{"id":8365,"date":"2011-06-26T18:30:00","date_gmt":"2011-06-26T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8343"},"modified":"2026-03-01T10:57:42","modified_gmt":"2026-03-01T09:57:42","slug":"a-broken-hallelujah-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/06\/26\/a-broken-hallelujah-6\/","title":{"rendered":"A Broken Hallelujah 6."},"content":{"rendered":"
autor: Majestrix & Little Muse<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\u00a0<\/strong><\/div>\n
Vonn\u00e9 vzpom\u00ednky<\/strong><\/div>\n
\n<\/div>\n
Michael sp\u011bchal \u0161irok\u00fdmi chodbami s\u00eddla Vave, mra\u010dil se, v jeho kroc\u00edch byla zna\u010dn\u00e1 m\u00edra popuzenosti.<\/div>\n
\n

V\u016fbec nebyl pot\u011b\u0161en\u00fd, \u017ee mu n\u011bkdo p\u0159eru\u0161il jeho pr\u00e1ci. Skon\u010dit pozd\u011bji znamenalo vid\u011bt Andrease pozd\u011bji, a jejich \u010das byl kr\u00e1tk\u00fd u\u017e takhle, a se v\u0161emi probl\u00e9my, kter\u00e9 Lord Bill zp\u016fsoboval tenhle m\u011bs\u00edc, to bylo je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed. Michael neznal cel\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, jen n\u011bco sly\u0161el po profiltrov\u00e1n\u00ed od Andrease a n\u011bco m\u00e1lo sly\u0161el z pomluv v kuchyni, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee cel\u00e1 ta v\u011bc mu kr\u00e1tila \u010das s t\u00edm, s k\u00fdm ho cht\u011bl tr\u00e1vit, a tak m\u011bl pocit, \u017ee m\u00e1 pr\u00e1vo b\u00fdt roz\u010dilen\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n

\u017d\u00e1dn\u00fd sluha nevyhled\u00e1val pr\u00e1ci otev\u00edrat dve\u0159e cizinc\u016fm. Kdokoliv, kdo byl opravdu v\u00edt\u00e1n a o\u010dek\u00e1v\u00e1n, by p\u0159ijel teleportem; byl to v\u017edy n\u011bjak\u00fd civiln\u00ed obchod, nej\u010dast\u011bji po\u0161ta. \u017d\u00e1dn\u00e9 dopisy nep\u0159i\u0161ly u\u017e m\u011bs\u00edce a Michael se za\u010d\u00ednal b\u00e1t.<\/div>\n
Od po\u017e\u00e1ru \u017e\u00e1dn\u00e1 po\u0161ta nep\u0159i\u0161la.<\/div>\n
Od t\u00e9 doby se cel\u00fd d\u016fm Vave za\u010dal v\u00edce starat o bezpe\u010dnost u takov\u00fdchto v\u011bc\u00ed, byli si dob\u0159e v\u011bdomi toho, \u017ee \u00fatok m\u016f\u017ee p\u0159ij\u00edt odkudkoliv. P\u0159ij\u00edmat po\u0161tu bylo riskantn\u00ed. Ale Lord Jorg nal\u00e9hal, aby se ne\u017eilo ve strachu.<\/div>\n
To neznamenalo, \u017ee se Michael nem\u016f\u017ee b\u00e1t.<\/div>\n
Do\u0161el ke dve\u0159\u00edm o hodn\u011b pomaleji, ne\u017e jak proch\u00e1zel chodbami, d\u00e1val si na \u010das, aby se rozpt\u00fdlil sledov\u00e1n\u00edm prachu, jen\u017e byl viditeln\u00fd na n\u011bkter\u00fdch z venkovn\u00edch m\u00edst d\u00edky odpoledn\u00edmu sv\u011btlu. Povzdychl si. \u010c\u00edm v\u00edc bude v\u00e1hat, t\u00edm d\u00e9le to bude trvat.<\/div>\n
Michael otev\u0159el dve\u0159e a nakr\u010dil obo\u010d\u00ed nad t\u00edm, co vid\u011bl.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„\u2026Omlouv\u00e1m se,“ za\u010dal a pohl\u00e9dl na dva statn\u00e9 mu\u017ee stoj\u00edc\u00ed p\u0159ed n\u00edm a zvl\u00e1\u0161tn\u00ed objekt mezi nimi. Nebyl to vysok\u00fd strom, ale byl to strom mnohem vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e Michael, kvetouc\u00ed r\u016f\u017eov\u00fdmi kv\u011bty. Zamrkal. „V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee jste si spletli adresu.“<\/div>\n
„Uji\u0161\u0165uji t\u011b, \u017ee ne,“ usly\u0161el a ne\u0159ekl to ani jeden z t\u011bch, kter\u00e9 vid\u011bl. Star\u0161\u00ed mu\u017e vy\u0161el zpoza mno\u017estv\u00ed kv\u011bt\u016f, a Michael m\u011bl dojem, \u017ee by byl v\u00edc p\u0159ekvapen, kdyby ten mu\u017e na sob\u011b nem\u011bl oble\u010den\u00ed, je\u017e pat\u0159ilo stejn\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b, jako byl on. „M\u016f\u017eu na chv\u00edli?“ zeptal se p\u00e1n.<\/div>\n
\n

„J\u00e1\u2026“ pod\u00edval se Michale nejist\u011b zp\u00e1tky tam, odkud p\u0159i\u0161el. Nebyl si jist\u00fd, jestli m\u016f\u017ee p\u0159ijmout tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed bal\u00edk. „Chv\u00edli, ano,“ zv\u00e1\u017eil, ustoupil na stranu, aby mohl star\u0161\u00ed mu\u017e vej\u00edt. Ti dva z\u016fstali u stromu a Michael za to byl vd\u011b\u010dn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n

„Jmenuji se Arthur,“ p\u0159edstavil se sluha, podal Michaelovi zt\u011b\u017eka ruku. „Str\u00e1vil jsem \u017eivot ve slu\u017eb\u00e1ch v Dom\u011b Rao.“<\/div>\n
Michael se musel zastavit, aby necouvl. D\u016fm Vave byl bohat\u00fd a v\u00e1\u017een\u00fd, ale jen st\u011b\u017e\u00ed m\u011bl stejnou pov\u011bst. D\u016fm Rao byl zn\u00e1m\u00fd pro sv\u00e9 voj\u00e1ky, a on se u\u017e zase b\u00e1l. N\u00e1v\u0161t\u011bva od Lorda Domu, t\u00edm byl v\u017edycky ohromen\u00fd, byl p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee p\u0159\u00e1telstv\u00ed s tak n\u00edzko postaven\u00fdm Domem, jako byl D\u016fm Madleemu, jim p\u0159ineslo takov\u00e9 p\u0159\u00e1tele. Vlastn\u011b doned\u00e1vna. A\u0165 u\u017e cht\u011bl Arthur cokoliv, te\u010f si byl jist\u00fd, \u017ee to nezvl\u00e1dne p\u0159ijmout.
\n„Jestli chcete, m\u016f\u017eu zavolat n\u011bjak\u00e9ho p\u00e1na Domu,“ nab\u00eddl a pod\u00edval se znovu na chodby s\u00eddla. „Lord David a Lord Tom jsou-„<\/div>\n
„J\u00e1 jsem tu ohledn\u011b Lorda Billa,“ \u0159ekl Arthur.<\/div>\n
\n

Michael se naje\u017eil, nejsp\u00ed\u0161 to bylo vid\u011bt. Mo\u017en\u00e1 toho nev\u011bd\u011bl hodn\u011b, ale v\u011bd\u011bl dost. Dost na to, aby byl ura\u017een jm\u00e9nem domu, kter\u00fd mu d\u00e1val domov u\u017e od d\u011btstv\u00ed. „Lord Tom je ve Slune\u010dn\u00edm pokoji,“ pokra\u010doval navzdory p\u0159eru\u0161en\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n

„Mlad\u00edku,“ za\u010dal Arthur, znovu se oto\u010dil na robustn\u00ed mu\u017ee a pok\u00fdval na n\u011b, ve\u0161li dovnit\u0159, pro\u0161li kolem Michaela a polo\u017eili strom opatrn\u011b na mramorovou podlahu. „Jsem tu kv\u016fli Lordu Billovi. Mus\u00edm ho vid\u011bt.“<\/div>\n
„Lord Bill nen\u00ed lordem tohoto domu,“ odsekl Michael, necht\u011bl p\u0159ijmout don\u00e1\u0161ku, ale jen st\u011b\u017e\u00ed by dok\u00e1zal odn\u00e9st strom.<\/div>\n
„Je jedn\u00edm z nich,“ \u0159ekl Arthur.<\/div>\n
„To uvid\u00edme,“ odsekl Michael, oto\u010dil se zp\u00e1tky na n\u011bj. Arthur si v\u0161iml ho\u0159kosti v tom, co \u0159ekl, ale nijak se ho nezalekl.<\/div>\n
„P\u0159esto,“ \u0159ekl, nebyl zmaten\u00fd, alespo\u0148 to ned\u00e1val najevo. „Jestli si p\u0159eje\u0161, abych ode\u0161el, ani\u017e bych se s n\u00edm vid\u011bl, budete m\u011b muset vyprovodit.“ Michael vid\u011bl, jak polkl. „Byly mi d\u00e1ny specifick\u00e9 instrukce.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n

\"\"<\/p>\n

\u00a0<\/span><\/div>\n
<\/div>\n
\n

Michael na\u0161pulil rty a zpola se oto\u010dil pry\u010d od star\u00e9ho mu\u017ee. „Po\u010dkejte tady,“ zamumlal a ode\u0161el, jak rychle to jen \u0161lo sm\u011brem k Severn\u00ed \u010d\u00e1sti. Nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, co m\u00e1 d\u011blat. Ta situace byla velice nekonven\u010dn\u00ed a on ani nev\u011bd\u011bl, jestli m\u00e1 Lord Bill dovoleno m\u00edt n\u00e1v\u0161t\u011bvy. A jestli m\u00e1, tak ur\u010dit\u011b ne z tohoto<\/em> Domu.<\/p>\n<\/div>\n

Zahnul za roh a usm\u00e1l se, kdy\u017e uvid\u011bl zn\u00e1mou blon\u010fatou hlavu. „Andreasi,“ zavolal ti\u0161e, \u010dervenal se jen z toho, \u017ee ho vid\u00ed, mlad\u00edk se oto\u010dil a do\u0161iroka se na n\u011bj usm\u00e1l.
\n„Michaele, d\u011bje se n\u011bco?“ postavil se p\u0159ed n\u011bj a se starostmi se na n\u011bj zad\u00edval.<\/div>\n
„Ne, ne,“ ujistil ho. „No, nejsem si jist\u00fd. Je tu d\u00e1rek pro tv\u00e9ho Lorda s osobn\u00edm vzkazem. Nev\u00edm, jestli ho tam m\u00e1m poslat nebo\u2026“ Michael p\u0159estal mluvit, nev\u011bd\u011bl jak d\u00e1l. „Pora\u010f mi pros\u00edm.“<\/div>\n
„Kdo to doprov\u00e1z\u00ed?“ zeptal se Andreas zv\u011bdav\u011b, \u0161el d\u00e1l Severn\u00ed chodbou k zahrad\u00e1m a k teleport\u016fm.<\/div>\n
„Ne, Andreasi. Je u hlavn\u00edho vchodu. Je to strom, a sluha z Domu Rao.“<\/div>\n
Andreas se na chv\u00edli zamra\u010dil a pak pokra\u010doval. „Zept\u00e1m se m\u00e9ho Lorda, co si o tom mysl\u00ed.“<\/div>\n
\n

Michael se t\u00e1hl za n\u00edm, nebyl schopn\u00fd zachr\u00e1nit se z t\u00e9to situace. Zastavil se p\u0159ed vchodem do pokoje Lorda Billa a blon\u010f\u00e1k ve\u0161el dovnit\u0159; Michael sly\u0161el hlasy, a Lord Bill vy\u0161el z pokoje tak rychle, \u017ee kdyby se neop\u00edral o ze\u010f, tak by mo\u017en\u00e1 upadl. Andreas \u0161el p\u0159\u00edmo za n\u00edm, a Michael je n\u00e1sledoval, a v\u0161ichni se vr\u00e1tili do foyer.<\/p>\n<\/div>\n

Do\u0161el tam pr\u00e1v\u011b v\u010das, aby vid\u011bl, jak Lord Bill p\u0159ilo\u017eil prst na delik\u00e1tn\u00ed kv\u011bt t\u0159e\u0161n\u011b, ne\u017e se oto\u010dil, aby promluvil na sluhu z Domu Rao. Mluvili ti\u0161e a Andreas p\u0159e\u0161el k stromku a sna\u017eil se ho zvednout. Michael p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e a polo\u017eil mu ruku na rameno. „Pro\u010d to nezvedne\u0161 magi\u00ed?“<\/div>\n
Andreas se kr\u00e1tce dotkl jeho tv\u00e1\u0159e a usm\u00e1l se. „Nemohu. Tohle nen\u00ed oby\u010dejn\u00fd strom. Je to Strom Vzpom\u00ednek; p\u0159\u00edbuzn\u00ed nebo sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00e9 du\u0161e je s\u00e1z\u00ed pro ty, kte\u0159\u00ed zem\u0159eli. Proto\u017ee D\u016fm Rao zem\u0159el s Gener\u00e1lem Bushidem, p\u0159ipadla ta povinnost na nejbli\u017e\u0161\u00ed p\u0159\u00e1tele.“<\/div>\n
„Pak bych m\u011bl pomoci.“ Michael nen\u00e1vid\u011bl, kdy\u017e se u\u0161pin\u00ed, ale jestli pak bude tr\u00e1vit \u010das s Andreasem, pak dok\u00e1\u017ee ob\u011btovat n\u011bjak\u00fd \u010das v koupeln\u011b. Oba dva chytli t\u011b\u017ek\u00fd spodek stromu pln\u00fd ko\u0159en\u016f a zem\u011b ze S\u00eddla Rao. Bylo to t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e si myslel, \u017ee bude. Michael se \u010dervenal a d\u00edval se na Andrease, co nej\u010dast\u011bji mohl, a skon\u010dilo to d\u0159\u00edv, ne\u017e si uv\u011bdomil, vr\u00e1tili se ke dve\u0159\u00edm do Billova pokoje. „V\u00edce rukou, jak se \u0159\u00edk\u00e1,“ \u0159ekl bez dechu a potla\u010dil touhu ut\u0159\u00edt si ruce do modr\u00e9 r\u00f3by.<\/div>\n
„Kdy\u017e jsou ty ruce tak poctiv\u00e9 jako ty tv\u00e9, jak by mohly d\u011blat i n\u011bco jin\u00e9ho?“<\/div>\n
\n

Michael si byl jist\u00fd, \u017ee je jeho obli\u010dej \u010derven\u00fd jako lakta<\/em>, ale ne\u017e mohl odpov\u011bd\u011bt, p\u0159evalil se p\u0159es n\u011b st\u00edn.<\/p>\n<\/div>\n

„Co to m\u00e1 znamenat?“<\/div>\n
Michael se oto\u010dil a rychle se poklonil, stejn\u011b jako Andreas.<\/div>\n
„Narovnej se a odpov\u011bz na mou ot\u00e1zku,“ zavr\u010del Tom. Ud\u011blal krok vp\u0159ed, aby se dotkl stromu, a jeho obli\u010dej se znovu je\u0161t\u011b v\u00edc zamra\u010dil. „Co tohle znamen\u00e1?“<\/div>\n
„M\u016fj Pane,“ za\u010dal Michael, ale byl p\u0159eru\u0161en.<\/div>\n
„Michaele, m\u00e1\u0161 pr\u00e1ci, co bys m\u011bl d\u011blat, t\u00edm jsem si jist\u00fd. M\u00e1 ot\u00e1zka pat\u0159ila Andreasovi.“<\/div>\n
\n

Michael rychle p\u0159ik\u00fdvl a prakticky utekl pry\u010d Severn\u00ed chodbou, cht\u011bl, aby byl co nejd\u00e1l od podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9ho Lorda. Prob\u011bhl kolem Lorda Billa, a necht\u011bl b\u00fdt na jeho m\u00edst\u011b, necht\u011bl by vej\u00edt p\u0159\u00edmo do bou\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n

Bill sledoval Michaela, jak kolem n\u011bj pro\u0161el s v\u00fdrazem strachu a \u00falevy, a zastavil se na rohu. C\u00edtil<\/em> Toma, a kdy\u017e se pod\u00edval p\u0159es roh, vid\u011bl sv\u00e9ho man\u017eela, jak tla\u010d\u00ed jeho p\u0159\u00edtele na ze\u010f vedle Stromu Vzpom\u00ednek.<\/div>\n
„Byla to don\u00e1\u0161ka, m\u016fj Pane, pro Lorda Billa,“ vydal ze sebe blon\u010f\u00e1k. Bill sledoval, jak Tomova postava ztuhla, a jak se od n\u011bj odt\u00e1hl se zavr\u010den\u00edm, probodl Andrease pohledem.<\/div>\n
\n

„A\u0165 je to hned pry\u010d z m\u00e9ho domu!“ zah\u0159m\u011bl, ne\u017e ode\u0161el d\u00e1l chodbou tam, odkud p\u0159i\u0161el. Andreas rychle p\u0159ik\u00fdvl, a Bill \u010dekal, dokud jeho kroky neutichly, pak vy\u0161el zpoza rohu.<\/p>\n<\/div>\n

Andreas byl k n\u011bmu z\u00e1dy, sledoval, jak Tom odch\u00e1z\u00ed, ale \u0159ekl: „Jsem r\u00e1d, \u017ee ses schoval.“ Otev\u0159el dve\u0159e do pokoje, s povzdechem se oto\u010dil a pokynul Billovi, aby vstoupil prvn\u00ed.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, \u017ees to musel za\u017e\u00edt.“ Bill ve\u0161el k sob\u011b do pokoje, sledoval, jak jeho p\u0159\u00edtel bojuje se stromem, a jak za sebou pak zav\u0159el dve\u0159e.<\/div>\n
„Rad\u0161i j\u00e1 ne\u017e ty,“ \u0159ekl Andreas, ot\u0159el si \u010delo. Povzdychl si. „V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee ty toho m\u00e1\u0161 u\u017e dost.“<\/div>\n
Bill sklopil hlavu, posadil se na kraj postele a zvedl pohled ke stromu, tak\u00e9 vydechl.<\/div>\n
„M\u011bli bychom to p\u0159em\u00edstit.“<\/div>\n
Andreas si odfrkl. „Kam? Stejn\u011b sem nep\u016fjde. M\u016f\u017ee to tu z\u016fstat, dokud s t\u00edm neodejdeme.“<\/div>\n
Bill se na n\u011bj pousm\u00e1l, to Andrease trochu rozveselilo a p\u0159ik\u00fdvl, pohledem se vr\u00e1til ke stromu.<\/div>\n
Andreas se zamra\u010dil. „\u2026Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se.<\/div>\n
\n

Bill komicky pokr\u010dil rameny, rozt\u0159esen\u011b se zasm\u00e1l a najednou se rozbre\u010del. „To jen\u2026“ zavrt\u011bl hlavou. „Prost\u011b to st\u00e1le p\u0159ich\u00e1z\u00ed<\/em>,“ \u0159ekl, prohr\u00e1bl si vlasy prsty. „Sna\u017e\u00edm se na to nemyslet a pak je tu Tom a ty, a dokonce i Anis, a j\u00e1 nemohu\u2026“ Bill vydechl, slo\u017eil si hlavu do dlan\u00ed. „Jsem tak unaven\u00fd<\/em>, Andy.“<\/p>\n<\/div>\n

Andreas pustil obal ko\u0159en\u016f stromu a skoro a\u017e zdr\u00e1hav\u011b p\u0159e\u0161el ke sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli, nebyl si jist\u00fd, jak je v\u00edtan\u00fd, a tak se zastavil p\u0159ed n\u00edm.<\/div>\n
„Tak moc se omlouv\u00e1m, Bille. Za to, co jsem ud\u011blal.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ano,“ \u0159ekl Bill, hlas m\u011bl utlumen\u00fd dlan\u011bmi. V\u011bd\u011bl, \u017ee bude litovat toho, \u017ee se Andreasovi vyh\u00fdbal, a\u017e ho bude muset opustit, a\u017e p\u016fjde za p\u00e1r t\u00fddn\u016f do Kl\u00e1\u0161tera. Nat\u00e1hl se pro kamar\u00e1dovu ruku, hlavu m\u011bl st\u00e1le sklon\u011bnou. „Nen\u00ed to v po\u0159\u00e1dku,“ \u0159ekl. Pot\u0159eboval, aby to Andreas v\u011bd\u011bl. „Ale je to\u2026 hotov\u00e9, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m.“<\/div>\n
„Co je to?“ sly\u0161el, jak se Andreas zeptal a zvedl hlavu, aby se pod\u00edval, kam ukazuje; na b\u00edlou ob\u00e1lku, kter\u00e1 le\u017eela na posteli po jeho boku, na n\u00ed\u017e bylo naps\u00e1no jen jeho jm\u00e9no.<\/div>\n
Bushidov\u00fdm rukopisem.<\/div>\n
Bill si povzdychl a nat\u00e1hl se pro to, v ruce si s t\u00edm pohr\u00e1val p\u0159esn\u011b tak, jako kdy\u017e mu to Arthur podal. „Dopis,“ \u0159ekl. „Trochu se boj\u00edm to otev\u0159\u00edt.“ Polo\u017eil ho na stranu, znovu si ut\u0159el o\u010di. „M\u011bl bych zavolat otci a sd\u011blit mu na\u0161e pl\u00e1ny,“ \u0159ekl, naschv\u00e1l zm\u011bnil t\u00e9ma a byl r\u00e1d, kdy\u017e Andreas neprotestoval.<\/div>\n
„Nech\u00e1m t\u011b o samot\u011b,“ \u0159ekl.<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl, znovu se nat\u00e1hl pro Andreasovu ruku a stiskl ji, kdy\u017e se vydal k odchodu. „Budeme v po\u0159\u00e1dku,“ ujistil ho. „Jen\u2026 mi dej chv\u00edli.“<\/div>\n
\n

Andreas mu ji tak\u00e9 stiskl a p\u0159ik\u00fdvl, ode\u0161el z pokoje.<\/p>\n<\/div>\n

Bill se pod\u00edval na Infonexus, sna\u017eil se soust\u0159edit na to, co \u0159ekne sv\u00e9mu otci, ale byl neuv\u011b\u0159iteln\u011b rozpt\u00fdlen\u00fd barevn\u00fdm stromem u dve\u0159\u00ed. Byl tak p\u0159ipraven\u00fd pohnout se d\u00e1l, p\u0159ijmout, \u017ee i kdy\u017e byl Bushido l\u00e1skou jeho \u017eivota, byl pry\u010d, a on mus\u00ed j\u00edt d\u00e1l a za\u010d\u00edt nov\u00fd \u017eivot slu\u017eebn\u00e9ho.<\/div>\n
Doc\u00edlit toho bylo velmi t\u011b\u017ek\u00e9 se stromem v jeho pokoj\u00edch a t\u00edm dopisem ve sv\u00fdch rukou.<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
Andreas si urovnal svou tuniku a zhluboka se nadechl, ne\u017e vy\u0161el ven. Dnes byl opravdu n\u00e1dhern\u00fd velk\u00fd m\u011bs\u00edc, a foukal jen jemn\u00fd jarn\u00ed v\u00e1nek, kter\u00fd k n\u011bmu p\u0159in\u00e1\u0161el v\u016fni kvetouc\u00edch kv\u011btin. Zastavil se, aby sebral modrou osam\u011blou r\u016f\u017ei z ke\u0159e, a zahnul za roh. P\u0159esn\u011b jak doufal, Michael sed\u011bl na lavi\u010dce, obli\u010dej naklon\u011bn\u00fd k nebi. Andreasovi se rozbu\u0161ilo srdce, kdy\u017e si sedl vedle n\u011bj a podal mu r\u016f\u017ei.<\/div>\n
„Nad \u010d\u00edm tak p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161?“ zeptal se se sm\u00edchem, kdy\u017e se Michael usm\u00e1l a p\u0159ijal od n\u011bj kv\u011bt.<\/div>\n
„Myslel jsem na tebe; i kdy\u017e posledn\u00ed dobou je hodn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 naj\u00edt m\u011b, kdy\u017e na tebe ne<\/em>mysl\u00edm,“ p\u0159iznal Michael.<\/div>\n
„Ale to je dob\u0159e, ne?“ zvedl mu Andreas prstem bradu a usm\u00e1l se. „Tak\u00e9 na tebe \u010dasto mysl\u00edm.“<\/div>\n
„Ale n\u011bco moje srdce tr\u00e1p\u00ed, a to, \u017ee to mezi tv\u00fdm a m\u00fdm Lordem je m\u00e9n\u011b ne\u017e ide\u00e1ln\u00ed. Brzy odejde\u0161, a co pak s n\u00e1mi bude?“<\/div>\n
Andreas si povzdychl a oto\u010dil se dop\u0159edu. „Nad t\u00edm tak\u00e9 p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm.“<\/div>\n
„A do\u0161els k n\u011bjak\u00e9mu z\u00e1v\u011bru? J\u00e1 na nic nep\u0159i\u0161el.“ Hr\u00e1l si Michael s modrou r\u016f\u017e\u00ed mezi prsty a povzdychl si. „Pro\u010d si ji pro m\u011b utrhl?“<\/div>\n
„Lad\u00ed ti s vlasy.“<\/div>\n
Michael nakr\u010dil ohniv\u011b \u010derven\u00e9 obo\u010d\u00ed a musel se usm\u00e1t. „Tv\u00e1 slova jsou v\u017edycky tak u\u0161lechtil\u00e1. Tohle d\u011bl\u00e1\u0161 v\u017edycky. Rozesm\u011bje\u0161 m\u011b, i kdy\u017e jsme rozhodnut\u00fd se nesm\u00e1t.“<\/div>\n
„Tak kr\u00e1sn\u00fd obli\u010dej, jako je ten tv\u016fj, by se nem\u011bl mra\u010dit.“<\/div>\n
\n

„Pak mi dej d\u016fvod, pro\u010d bych se m\u011bl usm\u00edvat,“ poprosil naprosto v\u00e1\u017en\u011b Michael.<\/p>\n<\/div>\n

Andreas ho vzal za ruce a jemn\u011b ho pol\u00edbil na kloubky. „Po\u017e\u00e1dal jsem tv\u00e9ho otce o audienci,“ \u0159ekl ti\u0161e.<\/div>\n
Michael vyvalil o\u010di, za\u010dal se sm\u00e1t a vrhnul se Andreasovi do n\u00e1ru\u010de. „V\u00e1\u017en\u011b?“ vydechl. „Nikdy se mi o tom nezm\u00ednil!“<\/div>\n
„\u0158ekl jsem mu, \u017ee ti to chci \u0159\u00edct s\u00e1m. Jen proto, \u017ee u\u017e tu nebudu, to neznamen\u00e1, \u017ee se m\u00e9 city k tob\u011b zm\u011bn\u00ed. St\u00e1le chci, abys byl m\u00fdm chot\u011bm. Jestli si m\u011b vezme\u0161 za man\u017eela.“<\/div>\n
„Ale kde bychom \u017eili?“<\/div>\n
„\u017dil bys se mnou, a p\u0159ipojil se ke mn\u011b v s\u00eddle Madleemu. Andreas byl pon\u011bkud zmaten\u00fd zm\u011bnou chov\u00e1n\u00ed. Michael si povzdychl a op\u0159el se \u010delem o blon\u010f\u00e1kovo rameno.<\/div>\n
„Nev\u00edm, jestli bych byl v s\u00eddle Madleemu \u0161\u0165astn\u00fd. Str\u00e1vil jsem sv\u016fj cel\u00fd \u017eivot jak zam\u011bstnanec Domu Vave.“<\/div>\n
\n

„Lord Gordon je velmi spravedliv\u00fd a velmi shov\u00edvav\u00fd, co se person\u00e1lu t\u00fd\u010de. P\u0159ipojil by ses k Christopherovi s dom\u00e1c\u00edmi pracemi. J\u00e1 bych za\u017e\u00e1dal o vlastn\u00ed d\u016fm pro sluhy, a zajistil bych konkub\u00ednu a m\u011bli bychom vlastn\u00ed d\u00edt\u011b. Byl bys lord z Domu Vericht. Jsme slu\u017eebnick\u00e1 t\u0159\u00edda, ale jsme hrd\u00ed,“ ujistil ho Andreas.<\/p>\n<\/div>\n

„\u017divot s tebou by m\u011b d\u011blal tak \u0161\u0165astn\u00fdm, opravdu. A v\u0161echno to zn\u00ed tak\u2026“ Michal p\u0159estal mluvit a dotkl se Andreasovy tv\u00e1\u0159e. „Mohli by tady pro tebe naj\u00edt m\u00edsto. Je tu spousta pr\u00e1ce, a pro n\u011bkoho jako-„<\/div>\n
„Budu d\u011blat, \u017ee jsi m\u011b nepo\u017e\u00e1dal, abych opustil sv\u00e9ho p\u00e1na,“ p\u0159eru\u0161il ho okam\u017eit\u011b Andreas. „Jsou jako moje rodina.“<\/div>\n
„A pro m\u011b D\u016fm Vave,“ \u0159ekl ti\u0161e Michael. „Ne\u017e\u00e1dal jsem, proto\u017ee bych t\u011b nerespektoval.“<\/div>\n
„Ale zn\u011blo to tak.“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 zkus\u00edm to znovu. Boj\u00edm se opustit m\u00edsto, kter\u00e9 zn\u00e1m tak dlouho. Proto jsem promluvil bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. Ale k B\u00edl\u00e9mu Mo\u0159i bych t\u011b n\u00e1sledoval bez rozm\u00fd\u0161len\u00ed.“<\/div>\n
Andreas znovu chytil Michaela za ruku a p\u0159it\u00e1hl si ho k sob\u011b tak bl\u00edzko, \u017ee se mu zaklesl pod bradu. Ob\u010das mu Michael p\u0159ipom\u00ednal Billa; jemn\u00fd a ochotn\u00fd, a tak p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd. Kdyby nebyli z rozd\u00edln\u00fdch t\u0159\u00edd, byl by jedn\u00edm z n\u00e1padn\u00edk\u016f na Gordonov\u011b dlouh\u00e9m seznamu. „Nepovedu t\u011b nikam, kam m\u011b nebude\u0161 cht\u00edt n\u00e1sledovat,“ \u0159ekl nakonec.<\/div>\n
„Ale kdekoliv jsi ty, tam chci b\u00fdt j\u00e1 tak\u00e9.“<\/div>\n
<\/div>\n
\n

~*~<\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

Bill p\u0159ech\u00e1zel p\u0159ed Infonexem a polo\u017eil si sv\u016fj t\u00e1c s j\u00eddlem na st\u016fl. Byl hladov\u00fd, ale nedok\u00e1zal se p\u0159inutit ochutnat j\u00eddlo, dokud si nezavol\u00e1. Pro\u010d to tak odkl\u00e1dal? Co ho dr\u017eelo od toho, aby zavolal sv\u00e9mu otci?<\/div>\n
Bez \u010dek\u00e1n\u00ed na odpov\u011b\u010f vyto\u010dil hovor na S\u00eddlo Madleemu a sna\u017eil se z\u016fstat klidn\u00fd. Frederick, Andreas\u016fv otec, odpov\u011bd\u011bl na jeho hovor s unaven\u00fdm, ale p\u0159\u00edjemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Lorde Bille<\/em>,„<\/em> zaradoval se, „dobr\u00e9 r\u00e1no.“<\/em><\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, Fredericku. Je m\u016fj otec doma nebo na lod\u011bnic\u00edch?“<\/div>\n
„Je ve sv\u00e9m Slune\u010dn\u00edm Pokoji. Hned v\u00e1s p\u0159epoj\u00edm.“<\/em><\/div>\n
\n

„D\u011bkuji.“ Bill se chv\u00edli t\u0159\u00e1sl, ne\u017e znak Domu Madleemu zmizel a objevil se ustaran\u00fd obli\u010dej jeho otce.<\/p>\n<\/div>\n

„Ot\u010de,“ vydechl. „Dobr\u00e9 r\u00e1no.“<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, Bille. Vypad\u00e1\u0161 unaven\u011b.“<\/em><\/div>\n
„Okolnosti se ukazuj\u00ed v t\u011bch nejnep\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00edch m\u00edstech,“ zamumlal Bill. „P\u0159\u00e1l bych si, abych mohl \u0159\u00edct, \u017ee vol\u00e1m, jen abychom si popov\u00eddali, ale je tu n\u011bco v\u00e1\u017en\u00e9ho.“<\/div>\n
„Oh?“<\/em><\/div>\n
„Dorazil Strom Vzpom\u00ednek Gener\u00e1la Bushida.“<\/div>\n
Gordon vypadal p\u0159ekvapen\u011b. „Opravdu? Do s\u00eddla Vave?“<\/em> Bill p\u0159ik\u00fdvl. „To je ne\u0161t\u011bst\u00ed.“<\/em> Vydechl. „Jak to vzal Tom?“<\/em><\/div>\n
„\u2026Ne dob\u0159e,“ p\u0159iznal Bill.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee bych se mu divil<\/em>.“<\/div>\n
\n

„Ani j\u00e1 ne.“<\/p>\n<\/div>\n

Nastalo nep\u0159\u00edjemn\u00e9 ticho, ne\u017e si Gordon odka\u0161lal a povzdychl si. „Mus\u00edme uct\u00edt jeho pam\u00e1tku.“<\/em> Bill vid\u011bl, jak se mu zaleskly o\u010di steskem. „Pro to, jak padl p\u0159ed smrt\u00ed, v\u00fd\u0161e, z kter\u00e9 spadl, si zaslou\u017e\u00ed b\u00fdt oslavov\u00e1na.“<\/em> Gordon se zamra\u010den\u011b pod\u00edval na sv\u00e9ho syna. „Kde je te\u010f?“<\/em><\/div>\n
„Nem\u011bl jsem to kam d\u00e1t. Je to\u2026 na druh\u00e9 stran\u011b pokoje.“ Bill str\u00e1vil v\u011bt\u0161inu noci t\u00edm, \u017ee z\u00edral na rostlinu, nic nec\u00edtil. P\u0159i\u0161lo r\u00e1no a on c\u00edtil, jako by se mu v\u0161echna t\u00edha us\u00eddlila v rukou, nohou a hlav\u011b. Nic se necht\u011blo pohnout bez n\u00e1le\u017eit\u00e9ho \u00fasil\u00ed.<\/div>\n
„To nevypov\u00edd\u00e1 hezky o v\u00e1le\u010dn\u00e9m Gener\u00e1lovi nebo smrti Domu Rao. Zasad\u00edm ho.“<\/em><\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl. „S\u00e1m ti ho doru\u010d\u00edm.“<\/div>\n
Gordon p\u0159ik\u00fdvl, a zastavil se; jeho v\u00fdraz vypadal skoro zasn\u011bn\u011b, a Bill poznal kr\u00e1tk\u00fd moment doprov\u00e1zen\u00fd jasnovidn\u00fdm z\u00e1bleskem. „R\u00e1d bych, abys ho zasadil se mnou,“<\/em> \u0159ekl nakonec.<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee by to bylo moudr\u00e9.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1, dokud nenabere\u0161 schopnost rozpozn\u00e1vat, co je \u0161patn\u00e9 a co ne, bys m\u011bl poslouchat sv\u00e9ho otce,“<\/em> obo\u0159il se na n\u011bj Gordon.<\/div>\n
Bill zbledl a rychle p\u0159ik\u00fdvl. „Ano, ot\u010de. Mysl\u00edm, \u017ee pak nastane \u010das, kdybychom si m\u011bli promluvit o budouc\u00edch pl\u00e1nech.“<\/div>\n
„U\u017e jen p\u00e1r t\u00fddn\u016f, ne\u017e se nadobro vr\u00e1t\u00ed\u0161 dom\u016f.“<\/em><\/div>\n
„Ano, ot\u010de.“<\/div>\n
Gordon si znovu povzdychl a p\u0159imhou\u0159il o\u010di. „Pros\u00edm, sn\u011bz n\u011bco. Tv\u00e9 zdrav\u00ed je\u0161t\u011b nen\u00ed pln\u011b zp\u00e1tky. Nem\u016f\u017eu t\u011b znovu ztratit.“<\/em><\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a poklonil se, a kdy\u017e znovu zvedl hlavu, Infonexus byl \u010dern\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
\n

~*~<\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

Billova pozornost, poprv\u00e9 od p\u0159ijet\u00ed don\u00e1\u0161ky nebyla soust\u0159ed\u011bna na strom.<\/div>\n
\n

Andreas sv\u00e9ho p\u00e1na pozoroval koutkem oka, skl\u00e1dal oble\u010den\u00ed, jak mu bylo na\u0159\u00edzeno. U\u017e jen p\u00e1r t\u00fddn\u016f, ne\u017e v\u0161e bude muset Billovi zabalit. A\u017e bude kaldev<\/em> u konce. Bill zna\u010dn\u011b v\u00e1hal, jestli si m\u00e1 oble\u010den\u00ed vz\u00edt, ne\u017e mu Andreas p\u0159ipomn\u011bl, \u017ee u\u017e nem\u00e1 nic, s \u010d\u00edm do Domu Vave p\u0159ijel. To v\u0161e vzal ohe\u0148. Bill podivn\u011b p\u0159ik\u00fdvl a Andreas p\u0159em\u00fd\u0161lel, ne poprv\u00e9, jestli Bill v ohni neztratil i posledn\u00ed kousek sv\u00e9ho star\u00e9ho j\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n

Te\u010f, Bill zamy\u0161len\u011b p\u0159ech\u00e1zel po pokoji, p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl rukou po stanici Infonexu, p\u0159es zdi a \u0161atn\u00ed sk\u0159\u00ed\u0148, p\u0159es v\u0161e krom\u011b stromu. V\u0161echno, co pat\u0159ilo Domu Vave. Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, opou\u0161t\u011bt m\u00edsto, o kter\u00e9m v\u00edte, \u017ee se tam u\u017e nikdy nevr\u00e1t\u00edte. \u017de nesm\u00edte z\u016fstat.<\/div>\n
Opustit Toma.<\/div>\n
Bill my\u0161lenkami zabloudil k Tomovi, p\u0159em\u00fd\u0161lel, co d\u011bl\u00e1, jak ho musel p\u0159\u00edchod stromu ranit. P\u0159\u00e1l si, aby mu Tom dovolil k n\u011bmu j\u00edt a ut\u011b\u0161it ho. Ale dokonce i Bill si uv\u011bdomil, jak nemo\u017en\u00e9 to je.<\/div>\n
Bill byl t\u00edm probl\u00e9mem.<\/div>\n
A nebude mu d\u00e1na \u0161ance to napravit.<\/div>\n
Bill si povzdychl, spustil ruku z oblouku ve zdi, pod\u00edval se na strom, kter\u00fd byl te\u010f v jeho zorn\u00e9m poli. P\u0159ejel prsty po k\u0159ehk\u00e9m r\u016f\u017eov\u00e9m kv\u011btu, pustil ho a pod\u00edval se na stanici, kde le\u017eel dopis.<\/div>\n
\n

Mo\u017en\u00e1, \u017ee kdysi m\u011bl sv\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n

„\u010cetls ho?“<\/div>\n
Bill zamrkal, pod\u00edval se na Andrease, kter\u00fd st\u00e1le pracoval.<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl.<\/div>\n
„A bude\u0161?“<\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
Andreas se neptal kdy. A to bylo v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
Bill nev\u011bd\u011bl kdy.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Little Muse & Majestrix<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
original<\/strong><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix & Little Muse \u00a0 Vonn\u00e9 vzpom\u00ednky Michael sp\u011bchal \u0161irok\u00fdmi chodbami s\u00eddla Vave, mra\u010dil se, v jeho kroc\u00edch byla zna\u010dn\u00e1 m\u00edra popuzenosti. V\u016fbec nebyl pot\u011b\u0161en\u00fd, \u017ee mu n\u011bkdo p\u0159eru\u0161il jeho pr\u00e1ci. Skon\u010dit pozd\u011bji znamenalo vid\u011bt Andrease pozd\u011bji, a jejich \u010das byl<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[434],"tags":[],"class_list":["post-8365","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-a-broken-hallelujah"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8365","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8365"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8365\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79440768,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8365\/revisions\/79440768"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8365"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8365"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8365"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}