{"id":8330,"date":"2011-07-01T18:00:00","date_gmt":"2011-07-01T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8308"},"modified":"2011-07-01T18:00:00","modified_gmt":"2011-07-01T17:00:00","slug":"who-am-i-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/07\/01\/who-am-i-18\/","title":{"rendered":"Who am I? 18."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
V pr\u00e1ci mi to neut\u00edkalo. M\u011bl jsem odpoledn\u00ed. Nav\u00edc dnes chodilo v\u00e1\u017en\u011b hodn\u011b lid\u00ed a nebyl chvilku klid. Do tohoto ‚bl\u00e1zince‘ p\u0159i\u0161la je\u0161t\u011b na\u0161e mil\u00e1 pan\u00ed vedouc\u00ed a za\u010dala op\u011bt rozhazovat rukama. V\u017edycky na\u0161la n\u011bco, co bylo \u0161patn\u011b. Moj\u00ed odpov\u011bd\u00ed v\u017edy bylo: „Ud\u011blejte si to p\u0159\u00ed\u0161t\u011b sama.“ Opravdu jsem na ni nem\u011bl n\u00e1ladu. A nejen na ni. Na nikoho. Ani s\u00e1m na sebe. Byl jsem protivn\u00fd s\u00e1m sob\u011b.<\/div>\n
Moje spolupracuj\u00edc\u00ed skon\u010dily o t\u0159i hodiny d\u0159\u00edve ne\u017e j\u00e1. Obchod jsem u\u017e sice v osm zav\u0159el, ale sed\u011bl jsem zhruba do dev\u00edti hodin vzadu a pil k\u00e1vu. Necht\u011blo se mi dom\u016f. Necht\u011blo se mi ani hnout, ani d\u00fdchat, mluvit. Obt\u011b\u017eoval jsem s\u00e1m sebe t\u00edm, \u017ee jsem jenom sed\u011bl. Ale po dev\u00e1t\u00e9 jsem se nakonec odhodlal, obl\u00e9knul si \u010dern\u00fd teplej\u0161\u00ed kab\u00e1t ke kolen\u016fm, vzal si ta\u0161ku, zamknul za sebou a \u0161el dom\u016f. Nev\u0161\u00edmal jsem si po cest\u011b ni\u010deho. Koukal jsem jen p\u0159ed sebe do zem\u011b a vn\u00edmal v\u00edtr, kter\u00fd mi cuchal vlasy. Byl nep\u0159\u00edjemn\u00fd, studen\u00fd a vlezl\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e jsem p\u0159e\u0161el na konci ulice silnice, zastavilo u m\u011b auto. Ale neohl\u00e9dnul jsem se. Zase n\u011bjak\u00fd idiot!<\/em> \u0160el jsem d\u00e1l, ale auto popoj\u00ed\u017ed\u011blo za mnou. Dokud \u0159idi\u010d nest\u00e1hnul ok\u00fdnko, nepod\u00edval jsem se. A\u017e potom jsem pohledem sjel k tomu otev\u0159en\u00e9mu ok\u00fdnku a sna\u017eil se v t\u00e9 tm\u011b zaost\u0159it.<\/div>\n
„Nastup si,“ povzdechne. Kdo jin\u00fd ne\u017e Tom. On v\u00e1\u017en\u011b v\u00ed i kdy jdu na z\u00e1chod. Na jednu stranu m\u011b sice t\u011b\u0161\u00ed, \u017ee p\u0159ijel, m\u00e1 snahu se bavit, ale po v\u010derej\u0161ku si nejsem jist\u00fd t\u00edm, \u017ee ji m\u00e1m j\u00e1. Ne\u0159eknu ani slovo, odvr\u00e1t\u00edm hlavu a rozejdu se rychleji d\u00e1l. Jenom\u017ee on popoj\u00ed\u017ed\u00ed za mnou.<\/div>\n
„Bille, no tak\u2026 Odvezu t\u011b dom\u016f,“ sly\u0161\u00edm z auta. O to v\u00edc p\u0159id\u00e1m. Sna\u017e\u00edm se j\u00edt co nejladn\u011bj\u0161\u00edm, a p\u0159itom rychl\u00fdm krokem. I kdy\u017e v t\u011bchto koza\u010dk\u00e1ch to moc nejde.<\/div>\n
„Nech m\u011b,“ \u0159eknu nahlas, aby m\u011b sly\u0161el. Nejde ani tak o to, \u017ee bych k n\u011bmu necht\u011bl. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ano. Nejrad\u0161i bych do toho auta sko\u010dil, vrhnul se mu kolem krku a pol\u00edbil ho. Ale nechci, aby m\u011bl dal\u0161\u00ed probl\u00e9m. U\u017e se boj\u00edm \u010demukoli uv\u011b\u0159it. Minule to byla kamera v pokoji, dnes by mohla b\u00fdt v aut\u011b.<\/div>\n
\n
„Bille, nenech se p\u0159emlouvat. V\u017edy\u0165 tohle vypad\u00e1 jak n\u011bjak\u00e1 trapn\u00e1 romantick\u00e1 komedie,“ sm\u011bje se v aut\u011b a st\u00e1le popoj\u00ed\u017ed\u00ed. Zastav\u00edm se a zhluboka se nadechnu. Ol\u00edznu si rty a dojdu k autu. Zap\u0159u se o n\u011bj rukama a pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. Nepodl\u00e9hej mu, Bille, nepodl\u00e9hej, i kdy\u017e na tebe tak sm\u011ble kouk\u00e1 a usm\u00edv\u00e1 se.<\/em><\/div>\n
„Tak je\u010f dom\u016f a nech m\u011b b\u00fdt. Nep\u0159id\u011bl\u00e1vej si probl\u00e9my, hm?“ \u0159eknu a odp\u00edchnu se od auta na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n
Tom povzdechne. „Omlouv\u00e1m se.“<\/div>\n
P\u0159iv\u0159u o\u010di. „Neomlouvej se,“ \u0159eknu ti\u0161eji.<\/div>\n
„Tak u\u017e p\u0159esu\u0148 ten sv\u016fj zadek do m\u00e9ho auta,“ vykoukne na m\u011b s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Oto\u010d\u00edm se k autu a sklon\u00edm tro\u0161ku hlavu do ok\u00fdnka. Donut\u00ed m\u011b to se tro\u0161ku usm\u00e1t. Jo, jsi krypl, Bille. Op\u011bt se usm\u00edv\u00e1\u0161 a tvoje nasranost je n\u011bkde v dalek\u00fdch krajin\u00e1ch.<\/em><\/div>\n
„Abys ten m\u016fj zadek v\u016fbec uvezl.“<\/div>\n
„Tak u\u017e nastup a ned\u011blej f\u00f3ry,“ otev\u0159e mi zevnit\u0159 dve\u0159e. Zakrout\u00edm tro\u0161ku hlavou a nakonec si tedy nastoup\u00edm. Jen se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1m. Hned se ke mn\u011b naklon\u00ed a s \u00fasm\u011bvem m\u011b dlouze pol\u00edb\u00ed. Nech\u00e1m ho, ale tro\u0161ku se odt\u00e1hnu, neoplat\u00edm mu to.<\/p>\n<\/div>\n
„Dokud mi nevysv\u011btl\u00ed\u0161, co se stalo, pro\u010d jsi ode\u0161el, tak ne.“ Pod\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed a povzdechne. Odklon\u00ed se a za\u010dne koukat z p\u0159edn\u00edho skla, p\u0159i\u010dem\u017e jezd\u00ed prsty po volantu. Chvilku na n\u011bj kouk\u00e1m. Op\u011bt se mi ho z\u017eel\u00ed. Jak jinak.<\/em><\/div>\n
„Promluv\u00edme si potom. Z\u00e1le\u017e\u00ed, kam chce\u0161 jet, ale potom to po\u0159e\u0161\u00edme,“ \u0161eptnu a chytnu ho za bradu. Nahnu se k n\u011bmu a dlouze ho pol\u00edb\u00edm. Jenom\u017ee protentokr\u00e1t nespolupracuje on. Vyvl\u00e9kne se mi a za\u010dne koukat n\u011bkam jinam.<\/div>\n
„Jen jsem t\u011b cht\u011bl odv\u00e9zt dom\u016f,“ \u0159ekne potichu. „A cht\u011bl jsem t\u011b vid\u011bt.“<\/div>\n
„Aha,“ odt\u00e1hnu se a taky se pod\u00edv\u00e1m jinam. „Tak\u017ee ty mi to prost\u011b vysv\u011btlit nechce\u0161. Tak to m\u00e1m ch\u00e1pat, hm?“<\/div>\n
„S tebou to nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho. Prost\u011b\u2026 to je jedno. Promi\u0148, tohle byl\u2026 blb\u00fd n\u00e1pad,“ \u0159ekne ti\u0161e a op\u011bt smutn\u011b pozoruje volant. Pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj.<\/div>\n
„A v\u00ed\u0161 t\u0159eba o tom, \u017ee i kdy\u017e se to t\u00fdk\u00e1 jen tebe, \u017ee m\u011b to zaj\u00edm\u00e1? Ale dob\u0159e, mn\u011b do toho nic nen\u00ed. Nebudeme to \u0159e\u0161it. Nic mi do toho prost\u011b nen\u00ed. Jen mi na tob\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed a asi v\u00edc, ne\u017e je zdr\u00e1vo. Rad\u011bji p\u016fjdu.“ Doopravdy m\u011b to sere! Nesn\u00e1\u0161\u00edm, kdy\u017e mi n\u011bkdo n\u011bco taj\u00ed nebo mi l\u017ee. A kdy\u017e se o tom sna\u017e\u00edm celkem v klidu mluvit, on nechce. Fajn.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Nechci, abys chodil. Chci b\u00fdt s tebou,“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b sklesle.<\/div>\n
„S\u00e1m jsi \u0159ekl, \u017ee to byl blb\u00fd n\u00e1pad, tak bych m\u011bl asi j\u00edt. Ale\u2026 i ty v\u00ed\u0161, \u017ee chci b\u00fdt s tebou,“ sklop\u00edm o\u010di. Najednou mi na koleno polo\u017e\u00ed ruku. Vyhled\u00e1 si moji ruku a lehce ji sev\u0159e v dlani.<\/div>\n
„Bille, j\u00e1\u2026 jsem si v\u011bdom toho, \u017ee tenhle vztah nebude fungovat, pokud budu m\u00edt po\u0159\u00e1d n\u011bjak\u00e1 tajemstv\u00ed, ale to, co se d\u011blo u tebe doma, tak\u2026 nechci ti to vysv\u011btlovat. Zat\u00edm ne. Omlouv\u00e1m se\u2026“ za\u0161ept\u00e1. C\u00edt\u00edm na sob\u011b jeho pohled.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ po\u0161ept\u00e1m a ruku mu stisknu. „Jen se nechci h\u00e1dat.“ Nezb\u00fdv\u00e1 mi snad ani nic jin\u00e9ho, ne\u017e to p\u0159ijmout a odpustit mu to.<\/div>\n
„Poj\u010f sem,“ \u0161eptne. Naklon\u00ed se ke mn\u011b, vezme m\u011b jemn\u011b za bradu a n\u011b\u017en\u011b se p\u0159itiskne k m\u00fdm rt\u016fm. Nedok\u00e1\u017eu mu odolat. I kdyby mi lhal, kdyby mi n\u011bco tajil, kdyby m\u011b zml\u00e1til, z\u0159ejm\u011b bych mu v\u017edycky odpustil a odolal mu. Tolik jsem se k n\u011bmu p\u0159ipoutal. I kdy\u017e tohle nen\u00ed zrovna nejlep\u0161\u00ed, nedok\u00e1\u017eu to ovlivnit. I kdyby mi sebev\u00edc ubli\u017eoval, ale neubli\u017euje, stejn\u011b bych se mu oddal. Zav\u0159u o\u010di a chytnu ho jednou rukou za krkem. Tentokr\u00e1t mu to oplat\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
„Chyb\u011bl jsi mi,“ za\u0161ept\u00e1 do polibku.<\/div>\n
„Ty mn\u011b taky. Pot\u0159ebuju t\u011b, Tome, pot\u0159ebuju,“ vzdychnu. Ovine mi kolem pasu pa\u017ei a p\u0159it\u00e1hne m\u011b k sob\u011b bl\u00ed\u017e, a\u017e m\u011b do stehna za\u010dne tla\u010dit p\u0159ep\u00e1\u017eka mezi n\u00e1mi. Za\u010dne m\u011b l\u00edbat o n\u011bco intenzivn\u011bji, ale i p\u0159esto je st\u00e1le stra\u0161n\u011b n\u011b\u017en\u00fd. Za\u010dnu ho hladit druhou rukou po boku. Skousnu mu tro\u0161ku spodn\u00ed ret, a pak ho o\u0161et\u0159\u00edm jazykem.<\/div>\n
„Pojedeme ke mn\u011b?“ \u0161eptnu potichu.<\/div>\n
„A nechce\u0161 tentokr\u00e1t ty ke mn\u011b?“ vl\u00edpne mi polibek nad rty a znovu m\u011b za\u010dne jemn\u011b l\u00edbat.<\/div>\n
„Kamkoli,“ povzdechnu si a za\u010dnu ho l\u00edbat o n\u011bco rychleji. Jen se do polibku trochu usm\u011bje, vjede mi prsty do vlas\u016f a jazykem mi za\u010dne obj\u00ed\u017ed\u011bt rty. Povystr\u010d\u00edm jazyk ven a za\u010dnu ho hladit \u0161pi\u010dkou po tom jeho.<\/div>\n
„Mmh,“ vydechnu tro\u0161ku nahlas a polo\u017e\u00edm mu ruku na stehno. Za\u010dne m\u011b hladit po \u0161\u00edji a spir\u00e1lovit\u011b krou\u017e\u00ed kolem m\u00e9ho jazyka sv\u00fdm, a\u017e zajede celkem hluboko. L\u00edn\u011b pohybuje rty proti m\u00fdm a ti\u0161e fun\u00ed nosem. Vyjedu mu po stehn\u011b tro\u0161ku v\u00fd\u0161 a stisknu. Vyjdu mu vst\u0159\u00edc, jen ob\u010das str\u010d\u00edm jazykem do toho jeho. Tak perfektn\u011b l\u00edb\u00e1. Hraje si, um\u00ed si to vychutnat.<\/em> Pol\u00edb\u00ed m\u011b a pak se s tich\u00fdm sm\u00edchem odtrhne. Z\u016fstane i p\u0159esto a\u017e u m\u00e9ho obli\u010deje.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u011bli bychom jet, hm,“ za\u0161ept\u00e1 s \u00fasm\u011bvem, op\u0159e si \u010delo o m\u00e9, a kdy\u017e se ot\u0159e sv\u00fdm nosem o m\u016fj, jemn\u011b m\u011b pol\u00edb\u00ed. M\u00e1m pocit, \u017ee se nedok\u00e1\u017eu kontrolovat, kdy\u017e m\u011b l\u00edb\u00e1 nebo se m\u011b dot\u00fdk\u00e1. Pak nem\u00e1m nikdy dost.<\/em><\/div>\n
„Jo,“ usm\u011bju se sladce a l\u00edbnu ho je\u0161t\u011b jednou na rty. Pak se odt\u00e1hnu a zase se usad\u00edm. „Jen\u2026 nem\u016f\u017ee k tob\u011b p\u0159ij\u00edt Robert?“<\/div>\n
„Ne, neboj,“ usm\u011bje se.<\/div>\n
„Tak dob\u0159e. Ale r\u00e1no jdu do pr\u00e1ce,“ upozorn\u00edm ho se sm\u00edchem.<\/div>\n
„Neboj, hod\u00edm t\u011b tam,“ ujist\u00ed m\u011b. P\u0159ipout\u00e1 se a vyjede.<\/div>\n
„O to nejde. Jen, \u017ee t\u011b asi probud\u00edm, kdy\u017e p\u016fjdu.“ Taky se p\u0159ipout\u00e1m.<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1m, \u017ee t\u011b odvezu. Nav\u00edc to je ode m\u011b dost daleko, v\u00ed\u0161,“ v\u011bnuje mi kr\u00e1tk\u00fd \u00fasm\u011bv. „A kdy\u017e u\u017e jsme u toho, dej mi svoje \u010d\u00edslo na mobil,“ rozesm\u011bje se. „Vyndej mi pros\u00edm t\u011b iPhone. M\u00e1m ho v kapse.“<\/div>\n
„A co kdy\u017e ti \u0159eknu, \u017ee nem\u00e1m mobil?“ za\u010dnu se hrozn\u011b sm\u00e1t.<\/div>\n
„\u2026tak ti ho pojedu je\u0161t\u011b te\u010f koupit,“ p\u0159id\u00e1 se ke mn\u011b.<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161, m\u00e1m,“ zasm\u011bju se. Opatrn\u011b se mu vkradu do kapsy t\u011bch jeho XXL kalhot a za\u010dnu lovit mobil. Mobil, proto\u017ee s touhle kapsou se d\u00e1 chytit kde co.<\/em><\/div>\n
„\u2026trochu vedle,“ porad\u00ed mi pobaven\u011b. Jako bych to ne\u0159\u00edkal.<\/em> Mus\u00edm se zasm\u00e1t.<\/div>\n
„Kdy\u017e tady se d\u00e1 s\u00e1hnout po hrozn\u011b v\u011bcech,“ sm\u011bju se, a nakonec chytnu mobil a vyt\u00e1hnu ho.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak, rovnou ti to ulo\u017e\u00edm,“ usm\u011bju se. Na\u0165uk\u00e1m mu tam sv\u00e9 \u010d\u00edslo. „Bill?“ zept\u00e1m se se sm\u00edchem.<\/div>\n
„Billy,“ oprav\u00ed m\u011b s \u00fasm\u011bvem. Sladce se usm\u011bju a nap\u00ed\u0161u to tam.<\/div>\n
„Hotovo,“ za\u010dnu mu ho zase soukat do kapsy. Tom najednou cukne p\u00e1nv\u00ed. Udr\u017e\u00edm se, abych nevyprsknul sm\u00edchy. \u017de bych pr\u00e1v\u011b na\u0161el juniora?<\/em><\/div>\n
„Copak?“ \u0161eptnu a ud\u011bl\u00e1m to znovu.<\/div>\n
„Bille,“ varuje m\u011b \u0161eptem, ale i p\u0159esto vid\u00edm, jak se sm\u011bje.<\/div>\n
„Kdy\u017e\u2026 ono to tu tak opu\u0161t\u011bn\u011b le\u017e\u00ed,“ za\u010dnu se hrozn\u011b sm\u00e1t.<\/div>\n
„Tak to tam tak nech b\u00fdt,“ sm\u011bje se se mnou.<\/div>\n
„Ale aspo\u0148 jsem u\u017e pochopil podstatu v\u011bci. Velk\u00e9 v\u011bci pot\u0159ebuj\u00ed velk\u00fd prostor, v tv\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b velk\u00e9 kalhoty,“ sm\u011bju se d\u00e1l. Potom ztichnu a jen mu na to m\u00edsto za\u010dnu tla\u010dit ruku a tro\u0161ku tisknu. Jsem to ale drzoun. Kdy\u017e on k tomu vylo\u017een\u011b sv\u00e1d\u00ed. On si o to skoro a\u017e \u0159\u00edk\u00e1 jen t\u00edm, jak kouk\u00e1.<\/em><\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee jsem t\u011b \u017e\u00e1dal, abys mi vyndal mobil,“ \u0161eptne. Oh, ono se mu to snad je\u0161t\u011b nel\u00edb\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Tak pard\u00f3n,“ \u0159eknu, ruku vyt\u00e1hnu, a je\u0161t\u011b se p\u0159es ni schv\u00e1ln\u011b plesknu.<\/div>\n
„Nemla\u0165 ji,“ \u0159ekne pobaven\u011b a vezme m\u011b za ni.<\/div>\n
„Je zlobiv\u00e1. To ne j\u00e1,“ \u0159eknu se sm\u00edchem.<\/div>\n
„Se\u0161 sladkej, v\u00ed\u0161 to?“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b s kr\u00e1sn\u00fdm \u00fasm\u011bvem, kter\u00fd mu odhaluje b\u00edl\u00e9 zoubky. Dost\u00e1v\u00e1 m\u011b ten jeho \u00fasm\u011bv. Je tak up\u0159\u00edmn\u00fd a n\u00e1dhern\u00fd.<\/em> Potuteln\u011b se ucul\u00edm.<\/div>\n
„Jako co jsem sladkej, hm?“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„Co j\u00e1 v\u00edm. Je\u0161t\u011b jsem t\u011b neochutnal,“ vypl\u00e1zne na m\u011b se sm\u00edchem jazyk a znovu za\u010dne sledovat silnici.<\/div>\n
„Ty jeden,“ pok\u00e1r\u00e1m ho se sm\u00edchem a pak u\u017e ho nech\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
Asi za dvacet minut dojedeme na m\u00edsto. Jsem celkem zv\u011bdav\u00fd, jak to u n\u011bj vypad\u00e1. R\u00e1d zjist\u00edm, jak\u00fd m\u00e1 Tom zhruba styl.<\/em> Bar\u00e1k je na kopci, skoro na konci m\u011bsta a vypad\u00e1 to na slu\u0161nou \u010dtvr\u0165. Je tu p\u00e1r dom\u016f a ka\u017ed\u00fd z nich m\u00e1 asi 6 pater a zd\u00e1 se, \u017ee v\u0161echny byty maj\u00ed i terasu. Tom zajede do gar\u00e1\u017e\u00ed. Vystoup\u00edme sou\u010dasn\u011b z auta. Op\u0159u se o auto a \u010dek\u00e1m, a\u017e m\u011b vyvede ven, abych ne\u0161el n\u011bkam, kam nem\u00e1m. Zamkne auto a s \u00fasm\u011bvem se rozejde pry\u010d. Tak\u017ee docupit\u00e1m za n\u00edm a n\u00e1sleduji ho. Jakoby nic m\u011b vezme za ruku. Jen se pousm\u011bju. Nech\u00e1m se j\u00edm v\u00e9st. Vyjdeme z gar\u00e1\u017e\u00ed a zajdeme hned do domu vedle. Projdeme men\u0161\u00ed halou, kde jsou schr\u00e1nky, a\u017e dojdeme k v\u00fdtahu. Tom zm\u00e1\u010dkne tla\u010d\u00edtko a jen \u010dek\u00e1me. Kdy\u017e p\u0159ijede v\u00fdtah, vlezeme si do n\u011bj. Tom zm\u00e1\u010dkne tla\u010d\u00edtko 5.<\/p>\n<\/div>\n
„Dal\u0161\u00ed spac\u00ed d\u00fdch\u00e1nek,“ usm\u011bju se. Tom se jen uchechtne a za\u010dne si kousat ret, jako by si myslel n\u011bco jin\u00e9ho.<\/div>\n
„Necul se takhle. Na co zase mysl\u00ed\u0161, hm?“ zasm\u011bju se.<\/div>\n
„Na nic,“ zak\u0159en\u00ed se. V\u00fdtah zastav\u00ed, tak Tom otev\u0159e a vyjdeme. Dojdeme ke dve\u0159\u00edm a za\u010dne odemykat. Kdy\u017e odemkne, hned vejdeme oba dovnit\u0159. Jen se na Toma pod\u00edv\u00e1m, kdy\u017e zamkne a usm\u011bju se.<\/div>\n
„Tak to je moje kr\u00e1lovstv\u00ed. Dokonce jsem tu kv\u016fli tob\u011b uklidil\u2026 kdyby n\u00e1hodou,“ zasm\u011bje se. Vezme m\u011b za ruku a vyjdeme z mal\u00e9 chodby. Rozprost\u0159e se p\u0159ed n\u00e1mi obrovsk\u00fd byt.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 to tu n\u00e1dhern\u00fd,“ vydechnu. Je mi najednou tak trapn\u011b. Kdy\u017e v\u00edm, jak to vypad\u00e1 u m\u011b a te\u010f vid\u00edm, jak u n\u011bj, p\u0159ipad\u00e1m si jako poustevn\u00edk. Musel si asi myslet, \u017ee m\u016fj byt je jenom n\u011bjak\u00e1 \u0161pinav\u00e1 d\u00edra.<\/div>\n
„D\u00edky,“ jen se usm\u011bje, „d\u00e1\u0161 si n\u011bco k j\u00eddlu? Ur\u010dit\u011b si neve\u010de\u0159el. Ud\u011bl\u00e1m \u0161pagety,“ vede m\u011b hned do kuchyn\u011b.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 hlad nem\u00e1m,“ ujist\u00edm ho a to u\u017e stoj\u00edme v kuchyni. Jeho kuchy\u0148 je snad velk\u00e1 jako dv\u011b moje m\u00edstnosti. Zatracen\u011b, ke mn\u011b ho u\u017e vz\u00edt snad ani nem\u016f\u017eu.<\/div>\n
„N\u011bco mus\u00ed\u0161 sn\u00edst. Nebo si ud\u011bl\u00e1me pala\u010dinky,“ \u0159ekne nad\u0161en\u011b a u\u017e vynd\u00e1v\u00e1 z r\u016fzn\u00fdch sk\u0159\u00edn\u00ed p\u0159\u00edsady. Nech\u00e1pu, jak se tu m\u016f\u017ee vyznat.<\/em> Nechci na sob\u011b d\u00e1t zn\u00e1t, jak moc trapn\u011b se c\u00edt\u00edm, ale asi to zn\u00e1t je. Jen ho po o\u010dku sleduji.<\/div>\n
„Ty se koukej naj\u00edst. J\u00e1 jsem jedl,“ usm\u011bju se. Povzdechne.<\/div>\n
„Dob\u0159e\u2026“ za\u010dne to v\u0161echno zase ukl\u00edzet.<\/div>\n
„Nebo\u2026“ zastav\u00edm ho. „\u2026jedin\u011b pod podm\u00ednkou, \u017ee ti pom\u016f\u017eu. A budu t\u011b krmit,“ zasm\u011bju se.<\/div>\n
„\u2026a bude\u0161 taky j\u00edst,“ dopln\u00ed m\u011b s pozvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Okay,“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„Fajn. Tak mi poj\u010f pomoct,“ zasm\u011bje se. Vynd\u00e1 n\u011bjakou misku a pust\u00ed televizi. Hned se k tomu hrnu. Vynd\u00e1me si pot\u0159ebn\u00e9 suroviny a za\u010dneme. Tom za\u010dne d\u011blat t\u011bsto. Roztomile p\u0159i tom vystrkuje jazyk, jak se sna\u017e\u00ed nasypat tam spr\u00e1vn\u00e9 mno\u017estv\u00ed mouky. Sledovat ho, je v\u00e1\u017en\u011b z\u00e1bava.<\/p>\n<\/div>\n
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL V pr\u00e1ci mi to neut\u00edkalo. M\u011bl jsem odpoledn\u00ed. Nav\u00edc dnes chodilo v\u00e1\u017en\u011b hodn\u011b lid\u00ed a nebyl chvilku klid. Do tohoto ‚bl\u00e1zince‘ p\u0159i\u0161la je\u0161t\u011b na\u0161e mil\u00e1 pan\u00ed vedouc\u00ed a za\u010dala op\u011bt rozhazovat rukama. V\u017edycky na\u0161la n\u011bco, co<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[431],"tags":[],"class_list":["post-8330","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-who-am-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8330","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8330"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8330\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8330"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8330"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8330"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}