V d\u00e1lce vid\u00edm osobu, kter\u00e1 mi je trochu pov\u011bdom\u00e1. \u010cek\u00e1m, ne\u017e se trochu p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed, a potom o\u010dima zaost\u0159\u00edm na obli\u010dej t\u00e9 osoby. V tu chv\u00edli se mi zataj\u00ed dech. Denis. Kluk, kv\u016fli kter\u00e9mu jsem nen\u00e1vid\u011bl z\u00e1kladn\u00ed \u0161kolu. Kv\u016fli n\u011bmu m\u011b v\u0161ichni nem\u011bli r\u00e1di a kv\u016fli n\u011bmu mi ubli\u017eovali. Chci se zvednout a j\u00edt pry\u010d, nechci, aby m\u011b poznal, a u\u017e v\u016fbec ne, aby na m\u011b v\u016fbec mluvil. Po dlouh\u00fd dob\u011b zase c\u00edt\u00edm strach z n\u011bjak\u00e9 osoby. Strach, \u017ee by mi mohl n\u011bco ud\u011blat. V okam\u017eiku, kdy se zvednu a chci odej\u00edt, m\u011b n\u011bkdo chytne za ruku. Klid, Bille, dejchej. Nic ti neud\u011bl\u00e1, jen mu nepodlehni.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Pomalu a s kamennou tv\u00e1\u0159\u00ed se oto\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Tak\u017ee jsi to ty,“ vypust\u00ed Denis ze sv\u00fdch po\u0159\u00e1d stejn\u011b kr\u00e1sn\u00fdch \u00fast. V\u017edycky byl kr\u00e1sn\u00fd, ale jak b\u00fdv\u00e1 zvykem, tak takov\u00fdhle kluci jsou v\u017edycky kr\u00e1sn\u00fd a taky po\u0159\u00e1dn\u00fd svin\u011b. Pozvednu obo\u010d\u00ed, chci n\u011bco \u0159\u00edct, ale on pokra\u010duje. „Tak dlouho jsem t\u011b tu nevid\u011bl. Kde ses tu vzal?“ Co se star\u00e1? D\u011bl\u00e1 jako bychom byli n\u011bkdy d\u0159\u00edv velk\u00fd p\u0159\u00e1tel\u00e9, a p\u0159itom je to naopak.<\/p>\n<\/div>\n
V\u016fbec netu\u0161\u00edm, co m\u00e1m odpov\u011bd\u011bt. Docela m\u011b zasko\u010dil. T\u0159eba se zm\u011bnil, ale tomu snad s\u00e1m nev\u011b\u0159\u00edm. Takov\u00fdhle svin\u011b se nikdy nezm\u011bn\u00ed. Chv\u00edli na m\u011b kouk\u00e1 a \u010dek\u00e1 na odpov\u011b\u010f. Av\u0161ak kdy\u017e se mu j\u00ed po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch nedostane, tak mi bolestiv\u011b stiskne ruku a zle se na m\u011b pod\u00edv\u00e1.<\/div>\n
„Ty ses je\u0161t\u011b za ty dva roky, cos tu nebyl, nenau\u010dil mluvit nebo co?“ k\u0159ikne na m\u011b a odhod\u00ed m\u011b sm\u011brem k lavi\u010dce, o kterou se ude\u0159\u00edm do hlavy. R\u00e1d bych se br\u00e1nil, ale strach mi to nedovol\u00ed. Strach z n\u011bho. Z toho, co mi ud\u011blal, kdy\u017e mi bylo 14 let. Ze v\u0161eho toho k\u0159iku a bolesti, kterou mi zp\u016fsobil, za roky, co jsem tu bydlel. Nem\u00e1m odvahu se mu postavit. A\u0165 ji hled\u00e1m sebev\u00edc a sna\u017e\u00edm se ten strach p\u0159ekovat, nenajdu ji. Strach je siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
P\u0159istoup\u00ed ke mn\u011b a vezme m\u011b zezadu za vlasy. Nahlas polknu a d\u00edv\u00e1m se mu p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed. Jen se svi\u0148\u00e1cky usm\u011bje a chce se mnou zase hodit o zem, ale n\u011bkdo mu zezadu chyt\u00ed ruku a p\u0159eto\u010d\u00ed mu ji dozadu. V tu chv\u00edli za\u00fap\u00ed bolest\u00ed a sev\u0159en\u00ed m\u00fdch vlas\u016f povol\u00ed.<\/div>\n
„Co d\u011bl\u00e1\u0161, ty kret\u00e9ne!“ zak\u0159i\u010d\u00ed a sna\u017e\u00ed se oto\u010dit. Jsem chv\u00edli mimo z toho, co se tu te\u010f d\u011blo, ale kdy\u017e se vzpamatuju, vid\u00edm, jak Denis ut\u00edk\u00e1 pry\u010d a k\u0159i\u010d\u00ed na m\u011b, \u017ee se je\u0161t\u011b uvid\u00edme. Ke mn\u011b p\u0159istoup\u00ed n\u011bjak\u00fd kluk s dredy. Pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj, a koho nevid\u00edm. Toho kluka, kter\u00fd sed\u00ed vedle m\u011b. Ale n\u00e9. Nechci s n\u00edm mluvit. \u0158ekl jsem, \u017ee bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e si sebe nebudeme v\u0161\u00edmat. Nasad\u00edm zase sv\u016fj v\u00fdraz a znovu k n\u011bmu vzhl\u00e9dnu.<\/p>\n<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ polo\u017e\u00ed mi ot\u00e1zku.<\/div>\n
„Nemusel jsi mi pom\u00e1hat! Neprosil jsem se t\u011b o to. \u0158ekl jsem, \u017ee bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e si sebe nebudeme v\u0161\u00edmat! Tak nev\u00edm, co tu te\u010f zkou\u0161\u00ed\u0161!“ \u0159eknu r\u00e1zn\u00fdm a zase t\u00edm sv\u00fdm t\u00f3nem.<\/div>\n
„No to snad ne. J\u00e1 ti pom\u016f\u017eu, aby t\u011b tu ten blb nezabil, a ty na m\u011b takhle? \u017de j\u00e1 se v\u016fbec sna\u017eil!“<\/div>\n
„Nemusel jsi, tak zase m\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt!“<\/div>\n
„Ok. M\u00edsto toho, abys mi \u0159ekl blb\u00fd „D\u011bkuju“,<\/em> tak na m\u011b je\u0161t\u011b dr\u017ekuje\u0161? P\u0159\u00ed\u0161t\u011b si pomoz s\u00e1m,“ rychle se ode m\u011b zvedne a odch\u00e1z\u00ed pry\u010d.<\/div>\n
„Rad\u0161i se ke mn\u011b u\u017e nep\u0159ibli\u017euj!“ zak\u0159i\u010d\u00edm na n\u011bj a pomalu se zvednu. Asi jsem nemusel b\u00fdt hnusn\u00fd. Sna\u017eil se mi pomoc. Ale kdy\u017e j\u00e1 m\u00e1m takovou averzi proti n\u011bmu. Prost\u011b mi vad\u00ed. Vad\u00ed mi jeho p\u0159\u00edtomnost, jeho obli\u010dej, jeho v\u016fn\u011b. V\u0161echno, co se ho t\u00fdk\u00e1, a to ho zn\u00e1m chvilku.<\/p>\n<\/div>\n
Asi bych se mu m\u011bl j\u00edt omluvit. Ale houby. Nebudu se mu omlouvat. Ka\u0161lu na to, je\u0161t\u011b bych klesnul, to tak. Ani m\u011b nehne. Je to blbe\u010dek.<\/p>\n<\/div>\n
Tom:<\/p>\n<\/div>\n
Tady v tom m\u011bst\u011b se fakt \u010dlov\u011bk nikomu nezavd\u011b\u010d\u00ed. Cht\u011bl jsem mu sakra jenom pomoc. S t\u00edmhle klukem nen\u00ed dobr\u00fd si zahr\u00e1vat. On je schopn\u00fd opravdu v\u0161eho. A kdy\u017e jsem vid\u011bl, co mu d\u011bl\u00e1, tak jsem prost\u011b musel zas\u00e1hnout. I kdy\u017e jsem v\u011bd\u011bl, jak\u00fd na m\u011b byl, prost\u011b jsem to takhle nemohl nechat. V\u017edy\u0165 by ho zabil. A mo\u017en\u00e1 i n\u011bco hor\u0161\u00edho. \u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee ten kluk p\u0159ed t\u0159emi lety zn\u00e1silnil jednoho kluka, kter\u00fd se rok na to odtud odst\u011bhoval. Copak chce dopadnout jako on? Tedy pokud to nejsou n\u011bjak\u00e9 drby. Jestli si to lidi jen nevymysleli, dneska jsou schopn\u00ed vymyslet si cokoli.<\/p>\n<\/div>\n
Tohle m\u011b \u00fapln\u011b odd\u011blalo. On je to opravdu kret\u00e9n, ale \u017ee a\u017e takovej, to jsem si nemyslel. I po tom incidentu ve \u0161kole a potom, jak se h\u00e1dat blbec s u\u010ditelkou, a po tom, jak do m\u011b vrazil, jsem po\u0159\u00e1d doufal, \u017ee nen\u00ed jako ti ostatn\u00ed, ale on je snad je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed. Ale p\u0159ijde mi, jako by to byl jen n\u011bjak\u00fd p\u0159evlek. Mysl\u00edm, \u017ee vevnit\u0159 je n\u011bco, co je dobr\u00e9ho. \u017de nen\u00ed tak \u0161patn\u00fd, jen to dostat na povrch. Ale kdy\u017e se zamysl\u00edm, tak dneska nebyl tak hnusn\u00fd. P\u0159i\u0161el mi sp\u00ed\u0161 vystra\u0161en\u00fd. Ani nad\u00e1vky nepou\u017eil. Zaj\u00edmalo by m\u011b, jak narazil na Denise. Nev\u00edm. M\u00e1m z toho hodn\u011b sm\u00ed\u0161en\u00e9 pocity. Ale jak vid\u00edm, tak se mnou se asi bavit norm\u00e1ln\u011b nehodl\u00e1. Jestli v\u016fbec s n\u011bk\u00fdm.<\/p>\n<\/div>\n
——<\/p>\n<\/div>\n
Sed\u00edm v pokoji na posteli a \u010dek\u00e1m na Dannyho, ne\u017e p\u0159ijde. Nemus\u00edm mu chodit otev\u00edrat, m\u00e1 kl\u00ed\u010de. U\u017e tu u n\u00e1s skoro bydl\u00ed. Zn\u00e1m ho od malinka. Hodn\u011b lid\u00ed mi \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee bych ho sem nem\u011bl pou\u0161t\u011bt, a u\u017e v\u016fbec ne mu d\u00e1vat kl\u00ed\u010de. \u0158\u00edk\u00e1 se o n\u011bm, \u017ee krade, ale j\u00e1 tomu nev\u011b\u0159\u00edm. A i kdyby. Nev\u011b\u0159\u00edm, \u017ee by n\u00e1m tady n\u011bco ukrad. V\u017edy\u0165 je tu jako doma. Je tu \u010dast\u011bji ne\u017e doma, tak pro\u010d by proboha tady n\u011bco kradl. L\u00edb\u00ed se mu tu. Aby taky ne, kdy\u017e tu m\u00e1 v\u0161echno zadarmo a to on r\u00e1d.<\/p>\n<\/div>\n
Po chv\u00edli sly\u0161\u00edm po schodech kroky. Asi u\u017e je tady. B\u011bhem chvilky se rozraz\u00ed dve\u0159e a v nich stoj\u00ed Danny a \u00fasm\u011bvem na rtech. Pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj se zvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm<\/div>\n
„Co tak kouk\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Nev\u00edm, m\u00e1m n\u011bjakou dobrou n\u00e1ladu,“ zazub\u00ed se.<\/div>\n
„Copak se stalo? \u017de m\u00e1 tak neobvykle dobrou n\u00e1ladu? M\u00e1ma kone\u010dn\u011b vypakovala toho jej\u00edho?“ napad\u00e1 m\u011b jedin\u011b tohle. V\u017edycky cht\u011bl, aby se roze\u0161li, proto\u017ee toho jej\u00edho prost\u011b nem\u011bl r\u00e1d. A taky on nem\u011bl r\u00e1d Dannyho. Proto byl u n\u00e1s po\u0159\u00e1d. I kdy\u017e jsme \u010dasto chodili sp\u00ed\u0161e ven, proto\u017ee tady jsem nerad zase j\u00e1.<\/div>\n
„No tak mamka kone\u010dn\u011b vyhodila toho jej\u00edho, tak\u017ee je doma kone\u010dn\u011b klid. Nikdo se nerozvaluje na gau\u010di, nikdo nenech\u00e1v\u00e1 v\u0161ude bordel, prost\u011b v\u0161echno je jako d\u0159\u00edv,“ zazub\u00ed se.<\/div>\n
„J\u00e1 si to myslel. Poj\u010f, pod\u00edv\u00e1me se na n\u011bjak\u00fd film,“ usm\u011bju se a pob\u00eddnu ho, aby se usadil, a pust\u00edm m\u016fj obl\u00edben\u00fd film „M\u011bsto and\u011bl\u016f“.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Bill:<\/p>\n<\/div>\n
Nem\u00e1m v\u016fbec na nic n\u00e1ladu. Boj\u00edm se ho. Boj\u00edm se Denise. Nechci ho tu potk\u00e1vat. Byl jsem tak r\u00e1d, \u017ee ho tu nev\u00edd\u00e1m, a te\u010f ho potk\u00e1m, a on ud\u011bl\u00e1 tohle. Kdyby si m\u011b nev\u0161\u00edmal, ud\u011blal by l\u00edp. Je to kret\u00e9n. Nen\u00e1vid\u00edm ho.<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159ijdu „dom\u016f“<\/em> a pra\u0161t\u00edm dve\u0159ma. Teta na m\u011b vykoukne ze dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Volal t\u00e1ta, m\u00e1m t\u011b od n\u011bj pozdravovat. Pr\u00fd se za tebou p\u0159ijede pod\u00edvat.“<\/div>\n
„T\u00e1ta m\u011b v\u016fbec nezaj\u00edm\u00e1, a\u0165 z\u016fstane tam, kde je. J\u00e1 ho vid\u011bt nechci!“ On m\u011b d\u00e1 sem, a je\u0161t\u011b si mysl\u00ed, \u017ee ho tu r\u00e1d uvid\u00edm, ne? To se \u0161\u00edlen\u011b plete.<\/div>\n
„Dob\u0159e, j\u00e1 mu to vy\u0159\u00edd\u00edm.“<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvnu a jdu nahoru do sv\u00e9ho pokoje. Lehnu si na postel a b\u011bhem chvilky usnu. Jsem n\u011bjak\u00fd unaven\u00fd a \u0161\u00edlen\u011b m\u011b bol\u00ed hlava.<\/p>\n<\/div>\n
—–<\/p>\n<\/div>\n
„Vst\u00e1vej!“ ozve se zpoza dve\u0159\u00ed. Otev\u0159u o\u010di, ale \u017e\u00e1dn\u00e9 sv\u011btlo m\u011b neoslep\u00ed jako v\u017edy, kdy\u017e se probud\u00edm. Pod\u00edv\u00e1m se k oknu. Je je\u0161t\u011b tma. Co teta m\u016f\u017ee cht\u00edt v noci? Podiv\u00edm se, ale zvednu se a jdu se pod\u00edvat, co pot\u0159ebuje. Nem\u00e1m n\u00e1ladu b\u00fdt hnusn\u00fd, ale tato n\u00e1lada m\u011b p\u0159ejde, kdy\u017e otev\u0159u dve\u0159e a vid\u00edm za nimi st\u00e1t t\u00e1tu.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ter\u00fd<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ter\u00fd Bill: Z m\u00e9ho relaxov\u00e1n\u00ed na lavi\u010dce v parku m\u011b vytrhne sm\u00edch, kter\u00fd sly\u0161\u00edm, i kdy\u017e m\u00e1m zacpan\u00e9 u\u0161i sluch\u00e1tky. Zmaten\u011b vynd\u00e1m sluch\u00e1tka a s pozvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm se oto\u010d\u00edm sm\u011brem, odkud vych\u00e1z\u00ed ten sm\u00edch. P\u0159ijde mi, jako bych u\u017e ten sm\u00edch<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[437],"tags":[],"class_list":["post-8299","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pubertak"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8299","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8299"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8299\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8299"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8299"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8299"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}