{"id":8377,"date":"2011-06-25T15:30:00","date_gmt":"2011-06-25T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8355"},"modified":"2011-06-25T15:30:00","modified_gmt":"2011-06-25T14:30:00","slug":"who-am-i-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/06\/25\/who-am-i-16\/","title":{"rendered":"Who am I? 16."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Vejdu do vchodu, a i kdy\u017e je u\u017e po des\u00e1t\u00e9 hodin\u011b, rozsv\u00edt\u00edm a rozb\u011bhnu se po schodech a\u017e do \u010dtvrt\u00e9ho patra. Jakmile zastav\u00edm u jeho dve\u0159\u00ed, za\u010dnu zvonit. Netrv\u00e1 to p\u0159\u00edli\u0161 dlouho a otev\u0159ou se dve\u0159e. V nich stoj\u00ed Bill, ji\u017e vykoupan\u00fd, jen v \u017eupanu a kouk\u00e1 se na m\u011b. Rty m\u00e1 pootev\u0159en\u00e9. Ud\u011bl\u00e1 krok dozadu. Ur\u010dit\u011b vypad\u00e1m jako jeho nejhor\u0161\u00ed no\u010dn\u00ed m\u016fra. Z vlas\u016f i z oble\u010den\u00ed mi kape voda, o\u010di m\u00e1m rud\u00e9 od pl\u00e1\u010de a spla\u0161en\u011b vydechuji.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Tak stra\u0161n\u011b m\u011b mrz\u00ed, co jsem ti ud\u011blal,“ za\u010dnu hned mluvit p\u0159es n\u00e1val vzlyk\u016f. Mo\u017en\u00e1 mi ani nen\u00ed rozum\u011bt, proto\u017ee ani nemohu po\u0159\u00e1dn\u011b d\u00fdchat. Kone\u010dn\u011b ho vid\u00edm, tolik mu to slu\u0161\u00ed a j\u00e1 tu stoj\u00edm jako naprost\u00fd debil. „Kdybych nemusel, nikdy bych to, Bille, neud\u011blal. Robert mi vyhro\u017eoval, \u017ee pokud se budeme d\u00e1l tahat, tak ubl\u00ed\u017e\u00ed tob\u011b i m\u00e9 rodin\u011b. \u0158ekl jsem mu to nejhor\u0161\u00ed a ka\u017edou chv\u00edli m\u011b asi najdou a zast\u0159el\u00ed, ale musel jsem ti to \u0159\u00edct. Necht\u011bl jsem ti nikdy ubl\u00ed\u017eit. Omlouv\u00e1m se,“ vzlyk\u00e1m d\u00e1l a kouk\u00e1m na n\u011bj. Bill na m\u011b kouk\u00e1 d\u00e1l. Za\u010dnou se mu hrnout slzy do o\u010d\u00ed. Jednou rukou se op\u0159e o futra dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Tomi,“ vydechne a vzt\u00e1hne ke mn\u011b ruku, jako by m\u011b cht\u011bl pohladit.<\/div>\n
„Je mi l\u00edto, \u017ee to takhle dopadlo, ale te\u010f u\u017e m\u016f\u017eu s klidem um\u0159\u00edt. A\u0165 m\u011b klidn\u011b zabijou. Jen jsem ti cht\u011bl \u0159\u00edct, pro\u010d jsem to ud\u011blal. Nesn\u00e1\u0161\u00edm se za to a vy\u010d\u00edt\u00e1m si to, ale\u2026 to je jedno. Cht\u011bl jsem ti \u0159\u00edct, \u017ee t\u011b m\u00e1m, Bille, opravdu r\u00e1d a z\u00e1le\u017e\u00ed mi na tob\u011b. Douf\u00e1m, \u017ee jednoho dne mi prost\u011b odpust\u00ed\u0161 a p\u0159ijde\u0161 mi aspo\u0148 na poh\u0159eb,“ za\u010dnu si ot\u00edrat tv\u00e1\u0159e, ale stejn\u011b to nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd smysl. Z o\u010d\u00ed i z vlas\u016f mi te\u010dou dal\u0161\u00ed kapky vody. Vlastn\u011b je mi jedno, jak tragicky te\u010f asi vypad\u00e1m. Je mi jedno, \u017ee ka\u017edou chv\u00edli sem nejsp\u00ed\u0161 vtrhnou v\u0161ichni z klubu a odst\u0159el\u00ed m\u011b. Hlavn\u00ed je, \u017ee kone\u010dn\u011b zn\u00e1 pravdu. Budu hrd\u00fd na to, jak\u00fdm zp\u016fsobem um\u0159u, a budu spokojen\u00fd, \u017ee Bill je to posledn\u00ed, co m\u016f\u017eu vid\u011bt.<\/em><\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
„Ne, ne, takhle nemluv,“ ud\u011bl\u00e1 p\u00e1r krok\u016f ke mn\u011b, „je to \u0161\u00edlen\u00e9, tak \u0161\u00edlen\u00e9. Ale to zvl\u00e1dneme,“ ot\u0159e mi tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Tak moc m\u011b to mrz\u00ed, Bille,“ zakrout\u00edm hlavou a d\u00e1l vzlyk\u00e1m. Znovu a znovu vid\u00edm jeho tv\u00e1\u0159, kdy\u017e jsem ho opou\u0161t\u011bl v tom pokoji. Vid\u00edm ka\u017edou emoci na jeho tv\u00e1\u0159i, jak jsem mu ubli\u017eoval.<\/div>\n
„Poj\u010f, poj\u010f d\u00e1l\u2026“ \u0161eptne a chytne m\u011b za ruku. Pak odstoup\u00ed a uvoln\u00ed mi cestu, abych mohl vej\u00edt d\u00e1l. „Je pozd\u011b, v\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„N-ne\u2026 J\u00e1\u2026 jsem mokr\u00fd a nav\u00edc\u2026 nechci, aby ti n\u011bjak ubl\u00ed\u017eili,“ odm\u00edtnu a usilovn\u011b krout\u00edm hlavou. Nedopust\u00edm, aby mu ubl\u00ed\u017eili, kdy\u017e jsem se ho sna\u017eil dote\u010f chr\u00e1nit. Neud\u011bl\u00e1m z\u00e1sadn\u00ed chybu po tom v\u0161em.<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ po\u0161ept\u00e1. Kouk\u00e1 na m\u011b, m\u00e1 tak uplakan\u00e9 o\u010di. Kdy\u017e tam d\u00e1l jen tak stoj\u00edm a p\u0159em\u00edt\u00e1m nad t\u00edm, zdali m\u00e1m nebo ne, prost\u011b m\u011b za ruku vt\u00e1hne dovnit\u0159 a zav\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, po\u010dkej. Ne\u2026 to v\u00e1\u017en\u011b nejde,“ sna\u017e\u00edm se br\u00e1nit.<\/div>\n
„P\u0161\u0161t,“ \u0159ekne jen a zav\u0159e za n\u00e1mi dve\u0159e. „Chci si s tebou promluvit\u2026 v klidu promluvit. Svl\u00e9kni si ty mokr\u00e9 v\u011bci a j\u00e1 ti to d\u00e1m aspo\u0148 tro\u0161ku osu\u0161it a\u2026 p\u016fj\u010d\u00edm ti n\u011bco na sebe. Posa\u010f se.“ Vede m\u011b do ob\u00fdvac\u00edho pokoje. Sna\u017e\u00edm se protestovat. Sakra, Tome, skoro cel\u00fd m\u011bs\u00edc jsi ho nevid\u011bl. P\u0159esn\u011b po tomhle jsi tou\u017eil, tak p\u0159esta\u0148 d\u011blat tlaky. Bu\u010f r\u00e1d, \u017ee s n\u00edm m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt.<\/em> Nakonec se tedy vzd\u00e1m a pomalu kr\u00e1\u010d\u00edm za n\u00edm.<\/div>\n
„Sundej si tu mikinu, nebo nastydne\u0161.“ Sotva to do\u0159ekne, u\u017e ji ze m\u011b stahuje. Hned ji jde d\u00e1t do koupelny. Kdy\u017e se vr\u00e1t\u00ed, zapne v\u00edc topen\u00ed. „Hlavn\u011b a\u0165 je ti teplo,“ \u0161eptne a p\u0159isedne si ke mn\u011b. Jen na m\u011b up\u0159en\u011b kouk\u00e1. Najednou nev\u00edm, co d\u011blat a co \u0159\u00edct. Ztratil jsem nit. Jenom se mu pod\u00edv\u00e1m do o\u010d\u00ed. Po\u0159\u00e1d je tak kr\u00e1sn\u00fd jak\u00e9ho si ho pamatuji. Ty idiote, nevid\u011bli jste se necel\u00fd m\u011bs\u00edc. Ne p\u011bt let, abys mohl posoudit, jestli u\u017e nem\u00e1 vr\u00e1sky.<\/em><\/div>\n
„Ty r\u016f\u017ee\u2026 To ty?“ zept\u00e1 se potichu. Jenom p\u0159ik\u00fdvnu a sklop\u00edm hlavu. Za\u010dnu v prstech \u017emoulat triko a kousat si ret. Co m\u00e1m d\u011blat? Zase se omlouvat nebo mu za\u010d\u00edt n\u011bco vysv\u011btlovat? Mo\u017en\u00e1 o to ani nestoj\u00ed. Vzal m\u011b dovnit\u0159 jen z l\u00edtosti. On je takov\u00fd dobr\u00e1k, \u017ee bych tomu i v\u011b\u0159il.<\/p>\n<\/div>\n
„Jak jsi p\u0159i\u0161el na \u017elutou?“<\/div>\n
„No\u2026“ lehce se nad t\u00edm pousm\u011bji. „Po tom ve\u010deru se Sergejem jsem za tebou p\u0159i\u0161el do \u0161atny. M\u011bl jsi tam \u017elut\u00e9 r\u016f\u017ee na stole ve v\u00e1ze. Doufal jsem, \u017ee jsou tvoje a ne n\u011bkoho z holek.“<\/div>\n
„Byly moje,“ k\u00fdvne. „Pro\u010d jsi to ten ve\u010der ud\u011blal, Tome? Pro\u010d jsi mi n\u011bco ne\u0159ekl? Pochopil bych to, ode\u0161el bych, nechal bych t\u011b b\u00fdt,“ za\u010dne vzlykat smutn\u011b.<\/div>\n
„Kdy\u017e ti \u0159eknu, \u017ee mi to p\u0159ik\u00e1zal Robert, uv\u011b\u0159\u00ed\u0161 tomu?“ za\u0161ept\u00e1m a rad\u011bji za\u010dnu pozorovat podlahu. Tomu neuv\u011b\u0159\u00ed. \u0158ekne si, \u017ee si vym\u00fd\u0161l\u00edm a jen si s n\u00edm znovu chci hr\u00e1t.<\/em><\/div>\n
I Bill odvr\u00e1t\u00ed pohled. „Pro\u010d to ud\u011blal?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm\u2026 Po\u0159\u00e1d mi vtloukal do hlavy, \u017ee m\u00e1m na n\u011bkoho lep\u0161\u00edho, ne\u017e jsi ty,“ zakrout\u00edm hlavou a na chv\u00edli se odml\u010d\u00edm. „Kdy\u017e jsem se vr\u00e1til z Ameriky, byl u m\u011b doma a \u010dekal tam. Sna\u017eil se m\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dit, abych to mezi n\u00e1mi skon\u010dil dobrovoln\u011b, a kdy\u017e jsem se br\u00e1nil, \u0159ekl, \u017ee jestli to neud\u011bl\u00e1m, ne\u0161\u0165astnou n\u00e1hodou se stane n\u011bco tob\u011b i moj\u00ed rodin\u011b,“ \u0159eknu potichu a zav\u0159u o\u010di. „V noci jsem o tom potom p\u0159em\u00fd\u0161lel a\u2026 rad\u011bji jsem ud\u011blal, co cht\u011bl. Necht\u011bl jsem, aby se stalo n\u011bco tob\u011b nebo jim. \u0158ekl mi podm\u00ednky, abych vyu\u017eil v\u0161eho, \u010deho m\u016f\u017eu a pak si z tebe prost\u011b jen ud\u011blal kurvu. Pr\u00fd m\u011b tak bude\u0161 nen\u00e1vid\u011bt je\u0161t\u011b v\u00edc a d\u00e1\u0161 mi nav\u017edycky pokoj. Necht\u011bl jsem to, ale\u2026 nic jin\u00e9ho mi nezbylo, pokud jsem v\u0161echny cht\u011bl udr\u017eet na\u017eivu.“ Stejn\u011b mi ur\u010dit\u011b neuv\u011b\u0159\u00ed. Tohle se podle n\u011bj ur\u010dit\u011b d\u011bje jenom ve filmech. Nev\u00ed, jak doopravdy tohle chod\u00ed.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Bill jen smutn\u011b sv\u011bs\u00ed hlavu a semkne rty pevn\u011b k sob\u011b.<\/div>\n
„Bo\u017ee,“ vydechne t\u011b\u017ece. „J\u00e1 ho tak\u2026 tak nen\u00e1vid\u00edm,“ zatne nehty do pohovky. „Jak jen mohl?! Zatracen\u011b, to proto \u0159\u00edkal to, co \u0159\u00edkal, kdy\u017e jsem odch\u00e1zel. Hajzl zasranej!“<\/div>\n
„Co \u0159ekl?“ zept\u00e1m se udiven\u011b.<\/div>\n
„\u017de odch\u00e1z\u00edm kv\u016fli tob\u011b a vysm\u00edval se mi.“<\/div>\n
„V tom pokoji byla kamera. Cht\u011bl si n\u00e1s ohl\u00eddat. Za to\u2026 nem\u016f\u017ee\u0161. M\u016f\u017eu za to j\u00e1. V\u0161echno jsem\u2026 posral,“ zavrt\u00edm hlavou a znovu si s povzdechem schov\u00e1m obli\u010dej do dlan\u00ed. V o\u010d\u00edch c\u00edt\u00edm dal\u0161\u00ed slzy, ale dok\u00e1\u017eu je ovl\u00e1dnout.<\/div>\n
„On\u2026 on se d\u00edval?“ vyhrkne ze sebe pohor\u0161en\u011b. Prohr\u00e1bne si vlasy a narovn\u00e1 se. „Ne, nem\u016f\u017ee\u0161 za to. Ale aspo\u0148 kdybys mi n\u011bco nazna\u010dil. Bolelo to, tolik to bolelo,“ neudr\u017e\u00ed to a rozpl\u00e1\u010de se. Ne moc, proto\u017ee to dr\u017e\u00ed, ale n\u011bjak\u00e1 ta slzi\u010dka mu uk\u00e1pne.<\/div>\n
„\u2026v\u017edy\u0165 jsem t\u011b prosil, abys dal v\u00fdpov\u011b\u010f\u2026 okam\u017eitou,“ za\u0161ept\u00e1m a rad\u0161i sleduji zem.<\/div>\n
„V ten okam\u017eik mi to nep\u0159i\u0161lo asi moc jako nazna\u010den\u00ed. Omlouv\u00e1m se.“ Tolik se sna\u017e\u00ed si kr\u00fdt obli\u010dej, neust\u00e1le si ot\u00edr\u00e1 o\u010di. „Nech\u00e1pal jsem t\u011b. Nerozum\u011bl jsem tv\u00e9mu chov\u00e1n\u00ed. Myslel jsem si, \u017ee sis jednodu\u0161e pohr\u00e1l a \u0161el, ale n\u011bco mi v tom nehr\u00e1lo. Tu noc\u2026 co se to stalo, pro m\u011b v\u0161echno skon\u010dilo.“<\/div>\n
Jen Billa se slzami v o\u010d\u00edch pozoruji.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee to neomlouv\u00e1 m\u00e9 chov\u00e1n\u00ed, ale\u2026 moc na v\u00fdb\u011br jsem nem\u011bl. Robert p\u0159edem dal do toho pokoje kameru. \u0158ekl mi pl\u00e1n. M\u011bl jsem t\u011b vysloven\u011b „vo\u0161ukat“, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee na to jsem slaboch, tak\u017ee se spokojil s kou\u0159en\u00edm. Cht\u011bl se d\u00edvat, jak ti prost\u011b ubli\u017euji. On\u2026 vy\u017e\u00edv\u00e1 se v tom. J\u00e1\u2026 sna\u017eil jsem se ti n\u011bco nazna\u010dit t\u00edm, abys dal ihned v\u00fdpov\u011b\u010f. Doufal jsem, \u017ee pokud ji opravdu p\u016fjde\u0161 d\u00e1t, bude konec. Sice by mi za to Robert nejsp\u00ed\u0161 ust\u0159elil n\u011bjakou kon\u010detinu, ale st\u00e1lo by mi to za to, abych ti nemusel ubli\u017eovat. Jenom\u017ee tys\u2026 tys nic nech\u00e1pal a tak\u2026 se jeho pl\u00e1n vyda\u0159il do posledn\u00edho detailu,“ vydechnu a nerv\u00f3zn\u011b si hraji s prsty.<\/div>\n
Bill jen zt\u011b\u017eka vydechne. „Jsem idiot,“ vzlykne.<\/div>\n
„Nemohlo t\u011b to napadnout,“ za\u0161ept\u00e1m. M\u00e1m d\u011bsnou pot\u0159ebu ho pohladit a obejmout, ale na posledn\u00ed chv\u00edli ruku st\u00e1hnu a povzdechnu. Stejn\u011b by obejmout necht\u011bl.<\/em><\/div>\n
„Ale ano, mohlo. Jen\u017ee jsem byl zaslepen\u00fd. Ten ve\u010der jsem byl tak \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee jsme spolu, \u017ee t\u011b m\u00e1m u sebe. A pak\u2026 rozplynul ses mi jako sen. Prost\u011b jsem si \u0159ekl, \u017ee je konec, \u017ee t\u011b u\u017e nikdy neuvid\u00edm. P\u0159est\u00e1val jsem doufat a v\u011b\u0159it. A te\u010f\u2026 se tu objev\u00ed\u0161.“ A je to tady.<\/em><\/div>\n
„\u2026promi\u0148, m\u00e1\u0161 pravdu. Nejsp\u00ed\u0161 bych m\u011bl j\u00edt,“ \u0159eknu ti\u0161e a zvednu se.<\/div>\n
„Ne, Tome, tak to nemysl\u00edm. Posa\u010f se, pros\u00edm,“ pod\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ne, j\u00e1\u2026 v\u00e1\u017en\u011b bych m\u011bl, Bille, j\u00edt. \u0158ekl jsem Robertovi opravdu hnusn\u00e9 v\u011bci a ka\u017edou vte\u0159inu o\u010dek\u00e1v\u00e1m, \u017ee se rozlet\u00ed dve\u0159e a n\u011bkdo z chlap\u016f m\u011b p\u0159ijde zast\u0159elit. Nechci t\u00edm ohrozit i tebe, kdy\u017e jsem t\u011b a\u017e dote\u010f tak usilovn\u011b chr\u00e1nil,“ povzdechnu. \u0158\u00edk\u00e1 se mi to t\u011b\u017eko, ale opravdu bude nejlep\u0161\u00ed, kdy\u017e p\u016fjdu, i p\u0159esto, \u017ee se mi tak stra\u0161n\u011b moc od n\u011bj nechce.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„A pro\u010d jsi to d\u011blal? Pro\u010d, Tome?“ zvedne se tak\u00e9. „Te\u010f to p\u0159ece nevzd\u00e1\u0161. A ani j\u00e1 ne. Nechci, abychom to vzdali. Nesm\u00ed ti nic ud\u011blat. Nav\u00edc, on p\u0159ece nev\u00ed, kde bydl\u00edm, ne?“ ud\u011bl\u00e1 krok ke mn\u011b a pozvedne ke mn\u011b ruku.<\/div>\n
„Bille, nen\u00ed a\u017e tak t\u011b\u017ek\u00e9 od n\u011bkoho z\u00edskat informace. Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee jsem si tvoji pr\u00e1ci vyp\u00edskal z prstu?“ zakrout\u00edm s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem hlavou. Je tak naivn\u00ed a nevinn\u00fd. Opravdu nem\u00e1 nejmen\u0161\u00ed pon\u011bt\u00ed o tom, v \u010dem pracoval a v \u010dem mus\u00edm pracovat j\u00e1. Je to a\u017e roztomil\u00e9.<\/em><\/div>\n
„To je taky pravda. A v\u016fbec, jak jsi to zjistil, hm?“ p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed se ke mn\u011b bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Za slu\u0161n\u00e9 pen\u00edze ti v\u017edycky n\u011bkdo zjist\u00ed informace, kter\u00e9 pot\u0159ebuje\u0161,“ pokr\u010d\u00edm rameny a omluvn\u011b se pousm\u011bji. Bill zakrout\u00ed nech\u00e1pav\u011b hlavi\u010dkou.<\/div>\n
„To nen\u00ed moc slu\u0161n\u00e9,“ tro\u0161ku se pousm\u011bje. A\u017e po chv\u00edli ticha se na m\u011b zase pod\u00edv\u00e1. „Stra\u0161n\u011b jsi mi chyb\u011bl. A jsem neuv\u011b\u0159iteln\u011b r\u00e1d, \u017ee jsi p\u0159i\u0161el.“<\/div>\n
„U\u017e jsem to nevydr\u017eel,“ p\u0159izn\u00e1m ti\u0161e.<\/div>\n
Sklop\u00ed hlavu a kouk\u00e1 se do zem\u011b. „Nen\u00ed ti zima?“<\/div>\n
„To je v pohod\u011b,“ m\u00e1vnu jen rukou. Zd\u00e1 se mi to nebo je tohle opravdu trapn\u00fd okam\u017eik?<\/div>\n
„Ne, nen\u00ed. D\u00e1m ti n\u011bco na sebe, po\u010dkej,“ \u0161eptne a rozejde se k sob\u011b do pokoje. Potichu ho n\u00e1sleduji. Hned dob\u011bhne ke sk\u0159\u00edni. Vynd\u00e1 mi voln\u011bj\u0161\u00ed \u010dern\u00e9 triko a \u0161edou mikinu.<\/div>\n
„Na,“ pod\u00e1 mi to, „a je\u0161t\u011b ti dob\u011bhnu pro ru\u010dn\u00edk, po\u010dkej,“ odb\u011bhne pro zm\u011bnu do koupelny.<\/div>\n
„Bille, to v\u00e1\u017en\u011b nen\u00ed nutn\u00e9,“ povzdechnu, ale stejn\u011b u\u017e je pry\u010d. Jen tak z\u016fstanu st\u00e1t v jeho lo\u017enici. Porozhl\u00e9dnu se. Mus\u00edm uznat, \u017ee to tu m\u00e1 fakt hezky \u00fatuln\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Po chvilce Bill p\u0159ijde s velkou osu\u0161kou. Hned mi ji pod\u00e1 a je\u0161t\u011b mi p\u0159i tom za\u010dne tro\u0161ku ot\u00edrat krk a tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Kdybys cht\u011bl j\u00edt do sprchy, nen\u00ed probl\u00e9m. Nebo chce\u0161 uva\u0159it \u010daj, k\u00e1vu? Nechce\u0161 n\u011bco k j\u00eddlu?“ Po\u0159\u00e1d se tak starostliv\u011b pt\u00e1 a up\u00edn\u00e1 na m\u011b zrak.<\/div>\n
„Bille, jsi v\u00e1\u017en\u011b hodn\u00fd a j\u00e1 si toho v\u00e1\u017e\u00edm, ale m\u011bl bych j\u00edt,“ p\u0159ichyt\u00edm ho jemn\u011b za ruku, kterou se mi sna\u017e\u00ed ut\u0159\u00edt krk. Zad\u00edv\u00e1m se mu do \u010dokol\u00e1dek.<\/div>\n
„Neodch\u00e1zej, pros\u00edm t\u011b, neodch\u00e1zej,“ skoro a\u017e zak\u0148u\u010d\u00ed. „J\u00e1 t\u011b tu nem\u016f\u017eu dr\u017eet, ale kdy\u017e p\u016fjde\u0161 n\u011bkam ven, m\u016f\u017eou t\u011b n\u011bkde chytit. Bu\u010f rad\u011bji tady. J\u00e1\u2026 j\u00e1 t\u011b nech\u00e1m sp\u00e1t i tady. P\u016fjdu do ob\u00fdv\u00e1ku. J\u00e1 m\u00e1m strach,“ po\u0161ept\u00e1 smutn\u011b. Bo\u017ee m\u016fj\u2026 Tohle\u2026 tohle na n\u011bm miluju, opravdu moc miluju.<\/em><\/div>\n
„Bille,“ za\u0161ept\u00e1m a opravdu opatrn\u011b vezmu do dlan\u00ed jeho tv\u00e1\u0159, jako kdyby to byla ta nejcenn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc na sv\u011bt\u011b. Pro m\u011b asi i je.<\/em> „Nemus\u00ed\u0161 se b\u00e1t. O m\u011b ur\u010dit\u011b ne\u2026“<\/div>\n
„Ale boj\u00edm. A v\u00edc, ne\u017e si mysl\u00ed\u0161,“ skoro a\u017e \u0161ept\u00e1. D\u00edv\u00e1 se na m\u011b tak v\u011brn\u011b a oddan\u011b. Vydechnu a jen ho palcem prav\u00e9 ruky jemn\u011b hlad\u00edm po tv\u00e1\u0159i, p\u0159i\u010dem\u017e se mu d\u00edv\u00e1m do o\u010d\u00ed. M\u00e1m pocit, jako bych se v nich mohl snad ka\u017edou chv\u00edli utopit. Tro\u0161ku se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm. Tak moc ho chci pol\u00edbit, i kdy\u017e si nejsem jist\u00fd, zda je to dobr\u00fd n\u00e1pad nebo o to aspo\u0148 trochu po\u0159\u00e1d stoj\u00ed. Nerv\u00f3zn\u011b oddechne a pootev\u0159e rty. Je rozechv\u011bl\u00fd. Po\u0159\u00e1d se tak n\u011bjak asi boj\u00ed. Ale tro\u0161ku se p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed taky. Ne, to nem\u016f\u017ee\u0161, Tome. Tolik jsi mu ubl\u00ed\u017eil. Nesm\u00ed\u0161 to znovu dopustit. Nem\u016f\u017ee\u0161 to ud\u011blat. U\u017e ne.<\/em> Polknu, pomalu ho pust\u00edm a odd\u00e1l\u00edm se. Tak je to spr\u00e1vn\u00e9.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„P\u0159evl\u00e9kni se, pros\u00edm. Pokud p\u016fjde\u0161, i tak si to vezmi na sebe. Pr\u0161et snad p\u0159estane,“ sklop\u00ed o\u010di a za\u010dne se ot\u00e1\u010det z\u00e1dy, aby to nevypadalo, \u017ee se bude d\u00edvat. Odlo\u017e\u00edm v\u011bci na jeho postel. Pohlad\u00edm ho po ramen\u011b a pomalu ho obejdu.<\/div>\n
„Mrz\u00ed m\u011b, co se stalo, a v\u00edm, \u017ee u\u017e to nikdy nevr\u00e1t\u00edm. Jen jsem cht\u011bl, abys v\u011bd\u011bl pravdu. A to jedin\u00e9, co od tebe chci, je to, abys mi odpustil, pokud m\u016f\u017ee\u0161. Nem\u016f\u017eu \u017e\u00e1dat nic v\u00edc\u2026“ Pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee pravdu zn\u00e1m, ale j\u00e1 se na tebe nezlob\u00edm. Ch\u00e1pu to. Nem\u00e1m ti co odpou\u0161t\u011bt. Ud\u011blal jsi to pro moje dobro, pro dobro tvoj\u00ed rodiny. Ud\u011blal jsi spr\u00e1vnou v\u011bc, Tomi.“<\/div>\n
Jen nepatrn\u011b p\u0159ik\u00fdvnu. „Ale zni\u010dil jsem t\u00edm v\u0161e, co bylo mezi n\u00e1mi\u2026“<\/div>\n
„Jak vid\u00ed\u0161 to\u2026 co mezi n\u00e1mi bylo?“ Hled\u00ed mi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 za\u010d\u00e1tek\u2026 vztahu,“ za\u0161ept\u00e1m nejist\u011b. „Bylo to n\u011bco\u2026 siln\u00e9ho. A Bille, to, co jsem ti \u0159ekl v tom pokoji, to\u2026 jsem myslel v\u0161echno v\u00e1\u017en\u011b. Opravdu.“<\/div>\n
„A pro\u010d si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsi to zni\u010dil? Z tebe ten siln\u00fd pocit zmizel?“<\/div>\n
„Ne,“ zavrt\u00edm hlavou, „ale mysl\u00edm, \u017ee z tebe ano,“ \u0159eknu nejist\u011b a prohl\u00ed\u017e\u00edm si ho. Mo\u017en\u00e1 nezmizel, ale ur\u010dit\u011b zesl\u00e1bnul. Je\u2026 jin\u00fd. Ale co jsem vlastn\u011b mohl \u010dekat. V\u017edy\u0165 jsem mu ubl\u00ed\u017eil.<\/p>\n<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 si to \u0161patn\u011b,“ odv\u011bt\u00ed. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych se tolik tr\u00e1pil? \u017de bych reagoval tak, jak reaguju?“ Jak reaguje? Asi jsem slep\u00fd, ale zat\u00edm mi p\u0159ipad\u00e1 jen\u2026 zmaten\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Nev\u00edm,“ hlesnu. Nechci \u0159\u00edct n\u011bco \u0161patn\u00e9ho, \u010d\u00edm bych mohl v\u0161echno pokazit je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„Nic ze m\u011b nezmizelo, Tomi,“ polkne.<\/div>\n
Pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed. „\u2026opravdu?“<\/div>\n
„Opravdu, ne\u017eertuju.“ \u0158\u00edk\u00e1 to skoro a\u017e stydliv\u011b. Nad t\u00edm se mus\u00edm usm\u00e1t. H\u0159eje m\u011b to u srdce.<\/div>\n
„To jsem r\u00e1d\u2026“<\/div>\n
„M\u016f\u017eu m\u00edt prosbu?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ odsouhlas\u00edm ihned. Ne u ka\u017ed\u00e9ho bych tohle m\u011bl d\u011blat. N\u011bkte\u0159\u00ed maj\u00ed opravdu pitom\u00e9 n\u00e1pady, ale jsem si jist\u00fd, \u017ee Bill takov\u00fd nen\u00ed.<\/div>\n
„Pokud nep\u016fjde\u0161 do koupelny, tak se aspo\u0148 osu\u0161 a p\u0159evl\u00e9kni. P\u016fj\u010d\u00edm ti i tepl\u00e1ky nebo cokoli, lehne\u0161 si do postele. Ale p\u0159evl\u00e9kni se, pros\u00edm.“<\/div>\n
„\u010cekal jsem n\u011bco jin\u00e9ho,“ zasm\u011bji se. On opravdu stoj\u00ed o to, abych tu z\u016fstal. To je hezk\u00e9.<\/div>\n
„A to?“<\/div>\n
„Ale to nic,“ pousm\u011bji se. „A\u2026 pro\u010d vlastn\u011b chce\u0161, abych tu z\u016fstal? Opravdu m\u016f\u017eu j\u00edt dom\u016f. Nechci tu p\u0159ek\u00e1\u017eet.“<\/div>\n
„Nep\u0159ek\u00e1\u017e\u00ed\u0161 tady, to u\u017e nechci sly\u0161et. Chci t\u011b m\u00edt u sebe a\u2026 nechci, aby se ti n\u011bco stalo. A pokud sm\u00edm m\u00edt je\u0161t\u011b jedno p\u0159\u00e1n\u00ed, tak a\u017e se p\u0159evl\u00e9kne\u0161,“ \u0161eptne a tro\u0161ku se usm\u011bje. Povzdechnu a pobaven\u011b nad n\u00edm zakrout\u00edm hlavou. On je neskute\u010dn\u00fd.<\/em><\/div>\n
„M\u016f\u017eu j\u00edt teda aspo\u0148 do sprchy?“ zept\u00e1m se.<\/div>\n
„Poj\u010f,“ nab\u00eddne mi svou ruku. Chv\u00edli v\u00e1h\u00e1m, ale nakonec se ho chyt\u00edm. Co j\u00e1 blbec mu to zase odsouhlasil.<\/em> Hned se tro\u0161ku usm\u011bje. Zavede m\u011b do koupelny. Je\u0161t\u011b mi d\u00e1 \u010dist\u00e9 tepl\u00e1ky a v\u0161e mi v koupeln\u011b uk\u00e1\u017ee.<\/div>\n
„Budu v lo\u017enici nebo v ob\u00fdv\u00e1ku. M\u00e1m ti ud\u011blat n\u011bco k pit\u00ed nebo j\u00eddlu?“ zept\u00e1 se je\u0161t\u011b.<\/div>\n
„Ne, d\u00edky,“ odm\u00edtnu s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak se v klidu umyj,“ ol\u00edzne si rty a pomalu za sebou zav\u00edr\u00e1 dve\u0159e.<\/div>\n
„Po\u010dkej, po\u010dkej,“ zastav\u00edm ho.<\/div>\n
„Ano?“ oto\u010d\u00ed se hned a pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b. Naklon\u00edm se k n\u011bmu a d\u00e1m mu malou pusu.<\/div>\n
„D\u00edky,“ \u0159eknu s \u00fasm\u011bvem a zase se odklon\u00edm. Semkne hned pot\u00e9 rty k sob\u011b.<\/div>\n
„Nen\u00ed za\u010d. J\u00e1 d\u011bkuju,“ po\u0161ept\u00e1. Jen se pousm\u011bji. Bill odejde a j\u00e1 zakrout\u00edm hlavou. Do \u010deho jsi to, Tome, zase vlezl. Ach jo.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Vejdu do vchodu, a i kdy\u017e je u\u017e po des\u00e1t\u00e9 hodin\u011b, rozsv\u00edt\u00edm a rozb\u011bhnu se po schodech a\u017e do \u010dtvrt\u00e9ho patra. Jakmile zastav\u00edm u jeho dve\u0159\u00ed, za\u010dnu zvonit. Netrv\u00e1 to p\u0159\u00edli\u0161 dlouho a otev\u0159ou se dve\u0159e.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[431],"tags":[],"class_list":["post-8377","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-who-am-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8377","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8377"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8377\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8377"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8377"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8377"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}