{"id":8300,"date":"2011-07-06T15:00:00","date_gmt":"2011-07-06T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8279"},"modified":"2011-07-06T15:00:00","modified_gmt":"2011-07-06T14:00:00","slug":"muj-svet-tvuj-svet-nas-svet-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/07\/06\/muj-svet-tvuj-svet-nas-svet-10\/","title":{"rendered":"M\u016fj sv\u011bt, tv\u016fj sv\u011bt, n\u00e1\u0161 sv\u011bt 10."},"content":{"rendered":"
autor: Kiki<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Celou cestu jsme se bavili. Bill je naprosto v pohod\u011b. Nech\u00e1pu, jak jsem si o n\u011bm mohl myslet, \u017ee je divnej. Ale p\u016fsobilo to tak. V\u016fbec bych do n\u011bj ne\u0159ekl to, jak si \u017eije. Ve \u0161kole p\u016fsobil uzav\u0159en\u011b, jen\u017ee je po\u0159\u00e1dn\u011b ukecanej.<\/div>\n
Zastav\u00ed a j\u00e1 vylezu. „Zem\u011b, zem\u011b! Pevn\u00e1 zem\u011b! J\u00e1 \u017eiju!“ za\u010dnu se radovat.
„Hey, pochybuje\u0161 snad o mn\u011b?“ naoko se zamra\u010dil a otev\u0159el Zoe dve\u0159e, aby mohla vystoupit. Asi se mu ty dve\u0159e daj\u00ed otev\u0159\u00edt jen zvenku. Jde na to chyt\u0159e<\/em>.
„Ne, to bych si v\u00e1\u017en\u011b nedovolil.“ Ucul\u00edm se.
„Jen aby.“ Zasm\u00e1l se a vzal Zoe za ruku. Ta se ale vy\u0161kubla a \u0161la za mnou. U\u0161kl\u00edbnu se na n\u011bj. Jen na m\u011b hod\u00ed vra\u017eedn\u00fd<\/em> pohled a jde. J\u00e1 se Zoe za ruku jdu za n\u00edm. <\/div>\n
„M\u00e1\u0161 l\u00edz\u00e1tko?“ zeptala se.
Za\u010dnu se sm\u00e1t a Bill se na n\u00ed zamra\u010d\u00ed. „Zoe\u2026“ zatv\u00e1\u0159\u00ed se na ni varovn\u011b.
„Tak ji nech\u2026“ vyt\u00e1hnu jedno z kapsy, rozbal\u00edm a d\u00e1m j\u00ed ho.
„D\u011bkuju.“ Usm\u00e1la se a za\u010dala spokojen\u011b cucat. Pak se m\u011b pustila a \u0161la za Billem. Chytla se ho za ruku. Tak proto za mnou \u0161la. Proto\u017ee v\u011bd\u011bla, \u017ee j\u00ed d\u00e1m l\u00edz\u00e1tko. U\u0161kl\u00edbnu se.<\/p>\n<\/div>\n
„Pro\u010d jsme tu?“ Zept\u00e1m se nech\u00e1pav\u011b, kdy\u017e dojdeme do odd\u011blen\u00ed s n\u00e1bytkem.
„Zoe pot\u0159ebuje vybavit pokoj.“
„Bude u tebe?“
P\u0159ik\u00fdvnu. „U nikoho jin\u00fdho\u2026 nem\u016f\u017ee.“
„A co jej\u00ed rodi\u010de?“
Zamrk\u00e1. „Rodi\u010de\u2026 jej\u00ed rodi\u010de\u2026 jsou i moji rodi\u010de\u2026 vysv\u011btl\u00edm ti to pak, hlavn\u011b o tom nemluv pros\u00edm p\u0159ed n\u00ed.“ Koukne na m\u011b prosebn\u011b.
„Dob\u0159e.“ K\u00fdvnu hlavou, na znamen\u00ed souhlasu. Stejn\u011b po\u0159\u00e1d nech\u00e1pu, pro\u010d se nechce bavit o rodi\u010d\u00edch. Jdu rad\u011bji za n\u00edm.<\/div>\n
\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Zoe, tak co chce\u0161 do pokoj\u00ed\u010dku?“ kleknu si k n\u00ed.
„N\u011bco r\u016f\u017eov\u00e9ho!“ vyp\u00edskne.
„Ne, r\u016f\u017eovou ne. Co takhle \u010derven\u00e1? Ta je kr\u00e1sn\u00e1.“ Pousm\u011bju se na ni.
„R\u016f\u017eov\u00e1.“ Zamra\u010d\u00ed se a zalo\u017e\u00ed ruce na prsou.
„Fajn, jdeme se pod\u00edvat po n\u011b\u010dem r\u016f\u017eov\u00e9m.“ Usm\u011bju se. To je\u0161t\u011b nev\u00ed, co si pl\u00e1nuju.
„R\u016f\u017eov\u00e1?“ zasm\u011bje se ti\u0161e Tom.
„No to v\u00ed\u0161, \u017ee jo. Nic nebude.“ Za\u0161ept\u00e1m.
„Billy, Billy, poj\u010f honem, nebo to r\u016f\u017eov\u00e9 vyprodaj\u00ed.“ Posko\u010dila a zatleskala.
„Tak Billy, jo?“ uculil se Tom.
„Sklapni, Tommy.“ D\u00e1m mu lehk\u00fd pohlavek.
„Hey!“ ok\u0159ikne m\u011b se sm\u00edchem a chce mi to vr\u00e1tit, ale j\u00e1 se rozeb\u011bhnu za Zoe. On za mnou.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak, u\u017e sis vybrala?“ zept\u00e1m se j\u00ed.
„Jo!“ uk\u00e1zala prstem na takov\u00fd d\u011btsk\u00fd stole\u010dek. „Ale nen\u00ed r\u016f\u017eov\u00fd\u2026“ povzdechla si.
„V po\u0159\u00e1dku, zlato, zept\u00e1m se, ano?“ P\u0159ik\u00fdvla. „Po\u010dkej tu s Tomem.“ Roze\u0161el jsem se pry\u010d. Nic nebude. Zeptal jsem se na jinou barvu. P\u0159ik\u00fdvli, \u017ee tu maj\u00ed. Usm\u00e1l jsem se a \u0161el zp\u00e1tky.<\/div>\n
„Zlat\u00ed\u010dko, r\u016f\u017eovou nemaj\u00ed, maj\u00ed jen tuhle, modrou, \u010dervenou, oran\u017eovou a zelenou.“ Kleknu si k n\u00ed.
Zd\u00e1lo se, \u017ee se tu rozpl\u00e1\u010de. „No tak\u2026 vezmeme jinou barvu, ano? Nemus\u00ed\u0161 m\u00edt v\u0161echno r\u016f\u017eov\u00e9\u2026“
„Ale j\u00e1 chci r\u016f\u017eovou.“ Zalo\u017eila ruce na prsou.
„Koukni, prost\u011b r\u016f\u017eovou nemaj\u00ed. Vezmeme tu \u010dervenou, ok? Ta je taky hezk\u00e1.“
„Je podobn\u00e1 r\u016f\u017eov\u00e9, \u017ee?“
„Jo, je.“
„Dob\u0159e\u2026“ povzdechla si. „\u010cervenou.“ <\/div>\n
Usm\u00e1l jsem se s\u00e1m pro sebe a \u0161el k pokladn\u011b, aby si to mohli napsat. Nebudu po cel\u00e9m obchod\u011b chodit se stole\u010dkem.<\/div>\n
Za dv\u011b hodiny jsme vy\u0161li z odd\u011blen\u00ed. „Te\u010f ti koup\u00edme n\u011bjak\u00e9 oble\u010den\u00ed, jo?“ Kouknu na ni, a kdy\u017e se nadechuje, aby n\u011bco<\/em> \u0159ekla, sko\u010dil jsem j\u00ed do \u0159e\u010di. „A \u017e\u00e1dn\u00e9 r\u016f\u017eov\u00e9.“
Zamra\u010dila se a nafoukla. „Pro\u010d ne?“
„Proto\u017ee jsi velk\u00e1 holka a ty r\u016f\u017eovou nenos\u00ed.“ Vymyslel jsem si. Tom vyprskl sm\u00edchy. „\u017de m\u00e1m pravdu?“ varovn\u011b jsem se na n\u011bj pod\u00edval.
„Jo\u2026 jasn\u011b \u017ee jo\u2026“ sm\u00e1l se d\u00e1l. M\u00e1vl jsem nad t\u00edm rukou.<\/div>\n
Ve\u0161li jsme do uli\u010dky s d\u011btsk\u00fdmi v\u011bcmi. Cht\u011bla se rozb\u011bhnout k v\u011bcem s Hannou Montanou. Pevn\u011b jsem j\u00ed chytil za ruku, aby nikam ne\u0161la.<\/em><\/div>\n
„Billy\u2026“ zasku\u010dela.
„Ne.“
„Pros\u00edm\u2026“
„Ne.“
„Jsi zlej.“
„Ne.“
„Jo!“
„Ne.“
„Jse\u0161, proto\u017ee m\u011b tam nechce\u0161 pustit.“
„Nechci t\u011b tam pustit, proto\u017ee ti zachra\u0148uju zdrav\u00fd rozum.“
„Ne.“
„Jo.“
„Pros\u00edm\u2026“ zkusila to znova.
„Prost\u011b ne.“ Ukon\u010dil jsem to. „Tohle u\u017e nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed\u2026“ \u0159eknu si sp\u00ed\u0161 pro sebe.<\/p>\n<\/div>\n
„Co nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed?“
„Nesn\u00e1\u0161\u00edm ty vym\u00fdva\u010de mozku.“
„Jak\u00fd?“
„Hannah Montana, High school musical a podobn\u011b. Jen tahat pen\u00edze za to, \u017ee tam je jejich hnusnej ksicht nebo n\u00e1pis.“
„Hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed\u2026“ popl\u00e1cal m\u011b po rameni.
„Po\u010dkej, to jsi je\u0161t\u011b nevid\u011bl jej\u00ed pokoj.“
„Za\u010d\u00edn\u00e1m se b\u00e1t.“
„M\u00e1lem jsem dostal infarkt.“
„Boj\u00edm se.“
„M\u011bl bys.“ Za\u010dnu se sm\u00e1t.<\/p>\n<\/div>\n
Za dal\u0161\u00ed dv\u011b hodiny jsme m\u011bli nakoupen\u00e9 i nov\u00e9 v\u011bci. Trval jsem na tom, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e1 r\u016f\u017eov\u00e1. V\u00edm, jsem krut\u00fd<\/em>. Ale jednou mi je\u0161t\u011b pod\u011bkuje. Koupili jsme oble\u010den\u00ed v r\u016fzn\u00fdch barv\u00e1ch. Potom jsme si za\u0161li na ob\u011bd<\/em>.<\/div>\n
Zoe op\u011bt\u2026 vyb\u00edrala.<\/div>\n
„Chci pala\u010dinky se \u0161leha\u010dkou a jahodami. Billy, m\u016f\u017eu i k tomu zmrzlinov\u00fd poh\u00e1r?“ koukla na m\u011b.
„Bude\u0161 hodn\u00e1?“ P\u0159ik\u00fdvla hlavou. „Dob\u0159e, m\u016f\u017ee\u0161.“ J\u00e1 s Tomem jsme si dali nap\u016fl pizzu, \u0161unkovou a kolu.<\/div>\n
To hl\u00edd\u00e1n\u00ed\u2026 le\u017e\u00ed mi to po\u0159\u00e1d v hlav\u011b. Nem\u016f\u017eu ji d\u00e1t jen tak Agnes. M\u00e1 hodn\u011b starost\u00ed, a je\u0161t\u011b se mi bude starat o s\u00e9gru? To nejde.<\/div>\n
„Bille, d\u011bje se n\u011bco?“ houkne na m\u011b Tom.
Zvednu k n\u011bmu pohled. „Ne, nic se ned\u011bje\u2026“
„V\u00e1\u017en\u011b? Pozn\u00e1m to na tob\u011b.“
„To hl\u00edd\u00e1n\u00ed\u2026 u Agnes to nep\u016fjde\u2026“
„Jo, je to divn\u00fd\u2026 co takhle\u2026 m\u016f\u017eu \u0159\u00edct moj\u00ed m\u00e1m\u011b\u2026“
„Ne\u2026 zkus\u00edm zavolat Andymu.“ Vyt\u00e1hnu mobil. V\u00edm, byl tu v\u010dera? Jo, nebo p\u0159edev\u010d\u00edrem\u2026 nepamatuju se ani, co bylo p\u0159ed p\u011bti minutama.
„Andy?“
„Nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d. Jedin\u00fd, co to o mn\u011b v\u00ed\u2026“
„Nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d? V\u00ed co?“
„\u017de\u2026 nejsem takov\u00fd, jak se na prvn\u00ed pohled zd\u00e1m. \u017de nejsem oby\u010dejn\u00fd kluk. Nejsem, ale chci.“
„V\u017edy\u0165 jsi\u2026“
„Ne\u2026 jsem\u2026 rozmazlen\u00fd\u2026? Jo, asi jo.“ Pokr\u010d\u00edm rameny
„Ty a rozmazlen\u00fd?“ za\u010dal se sm\u00e1t, jen\u017ee jakmile uvid\u011bl m\u016fj v\u00fdraz, nechal toho. „D\u011bl\u00e1\u0161 si srandu?“ pronesl v\u00e1\u017en\u011b.
„M\u00e1m v\u0161e, na co si vzpomenu. Mohl jsem m\u00e1t soukrom\u00e9ho u\u010ditele, ale j\u00e1 cht\u011bl norm\u00e1ln\u011b do \u0161koly.“
„Ujet\u00fd.“
„Ne, kdy\u017e jsi do sv\u00fdch osmn\u00e1cti musel s rodi\u010di na n\u011bjak\u00e9 ve\u010d\u00edrky, a tak jsem alespo\u0148 r\u00e1d, \u017ee m\u00e1m kolem sebe lidi ve sv\u00fdm v\u011bku. Sice se se mnou nebav\u00ed, ale jsem spokojen\u00fd.“
„Jak m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt spokojen\u00fd mezi lidmi, kte\u0159\u00ed se s tebou nebav\u00ed?“
„Naprosto norm\u00e1ln\u011b.“ Pokr\u010d\u00edm rameny a d\u00e1m Zoe ty pala\u010dinky, co p\u0159inesli. Za chv\u00edli i tu zmrzlinu a pak i pizzu s kolama.<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee, abych si to ujasnil\u2026 ty nejsi oby\u010dejn\u00fd\u2026 no\u2026 v\u00ed\u0161, jak to mysl\u00edm\u2026 kluk?“ zeptal se Tom.
„Dalo by se \u0159\u00edct\u2026 ne, nejsem norm\u00e1ln\u00ed<\/em>.“ M\u00e1m chu\u0165 to ud\u011blat. Nev\u00edm, jak zareaguje, ale prost\u011b mus\u00edm. „A asi nebudu norm\u00e1ln\u00ed ani te\u010f\u2026“ Naklon\u00edm se k n\u011bmu a jemn\u011b se ot\u0159u o jeho rty t\u011bmi sv\u00fdmi. <\/p>\n<\/div>\n

autor: Kiki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Kiki Tom Celou cestu jsme se bavili. Bill je naprosto v pohod\u011b. Nech\u00e1pu, jak jsem si o n\u011bm mohl myslet, \u017ee je divnej. Ale p\u016fsobilo to tak. V\u016fbec bych do n\u011bj ne\u0159ekl to, jak si \u017eije. Ve \u0161kole p\u016fsobil uzav\u0159en\u011b, jen\u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[439],"tags":[],"class_list":["post-8300","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-muj-svet-tvuj-svet-nas-svet"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8300","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8300"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8300\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8300"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8300"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8300"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}