{"id":8404,"date":"2011-06-20T18:00:00","date_gmt":"2011-06-20T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8382"},"modified":"2011-06-20T18:00:00","modified_gmt":"2011-06-20T17:00:00","slug":"tell-me-something-i-don-t-know-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/06\/20\/tell-me-something-i-don-t-know-11\/","title":{"rendered":"Tell me something I don’t know! 11."},"content":{"rendered":"
autor: Bubbly<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
V obli\u010deji m\u011b po\u0161imraly prvn\u00ed slune\u010dn\u00ed paprsky. Bylo to nep\u0159\u00edjemn\u00e9 probuzen\u00ed, nesn\u00e1\u0161el jsem, kdy\u017e m\u011b n\u011bco nebo n\u011bkdo budilo d\u0159\u00edv, ne\u017e jsem se cht\u011bl vzbudit j\u00e1. P\u0159ekulil jsem se na druh\u00fd bok a zavrtal se pod deku, ale v tom mi do\u0161lo, \u017ee bych m\u011bl spadnout na podlahu. Proto\u017ee, co j\u00e1 v\u00edm, usnul jsem dole v ob\u00fdv\u00e1ku na gau\u010di, a ten nebyl zrovna prostorn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Otev\u0159el jsem nejd\u0159\u00edv jedno oko a m\u017eoural kolem sebe. Jakmile jsem otev\u0159el i to druh\u00e9, zjistil jsem, \u017ee jsem u sebe v pokoji, ve svoj\u00ed posteli. Pomalu jsem se posadil a z\u00edvnul. Okno bylo pootev\u0159en\u00e9, lehk\u00fd v\u00e1nek si pohr\u00e1val se z\u00e1clonami. Rozhl\u00ed\u017eel jsem se kolem sebe, naslouchal tichu, kter\u00e9 v dom\u011b vl\u00e1dlo. Pohledem jsem se zastavil u bud\u00edku. Bylo skoro deset hodin, tak\u017ee jsem p\u0159ehodil nohy p\u0159es pelest. Podlaha m\u011b zastudila do chodidel. Chv\u00edli jsem jen tak sed\u011bl a koukal se na svoje nohy, potom jsem se zvedl a zam\u00ed\u0159il do koupelny na rann\u00ed o\u010distu. Kr\u00e1tk\u00e1 sprcha mi zabrala jen deset minut. Jakmile jsem vypadal aspo\u0148 trochu jako \u010dlov\u011bk p\u0159i smyslech, vydal jsem se do ob\u00fdv\u00e1ku. Cestou jsem nakoukl do Billova pokoje. Nep\u0159ekvapilo m\u011b, \u017ee u\u017e nespal. Od t\u00e9 doby, co se vr\u00e1til z nemocnice, se z n\u011bho stalo rann\u00ed pt\u00e1\u010de, a\u010dkoliv moc nesk\u00e1kal.<\/p>\n<\/div>\n
Zastavil jsem se v pr\u016fchodu do ob\u00fdvac\u00edho pokoje. Pohled na d\u011bn\u00ed v m\u00edstnosti byl v\u00edc ne\u017e jen roztomil\u00fd. Bill sed\u011bl na gau\u010di se zk\u0159\u00ed\u017een\u00fdma nohama, na kl\u00edn\u011b m\u011bl polo\u017een\u00fd den\u00edk a zuby o\u017ediboval konec propisky. V obli\u010deji m\u011bl v\u00fdraz, kter\u00fd vyjad\u0159oval hlubok\u00e9 zamy\u0161len\u00ed. Op\u0159el jsem se o ze\u010f, zk\u0159\u00ed\u017eil ruce na hrudn\u00edku a sledoval ho tak dlouho, dokud si m\u011b nev\u0161iml. A kdy\u017e se tak stalo, na rtech se mu zavlnil \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, ospal\u010de,“ p\u0159imhou\u0159il o\u010di a odlo\u017eil den\u00edk. Vysko\u010dil z pohovky a docupital ke mn\u011b. Jen na zlomek vte\u0159iny se zastavil a zav\u00e1hal, ne\u017e mi polo\u017eil dlan\u011b na boky a pol\u00edbil m\u011b na rty. Byl to p\u0159esn\u011b ten polibek, kter\u00fd jsem znal. N\u011b\u017en\u00fd a letm\u00fd. Zamilovan\u00fd.<\/div>\n
Otev\u0159el jsem o\u010di a sledoval, jak se Billovy l\u00edce \u010dervenaj\u00ed. „Jak dlouho jsi vzh\u016fru?“ zeptal jsem se m\u00edsto pozdravu.<\/div>\n
Bill n\u011bkolikr\u00e1t zamrkal dlouh\u00fdmi \u0159asami. \u010cern\u00e9 st\u00edny kolem jeho o\u010d\u00ed zd\u016fraznily to \u010dokol\u00e1dov\u00e9 mo\u0159e. Po dlouh\u00e9 dob\u011b vypadal jako ten star\u00fd Bill, kter\u00e9ho jsem zn\u00e1val. A zd\u00e1lo se, \u017ee mu to ohromn\u011b prosp\u011blo. Usm\u00edval se a vypadal spokojen\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Vst\u00e1val jsem asi p\u0159ed hodinou. D\u00e1\u0161 si kafe?“ uk\u00e1zal sm\u011brem do kuchyn\u011b, a pak se j\u00edm i vydal. S k\u00fdvnut\u00edm hlavy jsem ho n\u00e1sledoval. Jeho ch\u016fze zase m\u011bla \u0161mrnc, jeho boky se vlnily v rytmu krok\u016f. Zastavil jsem se jen jeden krok od n\u011bj, zat\u00edmco mi nal\u00e9val do hrne\u010dku \u010dernou tekutinu. Kdy\u017e se ke mn\u011b oto\u010dil, z\u0159ejm\u011b byl p\u0159ekvapen\u00fd mou bl\u00edzkost\u00ed. Zara\u017een\u011b se mi pod\u00edval do obli\u010deje, p\u0159itom mi pod\u00e1val k\u00e1vu. Usm\u00e1l jsem se.<\/div>\n
Vzal jsem si od n\u011bj hrnek. „Jak ses vyspal, Bille?“<\/div>\n
Znovu se pousm\u00e1l. „Spalo se mi dob\u0159e, d\u00edky za opt\u00e1n\u00ed. A co se t\u00fd\u010de toho v\u010derej\u0161ku\u2026“ odml\u010del se, a tak jsem ho p\u0159eru\u0161il.<\/div>\n
„Jestli nechce\u0161, nemus\u00ed\u0161 o tom mluvit,“ naklonil jsem hlavu na stranu. Jasn\u011b, \u0159\u00edkal jsem jednu v\u011bc, ale myslel jsem jinou. Byl bych \u0161\u0165astn\u00fd jako blecha, kdyby mi \u0159ekl, co se t\u00fd\u010de v\u010derej\u0161ku, co se mu hon\u00ed hlavou, a jestli myslel na to, jak by to pokra\u010dovalo. J\u00e1 jsem na to toti\u017e myslel.<\/p>\n<\/div>\n
Bill zakroutil hlavou. „Pr\u00e1v\u011b, \u017ee o tom chci mluvit,“ zarazil m\u011b. „Chci ti \u0159\u00edct, \u017ee bych v tom cht\u011bl pokra\u010dovat. V\u00ed\u0161, dostat se zase o kousek d\u00e1l,“ zavrn\u011bl potichu a zatahal m\u011b za spodn\u00ed lem tri\u010dka. V posledn\u00ed dob\u011b to d\u011blal poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e po mn\u011b n\u011bco cht\u011bl. N\u011bco co by uspokojilo n\u00e1s oba. N\u011bco n\u011b\u017en\u00e9ho a p\u0159\u00edjemn\u00e9ho. Usm\u00e1l jsem se a p\u0159ejel jsem dv\u011bma prsty po jeho krku. Bill zav\u0159el o\u010di a spokojen\u011b zavrn\u011bl, a kdy\u017e jsem ho pohladil po tv\u00e1\u0159i, obli\u010dejem se op\u0159el o mou dla\u0148. Sledoval jsem ho. Vypadal tak sladce, roztomile, a\u017e k se\u017er\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, tebe nic nezastav\u00ed, vi\u010f? Kdy\u017e n\u011bco chce\u0161, tak to prost\u011b mus\u00ed\u0161, z\u00edskat, nem\u00e1m pravdu?“ zvedl jsem obo\u010d\u00ed a s \u00fasm\u011bvem ho pozoroval. Bill se na m\u011b jenom pod\u00edval, a potom pla\u0161e sklopil o\u010di, nevinn\u011b se p\u0159itom zaculil.<\/div>\n
„Nezm\u011bnil ses,“ dodal jsem nakonec.<\/div>\n
Br\u00e1\u0161ka ode m\u011b odstoupil a p\u0159e\u0161el do ob\u00fdv\u00e1ku. Usadil se u klav\u00edru a nadzdvihl v\u00edko na kl\u00e1ves\u00e1ch. Chv\u00edli pozoroval \u010dern\u00e9 a b\u00edl\u00e9 klapky, ne\u017e na n\u011b polo\u017eil prsty. Sledoval jsem ho, o\u010dek\u00e1val jsem, jestli si bude pamatovat, \u017ee dok\u00e1\u017ee hr\u00e1t. Vzpom\u00edn\u00e1 si, \u017ee kdy\u017e hr\u00e1val, vyjad\u0159oval t\u00edm, co c\u00edt\u00ed?<\/p>\n<\/div>\n
Ozval se prvn\u00ed t\u00f3n, dlouh\u00fd a tich\u00fd. Za n\u00edm n\u00e1sledoval dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed, a\u017e postupn\u011b d\u00e1valy dohromady melodii, kterou jsem neznal. A k prvn\u00edm p\u011bti prst\u016fm se p\u0159idalo dal\u0161\u00edch p\u011bt. Zvuky se linuly pokojem a dod\u00e1valy mu na p\u0159\u00edjemn\u00e9 atmosf\u00e9\u0159e. J\u00e1 jsem se d\u00edval na Bill\u016fv soust\u0159ed\u011bn\u00fd profil a p\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, co se mu hon\u00ed hlavou. V\u011bt\u0161inou jsem to poznal podl\u00e9 t\u00f3niny jeho hudby, ale te\u010f bylo t\u011b\u017ek\u00e9 to poznat. Bill nehr\u00e1l vesele, ale nehr\u00e1l ani smutn\u011b. Pomalu jsem p\u0159e\u0161el k n\u011bmu a posadil se vedle na \u017eidli\u010dku. Bill se jenom pousm\u00e1l, ani\u017e by p\u0159eru\u0161il hran\u00ed. Prsty mu b\u011bhaly po kl\u00e1vesnici sem a tam, neud\u011blal jedinou chybu, a\u010dkoliv jsem si jist\u00fd, \u017ee tuhle melodii sly\u0161\u00edm poprv\u00e9. Trvalo to je\u0161t\u011b p\u00e1r vte\u0159in, ne\u017e Billovy ruce klesly do jeho kl\u00edna a pokoj se polo\u017eil do ticha.<\/p>\n<\/div>\n
„Tohle jsem sly\u0161el poprv\u00e9,“ \u0159ekl jsem.<\/div>\n
Bill pokr\u010dil ramenem. „Ani nev\u00edm, odkud tu melodii zn\u00e1m. Prost\u011b se mi te\u010f vkradla na mysl.“<\/div>\n
„To jsi skl\u00e1dal ty, Bille. Pozn\u00e1m ten styl hran\u00ed. Vyjad\u0159uje\u0161 t\u00edm, co c\u00edt\u00ed\u0161. Tohle je tvoje pr\u00e1ce,“ dotkl jsem se h\u0159betu jeho ruky.<\/div>\n
Zvedl ke mn\u011b o\u010di. „V\u00e1\u017en\u011b?“ zamrkal. „V tom p\u0159\u00edpad\u011b si ani nevzpom\u00edn\u00e1m, \u017ee jsem ji slo\u017eil.“<\/div>\n
Usm\u00e1l jsem se na n\u011bj. „Ale je to kr\u00e1sn\u00e9, Bille.“<\/div>\n
Polo\u017eil mi hlavu na rameno a rukama m\u011b objal kolem pasu. Omotal jsem mu pa\u017ei kolem ramen a pohladil ho po havran\u00edch vlasech. On potichu vydechl a zav\u0159el o\u010di. Chv\u00edli jsme tam jen tak sed\u011bli bez hnut\u00ed. Pak se Bill zase dotkl klav\u00edrov\u00fdch klapek. Dal\u0161\u00ed t\u00f3ny, tentokr\u00e1t jednotliv\u00e9 naplnily m\u00edstnost zvl\u00e1\u0161tn\u00ed n\u00e1ladou. Poslouchal jsem a nep\u0159est\u00e1val Billa hladit.<\/p>\n<\/div>\n
„Je to hrozn\u00e9,“ povzdychl si najednou.<\/div>\n
„Co?“ zeptal jsem se.<\/div>\n
„\u017de si nic nepamatuju. V\u00ed\u0161,“ narovnal se, aby mi vid\u011bl do obli\u010deje. „N\u011bkdy m\u00e1m dojem, \u017ee se mi hlavou m\u00edhaj\u00ed vzpom\u00ednky nebo jejich \u00fatr\u017eky, ale kdy\u017e se na n\u011b sna\u017e\u00edm soust\u0159edit, zmiz\u00ed a j\u00e1 m\u00e1m v mysli zase pr\u00e1zdno. Je to divn\u00e9.“<\/div>\n
P\u0159ejel jsem h\u0159betem ruky po jeho tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Nen\u00ed to divn\u00e9, Bille. Tohle je dobr\u00fd za\u010d\u00e1tek, v\u00ed\u0161? Za\u010d\u00edn\u00e1\u0161 si n\u011bco vybavovat a to je dobr\u00e9,“ uklid\u0148oval jsem ho. „T\u0159eba\u2026 T\u0159eba to nebude trvat dlouho a ty si zase na v\u0161echno vzpomene\u0161 a bude to zase jako d\u0159\u00edv.“<\/div>\n
„Tome,“ sklopil Bill o\u010di a chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, co chce \u0159\u00edct. „Bude to pro tebe lep\u0161\u00ed, kdy\u017e se \u017eivot vr\u00e1t\u00ed k norm\u00e1lu? Jsem ti na obt\u00ed\u017e, kdy\u017e si nic nepamatuju?“<\/div>\n
Zamra\u010dil jsem se. „O \u010dem to mluv\u00ed\u0161, Bille?“<\/p>\n<\/div>\n
„No, v\u00ed\u0161, kdy\u017e jsem si vzpom\u00ednal na to v\u0161echno, mohl ses se mnou milovat a nemusel jsi br\u00e1t ohledy na to, jak se c\u00edt\u00edm.“<\/div>\n
„Ale Bille, j\u00e1 jsem v\u017edycky bral ohledy na to, co c\u00edt\u00ed\u0161, proto\u017ee je to pro m\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9, v\u00ed\u0161? Cht\u011bl jsem, aby to pro n\u00e1s pro oba bylo n\u011bco p\u0159\u00edjemn\u00e9ho. Tohle t\u011b v\u016fbec nesm\u00ed tr\u00e1pit!“<\/div>\n
„Miluje\u0161 m\u011b?“<\/div>\n
Tahle ot\u00e1zka m\u011b zasko\u010dila. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jsem mu cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee ano, ale v\u017edycky to pro m\u011b bylo jako r\u00e1na p\u011bst\u00ed. Nikdy jsem nikomu nep\u0159iznal svoje city, nemusel jsem to \u0159\u00edkat ani Billovi, proto\u017ee jsem n\u011bjak v\u011bd\u011bl, \u017ee to c\u00edtil. A te\u010f, kdy\u017e to ze m\u011b m\u00e1 vyl\u00e9zt ven, jsem si p\u0159ipadal jako mal\u00fd kluk, kter\u00fd n\u011bco provedl a je p\u0159itom p\u0159isti\u017een.<\/div>\n
Bill m\u011b zatahal za ruk\u00e1v, kdy\u017e jsem dlouho neodpov\u00eddal. „Tome?“<\/div>\n
„Bille, j\u00e1 nev\u00edm, jestli\u2026“ odml\u010del jsem se. Musel vy\u010d\u00edst z m\u00e9ho pohledu, jak ta v\u011bta m\u011bla pokra\u010dovat, proto\u017ee se pousm\u00e1l a pohladil m\u011b po ruce.<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvl. „J\u00e1 v\u00edm, Tome. Ch\u00e1pu to. Po\u010dk\u00e1m.“ S t\u011bmi slovy vstal ze \u017eidli\u010dky a n\u011bkam ode\u0161el. Nevypadal na\u0161tvan\u011b, nemra\u010dil se a jeho ch\u016fze byla uvoln\u011bn\u00e1. Myslel to v\u00e1\u017en\u011b? Myslel v\u00e1\u017en\u011b, \u017ee po\u010dk\u00e1, dokud se s\u00e1m nerozhoupu? Kde je ten Bill, co musel m\u00edt v\u0161echno hned, nedok\u00e1zal trp\u011bliv\u011b vy\u010dk\u00e1vat? Co se zm\u011bnilo?<\/p>\n<\/div>\n
Vstal jsem taky, ale ne\u0161el jsem za n\u00edm. Pot\u0159eboval jsem p\u0159em\u00fd\u0161let. Bill se prost\u011b zm\u011bnil a mo\u017en\u00e1, \u017ee ta zm\u011bna vedla k lep\u0161\u00edmu, proto\u017ee te\u010f na m\u011b netla\u010dil. Vlastn\u011b, ned\u011blal to nikdy, ale moje podv\u011bdom\u00ed v\u011bd\u011blo, \u017ee mus\u00ed m\u00edt v\u0161echno a mus\u00ed to m\u00edt okam\u017eit\u011b. Ne\u0159ekl jsem mu, \u017ee ho miluju, on to ne\u0159ekl mn\u011b, ale t\u00ed\u017eilo ho sv\u011bdom\u00ed. Cht\u011bl, abych to v\u011bd\u011bl. A j\u00e1 to v\u00edm d\u00edky jeho den\u00edku.<\/div>\n
Bill se vr\u00e1til. Pod\u00edval se na m\u011b. St\u00e1l jsem uprost\u0159ed pokoje, d\u00edval jsem se do zem\u011b a m\u016fj v\u00fdraz vypov\u00eddal o hlubok\u00e9m zamy\u0161len\u00ed. Bill p\u0159e\u0161l\u00e1pl.<\/p>\n<\/div>\n
„V po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se potichu.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ zvedl jsem hlavu a pod\u00edval se na n\u011bj.<\/div>\n
Usm\u00e1l se. „Tome, nep\u0159em\u00fd\u0161lej o tom tolik. A\u017e mi to bude\u0161 cht\u00edt pov\u011bd\u011bt, tak mi to pov\u00ed\u0161, hm?“<\/div>\n
D\u00edval jsem se mu do tv\u00e1\u0159e. Vypadal spokojen\u011b a klidn\u011b, jako kdyby to u\u017e v\u011bd\u011bl. Oh, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee to v\u011bd\u011bl, jen to prost\u011b cht\u011bl sly\u0161et z m\u00fdch rt\u016f.<\/div>\n
„Bille, ty m\u011b miluje\u0161?“ zvedl jsem jedno obo\u010d\u00ed. Mo\u017en\u00e1, \u017ee mi jeho odpov\u011b\u010f usnadn\u00ed ten probl\u00e9m s t\u00edm, \u017ee mu to nedok\u00e1\u017eu \u0159\u00edct.<\/div>\n
Billovy tv\u00e1\u0159e zr\u016f\u017eov\u011bly. „Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee t\u011b miluju, Tome. Ale ty to p\u0159ece v\u00ed\u0161. A j\u00e1 to v\u00edm taky.“<\/div>\n
„Jen to prost\u011b mus\u00ed\u0161 sly\u0161et, co? Pali\u010d\u00e1ku,“ zakroutil jsem hlavou.<\/div>\n
Zasm\u00e1l se a o\u010di mu doslova zasv\u00edtily spokojenost\u00ed.<\/div>\n
„Tome, ty jsi pali\u010d\u00e1k!“ zapi\u0161t\u011bl a sko\u010dil na m\u011b, rukama m\u011b objal kolem krku, nohama kolem pasu a pevn\u011b stiskl. „Nechce\u0161 mi to \u0159\u00edct, ale mn\u011b to nevad\u00ed. J\u00e1 c\u00edt\u00edm, jak to je.“<\/div>\n
„Tak to jsi mi stokr\u00e1t usnadnil pr\u00e1ci,“ pohladil jsem ho po z\u00e1dech.<\/div>\n
Zakroutil hlavou. „Ale nemysli si, \u017ee se z toho vyvl\u00edkne\u0161,“ podotkl potichu a pol\u00edbil m\u011b na \u010delo.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bubbly<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bubbly V obli\u010deji m\u011b po\u0161imraly prvn\u00ed slune\u010dn\u00ed paprsky. Bylo to nep\u0159\u00edjemn\u00e9 probuzen\u00ed, nesn\u00e1\u0161el jsem, kdy\u017e m\u011b n\u011bco nebo n\u011bkdo budilo d\u0159\u00edv, ne\u017e jsem se cht\u011bl vzbudit j\u00e1. P\u0159ekulil jsem se na druh\u00fd bok a zavrtal se pod deku, ale v tom<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[438],"tags":[],"class_list":["post-8404","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-tell-me-something-i-don-t-know"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8404","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8404"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8404\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8404"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8404"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8404"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}