{"id":8347,"date":"2011-06-29T16:30:00","date_gmt":"2011-06-29T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8325"},"modified":"2011-06-29T16:30:00","modified_gmt":"2011-06-29T15:30:00","slug":"remember-me","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/06\/29\/remember-me\/","title":{"rendered":"Remember me"},"content":{"rendered":"
autor: Ter\u00fd<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ahojky… M\u00e1m pro v\u00e1s zase jednu jednod\u00edlku. U\u017e je to d\u00fdl od m\u00e9 posledn\u00ed jednod\u00edlky, tak douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m to bude l\u00edbit. Za ka\u017ed\u00fd koment\u00e1\u0159 budu r\u00e1da, a\u0165 kladn\u00fd \u010di z\u00e1porn\u00fd. Ka\u017ed\u00fd koment\u00e1\u0159 pot\u011b\u0161\u00ed. P\u0159eji v\u00e1m kr\u00e1sn\u00fd po\u010dten\u00ed… Ter\u00fd<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Stoj\u00edm tu a hled\u00edm na tvou fotku. Jsi tu tak kr\u00e1sn\u00fd, tak vesel\u00fd. Sr\u0161\u00ed z tebe spokojenost a \u0161t\u011bst\u00ed. Podlom\u00ed se mi kolena a j\u00e1 tu kle\u010d\u00edm a z\u00edr\u00e1m jen na tebe. Na tv\u016fj z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed \u00fasm\u011bv a p\u0159i tom mi st\u00e9k\u00e1 jedna kapka slz za druhou. Je to p\u0159esn\u011b rok a j\u00e1 to vid\u00edm po\u0159\u00e1d p\u0159ed sebou, jako by to bylo v\u010dera. Kle\u010d\u00edm tu, dr\u017e\u00edm v ruce r\u016f\u017ee, tv\u00e9 obl\u00edben\u00e9, a mysl\u00edm jen na tebe, na n\u00e1s. Nen\u00ed den, kdy bych sem nechodil. Ka\u017ed\u00fd den ti nos\u00edm r\u016f\u017ee a douf\u00e1m v nemo\u017en\u00e9. Ka\u017ed\u00fd den tu na tebe mluv\u00edm, ale odpov\u011bdi se nedo\u010dk\u00e1v\u00e1m. Cel\u00fd rok mysl\u00edm jen na tebe. S nik\u00fdm nemluv\u00edm. Nechci. Nem\u00e1m d\u016fvod. Nikdo mi nerozum\u00ed. Vlastn\u011b se o to ani nikdo nesna\u017e\u00ed. V\u0161em jsem ukraden\u00fd. I sv\u00fdm vlastn\u00edm rodi\u010d\u016fm.<\/div>\n
*Flashback*<\/p>\n<\/div>\n
U\u017e je to rok a jeden m\u011bs\u00edc, co jsem t\u011b poznal na ve\u010d\u00edrku Andyho, m\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1da. Byl jsi tak plach\u00fd a k\u0159ehk\u00fd. Nemohl jsem z tebe spustit o\u010di. Ne\u0161lo to. N\u011bco m\u011b k tob\u011b t\u00e1hlo. N\u011bjak\u00e1 nezn\u00e1m\u00e1 s\u00edla, kter\u00e1 m\u011b nutila, abych za tebou \u0161el. Po dlouh\u00e9m p\u0159emlouv\u00e1n\u00ed s\u00e1m sebe jsem se odhodlal a \u0161el k tob\u011b, jestli si nechce\u0161 j\u00edt zatancovat. Nikdy nezapomenu na ten tv\u016fj prvn\u00ed pohled, kter\u00fd jsi mi v\u011bnoval. Byl tak n\u011b\u017en\u00fd, ale p\u0159itom vykulen\u00fd. Nejsp\u00ed\u0161 jsi m\u011b ne\u010dekal, jestli jsi v\u016fbec n\u011bkoho \u010dekal. Ale nev\u00e1hal jsi a souhlasil.<\/em><\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
\u0160li jsme doprost\u0159ed parketu a ty jsi mi okam\u017eit\u011b obmotal ruce kolem krku. Docela jsi m\u011b p\u0159ekvapil, myslel jsem, \u017ee bude\u0161 st\u00e1hl\u00fd do sebe a nebude\u0161 mluvit. Ale m\u00fdlil jsem se. Ty jsi se tak rozpov\u00eddal. Vyklopil jsi ze sebe snad v\u0161echno, co \u0161lo, j\u00e1 jen pot\u011b\u0161en\u011b poslouchal a odpov\u00eddal, kdy\u017e ses na n\u011bco ptal. Byl to kr\u00e1sn\u00fd okam\u017eik. Zamiloval jsem si tv\u016fj kr\u00e1sn\u011b \u010dist\u00fd \u00fasm\u011bv. M\u016fj prvn\u00ed pohled do tv\u00fdch o\u010d\u00ed, byl ten nekr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed pocit, co jsem mohl za\u017e\u00edt. \u00dapln\u011b jsi m\u011b pobl\u00e1znil. Byla to l\u00e1ska na prvn\u00ed pohled a trouf\u00e1m si \u0159\u00edct, \u017ee to bylo vz\u00e1jemn\u00e9. Zkoumal jsem ka\u017ed\u00fd detail tv\u00e9ho kr\u00e1sn\u00e9ho, \u010dist\u00e9ho a jemn\u00e9ho obli\u010deje. Pot\u0159eboval jsem si t\u011b prohl\u00eddnout. Pot\u0159eboval jsem zn\u00e1t tv\u016fj obli\u010dej a to dokonale.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e jsem ti odhrnul tv\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9, \u010dern\u00e9 a dlouh\u00e9 vlasy z obli\u010deje, pod\u00edval ses na m\u011b tv\u00fdma p\u0159ekr\u00e1sn\u00fdma, \u010dokol\u00e1dov\u00fdma o\u010dima a j\u00e1 si byl \u00fapln\u011b jist\u00fd, \u017ee je to opravdu l\u00e1ska. Pohladil jsem t\u011b po tv\u00e1\u0159i a v tv\u00fdch o\u010d\u00edch jsem vid\u011bl z\u00e1blesk \u0161t\u011bst\u00ed. Nikdy m\u011b nikdo takhle neokouzlil jako ty. Asi to bude t\u00edm, \u017ee jsem nikdy nepotkal takov\u00e9ho \u010dlov\u011bka, jako jsi ty.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Cel\u00fd dlouh\u00fd m\u011bs\u00edc jsme si psali a sch\u00e1zeli se. Cel\u00fd dlouh\u00fd m\u011bs\u00edc jsme se pozn\u00e1vali navz\u00e1jem a ka\u017ed\u00fd jsme se do toho druh\u00e9ho zamilovali je\u0161t\u011b v\u00edc. Po tom dlouh\u00e9m m\u011bs\u00edci jsme spolu kone\u010dn\u011b za\u010dali chodit. A m\u011bs\u00edc potom jsme se spolu poprv\u00e9 vyspali. Byl to p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd okam\u017eik. A nikdy na n\u011bj nezapomenu. Byl jsi tak k\u0159ehk\u00fd, ale j\u00e1 jsem m\u011bl tendenci na tebe b\u00fdt co nejjemn\u011bj\u0161\u00ed, i kdy\u017e jsem na jemnost moc zvykl\u00fd nebyl. Na tebe to ne\u0161lo b\u00fdt jin\u00fd. B\u00fdt hrub\u00fd. Sta\u010dilo se pod\u00edvat do t\u011bch tv\u00fdch kr\u00e1sn\u00fdch \u010dokol\u00e1d a u\u017e jsi m\u011b m\u011bl omotan\u00e9ho kolem sebe.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Dnes je to p\u0159esn\u011b rok, co jsme spolu. A j\u00e1 ti mus\u00edm d\u00e1t n\u011bco v\u00fdjime\u010dn\u00e9ho. N\u011bco, co n\u00e1m ob\u011bma \u00fapln\u011b zm\u011bn\u00ed \u017eivot. A j\u00e1 jen douf\u00e1m, \u017ee jedin\u011b k dobr\u00e9mu. Vlastn\u011b jsem si jist\u00fd, \u017ee k dobr\u00e9mu. Je to mali\u010dkost, ale jsem si jist\u00fd, \u017ee t\u011b to pot\u011b\u0161\u00ed. Alespo\u0148 v to douf\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
Pod\u00edv\u00e1m se na hodiny a trochu se vyd\u011bs\u00edm. Za p\u016fl hodiny m\u00e1m b\u00fdt v parku. Mus\u00edm si posp\u00ed\u0161it. Nerad t\u011b nech\u00e1v\u00e1m \u010dekat. A ty to nem\u00e1\u0161 r\u00e1d. Ale u m\u011b sis asi zvyknul. \u010casto chod\u00edm pozd\u011b. L\u00e9pe \u0159e\u010deno po\u0159\u00e1d. Ale dnes nesm\u00edm. Mus\u00edm to stihnout. Dnes t\u011b nesm\u00edm nechat \u010dekat. M\u00e1m pro tebe p\u0159ekvapen\u00ed. Rychle se navle\u010du do toho nejhez\u010d\u00edho oble\u010den\u00ed, co m\u00e1m ve sk\u0159\u00edni, a rychle usednu do auta. Na\u0161t\u011bst\u00ed m\u00e1m v\u0161echno pot\u0159ebn\u00e9 u\u017e nalo\u017een\u00e9 v aut\u011b, tak\u017ee se m\u016f\u017eu v klidu vydat na cestu.<\/p>\n<\/div>\n
Na m\u00edsto dojedu o p\u011bt minut d\u0159\u00edv. A\u017e se s\u00e1m div\u00edm, \u017ee jsem tu opravdu tak brzy. Vid\u00edm t\u011b sed\u011bt na lavi\u010dce. Dnes ti to tak moc slu\u0161\u00ed. Jsi jako rozkvetl\u00e1 r\u016f\u017ei\u010dka, kter\u00e1 m\u00e1 nov\u00e1 poupata. M\u00e1\u0161 zase ty sv\u00e9 upl\u00e9 kalhoty, kter\u00e9 dokonale tvaruj\u00ed tvou postavu. \u00dazkou ko\u017eenou bundi\u010dku a jsi tak kr\u00e1sn\u011b nal\u00ed\u010den\u00fd. Tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b. Ne jako v\u017edycky. Dnes ti to obzvl\u00e1\u0161\u0165 slu\u0161\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Vystoup\u00edm z auta a vezmu do ruky ko\u0161\u00edk, kter\u00fd jsem m\u011bl u\u017e p\u0159ipraven\u00fd v aut\u011b. P\u0159ijdu k tob\u011b a pol\u00edb\u00edm t\u011b.<\/div>\n
„Ahoj, mil\u00e1\u010dku, dnes ti to moc slu\u0161\u00ed…“ znovu t\u011b n\u011b\u017en\u011b l\u00edbnu na \u00fasta.<\/div>\n
„Ahoj, d\u011bkuji ti. U\u017e jsem se t\u011b nemohl do\u010dkat. Kam vyraz\u00edme?“ po o\u010dku pokukuje\u0161, co to dr\u017e\u00edm v ruce.<\/div>\n
„No v\u00ed\u0161, cht\u011bl jsem si s tebou ud\u011blat kr\u00e1sn\u00e9 odpoledne, tak jsem myslel, \u017ee bychom mohli vyrazit na piknik. Ud\u011bl\u00e1me si kr\u00e1sn\u00fd odpoledn\u011b v p\u0159\u00edrod\u011b a ve\u010der bychom mohli zaj\u00edt do kina.“ Pod\u00edv\u00e1m se ti do o\u010d\u00ed a \u00fasta se mi roz\u0161\u00ed\u0159\u00ed do \u00fasm\u011bvu, kdy\u017e si v\u0161imnu t\u011bch hv\u011bzdi\u010dek, co ti l\u00e9taj\u00ed v o\u010d\u00edch. Vid\u00edm, \u017ee se ti m\u016fj n\u00e1pad l\u00edb\u00ed, a kdy\u017e p\u0159ik\u00fdvne\u0161, n\u011b\u017en\u011b t\u011b vezmu za ruku a vedu t\u011b kamsi na m\u00edsto, kter\u00e9 jsem m\u011bl u\u017e dlouho vybran\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e dojdeme na m\u00edsto, rozt\u00e1hnu deku a spole\u010dn\u011b se na ni usad\u00edme. Vid\u00edm na tob\u011b, \u017ee se ti tu l\u00edb\u00ed. A j\u00e1 se nediv\u00edm. Vzal jsem t\u011b na m\u00e9 nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsto. Je tu kr\u00e1sn\u011b. Jezero, kter\u00e9 se t\u0159pyt\u00ed a kr\u00e1sn\u00e1 louka, na kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b te\u010f sed\u00edme. V\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 r\u00e1d p\u0159\u00edrodu, zvuk pt\u00e1k\u016f a \u0161um\u011bn\u00ed vody. Proto jsem t\u011b sem vzal. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee se ti tu bude l\u00edbit.<\/p>\n<\/div>\n
Vyt\u00e1hl jsem j\u00eddlo, kter\u00e9 jsem m\u011bl v ko\u0161\u00edku a nalil ti skleni\u010dku dobr\u00e9ho \u010derven\u00e9ho v\u00edna. Toho nejlep\u0161\u00edho, kter\u00e9 jsem sehnal. Jen se usm\u011bje\u0161 a vychutn\u00e1v\u00e1\u0161 si ten sv\u011b\u017e\u00ed vzduch, kter\u00fd poletuje okolo n\u00e1s. Pomalu usrk\u00e1v\u00e1\u0161 z \u010derven\u00e9ho v\u00edna a v\u011bnuje\u0161 mi p\u00e1r polibk\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille?“<\/div>\n
„Ano, Tomi?“<\/div>\n
„M\u00e1m ot\u00e1zku,“ v\u00edm, \u017ee nem\u00e1\u0161 tohle protahov\u00e1n\u00ed r\u00e1d, ale mus\u00ed to b\u00fdt.<\/div>\n
„Tak pov\u00eddej,“ pob\u00eddne\u0161 m\u011b k tomu, abych pokra\u010doval. Jsem p\u0159ipraven\u00fd to \u0159\u00edct, ale je mi blb\u00fd to na tebe jen tak vybalit. Ale mysl\u00edm, \u017ee jinak to nep\u016fjde.<\/div>\n
„Bille, v\u00ed\u0161, \u017ee jsme spolu u\u017e cel\u00fd dlouh\u00fd rok. Byl to n\u00e1dhern\u00fd rok. No, a…“<\/div>\n
„Tom\u00ed… Neprotahuj to.“ Miluji tu jeho nedo\u010dkavost. Tak dob\u0159e, cht\u011bl to on.<\/div>\n
„Bill\u00ed, nast\u011bhuj se ke mn\u011b?!“ vid\u00edm na n\u011bm, \u017ee tuto ot\u00e1zku ne\u010dekal. Jen se na n\u011bj d\u00edv\u00e1m, doufaj\u00edc, \u017ee to p\u0159ijme. Nejsp\u00ed\u0161 nev\u00ed, co m\u00e1 \u0159\u00edct. Po chv\u00edli v\u00e1h\u00e1n\u00ed p\u0159ik\u00fdvne. Nem\u00e1m r\u00e1d, kdy\u017e mi neodpov\u00edd\u00e1, ale v tuhle chv\u00edli ho ch\u00e1pu. Jeho p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed mi sta\u010d\u00ed k tomu, abych mohl vylet\u011bt radost\u00ed. M\u00e1m radost, \u017ee to p\u0159ijal. Kone\u010dn\u011b budeme moci b\u00fdt jen a jen spolu a nic n\u00e1m v tom nebude p\u0159ek\u00e1\u017eet. Vylet\u00edm a pevn\u011b ho obejmu. Radost\u00ed ho skoro rozma\u010dk\u00e1m. Jen se usm\u011bje a na\u0161e rty se na dlouhou dobu spoj\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
———<\/p>\n<\/div>\n
Vyjdeme z kina. Rozlou\u010d\u00edme se a u\u017e jdeme ka\u017ed\u00fd svou cestou. Naposledy t\u011b pol\u00edb\u00edm, \u0159eknu ti, jak moc t\u011b miluji, a ty se rozejde\u0161 na druhou stranu ulice. Bydl\u00ed\u0161 hned naproti kinu, tak\u017ee t\u011b ani nemus\u00edm odv\u00e1\u017eet dom\u016f. Byl to dokonal\u00fd den. V\u017edycky je mi s tebou dob\u0159e, ale tento den byl n\u011b\u010d\u00edm v\u00fdjime\u010dn\u00fd. Tento den jsme se rozhodli pro velk\u00fd krok, kter\u00fd n\u00e1m ob\u011bma zm\u011bn\u00ed \u017eivoty.<\/p>\n<\/div>\n
Spokojen\u011b se usad\u00edm do auta a chci nastartovat. Ale v\u0161imnu si prudk\u00e9ho sv\u011btla, kter\u00e9 se \u0159\u00edt\u00ed nespo\u010detnou rychlost\u00ed po silnici. S divn\u00fdm pocitem se oto\u010d\u00edm a u\u017e jen vid\u00edm, jak tv\u00e9 bezvl\u00e1dn\u00e9 t\u011blo odlet\u011blo prudk\u00fdm n\u00e1razem pry\u010d ze silnice. Okam\u017eit\u011b vyb\u011bhnu z auta a b\u011b\u017e\u00edm k tob\u011b. Jsi vzh\u016fru, kdy\u017e k tob\u011b dob\u011bhnu. V\u0161ude je krev a ty mezi n\u00ed. Bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed zavol\u00e1m z\u00e1chranku a trochu t\u011b nadzvednu. Polo\u017e\u00edm si tvou hlavu do kl\u00edna a pod\u00edv\u00e1m se na tebe. Vlasy ti zakr\u00fdvaly obli\u010dej. Vzal jsem je a dal ti je pry\u010d z obli\u010deje. Pohladil jsem t\u011b po tv\u00e1\u0159i. Z o\u010d\u00ed se mi zpustili slzy, kdy\u017e jsem t\u011b takto vid\u011bl. Pod\u00edv\u00e1m se do tv\u00fdch o\u010d\u00ed. Jsou tak bezvl\u00e1dn\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
„To – Tomi nep – pla\u010d!“ sna\u017e\u00ed\u0161 se o \u00fasm\u011bv, kter\u00fd se ti trochu povede.<\/div>\n
„Bille, za chv\u00edli tu bude pomoc. Vydr\u017e.“ Pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i a z o\u010d\u00ed mi te\u010dou slzy, kter\u00e9 ne a ne se zastavit.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, Tomi. A v\u017edycky budu. Nezapome\u0148 na m\u011b pros\u00edm! Nezapome\u0148!“<\/div>\n
„I j\u00e1 t\u011b miluji, neskute\u010dn\u011b moc. Tohle ne\u0159\u00edkej! Nem\u016f\u017ee\u0161 m\u011b tu nechat. Pros\u00edm ne!“<\/p>\n<\/div>\n
Naposledy se na m\u011b usm\u011bje a potom zav\u0159e v\u00ed\u010dka. „Slibuji!“ Vypust\u00edm mezi rty a rozbre\u010d\u00edm se je\u0161t\u011b v\u00edce. „N\u00e9\u00e9…!“ To nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda. Nemohl jsem o tebe p\u0159ij\u00edt. Nemohl. Jsi to nejcenn\u011bj\u0161\u00ed, co m\u00e1m. Pros\u00edm. Vra\u0165 se mi sem zp\u011bt. Otev\u0159i v\u00ed\u010dka, pros\u00edm! Dr\u017e\u00edm t\u011b u sebe a sklon\u00edm k tob\u011b hlavu. Slzy te\u010dou proudem a j\u00e1 t\u011b po\u0159\u00e1d dokola hlad\u00edm po tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n<\/div>\n
*Konec Flashbacku*<\/p>\n<\/div>\n
Po\u0159\u00e1d tu kle\u010d\u00edm a ani jsem si nev\u0161iml, \u017ee se za\u010d\u00edn\u00e1 stm\u00edvat. D\u00edv\u00e1m se na \u010dern\u00fd n\u00e1hrobek, kde je naps\u00e1no: „A\u0165 bude\u0161 kdekoli a kdykoli, v\u017edycky kdy\u017e si na m\u011b vzpomene\u0161, budu s tebou!“ I kdy\u017e na tebe mysl\u00edm po\u0159\u00e1d, nikde t\u011b tu nevid\u00edm. Mo\u017en\u00e1 jsi se mnou a mo\u017en\u00e1 tak\u00e9 ne. Nejde to bez tebe \u017e\u00edt. U\u017e je to cel\u00fd dlouh\u00fd rok a j\u00e1 po\u0159\u00e1d na nic nezapomn\u011bl. Sl\u00edbil jsem ti to. Jsem tady od toho dne ka\u017ed\u00fd den. Ka\u017ed\u00fd den ti sem nos\u00edm nov\u00e9, \u010derstv\u00e9 a vo\u0148av\u00e9 rud\u00e9 r\u016f\u017ee, kter\u00e9 jsi v\u017edycky m\u011bl tak r\u00e1d. D\u00edv\u00e1m se dlouh\u00e9 hodiny na tvou fotku, u kter\u00e9 je kr\u00e1sn\u00fdm a velmi specifick\u00fdm p\u00edsmem naps\u00e1no tv\u00e9 jm\u00e9no: „Bill Kaulitz.“ Nejde to zapomenout, i kdybych cht\u011bl. Ka\u017ed\u00fd den si s tebou pov\u00edd\u00e1m. V\u00edm, \u017ee m\u011b sly\u0161\u00ed\u0161, akor\u00e1t mi nem\u016f\u017ee\u0161 odpov\u011bd\u011bt. N\u011bco t\u011b dr\u017e\u00ed a ty nem\u016f\u017ee\u0161 ven!<\/p>\n<\/div>\n
Polo\u017e\u00edm svazek r\u016f\u017e\u00ed na desku a pomal\u00fdm krokem se dobelh\u00e1m k autu. Nastartuji ho a dlouhou cestou jedu dom\u016f. Usad\u00edm se do pr\u00e1zdn\u00e9 vany a pust\u00edm vla\u017enou vodu. Ani se neobt\u011b\u017euji se svl\u00e9k\u00e1n\u00edm. Nem\u00e1m d\u016fvod. Na to, co chci ud\u011blat, nepot\u0159ebuji b\u00fdt nah\u00fd. Popadnu do ruky \u017eiletku, kterou m\u00e1m kousek od sebe. Rychle a hodn\u011b hluboko s n\u00ed zajedu do sv\u00e9 pa\u017ee a potom ji vynd\u00e1m. Stejn\u00fd krok ud\u011bl\u00e1m je\u0161t\u011b asi dvakr\u00e1t. Potom polo\u017e\u00edm \u017eiletku vedle sebe a poran\u011bnou ruku nat\u00e1hnu a d\u00edv\u00e1m se, jak po n\u00ed st\u00e9k\u00e1 \u010derven\u00e1 krev. Naposledy se pod\u00edv\u00e1m na tvou fotku a tak\u00e9 se naposledy usm\u011bju. Za chv\u00edli budu za tebou, Bill\u00ed! U\u017e jen chvilinku.<\/p>\n<\/div>\n
Po chv\u00edli za\u010d\u00edn\u00e1m ztr\u00e1cet v\u011bdom\u00ed. A po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch u\u017e nevn\u00edm\u00e1m v\u016fbec nic…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ter\u00fd<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ter\u00fd Ahojky… M\u00e1m pro v\u00e1s zase jednu jednod\u00edlku. U\u017e je to d\u00fdl od m\u00e9 posledn\u00ed jednod\u00edlky, tak douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m to bude l\u00edbit. Za ka\u017ed\u00fd koment\u00e1\u0159 budu r\u00e1da, a\u0165 kladn\u00fd \u010di z\u00e1porn\u00fd. Ka\u017ed\u00fd koment\u00e1\u0159 pot\u011b\u0161\u00ed. P\u0159eji v\u00e1m kr\u00e1sn\u00fd po\u010dten\u00ed… Ter\u00fd<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-8347","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8347","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8347"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8347\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8347"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8347"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8347"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}