{"id":8351,"date":"2011-06-28T18:00:00","date_gmt":"2011-06-28T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8329"},"modified":"2011-06-28T18:00:00","modified_gmt":"2011-06-28T17:00:00","slug":"who-am-i-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/06\/28\/who-am-i-17\/","title":{"rendered":"Who am I? 17."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e vylezu ze sprchy, jen se trochu ot\u0159u, obl\u00e9knu si boxerky a jdu vyhledat Billa. Po cest\u011b se st\u00e1le ut\u00edr\u00e1m.<\/div>\n
„Bille?“ rozhl\u00e9dnu se po byt\u011b.<\/div>\n
„Tady jsem,“ vykoukne na m\u011b z lo\u017enice.<\/div>\n
„Aha,“ usm\u011bju se a ot\u00edr\u00e1m si je\u0161t\u011b mokr\u00e9 b\u0159icho. Bill pomalu vyjde ze dve\u0159\u00ed a pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b. Jen tro\u0161ku pootev\u0159e rty a pak rad\u011bji sklop\u00ed o\u010di.<\/div>\n
„P\u0159iprav\u00edm\u2026 ti postel,“ koktne.<\/div>\n
„To je v pohod\u011b. Vezmu si gau\u010d,“ odm\u00edtnu. Jen a\u0165 se vysp\u00ed ve sv\u00e9 posteli. Pot\u0159ebuje se z toho dne\u0161n\u00edho \u0161oku vyspat. Chud\u00e1\u010dek.<\/div>\n
„Ne, bude\u0161 v posteli,“ \u0159ekne p\u0159\u00edsn\u011b. Oh, je tak rozko\u0161n\u00fd, kdy\u017e si sna\u017e\u00ed prosadit svou.<\/em> Pomalu dojdu a\u017e k n\u011bmu a ru\u010dn\u00edk si hod\u00edm p\u0159es rameno.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 nechci, abys spal na gau\u010di. Pot\u0159ebuje\u0161 se po dne\u0161ku vyspat,“ odhrnu mu pramen vlas\u016f z obli\u010deje.<\/div>\n
„To ty taky. Pros\u00edm, spi v posteli. M\u00e1m velkou postel,“ ucul\u00ed se sladce. „Bude\u0161 tam m\u00edt pohodl\u00ed. J\u00e1 si gau\u010d m\u016f\u017eu rozlo\u017eit.“<\/p>\n<\/div>\n
„No\u2026 a\u2026“ p\u0159imhou\u0159\u00edm o\u010di. „Co kdybys tam spal se mnou, kdy\u017e je tedy tak velk\u00e1?“ Hah. Ten jeho v\u00fdraz.<\/em><\/div>\n
„Nev\u00edm, jestli je to nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad. Nechci, aby sis myslel, \u017ee se k tob\u011b\u2026 n\u011bjak cpu, ch\u00e1pe\u0161.“<\/div>\n
„T\u0159eba bych si p\u0159\u00e1l, abys vedle m\u011b spal. To p\u0159ece nem\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt,“ pokus\u00edm se tajemn\u011b usm\u00e1t.<\/div>\n
„A t\u0159eba je ti to jen trapn\u00fd a nechce\u0161, abych vedle tebe spal,“ zacul\u00ed se.<\/div>\n
„Tak to opravdu nen\u00ed,“ zasm\u011bju se. Po\u0161kr\u00e1bu se na b\u0159i\u0161e. „Chci, abys spal u m\u011b, pokud ti to nebude n\u011bjak vadit. Ale jestli nechce\u0161, tak pochop\u00edm.“ Zalo\u017e\u00edm si ruce na hrudi a naklon\u00edm hlavu. Je sladk\u00fd, kdy\u017e je na rozpac\u00edch.<\/em> Chv\u00edli si m\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed. Nakonec k\u00fdvne a usm\u011bje se.<\/div>\n
„Chr\u00e1pat nebudu,“ \u0161eptne s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Tak toho se neboj\u00edm,“ rozesm\u011bji se a obejmu ho. A\u017e pak si uv\u011bdom\u00edm, jak automaticky bylo ve mn\u011b to gesto vyvolan\u00e9. „J\u00e1\u2026 uhm\u2026 promi\u0148. J\u00e1\u2026“ za\u010dnu n\u011bco koktat za omluvu. Nev\u00edm, co m\u011b to popadlo.<\/div>\n
„P\u0161\u0161t,“ naru\u0161\u00ed m\u00e9 omlouv\u00e1n\u00ed a s\u00e1m kolem m\u011b obmot\u00e1 sv\u00e9 \u0161t\u00edhl\u00e9 ruce a p\u0159ivine se ke mn\u011b. Uf.<\/em> Vydechnu a p\u0159itisknu si ho k sob\u011b o n\u011bco siln\u011bji. Ovine se kolem m\u011b jeho v\u016fn\u011b stejn\u011b jako on cel\u00fd. Zav\u0159u spokojen\u011b o\u010di a usm\u011bju se. Tak stra\u0161n\u011b mi chyb\u011bl.<\/div>\n
\n
„Mm, Tome,“ vydechne po chv\u00edli naprost\u00e9ho ticha a jen se ke mn\u011b p\u0159itiskne je\u0161t\u011b v\u00edc. Po\u0159\u00e1d se ke mn\u011b tak tul\u00ed. „Pot\u0159ebuju t\u011b.“<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky. V\u00edc, ne\u017e si jenom mysl\u00ed\u0161,“ za\u0161ept\u00e1m a jemn\u011b ho pol\u00edb\u00edm na hebkou tv\u00e1\u0159. Za\u010dnu ho hladit po z\u00e1dech. Zav\u0159e o\u010di. \u00dapln\u011b c\u00edt\u00edm, jak m\u011b po\u0161imraly jeho \u0159asy. Jen spokojen\u011b oddechuje. Polo\u017e\u00edm si jeho hlavi\u010dku na hol\u00e9 rameno a jen ho hlad\u00edm ve vlasech. Vl\u00edpnu mu dal\u0161\u00ed pusinku na tv\u00e1\u0159. Vyu\u017eije toho. Tro\u0161ku hlavu naklon\u00ed a jemn\u011b m\u011b pol\u00edb\u00ed na krk. Je neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, \u017ee jsem to bez n\u011bj v\u016fbec vydr\u017eel. Tak moc mi chyb\u011bl. Z\u00e1le\u017e\u00ed mi na n\u011bm tak moc jako je\u0161t\u011b na nikom jin\u00e9m. Nev\u00edm, pro\u010d zrovna on, ale je to tak. Je \u00fa\u017easn\u00fd, on je jedine\u010dn\u00fd. On je m\u016fj Bill.<\/em><\/div>\n
„Nechci o tebe u\u017e nikdy p\u0159ij\u00edt, Billy,“ \u0161eptnu. „Moc pro m\u011b znamen\u00e1\u0161.“ Nedok\u00e1\u017eu ani slovy vyj\u00e1d\u0159it, jak moc si ho v\u00e1\u017e\u00edm, co pro m\u011b znamen\u00e1. D\u00edky n\u011bmu jsem Tom, lidsk\u00e1 bytost.<\/div>\n
„A ty pro m\u011b,“ vydechne mi do ou\u0161ka, „pol\u00edb\u00ed\u0161 m\u011b, pros\u00edm?“ za\u0161ept\u00e1. Jakmile to do\u0159ekne, okam\u017eit\u011b vyhled\u00e1m jeho rty a dlouze a m\u011bkce ho pol\u00edb\u00edm. Usm\u011bju se. Hned mi to oplat\u00ed. Pak se stydliv\u011b usm\u011bje a sklop\u00ed o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
„Chce\u0161 si j\u00edt lehnout?“<\/div>\n
„Ano. A chci, abys \u0161el se mnou. Pro dne\u0161ek u\u017e toho bylo dost,“ za\u0161ept\u00e1m a znovu ho n\u011b\u017en\u011b pol\u00edb\u00edm.<\/div>\n
„Mmm, to m\u00e1\u0161 pravdu.“ Skoro se mu a\u017e chv\u011bje hlas. I brada se mu klepe, ale usm\u00edv\u00e1 se.<\/div>\n
„Poj\u010f,“ je\u0161t\u011b jednou ho pol\u00edb\u00edm. Pak se sklon\u00edm, chytnu ho pod nohama a vezmu ho do n\u00e1ru\u010de. P\u00e1ni, je v\u00e1\u017en\u011b lehk\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Aww, pust m\u011b,“ zasm\u011bje se. Jen se sm\u011bju s n\u00edm a polo\u017e\u00edm ho do postele.<\/div>\n
„Tohle p\u0159esp\u00e1v\u00e1n\u00ed se mi za\u010d\u00edn\u00e1 l\u00edbit,“ spadnu se sm\u00edchem k n\u011bmu.<\/div>\n
„Tak to mn\u011b se u\u017e l\u00edb\u00ed d\u00e1vno,“ uchechtne se a za\u010dne si sund\u00e1vat ten \u017eupan. Ihned mu s n\u00edm ochotn\u011b pom\u016f\u017eu dol\u016f. Miluju, kdy\u017e se sm\u011bje a usm\u00edv\u00e1. Nev\u00eddal jsem ho \u010dasto vesel\u00e9ho. V pr\u00e1ci se skoro v\u016fbec neusm\u00edval, tam se jenom tr\u00e1pil. A mimo klub jsme se moc\u2026 nev\u00eddali.<\/div>\n
„Brzdi, brzdi. Co kdybych pod n\u00edm nic nem\u011bl, hm?“ za\u0161kleb\u00ed se se sm\u00edchem.<\/div>\n
„Tak nic. Boj\u00ed\u0161 se, \u017ee t\u011b kousnu?“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„Jo, boj\u00edm. Proto\u017ee bych se z toho nemusel vzpamatovat,“ zasm\u011bje se a svl\u00e9kne si ho \u00fapln\u011b. Jen se trochu nadzvedne a za\u010dne ho zpod sebe soukat pry\u010d. Prost\u011b ho vyt\u00e1hnu a polo\u017e\u00edm na k\u0159eslo. Za\u010dnu se velebit v t\u00e9 jeho post\u00fdlce.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u00edky,“ broukne a uveleb\u00ed se na kraji postele.<\/div>\n
„To ode m\u011b bude\u0161 sp\u00e1t a\u017e tak daleko?“ zept\u00e1m se schv\u00e1ln\u011b smutn\u011b. D\u016fvod pro\u010d jsem s n\u00edm cht\u011bl sp\u00e1t v jedn\u00e9 posteli, je ten, abych ho m\u011bl co nejbl\u00ed\u017ee u sebe, a on mi ute\u010de a\u017e na druhou stranu postele. Pche.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 jsem u tebe,“ usm\u011bje se a pokr\u010d\u00ed nohy, div si kolena nenacpe pod bradu. „Hlavn\u011b, a\u0165 m\u00e1\u0161 pohodl\u00ed.“ To se mi snad zd\u00e1.<\/em> Nat\u00e1hnu se pro n\u011bj, vezmu ho kolem pasu a p\u0159it\u00e1hnu si ho po posteli a\u017e k sob\u011b.<\/div>\n
„Pokud ti jde o m\u00e9 pohodl\u00ed, tak takhle mi bude nejl\u00edp,“ za\u0161ept\u00e1m a spokojen\u011b ho obejmu. Zasm\u011bje se.<\/div>\n
„Tak to p\u0159\u00edjemn\u00e9 span\u00ed,“ chytne m\u011b kolem pasu tak\u00e9 a hlavou se mi vet\u0159e na hru\u010f. Zav\u0159u o\u010di a p\u0159ivinu si ho je\u0161t\u011b v\u00edc k sob\u011b. Z jeho t\u011bla vyza\u0159uje tolik tepla. Je tak p\u0159\u00edjemn\u00e9 se ho dot\u00fdkat a c\u00edtit ho u sebe.<\/div>\n
„Miluju, kdy\u017e se usm\u00edv\u00e1\u0161. Slu\u0161\u00ed ti to,“ za\u0161ept\u00e1m do ticha. No jo, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsem d\u011bsnej sla\u010f\u00e1k, ale musel jsem mu \u0159\u00edct pravdu! Chci, aby se v\u00edc usm\u00edval!<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ usm\u011bje se na to konto. Zvedne hlavu a jen si m\u011b tak prohl\u00ed\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bychom mohli d\u011blat p\u0159esp\u00e1vac\u00ed d\u00fdch\u00e1nky \u010dast\u011bji, hm,“ \u0159eknu pobaven\u011b.<\/div>\n
„A pro\u010d ne?“ zasm\u011bje se Bill a povyt\u00e1hne se trochu v\u00fd\u0161 ke mn\u011b. „Vid\u00ed\u0161\u2026?“ uk\u00e1\u017ee ty r\u016f\u017ee. M\u00e1 je tu v\u0161echny t\u0159i.<\/div>\n
„P\u00e1ni,“ usm\u011bju se a pol\u00edb\u00edm ho. Chci, a\u0165 se usm\u00edv\u00e1 je\u0161t\u011b v\u00edc. Vypad\u00e1 jako mal\u00fd and\u00edlek.<\/em> Polibek mi oplat\u00ed, ale hned za n\u00edm n\u00e1sleduj\u00ed druh\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
„Promi\u0148, asi to u\u017e p\u0159eh\u00e1n\u00edm.“<\/div>\n
„Co p\u0159eh\u00e1n\u00ed\u0161?“ nech\u00e1pav\u011b nakr\u010d\u00edm nos.<\/div>\n
„Tohle\u2026“ ol\u00edzne si rty a st\u00e1hne ruku z m\u00e9ho pasu.<\/div>\n
„Mn\u011b to nevad\u00ed,“ \u0161eptnu a uc\u00edt\u00edm v tv\u00e1\u0159\u00edch krev. „L\u00edb\u00ed se mi to.“<\/div>\n
„Ani nev\u00ed\u0161, jakou jsem m\u011bl pot\u0159ebu t\u011b u sebe m\u00edt, c\u00edtit t\u011b\u2026 Tolik jsi mi chyb\u011bl a te\u010f se t\u011b v\u00e1\u017en\u011b nem\u016f\u017eu nasytit,“ po\u0161ept\u00e1 provinile. Zn\u00ed to hezky, ale\u2026<\/em><\/div>\n
„Ale j\u00e1 nechci, aby ses m\u011b n\u011bkdy nasytil,“ nam\u00edtnu.<\/div>\n
„Ani se mi to nikdy nepovede,“ usm\u011bje se trochu a lehne si. „Nechci a nem\u00e1m t\u011b nikdy dost.“<\/div>\n
„Hmmm,“ usm\u011bju se samolib\u011b. „To m\u011b t\u011b\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Ale te\u010f u\u017e si lehni, jak je ti libo a spinkej, hm?“<\/div>\n
„Jak je mi libo?“ zopakuji. Kdybych m\u011bl sp\u00e1t, jak je mi libo, ani jeden se dnes v noci nevysp\u00edme, ale nebudu prase.<\/div>\n
„Ano,“ usm\u011bje se.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Ale pak si nest\u011b\u017euj,“ d\u00e1m mu pusu a po\u0159\u00e1dn\u011b ho obejmu. Pot\u00e9 se p\u011bkn\u011b zahrabu do pe\u0159iny a\u017e po nos a za\u010dnu se sm\u00e1t. „Tak takhle sp\u00ed tvr\u010f\u00e1k Tom Kaulitz.“<\/div>\n
„Tak to m\u011b t\u011b\u0161\u00ed, tak spi,“ zasm\u011bje se Bill a vykoukne trochu zpod pe\u0159iny. „Dobrou noc a hezk\u00fd sny. Kdybych v noci lezl, tak m\u011b odkopni,“ u\u0161kl\u00edbne se.<\/div>\n
„Kdybych t\u011b v noci osah\u00e1val, tak m\u011b t\u0159eba kousni,“ oplat\u00edm mu a za\u010dnu se \u0161\u00edlen\u011b sm\u00e1t. To u\u017e Bill vybuchne sm\u00edchy taky.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 co? Kdy\u017e budeme n\u011bco d\u011blat, jeden druh\u00e9ho prost\u011b nech\u00e1me. O to bude r\u00e1no zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed,“ ucul\u00ed se.<\/div>\n
„Tak a\u017e t\u011b n\u011bco za\u010dne tla\u010dit do zad, prost\u011b si toho nev\u0161\u00edmej,“ tlem\u00edm se do pe\u0159iny.<\/div>\n
„Nev\u0161\u00edm\u00e1m si toho u\u017e te\u010f,“ zasm\u011bje se Bill.<\/div>\n
„No dovol.“<\/div>\n
„To byl vtip. Nic nikde nestoj\u00ed, ani m\u011b netla\u010d\u00ed,“ usm\u011bje se sladce a lehne si po chv\u00edli na b\u0159\u00ed\u0161ko. Jen mu sjedu dlan\u00ed po z\u00e1dech, a\u017e ji nech\u00e1m na p\u00e1te\u0159i.<\/div>\n
„Dobrou,“ za\u0161ept\u00e1m.<\/div>\n
„Dobrou noc,“ \u0159ekne ti\u0161e a je\u0161t\u011b m\u011b l\u00edbne na kl\u00ed\u010dn\u00ed kost. Tul\u00ed se ke mn\u011b. A j\u00e1 ho nech\u00e1v\u00e1m. Nakonec spokojen\u011b usnu.<\/p>\n<\/div>\n
BILL<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e jsem se probudil a pod\u00edval se na toho sp\u00edc\u00edho and\u00edlka vedle sebe, skoro se mi a\u017e zatajil dech. Vypadal tak nevinn\u011b a roztomile. Le\u017eel na b\u0159\u00ed\u0161ku a jen spokojen\u011b oddechoval. Tolik jsem se b\u00e1l, \u017ee ho u\u017e neuvid\u00edm, \u017ee mu nestihnu spoustu v\u011bc\u00ed \u0159\u00edct, ale on p\u0159i\u0161el s\u00e1m. Jsem za to r\u00e1d, tak moc r\u00e1d. I kdy\u017e jsem byl na pochyb\u00e1ch, kdy\u017e p\u0159i\u0161el. Nev\u011bd\u011bl jsem, co \u0159\u00edct, co d\u011blat. V jeden okam\u017eik jsem m\u011bl chu\u0165 mu zabouchnout dve\u0159e p\u0159ed nosem a za\u0159vat na n\u011bj, \u017ee ho u\u017e nechci nikdy vid\u011bt, ale z\u00e1rove\u0148 jsem m\u011bl hroznou chu\u0165 se mu pov\u011bsit kolem krku a \u0161eptat mu, jak jsem r\u00e1d, \u017ee tu je. Byl jsem opravdu zmaten\u00fd. Ale jsem r\u00e1d, \u017ee to dopadlo tak, jak to dopadlo. V\u011b\u0159\u00edm mu a douf\u00e1m, \u017ee m\u011b nezklame. Nech\u00e1pu jen, jak mohl Robert n\u011bco tak podl\u00e9ho ud\u011blat. Mysl\u00ed si snad, \u017ee je p\u00e1n sv\u011bta?! No\u2026 to je vedlej\u0161\u00ed. Na prvn\u00edm m\u00edst\u011b je te\u010f to, aby se Tomovi nic nestalo. A ud\u011bl\u00e1m pro to cokoli.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Ti\u0161e vylezu z postele, hlavn\u011b abych ho nevzbudil. Byl unaven\u00fd, pot\u0159ebuje se po\u0159\u00e1dn\u011b prospat. Potichou\u010dku se odeberu z lo\u017enice ven a zav\u0159u dve\u0159e. Zajdu do koupelny, ud\u011bl\u00e1m si rann\u00ed hygienu, ale nel\u00ed\u010d\u00edm se. P\u0159evl\u00e9knu se do dom\u00e1c\u00edch tepl\u00e1\u010dk\u016f a tri\u010dka a jdu do kuchyn\u011b. Co m\u00e1 asi tak r\u00e1d k sn\u00eddani? Co kdy\u017e mu ud\u011bl\u00e1m n\u011bco, co nej\u00ed? P\u011bknej trapas.<\/em> Za\u010dnu mu p\u0159ipravovat vafle a k\u00e1vu. P\u0159iprav\u00edm to na podnos rovnou s ml\u00e9kem a cukrem. K tomu mu tam d\u00e1m n\u011bjak\u00e9 slan\u00e9 pe\u010divo, s\u00fdr a \u0161unku. Opravdu nev\u00edm, co m\u00e1 r\u00e1d.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e se i s podnosem vr\u00e1t\u00edm do lo\u017enice, pohl\u00e9dnu na n\u011bj. Ani se nepohnul, po\u0159\u00e1d sp\u00ed. Je mi ho l\u00edto budit, ale nakonec si k n\u011bmu p\u0159isednu a zlehka jej pohlad\u00edm po z\u00e1dech.<\/div>\n
„Tomi,“ po\u0161ept\u00e1m a tro\u0161ku se k n\u011bmu nahnu. Vyu\u017eiji toho, \u017ee je\u0161t\u011b nap\u016fl sp\u00ed a l\u00edbnu ho na rameno. Asi jsem v\u00e1\u017en\u011b \u00fachyl, osah\u00e1v\u00e1m ho, kdy\u017e sp\u00ed. Ale on je tak dokonal\u00fd\u2026 p\u0159\u00edmo k pomilov\u00e1n\u00ed.<\/em> Jen ti\u0161e vydechne a d\u00e1l m\u00e1 zav\u0159en\u00e9 o\u010di. Mus\u00edm se s\u00e1m pro sebe usm\u00e1t. Je v\u00e1\u017en\u011b sladk\u00fd. Zkus\u00edm to znovu, pol\u00edb\u00edm ho na rameno a pak na krk. Roztomile se zasm\u011bje a trochu se zavrt\u00ed. Pak kone\u010dn\u011b otev\u0159e sv\u00e1 \u010dokol\u00e1dov\u00e1 kukadla. No super, te\u010f si zaru\u010den\u011b bude myslet, \u017ee ho fakt osah\u00e1v\u00e1m.<\/em> Hned se trochu odt\u00e1hnu a jen ho sleduji.<\/p>\n<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ \u0161eptnu.<\/div>\n
„Ahoj,“ prot\u0159e si jedno oko a z\u00edvne, „kolik je hodin?“ pooto\u010d\u00ed ke mn\u011b hlavu a ospale na m\u011b m\u017eour\u00e1.<\/div>\n
„Chvilku po jeden\u00e1ct\u00e9,“ usm\u011bju se a sednu si d\u00e1l, aby se mohl oto\u010dit a m\u011bl prostor.<\/div>\n
„Hmm\u2026“ zamru\u010d\u00ed potichu a d\u00e1l jen tak ospale kouk\u00e1. „M\u00e1\u0161 pohodlnou postel.“<\/div>\n
„D\u00edky. Tak je\u0161t\u011b le\u017e. Jen\u2026 tady m\u00e1\u0161 sn\u00eddani. Nev\u011bd\u011bl jsem, na co jsi po r\u00e1nu zvykl\u00fd, tak si vyber, nebo kdybys cht\u011bl n\u011bco jin\u00e9ho, \u0159ekni si,“ usm\u011bju se a zvednu se. P\u0159ejdu k oknu a za\u010dnu vytahovat \u017ealuzie.<\/div>\n
„Obvykle po r\u00e1nu nesn\u00edd\u00e1m, ale kdy\u017e ses s t\u00edm d\u011blal, tak to klidn\u011b sn\u00edm,“ zasm\u011bje se trochu chraplav\u011b a op\u0159e se na b\u0159i\u0161e o lokty. Jen m\u011b st\u00e1le s \u00fasm\u011bvem pozoruje.<\/div>\n
„To budu r\u00e1d,“ usm\u011bju se a oto\u010d\u00edm se k n\u011bmu. Je tak n\u00e1dhern\u00fd. P\u0159ipad\u00e1 mi jako ta nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed osoba na sv\u011bt\u011b. Nem\u016f\u017eu si pomoct, ale po\u0159\u00e1d na n\u011bm objevuji n\u011bco nov\u00e9ho, po\u0159\u00e1d na n\u011bm m\u00e1m co obdivovat. Jen se usm\u011bje, oto\u010d\u00ed na z\u00e1da a pomalu se posad\u00ed. Za\u010dne si prot\u00edrat o\u010di a protahovat se.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak se v klidu najez, hm?“ usm\u011bju se na n\u011bj a za\u010dnu tam n\u011bco m\u00e1lo pokl\u00edzet. „J\u00e1 ani v\u010dera nestihl po\u0159\u00e1dn\u011b uklidit, promi\u0148 mi ten binec.“<\/div>\n
Tomu se za\u010dne sm\u00e1t. „Bu\u010f r\u00e1d, \u017ee jsi nevid\u011bl, jak\u00fd bordel m\u00e1m doma j\u00e1,“ m\u00e1vne rukou. „To bys nach\u00e1zel pono\u017eky asi i na lustru.“<\/div>\n
„Aha, tak to jsem na tom je\u0161t\u011b dob\u0159e,“ zasm\u011bju se. „J\u00e1 v\u010dera p\u0159i\u0161el z pr\u00e1ce tot\u00e1ln\u011b mrtvej.“<\/div>\n
„A j\u00e1 p\u0159i\u0161el, tot\u00e1ln\u011b t\u011b vyd\u011bsil, pak ti m\u00e1lem zp\u016fsobil infarkt a je\u0161t\u011b ses o m\u011b staral. Omlouv\u00e1m se,“ povzdechne a za\u010dne pomalu j\u00edst.<\/div>\n
„Ty\u2026“ uk\u00e1\u017eu na n\u011bj ukazov\u00e1\u010dkem. „Tohle u\u017e ne\u0159\u00edkej. Byl jsem tak r\u00e1d.“<\/div>\n
Jen se nevinn\u011b a sladce usm\u011bje.<\/div>\n
„A moc se necul, a\u0165 ti nezasko\u010d\u00ed,“ zasm\u011bju se.<\/div>\n
„Neboj. Kdy\u017e tak tu m\u00e1m tebe, abys mi dal herdu do zad,“ \u0159ekne pobaven\u011b. Zakrout\u00edm nad t\u00edm se sm\u00edchem hlavou a posad\u00edm se k n\u011bmu na postel.<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee jsi tu spal. A v\u016fbec, jak se ti spalo?“<\/div>\n
„\u00da\u017easn\u011b,“ v\u011bnuje mi dal\u0161\u00ed ze sv\u00fdch sladk\u00fdch \u00fasm\u011bv\u016f. Ne, tohle mi ned\u011blej nebo se neovl\u00e1dnu.<\/em> „A ty? Nekopal jsem nebo nechr\u00e1pal?“<\/div>\n
„Ne, nem\u011bj obavy,“ zasm\u011bju se.<\/div>\n
„To jsem r\u00e1d,“ pousm\u011bje se a chv\u00edli si m\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed. „U\u017e jsi jedl?“<\/div>\n
P\u00e1rkr\u00e1t zak\u00fdv\u00e1m hlavou. M\u011bl jsem k\u00e1vu, jako ka\u017ed\u00fd den. Jen k\u00fdvne a d\u00e1l j\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e zamra\u010den\u011b sleduje pe\u0159inu.<\/div>\n
<\/div>\n
„Mm, kam kouk\u00e1\u0161?“ usm\u011bju se. Zvedne ke mn\u011b nev\u011bdouc\u00ed pohled, jako by snad v\u016fbec nev\u011bd\u011bl, co jsem \u0159\u00edkal. „Tome, tady,“ usm\u011bju se a zam\u00e1v\u00e1m mu p\u0159ed obli\u010dejem rukou.<\/div>\n
„Jo, j\u00e1\u2026 zamyslel jsem se. Promi\u0148,“ pousm\u011bje se, ale jeho \u00fasm\u011bv u\u017e nen\u00ed tak vesel\u00fd jako p\u0159edt\u00edm. Zad\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. Posunu se k n\u011bmu bl\u00ed\u017e a zvednu mu tro\u0161ku hlavu.<\/div>\n
„Nad \u010d\u00edm jsi p\u0159em\u00fd\u0161lel?“<\/div>\n
„Ale\u2026 nad ni\u010d\u00edm d\u016fle\u017eit\u00fdm,“ zavrt\u00ed hlavou. „J\u00e1\u2026 u\u017e budu muset, Billy, j\u00edt.“ Ve\u0161ker\u00e1 n\u00e1lada a dobr\u00fd pocit z toho, \u017ee ho m\u00e1m u sebe, ze m\u011b vyprchal. To kv\u016fli mn\u011b m\u00e1 probl\u00e9my.<\/em><\/div>\n
„Je to kv\u016fli Robertovi, \u017ee? Kv\u016fli mn\u011b\u2026“ povzdechnu a pust\u00edm ho.<\/div>\n
„\u2026ne, to ne,“ ujist\u00ed m\u011b a povzdechne. Na chv\u00edli si p\u0159ikryje obli\u010dej rukou a za\u010dne l\u00e9zt z postele. Z\u016fstanu sed\u011bt a jen kouk\u00e1m do zem\u011b.<\/div>\n
„V\u0161echno je to kv\u016fli mn\u011b,“ povzdechnu.<\/div>\n
„Nen\u00ed, Bille,“ zakrout\u00ed hlavou. „D\u00edky tob\u011b jsem naopak zase n\u011bkdo. Ty za nic nem\u016f\u017ee\u0161. Jen si dojdu do koupelny\u2026“ \u0159ekne a pomalu jde z pokoje. Najednou zastav\u00ed a p\u0159idr\u017e\u00ed se futer. Ohl\u00e9dnu se za n\u00edm.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem d\u016fvod toho, \u017ee m\u00e1\u0161 te\u010f probl\u00e9my. D\u00edky mn\u011b se ti m\u016f\u017ee n\u011bco st\u00e1t.“ Nic ne\u0159ekne. Jen tam tak d\u00e1l stoj\u00ed ke mn\u011b z\u00e1dy. Po chv\u00edli ticha se zvednu a zezadu k n\u011bmu dojdu.<\/p>\n<\/div>\n
„Co m\u00e1m ud\u011blat, abych ti pomohl?“ po\u0161ept\u00e1m a rukama mu sjedu po nah\u00fdch boc\u00edch.<\/div>\n
„Bille, kde\u2026 kde m\u00e1m bundu?“<\/div>\n
Trochu se zamra\u010d\u00edm. P\u0159i\u0161el p\u0159ece jen v mikin\u011b, pokud se nem\u00fdl\u00edm.<\/em> „J\u00e1 nev\u00edm, Tomi, p\u0159i\u0161el jsi v mikin\u011b. Pro\u010d\u2026 chce\u0161 bundu?“<\/div>\n
„Mus\u00edm si\u2026 A kde mam v\u011bci?“ za\u010dne se najednou zmaten\u011b rozhl\u00ed\u017eet.<\/div>\n
„Mikinu m\u00e1\u0161 v koupeln\u011b a zbytek oble\u010den\u00ed m\u00e1\u0161 tady, Tome. Co mus\u00ed\u0161?“ nech\u00e1pav\u011b si ho k sob\u011b oto\u010d\u00edm.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ zakrout\u00ed hlavou a chyt\u00ed se za hlavu. Za\u010dne si mas\u00edrovat sp\u00e1nek.<\/div>\n
„Co je ti, Tome?“ pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. Do prdele, co mi tady nehraje? Co pot\u0159ebuje?<\/div>\n
„U\u017e\u2026 u\u017e mus\u00edm j\u00edt,“ vyvl\u00e9kne se mi, dojde k oble\u010den\u00ed a za\u010dne se obl\u00e9kat.<\/div>\n
„Tome,“ dojdu k n\u011bmu a nech\u00e1pav\u011b na n\u011bj kouk\u00e1m. „Co jsem ti ud\u011blal?“<\/div>\n
„Nic, nic\u2026“ sna\u017e\u00ed si zapnout kalhoty, ale t\u0159esou se mu ruce. Kdy\u017e ho tak pozoruji, napad\u00e1 m\u011b p\u00e1r v\u011bc\u00ed. Ale nechci myslet, nato\u017e pak \u0159\u00edkat n\u011bco, \u010d\u00edm bych mu k\u0159ivdil.<\/em><\/div>\n
„Co mi taj\u00ed\u0161?“ vyhrknu ze sebe.<\/div>\n
„\u2026nic,“ \u0161eptne a kone\u010dn\u011b se mu poda\u0159\u00ed kalhoty zapnout. Za\u010dne si obl\u00e9kat triko.<\/div>\n
„L\u017ee\u0161 mi. Nechci ti k\u0159ivdit, ale te\u010f mi l\u017ee\u0161.“ Jen zakrout\u00ed rychle hlavou a rozejde se pry\u010d. Kdy\u017e jde kolem m\u011b, jen mi d\u00e1 pusu na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„D\u00edky,“ za\u0161ept\u00e1 a jde rychle pry\u010d, ani\u017e by si vzal mikinu.<\/div>\n
„Po\u010dkej,“ \u0159eknu a chytnu ho za z\u00e1p\u011bst\u00ed. „M\u00e1\u0161 tu\u2026 mikinu a\u2026“ pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Bille, j\u00e1\u2026 v\u00e1\u017en\u011b mus\u00edm j\u00edt. Pus\u0165 m\u011b. Pros\u00edm\u2026“<\/div>\n
„Jsem s tebou,“ po\u0161ept\u00e1m bezmocn\u011b a pust\u00edm mu ruku. Jen mu v rychlosti dob\u011bhnu pro tu mikinu a d\u00e1m mu ji. „Opatruj se.“<\/div>\n
<\/div>\n
M\u00e1m chu\u0165 se rozbre\u010det a rozk\u0159i\u010det, \u017ee ho zase ztr\u00e1c\u00edm. Zase nev\u00edm, co se d\u011bje, ale odch\u00e1z\u00ed mi. A j\u00e1 ho nesm\u00edm dr\u017eet.<\/em> Nic u\u017e ne\u0159ekne a odejde z m\u00e9ho bytu. Znovu s\u00e1m. Kdybych alespo\u0148 v\u011bd\u011bl, pro\u010d ode\u0161el. Pochopil bych to, ale nev\u00edm pro\u010d. Co jsem mu jen ud\u011blal nebo \u0159ekl? Mus\u00edm po\u010dkat. Snad se objev\u00ed anebo ho vyhled\u00e1m s\u00e1m, ale jedin\u00e1 mo\u017enost, kde ho hledat, je klub a tam se mi opravdu nechce. Nav\u00edc, nejsem \u017e\u00e1dn\u00e1 st\u00edha\u010dka. Cht\u011bl odej\u00edt, m\u011bl d\u016fvod, ode\u0161el. Je na n\u011bm, jestli se bude cht\u00edt vr\u00e1tit. Stejn\u011b v\u00edm, \u017ee tyhle my\u0161lenky poru\u0161\u00edm a p\u016fjdu tam. Nafackoval bych si za to. Bille, jsi takov\u00fd blbec!<\/em><\/div>\n
Nezbude mi nic jin\u00e9ho ne\u017e jen poklidit cel\u00fd byt a \u010dekat na to, ne\u017e p\u0159ijde ta spr\u00e1vn\u00e1 chv\u00edle, kdy se vydat na odpoledn\u00ed do pr\u00e1ce. Nechce se mi tam. Nem\u00e1m dnes chu\u0165 se s nik\u00fdm bavit ani n\u011bkomu vysv\u011btlovat, pro\u010d se tv\u00e1\u0159\u00edm tak, jak se tv\u00e1\u0159\u00edm.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e je u\u017e opravdu dost hodin, obl\u00e9knu se, jen tro\u0161ku se uprav\u00edm a vyraz\u00edm do m\u011bsta. Jakmile dojdu do pr\u00e1ce, hned dostanu snad tis\u00edc \u00fakol\u016f. Samoz\u0159ejm\u011b, jako v\u017edy. J\u00e1 mak\u00e1m a \u017eensk\u00fd si vzadu pijou kafe.<\/em> Ani mi to dnes n\u011bjak nevad\u00ed. Pot\u0159ebuju se zabavit, jinak bych ze\u0161\u00edlel. Po\u0159\u00e1d mus\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161let jen a jen o tom, pro\u010d ode\u0161el. M\u00e1m o n\u011bj starost.<\/div>\n
Kolem osm\u00e9 ve\u010der teprve skon\u010d\u00edm. Zamknu obchod a vyd\u00e1m se sm\u011brem dom\u016f. Ale v p\u016fli cesty se zastav\u00edm. Kdy\u017e tam p\u016fjdu, mo\u017en\u00e1 v\u0161echno pod\u011bl\u00e1m, ale mo\u017en\u00e1 se dozv\u00edm pravdu a aspo\u0148 ho uvid\u00edm. Nechci za n\u00edm l\u00e9zt, ale pot\u0159ebuju v\u011bd\u011bt, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku. D\u00e1m se na cestu do klubu. Je to daleko, ale to je mi te\u010f jedno. Zhruba po p\u016flhodin\u011b rychl\u00e9ho kroku tam kone\u010dn\u011b dojdu. Chvilku jen zamy\u0161len\u011b na klub kouk\u00e1m. Zhluboka se nadechnu a jdu d\u00e1l. Moc lid\u00ed tu zat\u00edm nen\u00ed. Nen\u00ed divu, je je\u0161t\u011b brzo. Holky nejsou je\u0161t\u011b ani na placu. Tolik se mi v\u0161echno vrac\u00ed. Po\u0159\u00e1d se tam vzadu vid\u00edm. Je mi z toho zle. Rozejdu se bezmy\u0161lenkovit\u011b k baru. Harry tam zrovna n\u011bco rovn\u00e1, tak\u017ee je oto\u010den\u00fd z\u00e1dy. Nen\u00e1padn\u011b mu d\u00e1m ruku na rameno.<\/p>\n<\/div>\n
„Co je, kur\u2026“ nedo\u0159ekne a oto\u010d\u00ed se. Kdy\u017e m\u011b vid\u00ed, jeho nazloben\u00fd obli\u010dej se prom\u011bn\u00ed v \u00fasm\u011bv. „Bille, ahoj. Co tu d\u011bl\u00e1\u0161, jak se m\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Ahoj, Harry,“ usm\u011bju se mile a op\u0159u se o bar. „D\u011bkuju, jde to. M\u00e1m u\u017e pr\u00e1ci a p\u0159e\u017e\u00edv\u00e1m. A ty? Jak se ti da\u0159\u00ed?“ zaj\u00edm\u00e1m se.<\/div>\n
„Tady je po\u0159\u00e1d v\u0161e stejn\u00e9, \u0161\u00e9f po\u0159\u00e1d prud\u00ed. Ale vsad\u00edm se, \u017ee ses nep\u0159i\u0161el jen pod\u00edvat, jak\u00e1 je tu zat\u00edm nuda. Co se d\u011bje?“ zept\u00e1 se. Je mi a\u017e trochu trapn\u011b.<\/div>\n
„Jde o Toma. Je tady nebo byl tu dnes?“ zept\u00e1m se na rovinu, ale \u010dek\u00e1m, \u017ee se zept\u00e1 pro\u010d.<\/div>\n
„No, byl tady, ale pak n\u011bkam ode\u0161el se \u0161\u00e9fem. Od t\u00e9 doby jsem ho tu nevid\u011bl. Pro\u010d?“ Jako bych to ne\u0159\u00edkal.<\/em><\/div>\n
„Mm, jen se pt\u00e1m. Pot\u0159ebuju s n\u00edm mluvit. Tak mockr\u00e1t d\u011bkuju.“ Tak\u017ee tu byl. Je v po\u0159\u00e1dku. Ale je se \u0161\u00e9fem. Op\u011bt se \u0161\u00e9fem.<\/em> Aspo\u0148 n\u011bco m\u00e1lo v\u00edm. D\u016fvod, pro\u010d ode\u0161el tedy ne, ale nevad\u00ed.<\/div>\n
„M\u00e1m mu n\u011bco vy\u0159\u00eddit?“<\/div>\n
„Ne, nen\u00ed t\u0159eba. D\u011bkuju, Harry. Tak j\u00e1 zase p\u016fjdu. \u0160el jsem sem toti\u017e rovnou z pr\u00e1ce a jsem unaven\u00fd. Tak se m\u011bj a d\u00edky,“ usm\u011bju se na n\u011bj zlehka a je\u0161t\u011b mu m\u00e1vnu.<\/div>\n
„Jasn\u011b, \u010dau,“ zasm\u011bje se a pokra\u010duje zase ve sv\u00e9 pr\u00e1ci. Rozejdu se od baru d\u00e1l. Chv\u00edli je\u0161t\u011b p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, zda chv\u00edli po\u010dkat. T\u0159eba by p\u0159i\u0161el a mohl bych s n\u00edm mluvit. Ale jestli je se \u0161\u00e9fem, jsou n\u011bkde pry\u010d a p\u0159ijedou z\u0159ejm\u011b spolu. Nav\u00edc, kdo v\u00ed, \u017ee p\u0159ijedou oba sem. T\u0159eba Tom pojede rovnou dom\u016f a na\u010dap\u00e1 m\u011b tady jen Robert.<\/p>\n<\/div>\n
Nakonec se rozejdu sm\u011brem k v\u00fdchodu. Ale ve chv\u00edli, kdy sah\u00e1m po klice od velk\u00fdch dve\u0159\u00ed, je sta\u010d\u00ed n\u011bkdo otev\u0159\u00edt d\u0159\u00edve ne\u017e j\u00e1. Je to Tom a hned v jeho z\u00e1v\u011bsu Robert. Z\u016fstanu jen koukat. Nev\u00edm, co te\u010f \u0159\u00edct. Mluvil bych b\u00fdval norm\u00e1ln\u011b, ale to by za n\u00edm nesm\u011bl st\u00e1t Robert.<\/div>\n
„Bille?“ pozvedne Tom obo\u010d\u00ed a nech\u00e1pav\u011b na m\u011b kouk\u00e1.<\/div>\n
„Ehm, ehm,“ ozve se za n\u00edm Robert. Tom ho rychle pust\u00ed do dve\u0159\u00ed. Robert vejde a prop\u00e1l\u00ed m\u011b pohledem. Hajzl jeden. To je snad jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00e9mu bych p\u0159\u00e1l jen to nejhor\u0161\u00ed.<\/em> Tom m\u011b \u010dapne za ruku a rychle m\u011b vyvl\u00e9kne ven. Je\u0161t\u011b se prudce oto\u010d\u00edm za Robertem, ale to u\u017e m\u011b Tom odt\u00e1hne ven.<\/div>\n
„Co tady, Bille, d\u011bl\u00e1\u0161?!“ vyjede na m\u011b.<\/div>\n
„Hledal jsem t\u011b. Mluvil jsem jen s Harrym. M\u011bl jsem o tebe starost!“ vyhrknu ze sebe.<\/div>\n
„A proto mus\u00ed\u0161 chodit sem?!“ skoro na m\u011b zak\u0159i\u010d\u00ed.<\/div>\n
„A kde t\u011b m\u00e1m jinde hledat, kdy\u017e ode m\u011b vyp\u00e1l\u00ed\u0161 a ne\u0159ekne\u0161 mi ani slovo?“ ubl\u00ed\u017een\u011b od n\u011bj ud\u011bl\u00e1m krok d\u00e1l. A\u0165 byl kdykoli sebev\u00edc na\u0161tvan\u00fd, nikdy na m\u011b nek\u0159i\u010del. Zase pochytil chov\u00e1n\u00ed Roberta?<\/em><\/div>\n
„Nev\u00edm, kamkoliv! Ale ne sem! Uv\u011bdomuje\u0161 si v\u016fbec, co se te\u010f m\u016f\u017ee st\u00e1t?! Vid\u011bl jsi v\u016fbec, jak se na tebe d\u00edval?!“ zak\u0159i\u010d\u00ed. „Klidn\u011b ti m\u016f\u017ee n\u011bco ud\u011blat!“ Chv\u00edli na n\u011bj jen kouk\u00e1m. Snad mi zvon\u00ed i v u\u0161\u00edch z toho, jak k\u0159i\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Vyser se na m\u011b. P\u0159esta\u0148 si u\u017e d\u011blat zbyte\u010dn\u00fd probl\u00e9my. Jestli s n\u00edm n\u011bkdo m\u016f\u017ee m\u00edt probl\u00e9m, tak j\u00e1. Tohle si nezaslou\u017e\u00ed\u0161. M\u011bl jsem o tebe strach. R\u00e1no jsi ode m\u011b ode\u0161el a nebyl jsi ani schopen mi \u0159\u00edct, co se ti stalo, co se d\u011bje. Pak se nediv. Ty takhle absurdn\u011b odejde\u0161, tak j\u00e1 tak p\u0159i\u0161el.“<\/div>\n
„Fajn, skv\u011ble. Jsem v po\u0159\u00e1dku, vid\u00ed\u0161? Tak u\u017e jdi. D\u0159\u00edv, ne\u017e si Robert n\u011bco usmysl\u00ed a ust\u0159el\u00ed n\u00e1m ob\u011bma hlavu!“ \u0161t\u011bkn\u011b na m\u011b. Vejde do klubu a pr\u00e1skne za sebou dve\u0159mi. Z\u016fstanu tam chvilku st\u00e1t, zav\u0159u o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
Tolik k\u0159i\u010del. V\u00edm, \u017ee jsem sem nem\u011bl chodit, ale pot\u0159eboval jsem v\u011bd\u011bt, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku. On si asi v\u016fbec neuv\u011bdomuje, \u017ee o n\u011bj m\u00e1m starost, \u017ee mi na n\u011bm z\u00e1le\u017e\u00ed.<\/em> Rozejdu se m\u011bstem zp\u00e1tky dom\u016f. Je u\u017e tma, naprost\u00e1 tma. Pouli\u010dn\u00ed lampy t\u00e9m\u011b\u0159 nesv\u00edt\u00ed. Norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk by se b\u00e1l nebo by mu to bylo alespo\u0148 nep\u0159\u00edjemn\u00e9, ale j\u00e1 se c\u00edt\u00edm dob\u0159e jako by na m\u011b nikdo nevid\u011bl. A kdyby se mi n\u00e1hodou n\u011bco stalo, aspo\u0148 by ode m\u011b m\u011bl v\u00e1\u017en\u011b u\u017e klid. Robert m\u011bl v tomhle z\u0159ejm\u011b pravdu. I p\u0159esto, \u017ee ho nen\u00e1vid\u00edm a mysl\u00edm si o n\u011bm, \u017ee je tup\u00fd, tak s n\u00edm v tomhle mus\u00edm souhlasit.<\/em><\/div>\n
Kdy\u017e dojdu dom\u016f, je u\u017e po jeden\u00e1ct\u00e9. P\u0159\u00ed\u0161ern\u011b jsem se coural. P\u0159es slzy jsem nevid\u011bl po\u0159\u00e1dn\u011b na cestu. Doch\u00e1zela mi spousta v\u011bc\u00ed. Z\u0159ejm\u011b bych to s n\u00edm m\u011bl v\u00e1\u017en\u011b skon\u010dit. \u0160kod\u00edm t\u00edm nejen sob\u011b, ale hlavn\u011b jemu.<\/em>Rad\u011bji jsem si \u0161el lehnout. Musel bych toti\u017e jinak prosed\u011bt celou noc v k\u0159esle, p\u00edt a neust\u00e1le p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, co d\u011blat. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee jen tak neusnu. A trefil jsem se. Usnul jsem a\u017e n\u011bkdy v rann\u00edch hodin\u00e1ch.<\/p>\n<\/div>\n
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n

<\/em><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Kdy\u017e vylezu ze sprchy, jen se trochu ot\u0159u, obl\u00e9knu si boxerky a jdu vyhledat Billa. Po cest\u011b se st\u00e1le ut\u00edr\u00e1m. „Bille?“ rozhl\u00e9dnu se po byt\u011b. „Tady jsem,“ vykoukne na m\u011b z lo\u017enice. „Aha,“ usm\u011bju se a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[431],"tags":[],"class_list":["post-8351","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-who-am-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8351","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8351"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8351\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8351"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8351"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8351"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}