{"id":8359,"date":"2011-06-27T18:00:00","date_gmt":"2011-06-27T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8337"},"modified":"2011-06-27T18:00:00","modified_gmt":"2011-06-27T17:00:00","slug":"tell-me-something-i-don-t-know-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/06\/27\/tell-me-something-i-don-t-know-13\/","title":{"rendered":"Tell me something I don’t know! 13."},"content":{"rendered":"
autor: Bubbly<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„N\u011bkam se chyst\u00e1\u0161?“ zeptal jsem se Billa, kdy\u017e jsem ho na\u0161el v pokoji, jak se obl\u00e9kal do \u00fazk\u00fdch d\u017e\u00edn\u016f, tmav\u00e9ho tri\u010dka a \u010dern\u00e9 ko\u017een\u00e9 bundi\u010dky. Vlasy m\u011bl schovan\u00e9 pod pletenou \u010depic\u00ed a obli\u010dej pod jemnou vrstvou make-upu. Jakmile post\u0159ehl mou p\u0159\u00edtomnost op\u0159enou o futra dve\u0159\u00ed, usm\u00e1l se a popadl velkou kabelku, kter\u00e1 le\u017eela na posteli. Naposledy se zkontroloval ve velk\u00e9m zrcadle a s letm\u00fdm \u00fasm\u011bvem p\u0159e\u0161el ke mn\u011b. Jeho prsty zavadily o lem m\u00e9ho tri\u010dka, zat\u00edmco si m\u011b prohl\u00ed\u017eel \u010dokol\u00e1dov\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
Je to u\u017e skoro t\u00fdden, co jsme s Billem, za pomoci jeho den\u00edku, znovu na\u0161li tu touhu, kter\u00e1 v n\u00e1s vzbuzovala pocity, je\u017e jsme k sob\u011b chovali. Pravdou ov\u0161em z\u016fst\u00e1v\u00e1, \u017ee mu jen tak ne\u0159eknu, \u017ee ho miluju. On nem\u00e1 probl\u00e9m sd\u011blit mi tuhle podstatnou mali\u010dkost n\u011bkolikr\u00e1t za den. P\u0159ekvapuje m\u011b to a jsem opravdu r\u00e1d, \u017ee to v\u00edm. Jen m\u011b d\u011bs\u00ed p\u0159edstava, \u017ee to jednou Bill nevydr\u017e\u00ed a nalo\u017e\u00ed mi na z\u00e1da ultimatum. Bu\u010f mu \u0159eknu to, co chce sly\u0161et, nebo m\u00e1m sm\u016flu.<\/div>\n
Bill se usm\u00e1l. „Chci se j\u00edt pod\u00edvat do m\u011bsta. Jsem cel\u00e9 dny zav\u0159en\u00fd doma a u\u017e toho m\u00e1m dost. Trocha slun\u00ed\u010dka mi prosp\u011bje,“ zamrkal dlouh\u00fdmi \u0159asami. „Nav\u00edc,“ dodal. „Taky by ses m\u011bl j\u00edt proj\u00edt. Za\u010d\u00edn\u00e1\u0161 n\u011bjak blednout, Tome,“ mlasknul a ne\u017e jsem stihl cokoliv \u0159\u00edct, byl ze dve\u0159\u00ed pry\u010d. V dom\u011b bylo najednou nep\u0159\u00edjemn\u00e9 ticho.<\/div>\n
Chv\u00edli jsem jen tak chodil z m\u00edstnosti do m\u00edstnosti. Hledal jsem n\u011bco, \u010d\u00edm bych se zabavil. Zkou\u0161el jsem klav\u00edr, televizi, po\u010d\u00edta\u010d, ale nakonec mi to stejn\u011b nedalo, obul jsem si boty a vyrazil do slune\u010dn\u00e9ho dne. Pro v\u0161echny p\u0159\u00edpady a pro vlastn\u00ed jistotu jsem nechal auto st\u00e1t v gar\u00e1\u017ei a domluvil si sch\u016fzku s Mathiasem. Dlouho jsem ho nevid\u011bl a up\u0159\u00edmn\u011b \u0159e\u010deno, mezi n\u00e1mi, b\u00fdt ve spole\u010dnosti jen s Billem, to je z \u010d\u00e1sti taky trochu o nervy. Ne snad, \u017ee bych sv\u00e9ho mal\u00e9ho br\u00e1\u0161ku nem\u011bl r\u00e1d, ale pivo je pivo a kamar\u00e1di jsou kamar\u00e1di.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
Mathias na m\u011b \u010dekal v nedalek\u00e9m baru, kde jsme jako patn\u00e1ctilet\u00ed puber\u0165\u00e1ci tr\u00e1vili ka\u017ed\u00fd ve\u010der. P\u0159ekvapuje m\u011b, \u017ee n\u00e1s nevyhodili hned pot\u00e9, co jsme ve\u0161li do dve\u0159\u00ed, proto\u017ee jako nezletil\u00ed jsme odtud zdrhali bez placen\u00ed a stra\u0161n\u011b jsme se sm\u00e1li tomu, kdy\u017e za n\u00e1mi barman \u0159val, \u017ee n\u00e1s v tom podniku u\u017e nechce ani vid\u011bt.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak co?“ zeptal se m\u011b Mathias, kdy\u017e jsme se usadili do jednoho boxu s \u010derven\u00fdmi ply\u0161ov\u00fdmi seda\u010dkami a kulat\u00fdm stolkem. „Jak je na tom Bill?“<\/div>\n
Pokr\u010dil jsem rameny a hned potom, co jsem nadiktoval svoje p\u0159\u00e1n\u00ed aperitivu serv\u00edrce, jsem mu odpov\u011bd\u011bl: „Je mu dob\u0159e. Mo\u017en\u00e1 v\u00edc ne\u017e dob\u0159e.“ P\u0159i posledn\u00ed v\u011bt\u011b jsem se s\u00e1m pro sebe usm\u00e1l. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee moje my\u0161lenky vedly k Billovi a slovo dob\u0159e vystihovalo jen jedinou mo\u017enou v\u011bc. Postel, my dva a tma. Nebo klidn\u011b i sv\u011btlo.<\/div>\n
Z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed m\u011b vytrhla dal\u0161\u00ed ot\u00e1zka.<\/div>\n
„A u\u017e si na n\u011bco vzpom\u00edn\u00e1?“<\/div>\n
„Ne, ale asi na tom u\u017e nez\u00e1le\u017e\u00ed. Vrac\u00ed se do norm\u00e1ln\u00edho \u017eivota i bez minulosti. Nepot\u0159ebuje si nic pamatovat, aby byl spokojen\u00fd,“ pokr\u010dil jsem rameny.<\/div>\n
Serv\u00edrka, kter\u00e1 vypadala jako Jesicca Alba, n\u00e1m donesla pivo, polo\u017eila ho na stolek a se sv\u016fdn\u00fdm \u00fasm\u011bvem a vrt\u011bn\u00edm zade\u010dku zase ode\u0161la. Nemohl jsem si odpustit pohled na ni, ale kupodivu to se mnou nic ned\u011blalo. Mo\u017en\u00e1 to bylo t\u00edm, \u017ee jsem s Billem str\u00e1vil tolik \u010dasu. Zvykl jsem si na jeho rozp\u00e1len\u00e9 drobn\u00e9 t\u011blo a d\u00edv\u010d\u00ed proporce u\u017e m\u011b tolik nebraly. Mo\u017en\u00e1, \u017ee jsem se zbl\u00e1znil, ale to by ov\u0161em bylo to nejmen\u0161\u00ed. A zat\u00edmco j\u00e1 jsem hezkou serv\u00edrku skoro ignoroval, Mathias j\u00ed civ\u011bl na zadek, jako kdyby byl ze zlata. Musel jsem ho pod stolem nakopnout, aby se vzpamatoval.<\/p>\n<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsi n\u011bco?“ pod\u00edval se na m\u011b a zamrkal, jako kdyby se zrovna probudil.<\/div>\n
Zakroutil jsem hlavou.<\/div>\n
„Ne, ale ty d\u011bl\u00e1\u0161, jako kdybys poprv\u00e9 vid\u011bl \u017eensk\u00fd pozad\u00ed,“ zasm\u00e1l jsem se. Mathias se jenom u\u0161kl\u00edbl a vzal si svoji sklenici, aby se mohl po\u0159\u00e1dn\u011b nap\u00edt. Na ex vypil skoro polovinu p\u016fllitru. Kdy\u017e to takhle p\u016fjde po zbytek na\u0161\u00ed sch\u016fzky, pot\u00e1hnu ho dom\u016f na z\u00e1dech.<\/div>\n
„Mm,“ vyprskl najednou a polo\u017eil sklenici na st\u016fl. „Na\u0161el jsem si dost slu\u0161n\u011b placenou pr\u00e1ci,“ usm\u00e1l se na m\u011b a pohodln\u011b se usadil, nohy si hodil vedle sebe na pohovku. „A kdy\u017e \u0159\u00edk\u00e1m slu\u0161n\u011b placenou, mysl\u00edm v\u00e1\u017en\u011b slu\u0161n\u011b placenou,“ dodal jako upozorn\u011bn\u00ed.<\/div>\n
P\u0159imhou\u0159il jsem o\u010di. „Mathiasi, do \u010deho ses zase zamotal?“ Nev\u011b\u0159il jsem mu, \u017ee ta jeho pr\u00e1ce<\/em> nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd h\u00e1\u010dek. Mathias byl probl\u00e9mov\u00fd hajzl\u00edk, tak\u017ee tohle taky nebude bez \u017e\u00e1dn\u00e9ho ale, pr\u00e1v\u011b naopak.<\/p>\n<\/div>\n
„Pt\u00e1\u0161 se proto, \u017ee mi chce\u0161 ud\u00edlet rady jako moje m\u00e1ma, nebo proto, \u017ee chce\u0161 pr\u00e1ci taky, co?“ zvedl obo\u010d\u00ed a zad\u00edval se na m\u011b. Na jednu stranu je pravda, \u017ee pr\u00e1ce by se mi hodila, ale nehodl\u00e1m se namo\u010dit do n\u011b\u010deho, z \u010deho kouk\u00e1 po\u0159\u00e1dn\u00fd pr\u016f\u0161vih. U\u017e jenom kv\u016fli Billovi nechci ud\u011blat n\u011bjakou pitomost. Nerad bych, aby byl zklaman\u00fd ve chv\u00edli, kdy kone\u010dn\u011b zase za\u010dal \u017e\u00edt.<\/div>\n
Zakroutil jsem hlavou.<\/div>\n
„A\u017e mi \u0159ekne\u0161, \u010deho se ta pr\u00e1ce t\u00fdk\u00e1, pak se rozhodnu, jestli ti m\u00e1m ud\u011blit n\u011bjakou perli\u010dku s po\u0159\u00e1dn\u00fdm kopancem do zadku, nebo jestli se do toho pust\u00edm s tebou. Tak ven s t\u00edm – o co se jedn\u00e1?“<\/div>\n
Mathias lhostejn\u011b pohodil rameny. „Zn\u00e1\u0161 J\u00fcrgena a jeho partu?“ zeptal se m\u011b.<\/div>\n
Zamra\u010dil jsem se. „To si snad d\u011bl\u00e1\u0161 srandu, Mathiasi?“ vyjel jsem na\u0161tvan\u011b, proto\u017ee sta\u010dilo fakt m\u00e1lo, abych se vyto\u010dil. A zvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e se n\u011bco motalo kolem J\u00fcrgena. „Ty jede\u0161 ve drog\u00e1ch? Zbl\u00e1znil ses? Chce\u0161 skon\u010dit za m\u0159\u00ed\u017eemi?“<\/p>\n<\/div>\n
„Klid, Tome,“ zvedl ruce dlan\u011bmi vzh\u016fru, jako kdyby se br\u00e1nil. „U J\u00fcrgena jsem v bezpe\u010d\u00ed. S\u00e1m v\u00ed\u0161, \u017ee z jeho party je\u0161t\u011b nikdy nikoho nechytili.“<\/div>\n
„Jo,“ zavr\u010del jsem na\u0161tvan\u011b. „A stejn\u011b tak ty ur\u010dit\u011b v\u00ed\u0161, \u017ee pokud pro J\u00fcrgena za\u010dne n\u011bkdo pracovat, u\u017e nem\u016f\u017ee skon\u010dit, pokud by necht\u011bl skon\u010dit pod drnem.“<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„Aha,“ prot\u00e1hl jsem. „Tak\u017ee tahle mali\u010dkost ti jaksi unikla, co?“<\/div>\n
Odka\u0161lal si. „To je mi jedno, proto\u017ee bych toho u\u017e nenechal. Za ty pen\u00edze.“<\/div>\n
Sledoval jsem ho a necht\u011blo se mi tomu v\u011b\u0159it. „Kolik ti plat\u00ed, \u017ee ti to za ty probl\u00e9my stoj\u00ed?“<\/div>\n
„Dost na to, abych si mohl \u017e\u00edt spokojen\u011b a\u017e do d\u016fchodu,“ odsekl. Nel\u00edbilo se mu, \u017ee s n\u00edm mluv\u00edm jako jeho t\u00e1ta, a \u017ee ho vychov\u00e1v\u00e1m, ale p\u0159ece jenom, vsad\u00edm se, \u017ee o tomhle Katja nev\u00ed. Proto\u017ee kdyby v\u011bd\u011bla, zabila by ho d\u0159\u00edv, ne\u017e by j\u00ed to stihl vysv\u011btlit.<\/p>\n<\/div>\n
Chv\u00edli jsem si ho na\u0161tvan\u011b m\u011b\u0159il, ale nakonec jsem unaven\u011b vydechl a op\u0159el se. Mathias byl dost star\u00fd, aby o sv\u00e9m \u017eivot\u011b rozhodoval s\u00e1m, ale nemohl jsem mu zabr\u00e1nit, aby se rozhodl takhle pitom\u011b. Krucin\u00e1l, Katja je \u010dlov\u011bk, na kter\u00e9m mi z\u00e1le\u017e\u00ed, a nechat jej\u00edho br\u00e1chu samotn\u00fdho v tomhle sv\u011bt\u011b, bylo jako zradit p\u0159\u00edmo ji. Nav\u00edc, n\u011bco j\u00ed dlu\u017e\u00edm za to, \u017ee nikomu ne\u0159ekla o mn\u011b a o Billovi. Po\u0159\u00e1dn\u011b jsem si lokl ze sklenice a zam\u011b\u0159il se op\u011bt na n\u011bj. Rozhl\u00ed\u017eel se a vypadal doopravdy spokojen\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Katja o tom nev\u00ed, \u017ee ne?“ Musela jsem se zeptat. Nedalo mi to.<\/div>\n
Odfrkl si. „Kdyby o tom v\u011bd\u011bla, roztrhala by m\u011b na kusy jako fl\u00e1k masa a pak ty kousky sp\u00e1lila,“ zasm\u00e1l se. Zd\u00e1lo se, \u017ee ho ta p\u0159edstava doopravdy pobavila. Mn\u011b to zrovna dvakr\u00e1t vtipn\u00e9 nep\u0159i\u0161lo. Zamra\u010dil jsem se, abych mu to dok\u00e1zal. \u00dasm\u011bv mu z obli\u010deje sklouzl, jako kdy\u017e sund\u00e1te masku.<\/div>\n
„Proboha, nech toho,“ zak\u0148oural. „Nejsi moje m\u00e1ma, Tome, nesna\u017e se.“<\/div>\n
„A co m\u00e1m podle tebe d\u011blat? Nechat t\u011b v tom?“<\/div>\n
Zavrt\u011bl se. „Ne, ale j\u00edt do toho se mnou!“<\/div>\n
Tentokr\u00e1t jsem m\u00e1lem zapomn\u011bl zav\u0159\u00edt pusu p\u0159ekvapen\u00edm.<\/div>\n
„C-Co\u017ee, zbl\u00e1znil ses? To p\u0159ece nem\u016f\u017eu!“ zhrozil jsem se.<\/div>\n
„Pro\u010d bys nemohl?“<\/div>\n
„Kv\u016fli Billovi, samoz\u0159ejm\u011b,“ vydechl jsem.<\/div>\n
Mathias m\u00e1vl rukou. „Ale no tak, Bill je velk\u00fd kluk. A nav\u00edc – nemus\u00ed to p\u0159ece v\u011bd\u011bt, ne?“<\/div>\n
Po\u0161kr\u00e1bal jsem se na hlav\u011b. „Nem\u00e1m p\u0159ed n\u00edm tajemstv\u00ed.“<\/div>\n
„A co? Vid\u00ed ti snad do hlavy?“<\/div>\n
„Je to moje dvoj\u010de, Mathiasi, to snad mluv\u00ed za v\u0161echno!“ vyjel jsem na\u0161tvan\u011b. On nemohl pochopit, co to znamen\u00e1 vztah mezi dvoj\u010daty, proto\u017ee jeho sourozenec byl star\u0161\u00ed a je\u0161t\u011b se nesn\u00e1\u0161eli. I kdybych mu to vysv\u011btloval polopat\u011b, nerozum\u011bl by tomu.<\/div>\n
Naklonil se ke mn\u011b p\u0159es st\u016fl.<\/p>\n<\/div>\n
„Pod\u00edvej, jestli chce\u0161, m\u016f\u017eu se zeptat J\u00fcrgena, jestli by pro tebe nem\u011bl m\u00edsto. Jse\u0161 dobr\u00fd kluk, Tome, mysl\u00edm, \u017ee na to m\u00e1\u0161. A co se Billa t\u00fd\u010de, ud\u011bl\u00e1m ti alibi, hm?“ zad\u00edval se na m\u011b, ve snaze m\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dit.<\/div>\n
„Mathiasi, u\u017e jsem to \u0159ekl-„<\/div>\n
Sko\u010dil mi do \u0159e\u010di. „P\u0159esta\u0148 d\u011blat d\u00e1mi\u010dku.“<\/div>\n
„Ned\u011bl\u00e1m si z tebe srandu, nejedu v ni\u010dem, co je protiz\u00e1konn\u00fd, rozum\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Mathias se \u0161kodolib\u011b, a z\u00e1rove\u0148 sebev\u011bdom\u011b zasm\u00e1l. Z\u0159ejm\u011b si myslel, \u017ee m\u011b zn\u00e1 mnohem l\u00edp, ne\u017e se zn\u00e1m j\u00e1 s\u00e1m. D\u00edval se na m\u011b pohledem, kter\u00fd vyjad\u0159oval, \u017ee stejn\u011b nakonec povol\u00edm, proto\u017ee mi to ned\u00e1. Fajn, mo\u017en\u00e1 jsem byl ten typ, co si r\u00e1d hr\u00e1l na drs\u0148\u00e1ka, ale to u\u017e je pry\u010d. Nav\u00edc, c\u00edt\u00edm jistou zodpov\u011bdnost za Billa a zrovna te\u010f nem\u016f\u017eu ud\u011blat \u017e\u00e1dnou blbost, a\u0165 bych cht\u011bl sebev\u00edc.<\/p>\n<\/div>\n
Mathias rychle dopil pivo na n\u011bkolik lok\u016f, hodil na st\u016fl p\u00e1r bankovek a zvedl se.<\/div>\n
„Kdyby sis to n\u00e1hodou rozmyslel, moje \u010d\u00edslo m\u00e1\u0161, nebo v\u00ed\u0161, kde m\u011b hledat. Ozvi se, Tome,“ mrknul a potom ode\u0161el, jako kdyby se v\u016fbec nic nestalo. Cestou je\u0161t\u011b kr\u00e1tce zaflirtoval s tou serv\u00edrkou a pak byl prost\u011b pry\u010d.<\/div>\n
Op\u0159el jsem si hlavu o op\u011brku a vydechl tak hlasit\u011b, a\u017e jsem m\u011bl dojem, \u017ee i p\u0159es hudbu sly\u0161\u00edm svoji ozv\u011bnu. D\u00edval jsem se na strop a p\u0159em\u00fd\u0161lel. Ne, tohle bych neud\u011blal, na to asi nem\u00e1m ani \u017ealudek. Nehodl\u00e1m m\u00edt probl\u00e9my se z\u00e1konem. Myslete si, \u017ee jsem t\u0159eba slaboch, ale tohle prost\u011b nep\u016fjde.<\/div>\n
Dopil jsem svou sklenici, s platbou jsem nechal t\u00e9 mil\u00e9 sle\u010dn\u011b i d\u00fd\u017eko a vypadl jsem z hospody. Venku bylo snad \u010d\u00edm d\u00e1l v\u011bt\u0161\u00ed vedro. Rozhl\u00eddnul jsem se nalevo, napravo a s pobou\u0159en\u00fdmi my\u0161lenkami jsem se vydal dom\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bubbly<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bubbly „N\u011bkam se chyst\u00e1\u0161?“ zeptal jsem se Billa, kdy\u017e jsem ho na\u0161el v pokoji, jak se obl\u00e9kal do \u00fazk\u00fdch d\u017e\u00edn\u016f, tmav\u00e9ho tri\u010dka a \u010dern\u00e9 ko\u017een\u00e9 bundi\u010dky. Vlasy m\u011bl schovan\u00e9 pod pletenou \u010depic\u00ed a obli\u010dej pod jemnou vrstvou make-upu. Jakmile post\u0159ehl mou<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[438],"tags":[],"class_list":["post-8359","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-tell-me-something-i-don-t-know"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8359","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8359"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8359\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8359"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8359"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8359"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}