{"id":8319,"date":"2011-07-03T16:30:00","date_gmt":"2011-07-03T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8298"},"modified":"2011-07-03T16:30:00","modified_gmt":"2011-07-03T15:30:00","slug":"muj-svet-tvuj-svet-nas-svet-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/07\/03\/muj-svet-tvuj-svet-nas-svet-9\/","title":{"rendered":"M\u016fj sv\u011bt, tv\u016fj sv\u011bt, n\u00e1\u0161 sv\u011bt 9."},"content":{"rendered":"
autor: Kiki<\/strong><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Vejdu do \u0161koly a m\u00ed\u0159\u00edm si to rovnou do \u0159editelny. Jemn\u011b zaklepu a na „D\u00e1le<\/em>“ vejdu. \u0158editelka je mlad\u00e1 a moc mil\u00e1. V\u017edycky se na ni m\u016f\u017eu spolehnout. Rozum\u00edm si s n\u00ed. Ne po str\u00e1nce jako s nad\u0159\u00edzen\u00fdm<\/em>, ale jako s kamar\u00e1dkou. Vlastn\u011b, je jen o p\u00e1r<\/em> let star\u0161\u00ed.
„Tome, co pot\u0159ebuje\u0161?“ usm\u00e1la se na m\u011b.
„J\u00e1\u2026 No\u2026 jde o Billa.“ Za\u010dnu opatrn\u011b a posad\u00edm se.
„Bill? Stalo se n\u011bco? Ud\u011blal si n\u011bco?“ vyt\u0159e\u0161tila o\u010di.
„Ne, douf\u00e1m\u2026, pro\u010d by si m\u011bl n\u011bco ud\u011blat?“ zaraz\u00edm se.
„No, dalo by se \u0159\u00edct, \u017ee je te\u010f ve slo\u017eit\u00e9 situace, a pot\u0159ebuje n\u011bjakou pomocnou ruku.“
„Chci mu ji nab\u00eddnout.“ \u0158eknu rozhodn\u011b. „Nev\u00edm, co se stalo, ale chci mu pomoct. Otev\u0159el mi o\u010di. V\u017edycky jsem ho ignoroval a podobn\u011b\u2026 ale te\u010f\u2026 j\u00e1 nev\u00edm.“
„Nezamiloval ses tak n\u00e1hodou?“ uculila se.
„Ne!“ vyhrknu. „No, mo\u017en\u00e1\u2026“ p\u0159izn\u00e1m. „Nev\u00edm, co m\u00e1m d\u011blat. Te\u010fka, dalo by se \u0159\u00edct, ignoruje on m\u011b.“
„Tak jdi za n\u00edm.“
„Jen\u017ee, j\u00e1 nev\u00edm, kde bydl\u00ed a ur\u010dit\u011b na n\u011bj nem\u016f\u017eu vybafnout, miluju t\u011b.“
„Te\u010fka jsi to p\u0159iznal.“
„Co?“
„\u017de ho miluje\u0161.“<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
Vstala a n\u011bco vyt\u00e1hla ze sk\u0159\u00ednky. Takov\u00e1 karta, sp\u00ed\u0161. N\u011bco z n\u00ed opsala a ten l\u00edste\u010dek mi dala. „Je to jeho adresa. Mysl\u00edm, \u017ee bude r\u00e1d.“
Vezmu si ji. „D\u011bkuju, ale mus\u00edm tam zaj\u00edt a\u017e odpoledne\u2026“
„Tome, jdi te\u010f. Omluv\u00edm t\u011b, ok? Mysl\u00edm, \u017ee d\u00e1l to nezvl\u00e1dne.“
„V\u00e1\u017en\u011b? M\u016f\u017eu? M\u00edsto \u0161koly?“
„Billa m\u00e1m moc r\u00e1da. Zn\u00e1m ho od narozen\u00ed. Je citliv\u00fd a\u2026 je\u0161t\u011b nen\u00ed p\u0159ipraven\u00fd na to, co jej te\u010f potkalo. I kdy\u017e to ned\u00e1v\u00e1 najevo, uvnit\u0159 je to k\u0159ehk\u00fd kluk.“
„Dob\u0159e\u2026 Zajdu tam hned. D\u011bkuju moc.“ Postav\u00edm se a vyb\u011bhnu ven. Zavol\u00e1m si tax\u00edka a nadiktuju mu z l\u00edste\u010dku adresu.<\/div>\n
P\u00e1ni\u2026<\/em> prvn\u00ed, co m\u011b napadne, kdy\u017e uvid\u00edm jeho d\u016fm. Je to v\u00e1\u017en\u011b jeho? Dojdu ke dve\u0159\u00edm a chci zazvonit, jen\u017ee\u2026 „Zoe Tr\u00fcmperov\u00e1, okam\u017eit\u011b si ukli\u010f to oble\u010den\u00ed v tom pokoji!!“ ozve se k\u0159ik. Jo, te\u010f m\u00e1m jistotu, \u017ee je to v\u00e1\u017en\u011b on. Uchechtnu se a zazvon\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/div>\n
D\u011bl\u00e1 si ta holka ze m\u011b srandu? \u0158ekl jsem j\u00ed, a\u0165 si vybere n\u011bjak\u00e9 oble\u010den\u00ed, \u017ee pojedeme nakupovat do m\u011bsta, a ne a\u0165 povyhazuje v\u0161echno oble\u010den\u00ed z kufr\u016f. N\u011bkdo zazvonil. Jdu otev\u0159\u00edt. Zoe seskakuje schody, byla naho\u0159e v koupeln\u011b. Otev\u0159u dve\u0159e a ozve se za mnou Zoein hlas.
„Ale j\u00e1 si nemohla vybrat\u2026“ Proto\u010d\u00edm panenky a kouknu p\u0159ed sebe. To snad ne<\/em>.
„Tome?“ podiv\u00edm se. „Jak v\u00ed\u0161, kde bydl\u00edm?“ pootev\u0159u dve\u0159e. Popravd\u011b, kdy\u017e nemysl\u00edm na to, co budu d\u011blat, mysl\u00edm na n\u011bj. Tahle n\u00e1v\u0161t\u011bva m\u011b p\u0159ekvapila. Mile<\/em>.
„No\u2026 to je jedno\u2026 ka\u0161li na to.“
„Poj\u010f\u2026 d\u00e1l.“ Pust\u00edm ho. Vejde a za\u010dne kolem sebe udiven\u011b koukat. „Co?“ nech\u00e1pu.
„Ne\u010dekal jsem, \u017ee zrovna\u2026 ty, bydl\u00ed\u0161 takhle<\/em>. Asi m\u00e1\u0161 bohat\u00e9 rodi\u010de, co?“
Semknu pevn\u011b rty k sob\u011b. V\u00ed\u010dka taky. Jen\u017ee nespln\u00ed to sv\u016fj \u00fa\u010del. Stejn\u011b mi ta slza vyklouzne. Set\u0159u ji a oto\u010d\u00edm se na Zoe. „Jdi si to uklidit\u2026“ Jen p\u0159ik\u00fdvla a ode\u0161la. <\/div>\n
„Bille, stalo se n\u011bco?“ p\u0159e\u0161el ke mn\u011b a\u2026 objal m\u011b.<\/em> Poprv\u00e9 se m\u011b takhle<\/em> dot\u00fdk\u00e1. A mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee se mi to kruci l\u00edb\u00ed.
„Ne, nic\u2026“ Ute\u010de mi dal\u0161\u00ed slza. Jemn\u011b mi ji palcem set\u0159el.
„V\u00e1\u017en\u011b nic?“
Zakrout\u00edm hlavou. Mus\u00edm to n\u011bkomu \u0159\u00edct, a kdy\u017e u\u017e<\/em> je p\u0159\u00edmo tady\u2026 „Nic nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku\u2026“ obejmu ho taky. „Nic nezvl\u00e1d\u00e1m\u2026“
„Ale zvl\u00e1d\u00e1\u0161, co ne?“
„Z\u00edtra mus\u00edm jet k na\u0161im,<\/em> ale pot\u0159ebuju n\u011bjak\u00e9 v\u011bt\u0161\u00ed auto.“
„M\u016f\u017eu jet s tebou\u2026 Mysl\u00edm, \u017ee m\u00e1m v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e to, co jsem vid\u011bl venku.“
„V\u00e1\u017en\u011b bys jel?“
„Jasn\u011b\u2026 stejn\u011b jsem omluven\u00fd ve \u0161kole.“
„Dob\u0159e\u2026“ svol\u00edm. „D\u011bkuju\u2026 A mus\u00edm je\u0161t\u011b n\u011bkoho naj\u00edt na hl\u00edd\u00e1n\u00ed. Nebudu j\u00ed br\u00e1t sebou.“ Rozhodnu. „Zavol\u00e1m Agnes.“
„Agnes?“
„Jo, \u0159editelka, tyk\u00e1m j\u00ed.“
„To j\u00e1 taky. Je to skv\u011bl\u00e1 k\u00e1mo\u0161ka.“
„K\u00e1mo\u0161ka?“
„Jo.“<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvnu a jdu nahoru za Zoe, abychom u\u017e mohli vyjet.<\/div>\n
„Zoe, co to\u2026? ZOE!!!!“ zak\u0159i\u010d\u00edm na ni. Vzala mi moje \u0161minky! Je cel\u00e1 \u010dern\u00e1.
„Jen jsem cht\u011bla b\u00fdt jako ty.“ Pokr\u010dila rameny. Okam\u017eit\u011b ze m\u011b vztek opadl. Sly\u0161el jsem, jak se za mnou Tom uchechtl.
„Ty jsi na to mal\u00e1.“ Rozt\u00e1hnu ruce a ona ke mn\u011b p\u0159ejde. Chyt\u00edm ji za pas a ona m\u011b kolem krku. Povzdechnu si. „Poj\u010f, smyju ti to.“ Vezmu ji do n\u00e1ru\u010de a nesu do koupelny. Posad\u00edm ji na pra\u010dku, vezmu odli\u010dovac\u00ed tamponek a vodi\u010dku. Za\u010dnu j\u00ed to pomalu odstra\u0148ovat. Asi za patn\u00e1ct minut to m\u00e1 dole. „Koup\u00edm ti n\u011bjak\u00e9 d\u011btsk\u00e9, jo? Tyhle nem\u016f\u017ee\u0161\u2026“ P\u0159ik\u00fdvla. „A te\u010f si vyber to oble\u010den\u00ed, a\u0165 m\u016f\u017eeme vyrazit.“
„Fajn, tak j\u00e1 jdu\u2026“ usly\u0161\u00edm za sebou.
„Ne, ty jde\u0161 taky.“ Oto\u010d\u00edm se.
„Nebudu otravovat.“
„Neotravuje\u0161, jde\u0161 vhod. Pom\u016f\u017ee\u0161 mi.“
„Pot\u0159ebuje\u0161<\/em> pomoct?“
„Jo, od tebe.“ <\/div>\n
Otev\u0159el jsem zadn\u00ed dve\u0159e od auta, aby Zoe mohla nasko\u010dit do seda\u010dky. Tom se za\u010dal \u0161\u00edlen\u011b sm\u00e1t. „D\u011bl\u00e1\u0161 si prdel?“
„Co?“ nech\u00e1pu a p\u0159ip\u00edn\u00e1m Zoe.
„R\u016f\u017eov\u00e1 autoseda\u010dka? U tebe?“
Povzdechnu si. „Nemysli si, \u017ee jsem nebyl proti. Sedej.“ Zav\u0159u dve\u0159e a p\u0159ejdu na m\u00edsto \u0159idi\u010de. Tom sedl vedle m\u011b.
„P\u0159e\u017eiju to?“
„Pokud nesklapne\u0161 s t\u011bma blb\u00fdma kecama, ne.“ Oba se p\u0159ipout\u00e1me a j\u00e1 vyjedu.
„Jsem zticha,“ pronesl, jen\u017ee za minutu u\u017e jsme se bavili, jako bychom se znali nejm\u00ed\u0148 sto let. Co\u017e se\u2026 div\u00edm<\/em>. <\/p>\n<\/div>\n
autor: Kiki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Kiki Tom Vejdu do \u0161koly a m\u00ed\u0159\u00edm si to rovnou do \u0159editelny. Jemn\u011b zaklepu a na „D\u00e1le“ vejdu. \u0158editelka je mlad\u00e1 a moc mil\u00e1. V\u017edycky se na ni m\u016f\u017eu spolehnout. Rozum\u00edm si s n\u00ed. Ne po str\u00e1nce jako s nad\u0159\u00edzen\u00fdm, ale<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[439],"tags":[],"class_list":["post-8319","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-muj-svet-tvuj-svet-nas-svet"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8319","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8319"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8319\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8319"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8319"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8319"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}