{"id":8318,"date":"2011-07-03T17:00:00","date_gmt":"2011-07-03T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8297"},"modified":"2011-07-03T17:00:00","modified_gmt":"2011-07-03T16:00:00","slug":"hudbu-slozil-slova-napsal-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/07\/03\/hudbu-slozil-slova-napsal-2\/","title":{"rendered":"Hudbu slo\u017eil, slova napsal 2."},"content":{"rendered":"
autor: Denie<\/strong><\/div>\n
<\/em><\/strong><\/div>\n
\"\"<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/em><\/strong><\/div>\n

<\/em><\/strong><\/div>\n
O sedm let pozd\u011bji<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
‚M\u00e1me tady nov\u00fdho kluka,‘<\/em> uk\u00e1zal Bill znakovou \u0159e\u010d\u00ed, kterou se za ta l\u00e9ta nau\u010dila cel\u00e1 jeho rodina, na bratra, kter\u00fd mu p\u0159inesl ob\u011bd, je\u017e si op\u011bt zapomn\u011bl doma. Nestalo se to poprv\u00e9, ale Alex byl v\u017edy o krok nap\u0159ed a ne\u017e opustil d\u016fm, v\u017edy kontroloval st\u016fl, kde matka nech\u00e1vala p\u0159ipraven\u00e9 dva bal\u00ed\u010dky se sendvi\u010di, ovocem a n\u011bjakou sladkost\u00ed pro oba chlapce k ob\u011bdu. Jeden z nich u\u017e byl sice plnolet\u00fd, a ten druh\u00fd mu byl t\u011bsn\u011b v pat\u00e1ch, ale Simone r\u00e1da m\u011bla pocit, \u017ee je pro n\u011b st\u00e1le d\u016fle\u017eit\u00e1, a ud\u011blat jim r\u00e1no p\u0159ed odchodem do pr\u00e1ce ob\u011bd, byla naprost\u00e1 mali\u010dkost, kterou ob\u011b jej\u00ed ratolesti oce\u0148ovaly.<\/p>\n<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? Koho?“ zeptal se Alex, kter\u00fd se usadil na lavi\u010dce proti sv\u00e9mu bratrovi. Bylo to u\u017e rok, co opustil tu samou st\u0159edn\u00ed \u0161kolu, ale univerzita, kterou pr\u00e1v\u011b nav\u0161t\u011bvoval, nebyla daleko, a tak mohl pauzy na ob\u011bd tr\u00e1vit se sv\u00fdm bratrem, od kter\u00e9ho se jen velice nerad vzdaloval na p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. Od \u00fatl\u00e9ho d\u011btstv\u00ed na sob\u011b byli oba sourozenci \u00fazce v\u00e1z\u00e1ni. Spojovala je d\u011bsiv\u00e1 ud\u00e1lost, kter\u00e1 m\u00e1lem jednoho z nich st\u00e1la \u017eivot. Od t\u00e9 noci se od sebe nehnuli ani na krok a nebyl nikdo a nic, co by je dok\u00e1zalo rozd\u011blit.<\/p>\n<\/div>\n
Bill jen pozvednul prst, ukousnul ze sv\u00e9ho sendvi\u010de a zat\u00edmco spokojen\u011b \u017ev\u00fdkal, uk\u00e1zal j\u00edm jednodu\u0161e p\u0159ed sebe. Sed\u011bli na lavi\u010dce p\u0159ed budovou \u0161koly a kolem nich proudily davy do j\u00eddelny a zp\u011bt. A jedn\u00edm z davu byl i onen nov\u00fd \u017e\u00e1k, kter\u00fd dnes r\u00e1no p\u0159ekvapil Billa svou p\u0159\u00edtomnost\u00ed v jeho t\u0159\u00edd\u011b. I p\u0159esto, \u017ee Bill ke komunikaci nepou\u017e\u00edval sv\u016fj hlas, chodil do norm\u00e1ln\u00ed \u0161koly. Necht\u011bl b\u00fdt odli\u0161n\u00fd, necht\u011bl pat\u0159it mezi ty, co museli nav\u0161t\u011bvovat zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u0161kolu. Cht\u011bl norm\u00e1ln\u00ed \u017eivot. A dokud m\u011bl dobr\u00e9 studijn\u00ed v\u00fdsledky, u\u010ditel\u00e9 s n\u00edm nem\u011bli probl\u00e9m. A dokonce i jeho spolu\u017e\u00e1ci se po \u010dase nau\u010dili jej akceptovat takov\u00e9ho, jak\u00fdm byl.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
Ale tenhle nov\u00fd kluk, kdy\u017e za Billem o prvn\u00ed p\u0159est\u00e1vce p\u0159i\u0161el a pokou\u0161el se nav\u00e1zat rozhovor, nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed o tom, jak\u00fd Bill je. P\u0159edstavil se mu jako Tom Tr\u00fcmper a ne\u017e stihnul Bill jakkoliv zareagovat, pov\u011bd\u011bl mu dlouh\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh o tom, jak se musel z Kol\u00edna p\u0159est\u011bhovat sem jen proto, \u017ee jejich star\u00e1 babi\u010dka u\u017e se o sebe sama nepostar\u00e1, a tak jeho matka, coby hodn\u00e1 a zodpov\u011bdn\u00e1 dcera, sbalila svou rodinu a spole\u010dn\u011b se v\u0161ichni p\u0159ist\u011bhovali sem. Ne\u017e si Tom v\u0161imnul, \u017ee je n\u011bco s Billem jinak, stihnul mu vypov\u011bd\u011bt snad p\u016flku ze sv\u00fdch kon\u00ed\u010dk\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Tom Tr\u00fcmper byl norm\u00e1ln\u00ed teenager, kter\u00fd r\u00e1d a hodn\u011b mluvil. V\u011bt\u0161inou m\u011bli lid\u00e9 v jeho p\u0159\u00edtomnosti probl\u00e9m dostat se v\u016fbec ke slovu, ale tenhle \u010dernovlas\u00fd kluk, kter\u00fd ho jako jedin\u00fd v cel\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b toho r\u00e1na zaujal, se o to ani nepokou\u0161el. Jen na n\u011bj koukal a ml\u010del, na to Tom nebyl zvykl\u00fd. M\u011bl r\u00e1d, kdy\u017e lid\u00e9 d\u00e1vali najevo, \u017ee jej poslouchaj\u00ed, a kdy\u017e jim to dovolil, r\u00e1d si poslechnul jejich n\u00e1zor na dan\u00e9 t\u00e9ma. Za vrchol neslu\u0161nosti pak pova\u017eoval to, kdy\u017e jej n\u011bkdo ignoroval, nebo mu jednodu\u0161e neodpov\u00eddal. A kdy\u017e mu ani po t\u0159et\u00edm vyzv\u00e1n\u00ed \u010dernovlas\u00fd Bill neodpov\u011bd\u011bl, prost\u011b se zvednul a se slovy, „Se\u0161 divnej,“ ode\u0161el pry\u010d.<\/p>\n<\/div>\n
Billa to mrzelo.<\/p>\n<\/div>\n
„Co se d\u011bje, Billy?“ Alex v\u017edy poznal, kdy\u017e n\u011bco s jeho mlad\u0161\u00edm br\u00e1\u0161kou nebylo v po\u0159\u00e1dku. Mohl se usm\u00edvat, jak cht\u011bl, ale blon\u010f\u00e1ka nikdy neoklamal.<\/p>\n<\/div>\n
‚Nic,‘<\/em> pousm\u00e1l se Bill a d\u00e1l se v\u011bnoval sendvi\u010di. Kdyby mu Tom dal dopoledne \u0161anci, alespo\u0148 by mu na kousek pap\u00edru napsal, co se d\u011bje, ale to se nestalo. Opravdu jej to mrzelo, tenhle dredat\u00fd kluk byl po dlouh\u00e9 dob\u011b jedin\u00fd, kdo se s n\u00edm krom\u011b \u010dlen\u016f rodiny pokusil nav\u00e1zat kontakt. A Bill to op\u011bt zkazil. V duchu si za to od prvn\u00ed chv\u00edle nad\u00e1val, v\u011bd\u011bl, \u017ee je to jen jeho chyba. V\u017edycky v\u0161echno pokazil.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u00e1 to co do \u010din\u011bn\u00ed s n\u00edm?“ zeptal se Alex a k\u00fdvnul ke klukovi, kter\u00fd se sm\u00e1l v hlou\u010dku nov\u011b vytvo\u0159en\u00fdch r\u00e1doby p\u0159\u00e1tel. Bedliv\u011b sledoval tv\u00e1\u0159 sv\u00e9ho sourozence, a jakmile zahl\u00e9dnul zachmu\u0159en\u00ed, kter\u00e9 se kr\u00e1tce p\u0159es jeho obli\u010dej p\u0159ehnalo, v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1 pravdu. „Billy,“ zamumlal a sednul si t\u011bsn\u011b vedle bratra, kter\u00fd se nechal obejmout. „Ka\u0161li na n\u011bj, hm? Jestli ud\u011blal n\u011bco, \u010d\u00edm t\u011b takhle rozru\u0161il, nezaslou\u017e\u00ed si, aby ses pro n\u011bj tr\u00e1pil. Ani se nezn\u00e1te, tak na n\u011bj ka\u0161li, hm?“ Pousm\u00e1l se, kdy\u017e Bill p\u0159ik\u00fdvnul a jemn\u011b ho \u0161\u0165ouchnul do \u017eeber. Jako obvykle se z jednoho \u0161\u0165ouchnut\u00ed stalo dlouh\u00e9 postrkov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 p\u0159erostlo v sourozeneckou bitku plnou sm\u00edchu a vyjeknut\u00ed od star\u0161\u00edho z nich. Oba m\u011bli r\u00e1di tyhle spole\u010dn\u00e9 chv\u00edle, b\u011bhem kter\u00fdch mohli d\u011blat, jako by v\u016fbec nic kolem nich nebylo \u0161patn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Od dve\u0159\u00ed \u0161koln\u00ed j\u00eddelny, ze sam\u00e9ho st\u0159edu hlou\u010dku, kter\u00fd si nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00edho kluka okam\u017eit\u011b zvolil za sv\u016fj majetek, Tom sledoval \u0161k\u00e1dl\u00edc\u00ed se dvojici. \u010c\u00edm d\u00e9le je s nakr\u010den\u00fdm obo\u010d\u00edm pozoroval, t\u00edm v\u00edce si byl jist\u00fd t\u00edm, \u017ee \u010dernovl\u00e1sek byl nep\u0159\u00edjemn\u00fd r\u00e1no jen na n\u011bj, co\u017e podn\u00edtilo je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed nevoli, kterou k n\u011bmu za\u010d\u00ednal c\u00edtit.<\/div>\n
Se zavrcen\u00edm hlavy se k dvojici oto\u010dil z\u00e1dy a d\u00e1le se v\u011bnoval rozhovoru, kter\u00fd jeho nov\u00e1 parta pr\u00e1v\u011b vedla. N\u011bjak\u00fd \u010dernovlas\u00fd kluk mu m\u016f\u017ee b\u00fdt ukraden\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
———-<\/p>\n<\/div>\n
‚Mus\u00edm j\u00edt,‘<\/em> uk\u00e1zal Bill na prstech, kdy\u017e se z budovy \u0161koly ozvalo zvon\u011bn\u00ed, kter\u00e9 oznamovalo, \u017ee za\u010d\u00e1tek dal\u0161\u00ed hodiny nen\u00ed daleko. Alex jen p\u0159ik\u00fdvnul, je\u0161t\u011b naposledy sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku objal a s uji\u0161t\u011bn\u00edm, \u017ee ho tady po jeho posledn\u00ed hodin\u011b vyzvedne a spole\u010dn\u011b se p\u016fjdou pod\u00edvat do hudebn\u00edho obchodu, kam cht\u011bl Bill posledn\u00ed t\u00fdden, se postavil na nohy. Posb\u00edral si vlastn\u00ed v\u011bci a s \u00fasm\u011bvem na rtech sledoval, jak jeho \u010dernovlas\u00fd br\u00e1\u0161ka miz\u00ed za dubov\u00fdmi dve\u0159mi \u0161koly. Oto\u010dil se a roze\u0161el se pry\u010d od \u0161koln\u00ed budovy, ale m\u00edsto toho, aby zam\u00ed\u0159il sm\u011brem, kde se nach\u00e1zela jeho univerzita, vydal se ke \u0161koln\u00ed j\u00eddeln\u011b. M\u00ed\u0159il za jedn\u00edm konkr\u00e9tn\u00edm c\u00edlem.<\/p>\n<\/div>\n
„Hej,“ houknul na Toma, kolem kter\u00e9ho st\u00e1la skupinka jeho nov\u00fdch obdivovatel\u016f. Pro v\u0161echny byl nov\u00fdm zpest\u0159en\u00edm a v\u0161ichni ho obdivovali za jeho osobit\u00fd styl, vyjad\u0159ov\u00e1n\u00ed a celkov\u00e9 vystupov\u00e1n\u00ed. Byl pro n\u011b zaj\u00edmav\u00fd. A i Alex musel uznat, \u017ee tenhle kluk opravdu m\u00e1 n\u011bco do sebe, kdy\u017e se na n\u011bj zad\u00edval a jen uk\u00e1zal palcem proti sv\u00e9 hrudi v n\u011bm\u00e9 ot\u00e1zce, jestli blon\u010f\u00e1k mluvil na n\u011bj.<\/p>\n<\/div>\n
„Jo ty,“ p\u0159ik\u00fdvnul Alex, „M\u016f\u017ee\u0161 na slov\u00ed\u010dko?“ k\u00fdvnul bokem od skupinky a kus od nich poodstoupil. Byl r\u00e1d, kdy\u017e ho Tom, se zv\u011bdav\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i, n\u00e1sledoval. „Ty jsi tu novej, \u017ee jo?“<\/p>\n<\/div>\n
„Jo, no a?“ op\u00e1\u010dil Tom a zalo\u017eil si ruce na prsou v gestu, o kter\u00e9m blon\u010f\u00e1k v\u011bd\u011bl, \u017ee je v nonverb\u00e1ln\u00ed \u0159e\u010di pova\u017eov\u00e1no za obrann\u00e9. Po st\u0159edn\u00ed \u0161kole se rozhodnul studovat psychologii, cht\u011bl pochopit, jak\u00fd p\u0159esn\u00fd psychick\u00fd probl\u00e9m jeho br\u00e1\u0161ka m\u00e1, aby mu mohl pomoct, a tohle bylo prvn\u00ed, co se nau\u010dil.<\/p>\n<\/div>\n
„Cht\u011bl bych ti \u0159\u00edct n\u011bco o sv\u00e9m bratrovi,“ za\u010dal Alex a nab\u00eddnul m\u00edrn\u00fd \u00fasm\u011bv, necht\u011bl, aby se dreda\u0159 proti n\u011bmu c\u00edtil n\u011bjak nep\u0159\u00edjemn\u011b. Nem\u011bl k tomu d\u016fvod, Alex se mu opravdu nechystal ukousnout hlavu, jen mu cht\u011bl prozradit, pro\u010d se k n\u011bmu Bill dnes r\u00e1no zachoval tak, jak se zachoval.<\/p>\n<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/p>\n<\/div>\n
„Proto\u017ee,“ proto\u010dil blon\u010f\u00e1k o\u010di. „Je to ten \u010dernovlas\u00fd kluk, kter\u00fd tu byl p\u0159ed chv\u00edl\u00ed se mnou. Jmenuje se Bill a v\u00edm, \u017ee spolu chod\u00edte do t\u0159\u00eddy. A dokonce v\u00edm, \u017ee ses s n\u00edm r\u00e1no pokou\u0161el mluvit. On-„<\/p>\n<\/div>\n
„Jo, ale on m\u011b sprost\u011b ignoroval a jenom na m\u011b z\u00edral,“ odfrknul si Tom, kdy\u017e mu blon\u010f\u00e1k p\u0159ipomn\u011bl rann\u00ed incident. Nem\u011bl r\u00e1d, kdy\u017e ho lid\u00e9 ignorovali.<\/p>\n<\/div>\n
„Nech m\u011b domluvit. Neignoroval t\u011b, jen\u2026 Bill nemluv\u00ed,“ dodal ti\u0161eji hlasem zast\u0159en\u00fdm smutkem. Chyb\u011bl mu Bill\u016fv hlas, jeho zp\u011bv. Kdy\u017e na n\u011bj Tom nech\u00e1pav\u011b z\u00edral, povzdechl si. „Od sv\u00fdch deseti let ne\u0159ekl jedin\u00e9 slovo. Nebudu t\u011b zasv\u011bcovat do detail\u016f pro\u010d, ale chci, abys to v\u011bd\u011bl. Neignoroval t\u011b, vlastn\u011b s tebou opravdu mluvit cht\u011bl, ale nemohl. Jsi prvn\u00ed, kdo o n\u011bj po letech tady na t\u00e9 \u0161kole projevil n\u011bjak\u00fd z\u00e1jem a jeho mrz\u00ed, \u017ee t\u011b odradil. Vin\u00ed se z toho, nad\u00e1v\u00e1 si a to j\u00e1 nechci. U\u017e tak to nem\u00e1 lehk\u00e9 a nepot\u0159ebuje, aby mu starosti p\u0159id\u011bl\u00e1val je\u0161t\u011b n\u011bkdo dal\u0161\u00ed. Proto t\u011b pros\u00edm, jestli t\u011b v\u00e1\u017en\u011b m\u016fj br\u00e1\u0161ka n\u011bjak zaujal, nevzd\u00e1vej to s n\u00edm jen proto, \u017ee ti nen\u00ed schopn\u00fd odpov\u011bd\u011bt. Kdy\u017e mu d\u00e1\u0161 \u0161anci, uvid\u00ed\u0161, \u017ee je to fajn kluk i bez toho, aby musel pou\u017e\u00edvat sv\u016fj hlas.“<\/p>\n<\/div>\n
Chv\u00edli na sebe ml\u010dky oba koukali, ka\u017ed\u00fd p\u0159em\u00fd\u0161lel o n\u011b\u010dem jin\u00e9m, a p\u0159esto se jejich my\u0161lenky t\u00fdkaly jedn\u00e9 a t\u00e9 sam\u00e9 osoby. Alex opravdu doufal, \u017ee neud\u011blal chybu, kdy\u017e s Tomem te\u010f mluvil, ale v Billov\u00fdch o\u010d\u00edch vid\u011bl to zklam\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 jeho br\u00e1\u0161ka po rann\u00edm ne\u00fasp\u011bchu c\u00edtil, a cht\u011bl mu od toho n\u011bjak ulevit.<\/p>\n<\/div>\n
Nakonec dredat\u00fd blon\u010f\u00e1k p\u0159ik\u00fdvnul a spustil ruce pod\u00e9l t\u011bla. Tohle ne\u010dekal, myslel si, \u017ee \u010dernovl\u00e1sek s\u00e1m sob\u011b p\u0159ipad\u00e1 prost\u011b p\u0159\u00edli\u0161 d\u016fle\u017eit\u00fd na to, aby mluvil s n\u011bk\u00fdm, jako je Tom, ale ani ve snu by jej nenapadlo, \u017ee pro sv\u00e9 ml\u010den\u00ed mohl m\u00edt i jin\u00fd d\u016fvod.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u00edky,“ pousm\u00e1l se Alex up\u0159\u00edmn\u011b a s rozlou\u010den\u00edm se oto\u010dil a rozb\u011bhl se k autobusov\u00e9 zast\u00e1vce, aby se stihnul v\u010das vr\u00e1tit na dal\u0161\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ku. Tom jej chv\u00edli jen ml\u010dky pozoroval, a kdy\u017e jej obklopila jeho nov\u00e1 parta, naoko vesele se s nimi sm\u00e1l a vtipkoval celou cestu na jejich dal\u0161\u00ed hodinu. V duchu v\u0161ak p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co mu \u010dernovl\u00e1sk\u016fv blon\u010fat\u00fd sourozenec p\u0159ed chv\u00edl\u00ed \u0159ekl. ‚Od sv\u00fdch deseti let ne\u0159ekl ani slovo.‘<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Byl si jist\u00fd t\u00edm, \u017ee tohohle kluka bude cht\u00edt poznat v\u00edce.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Denie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Denie O sedm let pozd\u011bji ‚M\u00e1me tady nov\u00fdho kluka,‘ uk\u00e1zal Bill znakovou \u0159e\u010d\u00ed, kterou se za ta l\u00e9ta nau\u010dila cel\u00e1 jeho rodina, na bratra, kter\u00fd mu p\u0159inesl ob\u011bd, je\u017e si op\u011bt zapomn\u011bl doma. Nestalo se to poprv\u00e9, ale Alex byl v\u017edy<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[442],"tags":[],"class_list":["post-8318","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hudbu-slozil-slova-napsal"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8318","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8318"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8318\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8318"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8318"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8318"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}