{"id":8346,"date":"2011-06-29T17:00:00","date_gmt":"2011-06-29T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8324"},"modified":"2011-06-29T17:00:00","modified_gmt":"2011-06-29T16:00:00","slug":"s-o-s-any-thing-but-love-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/06\/29\/s-o-s-any-thing-but-love-21\/","title":{"rendered":"S.O.S. (Any\u200bthing but love) 21."},"content":{"rendered":"
autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill
Nehodl\u00e1m s tebou o tomhle v\u016fbec mluvit. Nebudeme vzpom\u00ednat v\u016fbec na nic. Nezaj\u00edm\u00e1 m\u011b to. Rozp\u0159\u00e1hnu se a rukojet\u00ed zbran\u011b t\u011b uhod\u00edm do sp\u00e1nku. V\u016fbec na m\u011b nesahej. Nijak se m\u011b nedot\u00fdkej. A u\u017e v\u016fbec m\u011b nijak nel\u00edbej. V\u011bci, kter\u00fd by m\u011b mohly shodit? To sotva. V\u00edc, ne\u017e jsi m\u011b shodil, u\u017e to ani nejde.
„Nem\u011bl jsi pr\u00e1vo mi to ud\u011blat. I kdybych byl sebehor\u0161\u00ed. Nezaj\u00edmal jsi m\u011b. V\u016fbec jsi m\u011b nezaj\u00edmal. B\u00e1l jsem se t\u011b a rad\u0161i jsem si u\u017e\u00edval, ne\u017e abych byl s tebou v jedn\u00fd m\u00edstnosti. Nezaj\u00edmalo m\u011b, co d\u011bl\u00e1\u0161 nebo jak se c\u00edt\u00ed\u0161. A\u017e potom… kdy\u017e jsi p\u0159estal b\u00fdt tak agresivn\u00ed v moj\u00ed p\u0159\u00edtomnosti. A\u017e potom jsem t\u011b za\u010dal milovat. Ale i kdyby se to v\u016fbec nestalo a j\u00e1 t\u011b celej \u017eivot nen\u00e1vid\u011bl… tohle jsem si nezaslou\u017eil.“ \u0160t\u011bknu po tob\u011b. Fajn, tak jsme si zavzpom\u00ednali. Je to moje vina? Mo\u017en\u00e1. Ale to t\u011b prost\u011b nijak neomlouv\u00e1. Nehodl\u00e1m se s tebou u\u017e v\u00edc bavit. Couv\u00e1m z pokoje a za \u0159et\u011bz t\u011b t\u00e1hnu s sebou. Up\u0159en\u011b t\u011b pozoruju a m\u00ed\u0159\u00edm ti na \u010delo. Jestli nen\u00ed nabit\u00e1, tak brzo bude. Zji\u0161\u0165ovat to p\u0159ed tebou ale nehodl\u00e1m. S\u00e1m jsem zv\u011bdav\u00fd, jestli se za\u010dne\u0161 vzp\u00edrat, nebo mi hodl\u00e1\u0161 uk\u00e1zat, jak slab\u00fd jsem a \u017ee t\u011b nejd\u00fdl za hodinu stejn\u011b pust\u00edm.<\/div>\n
„Odm\u00edt\u00e1m s tebou u\u017e o \u010demkoliv mluvit.“<\/div>\n
\n
Tom<\/div>\n
To, co mi celou dobu vykl\u00e1d\u00e1\u0161, sp\u00ed\u0161e sly\u0161\u00edm vzd\u00e1len\u011b. Pra\u0161til jsi m\u011b a docela to bol\u00ed. Te\u010f sp\u00ed\u0161e mn\u011b t\u0159e\u0161t\u00ed hlava. Trochu m\u00e1m snad i m\u017eitky. Rukou si na poran\u011bn\u00e9 m\u00edste\u010dko s\u00e1hnu, ale krev mi nete\u010de. M\u00e1m v\u0161ak pocit, \u017ee se mi hlava rozsko\u010d\u00ed ve dv\u00ed. Jen vydechnu a celou tu dobu tv\u00e9ho proslovu ml\u010d\u00edm. Vlastn\u011b ani p\u0159esn\u011b nev\u00edm, o \u010dem mluv\u00ed\u0161. Nedok\u00e1\u017eu si v\u00fdznamy slov d\u00e1t dohromady. Jen na tebe tup\u011b z\u00edr\u00e1m a nech\u00e1v\u00e1m sebou cloumat. Ud\u011bl\u00e1m p\u00e1r pomal\u00fdch krok\u016f, ale m\u00e1m pocit, \u017ee se mi to\u010d\u00ed cel\u00fd sv\u011bt. Sk\u00e1c\u00edm se k zemi a zrychlen\u011b d\u00fdch\u00e1m.<\/div>\n
„Pros\u00edm, pros\u00edm u\u017e ne.“ Vydechnu a rukama si kryju hlavu, aby nep\u0159i\u0161ly dal\u0161\u00ed r\u00e1ny. Nic jsem v\u00e1m neud\u011blal, no tak b\u011b\u017ete pry\u010d.“ Vzlyknu m\u011bkce. Rukama si rozet\u0159u uplakan\u00e9 o\u010di, ale pohled nezved\u00e1m. Rozet\u0159el jsem si l\u00ed\u010didla snad v\u0161ude, kde jsem jenom mohl. Nem\u016f\u017eu zastavit pl\u00e1\u010d a v \u00fastech c\u00edt\u00edm kovovou chu\u0165 krve. Nev\u00edm, pro\u010d zrovna j\u00e1. Nikdy jsem nikomu nic neud\u011blal, cht\u011bl jsem j\u00edt dom\u016f, ale copak takhle m\u016f\u017eu? Jsme sam\u00e1 mod\u0159ina, sam\u00fd \u0161r\u00e1m. A mamce to u\u017e bude jist\u011b divn\u00e9, \u017ee se tohle m\u00e9 takzvan\u00e9 upadnut\u00ed st\u00e1v\u00e1 takhle \u010dasto. U\u017e nev\u00edm, co m\u00e1m \u0159\u00edkat. I bratr si toho u\u017e v\u0161iml a pochopil, \u017ee tohle jsem si j\u00e1 s\u00e1m neud\u011blal. Nem\u016f\u017eu nikomu \u0159\u00edct pravdu, sm\u00e1li by se mi.<\/div>\n
„Nechte m\u011b b\u00fdt, pros\u00edm.“ \u0160pitnu naprosto bezmocn\u011b a tlum\u00edm v sob\u011b dal\u0161\u00ed vzlyk.<\/p>\n<\/div>\n
Bill
Pochybuju, \u017ee bych t\u011b uhodil natolik, abys p\u0159estal s t\u011bmi \u0159e\u010dmi a je\u0161t\u011b m\u011b prosil. Na to jsem ti nic neud\u011blal. Muselo ti p\u0159esko\u010dit. Pod tou r\u00e1nou. Nepozastavuju se nad t\u00edm, co se ti moment\u00e1ln\u011b d\u011bje. Aspo\u0148 to m\u00e1m jednodu\u0161\u0161\u00ed. Je to mo\u017en\u00e1 sprost\u00fd toho vyu\u017e\u00edvat, ale tebe taky nezaj\u00edmalo, co je sprost\u00fd v\u016f\u010di mn\u011b a co ne. Chv\u00edli nad tebou stoj\u00edm a sna\u017e\u00edm se t\u011b donutit vst\u00e1t, ale o\u010dividn\u011b se mi to nepoda\u0159\u00ed. D\u0159epnu si k tob\u011b, abych sly\u0161el, co tam muml\u00e1\u0161. Chv\u00edli mi trv\u00e1, ne\u017e mi to dojde. Tohle se stalo… jak… jak to, \u017ee jsi to vid\u011bl? M\u011bl jsi b\u00fdt u\u017e doma. \u0158\u00edkal jsi, \u017ee ka\u0161le\u0161 na posledn\u00ed hodinu. Kdy\u017e jsi tam byl… pro\u010d jsi mi nepomohl? Pro\u010d jsi je nechal, aby m\u011b zbili? A pak ses doma ptal p\u0159ekvapen\u011b, co se mi stalo. Ne… tohle m\u011b neobm\u011bk\u010d\u00ed. O to v\u00edc, \u017ee jsi m\u011b tam prost\u011b nechal. Nic ne\u0159\u00edk\u00e1m. Jen t\u011b vezmu pod pa\u017e\u00ed, jako bych t\u011b podp\u00edral, a vedu t\u011b do sklepa. Je mi v\u00e1\u017en\u011b jedno, jak se bude\u0161 tv\u00e1\u0159it a chovat, a\u017e se probere\u0161 tam. Prost\u011b ne… nezaj\u00edm\u00e1\u0161 m\u011b. \u017de je to zbab\u011bl\u00fd? Mo\u017en\u00e1. Ale to je mi v\u00e1\u017en\u011b jedno. Chce se mi bre\u010det. Ne z toho, co se te\u010f d\u011bje, nebo z toho, co jsi mi sta\u010dil \u0159\u00edct. Sp\u00ed\u0161 z toho, co jsem te\u010f d\u00edky tv\u00e9mu v\u00fdpadku zjistil. O\u010dividn\u011b jsi miloval moje utrpen\u00ed u\u017e od \u0161koly.<\/p>\n

<\/div>\n

Tom<\/div>\n
Nech\u00e1m se postavit na nohy. Tv\u00e1\u0159 mi doslova ho\u0159\u00ed pod t\u011bmi ranami. Nev\u00edm, pro\u010d jsem si tohle zaslou\u017eil, nic jsem vlastn\u011b neud\u011blal. Najednou je kolem m\u011b n\u011bjak temno. V\u017edy\u0165 je\u0161t\u011b nen\u00ed ve\u010der. Pod nohama c\u00edt\u00edm n\u011bjak\u00e9 schody a taky vcelku chlad po t\u011ble. Dostane\u0161 se mi kone\u010dn\u011b zase p\u0159ed o\u010di. Svra\u0161t\u00edm trochu \u010delo a rozhl\u00eddnu se kolem sebe.<\/div>\n
„To m\u011b sem chce\u0161 zav\u0159\u00edt?“ Zept\u00e1m se bez zn\u00e1mky \u010dehokoliv v hlase. Ta slova nezn\u00ed ani chladn\u011b, ani boj\u00e1cn\u011b, ale ani \u0161petka l\u00e1sky v nich nen\u00ed. Prost\u011b byla vyslovena. D\u00edv\u00e1m se na tebe, kdy\u017e mi neodpov\u00edd\u00e1\u0161. Vydechnu a pokra\u010duju v ch\u016fzi, kdy\u017e posmrkne\u0161. „Bre\u010d\u00ed\u0161? Te\u010f?“ Zv\u011bdav\u011b naklon\u00edm tv\u00e1\u0159 na stranu a prohl\u00ed\u017e\u00edm si tu tvoji. „\u0158ekni, na co te\u010fka mysl\u00ed\u0161?“ Opravdu by m\u011b zaj\u00edmalo, pro\u010d bre\u010d\u00ed\u0161. „Nem\u011bl bys b\u00fdt p\u0159eci r\u00e1d a nad\u0161en\u00edm sk\u00e1kat, \u017ee si dostal sv\u00e9ho bratra skoro na kolena? Nen\u00ed to pokrok? Nejsi r\u00e1d, \u017ee jsem zase jako tv\u016fj v\u011brnej pejsek? Jak tomu bylo ka\u017ed\u00fd den skoro cel\u00fdch patn\u00e1ct let, kdy jsem t\u011b m\u011bl r\u00e1d a n\u00e1sledn\u011b miloval?“ Mluv\u00edm k tob\u011b st\u00e1le v klidu. „To jsi p\u0159eci v\u017edycky cht\u011bl. M\u00edt v\u0161echny pod mal\u00ed\u010dkem a b\u00fdt ten nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00ed ne?“<\/p>\n<\/div>\n
Bill
Neposlouch\u00e1m t\u011b. V\u016fbec t\u011b nechci vn\u00edmat. T\u00edmhle jsi m\u011b zlomil. A mn\u011b se sna\u017e\u00ed\u0161 namluvit, \u017ee jsi m\u011b v\u017edycky chr\u00e1nil? \u017de jsi nikdy nedovolil nikomu, aby mi ubl\u00ed\u017eil? Nakonec jsi to ud\u011blal s\u00e1m. Co bych dal za ten v\u00fdprask ve \u0161kole je\u0161t\u011b jednou, jen kdyby se pak nestalo to, co se stalo s tebou. Vedu t\u011b dol\u016f a oto\u010d\u00edm se na tebe, a\u017e kdy\u017e otev\u0159u dve\u0159e od sv\u00e9ho posledn\u00edho v\u011bzen\u00ed. Te\u010f bude tvoje. Sna\u017e\u00ed\u0161 se mi uk\u00e1zat, \u017ee se neboj\u00ed\u0161? Nebo si mysl\u00ed\u0161, \u017ee to neberu v\u00e1\u017en\u011b? \u017de si to rozmysl\u00edm a nezav\u0159u t\u011b. Nebo zav\u0159u, ale po hodin\u011b t\u011b vypust\u00edm? Tak to se plete\u0161. Str\u010d\u00edm t\u011b dovnit\u0159 a v ruce sv\u00edr\u00e1m po\u0159\u00e1d \u0159et\u011bz, co m\u00e1\u0161 na kovov\u00fdm obojku. Zhnusen\u011b se na tebe pod\u00edv\u00e1m.
„Jedin\u00fd, co chci je, zlomit tebe. A povede se mi to. To mi v\u011b\u0159. Nech\u00e1m t\u011b \u0161\u00edlet. Nech\u00e1m t\u011b \u0161kemrat. Dokud m\u011b nep\u0159estane\u0161 bavit.“ Syknu. Tvoje slova a nar\u00e1\u017eky u\u017e m\u011b nem\u016f\u017eou rozhodit. Ani mi ubl\u00ed\u017eit. V\u00edc u\u017e to nejde.
„Ty… tys m\u011b tam nechal. D\u00edval ses, jak m\u011b po \u0161kole \u0161ikanujou. Jak m\u011b bijou a… nechal jsi m\u011b tam.“ Trhnu trochu \u0159et\u011bzem, aby ses ke mn\u011b dostal bl\u00ed\u017e.
„Byl jsem jen malej kluk, co nikomu nic neud\u011blal. A ty ses prost\u011b jen d\u00edval,“ prsknu a koncem \u0159et\u011bzu t\u011b \u0161lehnu p\u0159es tv\u00e1\u0159. Zav\u0159u t\u011b uvnit\u0159 i s cel\u00fdm obojkem a vr\u00e1t\u00edm se nahoru. \u017de se ti s n\u00edm \u0161patn\u011b d\u00fdch\u00e1? Tv\u016fj boj.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Nech\u00e1m se str\u010dit do t\u00e9 kobky, moc dob\u0159e si pamatuju, jak\u00fd to tu je. Ne, \u017ee bych tu n\u011bkdy p\u0159ed t\u00edm bydlel, ale pamatuju si to tu. Hlavn\u011b moje vzpom\u00ednky pat\u0159\u00ed zdi, co je vedle, tam jsem t\u011b nejednou ojel. Jsou tam snad i cesty od tv\u00fdch neht\u016f, jak ses pokou\u0161el br\u00e1nit se mi. Ale marn\u011b, v\u0161echno tvoje br\u00e1n\u011bn\u00ed bylo poka\u017ed\u00e9 marn\u00e9. A mysl\u00edm, \u017ee je i te\u010fka. V\u016fbec nech\u00e1pu, co m\u00e1\u0161 v \u00famyslu nebo co chce\u0161 d\u011blat. Mysl\u00ed\u0161 to v\u016fbec v\u00e1\u017en\u011b? Asi jo. Sednu si na jedinou postel, co tu je. Nem\u016f\u017eu si ani \u0161\u00e1hnout na tv\u00e1\u0159, kde c\u00edt\u00edm ostrou bolest od \u0159et\u011bzu. Dokonce i v \u00fastech c\u00edt\u00edm krev, jak mi to z tv\u00e1\u0159e st\u00e9k\u00e1 dol\u016f.<\/div>\n
Vlastn\u011b ned\u011bl\u00e1m nic jin\u00e9ho, ne\u017e jen sed\u00edm a d\u00edv\u00e1m se na stejn\u00e9 m\u00edsto. N\u011bjak ani nev\u00edm jak dlouho. Popravd\u011b nesleduju v\u016fbec nijak \u010das. Ve\u010der nebo den, to nev\u00edm, tady m\u00e1m st\u00e1le ve\u010der. Ani nev\u00edm, kdy naposledy jsem jedl nebo pil, ale c\u00edt\u00edm, \u017ee nem\u00e1m na to, abych se v\u016fbec postavil na nohy. Kru\u010den\u00ed v b\u0159i\u0161e u\u017e ani nevn\u00edm\u00e1m, ale tu ukrutnou \u017e\u00edze\u0148 c\u00edt\u00edm st\u00e1le. V\u00ed\u010dka m\u00e1m st\u00e1le t\u011b\u017ek\u00e1 a tak n\u011bjak m\u011b naprosto v\u0161echno bol\u00ed. Kdy jsi tu byl naposledy? Nem\u00e1m ani tu\u0161en\u00ed, ale mysl\u00edm, \u017ee jsi na nejlep\u0161\u00ed cest\u011b, jak m\u011b zab\u00edt.<\/p>\n<\/div>\n
Bill
Kolik to je? Tak necel\u00e9 dva t\u00fddny, co jsem t\u011b tam zav\u0159el? Asi tak n\u011bjak. Nesleduju to. Nezaj\u00edm\u00e1 m\u011b to. J\u00e1 tam tr\u00e1vil ur\u010dit\u011b v\u00edc \u010dasu ne\u017e te\u010f ty. Byl jsem dole jen p\u00e1rkr\u00e1t. S trochou vody. Je\u0161t\u011b mi nem\u00e1\u0161 um\u0159\u00edt. Ani jsem s tebou nemluvil. Jen jsem to polo\u017eil na zem za dve\u0159e a zase ode\u0161el. P\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, co s tebou vlastn\u011b chci ud\u011blat. Vr\u00e1tit ti to v\u0161echno. Ale n\u011bjak si nedok\u00e1\u017eu p\u0159edstavit, \u017ee bych t\u011b m\u011bl zn\u00e1silnit. Ne kv\u016fli tomu, \u017ee bych tob\u011b zp\u016fsobil bolest a pon\u00ed\u017een\u00ed, ale sp\u00ed\u0161 z toho, \u017ee bych ti byl zase tak bl\u00edzko. Ale ano, ud\u011bl\u00e1m to. Alespo\u0148 jednou. Alespo\u0148 jednou, abys v\u011bd\u011bl, jak\u00fd to je pocit. Jak odporn\u011b si \u010dlov\u011bk p\u0159ipad\u00e1. U\u017e asi tak t\u0159i dny ka\u017edou chv\u00edli mnu v prstech bi\u010d. Ten, na kterej jsem necht\u011bl s\u00e1hnout u\u017e nikdy. Ten, kterej m\u011b d\u011bs\u00ed u\u017e jen od pohledu. Ale te\u010f ho nem\u00e1\u0161 v rukou. Nem\u016f\u017ee mi ubl\u00ed\u017eit. Seberu ho ze stolu a jdu dol\u016f. Mysl\u00edm, \u017ee po takov\u00fd dob\u011b hladu nebude\u0161 m\u00edt takovou s\u00edlu na to, aby ses pokou\u0161el ut\u00edkat. Br\u00e1nit se asi ano, ale j\u00e1 naproti tob\u011b najeden\u00fd jsem. Nen\u00ed mi zima, nem\u00e1m \u017e\u00edze\u0148 a jsem b\u00e1je\u010dn\u011b vyspanej. Tak m\u00e1\u0161 v\u016fbec n\u011bjakou \u0161anci na to, m\u011b zlomit?<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Dny ub\u00edhaj\u00ed a ani nev\u00edm, jestli je\u0161t\u011b vlastn\u011b \u017eiju anebo u\u017e jsem mrtvej. Ani netu\u0161\u00edm, o co se to vlastn\u011b p\u0159esn\u011b sna\u017e\u00ed\u0161? Chce\u0161 m\u011b zab\u00edt? Chce\u0161, abych trp\u011bl? Fajn, trp\u00edm, jsi opravdu spokojen\u00fd? Nebo chce\u0161 je\u0161t\u011b v\u00edc? \u010ceho v\u0161eho jsi schopn\u00fd kv\u016fli t\u00e9 tvoj\u00ed nesmysln\u00e9 pomst\u011b? Mo\u017en\u00e1 j\u00e1 jsem opravdu trochu bl\u00e1zen, ale potom nev\u00edm, co jsi ty. M\u00edsto toho, aby ses ze sv\u00fdch chyb pou\u010dil, jsi do nich snad spadl je\u0161t\u011b hloub\u011bji. Je mi neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 zima a m\u00e1m pocit, \u017ee r\u00e1na na tv\u00e1\u0159i, co jsi mi ud\u011blal, kdy\u017e jsi m\u011b tu zav\u0159el, se mi snad rozl\u00e9z\u00e1 u\u017e po cel\u00e9m obli\u010deji. Stra\u0161n\u011b moc to bol\u00ed. O tom, \u017ee m\u00e1m hlad a \u017e\u00edze\u0148 ani nemluv\u00edm. Mo\u017en\u00e1, \u017ee jsem se z toho u\u017e zbl\u00e1znil. Ale ka\u017ed\u00fd den si brouk\u00e1m jednu a tu samou melodii. Je to star\u00e1 p\u00edsni\u010dka, co n\u00e1m mamka zp\u00edvala kdysi d\u00e1vno na dobrou noc. N\u011bjak jsem si ji tady vybavil. Ani se u\u017e nepokou\u0161\u00edm moc vst\u00e1vat, proto\u017ee na to opravdu nem\u00e1m s\u00edlu. Jen co se pokus\u00edm postavit, stejn\u011b zase spadnu do t\u00e9 rozdr\u00e1san\u00e9 postele. Nebo jak to vlastn\u011b m\u00e1m nazvat. Jsem \u00fapln\u011b bez s\u00edly. Nejv\u00edc m\u011b tr\u00e1p\u00ed ta r\u00e1na, poka\u017ed\u00e9 kdy\u017e si na ni chci \u0161\u00e1hnout, je to jako kdyby mi ta tv\u00e1\u0159 m\u011bla upadnout. Cel\u00e9 mi to ho\u0159\u00ed a st\u00e1le mi z toho n\u011bco vyt\u00e9k\u00e1. Mysl\u00edm, \u017ee jsem do toho chytil n\u011bjakou infekci.<\/p>\n<\/div>\n
Bill
Zhluboka se nadechnu, kdy\u017e stoj\u00edm za dve\u0159mi. Smrd\u00ed to tu zatuchlinou. Ani jsem si to neuv\u011bdomoval, jak jsem tu byl tak dlouho. Mus\u00ed to tu bejt prohnil\u00fd snad a\u017e do z\u00e1kladu. Vejdu do tv\u00fdho nov\u00fdho bydlen\u00ed a nech\u00e1m dve\u0159e otev\u0159en\u00e9, aby sem \u0161lo n\u011bjak\u00fd sv\u011btlo a j\u00e1 t\u011b tak vid\u011bl. Jen se pohrdav\u011b u\u0161kl\u00edbnu. O\u010dividn\u011b se mi povedlo to, co jsem cht\u011bl. Zapome\u0148 na to, \u017ee by m\u011b n\u011bjak obm\u011bk\u010dila ta p\u00edsni\u010dka, co si mrmle\u0161. V\u016f\u010di tob\u011b u\u017e m\u011b asi neobm\u011bk\u010d\u00ed v\u016fbec nic.
„Hned po r\u00e1nu s p\u00edsni\u010dkou? To se n\u00e1m bude skv\u011ble pracovat.“ Uchechtnu se a dojdu p\u0159ed tebe. Zastav\u00edm se nad tebou a chytnu t\u011b za bradu. Trhnu ti s hlavou tak, abys ji oto\u010dil tv\u00e1\u0159\u00ed ke mn\u011b, a prohl\u00eddnu si t\u011b. U\u017e te\u010f vypad\u00e1\u0161 jak troska. Dob\u0159e ti tak. Nato\u010d\u00edm ti ji je\u0161t\u011b v\u00edc a prohl\u00eddnu si r\u00e1nu. Jo, cel\u00fd ti to zahnisalo. Douf\u00e1m, \u017ee t\u011b to aspo\u0148 po\u0159\u00e1dn\u011b bol\u00ed. Po\u0159\u00e1d to m\u00e1\u0161 kolem krku. Vyt\u00e1hnu t\u011b za \u0159et\u011bz na nohy a po dvou t\u00fddnech t\u011b toho obojku zbav\u00edm. Hod\u00edm ho kamsi na zem a \u010deln\u011b t\u011b str\u010d\u00edm na ze\u010f. Na tu jednu jedinou ze\u010f, kde je i om\u00edtka doloupan\u00e1, jak jsem do n\u00ed ryl nehty. Se stopama krve, kdy\u017e jsem si rozed\u0159el prsty.
„Pamatuje\u0161 si j\u00ed, br\u00e1\u0161ko? Tuhle ze\u010f m\u00e1\u0161 nejrad\u0161i, vi\u010f. \u0158ekni… kolikr\u00e1t jsi u n\u00ed byl? Kolikr\u00e1t jsi m\u011b tu \u0161oustal jak lacinou d\u011bvku?“ Zavr\u010d\u00edm ti do ucha a stoupnu si ti t\u011bsn\u011b za z\u00e1da. Bi\u010dem ti vjedu pod triko a p\u0159ejedu ti s nim po b\u0159i\u0161e. Ud\u011blej jeden blbej pohyb a na tom sv\u00fdm kr\u00e1sn\u00fdm b\u0159\u00ed\u0161ku bude\u0161 m\u00edt hned n\u011bkolik dokonal\u00fdch jizev.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Usly\u0161\u00edm n\u011bjak\u00fd kroky, tak pomalu p\u0159estanu zp\u00edvat, ale to u\u017e vrznou ty hnusn\u00fd dve\u0159e. Ani nem\u00e1m s\u00edlu zvednout hlavu, nato\u017e cokoliv \u0159\u00edct. Je fakt, \u017ee sv\u011btla tu moc nen\u00ed. Vid\u00edm zt\u011b\u017eka jen tv\u016fj obrys, ani do tv\u00e1\u0159e ti nevid\u00edm. To a\u017e potom, kdy\u017e mi nahne\u0161 hlavu, aby sis m\u011b prohl\u00eddl, pak spat\u0159\u00edm i j\u00e1 tebe. Nezm\u011bnil ses, stejnej lesk v o\u010d\u00edch, stejn\u00e9 odhodl\u00e1n\u00ed. Mus\u00edm o\u010di p\u0159iv\u0159\u00edt, trochu sv\u011btla se mi dostalo do o\u010d\u00ed a m\u00e1m pocit, \u017ee jsem snad z toho slep\u00fd. Jako krtek si p\u0159ipad\u00e1m. Kdy\u017e mi nahne\u0161 hlavu v\u00edce, usyknu. Ta r\u00e1na dost bol\u00ed a v\u00edm, \u017ee se mi to rozlezlo po cel\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Jsi nehor\u00e1zn\u00fd hajzl. M\u00e1m sucho v krku, a\u017e to je nelidsk\u00e9. Pak se z ni\u010deho nic ocitnu venku z cely. Ani jsem si nev\u0161iml, jak se to p\u0159esn\u011b stalo, ale kone\u010dn\u011b se zase m\u016f\u017eu pln\u011b nadechnout. Sundal jsi mi ten proklat\u00fd \u0159et\u011bz z krku. Po\u0159\u00e1dn\u011b se z posledn\u00edho nadechnu, m\u00e1m ale tendenci padat. Nec\u00edt\u00edm moc nohy. Vlastn\u011b nec\u00edt\u00edm skoro nic. Ne\u017e se sta\u010d\u00edm vzpamatovat, stoj\u00edm \u010delem ke zdi. Kouk\u00e1m zt\u011b\u017eka na ni, jsou tu stopy, kdy\u017e ses sna\u017eil ut\u00e9ct nebo se br\u00e1nit. Nedok\u00e1\u017eu ti na tv\u00e9 jedovat\u00e9 ot\u00e1zky odpov\u00eddat, nedok\u00e1\u017eu mluvit v\u016fbec. Um\u00edm to je\u0161t\u011b v\u016fbec? Nev\u00edm. Tak dlouho jsem s nik\u00fdm nemluvil, co kdy\u017e jsem to zapomn\u011bl? Kdy\u017e uc\u00edt\u00edm na z\u00e1dech n\u011bco studen\u00e9ho, trochu se o\u0161iju. Mysl\u00edm, \u017ee moc dob\u0159e v\u00edm, co to je a \u017ee jsi z toho m\u011bl nejhor\u0161\u00ed no\u010dn\u00ed m\u016fry. Ani nev\u00edm, jestli se klepu nebo se boj\u00edm. Jen tam stoj\u00edm a \u010dek\u00e1m na tv\u016fj ortel. Stejn\u011b nem\u016f\u017eu nic ud\u011blat. Zvednout ruku je pro m\u011b nev\u00fdslovn\u00fd probl\u00e9m.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris & Lauinka Bill Nehodl\u00e1m s tebou o tomhle v\u016fbec mluvit. Nebudeme vzpom\u00ednat v\u016fbec na nic. Nezaj\u00edm\u00e1 m\u011b to. Rozp\u0159\u00e1hnu se a rukojet\u00ed zbran\u011b t\u011b uhod\u00edm do sp\u00e1nku. V\u016fbec na m\u011b nesahej. Nijak se m\u011b nedot\u00fdkej. A u\u017e v\u016fbec m\u011b nijak<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[413],"tags":[],"class_list":["post-8346","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-s-o-s-any-thing-but-love"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8346","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8346"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8346\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8346"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8346"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8346"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}