{"id":8312,"date":"2011-07-04T16:00:00","date_gmt":"2011-07-04T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8291"},"modified":"2011-07-04T16:00:00","modified_gmt":"2011-07-04T15:00:00","slug":"byl-jednou-jeden-ucitel-29","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/07\/04\/byl-jednou-jeden-ucitel-29\/","title":{"rendered":"Byl jednou jeden u\u010ditel 29."},"content":{"rendered":"
autor: Fabiana<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
-Tom-<\/div>\n
Probud\u00edm se. P\u0159ed v\u00ed\u010dka je \u017eluto – pootev\u0159u o\u010di na mal\u00e9 \u0161kv\u00edrky a p\u00e1tr\u00e1m v tom obrovsk\u00e9m mno\u017estv\u00ed sv\u011btla (odkud se jen bere?) p\u00e1tr\u00e1m po jak\u00e9mkoli n\u00e1znaku ud\u00e1lost\u00ed v\u010derej\u0161\u00edho dne. V hlav\u011b m\u00e1m pr\u00e1zdno a jedin\u00e9, co vid\u00edm, je to sv\u011btlo. Je a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 siln\u00e9. Posad\u00edm se, mnu si o\u010di. P\u0159i zm\u011bn\u011b polohy ze mne lehce sklouzne chatrn\u00e1 pokr\u00fdvka pro\u017eran\u00e1 od mol\u016f (a snad i n\u011b\u010deho v\u011bt\u0161\u00edho). Hol\u00e1 hru\u010f a z\u00e1da m\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u011b sv\u011bd\u00ed. Prohl\u00e9dnu si matraci, zaslou\u017eila by vy\u010distit. Ur\u010dit\u011b je v n\u00ed spousta hav\u011bti. Rozto\u010di, \u010dervi, housenky… Rad\u0161i na to nemyslet.<\/p>\n<\/div>\n
Rozhl\u00e9dnu se kolem. Jsem v mal\u00e9 m\u00edstnosti bez oken, nalevo i napravo ode mne jen \u0161ikm\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00e9 tr\u00e1my, pokryt\u00e9 spoustou sl\u00e1my – nebo n\u011b\u010deho podobn\u00e9ho – a p\u0159ede mnou zd\u011bn\u00fd troj\u00faheln\u00edk, z\u0159ejm\u011b pr\u016f\u010del\u00ed domu. Vypad\u00e1 to jako na p\u016fd\u011b m\u00e9 babi\u010dky. A\u017e na tu matraci.<\/div>\n
Slune\u010dn\u00ed sv\u011btlo sem pronik\u00e1 d\u00edrami ve st\u0159e\u0161e. P\u0159i pohledu na n\u011b se mi vybav\u00ed hv\u011bzdy. Snad jsem se na n\u011b odsud n\u011bkdy d\u00edval. Mo\u017en\u00e1 to bylo v\u010dera. Mo\u017en\u00e1 je to u\u017e t\u00fdden, mo\u017en\u00e1 rok. Mo\u017en\u00e1 v minul\u00e9m \u017eivot\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Sklon\u00edm hlavu – Bill st\u00e1le sp\u00ed. Vypad\u00e1 jako and\u011bl. Jako and\u011bl, jeho\u017e strhli z oblasti klidu a m\u00edru na nebes\u00edch sem na zem, do p\u0159eds\u00edn\u011b pekla. And\u011bl, kter\u00e9mu utrhali k\u0159\u00eddla a po\u0159ezali tv\u00e1\u0159; ty jizvy jsou obrazem \u0161r\u00e1m\u016f na jeho and\u011blsk\u00e9 du\u0161i. Jeho dech nen\u00ed v rann\u00edm tichu t\u00e9m\u011b\u0159 sly\u0161et. Sklon\u00edm se k n\u011bmu a uc\u00edt\u00edm ho na tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
Taky bych si p\u0159\u00e1l takhle usnout. T\u0159eba se mu zd\u00e1 n\u011bco hezk\u00e9ho. Mo\u017en\u00e1 n\u011bco o n\u00e1s. V jeho hlav\u011b snad znovu sed\u00edm v jedn\u00e9 z t\u011bch star\u00fdch, rozvrzan\u00fdch \u0161koln\u00edch lavic a on se mi marn\u011b pokou\u0161\u00ed v\u0161t\u00edpit metody \u0159e\u0161en\u00ed kvadratick\u00fdch rovnic. Na ty se ale v\u016fbec nemohu soust\u0159edit; jak bych taky mohl, kdy\u017e vedle m\u011b sed\u00ed ten nejdokonalej\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk, jak\u00e9ho kdy kdo vid\u011bl? Vid\u00edm ho, jako by to bylo v\u010dera. Vra\u0161t\u00ed \u010delo ve snaze zakr\u00fdt hlubok\u00e9 podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, plynouc\u00ed z m\u00e9 neschopnosti logicky uva\u017eovat. To mi nikdy nejde. Ale i kdybych n\u011bkdy pochopil t\u0159eba pr\u00e1v\u011b tyhle rovnice, ze v\u0161ech sil bych se sna\u017eil nedat to najevo. Proto\u017ee jeho zv\u00fd\u0161en\u00e1 pozornost a v\u00edc \u010dasu, kter\u00fd s n\u00edm p\u0159i dou\u010dov\u00e1n\u00ed tr\u00e1v\u00edm, bych za nic nevym\u011bnil.<\/p>\n<\/div>\n
Sv\u011btlo je n\u00e1hle tlumeno, zdvihnu hlavu – Slunce se schov\u00e1v\u00e1 za mrakem. Jak snadn\u00e9 je vytrhnout \u010dlov\u011bka ze sn\u011bn\u00ed. Sta\u010d\u00ed jen zm\u011bnit osv\u011btlen\u00ed, zm\u011bn\u00ed se cel\u00fd pohled na situaci.<\/div>\n
Opatrn\u011b vstanu. Pokou\u0161\u00edm se matrac\u00ed h\u00fdbat co nejm\u00e9n\u011b, abych neprobudil Billa, a kdy\u017e op\u011bt stoj\u00edm nohama na pevn\u00e9 zemi, p\u00e1tr\u00e1m po sv\u00e9m tri\u010dku. Nen\u00ed k nalezen\u00ed, k poklopu, j\u00edm\u017e je mo\u017en\u00e9 p\u016fdu opustit, se tedy p\u0159esunu polonah\u00fd. Otev\u0159u ho – jde to ztuha – a za chv\u00edli u\u017e \u0161plh\u00e1m dol\u016f po \u017eeb\u0159\u00edku. Pot\u0159ebuji prozkoumat, kam jsme se to vlastn\u011b dostali, a na Billa nem\u016f\u017eu \u010dekat. Kdybych to zkusil, nejsp\u00ed\u0161 bych se naho\u0159e ukousal zv\u011bdavost\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Octnu se v \u00fazk\u00e9 chodb\u011b. Nen\u00ed tu v\u016fbec nic, ani okno; trochu sv\u011btla sem pronik\u00e1 z vedlej\u0161\u00edho pokoje otev\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi. Vyd\u00e1m se tam, na pr\u00e1zdn\u00e9 chodb\u011b nen\u00ed nic zaj\u00edmav\u00e9ho.<\/div>\n
Tohle je skoro jako u babi\u010dky. Velk\u00e1 m\u00edstnost se dv\u011bma okny, jejich\u017e r\u00e1my jsou b\u011blej\u0161\u00ed ne\u017e om\u00edtka. V rohu stoj\u00ed starod\u00e1vn\u00e1 cihlov\u00e1 kamna, na nich\u017e by se snad dalo i sp\u00e1t, jak jsme to u babi\u010dky d\u011bl\u00e1vali. Krom\u011b nich u\u017e je tu jen st\u016fl a jedna rozbit\u00e1 \u017eidle. Vr\u00e1t\u00edm se na chodbu – oboje dal\u0161\u00ed dve\u0159e vedou ven. To m\u00e1 b\u00fdt jako cel\u00fd d\u016fm?<\/p>\n<\/div>\n
Jedny si vyberu a otev\u0159u je. Vedou na zahradu za domem. No, zahrada to mo\u017en\u00e1 b\u00fdvala kdysi, dnes u\u017e tu z\u016fstaly jen dva pokroucen\u00e9 pah\u00fdly strom\u016f a trochu tr\u00e1vy. Uprost\u0159ed toho v\u0161eho tr\u016fnila masivn\u00ed d\u0159ev\u011bn\u00e1 kadibudka. Such\u00fd z\u00e1chod, no jist\u011b. Kde by se tady vzala tekouc\u00ed voda. Rozhl\u00e9dnu se; v okol\u00ed v\u016fbec nikdo nen\u00ed. Rychle p\u0159eb\u011bhnu ten kousek zem\u011b, je\u017e m\u011b d\u011bl\u00ed od dve\u0159\u00ed s vylomen\u00fdm prknem, a otev\u0159u je. Do tv\u00e1\u0159e m\u011b ude\u0159\u00ed hnilobn\u00fd z\u00e1pach; jako by tam krom\u011b plod\u016f lidsk\u00e9 tr\u00e1v\u00edc\u00ed \u010dinnosti le\u017eelo je\u0161t\u011b n\u011bkolik mrtvol. Rad\u011bji je zav\u0159u a ulev\u00edm si u jednoho ze strom\u016f. Te\u010f u\u017e mu to je stejn\u011b jedno. Na zp\u00e1te\u010dn\u00ed cest\u011b do domu se u\u017e c\u00edt\u00edm mnohem l\u00e9pe, minim\u00e1ln\u011b ten tlak v mo\u010dov\u00e9m m\u011bch\u00fd\u0159i povolil. Kone\u010dn\u011b na m\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 dol\u00e9hat euforie z bezpe\u010d\u00ed. Jsme zachr\u00e1n\u011bni, \u017ee ano? Te\u010f, kdy\u017e jsme utekli z lesa a m\u00e1me d\u016fm. N\u011bjakou dobu tu pobudeme a pak se snad budeme moci vr\u00e1tit zp\u011bt do N\u011bmecka. Zm\u011bn\u00edme si jm\u00e9na, podstoup\u00edme plastickou operaci, cokoli bude nutn\u00e9 ud\u011blat pro to, aby n\u00e1s u\u017e nena\u0161li. A pak spolu budeme nav\u017edy \u0161\u0165astn\u011b \u017e\u00edt. Dok\u00e1zali jsme to. My to dok\u00e1zali!<\/p>\n<\/div>\n
M\u00edj\u00ed m\u011b n\u011bjak\u00fd mu\u017e, snad soused. V n\u00e1hl\u00e9 salv\u011b radosti se na n\u011bj p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b usm\u011bju a k\u00fdvnu na pozdrav. Ne\u0159\u00edk\u00e1 nic, jen si m\u011b podez\u00edrav\u011b m\u011b\u0159\u00ed. Ale co, ka\u0161lu na n\u011bj. Vejdu zp\u011bt do domu a zav\u0159u za sebou dve\u0159e. Po \u017eeb\u0159\u00edku se mi \u0161plh\u00e1 neobvykle snadno, a kdy\u017e se op\u011bt vy\u0161kr\u00e1bu na p\u016fdu, Bill st\u00e1le sp\u00ed. Pomalu, abych ho neprobudil, si op\u011bt lehnu; neodol\u00e1m ale poku\u0161en\u00ed obejmout ho kolem pasu. Aspo\u0148 tou jednou rukou. Te\u010f u\u017e m\u016f\u017eeme b\u00fdt po\u0159\u00e1d spolu.<\/div>\n
Pohlazen\u00ed po ruce – probudil se. Ani bych si toho nev\u0161iml. Dobr\u00e9 r\u00e1no, jak ses vyspal? J\u00e1 taky dob\u0159e. Jako je\u0161t\u011b nikdy. M\u016f\u017eeme m\u00edt k sn\u00eddani vafle?<\/p>\n<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, hrdino,“ usm\u011bju se na n\u011bj.<\/div>\n
„Pro\u010d hrdino?“<\/div>\n
„Zachr\u00e1nil jsi m\u011b p\u0159ed jistou smrt\u00ed, a to n\u011bkolikr\u00e1t. Do smrti ti budu slou\u017eit.“<\/div>\n
„Mn\u011b slou\u017eit nemus\u00ed\u0161, sta\u010d\u00ed mi, kdy\u017e bude\u0161 do smrti se mnou,“ za\u0161ept\u00e1. Pol\u00edb\u00ed m\u011b na \u010delo. P\u0159it\u00e1hnu si jeho tv\u00e1\u0159. Je kr\u00e1sn\u00fd. Tenhle okam\u017eik je kr\u00e1sn\u00fd.<\/div>\n
„Tak\u017ee, jak to bude d\u00e1l?“ zept\u00e1m se, kdy\u017e u\u017e m\u011b ot\u00e1zka moc t\u00ed\u017e\u00ed.<\/div>\n
„P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee se tady p\u00e1r dn\u016f zdr\u017e\u00edme. Budeme po\u0159\u00e1d zalezl\u00ed, nikdo n\u00e1s nesm\u00ed vid\u011bt. A\u017e si budeme jisti, \u017ee je vzduch \u010dist\u00fd, budeme pokra\u010dovat v cest\u011b, zam\u00ed\u0159\u00edme p\u0159es les do m\u011bsta a odtud vlakem p\u0159\u00edmo do N\u011bmecka. Jakmile p\u0159ekro\u010d\u00edme hranice, budeme na \u010das v bezpe\u010d\u00ed. Ale v\u017edycky n\u00e1s mohou chytit, na to pamatuj.“<\/div>\n
„N\u00e1s nechyt\u00ed. Kdy\u017e u\u017e jsme se dostali takhle daleko, nedohon\u00ed n\u00e1s. Uvid\u00ed\u0161,“ ujist\u00edm ho; v tuto chv\u00edli pro mne neexistuje nic ne\u017e m\u00e1 vlastn\u00ed p\u0159edpov\u011b\u010f, o jej\u00ed\u017e spr\u00e1vnosti si netrouf\u00e1m pochybovat.<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159ivinu se k Billovi, prob\u00edr\u00e1m se jeho vlasy. Co na to, \u017ee jsou mastn\u00e9, \u0161pinav\u00e9 a pln\u00e9 v\u011btvi\u010dek. Po\u0159\u00e1d jsou jeho a t\u00edm p\u00e1dem nekr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed na sv\u011bt\u011b.<\/div>\n
Absolutn\u00ed ticho, naru\u0161ovan\u00e9 jen na\u0161imi plynul\u00fdmi n\u00e1dechy a v\u00fddechy, n\u00e1hle pro\u0159\u00edzne v\u00fdst\u0159el.<\/div>\n
Padneme k zemi; Bill se m\u011b po\u0159\u00e1d k\u0159e\u010dovit\u011b dr\u017e\u00ed. Odtrhnu ho od sebe, abych se pod\u00edval – ne, nest\u0159elili ho. Na\u0161t\u011bst\u00ed.<\/div>\n
„V po\u0159\u00e1dku?“ za\u0161ept\u00e1.<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvnu, a\u010dkoli si m\u016fj mozek ani trochu v po\u0159\u00e1dku nep\u0159ipad\u00e1.<\/div>\n
„Jak n\u00e1s kurva na\u0161li?“<\/div>\n
„Asi n\u00e1s n\u011bkdo vid\u011bl,“ \u0161eptal Bill. V jeho hlase zazn\u00ed zklam\u00e1n\u00ed, je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee nejsem s\u00e1m, kdo se t\u011b\u0161il na nov\u00fd, lep\u0161\u00ed \u017eivot.<\/div>\n
N\u00e1hle se mi vybav\u00ed sc\u00e9na z r\u00e1na – ten sedl\u00e1k, jeho\u017e jsem tak p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b zdravil! Musel to b\u00fdt on, nikoho jin\u00e9ho jsme p\u0159ece nevid\u011bli. Bo\u017ee, j\u00e1 jsem ale kokot<\/em>!<\/p>\n<\/div>\n
„Bille… To je moje chyba…“<\/div>\n
„Nen\u00ed, l\u00e1sko, ned\u00e1vej si to za vinu. Jestli n\u00e1s n\u011bkdo vid\u011bl, nem\u016f\u017ee\u0161 za to ani ty, ani j\u00e1. Prost\u011b se to stalo.“<\/div>\n
„Ne, ty to nech\u00e1pe\u0161, j\u00e1 byl venku… R\u00e1no. \u0160el jsem na malou a potkal jsem chlapa…“<\/div>\n
Vy\u010d\u00edtav\u00fd pohled v jeho kr\u00e1sn\u00fdch o\u010d\u00edch je z\u00e1hy nahrazen ch\u00e1pav\u00fdm. „Nezlob\u00edm se,“ ujist\u00ed m\u011b. „Cel\u00e1 tahle cesta m\u011bla dva mo\u017en\u00e9 konce; bu\u010fto jsme se mohli bezpe\u010dn\u011b dostat do bezpe\u010d\u00ed, nebo n\u00e1s mohli chytit. Jeden z nich se prost\u011b musel st\u00e1t; s\u00e1m uzn\u00e1\u0161, \u017ee druh\u00e1 mo\u017enost je prost\u011b pravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed.“<\/div>\n
Pokou\u0161\u00edm se ignorovat k\u0159ik venku a soust\u0159edit se na jeho hlas.<\/div>\n
„Jen\u017ee te\u010f n\u00e1s kv\u016fli mn\u011b zat\u00e1hnou zp\u00e1tky,“ vzlyknu.<\/div>\n
Billovy pa\u017ee se mi pevn\u011b obto\u010d\u00ed kolem pasu, jeho hlava mi spo\u010dine na rameni. Takhle hrozn\u011b mi je\u0161t\u011b nikdy nebylo.<\/div>\n
Odt\u00e1hne se, pohled do o\u010d\u00ed. „Ne, Tome. Nevr\u00e1t\u00edme se. Je n\u011bco, co jsem ti ne\u0159ekl, v\u00ed\u0161? Nikdy jsem nem\u011bl v pl\u00e1nu nechat se chytit. \u0160li jsme na svobodu, nebo na smrt. A te\u010f, jeliko\u017e svoboda nevy\u0161la, mus\u00edme se zab\u00edt.“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Fabiana<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Fabiana -Tom- Probud\u00edm se. P\u0159ed v\u00ed\u010dka je \u017eluto – pootev\u0159u o\u010di na mal\u00e9 \u0161kv\u00edrky a p\u00e1tr\u00e1m v tom obrovsk\u00e9m mno\u017estv\u00ed sv\u011btla (odkud se jen bere?) p\u00e1tr\u00e1m po jak\u00e9mkoli n\u00e1znaku ud\u00e1lost\u00ed v\u010derej\u0161\u00edho dne. V hlav\u011b m\u00e1m pr\u00e1zdno a jedin\u00e9, co vid\u00edm, je<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[209],"tags":[],"class_list":["post-8312","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-byl-jednou-jeden-ucitel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8312","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8312"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8312\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8312"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8312"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8312"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}