{"id":8390,"date":"2011-06-22T18:00:00","date_gmt":"2011-06-22T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8368"},"modified":"2011-06-22T18:00:00","modified_gmt":"2011-06-22T17:00:00","slug":"dance-to-destroy-you-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/06\/22\/dance-to-destroy-you-18\/","title":{"rendered":"Dance to destroy you 18."},"content":{"rendered":"
autor: Deni<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak co, m\u016f\u017eeme?“<\/p>\n<\/div>\n
„Ne.“<\/p>\n<\/div>\n
„Tome-„<\/p>\n<\/div>\n
„Prost\u011b se boj\u00edm, no,“ vyjekne Tom a rozhod\u00ed rukama do vzduchu. Ne\u017e se stihnu nadechnout k odpov\u011bdi, za\u010dne p\u0159ech\u00e1zet sem a tam a mumlat si n\u011bco pod nos p\u0159esn\u011b tak, jak je jeho zvykem, kdy\u017e je nerv\u00f3zn\u00ed. Ch\u00e1pu jeho nervozitu, kdybych byl na jeho m\u00edst\u011b, \u0161\u00edlel bych stejn\u011b, ne-li v\u00edc, ale Tom pro to nem\u00e1 jedin\u00fd d\u016fvod. Posledn\u00ed m\u011bs\u00edc jsme str\u00e1vili ka\u017ed\u00fd den tr\u00e9ninkem, a\u0165 u\u017e jako cel\u00e1 skupina nebo jen my dva, a v\u0161echno m\u00e1me dokonale na vte\u0159inu secvi\u010den\u00fd. Ka\u017edou volnou minutu jsme pracovali na tom, abychom to dovedli k naprost\u00e9 dokonalosti. Opravdu se nem\u00e1 Tom \u010deho b\u00e1t, je z n\u00e1s v\u0161ech nejlep\u0161\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Billa, j\u00e1 to nezvl\u00e1dnu,“ pronese Tom s dramatick\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i, a sedne si na schody u zadn\u00edho vchodu od star\u00e9ho, nepou\u017e\u00edvan\u00e9ho divadla na okraji Alexander Platz. Bylo to jedin\u00e9 m\u00edsto, na kter\u00e9 jsme byli schopn\u00ed d\u00e1t dostatek pen\u011bz, aby n\u00e1m je\u0161t\u011b n\u011bco zbylo, ale pro sv\u016fj \u00fa\u010del to poslou\u017e\u00ed dokonale.<\/div>\n
„Tak to prrr,“ d\u0159epnu si p\u0159ed n\u011bj a chytnu mu ruce do t\u011bch sv\u00fdch. I p\u0159es to, \u017ee u\u017e je konec kv\u011btna, Tomovy prsty jsou jako kus ledu, v\u00e1\u017en\u011b se mus\u00ed b\u00e1t. Povzbudiv\u011b se na n\u011bj pousm\u011bju, „Vzpome\u0148 si na to, \u010d\u00edm v\u0161\u00edm jsme si museli proj\u00edt, ne\u017e jsme se dostali a\u017e sem. Na\u0161e vlastn\u00ed probl\u00e9my, probl\u00e9my s t\u00e1tou, ob\u011bhat v\u0161echny lektory a d\u016fle\u017eit\u00fd lidi na konzervato\u0159i, prosili jsme je pomalu na kolenou, aby dneska p\u0159i\u0161li, Tome. V\u0161ichni, nejen my dva, jsme do toho vlo\u017eili spoustu \u010dasu a \u00fasil\u00ed jen proto, aby to bylo dokonal\u00fd, jestli to te\u010f vzd\u00e1\u0161, zklame\u0161 m\u011b, sebe, Amy a ti ostatn\u00ed ti nejsp\u00ed\u0161 nakopou prdel. To bys cht\u011bl?“<\/p>\n<\/div>\n
Up\u0159en\u011b se mi d\u00edv\u00e1 do o\u010d\u00ed, a i kdy\u017e je vid\u011bt, \u017ee ho zm\u00ednka o ostatn\u00edch zviklala hodn\u011b, je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d je na pochyb\u00e1ch, je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d se boj\u00ed. Mus\u00edm vsadit na n\u011bco, co ho p\u0159im\u011bje u\u017e o tom d\u00e1l neuva\u017eovat a naplno prost\u011b sko\u010dit po hlav\u011b do toho, co je p\u0159ed n\u00e1mi.<\/p>\n<\/div>\n
„Pamatuje\u0161 si na na\u0161\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvu u toho, Martin\u00e9z se jmenuje? Pamatuje\u0161 si, \u010d\u00edm jsme si tam museli proj\u00edt a co jsi mu sl\u00edbil?“ zept\u00e1m se podp\u00e1sov\u011b a v\u00edm, \u017ee na tuhle n\u00e1v\u0161t\u011bvu a sv\u016fj p\u0159\u00edslib Tom hned tak nezapomene.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
———-<\/p>\n<\/div>\n
„Se\u0161 si jistej, \u017ee je to tady?“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Jo.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„A nebude mu vadit, \u017ee ho otravujeme doma a je\u0161t\u011b ke v\u0161emu ve\u010der?“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Tome,“ oto\u010d\u00edm se na n\u011bj s pohledem, kter\u00fd mu d\u00e1v\u00e1 jasn\u011b najevo, \u017ee nem\u00e1 ani zkou\u0161et pokra\u010dovat ve sv\u00fdm remc\u00e1n\u00ed. „Jsme tu kv\u016fli tob\u011b, vzpom\u00edn\u00e1\u0161? Tak p\u0159esta\u0148 a dr\u017e krok.“ Op\u011bt se rozejdu k hlavn\u00edm, vchodov\u00fdm dve\u0159\u00edm, kter\u00e9 jsou kousek od m\u00edsta, kde jsme p\u0159ed chv\u00edl\u00ed zaparkovali Tom\u016fv kor\u00e1b.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„A nem\u011bl bych t\u0159eba rad\u0161i po\u010dkat tady? V\u00ed\u0161 co, aby to nebral vylo\u017een\u011b jako ovliv\u0148ov\u00e1n\u00ed,“ pokr\u010d\u00ed Tom rameny a za\u010dne si okusovat nehet na mal\u00ed\u010dku. Jeho nejnov\u011bj\u0161\u00ed zlozvyk, kdy\u017e je nerv\u00f3zn\u00ed nebo nesv\u016fj.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
S nakr\u010den\u00fdm obo\u010d\u00edm se vr\u00e1t\u00edm a\u017e k n\u011bmu a pl\u00e1cnu ho p\u0159es ruku jako mal\u00fd d\u011bcko, a m\u00e1m chu\u0165 mu op\u011bt za\u010d\u00edt vy\u010d\u00edtat jeho zbab\u011blost, kterou m\u011b naprosto irituje, ale pak zvedne pohled od zem\u011b a zad\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. Jeho o\u010di jsou p\u0159epln\u011bn\u00e9 takov\u00fdm zoufalstv\u00edm, \u017ee se na n\u011bj prost\u011b nem\u016f\u017eu zlobit, i kdybych sebev\u00edc cht\u011bl. Proto ho nakonec jen znovu pl\u00e1cnu p\u0159es prsty, kdy\u017e se bl\u00ed\u017e\u00ed mal\u00ed\u010dkem op\u011bt ke sv\u00fdm rt\u016fm, a pousm\u011bju se na n\u011bj. „Dob\u0159e, po\u010dkej tady, jsem hned zp\u00e1tky. A nekousej si ten nehet, pozn\u00e1m to,“ dod\u00e1m s \u00fa\u0161klebkem, na\u010de\u017e se Tom na m\u011b jen nevinn\u011b zacul\u00ed. S pobaven\u00fdm vrt\u011bn\u00edm hlavy se rozejdu zp\u00e1tky k domovn\u00edm dve\u0159\u00edm, mo\u017en\u00e1 m\u00e1 pravdu, asi bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e p\u016fjdu \u0161kemrat s\u00e1m.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Ne\u017e v\u0161ak stihnu ud\u011blat aspo\u0148 dva kroky, usly\u0161\u00edm za sebou hlubok\u00fd hlas. Kdy\u017e se oto\u010d\u00edm, vedle Tomova auta stoj\u00ed ten Martin\u00e9z a br\u00e1cha na n\u011bj jen vyd\u011b\u0161en\u011b z\u00edr\u00e1, ani\u017e by z n\u011bj vypadlo jedin\u00e9 slovo.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Pt\u00e1m se naposled, kdo jste a co tady chcete?“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Pane Martin\u00e9z,“ vpadnu do toho a jen douf\u00e1m, \u017ee se tak opravdu jmenuje. „Omlouv\u00e1m se, necht\u011bli jsme v\u00e1s ru\u0161it takhle ve\u010der, jen jsme-„<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Prrr chlap\u010de, kdo vy dva jste?“ uk\u00e1\u017ee mezi mnou a m\u00fdm st\u00e1le zd\u011b\u0161en\u011b vypadaj\u00edc\u00edm sourozencem. „Prvn\u00ed by ses m\u011bl p\u0159edstavit, kdy\u017e n\u011bkoho obt\u011b\u017euje\u0161 takhle v noci.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Pousm\u011bju se na n\u011bj a s pod\u00e1n\u00edm ruky se mu p\u0159edstav\u00edm. Loktem \u0161\u0165ouchnu do Toma, kter\u00fd vyku\u0148kne na\u0161e p\u0159\u00edjmen\u00ed, a m\u00e1vne na mu\u017ee p\u0159ed n\u00e1mi rukou. Nikdy by m\u011b nenapadlo, \u017ee n\u011bkdo tak sebev\u011bdomej, jako je pr\u00e1v\u011b Tom, by mohl takhle stresovat.<\/em><\/div>\n
Nakonec se lehce pro\u0161ediv\u011blej mu\u017e pousm\u011bje a vyzve n\u00e1s, a\u0165 mu objasn\u00edme d\u016fvod na\u0161\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvy v p\u00e1tek ve\u010der, kdy si chce jen u\u017e\u00edt klidn\u00fd ve\u010der se svou rodinou p\u0159ed televiz\u00ed. Nad zasv\u011bcen\u00edm do jeho pl\u00e1n\u016f se mi chce u\u0161kl\u00edbnout, ale zat\u00edm to vypad\u00e1, \u017ee m\u00e1 dobrou n\u00e1ladu, tak mu ji nebudu kazit. Podle toho, co n\u00e1m \u0159ekla jeho asistentka, tak pokud by byl \u0161patn\u011b nalad\u011bn\u00fd, tak s n\u00edm ani nehneme, co\u017e v\u00e1\u017en\u011b nepot\u0159ebujeme.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Jsem p\u0159ipraven\u00fd za\u010d\u00edt s vysv\u011btlov\u00e1n\u00edm, kdy\u017e najednou naprosto ne\u010dekan\u011b spust\u00ed Tom. „Jsme tu, abychom v\u00e1s osobn\u011b pozvali na tuhle akci,“ za\u010dne m\u016fj vystresovan\u00fd sourozenec a pod\u00e1 Martin\u00e9zovi let\u00e1\u010dek s natisknutou pozv\u00e1nkou na tane\u010dn\u00ed vystoupen\u00ed, kter\u00e9 se kon\u00e1 ode dne\u0161ka za dva t\u00fddny. P\u016fvodn\u011b jsme to cht\u011bli ud\u011blat jako celove\u010dern\u00ed akci, kde by vystoupilo v\u00edc tane\u010dn\u00edch skupin, ale nakonec jsem Toma p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee \u010d\u00edm v\u00edc lid\u00ed, t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed konkurence, tak\u017ee jsme nakonec z\u016fstali jen u na\u0161eho secvi\u010den\u00e9ho vystoupen\u00ed. Nikdo nesm\u00ed ohrozit Tomovo p\u0159ijet\u00ed!<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„A nen\u00ed ti to t\u0159eba trochu hloup\u00e9?“ ozve se najednou a j\u00e1 p\u00e1rkr\u00e1t zmaten\u011b zamrk\u00e1m a pohledem t\u011bk\u00e1m mezi m\u00fdm dvoj\u010detem a tane\u010dn\u00edm mistrem. Zamyslel jsem se a za dobu, kterou jsem ned\u00e1val pozor, musel Tom stihnout zaj\u00edt do hlub\u0161\u00edch detail\u016f t\u00e9hle akce. „Zv\u00e1t m\u011b na vlastn\u00ed tane\u010dn\u00ed vystoupen\u00ed, kter\u00e9 by ti mohlo pomoct p\u0159ed ostatn\u00edmi uchaze\u010di?“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom jen p\u00e1rkr\u00e1t napr\u00e1zdno polkne, ale nakonec s odhodlan\u00fdm v\u00fdrazem zavrt\u00ed hlavou. M\u016fj sebev\u011bdom\u00fd br\u00e1\u0161ka je zp\u011bt. „Ne, to mi teda nen\u00ed hloup\u00e9. Mysl\u00edm si, \u017ee tu \u0161anci si zaslou\u017e\u00edm.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„A pro\u010d zrovna ty bys m\u011bl b\u00fdt v\u00fdjimka? Dostal si \u0161anci jako v\u0161ichni ostatn\u00ed.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Jo, ale nep\u0159ijali jste m\u011b. A j\u00e1 si opravdu mysl\u00edm, \u017ee si zaslou\u017e\u00edm \u0161anci dok\u00e1zat v\u00e1m, \u017ee jste ud\u011blali chybu a zm\u00fdlili jste se.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„My \u017ee jsme ud\u011blali chybu? Hele, chlap\u010de, je m l\u00edto, jestli si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsme t\u011b nep\u0159ijali nepr\u00e1vem, ale k n\u00e1m na konzervato\u0159 se dostali jen ti, kte\u0159\u00ed tr\u00e9novali roky a roky, asi ses jim nemohl rovnat.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Kdy\u017e dovol\u00edte,“ vlo\u017e\u00edm se do toho. Ur\u00e1\u017e\u00ed Toma, na co\u017e nem\u00e1 nejmen\u0161\u00ed pr\u00e1vo, a j\u00e1 to tak nenech\u00e1m. „J\u00e1 s\u00e1m tancuju p\u00e1r let a bez u\u010ditele, a p\u0159esto, \u017ee nejsem kdov\u00edjak dobrej, jste m\u011b vzali. M\u016fj bratr d\u0159e od sv\u00fdch jeden\u00e1cti let a od sedmn\u00e1cti studoval na tane\u010dn\u00ed \u0161kole, tak\u017ee pozn\u00e1mku, jako \u017ee se jim nem\u016f\u017ee rovnat, si odpus\u0165te. Byl lep\u0161\u00ed ne\u017e v\u0161ichni dohromady, a tu \u0161anci si zaslou\u017e\u00ed. On k v\u00e1m na konzervato\u0159 pat\u0159\u00ed.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
V\u00edm, \u017ee t\u00edm, co jsem pr\u00e1v\u011b \u0159ekl, riskuju celou na\u0161i akci, ale nemohl jsem to nechat jen tak. Kdy\u017e u\u017e si hraje na zku\u0161en\u00fdho tane\u010dn\u00edho mistra, kterej pozn\u00e1 talent, tak by m\u011bl v\u011bd\u011bt, jakej talent si nechal proklouznout mezi prsty.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Pro\u0161ediv\u011blej Martin\u00e9z se na n\u00e1s jen chv\u00edli st\u0159\u00eddav\u011b d\u00edv\u00e1, a nakonec se jen oto\u010d\u00ed a zam\u00ed\u0159\u00ed k sob\u011b dom\u016f. Zmaten\u011b na n\u011bj oba s Tomem kouk\u00e1me, kdy\u017e se najednou oto\u010d\u00ed p\u0159es rameno. „Ve sv\u00e9m vlastn\u00edm z\u00e1jmu bys m\u011bl b\u00fdt sakra dobrej, chlap\u010de. Jestli tam p\u016fjdu, a ty nic nep\u0159edvede\u0161 a j\u00e1 jen ztrat\u00edm drahocenn\u00fd \u010das, v tane\u010dn\u00ed bran\u017ei u\u017e si nikdy ani nehopsne\u0161, to t\u011b uji\u0161\u0165uju.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Ne\u017e stihneme jeden nebo druh\u00fd zareagovat, zmiz\u00ed v dom\u011b.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
———-<\/p>\n<\/div>\n
„Necht\u011bl by sis to u n\u011bj pokazit, \u017ee ne?“ ujist\u00edm se, a kdy\u017e Tom zavrt\u00ed hlavou, pousm\u011bju se. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee p\u0159ipomenout mu tuhle ud\u00e1lost bude nejlep\u0161\u00ed tah. Rozhl\u00e9dnu se kolem n\u00e1s, a kdy\u017e zjist\u00edm, \u017ee jsme sami, zlehka p\u0159itisknu sv\u00e9 rty na ty jeho a v\u011bnuji mu jemn\u00fd, povzbudiv\u00fd polibek. „Tak poj\u010f, je \u010das. Tohle je tv\u016fj ve\u010der a nikdo a nic ti ho nezkaz\u00ed.“ Naposledy stisknu jeho dla\u0148 ve sv\u00e9, a i kdy\u017e vid\u00edm, \u017ee je je\u0161t\u011b st\u00e1le nerv\u00f3zn\u00ed, Tom m\u011b n\u00e1sleduje dovnit\u0159 divadla. Za chv\u00edli v\u0161echno za\u010dne.<\/p>\n<\/div>\n
Martin Martin\u00e9z<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e za mnou p\u0159ed dv\u011bma t\u00fddny p\u0159i\u0161li dva kluci s pozv\u00e1nkou na speci\u00e1ln\u00ed tane\u010dn\u00ed vystoupen\u00ed po\u0159\u00e1dan\u00e9 jako nov\u00fd druh p\u0159ij\u00edmac\u00edch zkou\u0161ek na na\u0161i tane\u010dn\u00ed konzervato\u0159, cht\u011bl jsem to razantn\u011b odm\u00edtnout. Nem\u00e1m r\u00e1d, kdy\u017e n\u011bkdo hraje proti pravidl\u016fm, ale ten kluk\u2026 m\u011bl n\u011bco do sebe. Tolik kur\u00e1\u017ee a jistoty, \u017ee je dobr\u00fd v tom, co d\u011bl\u00e1. Nikomu jsem nesl\u00edbil, \u017ee po zhl\u00e9dnut\u00ed jejich men\u0161\u00edho ve\u010d\u00edrku ho p\u0159ijmu, ale navnadil m\u011b, chci vid\u011bt, co um\u00ed, co mi p\u0159edvede.<\/p>\n<\/div>\n
A pr\u00e1v\u011b proto jsem te\u010f tady, ve star\u00e9m d\u00e1vno nepou\u017e\u00edvan\u00e9m divadle a \u010dek\u00e1m mezi davy lid\u00ed, kter\u00e9 se ma\u010dkaj\u00ed na star\u00fdch seda\u010dk\u00e1ch. Nikdy by m\u011b nenapadlo, \u017ee tady naraz\u00edm na tolik lid\u00ed. \u010cekal bych malou skupinku p\u0159\u00e1tel, ale tohle mi vyrazilo dech. Znaj\u00ed ti kluci snad tolik lid\u00ed?<\/div>\n
Usad\u00edm se na jedno ze zadn\u00edch m\u00edst, odkud je nejlep\u0161\u00ed v\u00fdhled, a jen napjat\u011b \u010dek\u00e1m, co se bude d\u00edt. Opravdu jsem na to zv\u011bdav\u00fd, u\u017e dobr\u00fdch deset minut se ned\u011bje v\u016fbec nic, jen n\u011bkdo sem tam spla\u0161en\u011b pob\u00edh\u00e1 po p\u00f3diu. Ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee tohle bude naprosto ztracen\u00fd ve\u010der.<\/div>\n
Ve chv\u00edli, kdy jsem rozhodnut\u00fd se zvednout a prost\u011b odej\u00edt, vyb\u011bhne na p\u00f3dium \u010dernovlas\u00fd kluk, kter\u00fd byl tenkr\u00e1t ve\u010der u m\u011b doma taky. Usad\u00edm se zp\u00e1tky a jen se na n\u011bj zad\u00edv\u00e1m. O\u010dima p\u0159el\u00e9tne cel\u00fd dav a v\u011bnuje n\u00e1m omluvn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/p>\n<\/div>\n
„Lidi, v\u00e1\u017en\u011b se omlouv\u00e1m za to zdr\u017een\u00ed, ale hlavn\u00ed akt\u00e9r t\u00e9hle akce dostal tr\u00e9mov\u00fd z\u00e1chvat, tak\u017ee jsem ho nejd\u0159\u00edv musel uklidnit,“ zasm\u011bj se a j\u00e1 bych i v\u011b\u0159il tomu, \u017ee jeho bratr se nervov\u011b zhroutil. Vypadal na to u\u017e u m\u011b p\u0159ed domem, asi nesn\u00e1\u0161\u00ed dob\u0159e stresov\u00e9 situace. „Ale te\u010f u\u017e je v\u0161echno p\u0159ipraveno, a co nevid\u011bt za\u010dneme, tak s n\u00e1mi vydr\u017ete, m\u00e1te se na co t\u011b\u0161it!“ S m\u00e1vnut\u00edm se oto\u010d\u00ed a zmiz\u00ed v z\u00e1kulis\u00ed. Opravdu jsem zv\u011bdav\u00fd na to, co p\u0159edvedou.<\/p>\n<\/div>\n
Ne\u017e se nad\u011bju, v\u0161echna sv\u011btla zhasnou a na p\u00f3diu se objev\u00ed parti\u010dka asi p\u011bti tane\u010dn\u00edk\u016f. Za\u010dnou hr\u00e1t jemn\u00e9, skoro a\u017e lehce japonsk\u00e9 t\u00f3ny, ve kter\u00fdch se v\u0161ichni zlehka zavln\u00ed a postupn\u011b se na zrychluj\u00edc\u00ed se hudbu za\u010dnou trhan\u011b, p\u0159esto rytmicky pohybovat. Najednou se skupinka rozestoup\u00ed a mezi n\u011b nakr\u00e1\u010d\u00ed ladn\u00fdm krokem, skoro a\u017e sv\u016fdn\u00fdm, t\u0159i sle\u010dny, kter\u00e9 se dokonale pohybuj\u00ed, vln\u00ed sv\u00fdmi boky, tancuj\u00ed spole\u010dn\u011b s p\u011btic\u00ed a mus\u00edm uznat, \u017ee zat\u00edm je to opravdu poutav\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Najednou se t\u00f3ny hudby zm\u011bn\u00ed, zpomal\u00ed a skupina t\u011bch, kte\u0159\u00ed jsou na p\u00f3diu, se rozestoup\u00ed, d\u011blaj\u00ed dokonale secvi\u010den\u00e9 k\u0159ov\u00ed po kraj\u00edch pro dal\u0161\u00ed skupinku, kter\u00e1 ladn\u00fdmi skoky, t\u00e1hl\u00fdmi pohyby nohou a se z\u00e1seky rukou postoup\u00ed a\u017e kup\u0159edu p\u00f3dia a rozestoup\u00ed se pro dal\u0161\u00ed skupinku, kter\u00e1 se stejn\u00fdmi pohyby zaujme m\u00edsta vedle nich. Ve chv\u00edli, kdy dojde i posledn\u00ed z nich na sv\u00e9 m\u00edsto, v\u0161ichni ztuhnou v dan\u00e9 pozici a cel\u00fdm divadlem se rozhost\u00ed naprost\u00e9 ticho. Nemohu tomu uv\u011b\u0159it, ale s\u00e1m se nepatrn\u011b p\u0159edklon\u00edm kup\u0159edu a s nap\u011bt\u00edm o\u010dek\u00e1v\u00e1m, co se stane te\u010f.<\/p>\n<\/div>\n
Za\u010dne hr\u00e1t tich\u00e1, duniv\u00e1 hudba, ke kter\u00e9 se b\u011bhem p\u00e1r kr\u00e1tk\u00fdch okam\u017eik\u016f p\u0159id\u00e1 zvuk housl\u00ed a jako na povel po t\u0159et\u00edm zazn\u011bn\u00ed smy\u010dcov\u00fdch n\u00e1stroj\u016f se d\u00e1 cel\u00e1 skupinka do pohybu. Tane\u010dn\u00edci poskakuj\u00ed sem a tam, d\u00edvky sv\u016fdn\u011b p\u0159ech\u00e1zej\u00ed kolem nich, vln\u00ed boky. Navlh\u010d\u00edm si \u0161pi\u010dkou jazyka rty a ve chv\u00edli, kdy skupinka utvo\u0159\u00ed jak\u00fdsi p\u016flkruh, ku\u017eel sv\u011btla osv\u011btl\u00ed dvojici stoj\u00edc\u00ed se sklon\u011bn\u00fdmi hlavami ve st\u0159edu stage. Za\u010dne hr\u00e1t o n\u011bco rytmi\u010dt\u011bj\u0161\u00ed, rychlej\u0161\u00ed a svi\u017en\u011bj\u0161\u00ed hudba a dvojice se d\u00e1 do pohybu.<\/div>\n
Up\u0159\u00edmn\u011b, \u010dekal bych, \u017ee ten, co bude d\u00e1vat d\u016fraz na street dance, bude kluk oble\u010den\u00fd v hiphopov\u00e9m oble\u010den\u00ed a s cop\u00e1nky po hlav\u011b, ale je to p\u0159esn\u011b naopak. Jeho bratr je ten, kter\u00fd dokonale st\u0159ih\u00e1 jeden tane\u010dn\u00ed prvek za druh\u00fdm, zat\u00edmco uchaze\u010d o m\u00edsto na na\u0161\u00ed konzervato\u0159i p\u0159esn\u011b do rytmu hudby jede jeden baletn\u00ed prvek za druh\u00fdm, a jen nepatrn\u011b je prokl\u00e1d\u00e1 voln\u011bj\u0161\u00edm stylem street dancu. Vz\u00e1jemn\u011b kolem sebe tancuj\u00ed, vyh\u00fdbaj\u00ed se jeden druh\u00e9mu, jsou tak dokonale slad\u011bn\u00ed. Kdybych nev\u011bd\u011bl, \u017ee jsou oba mu\u017esk\u00e9ho pohlav\u00ed, brat\u0159i, p\u0159\u00edsahal bych, \u017ee je mezi nimi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, eroticky nabit\u00e1 atmosf\u00e9ra, kter\u00e1 jejich v\u00fdkon je\u0161t\u011b zn\u00e1sobuje.<\/p>\n<\/div>\n
Jeden z bratr\u016f se hopsav\u011b p\u0159esune k men\u0161\u00ed skupince a na jedn\u00e9 stran\u011b p\u00f3dia jedou svou sestavu, ale j\u00e1 se pohledem soust\u0159ed\u00edm na toho druh\u00e9ho. Spole\u010dn\u011b se dv\u011bma d\u00edvkami jede dokonal\u00e9 baletn\u00ed prvky do rytmu lehk\u00e9 smy\u010dcov\u00e9 hudby, tan\u010d\u00ed s nimi jako naprost\u00fd prof\u00edk. Jednu z nich dr\u017e\u00ed v pase, vysmekne s n\u00ed dokonal\u00fd oblouk a ve chv\u00edli, kdy se op\u011bt oba narovnaj\u00ed, druh\u00e1 d\u00edvka se mu nohou zav\u011bs\u00ed kolem pasu. Tom \u0159\u00edkal, \u017ee se jmenuje? Tak Tom ji chyt\u00ed mezi lopatkami a objede s n\u00ed stejn\u00fd polokruh, na\u010de\u017e se dvojice vzd\u00e1l\u00ed od prvn\u00ed d\u00edvky a spole\u010dn\u011b tan\u010d\u00ed uprost\u0159ed p\u00f3dia. Jsou tak ladn\u00ed, tak sehran\u00ed. Propl\u00e9taj\u00ed se kolem sebe jak had\u00ed ml\u00e1\u010fata, jeden se hne tam, druh\u00fd je o p\u00e1r vte\u0159in pomalej\u0161\u00ed a jakoby se navz\u00e1jem hon\u00ed. Je to dokonal\u00e1 pod\u00edvan\u00e1, a kdy\u017e Tom po\u0161le d\u00edvku po p\u00f3diu p\u0159ed sebe po kolenou a ve chv\u00edli, kdy se sle\u010dna postav\u00ed na nohy a za\u010dne p\u0159epad\u00e1vat, u\u017e je op\u011bt u n\u00ed a spole\u010dn\u011b op\u011bt obkresl\u00ed polokruh, na\u010de\u017e j\u00ed jemn\u011b nadzvedne a p\u0159enese na druhou stranu p\u00f3dia.<\/p>\n<\/div>\n
Za\u010dne hr\u00e1t op\u011bt rychlej\u0161\u00ed hudba. D\u00edvka odtan\u010d\u00ed stranou a po Tomovi hod\u00ed n\u011bkdo basebalovou \u010depici, kterou si p\u0159i jedn\u00e9 oto\u010dce v pod\u0159epu nasad\u00ed na hlavu, a ve chv\u00edli, kdy stoj\u00ed op\u011bt \u010delem k publiku, jeho bratr je op\u011bt po jeho boku a spole\u010dn\u011b s partou dal\u0161\u00edch kluk\u016f jedou na rychlou, rytmickou hudbu street dancov\u00e9 prvky. Jedna \u010d\u00e1st jich jde doprava, druh\u00e1 doleva, brat\u0159i jsou op\u011bt uprost\u0159ed. Skoro se mi a\u017e zataj\u00ed dech, kdy\u017e Tom spoj\u00ed ruce se sv\u00fdm sourozencem, kter\u00fd se mu proklouzne pod nohama a je\u0161t\u011b ne\u017e se stihne postavit, p\u0159e\u0161vihne se p\u0159es n\u011bj Tom v naprosto dokonal\u00e9m saltu s hladk\u00fdm dopadem na \u0161pi\u010dky nohou do pod\u0159epu.<\/p>\n<\/div>\n
V tu chv\u00edli se op\u011bt hudba zm\u011bn\u00ed a Tom, st\u00e1le kle\u010d\u00edc\u00ed na zemi, se s \u00fasm\u011bvem oto\u010d\u00ed na sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd jen nepatrn\u011b k\u00fdvne. Oba se rozb\u011bhnou zp\u011bt do st\u0159edu stage a v ten moment se proti nim vy\u0159\u00edt\u00ed trojice dal\u0161\u00edch tane\u010dn\u00edk\u016f. Nev\u011b\u0159\u00edm tomu, jak dokonale jich v\u0161ech p\u011bt zvl\u00e1dlo salto ve vzduchu, ani\u017e by se srazili. Jakmile p\u011btice dopadne na zem, za\u010dne op\u011bt hr\u00e1t jin\u00e1, tak hrozn\u011b pov\u011bdom\u00e1 hudba. Stejn\u011b jako v\u0161ichni v mal\u00e9m divadle, i j\u00e1 se mus\u00edm sm\u00e1t, kdy\u017e rozezn\u00e1m t\u00f3ny I believe<\/em> z fin\u00e1ln\u00edho tance filmu „Honey“ a na p\u00f3dium se p\u0159i\u0159\u00edt\u00ed banda puber\u0165\u00e1k\u016f spole\u010dn\u011b v doprovodu p\u016fvodn\u00ed tane\u010dn\u00ed skupiny, s Tomem v \u010dele. Tohle byl naprosto perfektn\u00ed tah.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e dozn\u00ed posledn\u00ed t\u00f3ny a v\u0161ichni na p\u00f3diu se s \u00fasm\u011bvy od ucha k uchu hluboce ukl\u00e1n\u011bj\u00ed, p\u0159ipoj\u00edm se k t\u011bm, kte\u0159\u00ed ve stoje aplauduj\u00ed. Tenhle ve\u010der rozhodn\u011b nebyl ztr\u00e1tou m\u00e9ho \u010dasu.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee je to za mnou. S posledn\u00ed oto\u010dkou, s posledn\u00edm v\u00fdskokem a dopadem zp\u011bt na parkety p\u00f3dia, v\u0161echno skon\u010dilo. U\u017e nic nezm\u011bn\u00edm, ud\u011blal jsem, co jsem ud\u011blat mohl, te\u010f u\u017e je to jen ve hv\u011bzd\u00e1ch, jak to dopadlo. Ale t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e m\u011b Bill odt\u00e1hl do samotn\u00e9ho st\u0159edu stage, jsem si myslel, \u017ee omdl\u00edm, pozvrac\u00edm se. Tolik jsem se toho b\u00e1l. Tan\u010dil jsem u\u017e p\u0159ed spoustou lid\u00ed p\u0159i spoust\u011b r\u016fzn\u00fdch p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed, ale nikdy to nebylo n\u011bco takov\u00e9ho jako dnes. Nikdy mi ne\u0161lo o budoucnost tak moc jako dnes ve\u010der. A nikdy p\u0159ed t\u00edm tam se mnou nebyl Bill.<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi!“ vyjekne mi najednou n\u011bkdo do ucha a ne\u017e se stihnu po\u0159\u00e1dn\u011b oto\u010dit, m\u00e1m n\u00e1ru\u010d plnou sv\u00e9ho o deset minut mlad\u0161\u00edho sourozence a pusu plnou jeho \u010derstv\u011b ost\u0159\u00edhan\u00fdch vlas\u016f. Mus\u00edm se sm\u00e1t, kdy\u017e se ze m\u011b sv\u00fdm objet\u00edm pokou\u0161\u00ed vyma\u010dkat posledn\u00ed zbytky sil a vzduchu, kter\u00e9 je\u0161t\u011b m\u00e1m, ale i p\u0159esto jej ma\u010dk\u00e1m zp\u011bt se stejnou vervou. „To bylo dokonal\u00fd!“ vyjekne mi do ucha, jakmile se m\u011b pust\u00ed, a zatlesk\u00e1 nad\u0161en\u011b rukama t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e m\u011b znovu obejme.<\/p>\n<\/div>\n
Ale mus\u00edm s n\u00edm souhlasit, bylo to dokonal\u00e9. Povedlo se n\u00e1m to, lidem se to l\u00edbilo, tleskali, p\u00edskali, byli nad\u0161en\u00ed. Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee jsme to opravdu ud\u011blali, a p\u0159ed v\u0161emi vlivn\u00fdmi lidmi! M\u00e1m chu\u0165 ho pol\u00edbit.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome?“ ozve se za mnou hlub\u0161\u00edm mu\u017esk\u00fdm hlasem. V tu chv\u00edli by se ve mn\u011b krve nedo\u0159ezal. Spole\u010dn\u011b s Billem st\u00e1le v n\u00e1ru\u010d\u00ed se pooto\u010d\u00edm a jen se nerv\u00f3zn\u011b pousm\u011bju na pana Martin\u00e9ze. Te\u010f p\u0159ijde bu\u010f rozsudek smrti, nebo propustka do sv\u011bta r\u00e1je. „Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee va\u0161e vystoupen\u00ed bylo opravdu,“ odml\u010d\u00ed se a dvakr\u00e1t si luskne prsty. B\u011bhem t\u00e9 krati\u010dk\u00e9 odmlky m\u00e1m slu\u0161n\u00fd n\u00e1b\u011bh na infarkt, mus\u00ed to tak protahovat?! „Bylo to opravdu p\u016fsobiv\u00e9,“ dostane ze sebe po dal\u0161\u00edm lusknut\u00ed prst\u016f a z\u00e1\u0159iv\u011b se na n\u00e1s usm\u011bje.<\/p>\n<\/div>\n
C\u00edt\u00edm, jak m\u011b Bill sev\u0159e ve sv\u00e9m objet\u00ed je\u0161t\u011b siln\u011bji. „D\u011bkuju, pane.“<\/p>\n<\/div>\n
„No je\u0161t\u011b mi ned\u011bkuj,“ zamra\u010d\u00ed se lehce a m\u016fj dech se op\u011bt zadrhne na cest\u011b k pl\u00edc\u00edm. Srdce mi divoce tlu\u010de, Bill mi drt\u00ed ruku ve sv\u00e9 a j\u00e1 nejsem schopn\u00fd se p\u0159es tep\u00e1n\u00ed v u\u0161\u00edch soust\u0159edit v\u016fbec na nic kolem sebe. Jsem nervn\u00ed, a\u0165 u\u017e mi \u0159ekne, jestli je to m\u00edsto m\u00e9, jestli tenhle ve\u010der byl opravdu k n\u011b\u010demu dobr\u00fd. Ze\u0161\u00edl\u00edm!<\/p>\n<\/div>\n
„Tak berete ho nebo ne?!“ vyjekne vedle m\u011b nedo\u010dkav\u011b Bill a cel\u00e1 skupina za n\u00e1mi, spole\u010dn\u011b s panem Martin\u00e9zem, se rozesm\u011bje. Mysl\u00edm, \u017ee v tuhle chv\u00edli jsme oba nerv\u00f3zn\u00ed stejn\u011b, Bill i j\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
„Nejd\u0159\u00edv mi n\u011bco prozra\u010fte, kde jste sebrali ty d\u011bti?“<\/p>\n<\/div>\n
Sly\u0161\u00edm, jak si vedle m\u011b Bill odfrkne. „Mlad\u0161\u00ed sourozenci a jejich kamar\u00e1di, tak berete ho nebo ne?“<\/p>\n<\/div>\n
O\u010dima jsem p\u0159ilepen\u00fd na rtech mu\u017ee, kter\u00fd rozhodne o tom, co bude n\u00e1sledovat v m\u00e9m \u017eivot\u011b d\u00e1l. Kdy\u017e se mu zvln\u00ed do \u00fasm\u011bvu a j\u00e1 usly\u0161\u00edm slova, kter\u00e1 jsem si p\u0159\u00e1l sly\u0161et ze v\u0161eho nejv\u00edc, v\u0161echno kolem m\u011b jakoby ohluchne. Nevn\u00edm\u00e1m Billovo hlasit\u00e9 vyjeknut\u00ed, Martin\u00e9z\u016fv sm\u00edch, nebo jekot tane\u010dn\u00ed skupiny. V u\u0161\u00edch sly\u0161\u00edm jen zb\u011bsil\u00fd tlukot vlastn\u00edho srdce a v o\u010d\u00edch m\u011b p\u00e1l\u00ed slzy \u0161t\u011bst\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Nem\u016f\u017eu tomu uv\u011b\u0159it. Dok\u00e1zal jsem to. Opravdu jsem to dok\u00e1zal a dostal jsem se na svou vysn\u011bnou konzervato\u0159. Budu chodit na \u0161kolu, odkud vze\u0161la ta nejv\u011bt\u0161\u00ed, nejslavn\u011bj\u0161\u00ed evropsk\u00e1 jm\u00e9na. Budu chodit na \u0161kolu, kam bude chodit i Bill.<\/p>\n<\/div>\n
Nevn\u00edm\u00e1m tuny objet\u00ed, kter\u00e1 mi v\u0161ichni kolem v\u011bnuj\u00ed. Soust\u0159ed\u00edm se jen na jednu jedinou osobu, a kdy\u017e se na\u0161e pohledy spoj\u00ed, i v jeho o\u010d\u00edch jsou vid\u011bt slzy. Prudce si jej p\u0159it\u00e1hnu k sob\u011b, a kdy\u017e jej nesm\u00edm pol\u00edbit, alespo\u0148 jej opravdu pevn\u011b sev\u0159u v objet\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ za\u0161ept\u00e1m mu do ucha a nech\u00e1v\u00e1m ostatn\u00ed, aby na\u0161\u00ed dvojici obj\u00edmali ze v\u0161ech stran. U\u017e nikdy ho nechci pustit. Mo\u017en\u00e1 m\u016f\u017ee za v\u0161echna tr\u00e1pen\u00ed, kter\u00fdmi si m\u00e9 mlad\u0161\u00ed j\u00e1 muselo proj\u00edt, ale te\u010f, v tuhle chv\u00edli, mi v\u0161echno vynahradil. Je to, jako by se nikdy nic nestalo, jako bychom \u017eili v t\u00e9hle \u0161\u0165astn\u00e9 bublin\u011b po cel\u00fd n\u00e1\u0161 \u017eivot.<\/p>\n<\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ za\u0161ept\u00e1m mu ti\u0161e do ucha a jen zlehka, nen\u00e1padn\u011b se mu o n\u011bj ot\u0159u rty. V\u00edm jist\u011b, \u017ee doma budeme m\u00edt dost \u010dasu tuhle chv\u00edli po\u0159\u00e1dn\u011b oslavit, pro te\u010f se mus\u00edm spokojit jen s objet\u00edm. Nakonec se nech\u00e1m strhnout zp\u011bt do reality, a za\u010dnu se v\u0161emi \u0161\u0165astn\u011b oslavovat.<\/p>\n<\/div>\n
Mistr Martin\u00e9z a p\u00e1r dal\u0161\u00edch tane\u010dn\u00edch mistr\u016f n\u00e1s jen pobaven\u011b sleduje. Jsem si jist\u00fd, \u017ee nikdy nevid\u011bli nikoho b\u00fdt takhle \u0161\u0165astn\u00fdm po p\u0159ijet\u00ed na jejich konzervato\u0159.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Deni<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Deni „Tak co, m\u016f\u017eeme?“ „Ne.“ „Tome-„ „Prost\u011b se boj\u00edm, no,“ vyjekne Tom a rozhod\u00ed rukama do vzduchu. Ne\u017e se stihnu nadechnout k odpov\u011bdi, za\u010dne p\u0159ech\u00e1zet sem a tam a mumlat si n\u011bco pod nos p\u0159esn\u011b tak, jak je jeho zvykem, kdy\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[426],"tags":[],"class_list":["post-8390","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dance-to-destroy-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8390","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8390"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8390\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8390"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8390"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8390"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}