{"id":8403,"date":"2011-06-20T18:30:00","date_gmt":"2011-06-20T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8381"},"modified":"2011-06-20T18:30:00","modified_gmt":"2011-06-20T17:30:00","slug":"living-behind-a-wall-of-glass-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/06\/20\/living-behind-a-wall-of-glass-14\/","title":{"rendered":"Living Behind A Wall Of Glass 14."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Post\u0159eh.“ Jako to d\u011bl\u00e1vali s Andreasem, hodil Bill bratrovi se sm\u00edchem sklen\u011bnou n\u00e1dobu, jen\u017ee p\u0159edem si sv\u016fj \u010din nepromyslel. Tomovi se sice poda\u0159ilo spojit ruce a nastavit je do spr\u00e1vn\u00e9 pozice, le\u010d o zlomek vte\u0159iny pozd\u011bji, tud\u00ed\u017e hozenou n\u00e1dobu nechytil, ta dopadla na podlahu a rozlet\u011bla se na n\u011bkolik velk\u00fdch, ale i men\u0161\u00edch st\u0159ep\u016f.<\/div>\n
„Ou.“ Vypadlo z asp\u00edka, kter\u00fd chv\u00edli z\u00edral na st\u0159epy, pak na Billa a pak zase na st\u0159epy. Chytl se za hlavu a za\u010dal pochodovat na m\u00edst\u011b. Jeho star\u0161\u00ed bratr se nejprve nezmohl na nic jin\u00e9ho, ne\u017e d\u00edvat se na rozt\u0159\u00ed\u0161t\u011bnou n\u00e1dobu a hn\u011bd\u00fd pr\u00e1\u0161ek na podlaze. A\u017e nerv\u00f3zn\u00ed hlas dvoj\u010dete jej p\u0159im\u011bl za\u010d\u00edt se zaj\u00edmat i o n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e o tu spou\u0161\u0165. „Ocit\u00e1m se v krizi. Mal\u00e9r! Ocit\u00e1m se v krizi.“<\/div>\n
„Tome, neh\u00fdbej se!“ Vyjekl Bill, kdy\u017e si v\u0161imnul nohy, chr\u00e1n\u011bn\u00e9 jen tenkou l\u00e1tkou pono\u017eky, v nebezpe\u010dn\u00e9 bl\u00edzkosti jednoho ostr\u00e9ho st\u0159epu. Marn\u00e9, v\u016fbec jeho prosby nevn\u00edmal. Drtil v rukou dredy, mumlal a dupal. Nezbylo mu nic jin\u00e9ho, ne\u017e k n\u011bmu p\u0159isko\u010dit a pokusit se jej uklidnit. Dbaj\u00edc\u00ed na to, aby se ani jeden z nich neporanil, dotla\u010dil silou Toma zp\u00e1tky ke stolu. Op\u011bt se pokou\u0161el na n\u011bj mluvit, ale jako by h\u00e1zel hr\u00e1ch na st\u011bnu.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome, to nebyla…“<\/div>\n
„Tom cht\u011bl chytit, Tom cht\u011bl!“ Vedl si st\u00e1le svou tahaje se za dredy a vrt\u00edce hlavou. M\u00e1lo platn\u00e9, \u017ee se mu Bill sna\u017eil vysv\u011btlit, \u017ee na vin\u011b nen\u00ed, cht\u011bl ji toti\u017e vz\u00edt na sebe, v\u0161ak to tak\u00e9 zap\u0159\u00ed\u010dinil on. Teprve zp\u011btn\u011b si vzpomn\u011bl na hry s m\u00ed\u010dem v d\u011btstv\u00ed. Vid\u011bl p\u0159ed sebou mal\u00e9ho bratra, jak se sna\u017e\u00ed chytit hozen\u00fd bal\u00f3n, kter\u00fd v\u0161ak kon\u010d\u00ed na zemi. Pamatoval si i sv\u016fj n\u00e1sledn\u00fd odm\u00edtav\u00fd postoj v\u016f\u010di n\u011bmu, necht\u011bl si s n\u00edm u\u017e v\u00edc hr\u00e1t, proto\u017ee Tom nikdy m\u00ed\u010d nesev\u0159el v dlan\u00edch. Obvi\u0148oval jej, \u017ee to d\u011bl\u00e1 schv\u00e1ln\u011b, proto\u017ee se po\u0159\u00e1dn\u011b ani ned\u00edval, kdy\u017e mu p\u0159ihr\u00e1val. Pak se domn\u00edval, \u017ee je naprosto neschopn\u00fd a d\u011blal si z n\u011bj srandu. V\u017edy\u0165 chytit m\u00ed\u010d nebylo nic slo\u017eit\u00e9ho! Pro n\u011bj sice ne, pro Toma v\u0161ak ano. Ani ve \u0161kole, ani na h\u0159i\u0161ti si s n\u00edm ostatn\u00ed d\u011bti necht\u011bly hr\u00e1t, proto\u017ee jim kazil hru. Proto nem\u011bl nikdy po\u0159\u00e1dnou p\u0159\u00edle\u017eitost procvi\u010dit se a po\u0159\u00e1dn\u011b se nau\u010dit m\u00ed\u010d chytat. Ani d\u011bti, ani vlastn\u00ed bratr mu v tom nepom\u00e1hali. Pro tento sv\u016fj handicap se \u010dasto st\u00e1val ter\u010dem posm\u011bchu a pr\u00e1v\u011b tato ud\u00e1lost s sebou p\u0159inesla i vzpom\u00ednky na okam\u017eiky, kdy do n\u011bj v\u0161ichni strkali, sm\u00e1li se a ob\u010das jej i tloukli.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
Bill si to v\u0161ak neuv\u011bdomil.<\/div>\n
„Bill to zavinil. Sly\u0161\u00ed\u0161? Bill, ne ty. Tommy…“ V\u00edc u\u017e \u0159\u00edct nesta\u010dil, proto\u017ee blon\u010f\u00e1k opustil s muml\u00e1n\u00edm kuchyni. Bill ho nen\u00e1sledoval. V\u011bd\u011bl, \u017ee te\u010f pot\u0159ebuje prostor, aby se vzpamatoval. Z\u00e1rove\u0148 se b\u00e1l, \u017ee p\u016fjde-li za n\u00edm, mohl by v\u0161e jen zhor\u0161it. Zat\u00edmco se v duchu tituloval ne zrovna vybran\u00fdmi slov\u00ed\u010dky, dal se do \u00faklidu nepo\u0159\u00e1dku kolem. Litoval, \u017ee si vzpom\u00ednku z d\u011btsk\u00fdch let nevybavil jen o n\u011bkolik vte\u0159in d\u0159\u00edve, ne\u017e hodil n\u00e1dobu. Kdyby se tak stalo, bylo by nyn\u00ed v\u0161e v naprost\u00e9 pohod\u011b, a hlavn\u011b by nebyl Tom v tomhle stavu. \u010c\u00edm v\u00edce si uv\u011bdomoval slo\u017eitost sou\u017eit\u00ed s \u010dlov\u011bkem, jako je jeho sourozenec, t\u00edm rostla touha b\u00fdt s n\u00edm a pom\u00e1hat mu ve zvl\u00e1d\u00e1n\u00ed v\u0161ech n\u00e1strah, kter\u00e9 na n\u011bj mohly \u010d\u00edhat.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Tome?“ Bill usednul na postel, na n\u00ed\u017e le\u017eel jeho bratr a vypadal, \u017ee sp\u00ed. Kdy\u017e v\u0161ak zaslechnul sv\u00e9 jm\u00e9no, zavrt\u011bl se. \u010cernovl\u00e1sek zav\u00e1hal, ale pak vstal, zhasnul a vlezl si pod pe\u0159inu. Sice zva\u017eoval, \u017ee by odepsal Andymu, kter\u00fd mu poslal u\u017e n\u011bkolik zpr\u00e1v, co s n\u00edm je a kdy p\u0159ijde do \u0161koly, proto\u017ee na \u017e\u00e1dnou nereagoval a dnes to rovn\u011b\u017e v \u00famyslu nem\u011bl, ale znovu si \u0159ekl, \u017ee to nech\u00e1 na z\u00edtra.<\/div>\n
„Tommy.“ Za\u0161eptal znovu a poposunul se bl\u00ed\u017ee k sourozenci. Bill, op\u00edraje se o ruku ve tm\u011b, pozoroval jeho siluetu a zva\u017eoval, zda se pokusit jej obejmout \u010di nikoli. Odvahu v\u0161ak nena\u0161el, proto nakonec klesl hlavou na pol\u0161t\u00e1\u0159 a zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
V pokoji okam\u017eik panovalo ticho, kter\u00e9 v\u0161ak znovu pro\u0165al \u0161epot \u010dernovlas\u00e9ho chlapce, jen\u017e tou\u017eil po bratrov\u011b bl\u00edzkosti. Jako by se t\u00edm, \u017ee kolem n\u011bj ovine pa\u017ei, cht\u011bl ujistit, \u017ee je jednak Tom v po\u0159\u00e1dku a jednak se na n\u011bj nehn\u011bv\u00e1.<\/div>\n
„Tome, obejme\u0161 m\u011b?“ Vyslovil s obavou v hlase svou ot\u00e1zku a \u010dekal. Okam\u017eik se nic ned\u011blo, pak se v\u0161ak ozvalo \u0161ust\u011bn\u00ed pe\u0159iny a z\u00e1hy se Billovo \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo ocitlo v pevn\u00e9m objet\u00ed. P\u0159\u00e1l si, aby je vid\u011bl J\u00f6rg nebo alespo\u0148 m\u00e1ma, a na vlastn\u00ed o\u010di se p\u0159esv\u011bd\u010dili, jak ohromnou zm\u011bnou jejich vztah pro\u0161el. Kdyby mu v restauraci, kde byl ozn\u00e1men Tom\u016fv dvout\u00fddenn\u00ed pobyt u nich, jeden z rodi\u010d\u016f tvrdil, \u017ee bude us\u00ednat v jeho n\u00e1ru\u010di, vylet\u011bl by z k\u016f\u017ee. Dnes se dotek\u016f v\u0161ak s\u00e1m dom\u00e1hal a za nic na sv\u011bt\u011b by tyto chv\u00edle nevym\u011bnil. Ani pro Toma, tul\u00edc\u00edho se k jeho lv\u00edmu kr\u00e1li, nebyly tyto momenty ni\u010d\u00edm nahraditeln\u00e9, znamenaly pro n\u011bj v\u00edc, ne\u017e by se Bill odv\u00e1\u017eil pomyslet.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Ty jsi umyl n\u00e1dob\u00ed?“<\/div>\n
„A taky ut\u0159el.“ Doplnil hoch a odlo\u017eil ut\u011brku. Simone nesta\u010dila \u017easnout, kdy\u017e p\u0159i\u0161la dom\u016f. Bill, jeho\u017e musela nutit, aby j\u00ed alespo\u0148 s n\u011b\u010d\u00edm jednou za uhersk\u00fd rok pomohl, ud\u011blal n\u011bco s\u00e1m od sebe. Tato p\u0159ehnan\u00e1 aktivita nikdy nebyla sama sebou, v\u017edy n\u011b\u010demu p\u0159edch\u00e1zela. Bu\u010f od n\u00ed z\u00e1hy n\u011bco po\u017eadoval, nebo n\u011bkde ud\u011blal n\u011bjak\u00fd pr\u016f\u0161vih, kter\u00fd se k matce m\u011bl teprve don\u00e9st, a sna\u017eil se zm\u00edrnit trest.<\/div>\n
„Co bude\u0161 pot\u0159ebovat?“ Zeptala se podez\u00edrav\u011b a up\u0159en\u011b se na n\u011bj zad\u00edvala. Nem\u011bl r\u00e1d tento jej\u00ed pohled, v\u017edycky jej donutil k\u00e1pnout bo\u017eskou. A\u0165 u\u017e jako d\u00edt\u011b \u010di v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b. Sta\u010dilo, aby se takhle pod\u00edvala, a \u0159ekl na sebe i to, co nev\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Nic.“ Zalhal. Ve sv\u00e9 podstat\u011b v tento okam\u017eik nic nepot\u0159eboval, pomoc bude pot\u0159ebovat za p\u00e1r dn\u00ed, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed J\u00f6rg. Doufal, \u017ee bude-li sekat dobrotu, pom\u00e1hat, pokou\u0161et se u\u010dit a k tomu matka uvid\u00ed, jak r\u00e1d s n\u00edm Tom je, postav\u00ed se na jeho stranu a pokus\u00ed se p\u0159\u00edpadn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dit exman\u017eela, aby ho u nich nechal. Ur\u010dit\u011b i ona by m\u011bla r\u00e1da ob\u011b dv\u011b d\u011bti pohromad\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak jsi n\u011bco provedl?“ Zkusila druhou mo\u017enost, je\u017e ji napadala. Bill byl r\u00e1d, \u017ee ve chv\u00edli, kdy ot\u00e1zka zazn\u011bla, st\u00e1la matka z\u00e1dy k n\u011bmu. Kdyby to tak nebylo, neuniklo by j\u00ed zd\u011b\u0161en\u00ed v jeho o\u010d\u00edch. Vzpomn\u011bl si toti\u017e na v\u010derej\u0161\u00ed nep\u0159\u00edjemnost v kuchyni, o n\u00ed\u017e se Simone za \u017e\u00e1dnou cenu nesm\u011bla dozv\u011bd\u011bt!<\/div>\n
„A co bych prov\u00e1d\u011bl? Nic jsem neprovedl.“ Kdy\u017e se k n\u011bmu oto\u010dila, pokusil se zamra\u010dit, aby se mu l\u00e9pe poda\u0159ilo p\u0159esv\u011bd\u010dit ji, \u017ee nic neud\u011blal. Je\u0161t\u011b chv\u00edli zkoumala jeho v\u00fdraz, a kdy\u017e na n\u011bm neshledala nic, co by ho usv\u011bd\u010dilo v tom, \u017ee ji tah\u00e1 za nos, p\u0159estala s vypt\u00e1v\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
„Co teta?“ Optal se sp\u00ed\u0161 ze zdvo\u0159ilosti na Agnes. N\u011bjak moc jej nezaj\u00edmalo, o \u010dem se v\u010dera vybavovaly. Beztak si to dovedl v\u00edc ne\u017e dob\u0159e p\u0159edstavit! Byl sv\u011bdkem n\u011bkolika jejich rozhovor\u016f a m\u011bl dojem, \u017ee se v\u017edy bav\u00ed o tom sam\u00e9m. Mo\u017en\u00e1 v jin\u00e9m po\u0159ad\u00ed, av\u0161ak ve fin\u00e1le byly konverzace jedna jako druh\u00e1. Jako d\u00edt\u011b jim naslouchal s vykulen\u00fdma o\u010dima, dnes by se p\u0159i nich unudil k smrti.<\/div>\n
„Pozdravuje t\u011b.“ Dostalo se mu typick\u00e9 odpov\u011bdi. „A vzkazuje, \u017ee by ses mohl p\u0159ij\u00edt uk\u00e1zat.“ Nezapomn\u011bla ani na druhou v\u011btu, kterou mu po ka\u017ed\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b u kamar\u00e1dky \u0159\u00edk\u00e1vala. Bill se u\u0161kl\u00edbl a v duchu si myslel svoje. Nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 cvi\u010den\u00e1 opice, aby se chodil n\u011bkam ukazovat. Co by na n\u011bm asi tak Agnes vid\u011bla?<\/p>\n<\/div>\n
Bill post\u00e1val u kuchy\u0148sk\u00e9 linky, sledoval, jak si Simone p\u0159ipravuje k\u00e1vu, a zva\u017eoval, zda polo\u017eit ot\u00e1zku, co mu vyvstala v mysli, \u010di rad\u011bji ml\u010det. U\u017e\u00edral se t\u00edm u\u017e del\u0161\u00ed dobu a n\u011bkolikr\u00e1t se cht\u011bl zeptat, ale p\u0159i pohledu do mat\u010din\u00fdch o\u010d\u00ed ztratil odvahu.<\/div>\n
„Mami, mysl\u00ed\u0161, \u017ee t\u00e1ta n\u011bkoho m\u00e1?“ Nakonec se rozhodl zeptat se v\u0161eobecn\u011b a neb\u00fdt konkr\u00e9tn\u00ed. Pozorn\u011b sledoval jej\u00ed tv\u00e1\u0159 a sna\u017eil se zaznamenat i nejnepatrn\u011bj\u0161\u00ed zm\u011bnu ve v\u00fdraze. Marn\u011b.<\/div>\n
„To j\u00e1 nev\u00edm, na to se mus\u00ed\u0161 zeptat t\u00e1ty.“ Odv\u011btila s \u00fasm\u011bvem, z\u00e1hy v\u0161ak za\u010dala vyzv\u00eddat. Bill se toti\u017e nikdo moc o otce nestaral, mluvil o n\u011bm z\u0159\u00eddka. B\u011bhem minul\u00e9ho a tohoto t\u00fddne v\u0161ak na n\u011bj zavedl \u0159e\u010d n\u011bkolikr\u00e1t. A to se j\u00ed p\u0159est\u00e1valo l\u00edbit, nebylo to toti\u017e jen tak. „Jak t\u011b to napadlo, pros\u00edm t\u011b?“<\/div>\n
„Napadlo.“ Bill pokr\u010dil rameny a skousl si spodn\u00ed ret. Jm\u00e9no osoby, jej\u00ed\u017e vztah k otci jej zaj\u00edmal, si vyslovit netroufal. V\u0161echny \u017eeny byly v jeho o\u010d\u00edch stejn\u00e9. Nesn\u00e1\u0161ely ty, co byly p\u0159ed nimi, zrovna jako ty, co p\u0159ijdou po nich, proto po\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee m\u00e1ma n\u011bjak zareaguje a zm\u011bna v chov\u00e1n\u00ed mu odpov\u00ed za ni. Jen\u017ee z\u016fst\u00e1vala klidn\u00e1, usm\u011bvav\u00e1, jako by se bavili o po\u010das\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, kdybych tam v l\u00e9t\u011b jel, tak bych nerad potk\u00e1val ciz\u00ed<\/em> \u017eenskou.“ Zar\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed bylo, \u017ee mu a\u017e tak nevadila p\u0159edstava, \u017ee by si na\u0161la partnera Simone, p\u0159esto\u017ee by ji nejrad\u011bji m\u011bl i nad\u00e1le jen pro sebe. Ov\u0161em u J\u00f6rga se mu jen my\u0161lenka na novou partnerku neuv\u011b\u0159iteln\u011b p\u0159\u00ed\u010dila. Netu\u0161il, zda to zp\u016fsobilo, \u017ee si ji zafixoval jako Meg nebo \u017ee byl na matku siln\u011b citov\u011b v\u00e1z\u00e1n a bral by to jako jak\u00e9si provin\u011bn\u00ed v\u016f\u010di jej\u00ed osob\u011b, co\u017e sice byla hloupost, ale on to tak vn\u00edmal.<\/div>\n
„Za p\u00e1r dn\u00ed ho tu m\u00e1\u0161, tak to m\u016f\u017ee\u0161 zjistit.“ Bill d\u011bkoval, \u017ee se v\u010das oto\u010dil k odchodu, Simone tak nemohla spat\u0159it, jak mu ztuhly rysy, kdy\u017e mu op\u011bt p\u0159ipomn\u011bla otc\u016fv p\u0159\u00edjezd. Jen zamumlal sl\u016fvko super a ne\u017e se sta\u010dila rozkoukat, zmizel. Zlobil se na ni. S\u00e1m moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee se \u010das kr\u00e1t\u00ed, a ona mu to neust\u00e1le opakovala. Kdo jin\u00fd ne\u017e on v\u011bd\u011bl l\u00e9pe, jak m\u00e1lo \u010dasu jemu a Tomovi zb\u00fdv\u00e1!<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Co to m\u00e1\u0161?“ Bill usednul na zem naproti Tomovi, kter\u00fd m\u011bl na podlaze rozlo\u017een\u00e9 karti\u010dky, na nich\u017e byly namalovan\u00e9 hlavi\u010dky. Naklonil se, aby si je mohl l\u00e9pe prohl\u00e9dnout, a v\u0161iml si, \u017ee ka\u017ed\u00e1 vypad\u00e1 jinak. Jedna m\u011bla zamra\u010den\u00fd obli\u010dej, dal\u0161\u00ed vycen\u011bn\u00e9 zuby, jin\u00e9 st\u00e9kala po tv\u00e1\u0159i slza. Chvilku uva\u017eoval, k \u010demu to asi tak m\u016f\u017ee slou\u017eit. Velmi nejasn\u011b si vzpom\u00ednal, \u017ee je u\u017e u n\u011bkoho vid\u011bl, akor\u00e1t si nevybavoval kde.<\/div>\n
„Tom mus\u00ed opakovat.“ Odpov\u011bd\u011bl mu a soust\u0159ed\u011bn\u011b hled\u011bl na pap\u00edrky. „Ten je rozzloben\u00fd.“ Zap\u00edchl prst do jednoho obli\u010deje a pod\u00edval se na dvoj\u010de, jako by se cht\u011bl ujistit, \u017ee m\u00e1 pravdu. Billovi v ten moment do\u0161lo, kde karti\u010dky vid\u011bl. U otce. Kdy\u017e byli s bratrem mal\u00ed, posadil Toma ke stolu, rozlo\u017eil p\u0159ed n\u011bj nakreslen\u00e9 tv\u00e1\u0159e a u ka\u017ed\u00e9 z nich mu vysv\u011btloval, co \u010dlov\u011bk c\u00edt\u00ed, kdy\u017e se takto tv\u00e1\u0159\u00ed. Nejsp\u00ed\u0161e tato technika m\u011bla slou\u017eit k procvi\u010dov\u00e1n\u00ed vn\u00edm\u00e1n\u00ed emoc\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Pod\u00edvej se na m\u011b,“ vyb\u00eddnul jej. Napadlo jej toti\u017e n\u011bco lep\u0161\u00edho ne\u017e pap\u00edrov\u00e9 \u010dtverce s obli\u010dej\u00edky. „Jakou m\u00e1m n\u00e1ladu?“ Zeptal se a pokusil se pomoc\u00ed obli\u010dejov\u00fdch sval\u016f co nejl\u00e9pe vyj\u00e1d\u0159it emoci, kter\u00e1 jej napadla jako prvn\u00ed. Tom se na n\u011bj zad\u00edval, prohl\u00e9dl si tv\u00e1\u0159 sourozence soust\u0159ed\u00edce se pln\u011b na jeho v\u00fdraz.<\/div>\n
„Smutnou. Bill je smutn\u00fd.“ Prohl\u00e1sil nakonec a dostalo se mu pochvaly, proto\u017ee m\u011bl pravdu.<\/div>\n
„A te\u010f?“ Pokusil se o jinou grimasu, kterou op\u011bt dvoj\u010de n\u011bkolik sekund zkoumalo. Podle m\u00edrn\u011b pozvednut\u00fdch koutk\u016f si domyslel, jak p\u0159ibli\u017en\u011b se m\u016f\u017ee c\u00edtit.<\/div>\n
„Jsi spokojen\u00fd.“<\/div>\n
„Skv\u011ble, Tome,“ vyk\u0159ikl nad\u0161en\u011b Bill a vysko\u010dil na nohy. „A te\u010f?“ Z\u00e1brany, kter\u00e9 by jindy m\u011bl, nyn\u00ed odhodil. Kdy\u017e ve \u0161kole m\u011bli pantomimicky sehr\u00e1t n\u011bjakou sc\u00e9nku, v\u017edy se zdr\u00e1hal. P\u0159ed spolu\u017e\u00e1ky by se nikdy neodhodlal k n\u011b\u010demu podobn\u00e9mu, nyn\u00ed se v\u0161ak nebylo pro\u010d styd\u011bt. Za\u010dal poskakovat na m\u00edst\u011b, tleskat rukama a naplno se usm\u00edval.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 radost.“ Blon\u010f\u00e1k se op\u011bt do\u010dkal pochvaln\u00fdch slov, jeliko\u017e spr\u00e1vn\u011b a t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b rozpoznal n\u00e1ladu. Bill p\u0159edv\u00e1d\u011bl dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed a v\u0161echny byly \u00fasp\u011b\u0161n\u011b pojmenov\u00e1ny. Kdy\u017e se Tom netrefil hned napoprv\u00e9, pokusil se zahr\u00e1t ji l\u00e9pe a s v\u011bt\u0161\u00edm d\u016frazem. Ob\u010das bylo pot\u0159eba a\u017e p\u0159ehr\u00e1vat, ale to nevadilo.<\/p>\n<\/div>\n
„N\u011bco zkus\u00edme, ano?“ Star\u0161\u00ed dvoj\u010de kleslo na kolena, nebo\u0165 jej pr\u00e1v\u011b napadlo men\u0161\u00ed vylep\u0161en\u00ed pr\u00e1v\u011b prob\u00edhaj\u00edc\u00ed aktivity. Doufal, \u017ee jeho n\u00e1pad bude p\u0159ijat a \u017ee jej zaujme. „Tome, te\u010f to ud\u011bl\u00e1me obr\u00e1cen\u011b. J\u00e1 ti \u0159eknu n\u00e1ladu a ty se pokus\u00ed\u0161 ji zahr\u00e1t, jsi pro?“<\/div>\n
„Jsem pro.“ Asp\u00edk okam\u017eit\u011b k\u00fdvl, odsunul karti\u010dky a vstal. Jeliko\u017e u lid\u00ed s Aspergerov\u00fdm syndrom bylo d\u016fle\u017eit\u00e9 nejen u\u010dit se emoce rozpozn\u00e1vat, ale takt\u00e9\u017e vyjad\u0159ovat, procvi\u010doval s n\u00edm J\u00f6rg ob\u011b varianty. Vy\u010dk\u00e1val, a\u017e Bill \u0159ekne, co m\u00e1 p\u0159edv\u00e9st. Necht\u011bl mu d\u00e1t na za\u010d\u00e1tek n\u011bco p\u0159\u00edli\u0161 t\u011b\u017ek\u00e9ho, proto dlouho zva\u017eoval, jakou n\u00e1ladu by mohl zadat. Nakonec se rozhodl pro jednu, alespo\u0148 z jeho \u00fahlu pohledu, nejjednodu\u0161\u0161\u00ed. Radost, ji\u017e s\u00e1m p\u0159ed n\u011bkolika okam\u017eiky ztv\u00e1rnil.<\/div>\n
L\u00e1skypln\u011b sledoval pon\u011bkud neohraban\u00e9 pohyby bratra, z n\u011bho\u017e v\u0161ak byla c\u00edtit obrovsk\u00e1 snaha se pantomimicky co nejl\u00e9pe vyj\u00e1d\u0159it. Smutek zvl\u00e1dl na jedni\u010dku, stejn\u011b jako zlost a n\u00e1sledn\u011b stydlivost. Men\u0161\u00ed probl\u00e9my m\u011bl u strachu, ale nakonec se s t\u00edm state\u010dn\u011b vypo\u0159\u00e1dal.<\/p>\n<\/div>\n
„Jsi jedni\u010dka!“ Zvedl palec, uk\u00e1zal jej Tomovi a vysv\u011btlil mu, co slovn\u00ed spojen\u00ed a gesto, kter\u00e1 pou\u017eil, znamenaj\u00ed. „Kdy\u017e ti n\u011bkdo pov\u00ed, \u017ee jsi jedni\u010dka, mysl\u00ed t\u00edm nap\u0159\u00edklad, \u017ee jsi \u0161ikovn\u00fd. A kdy\u017e ti uk\u00e1\u017ee tohle,“ znovu mu p\u0159edvedl vzty\u010den\u00fd prst, „chce ti t\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee se ti n\u011bco opravdu povedlo.“ Pomalu si za\u010d\u00ednal zvykat, \u017ee n\u011bkter\u00e9, pro n\u011bj zcela jasn\u00e9, v\u011bci pro dvoj\u010de nejsou srozumiteln\u00e9 a automaticky mu je vysv\u011btloval. Nesm\u00edrnou radost m\u011bl, kdy\u017e Tom pozd\u011bji n\u011bco z toho, co mu objasnil, ve vhodn\u00fd moment \u0159ekl. Nap\u0159\u00edklad dnes r\u00e1no, kdy mu ozn\u00e1mil, \u017ee se vyspal dor\u016f\u017eova. Nedovedl popsat, jak \u0161\u0165astn\u00fd byl, kdy\u017e tuto oby\u010dejnou fr\u00e1zi usly\u0161el z \u00fast bratra. Nikdy nezn\u011bla tak kr\u00e1sn\u011b!<\/p>\n<\/div>\n
Tom vstal, do\u0161el ke sv\u00e9 ta\u0161ce, v n\u00ed\u017e se n\u011bkolik chvil p\u0159ehraboval, a pak se se se\u0161item v ruce a tu\u017ekou vracel k Billovi. Posadil se zp\u011bt na m\u00edsto, oboj\u00ed mu p\u0159edal, a jeliko\u017e se star\u0161\u00ed hoch tv\u00e1\u0159il nech\u00e1pav\u011b, otev\u0159el za n\u011bj se\u0161it ten mlad\u0161\u00ed, aby se dovt\u00edpil, co se po n\u011bm chce. \u010cernovlas\u00fd chlapec za\u010dal tedy obracet listy, p\u0159i\u010dem\u017e si prohl\u00ed\u017eel, co v\u0161echno se uvnit\u0159 nach\u00e1z\u00ed. Na jedn\u00e9 str\u00e1nce byly nap\u0159\u00edklad nalepen\u00e9 obr\u00e1zky lid\u00ed v r\u016fzn\u00fdch situac\u00edch a vedle smutn\u00fd obli\u010dej. Jak se pozd\u011bji spr\u00e1vn\u011b dovt\u00edpil, m\u011bl tu Tom n\u00e1zorn\u011b uk\u00e1z\u00e1ny chv\u00edle, kter\u00e9 mohou zp\u016fsobovat smutek. Na dal\u0161\u00ed dvojstran\u011b bylo to sam\u00e9, akor\u00e1t m\u00edsto zakabon\u011bn\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed se na n\u011bj osoby z obr\u00e1zk\u016f usm\u00edvaly. N\u011bkolik list\u016f p\u0159esko\u010dil a zastavil se a\u017e u nati\u0161t\u011bn\u00fdch ot\u00e1zek, je\u017e postupn\u011b \u010detl. Jedna z nich nap\u0159\u00edklad zn\u011bla ‚Co v\u0161echno um\u00edm?‘ a Tomova ruka pod ni vypsala, co v\u0161echno ovl\u00e1d\u00e1. Tak\u017ee se mohl dozv\u011bd\u011bt, \u017ee mezi dal\u0161\u00ed bratrovy dovednosti pat\u0159\u00ed i to, \u017ee um\u00ed pracovat na po\u010d\u00edta\u010di. V z\u00e1vork\u00e1ch byly vypsan\u00e9 programy, kter\u00e9 ovl\u00e1dal. Bill uznale k\u00fdvnul hlavou, jeliko\u017e s\u00e1m po\u010d\u00edta\u010d pou\u017e\u00edval p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b k surfov\u00e1n\u00ed na internetu a n\u00e1zvy n\u011bkter\u00fdch sly\u0161el \u00fapln\u011b poprv\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
O kus d\u00e1l byly dal\u0161\u00ed ot\u00e1zky, u nich\u017e m\u011bl volit stupe\u0148 obt\u00ed\u017enosti. Jedna z nich nap\u0159\u00edklad zn\u011bla ‚Je snadn\u00e9 nebo t\u011b\u017ek\u00e9 v\u00e9st rozhovor s jinou osobou?‘. Byla zakrou\u017ekov\u00e1na mo\u017enost t\u011b\u017ek\u00e9 a tentokr\u00e1t J\u00f6rgov\u00fdm rukopisem st\u00e1lo o kus n\u00ed\u017ee, \u017ee Tom nev\u00ed, co si druh\u00fd mysl\u00ed a co c\u00edt\u00ed.<\/div>\n
„Napi\u0161, kdy je Bill \u0161\u0165astn\u00fd.“ Tom mu zni\u010dehonic vzal se\u0161it z ruky, na\u0161el mu nepopsan\u00fd list a uk\u00e1zal na n\u011bj. Bill se pod\u00edval na bratra, pak zp\u011bt na pap\u00edr a zase na dvoj\u010de, kter\u00e9 sledovalo jeho ruku a vy\u010dk\u00e1valo, a\u017e za\u010dne ps\u00e1t. V\u011bd\u011bl, \u017ee se po n\u011bm \u017e\u00e1daj\u00ed konkr\u00e9tn\u00ed situace, proto odpov\u011b\u010f dlouze zva\u017eoval. O n\u011bco pozd\u011bji se pousm\u00e1l a uvedl to, co ho posledn\u00ed dny \u010dinilo tak \u0161\u0165astn\u00fdm jako je\u0161t\u011b nic v \u017eivot\u011b.<\/div>\n
„Sta\u010d\u00ed?“ Podal mu se\u0161it a \u010dekal, a\u017e si Tom jeho odpov\u011b\u010f p\u0159e\u010dte. Jen co hn\u011bd\u00e9 o\u010di p\u0159el\u00e9tly n\u011bkolik napsan\u00fdch slov, odlo\u017eil chlapec notes stranou a p\u0159ivinul se k Billovi, nebo\u0165 jak s\u00e1m uvedl, byl v t\u011bchto chv\u00edl\u00edch \u0161\u0165astn\u00fd. Asp\u00edk moc dob\u0159e nech\u00e1pal, jak objet\u00ed souvis\u00ed se \u0161t\u011bst\u00edm, proto\u017ee on s\u00e1m mazlen\u00ed \u010di obj\u00edm\u00e1n\u00ed nem\u011bl dvakr\u00e1t v l\u00e1sce. Ostatn\u00ed obj\u00edmal, jen kdy\u017e cht\u011bl on. Nikdy by jinou osobu neobejmul, kdyby o to po\u017e\u00e1dala. Pouze Bill byl t\u00edm \u0161\u0165astlivcem, kter\u00e9ho objal kdykoli a r\u00e1d. A\u0165 u\u017e s\u00e1m od sebe, nebo na po\u017e\u00e1d\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Proto nyn\u00ed ovinul ruce kolem \u0161t\u00edhl\u00e9 \u0161\u00edje, objet\u00ed ozvl\u00e1\u0161tnil letm\u00fdm polibkem na tv\u00e1\u0159, kter\u00fdm bratra vyvedl nakr\u00e1tko z m\u00edry, nebo\u0165 to bylo n\u011bco naprosto nov\u00e9ho a u Toma nezvykl\u00e9ho. P\u0159esto\u017ee Bill na chv\u00edli zav\u00e1hal, zda kolem t\u011bla sourozence pa\u017ee ovinout, jeliko\u017e si nebyl jist reakc\u00ed, ud\u011blal, co pova\u017eoval za vhodn\u00e9. Pomali\u010dku zvedl ruce, ob\u011b mu obmotal kolem pasu, na co\u017e druh\u00fd chlapec zareagoval tak, \u017ee si polo\u017eil hlavu na jeho rameno. Fakt, \u017ee neucukl, neza\u010dal sebou h\u00e1zet a nepokou\u0161el se uniknout, ba \u017ee mu naopak dovolil dot\u00fdkat se jej, Billa neuv\u011b\u0159iteln\u011b zah\u0159\u00e1l u srdce. I pro Toma bylo objet\u00ed neuv\u011b\u0159iteln\u011b siln\u00fdm z\u00e1\u017eitkem a obohacuj\u00edc\u00ed zku\u0161enost\u00ed z\u00e1rove\u0148, p\u0159esto\u017ee je vn\u00edmal odli\u0161n\u011b ne\u017e dvoj\u010de…<\/p>\n<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay „Post\u0159eh.“ Jako to d\u011bl\u00e1vali s Andreasem, hodil Bill bratrovi se sm\u00edchem sklen\u011bnou n\u00e1dobu, jen\u017ee p\u0159edem si sv\u016fj \u010din nepromyslel. Tomovi se sice poda\u0159ilo spojit ruce a nastavit je do spr\u00e1vn\u00e9 pozice, le\u010d o zlomek vte\u0159iny pozd\u011bji, tud\u00ed\u017e hozenou n\u00e1dobu nechytil,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[397],"tags":[],"class_list":["post-8403","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-living-behind-a-wall-of-glass"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8403","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8403"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8403\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8403"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8403"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8403"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}