{"id":8341,"date":"2011-06-30T16:00:00","date_gmt":"2011-06-30T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8319"},"modified":"2011-06-30T16:00:00","modified_gmt":"2011-06-30T15:00:00","slug":"zivotni-sen-33","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/06\/30\/zivotni-sen-33\/","title":{"rendered":"\u017divotn\u00ed sen 33."},"content":{"rendered":"
autor: BlackAngel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Kdy\u017e jsem se po na\u0161em turn\u00e9 objevil doma, vypadalo to, jako bych byl pry\u010d snad dva dny a ne takovou dobu. Matka tam zase m\u011bla toho sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele, cukrovali ani mi ne\u0159ekli blb\u00e9 ahoj. Jako bych ani nebyl, jako bych byl vzduch. V\u0161ak jak cht\u011bj\u00ed, j\u00e1 u\u017e se nebudu dopro\u0161ovat nikomu. Odnesl jsem si v\u011bci nahoru do sv\u00e9ho pokoje, a hned jsem zase vyb\u011bhl z domu. Tak, jak jsem sl\u00edbil Billovi, jdu te\u010f za jeho mamkou. Douf\u00e1m, \u017ee ona bude tak hodn\u00e1 a u\u017e mi to kone\u010dn\u011b vysv\u011btl\u00ed, nebo bude v\u011bd\u011bt, co se s Billem d\u011bje.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Po p\u0159\u00edjezdu jsem byl opravdu unaven\u00fd. Ale m\u00edsto sp\u00e1nku jsem cht\u011bl n\u011bkam vypadnout. Aby se ne\u0159eklo, chv\u00edli jsem posed\u011bl s mamkou a Gordonem v pokoji a vypr\u00e1v\u011bl z\u00e1\u017eitky a \u00fasp\u011bchy. Pak jsem se ale vymluvil, \u017ee se chci proj\u00edt, j\u00edt na \u010derstv\u00fd vzduch, srovnat my\u0161lenky. Mamka se na m\u011b jen tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b pod\u00edvala, ale nikdo nic nenam\u00edtal.<\/p>\n<\/div>\n
Vzal jsem si bundu a k\u0161iltovku, nezapomn\u011bl nasadit slune\u010dn\u00ed br\u00fdle, proto\u017ee u\u017e nebylo tak lehk\u00e9, proch\u00e1zet se po ulici, aby n\u011bkdo neza\u010dal k\u0159i\u010det nebo \u0161\u00edlet, \u017ee tam jde Bill Kaulitz, p\u0159ece ten od Tokio Hotel. Naposled jsem se mrkl do zrcadla a otev\u0159el jsem prudce dve\u0159e. Do n\u00e1ru\u010de mi, ani nev\u00edm jak, vlet\u011bl Tom. Odsko\u010dil jsem od n\u011bj, nebo l\u00e9pe \u0159e\u010deno od jeho nebezpe\u010dn\u00e9 bl\u00edzkosti. Nikdy jsem ho nevid\u011bl ke mn\u011b tak chladn\u00e9ho. Opravdu ten jeho pohled bolel. Ale je to rozhodn\u011b lep\u0161\u00ed, ne\u017e aby m\u011b miloval. M\u016fj bratr, moje dvoj\u010de.<\/div>\n
\n
Tom<\/div>\n
U\u017e jsem se nakl\u00e1n\u011bl, \u017ee zazvon\u00edm, kdy\u017e se prudce otev\u0159ely dve\u0159e a j\u00e1 za\u017eil sr\u00e1\u017eku s and\u011blem. I te\u010f, kdy\u017e m\u011bl na sob\u011b jen oby\u010dejn\u00fd d\u017e\u00edny, triko, ko\u017eenou bundu, na hlav\u011b k\u0161iltovku a slune\u010dn\u00ed br\u00fdle, vypadal tak bo\u017esky. Bylo t\u011b\u017ek\u00fd toho \u010dlov\u00ed\u010dka nemilovat a vid\u011bt, \u017ee on moje city nesd\u00edl\u00ed. Ale hr\u00e1l jsem jeho hru, nev\u00edm pro\u010d, ale vypl\u0148oval jsem, co si p\u0159eje, i kdy\u017e uvnit\u0159, jsem um\u00edral. Chladn\u011b jsem ho p\u0159ejel pohledem.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj, co tady d\u011bl\u00e1\u0161, jestli jde\u0161 za mnou, j\u00e1, jdu pr\u00e1v\u011b pry\u010d,“ promluvil Bill a zasunul si pramen vlas\u016f pod k\u0161iltovku. Jeho pohled byl t\u011bkav\u00fd, mrkl na m\u011b jen ob\u010das, sp\u00ed\u0161 se v\u011bnoval tr\u00e1vn\u00edku za mnou.<\/div>\n
„Ne, jdu za tvou mamkou, m\u00e1m na ni p\u00e1r ot\u00e1zek, tak douf\u00e1m, \u017ee mi je pom\u016f\u017ee zodpov\u011bd\u011bt,“ uhnu mu z cesty a zazvon\u00edm. C\u00edt\u00edm, \u017ee Bill stoj\u00ed za mnou, jako by se mu ani necht\u011blo odej\u00edt, jako by mi cht\u011bl je\u0161t\u011b n\u011bco p\u0159ed odchodem \u0159\u00edct. Ale ignoroval jsem ho. Tak, jak on p\u0159ehl\u00ed\u017eel m\u011b. Usly\u0161el jsem naposledy jen n\u00e1dech, a pak odch\u00e1zej\u00edc\u00ed kroky, ne\u017e se otev\u0159ely dve\u0159e a uv\u00edtala m\u011b Billova mamka.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Co v\u016fbec chce po m\u00e9 mamce? Ur\u010dit\u011b chce v\u011bd\u011bt pravdu. Tu, kterou j\u00e1 tak nezvl\u00e1d\u00e1m mu \u0159\u00edct. Mrz\u00ed m\u011b, jak m\u011b te\u010f odbyl. Myslel jsem, \u017ee jde za mnou, ale z druh\u00e9 strany, co by \u0161el za mnou, kdy\u017e se mu sna\u017e\u00edm vyh\u00fdbat, zra\u0148uju ho a nev\u0161\u00edm\u00e1m si ho. Naposled jsem se na n\u011bj pod\u00edval a pomalu jsem odch\u00e1zel pry\u010d. Je\u0161t\u011b\u017ee jsem si vzal slune\u010dn\u00ed br\u00fdle, kdy\u017e m\u011b toti\u017e neschovaj\u00ed p\u0159ed fanynkami, tak aspo\u0148 zakryj\u00ed mou bolest, slzy, kter\u00e9 se nezadr\u017eiteln\u011b spou\u0161t\u00ed a st\u00e9kaj\u00ed mi po tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
„Ahoj Tome, to je n\u00e1v\u0161t\u011bva, jak se m\u00e1\u0161?“ Uv\u00edt\u00e1 m\u011b srde\u010dn\u011b Billova m\u00e1ma. Jen se zhluboka nadechnu a p\u0159edvedu jednu z grimas, kter\u00e1 m\u011bla asi vyjad\u0159ovat \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Moc dob\u0159e se mi neda\u0159\u00ed, pan\u00ed Kaulitzov\u00e1, Bill se se mnou nebav\u00ed a j\u00e1 nerozum\u00edm, nech\u00e1pu pro\u010d,“ sna\u017e\u00edm se mluvit klidn\u011b, ale hlas se mi zachv\u011bje bolest\u00ed a smutkem. Pod\u00edv\u00e1m se na Simone, ona se tv\u00e1\u0159\u00ed tak n\u011bjak, jako by tu\u0161ila, pro\u010d jsem p\u0159i\u0161el, nebo nev\u00edm. Jako by v\u011bd\u011bla, \u017ee n\u011bco takov\u00e9ho se stane.<\/div>\n
„Tome, j\u00e1, v\u00edm co se d\u011bje, v\u00edm pro\u010d je Bill takov\u00fd!“ \u0161okuje m\u011b. Tak ona to v\u00ed. Ne\u017e se sta\u010d\u00edm zeptat, pro\u010d mi to ne\u0159ekla u\u017e d\u0159\u00edve, kdy\u017e jsem se ptal, tak Simone pokra\u010duje: „Doufala jsem, \u017ee ti n\u011bco Bill \u0159ekne, ale stejn\u011b, spr\u00e1vn\u011b bych to m\u011bla asi vysv\u011btlit j\u00e1,“ dod\u00e1v\u00e1. Te\u010f nech\u00e1pu u\u017e nic. V\u016fbec nev\u00edm, co se mi sna\u017e\u00ed \u0159\u00edct.<\/p>\n<\/div>\n
Jako by zasn\u011bn\u011b vejdu k nim dovnit\u0159 a jdu s n\u00ed do ob\u00fdvac\u00edho pokoje. Simone mi nalije d\u017eus, asi aby to se mnou neseklo, nebo nev\u00edm, pro\u010d se tv\u00e1\u0159\u00ed a\u017e tak moc v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
„Tome, j\u00e1 ti te\u010f pov\u00edm celou pravdu, ta pravda ti asi, ne asi, ale ur\u010dit\u011b zm\u011bn\u00ed \u017eivot.“ Dal\u0161\u00ed v\u011bta, kter\u00e1 m\u011b trochu polek\u00e1. Bill je nemocn\u00fd? Nebo co se to d\u011bje? Jak mi to m\u00e1 zm\u011bnit \u017eivot? A opravdu, ta doba, nev\u00edm, jak dlouho Simone, vlastn\u011b te\u010f u\u017e moje m\u00e1ma, mluvila, ale dozv\u011bd\u011bl jsem se n\u011bco, co mi opravdu zm\u011bn\u00ed \u017eivot. Jsem Bill\u016fv bratr a co h\u016f\u0159, jsem jeho jednovaje\u010dn\u00e9 dvoj\u010de. Proto se Bill tak odtahoval, proto si m\u011b sna\u017eil dr\u017eet od t\u011bla. Miluje m\u011b po\u0159\u00e1d, ale kdy\u017e se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee jsem jeho bratr, sna\u017eil se touto cestou na m\u011b zapomenout. A\u017e te\u010f se div\u00edm, \u017ee mi to nedo\u0161lo. Kdy\u017e se Gustav s Georgem divili, jak moc jsme si podobn\u00ed. Tehdy mi to nedo\u0161lo. Te\u010f to zn\u00ed tak jasn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Potuluji se po venku, v u\u0161\u00edch sluch\u00e1tka od m\u00e9ho p\u0159ehr\u00e1va\u010de, poslouch\u00e1m jen sam\u00e9 smutn\u00e9 p\u00edsni\u010dky, zamilovan\u00e9. Vzpom\u00edn\u00e1m na dobu, kdy jsem je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bl. Chod\u00edm po m\u00edstech, kde jsem tehdy byl tak \u0161\u0165astn\u00fd. Tehdy, kdy jsem je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bl. Nev\u011bd\u011bl, \u017ee m\u016fj mil\u00e1\u010dek je ve skute\u010dnosti m\u016fj bratr. Moje dvoj\u010de. My\u0161lenkami jsem ale i doma v ob\u00fdv\u00e1ku, jestli m\u00e1ma u\u017e Tomovi \u0159ekla pravdu, jestli u\u017e taky v\u00ed, \u017ee jsme dvoj\u010data a \u017ee na\u0161e l\u00e1ska je zak\u00e1zan\u00e1? Tak moc zak\u00e1zan\u00e1. Jak jen ale m\u016f\u017eu \u017e\u00edt, bez l\u00e1sky. Pro\u010d jsem se musel zamilovat, tak moc zamilovat do osoby, tak moc mn\u011b bl\u00edzk\u00e9. Nevydr\u017e\u00edm bez n\u011bj jedin\u00fd den, jedinou minutu, hodinu. Jak m\u00e1m zvl\u00e1dat, b\u00fdt s n\u00edm, na turn\u00e9, ve zku\u0161ebn\u011b. Jak m\u00e1m vydr\u017eet jeho pohledy, nemoct se ho ani dotknout. To je stra\u0161n\u00e9. Mus\u00edm na na\u0161i l\u00e1sku zapomenout. Odjet n\u011bkam pry\u010d, ano odjet n\u011bkam pry\u010d, za\u010d\u00edt znovu. U\u017e tady nevydr\u017e\u00edm ani den.<\/p>\n<\/div>\n
Naposledy se pod\u00edv\u00e1m na lavi\u010dku v parku, kde jsme se tak\u00e9 \u010dasto sch\u00e1zeli, a ot\u00e1\u010d\u00edm se na cestu dom\u016f. U\u017e v\u00edm, jak to ud\u011bl\u00e1m, odjedu pry\u010d, daleko odsud. Nav\u017edycky odcestuji a zapomenu na Toma. T\u0159eba takov\u00e9 L.A. To je kr\u00e1sn\u00e9 m\u011bsto. Nikomu ne\u0159eknu, kam se chyst\u00e1m ut\u00e9ct. Ano, ut\u00e9ct, ut\u00edk\u00e1m p\u0159ed l\u00e1skou, p\u0159ed l\u00e1skou, kterou bohu\u017eel nikdy nebudu m\u00edt. Jedin\u00fd, kdo bude v\u011bd\u011bt, kde jsem, je moje m\u00e1ma. S n\u00ed chci z\u016fstat v kontaktu. Bez n\u00ed si sv\u016fj \u017eivot nedok\u00e1\u017eu p\u0159edstavit. Odemknu dve\u0159e od domu a sp\u011bch\u00e1m do pokoje. Vyt\u00e1hnu kufry a za\u010d\u00edn\u00e1m balit.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, ty u\u017e jsi doma? Co to d\u011bl\u00e1\u0161? Kam se chyst\u00e1\u0161?“ ozve se mamka hned po m\u00e9m vp\u00e1du do pokoje.<\/div>\n
„Odj\u00ed\u017ed\u00edm, mami, miluji Toma a nedok\u00e1\u017eu b\u00fdt v jeho bl\u00edzkosti jako bratr. Mus\u00edm odlet\u011bt, daleko pry\u010d, zapomenout, pak mo\u017en\u00e1 jednou ho budu moci br\u00e1t jako bratra,“ smutn\u011b vysv\u011btluji m\u00e1m\u011b. Ta m\u011b sice p\u0159emlouv\u00e1, sna\u017e\u00ed se to n\u011bjak vymyslet, ale pak stejn\u011b uzn\u00e1, \u017ee je nemo\u017en\u00e9 a doopravdy to je nemo\u017en\u00e9, udr\u017eet m\u011b doma. Sbal\u00edm si v\u011bci, naposledy ji pevn\u011b obejmu a pak ut\u00edk\u00e1m. Ut\u00edk\u00e1m do nov\u00e9ho \u017eivota. \u017divota v Americe, daleko od m\u00e9 l\u00e1sky.<\/p>\n<\/div>\n
autor: BlackAngel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: BlackAngel Tom Kdy\u017e jsem se po na\u0161em turn\u00e9 objevil doma, vypadalo to, jako bych byl pry\u010d snad dva dny a ne takovou dobu. Matka tam zase m\u011bla toho sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele, cukrovali ani mi ne\u0159ekli blb\u00e9 ahoj. Jako bych ani nebyl, jako<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[295],"tags":[],"class_list":["post-8341","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zivotni-sen"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8341","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8341"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8341\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8341"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8341"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8341"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}