{"id":8316,"date":"2011-07-03T18:00:00","date_gmt":"2011-07-03T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8295"},"modified":"2011-07-03T18:00:00","modified_gmt":"2011-07-03T17:00:00","slug":"genesis-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/07\/03\/genesis-10\/","title":{"rendered":"Genesis 10."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak, p\u00e1nov\u00e9, j\u00e1 se lou\u010d\u00edm, Clea na m\u011b u\u017e \u010dek\u00e1,“ u\u0161kl\u00edbl se samolib\u011b Georg sm\u011brem k Billovi, jak m\u011bl ve zvyku, aby ho provokoval, m\u00e1vnul v\u0161em okolo sebe a rychlou ch\u016fz\u00ed vyb\u011bhl po schodech nahoru, kde byl v\u00fdchod ze s\u00e1lu. Bill st\u00e1le je\u0161t\u011b sed\u011bl zapadl\u00fd v k\u0159esle, ani nezaznamenal bas\u00e1kovu zm\u00ednku o sv\u00e9 sest\u0159e, a pomalu se vzpamatov\u00e1val z pro\u017eit\u00e9ho \u0161oku, zat\u00edmco Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak se zbav\u00ed sv\u00e9ho napjat\u00e9ho rozkroku. Jak r\u00e1d by m\u011bl te\u010f zamluvenou tren\u00e9rku, kter\u00e1 by ho zbavila probl\u00e9mu, ale bylo mu jasn\u00e9, \u017ee jeho vlastn\u00ed ruka bude muset protentokr\u00e1t sta\u010dit, proto\u017ee term\u00edn t\u011bsn\u011b po ob\u0159adu zasv\u011bcen\u00ed bude beznad\u011bjn\u011b pln\u00fd dlouho dop\u0159edu v kalend\u00e1\u0159\u00edch v\u0161ech tren\u00e9rek a\u017e do pozdn\u00ed noci.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, je ti dob\u0159e?“ ozval se mana\u017eer a zkoumav\u00fdm pohledem si zp\u011bv\u00e1ka m\u011b\u0159il. „Se\u0161 zelenej jak sedma,“ dodal a naklonil se k Billovi, jako by snad zbl\u00edzka l\u00edp vid\u011bl jeho bledost.<\/div>\n
„Bylo mu blb\u011b u\u017e od r\u00e1na,“ sna\u017eil se Tom urychlen\u011b zachr\u00e1nit situaci, „ani ob\u011bd mu nechutnal, jestli nebude nemocnej,“ p\u0159ih\u0159\u00edval je\u0161t\u011b trochu kytarista svou teorii, aby chr\u00e1nil Billa od v\u0161ete\u010dn\u00fdch mana\u017eerov\u00fdch ot\u00e1zek. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee tady n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku, a \u017ee mana\u017eer nejsp\u00ed\u0161 Billa v tomto sm\u011bru sleduje u\u017e del\u0161\u00ed \u010das. „J\u00e1 ho odvedu do jeho apartm\u00e1, ned\u011blej si starosti, Davide,“ dodal je\u0161t\u011b, kdyby n\u00e1hodou m\u011bl mana\u017eer pocit, \u017ee zrovna te\u010f bude cht\u00edt se zp\u011bv\u00e1kem rozeb\u00edrat b\u016fhv\u00edco d\u016fle\u017eit\u00e9ho, proto\u017ee mu bylo jasn\u00e9, \u017ee Bill na to moment\u00e1ln\u011b nem\u00e1 mozkov\u00e9 kapacity. C\u00edtil, jak pr\u00e1zdn\u00fd a \u0161pinav\u00fd si Bill uvnit\u0159 sebe te\u010f p\u0159ipad\u00e1, a a\u010dkoliv m\u011bl v kalhot\u00e1ch vlastn\u00ed probl\u00e9m, pova\u017eoval za prioritu vy\u0159e\u0161it nejd\u0159\u00edve ten jeho.<\/div>\n
\n
„To bude v po\u0159\u00e1dku, Dave,“ zmohl se Bill na zachrapt\u011bn\u00ed sm\u011brem ke sv\u00e9mu mana\u017eerovi, a vd\u011b\u010dn\u011b zpoza br\u00fdl\u00ed vzhl\u00e9dl na Toma stoj\u00edc\u00edho nad n\u00edm.<\/div>\n
„No jenom aby, z\u00edtra na m\u0161i mus\u00ed\u0161 b\u00fdt v pohod\u011b, nerad bych pou\u0161t\u011bl playback, tak si lehni a po\u0159\u00e1dn\u011b se vyspi. Kdyby se to zhor\u0161ilo, tak si zavolej doktora, jasn\u00e9?“ dodal ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b David, ale nem\u011bl nic, \u010d\u00edm by podlo\u017eil jakoukoliv dal\u0161\u00ed ned\u016fv\u011bru, proto ty dva nechal sv\u00e9mu osudu a nam\u00ed\u0159il sv\u00e9 kroky za tren\u00e9rkou, kter\u00e1 m\u011bla v kolonce na dne\u0161n\u00ed datum napsan\u00e9 jeho jm\u00e9no. Pot\u0159eboval u\u017e sex jako s\u016fl, posledn\u00ed dobou se v tomhle sm\u011bru dost zanedb\u00e1val. Dne\u0161n\u00ed p\u0159edstaven\u00ed jeho sv\u011b\u0159ence mu rozproudilo v \u017eil\u00e1ch op\u011bt chu\u0165 si u\u017e\u00edt, tak\u017ee se vyka\u0161lal na v\u0161echny starosti kolem orientace sv\u00e9ho zp\u011bv\u00e1ka a vydal se urychlen\u011b chodbou k obl\u00edben\u00e9 milence.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak poj\u010f,“ nab\u00eddl Tom Billovi ruku, aby se ho zachytil p\u0159i vst\u00e1v\u00e1n\u00ed z k\u0159esla, bylo mu jasn\u00e9, \u017ee jeho nohy jsou je\u0161t\u011b jako rosol, a nebylo by dobr\u00e9, kdyby se mu tady slo\u017eil na podlahu.<\/div>\n
„D\u00edky,“ \u0161pitl Bill, a p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se op\u0159el o Tomovu nab\u00edzenou dla\u0148, se opatrn\u011b rozhl\u00e9dl, jestli je n\u011bkdo nesleduje. Kdy\u017e zaznamenal rychle se vyprazd\u0148uj\u00edc\u00ed s\u00e1l, s \u00falevou se o kytaristovu ruku zap\u0159el a zvedl sv\u00e9 rozklepan\u00e9 t\u011blo. „V\u0161ichni maj\u00ed objednan\u00e9 tren\u00e9rky,“ pohrdav\u011b utrousil p\u0159i pohledu na tla\u010denici u v\u00fdchodu.<\/div>\n
„Jo, to v\u00ed\u0161, v\u0161em stoj\u00ed jako sto\u017e\u00e1r,“ uchechtl se Tom. V\u010detn\u011b m\u011b<\/em>, dodal v duchu, ale p\u0159ed Billem tohle t\u00e9ma necht\u011bl moc rozeb\u00edrat. Tak n\u011bjak m\u011bl pocit, \u017ee by ho jeho kolega z kapely nepochopil, nebo dokonce odsoudil, jak se mu mohlo l\u00edbit n\u011bco tak zvr\u00e1cen\u00e9ho.<\/div>\n
„Samci nadr\u017een\u00ed,“ poznamenal Bill s despektem v hlase a Tom byl r\u00e1d, \u017ee se rozhodl ml\u010det.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt?“ zeptal se rad\u0161i, ne\u017e Billovu ruku pustil, p\u0159ece jen by nebylo dobr\u00e9, aby je n\u011bkdo vid\u011bl, jak se po chodb\u00e1ch vod\u00ed za ruce, a\u010dkoliv by to bylo jen nevinn\u00e9 gesto p\u0159\u00e1telsk\u00e9 pomoci.<\/div>\n
„Jo, snad jo,“ prot\u00e1hl Bill ztuhl\u00e9 nohy a vyzkou\u0161el p\u00e1r krok\u016f. Tom spokojen\u011b k\u00fdvl a vydal se za zp\u011bv\u00e1kovou \u0161t\u00edhlou postavou nahoru po schodech, kde u\u017e na n\u011b \u010dekal v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00fd Saki. Sakra, ten rozkrok ne a ne povolit.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Nechce\u0161 n\u011b\u010deho nap\u00edt?“ zeptal se Tom starostliv\u011b, kdy\u017e zav\u0159el dve\u0159e Billova p\u0159epychov\u00e9ho apartm\u00e1, u kter\u00fdch z\u016fstal nerozhodn\u011b st\u00e1t. Zp\u011bv\u00e1k sed\u011bl na kraji sv\u00e9 velk\u00e9 postele jako hrom\u00e1dka ne\u0161t\u011bst\u00ed, tv\u00e1\u0159 u\u017e bez br\u00fdl\u00ed zabo\u0159enou v dlan\u00edch, a na dotaz nereagoval. „Hej, Bille,“ zkusil to Tom je\u0161t\u011b jednou, ale marn\u011b. P\u0159ibl\u00ed\u017eil se proto k posteli, na kter\u00e9 \u010dernovlas\u00fd chlapec bez hnut\u00ed sed\u011bl, a lehce ho popl\u00e1cal po rameni.<\/div>\n
„Co?“ zvedl Bill leknut\u00edm o\u010di, kdy\u017e zaznamenal kytarist\u016fv dotek.<\/div>\n
„Ptal jsem se, jestli nechce\u0161 n\u011bco k pit\u00ed,“ k\u00fdvl Tom bradou k ledni\u010dce, ve kter\u00e9 p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee by n\u011bjak\u00fd n\u00e1poj ur\u010dit\u011b na\u0161el.<\/div>\n
„Jo, dal bych si d\u017eus,“ \u0161pitl Bill a zase zabo\u0159il hlavu do dlan\u00ed. Byl z toho v\u0161eho tak \u0161\u00edlen\u011b vy\u010derpan\u00fd, \u017ee u\u017e nem\u011bl energii ani na to, aby si lehnul.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se mezit\u00edm vydal na pr\u016fzkum ledni\u010dky, ze kter\u00e9 pro sebe vyt\u00e1hl skv\u011ble vychlazenou colu a pro Billa po\u017eadovan\u00fd d\u017eus. Z\u00edral na luxus kolem sebe, tady teprve vid\u011bl, jak\u00fd rozd\u00edl je mezi jeho a t\u00edmhle apartm\u00e1nem. On by si mohl o takhle vybaven\u00e9 ledni\u010dce nechat leda tak zd\u00e1t. Bill je tady prost\u011b hv\u011bzda.<\/p>\n<\/div>\n
„Na,“ podal zp\u011bv\u00e1kovi d\u017eus a s\u00e1m si s tich\u00fdm syknut\u00edm otev\u0159el plechovku coly. Zhluboka a s chut\u00ed se napil, po tom p\u0159edstaven\u00ed mu opravdu vyprahlo. U\u017e by r\u00e1d vypadl, aby mohl kone\u010dn\u011b zav\u0159\u00edt dve\u0159e sv\u00e9ho skromn\u00e9ho p\u0159\u00edbytku a ulevit si, ale necht\u011bl tu nechat Billa jen tak, pot\u0159eboval se ujistit, \u017ee je zp\u011bv\u00e1k opravdu v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
„D\u00edky,“ \u0161pitl Bill, vzal si d\u017eus a zhluboka se napil. Cel\u00fd den nem\u011bl v\u016fbec pocit \u017e\u00edzn\u011b, zato te\u010f by vypil celou studnu, kdyby toho byl schopen.<\/p>\n<\/div>\n
„U\u017e je to lep\u0161\u00ed?“ zeptal se Tom, kdy\u017e zara\u017een\u011b sledoval, jak v jeho \u0161t\u00edhl\u00e9m kamar\u00e1dovi miz\u00ed pomalu p\u016fl litru n\u00e1poje.<\/div>\n
„Jo, u\u017e jo,“ zvedl k n\u011bmu Bill vd\u011b\u010dn\u011b o\u010di, „moc ti d\u011bkuju\u2026 za v\u0161echno,“ dodal s nepatrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za\u010d, r\u00e1do se stalo,“ skromn\u011b odv\u011btil Tom, pomalu p\u0159ipraven\u00fd k odchodu. „Nakonec jsi to ust\u00e1l, ne? Nebylo to tak stra\u0161n\u00fd,“ dodal sp\u00ed\u0161 pro sebe.<\/div>\n
„Bylo to to nejhor\u0161\u00ed, co jsem dodne\u0161ka za\u017eil,“ odpov\u011bd\u011bl Bill potichu. „J\u00e1 to nezvl\u00e1dnu. Nedok\u00e1\u017eu to, na tohle nejsem stav\u011bnej,“ \u0161eptal d\u00e1l zoufale, zat\u00edmco se mu po tv\u00e1\u0159i za\u010dala koulet jedna velk\u00e1 slza.<\/div>\n
„Ale prosimt\u011b,“ konej\u0161iv\u011b si vedle n\u011bj p\u0159isedl p\u0159ekvapen\u00fd Tom, myslel si, \u017ee u\u017e je z toho Bill venku, a ono to asi teprve za\u010d\u00ednalo. Jeho vyhl\u00eddka na odchod se t\u00edm nejsp\u00ed\u0161 odd\u00e1lila, ale nedalo se nic d\u011blat, nemohl se sebrat a nechat to pt\u00e1\u010de tady samotn\u00e9. „Se\u0161 p\u0159ece chlap, ne? P\u0159\u00ed\u0161t\u011b se na to mrkne\u0161 jedn\u00edm okem a uvid\u00ed\u0161, \u017ee to nen\u00ed tak stra\u0161n\u00fd, jak to vypad\u00e1. To d\u00e1\u0161,“ chl\u00e1cholil drobn\u00e9ho chlapce, kter\u00fd se mezit\u00edm rozvzlykal do dlan\u00ed. S\u00e1m tomu nev\u011b\u0159il, ale nev\u011bd\u011bl, co jin\u00e9ho \u0159\u00edkat. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee kdy\u017e Bill neprojde zasv\u011bcen\u00edm, nem\u016f\u017ee z\u016fstat ve spole\u010denstv\u00ed ve stejn\u00e9m postaven\u00ed, v jak\u00e9m je te\u010f. Natolik u\u017e zdej\u0161\u00ed z\u00e1kony znal. Chvilku v\u00e1hal, ne\u017e objal jeho t\u0159esouc\u00ed se ram\u00ednka sv\u00fdma dlouh\u00fdma svalnat\u00fdma rukama, nev\u011bd\u011bl u\u017e, jak zp\u011bv\u00e1ka ut\u011b\u0161it, aby se uklidnil.<\/div>\n
„Ne ne ne, to nep\u016fjde, j\u00e1\u2026 j\u00e1 to prost\u011b\u2026 j\u00e1 to nem\u016f\u017eu ud\u011blat. J\u00e1, j\u00e1 nem\u016f\u017eu,“ vzlykal Bill zoufale, ramena se mu t\u0159\u00e1sla \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc, p\u0159esto\u017ee je obj\u00edmala siln\u00e1 ruka kamar\u00e1da. „Jsem\u2026 j\u00e1 nejsem, j\u00e1\u2026 nem\u016f\u017eu,“ \u0161kytal p\u0159er\u00fdvav\u011b, zat\u00edmco Tom zoufale p\u0159em\u00fd\u0161lel, co dal\u0161\u00edho by mu mohl \u0159\u00edct, aby ho nerozplakal je\u0161t\u011b v\u00edc, jako se mu to nejsp\u00ed\u0161 poda\u0159ilo te\u010f. Nenal\u00e9zal \u017e\u00e1dn\u00e1 vhodn\u00e1 slova, a tak jen p\u0159it\u00e1hl drobn\u00e9 t\u011blo \u010dernovlas\u00e9ho zp\u011bv\u00e1ka do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de, objal jej ob\u011bma rukama a kol\u00e9bal s n\u00edm jako s mal\u00fdm d\u00edt\u011btem.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se nenechal dlouho pob\u00edzet a p\u0159itiskl se k Tomovi, co nejv\u00edc to \u0161lo, bre\u010del mu do ramene a i p\u0159es sv\u00e9 zoufalstv\u00ed si u\u017e\u00edval bl\u00edzkost n\u011bkoho, koho miloval ze v\u0161ech lid\u00ed na sv\u011bt\u011b nejv\u00edc. Tom kr\u00e1sn\u011b von\u011bl. Kombinace jeho t\u011blesn\u00e9 v\u016fn\u011b a jemn\u00e9ho parf\u00e9mu Billa pomalu uklid\u0148ovala, kol\u00e9bav\u00e9 pohyby jej zvolna usp\u00e1valy, a kdy\u017e pozd\u011bji jeho \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo Tom pokl\u00e1dal na postel, aby ho p\u0159ikryl, v\u0161iml si na zp\u011bv\u00e1kov\u011b tv\u00e1\u0159i nepatrn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu. Je\u0161t\u011b chv\u00edli st\u00e1l a d\u00edval se na rozmazan\u00fdmi l\u00ed\u010didly za\u010dern\u011bnou tv\u00e1\u0159 a nemohl si pomoct, kdy\u017e se pod n\u00e1valem citu sklonil a pol\u00edbil jej lehce na \u010delo. Pak u\u017e jen ti\u0161e zaklapl dve\u0159e a s p\u0159ekvapen\u00edm zjistil, \u017ee vlastn\u011b ani nem\u00e1 kam sp\u011bchat. Vzru\u0161en\u00ed, kter\u00e9 ho celou dobu obt\u011b\u017eovalo, bylo najednou pry\u010d.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Tak co m\u00e1te nov\u00e9ho, chlapi?“ zeptal se vrchn\u00ed komisa\u0159 sv\u00fdch pod\u0159\u00edzen\u00fdch na pravideln\u00e9 rann\u00ed sch\u016fzce jako v\u017edycky, zat\u00edmco si zapaloval svou dne\u0161n\u00ed \u0161estou cigaretu. V jeho kancel\u00e1\u0159i bylo zahul\u00edno jako v putyce, jak \u0159\u00edkala jeho sekret\u00e1\u0159ka, kter\u00e1 mu p\u0159i ka\u017ed\u00e9 mo\u017en\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti otev\u00edrala okno.<\/p>\n<\/div>\n
„V p\u00e1t\u00e9m obvod\u011b v noci na\u0161li zavra\u017ed\u011bn\u00e9 novoman\u017eele, na tom d\u011bl\u00e1me, co m\u016f\u017eeme, ale zat\u00edm \u017e\u00e1dn\u00e1 stopa, \u0161\u00e9fe,“ informoval Karl sv\u00e9ho nad\u0159\u00edzen\u00e9ho o nejnov\u011bj\u0161\u00edm p\u0159\u00edpadu, a pokra\u010doval. „Ve v\u011bci Kaulitz jsme trochu d\u00e1l. Vyslechli jsme v\u0161echny sv\u011bdky, kte\u0159\u00ed se p\u0159ihl\u00e1sili na v\u00fdzvu, v\u010detn\u011b jedn\u00e9 d\u011bsn\u011b ukecan\u00e9 domovnice, a mysl\u00edm, \u017ee m\u016f\u017eeme vl\u00edtnout na po\u0159\u00e1dnou prohl\u00eddku toho klubu, kde se konal konkurz p\u0159ed zmizen\u00edm ob\u011bti. Vezmeme s sebou chemiky, a prohrabeme tam ka\u017ed\u00fd roh, t\u0159eba na n\u011bco zaj\u00edmav\u00e9ho naraz\u00edme. Jinak m\u00e1me p\u0159esn\u00fd popis toho mana\u017eera, co po\u0159\u00e1dal konkurz, ta drbna ho Peterovi do portr\u00e9tu popsala tak dokonale, \u017ee ho pak v\u0161ichni ti kytaristi z konkurzu pozn\u00e1vali, tak\u017ee to m\u016f\u017eeme s klidem hodit do p\u00e1tra\u010dky. T\u0159eba n\u011bkdo zabere a dostaneme se k n\u011b\u010demu bl\u00ed\u017e,“ spokojen\u011b si zamnul ruce tlust\u00fd Karl, m\u011bl radost, kdy\u017e mu \u0161la pr\u00e1ce od ruky.<\/p>\n<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak si vy\u017e\u00e1dej povolen\u00ed majitele klubu, a\u0165 to zase nemus\u00edm \u0159e\u0161it na policejn\u00edm \u0159editelstv\u00ed, a vl\u00edtn\u011bte tam,“ dal vrchn\u00ed komisa\u0159 jasn\u00e9 instrukce sv\u00e9mu pod\u0159\u00edzen\u00e9mu, o kter\u00e9m moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee ob\u010das r\u00e1d nedodr\u017euje z\u00e1kony, pokud je nepova\u017euje za d\u016fle\u017eit\u00e9 nebo jsou pro n\u011bj zdr\u017euj\u00edc\u00ed. Musel si ho hl\u00eddat, chodil kv\u016fli jeho akc\u00edm ob\u010das na kobere\u010dek, ale i p\u0159esto mu st\u00e1lo za to, m\u00edt ho ve sv\u00e9 part\u011b, proto\u017ee jeho buldo\u010d\u00ed povaha dok\u00e1zala mnohdy v p\u0159\u00edpadu v\u00edc ne\u017e nejlep\u0161\u00ed chemick\u00e9 rozbory.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Paule?“ ozval se laborato\u0159\u00ed \u017eensk\u00fd hlas, a\u017e sebou osloven\u00fd leknut\u00edm trhnul, div nerozbil k\u00e1dinku, ji\u017e zrovna um\u00fdval. Sice se musely sterilizovat, ale p\u0159edt\u00edm bylo pot\u0159eba vy\u010distit v\u0161echny zaschl\u00e9 usazeniny, a on jako nov\u00fd laboratorn\u00ed otrok byl odsouzen k t\u00e9hle nep\u0159\u00edjemn\u00e9 pr\u00e1ci. Nesn\u00e1\u0161el to tady. Jeho prsty, d\u0159\u00edve ztvrdl\u00e9 od denn\u00edho hran\u00ed na kytaru, ve vod\u011b nep\u0159\u00edjemn\u011b m\u011bkly, k\u016f\u017ei m\u011bl od v\u011b\u010dn\u00e9ho m\u00e1\u010den\u00ed vr\u00e1s\u010ditou a \u010dert by ho vzal, kdy\u017e si cht\u011bl ve\u010der aspo\u0148 chv\u00edli zabrnkat, a d\u0159\u00edve pevnou k\u016f\u017e\u00ed struna projela jako m\u00e1slem. Nen\u00e1vid\u011bl tuhle zasranou hnusnou laborato\u0159! A je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed nen\u00e1vist c\u00edtil, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee dnes ve\u010der m\u011bl Gustav sv\u00e9 zasv\u011bcen\u00ed a on, jako jeho kolega a kamar\u00e1d z kapely, by m\u011bl zaji\u0161t\u011bn\u00e1 V.I.P. m\u00edsta v prvn\u00ed \u0159ad\u011b. M\u00edsto aby sledoval jeho v\u00fdkon, mak\u00e1 tady jako otrok v pod\u011blan\u00e9 laborato\u0159i.<\/p>\n<\/div>\n
„Co je?“ ozval se neochotn\u011b na je\u010divou v\u00fdzvu a vykoukl sm\u011brem, odkud hlas p\u0159ich\u00e1zel. „Meju,“ zahu\u010del otr\u00e1ven\u011b a v nad\u011bji, \u017ee dostane lep\u0161\u00ed \u00fakol, vyt\u00e1hl ruce z hork\u00e9 vody a su\u0161il si je o svou bavln\u011bnou z\u00e1st\u011bru. Jak potupn\u00e9\u2026 on, kytarista, hv\u011bzda zdej\u0161\u00ed kapely, mil\u00e1\u010dek d\u00edvek, a spadl do t\u00e9hle d\u00edry, snad nejhor\u0161\u00edho m\u00edsta v tomhle p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9m podzemn\u00edm sv\u011bt\u011b. V\u0161echno ho tu \u0161tvalo, nejrad\u0161i by v\u0161echno to sklo rozkopal, rozml\u00e1til, ale v\u011bd\u011bl moc dob\u0159e, \u017ee by za to p\u0159i\u0161el trest, a takov\u00fd sebevrah zase nebyl.<\/p>\n<\/div>\n
„P\u0159i\u0161lo na\u0159\u00edzen\u00ed od \u0161\u00e9fa, m\u00e1\u0161 se ihned dostavit do p\u011btky,“ ud\u00fdchan\u011b mu sd\u011blila vedouc\u00ed laborato\u0159e Lara.<\/div>\n
„Do p\u011btky? Ke\u2026 ke Katovi?“ skoro zakoktal, kdy\u017e si uv\u011bdomil, co se nach\u00e1z\u00ed o patro n\u00ed\u017e, ne\u017e byl te\u010f. Sakra\u2026 co se d\u011bje? To nevypadalo dob\u0159e. „Ale j\u00e1\u2026 j\u00e1 to tady je\u0161t\u011b nem\u00e1m domyt\u00fd, j\u00e1 to mus\u00edm dod\u011blat,“ sna\u017eil se zoufale vyvl\u00edknout z toho, co se na n\u011bj chystalo, a\u010dkoliv v\u011bd\u011bl, \u017ee mu to nen\u00ed v\u016fbec nic platn\u00e9.<\/div>\n
„Nech to b\u00fdt, to dod\u011bl\u00e1 n\u011bkdo jin\u00fd, \u0161vihej za Katem, nebo si to odnesu j\u00e1,“ up\u0159\u00edmn\u011b mu sd\u011blila Lara a nap\u0159\u00e1hla ruku pro z\u00e1st\u011bru, kterou si Paul pomalu a nedobrovoln\u011b sund\u00e1val. „Hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed,“ pl\u00e1cla ho je\u0161t\u011b po z\u00e1dech, kdy\u017e se \u0161ourav\u00fdm krokem vydal sm\u011brem k v\u00fdtahu, aby \u0161el vst\u0159\u00edc sv\u00e9mu neblah\u00e9mu osudu. Jak se mu te\u010f najednou laborato\u0159 zd\u00e1la r\u00e1jem na zemi\u2026<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„V\u00edt\u00e1m t\u011b, chlap\u010de,“ zahlaholil Kat ze sv\u00e9 \u017eidle, kdy\u017e spat\u0159il Paula ustra\u0161en\u011b post\u00e1vaj\u00edc\u00edho hned za dve\u0159mi, jimi\u017e nesm\u011ble po zabzu\u010den\u00ed z\u00e1mku ve\u0161el na \u00fazem\u00ed zabezpe\u010den\u00e9ho odd\u011blen\u00ed p\u0159ev\u00fdchovy. „No neboj se a poj\u010f d\u00e1l, j\u00e1 t\u011b neukousnu,“ vycenil na n\u011bj zuby a ze srandy zavr\u010del. R\u00e1d d\u011bsil lidi kolem sebe, moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, jakou m\u00e1 ve spole\u010denstv\u00ed pov\u011bst, a bavil se t\u00edm. „Ty jsi Paul, \u017ee jo? Ten vyhozen\u00fd kytarista, co ho nahradil Tom, ne?“ zeptal se jen tak pro uji\u0161t\u011bn\u00ed, m\u011bl to napsan\u00e9 v pap\u00edrech, kter\u00e9 dostal od \u0161\u00e9fa, kdy\u017e ho po\u017e\u00e1dal o n\u011bkoho, koho by mohl pomalu zau\u010dovat do sv\u00e9ho \u0159emesla. Tenhle chlapec vypadal schopn\u011b, rozhodn\u011b nejschopn\u011bji z kandid\u00e1t\u016f, kte\u0159\u00ed mu byli nab\u00eddnuti.<\/p>\n<\/div>\n
„A\u2026 ano,“ vykoktal po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b ustra\u0161en\u011b Paul, zat\u00edmco se pomalinku \u0161oural bl\u00ed\u017e k ob\u00e1van\u00e9mu tvorovi, kter\u00e9mu nev\u011b\u0159il ani za m\u00e1k, \u017ee mu hlavu opravdu neukousne. Po\u0159\u00e1d mu nedoch\u00e1zelo, pro\u010d je vlastn\u011b tady, co po n\u011bm tenhle chlap jako hora chce, a nohy se mu klepaly snad je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e hlas.<\/div>\n
„Sakra, neboj se m\u011b, fakt t\u011b nese\u017eeru,“ usm\u00e1l se trochu k\u0159iv\u011b Kat, moc tyhle mimick\u00e9 svaly netr\u00e9noval. Ale v\u0161iml si opravdov\u00e9 hr\u016fzy v o\u010d\u00edch sv\u00e9ho budouc\u00edho \u017e\u00e1ka, tak se sna\u017eil ho uklidnit. „To v\u0161echno jsou jen pov\u011bsti, s\u00e1m uvid\u00ed\u0161, a\u017e si t\u011b vezmu trochu do par\u00e1dy,“ ujistil Paula, kter\u00fd po t\u00e9hle v\u011bt\u011b mimod\u011bk couvl o krok zp\u011bt, proto\u017ee term\u00edn „vz\u00edt si n\u011bkoho do par\u00e1dy“ mu nep\u0159i\u0161el zrovna p\u0159\u00e1telsk\u00fd. „Kam ut\u00edk\u00e1\u0161, poj\u010f bl\u00ed\u017e,“ gestem ruky ho k sob\u011b Kat p\u0159ivolal a pokynul mu, aby si sedl na oto\u010dnou \u017eidli vedle n\u011bj. „A\u017e ti tady v\u0161echno uk\u00e1\u017eu a nau\u010d\u00edm t\u011b co a jak, bude\u0161 tady jako doma,“ dodal, na\u010de\u017e Paul vykulil o\u010di jako tenis\u00e1ky a s nev\u011b\u0159\u00edcn\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i sp\u00ed\u0161 dopadl, ne\u017e dosedl na nab\u00edzenou \u017eidli. Tak takhle je to\u2026 b\u00e1l se, \u017ee ho bude Kat mu\u010dit, nebo na n\u011bm d\u011blat n\u011bjak\u00e9 pokusy, jak se \u0159\u00edkalo naho\u0159e mezi lidmi, ale te\u010f to vypad\u00e1, \u017ee to bude \u00fapln\u011b jinak.<\/p>\n<\/div>\n
„Vy\u2026 vy m\u011b budete\u2026 u\u010dit?“ vykoktal ze sebe b\u00e1zliv\u011b, skoro t\u011bm slov\u016fm nebylo rozum\u011bt, ale Kat m\u011bl dobr\u00e9 u\u0161i, a znovu se na sv\u00e9ho nov\u00e9ho \u017e\u00e1ka usm\u00e1l.<\/div>\n
„Jasn\u011b, cos myslel? Pot\u0159ebuju n\u011bkoho, kdo mi pom\u016f\u017ee a jednou to tady po mn\u011b v\u0161echno p\u0159evezme, a ty ses mi l\u00edbil ze v\u0161ech nejv\u00edc. Tak co? Mysl\u00ed\u0161, \u017ee se chce\u0161 st\u00e1t Katem \u010d\u00edslo dv\u011b? Neboj\u00ed\u0161 se?“ mrknul vedle sebe.<\/div>\n
„Ne, teda ano, teda ne, neboj\u00edm, a ano, chci se st\u00e1t Ka\u2026 va\u0161\u00edm n\u00e1stupcem,“ rozmyslel si Paul pojmenov\u00e1n\u00ed Kat, p\u0159ece jen, byla to p\u0159ezd\u00edvka, a a\u010dkoliv o n\u00ed s\u00e1m Kat v\u011bd\u011bl, necht\u011bl si to s n\u00edm hned na za\u010d\u00e1tku jakkoliv rozh\u00e1zet.<\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b t\u011b tady u n\u00e1s v kobce v\u00edt\u00e1m, a pust\u00edme se do pr\u00e1ce,“ popl\u00e1cal Kat svou velkou tlapou drobn\u00e1 z\u00e1da nov\u00e9ho u\u010dedn\u00edka. Ani si nev\u0161iml, \u017ee mu t\u00edm m\u00e1lem vyrazil dech, ale to te\u010f nebylo podstatn\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
betaread: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule „Tak, p\u00e1nov\u00e9, j\u00e1 se lou\u010d\u00edm, Clea na m\u011b u\u017e \u010dek\u00e1,“ u\u0161kl\u00edbl se samolib\u011b Georg sm\u011brem k Billovi, jak m\u011bl ve zvyku, aby ho provokoval, m\u00e1vnul v\u0161em okolo sebe a rychlou ch\u016fz\u00ed vyb\u011bhl po schodech nahoru, kde byl v\u00fdchod ze s\u00e1lu.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[428],"tags":[],"class_list":["post-8316","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-genesis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8316","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8316"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8316\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8316"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8316"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8316"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}