{"id":838,"date":"2017-12-28T15:00:00","date_gmt":"2017-12-28T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=832"},"modified":"2017-12-28T15:00:00","modified_gmt":"2017-12-28T14:00:00","slug":"chaos-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/12\/28\/chaos-7\/","title":{"rendered":"Chaos 7."},"content":{"rendered":"
autor: Aster<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
M\u016fj otec, gener\u00e1l J\u00f6rg Kaulitz<\/strong><\/p>\n

„Pros\u00edm, ned\u011blejte to,“ za\u00fap\u011bl mu\u017e ve st\u0159edn\u00edch letech. Byla to jeho reakce na to, jak siln\u011b byl chycen za vlasy. Na sp\u00e1nku ho zastudila hlave\u0148 pistole.
„Ne?“ mlad\u00edk si prohr\u00e1bl vlasy a kopl mu\u017ee, kter\u00fd se sv\u00edjel, do zad, je\u017e m\u011bl u\u017e dostate\u010dn\u011b pohmo\u017ed\u011bn\u00e1. Mu\u017e vyk\u0159ikl bolest\u00ed a p\u0159eto\u010dil se na b\u0159icho. C\u00edtil, jak mu po obli\u010deji st\u00e9k\u00e1 pram\u00ednek krve. „Mrz\u00ed m\u011b to,“ pokra\u010doval mlad\u00edk s hranou l\u00edtost\u00ed v hlase. „Bohu\u017eel ale nem\u00e1\u0161 na v\u00fdb\u011br,“ dokon\u010dil a ude\u0159il mu\u017ee na zemi p\u011bst\u00ed do \u010delisti takovou silou, a\u017e mu oto\u010dil hlavu o sto osmdes\u00e1t stup\u0148\u016f. Z koutku \u00fast mu tekla krev.
„M\u00e1m rodinu, syna… pros\u00edm, nezab\u00edjejte m\u011b,“ zhluboka oddechoval mu\u017e krout\u00edc\u00ed se na zemi. Zakryl si obli\u010dej dlan\u011bmi a schoulil se do pozice plodu. Mlad\u00fd mu\u017e ho kopnul do boku a chytil ho pod krkem. Vyt\u00e1hl ho do kleku a p\u0159itiskl mu hlave\u0148 pistole na temeno.
„Kurva, v\u00e1\u017en\u011b mi p\u0159esta\u0148 lh\u00e1t. Nem\u00e1\u0161 nic. Nikoho. A bohu\u017eel ani m\u00edt nebude\u0161.“
Mu\u017e se rozvzlykal z\u00e1rove\u0148 s t\u00edm, co se ozval v\u00fdst\u0159el, kter\u00fd hned n\u00e1sledoval dal\u0161\u00ed. Dve\u0159e do m\u00edstnosti se otev\u0159ely p\u0159esn\u011b ve stejn\u00e9m okam\u017eiku, kdy mrtvola dopadla na zem. St\u00e1l v nich sn\u011bd\u00fd mu\u017e a \u010dern\u00fdm pytlem, ve kter\u00e9m byly pen\u00edze a \u0161perky.
„Tome, k\u00e1mo, koukej, co jsem na\u0161el,“ zak\u0159enil se mu\u017e a podr\u017eel pytel p\u0159ed Tomem, aby se taky mohl pod\u00edvat. Tom se spokojen\u011b u\u0161kl\u00edbnul a \u0161el ke dve\u0159\u00edm. Dwayne ho n\u00e1sledoval.<\/div>\n

\n

—<\/strong><\/div>\n

\n

V pond\u011bl\u00ed \u0161el Bill naposledy do \u0161koly. Rozhodl se tak, proto\u017ee ze \u0161koly opravdu odch\u00e1zel. Cht\u011bl se alespo\u0148 rozlou\u010dit. Neprobudil se v dobr\u00e9 n\u00e1lad\u011b. To, \u017ee se ho kamar\u00e1d cel\u00e9 r\u00e1no vypt\u00e1val na to, jak to m\u00e1 s tou sma\u017ekou<\/em>, jak Tomovi p\u0159ezd\u00edval, mu moc nep\u0159id\u00e1valo. Bill nad t\u00edm jen prot\u00e1\u010del o\u010di. Stejn\u011b tak nad Andreasov\u00fdm pou\u010dov\u00e1n\u00edm o vztaz\u00edch s nebezpe\u010dn\u00fdmi lidmi.
„Pol\u00edbil jsi ho?“ zeptal se Andreas. Odpov\u011b\u010f na tuhle ot\u00e1zku ho v\u00e1\u017en\u011b zaj\u00edmala.
„Ne,“ zakroutil Bill hlavou. „Mysl\u00edm si, \u017ee je hetero.“
Andreas se na n\u011bj v\u011bdoucn\u011b pod\u00edval a prohl\u00e1sil: „A j\u00e1 si mysl\u00edm, \u017ee se ti l\u00edb\u00ed.“
„Ne, nel\u00edb\u00ed se mi!“ odsekl Bill a rozhodil rukama. „A p\u0159esta\u0148 m\u011b s t\u00edm u\u017e otravovat. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee ho u\u017e nikdy neuvid\u00edm. Nen\u00ed to tak, \u017ee jsme si vym\u011bnili telefonn\u00ed \u010d\u00edslo nebo tak n\u011bco,“ ukon\u010dil konverzaci a \u0161el od Andrease pry\u010d. U\u017e ho m\u011bl po krk. Necht\u011bl s n\u00edm sd\u00edlet \u017e\u00e1dn\u00e9 osobn\u00ed v\u011bci, ale on se prost\u011b nep\u0159est\u00e1val vypt\u00e1vat. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jak dlouho by se cht\u011bl o tomhle t\u00e9matu bavit, kdyby mu \u0159ekl, \u017ee Tom u n\u011bj p\u0159espal.<\/div>\n

\n
Andreas Billa dob\u011bhl a pod\u00edval se na n\u011bj. „Hej, pom\u016f\u017ee\u0161 mi dneska s ekonomikou?“
„Promi\u0148, dneska to nep\u016fjde. T\u00e1ta se ve\u010der vrac\u00ed a chce…“ odpov\u011bd\u011bl Bill a na minutu se odml\u010del. Pot\u0159eboval vymyslet n\u011bjakou dobrou v\u00fdmluvu, aby mu otravn\u00fd kamar\u00e1d dal kone\u010dn\u011b pokoj. „Chce, abych mu s n\u011b\u010d\u00edm pomohl.“ Dob\u0159e, alespo\u0148 to zkusil.
„Oh, jasn\u011b. Tak t\u0159eba z\u00edtra,“ pokr\u010dil rameny Andreas. Bu\u010f nepoznal, \u017ee mu Bill l\u017ee, nebo to prost\u011b ignoroval.
Po skon\u010den\u00ed posledn\u00ed hodiny \u0161li ml\u010dky k Andreasovu autu. Jakmile do\u0161li na parkovi\u0161t\u011b, Billovy o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily. O Andreasovo bronzov\u00e9 Audi se op\u00edral mu\u017e se zalo\u017een\u00fdmi pa\u017eemi na hrudn\u00edku. Nemohl si pomoct, ale tak moc ho to pot\u011b\u0161ilo, \u017ee t\u00e9m\u011b\u0159 nad\u0161en\u00edm vyp\u00edsknul. Ten chlap… byl tak sexy se slune\u010dn\u00edmi paprsky dopadaj\u00edc\u00edmi na jeho odhalenou k\u016f\u017ei a ten \u00fasm\u011bv… Nedok\u00e1zal \u0159\u00edct, co se mu na n\u011bm l\u00edbilo v\u00edc.
„C-co tady d\u011bl\u00e1\u0161? Jak jsi m\u011b na\u0161el?“ vykoktal Bill. M\u011bl opravdu radost.
„M\u00e1m svoje zp\u016fsoby,“ zazubil se Tom a pov\u011bsil si sv\u00e9 st\u0159\u00edbrn\u00e9 slune\u010dn\u00ed br\u00fdle za l\u00edme\u010dek tri\u010dka. „M\u00e1\u0161 hlad? Tentokr\u00e1t zvu j\u00e1 tebe.“
Andreas byl opravdu zmaten\u00fd. D\u00edval se na mu\u017ee p\u0159ed sebou, jako kdyby m\u00edsto angli\u010dtiny sly\u0161el ru\u0161tinu. A kdy\u017e Bill pozv\u00e1n\u00ed p\u0159ijal, zalapal po dechu. Pod\u00edval se prvn\u011b na Toma, pak v\u011bnoval sv\u016fj pohled Billovi. „Bille, kam jde\u0161? \u0158\u00edkal jsi, \u017ee-… hej!“ Bill jen pokr\u010dil rameny a usm\u00e1l se, zam\u00e1val Andreasovi na rozlou\u010denou. Blon\u010f\u00e1k si po\u0159\u00e1dn\u011b dupnul a zavr\u010del. Poslouchal ho Bill v\u016fbec? Nesly\u0161el, jak se mu sna\u017eil cel\u00e9 r\u00e1no domluvit?<\/div>\n
\n

—<\/strong><\/div>\n

\n

„Tak\u017ee… kam chce\u0161 jet?“ Tom zpomalil a \u010dekal na Billovu odpov\u011b\u010f, aby jel spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem.
„Se\u0161 si jist\u00fd, Tome? Nechci, abys za m\u011b utr\u00e1cel,“ Bill se \u010dervenal. Necht\u011bl, aby si Tom myslel, \u017ee mu mus\u00ed n\u011bjak opl\u00e1cet to, co pro n\u011bj ud\u011blal. „Nemus\u00ed\u0161 to d\u011blat. Minule… Bylo to jen-„
„Ne, ne. Bille, chci ti jen pod\u011bkovat za to, \u017ee jsi m\u011b nenechal na t\u00e9 party,“ objasnil Tom. „V\u00edm, \u017ee polovina lid\u00ed, kter\u00e9 zn\u00e1m, by m\u011b tam nechala. A j\u00e1 si opravdu v\u00e1\u017e\u00edm toho, \u017ee ty jsi to neud\u011blal.“ C\u00edtil, \u017ee je Bill\u016fv dlu\u017en\u00edk. Byl na n\u011bj tak mil\u00fd, jako je\u0161t\u011b nikdo jin\u00fd nebyl. Nav\u00edc vypadal tak nevinn\u011b, co\u017e bylo plus. Byl d\u00edky tomu v\u00e1\u017en\u011b roztomil\u00fd. Po\u010dkat… Opravdu si myslel, \u017ee je Bill roztomil\u00fd? Zakroutil nad tou my\u0161lenkou hlavou. Prost\u011b Billovi dlu\u017eil, a jeliko\u017e v\u010dera dostal pen\u00edze, dne\u0161ek byl perfektn\u00edm dnem, kdy se mu mohl odvd\u011b\u010dit.
„Dob\u0159e. M\u00e1\u0161 r\u00e1d japonsk\u00e9 j\u00eddlo?“
Tom se zamyslel. Nepamatoval si, \u017ee by kdy zkou\u0161el n\u011bco asijsk\u00e9ho. „Vlastn\u011b… je\u0161t\u011b jsem ho nikdy nezkusil.“
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b je rozhodnuto. Zajedeme si do japonsk\u00e9 restaurace!“ zatleskal Bill nad\u0161en\u011b. Po chv\u00edli se ale zasekl v p\u016fli pohybu. „Teda… jestli s t\u00edm jsi v pohod\u011b.“ Cht\u011bl se jen ujistit, \u017ee Tom souhlasil a ne, \u017ee ho do toho nutil.
„Cokoliv, na co m\u00e1\u0161 chu\u0165,“ usm\u00e1l se Tom, k\u00fdvnul na souhlas a p\u0159idal plyn.<\/p>\n

Bill \u010detl o jedn\u00e9 skv\u011bl\u00e9 nov\u00e9 japonsk\u00e9 restauraci, kterou p\u0159ed ned\u00e1vnem otev\u0159eli. Sna\u017eil se Tomovi vysv\u011btlit, kde se restaurace nach\u00e1zela, ale ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b. Tom byl ov\u0161em \u00fa\u017easn\u00fd \u0159idi\u010d, tak\u017ee restauraci o patn\u00e1ct minut pozd\u011bji p\u0159eci jen na\u0161el.<\/p>\n

Tom si myslel, \u017ee to m\u00edsto je divn\u00e9. Skrz sklen\u011bnou st\u011bnu jste se mohli d\u00edvat do kuchyn\u011b, jak kucha\u0159i p\u0159ipravuj\u00ed objednan\u00e1 j\u00eddla. Nav\u00edc byl uprost\u0159ed restaurace \u017eiv\u00fd strom. Nicm\u00e9n\u011b i tak se nechali usadit, objednali si a u\u017e jen \u010dekali, a\u017e jim serv\u00edrka j\u00eddlo donese. Restaurace byla pln\u00e1, tak\u017ee bylo jasn\u00e9, \u017ee si budou muset na sv\u00e9 j\u00eddlo po\u010dkat. Bill vypadal tak \u0161\u0165astn\u011b, kdy\u017e se rozhl\u00ed\u017eel po cel\u00e9 m\u00edstnosti. Skoro jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b. Tom ho necht\u011bl vyru\u0161ovat, ale na jazyku ho svrb\u011bla ot\u00e1zka.
„Na n\u011bco jsem se t\u011b je\u0161t\u011b nezeptal… Jak\u00e9 bylo to zbo\u017e\u00ed?“
„Co?“ zeptal se Bill nech\u00e1pav\u011b. „Co p\u0159esn\u011b mysl\u00ed\u0161?“
Tom povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed a u\u0161kl\u00edbl se. „Zbo\u017e\u00ed. Kokain.“
„Oh,“ Bill se potichu zasm\u00e1l. „Neberu drogy. Mysl\u00edm… skute\u010dn\u011b,“ vysv\u011btlil.
„Jak je teda bere\u0161? Jen to p\u0159edst\u00edr\u00e1\u0161?“ zavtipkoval Tom.
„Ne!“ za\u00fap\u011bl Bill a znovu se zasm\u00e1l. „Nebylo to pro m\u011b, ale pro m\u00e9ho kamar\u00e1da. Pro toho blon\u010f\u00e1ka, se kter\u00fdm jsem tam byl.“
Tom se usm\u00e1l a zakroutil hlavou, v ruce dr\u017eel polopr\u00e1zdnou skleni\u010dku. Nev\u011bd\u011bl pro\u010d, ale opravdu se mu l\u00edbilo, \u017ee byl Bill tak nevinn\u00fd, jak i vypadal.<\/p>\n

Po chv\u00edli jejich j\u00eddlo kone\u010dn\u011b dorazilo. Tom z\u00edral do sv\u00e9ho tal\u00ed\u0159e. „Jak se tohle, kurva, j\u00ed?“ Prohl\u00ed\u017eel si dv\u011b r\u00fd\u017eov\u00e9 koule, kter\u00e9 byly zasypan\u00e9 n\u011b\u010d\u00edm, co se tv\u00e1\u0159ilo jako strouhanka. Vedle tal\u00ed\u0159e byly polo\u017een\u00e9 \u010d\u00ednsk\u00e9 h\u016flky. „Vypad\u00e1m snad na to, \u017ee j\u00edm h\u016flkama? Vypad\u00e1m jak \u010c\u00ed\u0148an?“
„Japonec,“ opravil ho Bill a uchopil sv\u00e9 h\u016flky do prav\u00e9 ruky. \u010cekal na to, a\u017e Tom ud\u011bl\u00e1 to sam\u00e9.
„To je fuk. Chci zatracenou vidli\u010dku!“ zavtipkoval. Bill si nemohl pomoct, ale musel se sm\u00e1t Tomov\u011b hloup\u00e9 pozn\u00e1mce. Tom nepochopil, \u017ee se Bill sm\u011bje jemu. Miloval Bill\u016fv sm\u00edch, byl tak naka\u017eliv\u00fd.
„Pod\u00edvej,“ \u0159ekl Bill a uk\u00e1zal na svoji pravou ruku, ve kter\u00e9 dr\u017eel h\u016flky tak, jak se dr\u017eet maj\u00ed. Tom se to ale odm\u00edtal u\u010dit.
„Seru na to! Takhle se j\u00ed r\u00fd\u017eov\u00e9 koule,“ Tom nahodil drz\u00fd \u00fasm\u011bv. Chytil h\u016flky jedno rukou a dr\u017eel je u sebe. Prop\u00edchnul s nimi st\u0159ed jedn\u00e9 koule a pomalu si ji zvedal k puse. U\u017e se chystal ukousnout si, kdy\u017e mu v tom koule z h\u016flek spadla a samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee dopadla na st\u016fl a narazila do misti\u010dky, ve kter\u00e9 byla s\u00f3jov\u00e1 om\u00e1\u010dka. V\u0161ude na stole byl nyn\u00ed nepo\u0159\u00e1dek. Bill se nekontrolovateln\u011b rozesm\u00e1l, a\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 spadl ze \u017eidle.<\/div>\n

\n

—<\/strong><\/div>\n

\n

„Panebo\u017ee, to bylo taaak vtipn\u00e9!“ Bill si ot\u00edral slzy sm\u00edchu a sna\u017eil se p\u0159estat sm\u00e1t. Nastoupil do Tomova Navigatoru.
„V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee m\u011bla moje babi\u010dka pravdu! Poka\u017ed\u00e9 \u0159\u00edkala, \u017ee bych m\u011bl m\u00edt u sebe vidli\u010dku, proto\u017ee nikdy nev\u00ed\u0161, kdy j\u00ed bude\u0161 pot\u0159ebovat. Nav\u00edc j\u00ed m\u016f\u017ee\u0161 pou\u017e\u00edt i jako zbra\u0148,“ pokr\u010dil rameny Tom. Zp\u016fsobil tak, \u017ee se Bill za\u010dal sm\u00e1t nanovo. Nemohl si pomoct, ale v\u0161echno, co vy\u0161lo z Tomovy pusy, mu p\u0159ipadalo opravdu vtipn\u00e9.
Tom polo\u017eil pravou ruku na volant a Bill si v\u0161iml p\u011bkn\u00e9ho zlat\u00e9ho prstenu, kter\u00fd zdobil jeho prsten\u00ed\u010dek. Na prstenu byla vyryta dv\u011b propleten\u00e1 C. „Odkud m\u00e1\u0161 ten prsten? T\u00e1ta m\u00e1 \u00fapln\u011b stejnej.“
Tom se na Billa prudce oto\u010dil, \u0161okovan\u011b se na n\u011bj pod\u00edval. „Tv\u016fj t\u00e1ta?“ Bill k\u00fdvl na souhlas. „Ur\u010dit\u011b se plete\u0161, Bille. Tenhle prsten nem\u00e1 moc lid\u00ed a vsadil bych se, \u017ee lidi jako ty ho tuplem nemaj\u00ed.“
Bill vyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed. M\u011bla to b\u00fdt ur\u00e1\u017eka? „Jak to mysl\u00ed\u0161? M\u016fj t\u00e1ta m\u00e1 ten sam\u00fd prsten,“ na chv\u00edli se zamyslel, t\u0159eba se opravdu pletl. Pak ale zakroutil hlavou. Byl to rozhodn\u011b stejn\u00fd prsten. „Jednou jsem si ho zkusil, ale-„
„Ne!“ vyk\u0159ikl Tom okam\u017eit\u011b. „Je to-„
„Nebezpe\u010dn\u00e9?“ dokon\u010dil za n\u011bj Bill. „To mi \u0159ekl i t\u00e1ta.“
„Jo… tv\u016fj t\u00e1ta… m\u011bl pravdu,“ Tom se dnes poprv\u00e9 styd\u011bl. Ani d\u00edky tomu, co se stalo v restauraci, se nec\u00edtil takhle. Nedok\u00e1zal mluvit o svoj\u00ed pr\u00e1ci. Nebylo to pro n\u011bj norm\u00e1ln\u00ed, proto\u017ee v\u011bt\u0161ina lid\u00ed, kter\u00e9 znal, pracovali tam, kde on.
Bill od t\u00e9matu upustil, vyc\u00edtil, \u017ee je Tom nerv\u00f3zn\u00ed. V tichosti jeli k n\u011bmu dom\u016f.<\/div>\n

\n

—<\/strong><\/div>\n

\n

\u010cernovlas\u00fd chlapec st\u00e1hl sv\u00e9 ok\u00e9nko a zavolal na otce, kter\u00fd p\u0159ijel ve stejnou dobu jako oni dva. Spokojen\u011b si poskakoval na sedadle a Tom se nad t\u00edm usm\u00e1l. P\u0159em\u00fd\u0161lel, kdy naposled se c\u00edtil tak \u0161\u0165astn\u011b jako Bill, kdy\u017e vid\u011bl sv\u00e9ho otce. Tom\u016fv \u00fasm\u011bv ale povadl v okam\u017eiku, kdy Bill\u016fv otec vystoupil z auta a on tak spat\u0159il vojenskou uniformu. Modlil se, aby to nebylo tak, jak si myslel.<\/p>\n

„Tati!“ Bill vysko\u010dil z auta a b\u011b\u017eel za sv\u00fdm t\u00e1tou, kter\u00fd m\u011bl u\u017e pro n\u011bj p\u0159ipravenou n\u00e1ru\u010d. Tom si pomyslel, \u017ee moment\u00e1ln\u011b m\u00e1 super p\u0159\u00edle\u017eitost rychle vypadnout. Nasadil si kapuci a sna\u017eil se schovat. Doufal, \u017ee Bill\u016fv otec zapomene na to, \u017ee Billa n\u011bkdo p\u0159ivezl, a rovnou p\u016fjde s Billem po boku do domu. To se ale nestalo.
„Tome!“
Do prdele.
Bill v doprovodu mu\u017ee v uniform\u011b do\u0161el zp\u00e1tky k jeho autu. „Tati, m\u016fj kamar\u00e1d Tom. Tome, m\u016fj t\u00e1ta, gener\u00e1l J\u00f6rg Kaulitz.“
<\/p>\n

Jeho otec pat\u0159\u00ed k arm\u00e1d\u011b? Bo\u017ee, jsem tak moc v prdeli.<\/em><\/p>\n

Star\u0161\u00ed mu\u017e nat\u00e1hl k Tomovi ruku. „Zdrav\u00edm, mlad\u00fd mu\u017ei. R\u00e1d t\u011b pozn\u00e1v\u00e1m.“
„Dobr\u00fd ve\u010der, pane. Tak\u00e9 v\u00e1s r\u00e1d pozn\u00e1v\u00e1m,“ Tom na n\u011bj z\u00edral. Gener\u00e1l Kaulitz byl vysok\u00fd a dob\u0159e stav\u011bn\u00fd. Rozhodn\u011b nevypadal jako typick\u00fd t\u00e1ta. Jeho uniforma byla naprosto bez chyby a m\u011bl na n\u00ed p\u0159ipnuto spoustu odznak\u016f a ocen\u011bn\u00ed. Nikdy by si nemyslel, \u017ee bude tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 skute\u010dn\u00e9mu voj\u00e1kovi. \u010clenovi arm\u00e1dy.
„Tome, nep\u016fjde\u0161 dovnit\u0159?“
„Oh, ne, d\u011bkuji. U\u017e mus\u00edm jet. D\u011bkuji,“ odpov\u011bd\u011bl Tom hloup\u011b a nastartoval, aby mohl kone\u010dn\u011b zmizet.
„Zastav! Nedal jsem ti povolen\u00ed k odjezdu,“ J\u00f6rg\u016fv hlas byl opravdu siln\u00fd. Tom se ob\u00e1val toho nejhor\u0161\u00edho. C\u00edtil, \u017ee mu \u017ealudek spadl a\u017e do kalhot. Mu\u017e se ale za\u010dal sm\u00e1t v okam\u017eiku, kdy vid\u011bl Tom\u016fv vypla\u0161en\u00fd obli\u010dej. „Synu, v po\u0159\u00e1dku. Byl to jen vtip,“ popl\u00e1cal ho po z\u00e1dech a nerv\u00f3zn\u011b se zasm\u00e1l. „U\u017eij si zbytek ve\u010dera. H\u00e1d\u00e1m, \u017ee se je\u0161t\u011b uvid\u00edme.“
Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee se je\u0161t\u011b uvid\u00ed.<\/div>\n

\n

—<\/strong><\/div>\n

\n

N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den byl Tom pozv\u00e1n na sn\u00eddani. Gener\u00e1l Kaulitz a Bill ho pozvali, nemohl je tedy odm\u00edtnout. B\u00e1l se, co by mu pan Kaulitz ud\u011blal, kdyby pozv\u00e1n\u00ed nep\u0159ijal.
„M\u00e1\u0161 p\u0159\u00edjmen\u00ed, chlap\u010de?“ zeptal se gener\u00e1l. Up\u0159en\u011b se na Toma d\u00edval.
„Ano, jmenuju se Tr\u00fcmper. Moje p\u0159\u00edjmen\u00ed je Tr\u00fcmper,“ Tom pevn\u011b sv\u00edral svoji vidli\u010dku. Byla to jedin\u00e1 v\u011bc, d\u00edky kter\u00e9 je\u0161t\u011b nezkolaboval a nezmizel pod stolem.
„A jak se \u017eiv\u00ed otec, Tr\u00fcmpere?“
„Je spisovatel… kter\u00fd nep\u00ed\u0161e,“ Tom nerv\u00f3zn\u011b polknul a pod\u00edval se do sv\u00e9ho tal\u00ed\u0159e. Potil se a cht\u011bl co nejrychleji vypadnout. Vysl\u00fdchal ho chl\u00e1pek od arm\u00e1dy. Kdekoliv mohl m\u00edt ukrytou svoji zbra\u0148. P\u0159\u00edsahal by, \u017ee byl ji\u017e n\u011bkolikr\u00e1t v krimi zpr\u00e1v\u00e1ch, aby ho div\u00e1ci pomohli dopadnout.
Bill si Tomovu nervozitu u\u017e\u00edval. Jeho otec vysl\u00fdchal v\u0161echny stejn\u011b tak jako pr\u00e1v\u011b Toma. Vid\u011bt Toma, jak se sna\u017e\u00ed uniknout jeho pronikav\u00e9mu pohledu, bylo zkr\u00e1tka \u00fasm\u011bvn\u00e9.
„Spisovatel, kter\u00fd nep\u00ed\u0161e?“ zauva\u017eoval gener\u00e1l na okam\u017eik. „To je zaj\u00edmav\u00e9. A matka?“
„Zem\u0159ela p\u0159ed sedmi lety.“
„Oh, to m\u011b mrz\u00ed. Co se stalo? Tedy pokud ti nevad\u00ed o tom mluvit.“ Pot\u0159eboval v\u011bd\u011bt \u00fapln\u011b v\u0161echno. Konec konc\u016f, byla to jeho pr\u00e1ce.
„Ne, v pohod\u011b. Zem\u0159ela p\u0159i nehod\u011b. Dopravn\u00ed nehod\u011b,“ rad\u0161i rovnou up\u0159esnil, o jakou nehodu se jednalo, aby se vyhnul dal\u0161\u00ed smr\u0161ti ot\u00e1zek.<\/p>\n

Bill zalapal po dechu. Kdyby m\u011bl v puse je\u0161t\u011b v\u00edc j\u00eddla, v\u0161e by vypadlo zp\u00e1tky na tal\u00ed\u0159. Smrt Tomovy matky byla mnohem tragi\u010dt\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e t\u00e9 jeho. Kdyby se tohle stalo jemu, nedok\u00e1zal by si p\u0159edstavit, jak by se s t\u00edm sm\u00ed\u0159il. Nikdy svoji matku nepoznal, ale i tak mu chyb\u011bla. Bylo to jin\u00e9. Naprosto rozd\u00edln\u00e9. Tohle Billovi kone\u010dn\u011b vysv\u011btlovalo, pro\u010d Tom zm\u00ednil svou matku na t\u00e9 party. Nebyla ji\u017e mezi \u017eiv\u00fdmi.<\/p>\n

Hospodyn\u011b sklidila ze stolu pr\u00e1zdn\u00fd tal\u00ed\u0159, na kter\u00e9m bylo ovoce. Donesla m\u00edsto n\u011bj nov\u00fd.
„Tome, chce\u0161 v\u00edc ovoce?“ zeptal se gener\u00e1l a tal\u00ed\u0159 zvedl, aby Tomovi nab\u00eddl.
„Ne, d\u011bkuju.“
„Tak\u017ee…“ gener\u00e1l si odka\u0161lal. „Bydl\u00ed\u0161 v na\u0161em sousedstv\u00ed? Nikdy jsem t\u011b tu nevid\u011bl,“ polo\u017eil dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku a p\u0159idal si ovoce.
„Ne. Bydl\u00edm v centru.“
„V\u00e1\u017en\u011b? Jak jste se tedy potka-“ gener\u00e1l byl p\u0159eru\u0161en zvukem domovn\u00edho zvonku. Pohl\u00e9dl na hospodyni, kter\u00e1 \u0161la dve\u0159e otev\u0159\u00edt. Do dve\u0159\u00ed ve\u0161el dal\u0161\u00ed voj\u00e1k. „Omluvte m\u011b,“ zvedl se ze \u017eidle a \u0161el do ob\u00fdv\u00e1ku.<\/p>\n

„Bo\u017ee. Kone\u010dn\u011b se m\u016f\u017eu nadechnout,“ vydechl dlouze Tom a napil se vody. „Tv\u016fj t\u00e1ta… Tot\u00e1ln\u011b m\u011b vysl\u00fdchal.“
„Vykl\u00e1dej mi o tom. N\u011bkdy m\u011b d\u011bs\u00ed,“ zasm\u00e1l se Bill.
Tom se za\u010dal sm\u00e1t. Musel s Billem souhlasit. Jeho otec ho rozhodn\u011b d\u011bsil, ale to byl jin\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh. „Jo? Myslel jsem, \u017ee jsem to tak c\u00edtil jen j\u00e1.“
„Promi\u0148te, chlapci,“ gener\u00e1l op\u011bt ve\u0161el do j\u00eddelny. Tom doufal, \u017ee nesly\u0161el, co pr\u00e1v\u011b \u0159ekl. „Omlouv\u00e1m se, ale mus\u00edm j\u00edt. Tome, chovej se tu jako doma. U\u017eijte si dne\u0161ek.“
Tom s Billem si vym\u011bnili pohled. Oba v\u011bd\u011bli, \u017ee zvonek Toma zachr\u00e1nil od dal\u0161\u00edho v\u00fdslechu. Tom byl osvobozen. Je\u0161t\u011b jedna dal\u0161\u00ed ot\u00e1zka a jeho hlava by jist\u011b explodovala. Necht\u011bl lh\u00e1t, proto\u017ee si nemyslel, \u017ee by v tom byl dobr\u00fd. Na\u0161t\u011bst\u00ed ale nemusel. Alespo\u0148 ne dneska. Pokud se ale cht\u011bl s Billem i nad\u00e1le p\u0159\u00e1telit, m\u011bl by si p\u00e1r dobr\u00fdch l\u017e\u00ed vymyslet. Mu\u017e na jeho pozici rozhodn\u011b necht\u011bl sly\u0161et pravdu o tom, \u010d\u00edm se \u017eiv\u00ed.
Zv\u011bdavost Billova otce ale byla pry\u010d a on ho u\u017e znovu nepozve. Alespo\u0148 ne v dohledn\u00e9 dob\u011b.<\/p>\n

autor: Aster<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Catherine<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Aster M\u016fj otec, gener\u00e1l J\u00f6rg Kaulitz „Pros\u00edm, ned\u011blejte to,“ za\u00fap\u011bl mu\u017e ve st\u0159edn\u00edch letech. Byla to jeho reakce na to, jak siln\u011b byl chycen za vlasy. Na sp\u00e1nku ho zastudila hlave\u0148 pistole.„Ne?“ mlad\u00edk si prohr\u00e1bl vlasy a kopl mu\u017ee, kter\u00fd se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[688],"tags":[],"class_list":["post-838","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-chaos-by-aster"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/838","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=838"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/838\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=838"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=838"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=838"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}