{"id":8302,"date":"2011-07-05T18:00:00","date_gmt":"2011-07-05T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8281"},"modified":"2011-07-05T18:00:00","modified_gmt":"2011-07-05T17:00:00","slug":"me-myself-and-romeo-54","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/07\/05\/me-myself-and-romeo-54\/","title":{"rendered":"Me, Myself and Romeo 54."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„No, nazdar,“ m\u00edsto aby se nejprve p\u0159iv\u00edtal se mnou, za\u010dne Pete drbat za u\u0161ima psa, kter\u00fd se o n\u011bj bezprost\u0159edn\u011b po otev\u0159en\u00ed dve\u0159\u00ed op\u0159el p\u0159edn\u00edmi tlapami. Pl\u00e1cnu ho po zadku, aby slezl dol\u016f, a chyst\u00e1m se jej pok\u00e1rat, \u017ee to nesm\u00ed, ale marn\u00e1 snaha. Absinth sice sesko\u010d\u00ed, ale n\u00e1v\u0161t\u011bva ho je\u0161t\u011b jednou podrbe na hlav\u011b, tak\u017ee n\u011bjak\u00e1 v\u00fdchova, na n\u00ed\u017e je beztak pozd\u011b, by byla naprosto k ni\u010demu. Hlavn\u011b, \u017ee j\u00e1 nesm\u00edm na Baxe s\u00e1hnout, kdy\u017e dostane po zadku. U\u017e si m\u011b sta\u010dil obl\u00edbit, co\u017e je snad je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, ne\u017e kdy\u017e na m\u011b vr\u010del. Kdy\u017e toti\u017e te\u010f k Petovi p\u0159ijdu, obluda m\u011b p\u0159i\u0161pendl\u00ed na ze\u010f a za\u010dne mi olizovat obli\u010dej. Ne \u017ee bych n\u011bjak moc tou\u017eil mazlit se s n\u00edm jako on s Absim, ale jde tu o princip. J\u00e1 nem\u016f\u017eu, on ano.<\/p>\n<\/div>\n
„Co se mra\u010d\u00ed\u0161?“ Dloubne m\u011b Pete do \u017eeber, kdy\u017e se jeho pozornost zam\u011b\u0159\u00ed na m\u011b. P\u0159estanu tedy z\u00edrat na chlupatou ob\u0159\u00ed kouli u na\u0161ich nohou, kter\u00e1 se z medv\u00edd\u011bte b\u011bhem n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u016f stala, a zvednu k n\u011bmu pohled. Ne\u017e mu v\u0161ak odpov\u00edm, lehce jej postr\u010d\u00edm dovnit\u0159, abych mohl zav\u0159\u00edt dve\u0159e. Nemus\u00ed n\u00e1s ta baba odnaproti o\u010dumovat. U\u017e takhle ke mn\u011b p\u0159i setk\u00e1n\u00ed vys\u00edl\u00e1 divn\u00e9 pohledy, kter\u00fdmi jako by se ptala, kdy si sem hodl\u00e1m nast\u011bhovat tohoto, kdy\u017e jsem toho p\u0159edchoz\u00edho vypakoval. Nejv\u00edce m\u011b do\u017erala, kdy\u017e se u schr\u00e1nek za\u010dala vypt\u00e1vat, kampak zmizel ten mlad\u00edk, co u m\u011b bydlel. Co je j\u00ed k \u010dertu do toho?!<\/div>\n
\n
„Rozmazluje\u0161 mi psa.“ Vy\u010dtu mu, kdy\u017e nech\u00e1m je\u017eibabu je\u017eibabou, a nespokojen\u011b zavrt\u00edm hlavou.<\/div>\n
„J\u00e1? On u\u017e rozmazlen\u00fd byl.“ Odv\u011bt\u00ed mi pohotov\u011b horko t\u011b\u017eko potla\u010duj\u00edc sm\u00edch.<\/div>\n
„Nebyl,“ br\u00e1n\u00edm se jeho na\u0159\u010den\u00ed, po\u010dk\u00e1m, a\u017e se zuje a zam\u00ed\u0159\u00edm do ob\u00fdv\u00e1ku. Kam douf\u00e1m, \u017ee dojdu a nep\u0159eraz\u00edm se, proto\u017ee Abs\u00edk poskakuje jak pominut\u00fd, mot\u00e1 se mi pod nohama, a co chvilku o n\u011bj zakopnu.<\/div>\n
„Byl.“ Promluv\u00ed znovu blon\u010f\u00e1k, kdy\u017e se usazuje na \u017eidli u stolu. „A leze po mn\u011b, proto\u017ee c\u00edt\u00ed Baxe.“ Vysv\u011btl\u00ed mi, pro\u010d ta p\u0159ehnan\u00e1 Absinthova l\u00e1ska k n\u011bmu. A\u0165 si \u0159\u00edk\u00e1, co chce. Rozmazluje ho.<\/div>\n
„Absi, m\u00edsto.“ Zamra\u010d\u00edm se na n\u011bj, kdy\u017e se chyst\u00e1 vyhoupnout a polo\u017eit packy Petovi na nohy. Kupodivu m\u011b poslechne a ulehne pod n\u011bj. Pohledy pln\u00e9 v\u00fd\u010ditek se sna\u017e\u00edm ignorovat, s\u00e1hnu do lednice pro vychlazen\u00fd d\u017eus, a kdy\u017e u\u017e jej nal\u00e9v\u00e1m do sklenic, zaraz\u00edm se.<\/p>\n<\/div>\n
Okam\u017eit\u011b se oto\u010d\u00edm na na\u0161eho hosta, vykul\u00edm na n\u011bj o\u010di a zept\u00e1m se: „My jdeme dneska zase\u2026“ N\u011bkolika gesty nazna\u010d\u00edm sport, kter\u00fd spolu pravideln\u011b provozujeme, a okam\u017eit\u011b se za\u010dnu modlit, aby mi mou domn\u011bnku nepotvrdil. Pete se na m\u011b chvilku jen ml\u010dky d\u00edv\u00e1, o\u010dividn\u011b pobaven m\u00fdm pantomimick\u00fdm ztv\u00e1rn\u011bn\u00edm b\u011bhu, ale nakonec jen zavrt\u00ed hlavou. Kdyby jen tu\u0161il, jak\u00fd k\u00e1men mi spadl ze srdce! Mus\u00ed na m\u011b pomalu, pokud tedy nechce, aby to se mnou seklo. Nejsem u\u017e zvykl\u00fd na tolik pohybu, to b\u00fdvalo d\u0159\u00edve. V posledn\u00edch letech jsem m\u00edrn\u011b zpohodln\u011bl a jde to sakra zn\u00e1t! Kondi\u010dku nem\u00e1m skoro \u017e\u00e1dnou. Mo\u017en\u00e1 bych v tom nicned\u011bl\u00e1n\u00ed pokra\u010doval, jen\u017ee to bych se nesm\u011bl d\u00e1t dohromady s n\u011bk\u00fdm, kdo je \u0161\u00edlenec, kter\u00fd nejen\u017ee chod\u00ed do posilovny, ale je\u0161t\u011b b\u011bh\u00e1. O dal\u0161\u00edch aktivit\u00e1ch jsem necht\u011bl nic sly\u0161et, \u010dist\u011b ve vlastn\u00edm z\u00e1jmu.<\/p>\n<\/div>\n
Vlastn\u011b se mu nediv\u00edm, s t\u00edm jeho teletem norm\u00e1ln\u00ed klidn\u00e9 proch\u00e1zky nep\u0159ipadaj\u00ed v \u00favahu a vy\u017eaduje to dobrou t\u011blesnou kondici. V\u0161ak jsem si na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei vyzkou\u0161el, jak\u00e9 to je, dr\u017eet jej na vod\u00edtku a sta\u010dit jeho tempu. Dobrovoln\u011b jsem se nab\u00eddl, \u017ee ho vyven\u010d\u00edm. \u0158\u00edkal jsem si, \u017ee kdy\u017e zvl\u00e1dnu Absiho, mus\u00edm tohohle zm\u00e1knout taky. Jak jen jsem se m\u00fdlil! Norm\u00e1ln\u00edm pomal\u00fdm tempem vydr\u017eel j\u00edt nanejv\u00fd\u0161 p\u011bt minut, pak za\u010dal t\u00e1hnout. U n\u011bj se za ch\u016fzi pova\u017euje b\u011bh. Nechci ani rad\u011bji v\u011bd\u011bt, co si p\u0159edstavuje pod pojmem b\u011bhat, to mus\u00ed b\u00fdt n\u011bco p\u0159\u00edmo vra\u017eedn\u00e9ho tempa!<\/div>\n
K Petovi jsem se vr\u00e1til na\u0161t\u011bst\u00ed cel\u00fd, ale \u0161\u00edlen\u011b zad\u00fdchan\u00fd. Kdy\u017e jsem mu vyl\u00ed\u010dil, co ta bestie ud\u011blala, vyslechl m\u011b, ale m\u00edsto politov\u00e1n\u00ed jsem se do\u010dkal z\u00e1chvatu sm\u00edchu. Kdy\u017e se uklidnil, vysv\u011btlil mi, \u017ee Bax je zvykl\u00fd zrychlit, jakmile se ocitne na rohu ulice. Odtud pr\u00fd v\u017edycky b\u011b\u017e\u00ed. Nezapomn\u011bl dodat, \u017ee kdybych s n\u00edm \u0161el na druhou stranu, kudy jsme \u0161li tenkr\u00e1t spole\u010dn\u011b v\u0161ichni t\u0159i, nedopadl bych takhle. Myslel jsem, \u017ee ho u\u0161krt\u00edm! To mi to nemohl \u0159\u00edct d\u0159\u00edv?<\/p>\n<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee nem\u00e1\u0161 \u010das.“ Podotknu, co mi asi p\u0159ed dv\u011bma dny \u0159\u00edkal, kdy\u017e used\u00e1m na vedlej\u0161\u00ed \u017eidli. Tedy on ne\u0159ekl p\u0159\u00edmo, \u017ee nem\u00e1 \u010das, ale z toho, co mi vyl\u00ed\u010dil, jsem nabyl dojmu, \u017ee je v\u00edc ne\u017e zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd. Proto jsem si napl\u00e1noval, \u017ee se pokus\u00edm napsat n\u011bjak\u00e9 nov\u00e9 p\u00edsni\u010dky, sejdu se s kapelou, spole\u010dn\u011b je probereme a vyraz\u00edm s nimi i n\u011bkam posed\u011bt, kdy\u017e m\u011b po\u0159\u00e1d tak p\u0159emlouvaj\u00ed.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsem, \u017ee na tebe si ho ud\u011bl\u00e1m.“ P\u0159ipomene mi sv\u00e1 slova a u\u0161kl\u00edbne se, jeliko\u017e si stejn\u011b jako j\u00e1 vzpomn\u011bl na mou, dalo by se \u0159\u00edct, \u017e\u00e1rlivou sc\u00e9nu, kdy mi ozn\u00e1mil, \u017ee se mu sch\u016fzka v ten den nehod\u00ed. Nahlas to v\u0161ak nekomentuje, on ten pohled sta\u010d\u00ed! „Krom toho, cht\u011bl jsem se\u2026“ Zmlkne a nat\u00e1hne se po magaz\u00ednu. O\u010dima rychle p\u0159e\u010dte v\u00fdrok na ob\u00e1lce, pod\u00edv\u00e1 se na tv\u00e1\u0159 osoby, kter\u00e9 se dostalo t\u00e9 pocty b\u00fdt na tituln\u00ed stran\u011b, a pod\u00edv\u00e1 se zp\u011bt na m\u011b. K\u00fdvnu, jako\u017ee jsem to ji\u017e \u010detl.<\/p>\n<\/div>\n
„Ty jsi to v\u011bd\u011bl, \u017ee jo?“ Vyslov\u00edm, co m\u011b napadne jako prvn\u00ed, kdy\u017e se zam\u011b\u0159\u00edm na to, jak se tv\u00e1\u0159il. Nevypadal moc p\u0159ekvapen\u011b, p\u016fsobilo to, jako by s t\u00edm byl u\u017e d\u00e1vno obezn\u00e1men.<\/div>\n
„Kdy\u017e se za\u010dalo \u0161u\u0161kat, \u017ee Bill v\u00fdb\u011brem sv\u00e9 tv\u00e1\u0159e \u0161okoval, v\u0161ichni se m\u011b ptali, zda to nenab\u00eddl mn\u011b. Jednomu po druh\u00e9m jsem opakoval, \u017ee ne. Ov\u0161em tohle<\/em> vyjde na stejno.“ Pod\u00edv\u00e1m se na tv\u00e1\u0159 pro m\u011b naprosto nezn\u00e1m\u00e9ho \u010dlov\u011bka na titulce magaz\u00ednu, jen\u017e Pete s neskr\u00fdvan\u00fdm opovr\u017een\u00edm odhodil. V\u00fdznam toho, co tu pov\u00edd\u00e1, mi dost dob\u0159e nedoch\u00e1z\u00ed, proto\u017ee nejsem obezn\u00e1men s d\u011bn\u00edm v jeho sv\u011bt\u011b.<\/div>\n
„Ty ho zn\u00e1\u0161?“ Polo\u017e\u00edm ot\u00e1zku, co m\u011b svrb\u011bla na jazyku, d\u0159\u00edve ne\u017e si ji sta\u010d\u00edm po\u0159\u00e1dn\u011b rozmyslet.<\/div>\n
„Bohu\u017eel.“ Zakabon\u00ed se. „Odpus\u0165, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee Bill je cvok, ale \u017ee a\u017e takov\u00fd… Sice m\u011b jeho jm\u00e9no napadlo, ale nakonec jsem si \u0159ekl, \u017ee je to blbost! No a nen\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
„Kdo je to?“ Do\u017eaduji se vysv\u011btlen\u00ed, co je ta nov\u00e1 tv\u00e1\u0159 Billovy spole\u010dnosti za\u010d.<\/div>\n
„\u010clov\u011bk, s kter\u00fdm tv\u016fj bratr do ned\u00e1vn\u00e9 doby nemohl b\u00fdt v jedn\u00e9 m\u00edstnosti, proto\u017ee hrozilo, \u017ee mu sko\u010d\u00ed po krku a zabije ho. Pokud se chce\u0161 zeptat, co mu ud\u011blal, tak \u0161et\u0159i dech, nev\u00edm to.“ Tak proto \u0159\u00edkal, \u017ee by vy\u0161lo na stejno, kdyby tu pr\u00e1ci nab\u00eddl jemu. Na Peta m\u00e1 toti\u017e taky pifku, jeho vztah k n\u011bmu dvakr\u00e1t v\u0159el\u00fd nen\u00ed a asi ani nebude. Ten Bill je fakt nevyzpytateln\u00fd, znovu mi to potvrdil.<\/div>\n
„Kdyby ti to\u2026“<\/div>\n
„Odm\u00edtl bych.“ Jako by svedl \u010d\u00edst my\u0161lenky, odpov\u00ed mi, na\u010d jsem se cht\u011bl zeptat, p\u0159esto\u017ee jsem ot\u00e1zku nedopov\u011bd\u011bl do konce. Sta\u010d\u00ed mi jen pohl\u00e9dnout do smaragdov\u00fdch o\u010d\u00ed, abych se ubezpe\u010dil, \u017ee co \u0159\u00edk\u00e1, nejsou jen plan\u00e1 slova, ale pravda.<\/div>\n
„Ani kdyby ti nab\u00eddl v\u00edc, ne\u017e m\u00e1\u0161 te\u010f?“ Z\u00e1m\u011brn\u011b jej zkou\u0161\u00edm nebo by se sp\u00ed\u0161e hodilo \u0159\u00edci, provokuji, a\u010dkoli zn\u00e1m jeho postoj. L\u00edb\u00ed se mi toti\u017e, kdy\u017e se tv\u00e1\u0159\u00ed v\u00e1\u017en\u011b. Slu\u0161\u00ed mu to snad je\u0161t\u011b v\u00edc, ne\u017e kdy\u017e se sm\u011bje.<\/div>\n
„Nikdy. U\u017e jen kv\u016fli tob\u011b ne.“ Znovu se na m\u011b pod\u00edv\u00e1 t\u00edm pohledem, j\u00edm\u017e m\u011b v\u017edy uvede do rozpak\u016f, \u017ee pak nev\u00edm, kam s o\u010dima. P\u0159ijde mi hloup\u00e9 zeptat se, pro\u010d pr\u00e1v\u011b kv\u016fli mn\u011b, a vlastn\u011b to ani v\u011bd\u011bt nechci. Budu d\u00e1l v\u011b\u0159it tomu, co si mysl\u00edm, a to \u017ee ho k tomu vede cit, jen\u017e ke mn\u011b chov\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
BILL<\/p>\n<\/div>\n
Bo\u017ee, to je blbec,<\/em> pomysl\u00edm si, ale d\u00e1l se pokrytecky usm\u00edv\u00e1m a sna\u017e\u00edm se vypadat zaujat jeho vypr\u00e1v\u011bn\u00edm. Pete je sice zmetek, ale b\u00fdval sv\u011btlou v\u00fdjimkou mezi modely. Dalo se ho poslouchat, kdy\u017e o n\u011b\u010dem mluvil. Alespo\u0148 tedy do doby, ne\u017e se za\u010dal chovat, jako bych mu b\u016fhv\u00edjak ubli\u017eoval. Tenhle, co sed\u00ed naproti mn\u011b, m\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u00fdm zp\u016fsobem nud\u00ed, a k tomu m\u00e1 v hlav\u011b seno a piliny m\u00edsto mozku. Jen\u017ee ho pot\u0159ebuji a pro blaho firmy mus\u00edm zatnout zuby, vydr\u017eet a trp\u011bliv\u011b naslouchat t\u011bm jeho \u017ev\u00e1st\u016fm.<\/p>\n<\/div>\n
„Kde m\u00e1\u0161 v\u016fbec Peteeho?“ Zept\u00e1 se m\u011b zni\u010dehonic na osobu, o kter\u00e9 jsem s\u00e1m p\u0159ed chv\u00edl\u00ed uva\u017eoval. Jestli n\u011bco m\u016fj ex nesn\u00e1\u0161el, tak kdy\u017e mu n\u011bkdo \u0159\u00edkal Petee. Dalo by se to p\u0159irovnat ke mn\u011b a moj\u00ed averzi, kdy\u017e mne n\u011bkdo oslovuje Wille. Jsem Bill, ne n\u011bjak\u00fd William nebo snad h\u016f\u0159 Wilhelm!<\/div>\n
„V\u00edm j\u00e1, kde je ho konec.“ Pokr\u010d\u00edm rameny a sna\u017e\u00edm se z\u016fstat ledov\u011b klidn\u00fd, a\u010d je to nadm\u00edru slo\u017eit\u00e9, proto\u017ee jakmile n\u011bkdo zm\u00edn\u00ed Peta, okam\u017eit\u011b si vybav\u00edm i Toma. Douf\u00e1m, \u017ee manek\u00fdn je n\u011bkde v Tramt\u00e1rii hezky daleko od m\u00e9ho dvoj\u010dete. Zpr\u00e1vy o n\u011bm \u017e\u00e1dn\u00e9 nejsou, kdy\u017e pominu to, co na sebe vykecal v rozhovorech, kter\u00fdch v posledn\u00edch t\u00fddnech poskytnul na m\u016fj vkus a\u017e moc. Jen\u017ee je to zmetek a nic ze sv\u00e9ho soukrom\u00ed neprozradil vyjma toho, \u017ee je neuv\u011b\u0159iteln\u011b \u0161\u0165astn\u00fd. Je mi na zvracen\u00ed! On, kter\u00fd si v\u016fbec nezaslou\u017e\u00ed, si u\u017e\u00edv\u00e1 mo\u017en\u00e1 dokonce s m\u00fdm vlastn\u00edm br\u00e1chou! A j\u00e1? Sed\u00edm tu a poslouch\u00e1m pablba.<\/p>\n<\/div>\n
„Vy spolu neto<\/em>? Za\u010dalo se pov\u00eddat, \u017ee ses k n\u011bmu vr\u00e1til.“<\/div>\n
„To bych asi byl s n\u00edm, nemysl\u00ed\u0161?“ Kysele se usm\u011bji, p\u0159ejdu fakt, \u017ee mi st\u00e1le tyk\u00e1, a\u010d jsem si n\u011bkolikr\u00e1t d\u016frazn\u011b odka\u0161lal na znamen\u00ed nelibosti a tyk\u00e1n\u00ed jsem mu osobn\u011b nenab\u00eddl, a napiji se k\u00e1vy. J\u00e1 mu d\u00e1m „neto“! Co je mu po tom, s k\u00fdm j\u00e1 „to“ a „neto“! A\u0165 moc neprovokuje! Mus\u00edm se sakra dr\u017eet zp\u00e1tky, abych ho nezardousil. Pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj, probodnu jej o\u010dima a chyst\u00e1m se p\u0159ej\u00edt k tomu, pro\u010d jsme se tu vlastn\u011b se\u0161li. \u010c\u00edm d\u0159\u00edv se ho zbav\u00edm, t\u00edm l\u00e9pe pro m\u011b. Pak se mi v\u0161ak znovu ozve v hlav\u011b jeho hlas, kter\u00fd mi \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee se pov\u00edd\u00e1 n\u011bco o m\u00e9m n\u00e1vratu k Petovi. „Kde jsi to vzal?“<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„\u017de jsem se k n\u011bmu vr\u00e1til. Kdo to rozn\u00e1\u0161\u00ed?“ Vyt\u00e1\u010d\u00ed m\u011b fakt, \u017ee m\u00e1 n\u011bkdo tu drzost, m\u00edt m\u011b za tak uboh\u00e9ho, \u017ee bych se dopro\u0161oval, aby m\u011b vzal zp\u00e1tky. Ani kdyby to byl posledn\u00ed \u010dlov\u011bk na sv\u011bt\u011b! Nepon\u00ed\u017eil bych se p\u0159ed n\u00edm. On m\u011b nazval d\u011bvkou, on m\u011b zml\u00e1til a on mi otravuje \u017eivot. Omluvit by se m\u011bl jedin\u011b<\/em> on.<\/em><\/div>\n
„Nev\u00edm. Zaslechl jsem to.“ Jm\u00e9no toho odv\u00e1\u017elivce, co si trouf\u00e1 tvrdit n\u011bco takov\u00e9ho, se tedy nedozv\u00edm. Doty\u010dn\u00fd m\u00e1 \u0161t\u011bst\u00ed. Hned bych si to s n\u00edm vyjasnil. Jsem sice zvykl\u00fd, \u017ee o mn\u011b koluj\u00ed r\u016fzn\u00e9 zv\u011bsti, ale tohle bych si l\u00edbit nenechal. J\u00e1 a Pete znovu spolu? Nic sm\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edho jsem dlouho nesly\u0161el!<\/p>\n<\/div>\n
TOM<\/p>\n<\/div>\n
„Pot\u0159ebuje\u0161 n\u011bco?“ Usm\u011bji se na Taru, zp\u011bva\u010dku kapely, jej\u00ed\u017e jsem producentem, kdy\u017e si v\u0161imnu, \u017ee post\u00e1v\u00e1 na prahu, prohl\u00ed\u017e\u00ed si m\u011b a nem\u00e1 se k tomu, aby na m\u011b promluvila. Zapnu ta\u0161ku, p\u0159ehod\u00edm si ji p\u0159es rameno a se slune\u010dn\u00edmi br\u00fdlemi v ruce na ni hled\u00edm, \u010dekaje, zda mi prozrad\u00ed, co ji za mnou p\u0159ivedlo \u010di ne. A\u010dkoli tak zhruba tu\u0161\u00edm, pro\u010d tu je. M\u016fj pozorovac\u00ed talent na \u017eensk\u00e9 funguje po\u0159\u00e1d stejn\u011b dob\u0159e jako kdysi. Sta\u010d\u00ed mi p\u00e1r chvil a pozn\u00e1m, jak na tom u doty\u010dn\u00e9 jsem. Radost z toho ale nem\u00e1m, jen to komplikuje situaci.<\/div>\n
„Cht\u011bla jsem se\u2026 U\u017e jde\u0161?“ Ot\u00e1zka jist\u011b m\u011bla zn\u00edt jinak, ale budi\u017e. Ned\u00e1m na sob\u011b nic zd\u00e1t a p\u0159ik\u00fdvnu.<\/div>\n
„Jo, n\u011bkdo na m\u011b toti\u017e \u010dek\u00e1.“<\/div>\n
„N\u011bkdo d\u016fle\u017eit\u00fd?“ Tara za\u010dne okam\u017eit\u011b vyzv\u00eddat. Podle toho, jak se tv\u00e1\u0159\u00ed, se domn\u00edv\u00e1m, \u017ee se j\u00ed moc nezamlouv\u00e1, co jsem pr\u00e1v\u011b \u0159ekl.<\/div>\n
„Ano, hodn\u011b d\u016fle\u017eit\u00fd. A pokud se zase<\/em> opozd\u00edm, dostanu par\u00e1dn\u011b do t\u011bla.“ Z \u00fast mi pronikne pobaven\u00fd sm\u00edch. Sp\u00ed\u0161 bych odhadoval, \u017ee bych poslouchal v\u00fd\u010ditky typu, \u017ee jemu st\u00e1le p\u0159edhazuji, kdy\u017e p\u0159ijde pozd\u011b a s\u00e1m jsem v posledn\u00edch t\u00fddnech nep\u0159i\u0161el ani jednou v\u010das. Ale kdov\u00ed, t\u0159eba by mi fakt dal zabrat, co\u017e bych taky nemusel p\u0159e\u017e\u00edt\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Cht\u011bla jsi se mnou o n\u011b\u010dem mluvit?“ Zastav\u00edm se naproti n\u00ed, pohr\u00e1v\u00e1m si s br\u00fdlemi a trp\u011bliv\u011b vy\u010dk\u00e1v\u00e1m.<\/div>\n
„Jen m\u011b napadlo\u2026 Jestli bys t\u0159eba se mnou n\u011bkam neza\u0161el?“ S nad\u011bj\u00ed v o\u010d\u00edch se na m\u011b zad\u00edv\u00e1 a p\u0159ipomene mi t\u00edm v\u0161echny ty d\u00edvky, kter\u00e9 st\u00e1ly hodiny p\u0159ed hotelem, jen aby n\u00e1s koutkem oka zahl\u00e9dly, v\u0161echny ty v davu pod p\u00f3diem, jejich\u017e zrak se k n\u00e1m up\u00edral a je\u017e doufaly, \u017ee zrovna jich si v\u0161imneme. Jedna jako druh\u00e1 snila o tom, \u017ee bude tou, s n\u00ed\u017e si za\u010dneme. Ke mn\u011b se jich p\u00e1r dostalo, ale l\u00e1ska z toho nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1.<\/div>\n
„N\u011bkdy jindy klidn\u011b, pro\u010d ne. Jsme p\u0159ece kamar\u00e1di.“ V\u011bnuji j\u00ed \u00fasm\u011bv a pohlad\u00edm ji po pa\u017ei. Neuniklo mi, jak se p\u0159i slov\u011b ‚kamar\u00e1di‘ zatv\u00e1\u0159ila, co\u017e mi jen potvrdilo to, co jsem si myslel a \u010deho jsem se tolik b\u00e1l. Budu j\u00ed muset d\u00e1t n\u011bjak \u0161etrn\u011b najevo, \u017ee v\u00edc ne\u017e p\u0159\u00e1telstv\u00ed ode m\u011b \u010dekat nem\u016f\u017ee. Nerad bych kv\u016fli tomu opustil pr\u00e1ci, kter\u00e1 m\u011b napl\u0148uje a hrozn\u011b bav\u00ed.<\/div>\n
„Jsme.“ Kone\u010dn\u011b ke mn\u011b zvedne o\u010di a pokus\u00ed se mi \u00fasm\u011bv oplatit, ale moc j\u00ed to nejde. Cht\u011bl jsem j\u00ed je\u0161t\u011b n\u011bco \u0159\u00edct, ale sebere se a odejde. T\u00edm se rozhovor odkl\u00e1d\u00e1 na jindy, nebylo by dobr\u00e9 za n\u00ed te\u010f chodit. Jasn\u011b mi nazna\u010dila, \u017ee chce b\u00fdt sama. Baby,<\/em> bleskne mi hlavou, kdy\u017e opou\u0161t\u00edm Pat\u016fv d\u016fm a otev\u00edr\u00e1m dve\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
„Baf!“ Ozve se za mnou znenad\u00e1n\u00ed mu\u017esk\u00fd hlas, kter\u00fd mi m\u00e1lem zp\u016fsob\u00ed infarkt. \u00dalekem nadsko\u010d\u00edm, na co\u017e doty\u010dn\u00fd reaguje sm\u00edchem. Prudce se oto\u010d\u00edm a otev\u0159u \u00fasta za \u00fa\u010delem vynadat mu. Nad\u00e1vky v\u0161ak spolknu, ale n\u011bjakou tu \u0161tiplavou v\u011btu si neodpust\u00edm.<\/div>\n
„Ty m\u011b v\u00e1\u017en\u011b chce\u0161 zab\u00edt, co? Nejprve m\u011b hon\u00ed\u0161 po parku, pak m\u011b na\u017eene\u0161 na st\u011bnu, a te\u010f m\u011b tu d\u011bs\u00ed\u0161. Je\u0161t\u011b p\u00e1rkr\u00e1t a zbav\u00ed\u0161 se m\u011b nadosmrti.“<\/div>\n
„To bych nerad.“ Pete se p\u0159estane op\u00edrat o fas\u00e1du Patova obydl\u00ed a ud\u011bl\u00e1 krok m\u00fdm sm\u011brem. Ze zvyku si prohl\u00e9dnu, co m\u00e1 na sob\u011b, abych znovu zjistil, \u017ee vypad\u00e1 v\u00edc ne\u017e dob\u0159e.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi mi nezavolal, \u017ee tu \u010dek\u00e1\u0161, pustil bych t\u011b\u2026“<\/div>\n
„To mi nab\u00edzel u\u017e jeden, co vy\u0161el p\u0159ed chvilkou ven.“<\/div>\n
„M\u011bl \u010depici k\u0161iltem dozadu?“ Mrknu na n\u011bj, a kdy\u017e k\u00fdvne, vyslov\u00edm jm\u00e9no toho, kdo to byl: „Mickey, tedy Michael, ale \u0159\u00edkaj\u00ed mu Mickey.“<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159i vzpom\u00ednce na to, jak se kytarista roz\u010diluje, kdykoli na n\u011bj n\u011bkdo zavol\u00e1 jm\u00e9nem my\u0161\u00e1ka od Disneye, se neubr\u00e1n\u00edm tomu, abych se alespo\u0148 usm\u00e1l. Ch\u00e1pu ho, s\u00e1m jsem se vztekal, kdy\u017e m\u011b n\u011bkdo oslovil Thomas, a kdy\u017e se m\u011b pak i po letech ptali, zda se skute\u010dn\u011b jmenuji Tom nebo to je zkr\u00e1cen\u00e1 verze del\u0161\u00ed varianty. P\u0159ipadal jsem si jak papou\u0161ek, ten rovn\u011b\u017e st\u00e1le dokola opakuje jednotliv\u00e1 slova. Kdy\u017e u\u017e se n\u00e1s neptali, pro\u010d se jmenujeme Tokio Hotel, vypt\u00e1vali se na moje a br\u00e1chovo jm\u00e9no. S\u00e1m sv\u011b\u0159ence oslovuji „Michaeli“ nebo „Mikeu“, v jeho nep\u0159\u00edtomnosti mi to v\u0161ak ob\u010das uklouzne a pou\u017eiji nesn\u00e1\u0161en\u00e9 „Mickey“.<\/p>\n<\/div>\n
„Ty jsi p\u0159i\u0161el p\u011b\u0161ky?“ Nepoda\u0159\u00ed se mi skr\u00fdt \u00fadiv a rozmrzelost, kdy\u017e k\u00fdvne, \u010d\u00edm\u017e mi jen potvrd\u00ed, \u017ee budeme muset po sv\u00fdch. M\u011bl bych si n\u011bjak\u00e9 auto po\u0159\u00eddit. Jen\u017ee nejsem Bill, abych si vozil zadek v nejnov\u011bj\u0161\u00edch modelech a ty st\u0159\u00eddal podle toho, co m\u00e1m zrovna na sob\u011b. Krom toho, v\u010dera jsem se zase o kus posunul k rozhodnut\u00ed p\u0159est\u011bhovat se do nov\u00e9ho bytu. Kdy\u017e o st\u011bhov\u00e1n\u00ed mluvil Bill, br\u00e1nil jsem se. Ne v\u0161ak proto, \u017ee bych cht\u011bl byt, v n\u011bm\u017e bydl\u00edm, opustit jedin\u011b nohama nap\u0159ed, ale kv\u016fli tomu, \u017ee mi to ozn\u00e1mil jako hotovou v\u011bc. S\u00e1m v\u0161ak o st\u011bhov\u00e1n\u00ed uva\u017euji \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce, nebo\u0165 po\u0159\u00e1d nar\u00e1\u017e\u00edm na v\u011bci, je\u017e mi jej p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed. Dokonce jsem zlikvidoval i hrnky, z kter\u00fdch kdy pil. Jakmile jsem se na n\u011b pod\u00edval, m\u011bl jsem p\u0159ed o\u010dima dvoj\u010de, jak je \u0161t\u00edhl\u00fdmi prsty obj\u00edm\u00e1 a jak hrnek pozved\u00e1v\u00e1 k \u00fast\u016fm. Jeden by se z toho zbl\u00e1znil!<\/p>\n<\/div>\n
„Alespo\u0148 se tro\u0161ku projdeme.“ Prohl\u00e1s\u00ed s \u00fasm\u011bvem. Tro\u0161ku se projdeme, to tak! M\u00e1me p\u0159ed sebou p\u011bkn\u00fd kus cesty. D\u00e1l ne\u017e do centra nejdu, na to a\u0165 zapomene. Rad\u011bji nastoup\u00edm do p\u0159epln\u011bn\u00e9ho MHD\u010dka, ne\u017e abych se dom\u016f t\u00e1hl p\u011b\u0161ky!<\/p>\n<\/div>\n
BILL<\/p>\n<\/div>\n
„Zatracen\u011b!“ Vyk\u0159iknu, kdy\u017e zjist\u00edm, \u017ee jsem si p\u0159isk\u0159\u00edpl c\u00edp saka. Na\u0161tvan\u011b otev\u0159u dv\u00ed\u0159ka od auta, vyprost\u00edm se ze zajet\u00ed a vykro\u010d\u00edm podzemn\u00ed gar\u00e1\u017e\u00ed sm\u011brem k v\u00fdtahu. Jestli m\u00e1 n\u011bkdo v \u017eivot\u011b pech, jsem to jedin\u011b j\u00e1. Pitome\u010dka jsem se zbavil a u\u017e d\u00e1vno bych mohl sed\u011bt doma s nohama na stole, jen\u017ee to bych si nesm\u011bl zapomenout v kancel\u00e1\u0159i kl\u00ed\u010de od domu. Aby toho nebylo m\u00e1lo, zjistil jsem to a\u017e p\u0159i p\u0159\u00edjezdu dom\u016f, tak\u017ee jsem nasedl zp\u00e1tky do auta a vydal se pro n\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
\u0158ekl bych, \u017ee je tu n\u011bjak podez\u0159ele m\u00e1lo aut, kdy\u017e uv\u00e1\u017e\u00edm, \u017ee do konce pracovn\u00ed doby zb\u00fdv\u00e1 v\u00edce ne\u017e hodina. O\u010dividn\u011b pan\u00e1\u010dkov\u00e9 ne\u010dekali, \u017ee bych se je\u0161t\u011b dnes mohl vr\u00e1tit. Ti a\u0165 se t\u011b\u0161\u00ed! Jsem zv\u011bdav, jak se budou tv\u00e1\u0159it, a\u017e m\u011b uvid\u00ed. Kr\u00e1\u010deje ztemn\u011bl\u00fdm m\u00edstem ne\u0161et\u0159\u00edm nad\u00e1vkami na bandu ni\u010dem\u016f, jim\u017e jsem dal pr\u00e1ci. Akor\u00e1t m\u011b vyko\u0159is\u0165uj\u00ed, nic v\u00edc! Pokra\u010doval bych v tom jist\u011b d\u00e1l, kdybych neusly\u0161el zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u0161ramot. Zastav\u00edm se a rozhl\u00e9dnu se kolem sebe. Cel\u00fd prostor d\u016fkladn\u011b zkoum\u00e1m o\u010dima, aby mi neunikl sebemen\u0161\u00ed podez\u0159el\u00fd pohyb. Kdy\u017e v\u0161ak zjist\u00edm, \u017ee nikde nen\u00ed ani \u017eiv\u00e1\u010dka, znovu se rozejdu. Zvuk se ale ozve podruh\u00e9, tentokr\u00e1t mnohem bl\u00ed\u017ee, a nav\u00edc se k \u0161oup\u00e1n\u00ed podr\u00e1\u017eek p\u0159idal i cinkot n\u011b\u010deho kovov\u00e9ho. Srdce mi za\u010dne zb\u011bsile tlouct, jeho tlukot c\u00edt\u00edm a\u017e ve sp\u00e1nc\u00edch a uvnit\u0159 m\u011b se v\u0161echno za\u010dne sv\u00edrat. Posledn\u00ed kapkou je, kdy\u017e mi nad hlavou praskne sv\u011btlo. V tu chv\u00edli u\u017e nev\u00e1h\u00e1m a rozeb\u011bhnu se k v\u00fdtahu. Jako smyslu zbaven\u00fd tisknu tla\u010d\u00edtko na jeho p\u0159ivol\u00e1n\u00ed, neust\u00e1le se ohl\u00ed\u017e\u00edm, a kdy\u017e plechov\u00fd kr\u00e1m nejede, n\u011bkolikr\u00e1t do n\u011bj prudce kopnu nohou.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u011blej, zatracen\u011b!“ Zabu\u0161\u00edm na chladn\u00e9 kovov\u00e9 dve\u0159e, kter\u00e9 se ne a ne otev\u0159\u00edt. Vystra\u0161en\u00fd na nejvy\u0161\u0161\u00ed mo\u017enou m\u00edru se pod\u00edv\u00e1m sm\u011brem, odkud jsem p\u0159ed chvilkou p\u0159ib\u011bhl. A kdy\u017e zahl\u00e9dnu st\u00edn, kter\u00fd se p\u0159ibli\u017euje, ud\u011bl\u00e1m nejv\u011bt\u0161\u00ed hloupost, jakou mohu. Oto\u010d\u00edm se z\u00e1dy k n\u011bmu, p\u0159itisknu se k v\u00fdtahu a se sev\u0159en\u00fdm hrdlem, tlukouc\u00edm srdcem a my\u0161lenkami na m\u016fj konec \u010dek\u00e1m, co bude d\u00e1l.<\/div>\n
„Pane Kaulitzi?“<\/p>\n<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay „No, nazdar,“ m\u00edsto aby se nejprve p\u0159iv\u00edtal se mnou, za\u010dne Pete drbat za u\u0161ima psa, kter\u00fd se o n\u011bj bezprost\u0159edn\u011b po otev\u0159en\u00ed dve\u0159\u00ed op\u0159el p\u0159edn\u00edmi tlapami. Pl\u00e1cnu ho po zadku, aby slezl dol\u016f, a chyst\u00e1m se jej pok\u00e1rat, \u017ee to<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[342],"tags":[],"class_list":["post-8302","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-me-myself-and-romeo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8302","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8302"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8302\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8302"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8302"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8302"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}