{"id":8327,"date":"2011-07-02T15:30:00","date_gmt":"2011-07-02T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8305"},"modified":"2011-07-02T15:30:00","modified_gmt":"2011-07-02T14:30:00","slug":"i-d-have-you-by-mi-side-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/07\/02\/i-d-have-you-by-mi-side-1\/","title":{"rendered":"I’d have you by my side 1."},"content":{"rendered":"
autor: Sch-Rei & Catherine<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Prolog je zde<\/a>, kdo ne\u010detl.<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tajemn\u00e1 sch\u016fzka<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
V mal\u00e9 kuchyni se na va\u0159i\u010di oh\u0159\u00edvala v konvici voda. P\u00ed\u0161\u0165alka, kter\u00e1 signalizovala, \u017ee je voda p\u0159ipraven\u00e1 k zalit\u00ed rann\u00ed k\u00e1vy nebo \u010daje, vyd\u00e1vala hlasit\u00fd zvuk. Na desce kuchy\u0148sk\u00e9 linky se skv\u011bly dva b\u00edl\u00e9 porcel\u00e1nov\u00e9 hrn\u00ed\u010dky, v jednom byl pytl\u00edk s ovocn\u00fdm \u010dajem a ve druh\u00e9m nasypan\u00e1 \u010dern\u00e1 k\u00e1va.<\/p>\n<\/div>\n
\u010cernovl\u00e1sek se prot\u00e1hl na gau\u010di, kde str\u00e1vil zbytek noci. Nep\u0159\u00e1l si, aby Carrie s malou hol\u010di\u010dkou spala tady, proto jim prop\u016fj\u010dil lo\u017enici. M\u00edsto sp\u00e1nku v\u0161ak p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jak to bude te\u010f. Byt, kter\u00fd si koupil, nebyl p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd. Byla v n\u011bm pouze jedna m\u00edstnost, ze kter\u00e9 ud\u011blal lo\u017enici a ob\u00fdvac\u00ed pokoj, spokojen\u00fd s kuchy\u0148kou. Jedin\u00e1 mo\u017enost byla ta, \u017ee svoji postel bude sd\u00edlet s kamar\u00e1dkou. P\u0159\u00edli\u0161 se mu tahle mo\u017enost necht\u011bla p\u0159ipustit, ale nem\u011bl na v\u00fdb\u011br.<\/em> Netu\u0161il, zda m\u00e1 Rosie n\u011bkde post\u00fdlku, pokud ne, byla to dal\u0161\u00ed v\u011bc na n\u00e1kupn\u00edm seznamu. Vydechnul a zakroutil hlavou, promnul si sp\u00e1nky. Cel\u00e1 situace mu d\u011blala opravdu t\u011b\u017ekou hlavu.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se rozhl\u00e9dl po m\u00edstnosti, u kuchy\u0148sk\u00e9 linky se zastavil na post\u00e1vaj\u00edc\u00ed Carrie. M\u011bla na sob\u011b jenom b\u00edl\u00e9 tri\u010dko a spodn\u00ed pr\u00e1dlo, zal\u00e9vala rann\u00ed p\u0159\u00edsun tekutin. Zakryl si pusu a z\u00edvl, byl opravdu unaven\u00fd. Zakroutil hlavou, nemohlo to b\u00fdt takhle. Nesm\u011bl na sob\u011b nechat zn\u00e1t \u00fanavu. P\u0159eci jen\u2026 Tohle v\u0161echno ud\u011blal dobrovoln\u011b.<\/em> O smetanov\u011b b\u00edl\u00fd gau\u010d se zap\u0159el dlan\u011bmi a postavil se na nohy.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
Ne\u017e se p\u0159esunul do kuchyn\u011b, sed\u011bla u\u017e Carrie za stolem. Jako by ji ani nenapadlo se pod\u00edvat na Billa, koukala ml\u010dky do stolu.
„Vyspala ses? Aspo\u0148 trochu,“ optal se Bill, kdy\u017e se k n\u00ed posadil. D\u00edvka jen pokr\u010dila rameny a p\u0159ik\u00fdvla. Nevypadala na to, \u017ee by j\u00ed bylo zrovna dvakr\u00e1t do \u0159e\u010di. Billovi to d\u011blalo jen hodn\u011b starosti. Povzdechl si a zakroutil nad t\u00edm letmo hlavou. V\u011bd\u011bl, \u017ee jeho kamar\u00e1dka asi nem\u00e1 zrovna lehk\u00e9 obdob\u00ed, ale byl si jist\u00fd t\u00edm, \u017ee by j\u00ed mluvit pomohlo. Ur\u010dit\u011b, jemu to tak\u00e9 pom\u00e1h\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
Omotal dlouh\u00e9 \u0161t\u00edhl\u00e9 prsty kolem tepl\u00e9ho hrnku a opatrn\u011b se napil. P\u0159iv\u0159el o\u010di, kdy\u017e se mu hork\u00e1 tekutina rozlila v krku. Zase hrnek polo\u017eil zp\u00e1tky. Ticho v m\u00edstnosti mezi nimi ho znerv\u00f3z\u0148ovalo. Koukal kolem sebe. Mal\u00e1 b\u00edl\u00e1 linka, n\u011bjak\u00e9 krabice, d\u0159ez, ledni\u010dka\u2026<\/div>\n
„Je ve v\u011bzen\u00ed,“ za\u0161eptala Carrie a semkla k sob\u011b pevn\u011b v\u00ed\u010dka. Dlan\u00ed si p\u0159ejela po ploch\u00e9m b\u0159i\u0161e. Bill nech\u00e1pav\u011b zamrkal a pod\u00edval se na ni.
„Andreas?“ vypadlo z n\u011bj nech\u00e1pav\u011b.
„Ano,“ p\u0159ik\u00fdvla. „Za ubl\u00ed\u017een\u00ed a zdrav\u00ed ho odsoudili, kdy\u017e m\u011b pustili z nemocnice,“ \u0159ekla ti\u0161e a ot\u0159ela si o\u010di. Bill na ni nech\u00e1pav\u011b koukal. Nepamatoval si moc dob\u0159e konverzaci z noci, ale dok\u00e1zal si vzpomenout na zm\u00ednku o n\u011bkom, kdo je v nemocnici. Dok\u00e1zal si to z toho odvodit se zm\u00ednkou o podv\u00e1d\u011bn\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
**<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, tak j\u00e1 sjedu do toho obchodu, ano?“ pousm\u00e1la se Carrie a pod\u00edvala se na Billa, zat\u00edmco si obl\u00e9kala tenk\u00e9 b\u00e9\u017eov\u00e9 sako.<\/div>\n
„J\u00e1 bych tam klidn\u011b zajel,“ nam\u00edtnul \u010dernovl\u00e1sek a zakroutil hlavou. Zva\u017eoval, zda je vhodn\u00e9 pustit kamar\u00e1dku samotnou. P\u0159ece jenom\u2026 Ji\u017e od r\u00e1na pr\u0161elo, vypadalo to, jako by byly tmav\u00e9 mraky nas\u00e1kl\u00e9 v\u00edc jak houba. V dlani tiskl kl\u00ed\u010de s p\u0159\u00edv\u011bskem od sv\u00e9 milovan\u00e9 \u010dern\u00e9 Audi. Kl\u00ed\u010d se mu do dlan\u011b bolestiv\u011b za\u0159ez\u00e1val, stisk tro\u0161ku povolil.<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku, hm? Rosie spink\u00e1, zvl\u00e1dne\u0161 to,“ usm\u00e1la se mlad\u00e1 matka a p\u0159es rameno si ledabyle p\u0159ehodila tmavou kabelku. Pod\u00edvala se na sebe do zrcadla a pravou rukou si prohr\u00e1bla dlouh\u00e9 vlasy.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se na kamar\u00e1dku zad\u00edval z profilu. Nato\u010dil hlavu do lev\u00e9 strany a nakr\u010dil nesouhlasn\u011b \u010delo. Zalo\u017eil ruce na hrudi a ud\u011blal k n\u00ed p\u00e1r krok\u016f. Pohladil ji po l\u00edci. Nel\u00edbilo se mu, jak vypadala. V\u016fbec ne. Tv\u00e1\u0159e m\u011bla cel\u00e9 propadl\u00e9, obli\u010dej m\u011bla bled\u00fd. Strasti na n\u00ed byly viditeln\u00e9.<\/div>\n
\u010cernovl\u00e1skovo nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed pro tuhle dobu bylo to, aby si Carrie lehla a po\u0159\u00e1dn\u011b si odpo\u010dinula. Mohl se p\u0159eci o miminko postarat, to bylo to nejmen\u0161\u00ed, co mohl pro tuhle chv\u00edli ud\u011blat. P\u00e9\u010di o Rosie miloval, p\u0159ipadalo mu, jako by byla snad jeho dcera. P\u0159i\u0161la mu jako mal\u00fd and\u00edlek. M\u011bla se \u010dile k sv\u011btu, po\u0159\u00e1d se usm\u00edvala.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, nem\u016f\u017eu to po tob\u011b cht\u00edt. Nadosmrti jsem ti vd\u011b\u010dn\u00e1 u\u017e jen za to, jak se star\u00e1\u0161 o n\u00e1s ob\u011b,“ vydechla brunetka a pod\u00edvala se do zem\u011b. O\u010di, kter\u00e9 m\u011bla zkr\u00e1\u0161leny jen slabou vrstvou \u0159asenky, stiskla pevn\u011b k sob\u011b. Op\u011bt se j\u00ed pod k\u016f\u017ei dost\u00e1valy my\u0161lenky na Andrease. P\u0159em\u00fd\u0161lela o tom, co d\u011bl\u00e1, jak se asi m\u00e1. P\u0159i pomy\u0161len\u00ed, \u017ee bez n\u011bj bude dal\u0161\u00edch p\u011bt let, j\u00ed b\u011bhal mr\u00e1z po z\u00e1dech. Ni\u010dilo ji pomy\u0161len\u00ed, \u017ee se k n\u00ed nebude zn\u00e1t, a\u017e ho propust\u00ed\u2026<\/em><\/div>\n
„To je mali\u010dkost, Carrie. Kdybych necht\u011bl, ned\u011bl\u00e1m to, hm?“ pousm\u00e1l se Bill a \u017eenu lehce, p\u0159\u00e1telsky pol\u00edbil na \u010delo. Rty se ot\u0159el tak, \u017ee to bylo, jako by se j\u00ed o \u010delo ot\u0159ela mot\u00fdl\u00ed k\u0159\u00eddla. Carrie se zachv\u011bla a ud\u011blala krok do strany. V\u011bd\u011bla, \u017ee od Billa to nen\u00ed nic v\u00edc ne\u017e p\u0159\u00e1telsk\u00e1 pusa, ale i tohle si vy\u010d\u00edtala. D\u00e1vala sob\u011b vinu za to, \u017ee je Andreas ve v\u011bzen\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Stejn\u011b ti\u2026 d\u011bkuju. P\u016fj\u010d\u00ed\u0161 mi pros\u00edm ty kl\u00ed\u010de?“ zvedla pohled k tmav\u011b nal\u00ed\u010den\u00fdm o\u010d\u00edm. D\u00edvala se do dvou p\u0159\u00edv\u011btiv\u00fdch \u010dokol\u00e1d, musela se pousm\u00e1t.<\/div>\n
„Tady je m\u00e1\u0161,“ nat\u00e1hl k mlad\u00e9 \u017een\u011b Bill svoji pravou ruku, ve kter\u00e9 dr\u017eel kl\u00ed\u010d od auta. Chytil je za p\u0159\u00edv\u011bsek mezi palec a ukazov\u00e1\u010dek, kl\u00ed\u010de se malinko rozhoupaly.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ p\u0159evzala si Carrie kl\u00ed\u010de a otev\u0159ela vchodov\u00e9 dve\u0159e ze sv\u011btl\u00e9ho d\u0159eva. S hlavou sklopenou do \u017eulov\u00e9 podlahy, na spole\u010dn\u00e9 chodb\u011b s ostatn\u00edmi byty, z mal\u00e9ho bytu, kter\u00fd sd\u00edlela s Billem a Rosie, vy\u0161la.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za co. Ale\u2026 d\u00e1vej na sebe pozor.“<\/div>\n
Carrie jen p\u0159ik\u00fdvla a dve\u0159e za sebou zav\u0159ela. Seb\u011bhla p\u00e1r poschod\u00ed, ne\u017e se dostala na parkovi\u0161t\u011b, kde auto parkovalo.<\/p>\n<\/div>\n
Mlad\u00e1 hn\u011bdovlas\u00e1 \u017eena odemkla \u010dernou Audi Q7 a posadila se na sedadlo \u0159idi\u010de. Je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm ne\u017e zav\u0159ela pom\u011brn\u011b lehk\u00e9 dve\u0159e, na\u0161telovala si v\u0161e pot\u0159ebn\u00e9 dle jej\u00ed v\u00fd\u0161ky. Kl\u00ed\u010dky str\u010dila do zapalov\u00e1n\u00ed a pomalu nastartovala. Pod\u00edvala se do zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka, vyj\u00ed\u017ed\u011bla za jeho pomoci ze zaparkovan\u00e9ho m\u00edsta.<\/p>\n<\/div>\n
Z autor\u00e1dia vyhr\u00e1vala ti\u0161e hudba, aby si \u017eena cestu zp\u0159\u00edjemnila. Nevn\u00edmala, co \u0159\u00edk\u00e1 moder\u00e1tor, soust\u0159edila se na j\u00edzdu, obzvl\u00e1\u0161t\u011b v tomhle po\u010das\u00ed. R\u00e1dio m\u011bla pu\u0161t\u011bn\u00e9 prost\u011b jenom jako kulisu.<\/div>\n
Ze spodu pofukoval chladn\u00fd vzduch klimatizace. Bylo skoro l\u00e9to, tud\u00ed\u017e i p\u0159es ne\u010das po\u010das\u00ed byl vzduch nep\u0159\u00edjemn\u011b dusn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
De\u0161\u0165ov\u00e9 kapky, velk\u00e9 jako hrachy, se rozplesk\u00e1valy o okno. V\u011bt\u0161ina jich tam z\u016fst\u00e1vala, jeliko\u017e st\u011bra\u010de nebyly schopn\u00e9 dostat pry\u010d takov\u00e9 velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed vody. Carrie jela opravdu opatrn\u011b, rad\u011bji jela pomalu, bez chv\u00e1t\u00e1n\u00ed, ne\u017e aby n\u011bkde za rohem auto zdemolovala. Obchod, do kter\u00e9ho m\u011bla nam\u00ed\u0159eno, nebyl p\u0159\u00edli\u0161 daleko. S Billem bydlela v centru Berl\u00edna, supermarket byl kousek za n\u00edm. Za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed by do n\u011bj do\u0161la p\u011b\u0161ky, vy\u0161lo by to mo\u017en\u00e1 na m\u00ed\u0148 \u010dasu, jeliko\u017e by to nemusela zdlouhav\u011b obj\u00ed\u017ed\u011bt, jen\u017ee dneska by promokla snad i tenk\u00e1 l\u00e1tka de\u0161tn\u00edku.<\/p>\n<\/div>\n
*<\/p>\n<\/div>\n
\u010cokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di t\u011bkaly nerv\u00f3zn\u011b pohledem po kav\u00e1rn\u011b. Dred\u00e1\u010d hlasit\u011b podup\u00e1val nohou, ne\u0159e\u0161il, \u017ee to ostatn\u00ed v m\u00edstnosti ru\u0161ilo, nevn\u00edmal nic jin\u00e9ho, ne\u017e flashback<\/em> ve sv\u00e9 hlav\u011b. \u010cekal, ne\u017e za m\u00edsto naproti n\u011bmu zasedne nejl\u00e9pe zn\u00e1m\u00e1 osoba, se kterou m\u011bl sch\u016fzku. Nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, kdo m\u011bl p\u0159ij\u00edt, ale m\u011bl dobrou hodinu zpo\u017ed\u011bn\u00ed. Tom nem\u011bl cel\u00fd den, aby posed\u00e1val v kav\u00e1rn\u011b. M\u011bl d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci na starosti. Vyt\u00e1hl mobil z kapsy od voln\u00fdch kalhot a pod\u00edval se na display. Ani \u017e\u00e1dn\u00e1 zpr\u00e1va, nic. Ti\u0161e zavr\u010del, byla to pro n\u011bj d\u016fle\u017eit\u00e1 sch\u016fzka. T\u00fdkala se jeho. Jen kv\u016fli n\u011bmu byl ochotn\u00fd vst\u00e1t z postele, kdy\u017e m\u011bl zrovna rozd\u011blanou pr\u00e1ci. V\u011bd\u011bl, \u017ee po n\u011bm nemohl cht\u00edt nic kladn\u00e9ho, ale st\u00e1le mohl m\u00edt n\u011bjak\u00e9 nov\u00e9 informace.
Po dal\u0161\u00ed hodin\u011b vstal ze \u017eidle a na\u0161tvan\u011b ji zasunul ke stolu. Zavr\u010del a vyt\u00e1hl z kapsy n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze, polo\u017eil je na st\u016fl na zaplacen\u00ed \u00fatraty za posledn\u00ed dv\u011b hodiny a ode\u0161el pry\u010d.<\/p>\n<\/div>\n
Str\u010dil ruce do kapes a vy\u0161el na ulici ke sv\u00e9mu autu. Ne\u017e ale sta\u010dil vyndat z kapsy kl\u00ed\u010de od auta a odemknout, v\u0161imnul si koutkem oka zn\u00e1m\u00e9ho auta. Bylo \u00fapln\u011b stejn\u00e9 jako jeho, jen jin\u00e9 barvy. Zamrkal, znal tady skoro ka\u017ed\u00e9ho, kdo by takov\u00e9 auto mohl vlastnit, na to m\u011bl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mnoho zn\u00e1most\u00ed. V\u011bd\u011bl ale, komu auto pat\u0159\u00ed. Pat\u0159ilo jemu.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom si v\u0161iml \u010dernovlas\u00e9ho chlapce, jak auto zamyk\u00e1. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ho poznal. Byl to jeden z Andreasov\u00fdch p\u0159\u00e1tel, pamatoval si ho, i kdy\u017e se skoro vlastn\u011b neznali. Jmenoval se\u2026 Axel. Jo, Axel. Ale to bylo jedno. Tom si ho chv\u00edli zv\u011bdav\u011b prohl\u00ed\u017eel, ale kdy\u017e se Axel chystal j\u00edt od auta, \u0161el rychle k n\u011bmu.<\/div>\n
„Hej,“ houkl k n\u011bmu, kdy\u017e u\u017e byl skoro u n\u011bj. \u010cernovl\u00e1sek se oto\u010dil, u\u0161kl\u00edbnul se, kdy\u017e vid\u011bl dred\u00e1\u010de.
„Tom, \u017ee?“ sjel ho pohledem a zalo\u017eil ruce. Zbyte\u010dn\u00e1 ot\u00e1zka<\/em>, prol\u00edtlo mu hlavou. Andreas mu ho popsal snad do nejmen\u0161\u00edho detailu, aby neud\u011blal \u017e\u00e1dnou chybu. A p\u0159eci jen\u2026 Andy ho znal ze v\u0161ech nejl\u00e9pe, v\u017edy. Dred\u00e1\u010d p\u0159ik\u00fdvl. Sjel chlapce pohledem, jeho zelen\u00e9 o\u010di mu p\u0159ipom\u00ednaly ty Andreasovy. Polknul, nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 \u010dekat, p\u0159ece jen\u2026 Andreas ho dostal p\u0159ed n\u011bjak\u00fdm t\u00edm m\u011bs\u00edcem do nemocnice, ubl\u00ed\u017eil mu. Nejbli\u017e\u0161\u00edmu \u010dlov\u011bku. Zakroutil hlavou.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 od Andrease n\u011bco pro m\u011b?“ optal se Tom zv\u011bdav\u011b. Cht\u011bl u\u017e to m\u00edt z krku, ten kluk mu byl od pohledu nep\u0159\u00edjemn\u00fd, i kdy\u017e\u2026 se zd\u00e1l i tro\u0161ku p\u0159ita\u017eliv\u00fd na to, \u017ee se Tomovi kluci nikdy nel\u00edbili, a\u017e na Andrease. Vsadil by se, \u017ee \u010dernovl\u00e1sk\u016fv zadek u\u017e Andreas nejednou nav\u0161t\u00edvil<\/em>. U\u0161kl\u00edbl se nad t\u00edm. Mo\u017en\u00e1 i tohle ho tro\u0161ku znepokojovalo. Ne\u017e\u00e1rlil jen nad tou p\u0159edstavou, ur\u010dit\u011b ne.<\/div>\n
„Pot\u0159ebuju, abys mi \u0159ekl, kam se te\u010f chyst\u00e1\u0161 jet. Bez zbyte\u010dn\u00fdch ot\u00e1zek pro\u010d a kdesi cosi,“ ignoroval Axel Tomovu ot\u00e1zku a vystr\u010dil tro\u0161ku \u0161t\u00edhl\u00fd bok, kter\u00fd obtahovalo \u010dern\u00e9 tri\u010dko a hned pod n\u00edm b\u00edl\u00fd p\u00e1sek. Dal ruku v bok a op\u0159el se o auto. \u010cern\u00e9 krat\u0161\u00ed vlasy mu padaly do obli\u010deje.<\/div>\n
„Jedu\u2026 Dom\u016f,“ pokr\u010dil Tom jednodu\u0161e rameny. Prohl\u00ed\u017eel si d\u016fkladn\u011b postavu chlapce. Byl dokonale huben\u00fd, co\u017e zv\u00fdraz\u0148ovalo t\u011bsn\u00e9 tri\u010dko. Tom musel p\u0159iznat, \u017ee byl kurevsky sexy. Byl si jist\u00fd, \u017ee kdyby se te\u010f oto\u010dil a on by mohl vid\u011bt jeho zadek v t\u011bchhle upnut\u00fdch \u010dern\u00fdch rour\u00e1ch, m\u011bl by v kalhot\u00e1ch hodn\u011b t\u011bsno.<\/p>\n<\/div>\n
Axel p\u0159ik\u00fdvl.
„Dob\u0159e, chci adresu. Z\u00edtra tam za tebou p\u0159ijdu,“ ol\u00edzl si rty. V\u0161\u00edmal si toho, jak na n\u011bj Tom kouk\u00e1. Nevadilo mu to, byl zvykl\u00fd vhledem k tomu, co d\u011blal d\u0159\u00edv pro Andrease a jeho k\u00e1mo\u0161e.
„Nap\u00ed\u0161u ti ji,“ vydechl Tom. \u010cernovl\u00e1sek otev\u0159el dve\u0159e od auta a vyt\u00e1hl pap\u00edr a tu\u017eku, podal je Tomovi, kter\u00fd mu napsal adresu k n\u011bmu dom\u016f. P\u0159elo\u017eil na dvakr\u00e1t pap\u00edr a str\u010dil ho do zadn\u00ed kapsy kalhot.
„Je\u0161t\u011b se ozvu,“ \u0159ekl jednodu\u0161e \u010dernovl\u00e1sek a nasedl do auta. Tom nech\u00e1pav\u011b zamrkal. Nem\u011bl dostat n\u011bjak\u00e9 informace? P\u0159ece\u2026 Kv\u016fli tomu tady byl, nebo ne? Nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, kdy\u017e auto vyjelo z m\u00edsta na parkov\u00e1n\u00ed. Vydechl, nemohl nic nam\u00edtnout. S\u00e1m ode\u0161el ke sv\u00e9mu autu a nastoupil. Jel sm\u011brem dom\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
*<\/p>\n<\/div>\n
Toma znepokojoval prudk\u00fd d\u00e9\u0161\u0165. Nesn\u00e1\u0161el takov\u00e9hle po\u010das\u00ed, obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e se v n\u011bm musel autem p\u0159emis\u0165ovat dom\u016f. Nejrad\u011bji by te\u010f zalezl pod deku, pustil si n\u011bjak\u00fd film a cpal se m\u00edsou plnou slan\u00fdch chips\u016f. Kdyby mu situaci zp\u0159\u00edjem\u0148ovala je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e1 d\u00edvka, bylo by v\u0161e v\u00edce ne\u017e ide\u00e1ln\u00ed. U\u017eil by si jak film, tak i zbytek noci.<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159em\u00fd\u0161lel. V hlav\u011b se mu mihotala ot\u00e1zka, zda se m\u00e1 ozvat n\u011bjak\u00e9 sv\u00e9 d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed zn\u00e1mosti na jednu noc nebo si vybrat jinou ob\u011b\u0165, na ukojen\u00ed sv\u00e9ho cht\u00ed\u010de v n\u011bkter\u00fdm z p\u0159edra\u017een\u00fdch no\u010dn\u00edch podnik\u016f. \u010c\u00edsel na sle\u010dny, se kter\u00fdmi m\u011bl pom\u011br, m\u011bl v\u00edc ne\u017e dost, jen\u017ee\u2026 Nem\u011bl r\u00e1d u\u017e pou\u017eit\u00e9 zbo\u017e\u00ed. Sle\u010dny, kter\u00e9 s n\u00edm str\u00e1vily u\u017e jednu noc, ho nel\u00e1kaly tolik, jako \u00fapln\u011b nov\u00e9.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Dred\u00e1\u010d si povzdechnul. M\u011bl se soust\u0159edit na j\u00edzdu autem, ne p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, s \u010d\u00ed pomoc\u00ed uvoln\u00ed sv\u00e9 t\u011blo! Zakroutil nad sebou hlavou a pravou ruku st\u00e1hnul z volantu, aby mohl p\u0159idat na hlasitosti r\u00e1diu. Na jeho obl\u00edben\u00e9 stanici hr\u00e1l zrovna Samy Deluxe. Knofl\u00edkem na ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed zvuku oto\u010dil \u00fapln\u011b doprava. Cel\u00fdm autem se rozl\u00e9hal hlas, kter\u00fd on tak moc obdivoval. Vr\u00e1til ruku na volant a prsty do n\u011bj ti\u0161e poklep\u00e1val. Byl ve sv\u00e9m \u017eivlu, i p\u0159es d\u00e9\u0161\u0165 p\u0159idal na rychlosti.<\/p>\n<\/div>\n
Za b\u00edlou Audi jela dv\u011b \u010dern\u00e1 auta. V jednom sed\u011bl Brian, ve druh\u00e9m Felix. Oba mu\u017ei byli Andreasovi a Axelovi p\u0159\u00e1tel\u00e9. M\u011bli ud\u011blat v\u011bc, kterou jim na\u0159\u00eddil Axel. V\u0161echno bylo promy\u0161len\u00e9 do detail\u016f, na mu\u017e\u00edch v autech bylo jen prov\u00e9st \u010din spr\u00e1vn\u011b. Nic v\u00edc, nic m\u00ed\u0148. Av\u0161ak\u2026 Mohlo sta\u010dit i jen p\u00e1r sekund a cel\u00fd pl\u00e1n by byl v tahu. \u0160lo o co nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u0159esnost, dokonal\u00e9 napl\u00e1nov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Co to kurva?!“ zamru\u010del si s\u00e1m pro sebe Tom, jakmile uc\u00edtil lehk\u00fd n\u00e1raz do zadn\u00edho blatn\u00edku auta. Nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, zad\u00edval se do zrc\u00e1tka. Nakrabatil \u010delo. Absolutn\u011b mu nedoch\u00e1zelo, kde se vzala najednou dv\u011b toto\u017en\u00e1 auta, kdy\u017e za n\u00edm dosud nikdo nejel. \u0160l\u00e1pnul tro\u0161ku v\u00edc na plyn, p\u0159i\u0161lo mu to jako nedorozum\u011bn\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Je \u0161patn\u00e9 po\u010das\u00ed, podjely mu kola, omylem do m\u011b narazil\u2026<\/em> M\u00edhalo se v hlav\u011b Tomovi vysv\u011btlen\u00ed a zakroutil hlavou. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee to bylo jenom nedorozum\u011bn\u00ed, taky co jin\u00e9ho by to bylo, \u017ee?! Kdy\u017e v tom se to stalo znova, av\u0161ak rozd\u00edl byl v tom, \u017ee byl n\u00e1raz z obou stran. Tom si zakroutil pro sebe hlavou, opravdu to nemohlo b\u00fdt mo\u017en\u00e9, aby se d\u011blo tohle. Mohla to b\u00fdt t\u0159eba jenom\u2026 Hra? Bylo to mo\u017en\u00e9\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom absolutn\u011b netu\u0161il, jak se m\u00e1 zachovat, co d\u011blat. Mo\u017en\u00e1 by bylo vhodn\u00e9 oplatit to? Aby nevypadal slab\u011b.<\/em> T\u00edm by si ale poni\u010dil b\u00edl\u00fd lak na sv\u00e9 Audi, a to taky necht\u011bl. Miloval ji nadev\u0161echno, staral se o ni jako o sou\u010d\u00e1st rodiny. Kdyby mohl, nast\u011bhoval by si ji do postele a mazlil se s n\u00ed. Jak patetick\u00e9. Drs\u0148\u00e1k Tom by se mazlil, nav\u00edc s autem.<\/em> Zakroutil hlavou, zvolil proti\u00fatok. Zatla\u010dil jemn\u011b proti autu napravo a pot\u00e9 i do lev\u00e9ho.<\/p>\n<\/div>\n
Jestli\u017ee si Tom myslel, \u017ee hra<\/em> brzy skon\u010d\u00ed, m\u00fdlil se. N\u00e1razy a v\u0161echno okolo nab\u00edralo na s\u00edle, na brutalit\u011b. Ob\u010das se stalo, \u017ee byl bu\u010f Tom, nebo jedno ze zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch dvou aut, vytla\u010den do jin\u00e9ho silni\u010dn\u00edho pruhu. Trvalo to u\u017e dobr\u00fdch p\u00e1r minut a dred\u00e1\u010de to za\u010d\u00ednalo unavovat. Se\u0161l\u00e1pl plyn, Audi se rozjela mnohem rychleji. M\u011bl v pl\u00e1nu ujet p\u0159ed dv\u011bma bl\u00e1zny, kte\u0159\u00ed pravd\u011bpodobn\u011b netu\u0161ili, kde kon\u010d\u00ed legrace.<\/p>\n<\/div>\n
S \u010d\u00edm ale nepo\u010d\u00edtal, byl fakt, \u017ee dv\u011b naprosto toto\u017en\u00e1 \u010dern\u00e1 auta ud\u011blala to stejn\u00e9. Rychle uj\u00ed\u017ed\u011bla za Tomem, nyn\u00ed to mohlo vypadat jako z\u00e1vody, kdo bude v c\u00edli<\/em> rychleji.<\/p>\n<\/div>\n
To b\u00edl\u00e9 Audi prudce narazilo z boku \u010dern\u00e9 auto a Tom byl vytla\u010den do lev\u00e9ho j\u00edzdn\u00edho pruhu.
„Hajzl zkurvenej!“ zak\u0159i\u010del Tom, a\u010dkoliv pachatel to sly\u0161et nemohl. Z transu se probudil okam\u017eit\u011b, co zvednul hlavu. Proti n\u011bmu jelo dal\u0161\u00ed \u010dern\u00e9 auto. Rychle se\u0161l\u00e1pl brzdu, bylo sly\u0161et jen kv\u00edlen\u00ed pneumatik.<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
\n<\/div>\n
autor: Sch-Rei & Catherine<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sch-Rei & Catherine Prolog je zde, kdo ne\u010detl. Tajemn\u00e1 sch\u016fzka V mal\u00e9 kuchyni se na va\u0159i\u010di oh\u0159\u00edvala v konvici voda. P\u00ed\u0161\u0165alka, kter\u00e1 signalizovala, \u017ee je voda p\u0159ipraven\u00e1 k zalit\u00ed rann\u00ed k\u00e1vy nebo \u010daje, vyd\u00e1vala hlasit\u00fd zvuk. Na desce kuchy\u0148sk\u00e9 linky se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[349],"tags":[],"class_list":["post-8327","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-i-d-have-you-by-my-side"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8327","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8327"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8327\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8327"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8327"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8327"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}