{"id":8408,"date":"2011-06-20T16:00:00","date_gmt":"2011-06-20T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8386"},"modified":"2011-06-20T16:00:00","modified_gmt":"2011-06-20T15:00:00","slug":"swallow-all-your-lies","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/06\/20\/swallow-all-your-lies\/","title":{"rendered":"Swallow all your lies"},"content":{"rendered":"
autor: Sch-Rei<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„L\u00e1sko? Miluju t\u011b, Tome, pros\u00edm\u2026 Z\u016fsta\u0148 dneska se mnou,“ zamrkal \u010dernovl\u00e1sek dlouh\u00fdmi \u0159asami a sladce se usm\u00e1l. V\u011bd\u011bl, \u017ee jeho p\u0159\u00edtel pod jeho \u00fasm\u011bvem a nevinnost\u00ed v o\u010d\u00edch v\u017edycky povol\u00ed. Jako ka\u017ed\u00fd, ne \u017ee by to d\u011blal poprv\u00e9. Sv\u011btlovlas\u00fd chlapec vedle n\u011bj si zt\u011b\u017eka povzdechnul.
„Je to dneska naposled, Bille, co s nimi m\u016f\u017eu b\u00fdt, v\u00ed\u0161 to. Posledn\u00ed t\u00fddny jsem je mimo \u0161kolu nevid\u011bl. Pot\u0159ebuju b\u00fdt i s ostatn\u00edmi p\u0159\u00e1teli, v\u00ed\u0161?“ pod\u00edval se dlouze do \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e1 na n\u011bj prosebn\u011b koukala.
„Nemiluje\u0161 m\u011b?“ nakr\u010dil Bill obo\u010d\u00ed a nech\u00e1pav\u011b zamrkal. Tom nech\u00e1pav\u011b zamrkal a zakroutil hlavou.
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ano. Jen pot\u0159ebuji\u2026 V\u011bt\u0161\u00ed volnost,“ pokr\u010dil jednodu\u0161e rameny. Nem\u011bl ani pon\u011bt\u00ed, jak Billovi vysv\u011btlit, \u017ee pot\u0159ebuje v\u00edc m\u00edsta i pro ostatn\u00ed, ne\u017e jen pro n\u011bj. I kdy\u017e mu \u0159ekl, \u017ee by pro n\u011bj kdykoliv cokoliv ob\u011btoval\u2026 Pot\u0159eboval volno.
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne. To bys na m\u011b jinak takhle neka\u0161lal, byl bys v\u00edc se mnou a odep\u0159el bys sis p\u0159\u00e1tele, kdy\u017e chci s tebou b\u00fdt,“ pronesl \u010dernovl\u00e1sek na\u0161tvan\u011b a zvedl se. Ud\u011blal n\u011bkolik krok\u016f pokojem se zelen\u00fdmi st\u011bnami a pro\u0161el d\u0159ev\u011bn\u00fdmi futry. Tom mohl jen sledovat, jak se za n\u00edm zav\u0159ely dve\u0159e jeho pokoje.<\/div>\n
\u2026<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
„Tome, pro\u010d jsi n\u00e1m nep\u0159ivedl i\u2026 toho sv\u00e9ho? Billa?“ usm\u00e1la se blond\u00fdnka na Toma.
„On\u2026 Nem\u011bl moc \u010das,“ pokr\u010dil jednodu\u0161e Tom rameny, koukal kolem sebe, ale ani jednomu ze sv\u00fdch spolu\u017e\u00e1k\u016f se nedok\u00e1zal pod\u00edvat do tv\u00e1\u0159e. Poru\u0161il Bill\u016fv p\u0159\u00edkaz, p\u0159ipadal si tak \u0161patn\u011b, \u017ee ho neuposlechl. Blond\u00fdnka vedle n\u011bj nech\u00e1pav\u011b zamrkala a povyt\u00e1hla sv\u011btl\u00e9 obo\u010d\u00ed.
„Co je s tebou?“ optala se starostliv\u011b a vzala Toma jemn\u011b za bradu, oto\u010dila mu pohled k sob\u011b. Toma zamrazilo, kdy\u017e se st\u0159etl s pohledem dvou velk\u00fdch tmav\u011b modr\u00fdch o\u010d\u00ed. Nebyly to Billovy o\u010di, zase mu v\u0161echno p\u0159ipomenulo jen to, \u017ee ho neposlechl a \u0161el n\u011bkam s p\u0159\u00e1teli bez Billova svolen\u00ed. Ucukl z jemn\u00fdch prst\u016f blond\u00fdnky a zakroutil hlavou.<\/div>\n
„V\u016fbec nic,“ odsekl a vstal. N\u011bkolik Tomov\u00fdch spolu\u017e\u00e1k\u016f v m\u00edstnosti se na n\u011bj nech\u00e1pav\u011b d\u00edvalo. V\u0161ichni v\u011bd\u011bli, \u017ee od t\u00e9 doby, co si na\u0161el o \u010dty\u0159i roky star\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele, byl \u00fapln\u011b jin\u00fd ne\u017e d\u0159\u00edv. Ale ch\u00e1p\u00e1n\u00ed Tomova chov\u00e1n\u00ed se jim vymykalo \u00fapln\u011b z rukou. U\u017e to Tom rozhodn\u011b nebyl\u2026<\/em><\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, jestli jsem \u0159ekla n\u011bco \u0161patn\u011b, Tome,“ omluvila se Sandra. Pohodila dozadu blond vlasy a vstala. Tom se d\u00edval n\u011bkam ke dve\u0159\u00edm. P\u0159em\u00fd\u0161lela, jestli se chyst\u00e1 odej\u00edt. Jen z\u00edral na dve\u0159e.
„Ale\u2026 Jsi s n\u00e1mi posledn\u00ed den, pokus se si to\u2026 prost\u011b u\u017e\u00edt,“ pohladila ho po rameni, zalapala ti\u0161e po dechu a p\u0159ikryla si pusu dlan\u00ed. Nech\u00e1pav\u011b zamrkala, kdy\u017e si prohl\u00ed\u017eela Tomovu k\u016f\u017ei mezi ramenem a krkem, kterou odhalilo voln\u00e9 tri\u010dko, kdy\u017e se Tom cuknul. Vy\u0161kubl se j\u00ed a polekan\u011b se na ni pod\u00edval. Vid\u011bl modr\u00e9 nech\u00e1pav\u00e9 o\u010di, jak sleduj\u00ed jeho k\u016f\u017ei. Sandra k Tomovi zvedla pohled. <\/div>\n
„Co to\u2026 Je?“ \u0159ekla potichu a uk\u00e1zala na velkou rudou mod\u0159inu. D\u00e1l ho prohl\u00ed\u017eela.
„Kurva, co se s tebou d\u011bje?“ strhla mu modr\u00fd \u0161\u00e1tek z krku. Zamrkala a zakryla si o\u010di. Posadila se, klepaly se j\u00ed ruce, sklopila hlavu. V\u0161ichni kolem se na Toma nech\u00e1pav\u011b d\u00edvali. Na jeho krku byly men\u0161\u00ed pop\u00e1leniny. Od cigaret pravd\u011bpodobn\u011b. Nevypadalo to v\u016fbec p\u011bkn\u011b, jako by mu \u017ehavou cigaretu n\u011bkdo cht\u011bl nacpat skrz k\u016f\u017ei a\u017e do krku.<\/div>\n
„N\u011bkdo ti ubli\u017euje?“ zvedla k n\u011bmu po chvilce blond\u00fdnka pohled, m\u011bla vlhk\u00e9 o\u010di, jejich modr\u00e1 barva se viditeln\u011b leskla, odr\u00e1\u017eelo se v nich sv\u011btlo. Ne\u010dekala, \u017ee by n\u011bkdy n\u011bco takov\u00e9ho vid\u011bla u<\/em> Toma<\/em>. V\u011bd\u011bla, \u017ee a\u0165 u\u017e to ud\u011blal kdokoliv, Tom si to nezaslou\u017eil. V\u011bd\u011bla, \u017ee by se n\u011bkomu jako on ubli\u017eovat nem\u011blo, byl to p\u0159ece\u2026 \u00da\u017easn\u00fd kluk.<\/em><\/div>\n
Tom na ni jen koukal, ml\u010del.
„Bill?“ dodala po chv\u00edli rozechv\u011bl\u00fdm hlasem. Nedok\u00e1zala si p\u0159edstavit, co si mus\u00ed vytrp\u011bt, kolik toho je\u0161t\u011b po t\u011ble m\u00e1. Co v\u0161echno\u2026 Polkla.
„Ne,“ sykl Tom a oto\u010dil se od n\u00ed. Odb\u011bhl rychle z m\u00edstnosti.<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Tom se po dlouh\u00e9 noci v\u00fd\u010ditek odhodlal j\u00edt na domluvenou sch\u016fzku<\/em> s Billem. Domluvili se, \u017ee dojde k n\u011bmu dom\u016f, m\u011bl strach. Bill u\u017e v telefonu zn\u011bl hodn\u011b na\u0161tvan\u011b, Tom si byl jist\u00fd, \u017ee n\u011bco v\u00ed. V\u00ed, \u017ee ho neposlechl a \u0161el oslavit se spolu\u017e\u00e1ky jejich posledn\u00ed spole\u010dn\u00fd den jako t\u0159\u00edda. I kdy\u017e ne, \u017ee by si to doopravdy zrovna u\u017eil, naopak.<\/div>\n
Bez toho, aby aspo\u0148 zazvonil \u010di zaklepal, i kdy\u017e p\u0159em\u00fd\u0161lel, \u017ee by to bylo vhodn\u011bj\u0161\u00ed, ve\u0161el do Billova bytu. Zamrazilo ho v z\u00e1dech, kdy\u017e sly\u0161el tlumen\u00fd t\u00e1hl\u00fd sten. V\u011bd\u011bl, \u017ee je to Bill, ale sten, kter\u00fd p\u0159i\u0161el po n\u011bm, ur\u010dit\u011b nevy\u0161el z Billov\u00fdch \u00fast. Polkl a pomalu \u0161el d\u00e1l a\u017e do Billovy lo\u017enice.<\/div>\n
„Yeaah,“ zast\u00e9nal Bill do pol\u0161t\u00e1\u0159e a v\u00edc nastavil tmavovlas\u00e9mu chlapci zadek. Bylo poznat, \u017ee je mlad\u0161\u00ed ne\u017e on, dokonce mlad\u0161\u00ed ne\u017e Tom\u2026 V\u017edycky se mu l\u00edbili tak trochu… mlad\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Bille?“ \u0159ekl ti\u0161e Tom, kdy\u017e se mu nahrnuly do o\u010d\u00ed slzy. Nech\u00e1pal. Pro\u010d by si ho sem zval, kdy\u017e ho pr\u00e1v\u011b podv\u00e1d\u00ed? Sp\u00ed s jin\u00fdm klukem? D\u00e1v\u00e1 sv\u00e9 t\u011blo \u00fapln\u011b ciz\u00edmu \u010dlov\u011bku. Spolkl vzlyk.
„Kone\u010dn\u011b,“ u\u0161kl\u00edbl se Bill, kdy\u017e zvedl hlavu a pod\u00edval se na Toma. Cht\u011blo se mu proto\u010dit panenky, kdy\u017e v jeho o\u010d\u00edch vid\u011bl slzy. Odt\u00e1hl se od chlapce a pomalu vstal. Neobt\u011b\u017eoval se obl\u00e9ct, jen p\u0159it\u00e1hl k posteli svoji \u017eidli. Vzal Toma za z\u00e1p\u011bst\u00ed, kter\u00fd se, jak \u010dekal, nechal bez odmlouv\u00e1n\u00ed na \u017eidli posadit. <\/div>\n
„Pro\u010d?“ za\u0161eptal Tom a koukal na Billa. N\u011bkolik slz mu u\u017e chv\u00edli unikalo zpod v\u00ed\u010dek. Klepal se, chv\u011bl se mu dech. C\u00edtil se\u2026 P\u0159\u00ed\u0161ern\u011b.
„Proto\u017ee. Neposlechl si,“ sykl Bill na\u0161tvan\u011b a vzal si zpod pol\u0161t\u00e1\u0159e pouta. Tom zamrkal. Tyhle v\u011bci ho Bill u\u017e taky p\u00e1rkr\u00e1t nutil pou\u017e\u00edvat. Nel\u00edbilo se mu to.<\/div>\n
„Bude\u0161 poslouchat, pokud m\u011b miluje\u0161. Jasn\u00fd?“ Bill Tomovi ruce p\u0159ipoutal k \u017eidli. Tom jen letmo p\u0159ik\u00fdvl a sklopil pohled. Bill zavr\u010del a vzal ho siln\u011b za bradu, Tom usykl.
„Aspo\u0148 neuh\u00fdbej pohledem, kdy\u017e s tebou mluv\u00edm.“ Chv\u00edli se do jeho o\u010d\u00ed na\u0161tvan\u011b d\u00edval. Tom si v\u0161iml, jak potemn\u011bly, byl na\u0161tvan\u00fd. M\u011bl za to, \u017ee se takhle chov\u00e1 pr\u00e1vem.
„Omlouv\u00e1m se,“ za\u0161eptal Tom rozechv\u011ble, potla\u010doval vzlyky. Bill zavr\u010del a pustil mu bradu, nap\u0159\u00e1hl ruku a Tomovi na tv\u00e1\u0159i p\u0159ist\u00e1la facka, ucukl hlavou prudce do strany. Okam\u017eit\u011b se b\u011bhem chvilky z jeho o\u010d\u00ed za\u010daly valit proudy slz.<\/div>\n
„Te\u010f, l\u00e1sko, se bude\u0161 d\u00edvat, jak se to spr\u00e1vn\u011b d\u011bl\u00e1. Jasn\u00fd? Opova\u017e se jen… Na chvilku pod\u00edvat jinam a dostane\u0161 dvakr\u00e1t tolik,“ u\u0161kl\u00edbl se Bill a kousl Toma do spodn\u00edho rtu, spokojen\u011b zavrn\u011bl, kdy\u017e na sv\u00fdch rtech c\u00edtil kovovou chu\u0165 krve. Zase se odt\u00e1hnul. Tom chvilkama nesta\u010dil uml\u010dovat vzlyky, s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm mu Bill v\u011bnoval vra\u017eedn\u00fd pohled.<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
\u010cernovl\u00e1sek se pohupoval Tomovi v kl\u00edn\u011b. Vydechl cigaretov\u00fd kou\u0159 do tmy pokoje, kter\u00fd lehce osv\u011btlovala jen star\u00e1 lampi\u010dka. Chvilkama mu z \u00fast unikl i tich\u00fd sten. Nehty siln\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po Tomov\u011b b\u0159i\u0161e, kter\u00e9mu, jak se zd\u00e1lo, u\u017e bylo v\u0161echno \u00fapln\u011b jedno. S p\u0159iv\u0159en\u00fdma od pl\u00e1\u010de opuchl\u00fdma o\u010dima koukal do pr\u00e1zdna. Nebyl schopn\u00fd ani vn\u00edmat pro n\u011bj tak moc nep\u0159\u00edjemn\u00fd z\u00e1pach marihuany, kter\u00fd se nesl pokojem, a dal\u0161\u00ed l\u00e1tky. Roz\u0161kr\u00e1ban\u00e9 b\u0159icho bylo to posledn\u00ed, co ho tr\u00e1pilo. P\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co bylo d\u0159\u00edv, ne\u017e si z n\u011bj Bill ud\u011blal tohle. Byl to\u2026 \u00fapln\u011b norm\u00e1ln\u00ed vztah. V\u0161echno si dokola v hlav\u011b p\u0159ehr\u00e1val. Bolestn\u011b p\u0159iv\u0159el o\u010di, kdy\u017e c\u00edtil, jak mu Bill cigaretou propaluje k\u016f\u017ei na boku. To bylo za posledn\u00ed hodinu po p\u00e1t\u00e9, a to nepo\u010d\u00edtal ostatn\u00ed mod\u0159iny, \u0161kr\u00e1bance.<\/p>\n<\/div>\n
„Nevn\u00edm\u00e1\u0161 m\u011b,“ zamumlal Bill. Tom se na n\u011bj letmo pod\u00edval. Musel si odfrknout, kdy\u017e ho vid\u011bl. Bled\u00fd obli\u010dej, \u010dern\u00e9 kruhy pod o\u010dima, \u00fapln\u011b zni\u010den\u00fd \u010dlov\u011bk. \u017de si toho nev\u0161iml od za\u010d\u00e1tku. Jak by mohl? Pod t\u00edm v\u0161\u00edm make-upem, co v\u017edycky bezpodm\u00edne\u010dn\u011b nosil. Pod\u00edval se zase \u00fapln\u011b jinam. Bill zavr\u010del, dal Tomovi facku.
„Mluv se mnou,“ sykl a zase ho siln\u011b vzal za bradu. Pod\u00edval se mu do o\u010d\u00ed a u\u0161kl\u00edbnul se. Tom nep\u0159\u00edtomn\u011b jeho pohled opl\u00e1cel. C\u00edtil, jak se Billovy ruce klepou. U\u0161kl\u00edbl se nad t\u00edm a odvr\u00e1til pohled.
„Se\u0161 troska. Nic v\u00edc, lacin\u00e1 d\u011bvka,“ za\u0161eptal Tom. \u010cekal r\u00e1nu, ale m\u00edsto toho\u2026 Bylo jen ticho. Ani jeden z nich se nepohnul. Cht\u011bl se oto\u010dit, kdy\u017e z n\u011bj pomalu Bill vstal. Nech\u00e1pav\u011b zamrkal a koukal za n\u00edm. Cht\u011bl se posadit, ale m\u011bl pouta na rukou, kter\u00fdmi byl pro zm\u011bnu p\u0159ipoutan\u00fd k posteli. P\u0159iv\u0159el o\u010di a polo\u017eil hlavu. Necht\u011bl v\u011bd\u011bt, co jeho p\u0159\u00edtel<\/em> m\u00e1 d\u00e1l v pl\u00e1nu.<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Bill sed\u011bl na lavi\u010dce v parku. Koukal nep\u0159\u00edtomn\u011b p\u0159ed sebe, nech\u00e1pal. Nic v\u00edc, lacin\u00e1 d\u011bvka,<\/em> opakovalo se mu v hlav\u011b. P\u0159iv\u0159el o\u010di, zachv\u011bl se mu lehce dech. Je\u0161t\u011b nikdy tohle nevypustil nikdo v\u016f\u010di n\u011bmu jako ur\u00e1\u017eku. Nikdo, s k\u00fdm m\u011bl vztah. Tom to ud\u011blal, dok\u00e1zal ho p\u00e1r slovy dokonale shodit. Ma\u010dkal v ruce mobil, cht\u011bl Tomovi n\u011bco napsat, ale a\u0165 p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak cht\u011bl, nedok\u00e1zal vymyslet, co by to m\u011blo b\u00fdt. A i tak\u2026 Ur\u010dit\u011b spal. Nechal ho p\u0159ece p\u0159ipoutan\u00e9ho na posteli. Pop\u00e1len\u00e9ho, zbit\u00e9ho. Zase se zachv\u011bl a p\u0159iv\u0159el o\u010di. Nech\u00e1pal s\u00e1m sebe, ani trochu.<\/p>\n<\/div>\n
O p\u016fl roku pozd\u011bji<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Pr\u00e1zdn\u00fd pohled, sv\u00e1zan\u00e9 ruce a pov\u011bdom\u00fd \u00fa\u0161klebek na rtech. Cel\u00fd den z\u00edr\u00e1n\u00ed do st\u011bny, kter\u00e1 byla stejn\u00e1 jako v\u0161echny ty ostatn\u00ed. M\u011bl dost \u010dasu p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, co kdy ud\u011blal \u0161patn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Flashback<\/em><\/div>\n

„Jestli se ke mn\u011b nevr\u00e1t\u00ed\u0161, ud\u011bl\u00e1m to!“ zak\u0159i\u010del zoufale \u010dernovl\u00e1sek na Toma, klepal se. No\u010dn\u00ed klid v ulic\u00edch naru\u0161oval je k\u0159ik a pl\u00e1\u010d na jedn\u00e9 z budov. Tom nasucho polknul, i u n\u011bj hr\u00e1l pr\u00e1v\u011b velkou roli pl\u00e1\u010d.
„Ne!“ zalapal po dechu, kdy\u017e Bill ud\u011blal dal\u0161\u00ed krok po kr\u00e1tk\u00e9 \u0159\u00edmse. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee se klepe, mohl ka\u017edou chv\u00edli spadnout. S jeho v\u00e1hou, kter\u00e1 byla aspo\u0148 o polovinu men\u0161\u00ed, ne\u017e kdy\u017e ho vid\u011bl naposled, by ho v\u00edtr mohl snad i odv\u00e1t. Bill ale m\u011bl jasno, aspo\u0148 si to tedy myslel. Pokud Tom ne\u0159ekne, \u017ee s n\u00edm z\u016fstane, sko\u010d\u00ed dol\u016f. Cel\u00fdch 40 pater voln\u00fdm p\u00e1dem. Mrazilo ho z toho v z\u00e1dech, ale k \u010demu by mu byl \u017eivot, kdy\u017e ho nemohl str\u00e1vit s n\u011bk\u00fdm, kdo ho doopravdy miloval? Ale… Uv\u011bdomil si to p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b.<\/em><\/div>\n

Flashback<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Bill p\u0159iv\u0159el o\u010di. Nech\u00e1val si v hlav\u011b p\u0159ehr\u00e1vat po\u0159\u00e1d dokola jedin\u00fd moment, kdy\u017e jeho noha sklouzla z \u0159\u00edmsy. Kdy\u017e pomalu p\u0159iv\u00edral o\u010di vst\u0159\u00edc n\u011b\u010demu, co si zaslou\u017eil, ne\u017e mu byla pod\u00e1na pomocn\u00e1 ruka. Ne\u017e Tomova chytila tu jeho tak pevn\u011b, a\u017e usykl bolest\u00ed. Projela v n\u011bm p\u0159\u00edjemn\u00e1 vlna \u0161t\u011bst\u00ed v ten moment. Kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee mu na n\u011bm st\u00e1le z\u00e1le\u017e\u00ed\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Sch-Rei<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sch-Rei „L\u00e1sko? Miluju t\u011b, Tome, pros\u00edm\u2026 Z\u016fsta\u0148 dneska se mnou,“ zamrkal \u010dernovl\u00e1sek dlouh\u00fdmi \u0159asami a sladce se usm\u00e1l. V\u011bd\u011bl, \u017ee jeho p\u0159\u00edtel pod jeho \u00fasm\u011bvem a nevinnost\u00ed v o\u010d\u00edch v\u017edycky povol\u00ed. Jako ka\u017ed\u00fd, ne \u017ee by to d\u011blal poprv\u00e9. Sv\u011btlovlas\u00fd chlapec<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-8408","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8408","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8408"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8408\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8408"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8408"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8408"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}