{"id":8410,"date":"2011-06-19T18:30:00","date_gmt":"2011-06-19T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8388"},"modified":"2026-03-01T10:52:31","modified_gmt":"2026-03-01T09:52:31","slug":"a-broken-hallelujah-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/06\/19\/a-broken-hallelujah-5\/","title":{"rendered":"A Broken Hallelujah 5."},"content":{"rendered":"
\n

autor: Majestrix & Little Muse<\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\u00a0<\/strong><\/div>\n
\n

Sklize\u0148<\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

\"\"<\/p>\n

\u00a0<\/span><\/div>\n
Bill polkl a otev\u0159el pusu, aby n\u011bco \u0159ekl; co, to netu\u0161il, ale Tom zvedl ruku a efektivn\u011b ho p\u0159eru\u0161il.<\/div>\n
„P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o tom,“ pokra\u010doval ti\u0161e. „J\u00e1 prost\u011b\u2026 nem\u016f\u017eu<\/em>. Ne po Danielovi; a nemysl\u00edm si, \u017ee by se to ode m\u011b \u017e\u00e1dalo.“ Tom vypadal, \u017ee mu je z toho, co \u0159\u00edk\u00e1 \u0161patn\u011b, a Bill se za\u010dal t\u0159\u00e1st.<\/div>\n
„Tome-„<\/div>\n
„Rozum\u00edm, \u017ee st\u00e1le mus\u00edme dokon\u010dit \u010das od n\u00e1s \u017e\u00e1dan\u00fd. Budeme zodpov\u011bdn\u00ed a tak t\u011b \u017e\u00e1d\u00e1m, abys do t\u00e9 doby neodch\u00e1zel. Ale nechci t\u011b vid\u011bt,“ \u0159ekl ti\u0161e. „Chci, abys jedl ve sv\u00e9m pokoji, ale nebudu t\u011b omezovat. St\u00e1le m\u016f\u017ee\u0161 pou\u017e\u00edvat trahd lah<\/em>, i kdy\u017e je to naprosto sm\u011b\u0161n\u00e9. Jestli p\u016fjde\u0161 ven, nikomu o t\u00e9hle situaci nebude\u0161 \u0159\u00edkat, dokud na\u0161e man\u017eelstv\u00ed nebude rozv\u00e1z\u00e1no. V\u011bno zaplacen\u00e9 tv\u00e9mu otci z\u016fstane, nechci to zp\u00e1tky.“<\/div>\n
„Tome,“ \u0159ekl Bill zlomen\u011b. „Je mi to tak l\u00edto!“ dostal ze sebe kone\u010dn\u011b. „Nikdy jsem ti necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit.“<\/div>\n
„Ale ubl\u00ed\u017eils.“ Zvedl se Tom a p\u0159e\u0161el k oknu. „St\u00e1lo to za to? To, cos z\u00edskal a to, \u010deho se te\u010f vzd\u00e1v\u00e1\u0161?“ oto\u010dil se a uvid\u011bl Billa s hlavou v dlan\u00edch, jak ti\u0161e pl\u00e1\u010de. „Douf\u00e1m, \u017ee ano, proto\u017ee jsem byl p\u0159ipraven milovat t\u011b a\u017e do konce \u017eivota. Jestli m\u00e1m b\u00fdt up\u0159\u00edmn\u00fd, k sob\u011b i k tob\u011b, st\u00e1le<\/em> t\u011b miluji. Ale prost\u011b\u2026 odm\u00edt\u00e1m tohle znovu d\u011blat.“<\/div>\n
„Tome, tak\u00e9 t\u011b miluji. Pros\u00edm, v\u011b\u0159 mi,“ \u0159ekl Bill, kdy\u017e si ut\u00edral slzy.<\/div>\n
„Odpust\u00ed\u0161 mi, jestli ti doopravdy nev\u011b\u0159\u00edm?“ V\u011bnoval mu Tom je\u0161t\u011b jeden posledn\u00ed pohled a opustil pokoj. Kdy\u017e se dve\u0159e zav\u0159ely, Bill se slo\u017eil na postel a bre\u010del, dokud neusnul.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
\n

~*~<\/p>\n<\/div>\n

Bylo to jin\u00e9 ne\u017e posledn\u00edch p\u00e1r t\u00fddn\u016f, kdy\u017e Andreas ve\u0161el a na\u0161el Billa neschopn\u00e9ho na posteli, bre\u010d\u00edc\u00edho nebo nemocn\u00e9ho. Ale Andreas nemohl \u0159\u00edct, \u017ee to bylo m\u00e9n\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00e9.<\/div>\n
Zav\u00e1hal, d\u00edval se. Proto\u017ee tohle nebylo truchlen\u00ed. Tohle on nech\u00e1pal.<\/div>\n
Bill vskutku le\u017eel na posteli. Tak\u017ee to st\u00e1le d\u00e1valo Andreasovi z\u0159eteln\u00fd odstup, p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli jeho Lord je\u0161t\u011b d\u00fdch\u00e1, dokud ho nevid\u011bl polknout. Sluha si nebyl jist\u00fd, jestli si Bill v\u0161iml, \u017ee je v m\u00edstnosti. Jeho pohled byl soust\u0159ed\u011bn\u00fd, alespo\u0148 \u017ee to; d\u00edval se do stropu, na sob\u011b m\u011bl v\u010derej\u0161\u00ed oble\u010den\u00ed, ze kter\u00e9ho mu cht\u011bl Andreas pomoci, kdy\u017e ho jeho p\u0159\u00edtel v\u010dera vyhodil z pokoje.<\/div>\n
\n

Kdyby st\u00e1l, Bill by mohl b\u00fdt kr\u00e1sn\u00e1 melancholick\u00e1 socha do zahrady. Andreas nev\u011bd\u011bl, jestli n\u011bkdy sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele vid\u011bl takto nehybn\u00e9ho.<\/p>\n<\/div>\n

„Bille?“ vydal ze sebe, skoro jako by si ov\u011b\u0159oval jeho toto\u017enost.<\/div>\n
Nedostal \u017e\u00e1dnou odpov\u011b\u010f, \u017e\u00e1dnou reakci<\/em>. Ale h\u00fdb\u00e1n\u00ed Billova hrudn\u00edku p\u0159i v\u00fddechu a n\u00e1dechu mu bylo velk\u00fdm uklidn\u011bn\u00edm.<\/div>\n
„Bille, ty-“ Andreas p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e. „Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
Bill znovu polkl, pomalu. Andreas to sly\u0161el i vid\u011bl. „Necht\u011bl jsem nikomu ubl\u00ed\u017eit,“ \u0159ekl, perfektn\u011b st\u00e1l\u00fdm t\u00f3nem, jist\u011bji, ne\u017e Andreas o\u010dek\u00e1val, \u017ee tato v\u011bta bude n\u011bkdy \u0159e\u010dena.<\/div>\n
S\u00e1m polkl. „J\u00e1 v\u00edm.“<\/div>\n
„Miloval jsem ho.“<\/div>\n
Andreas opravdu nev\u011bd\u011bl, kter\u00fd z nich byl „on“, ale na tom nez\u00e1le\u017eelo.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ a stejn\u011b to byla pravdiv\u00e1 odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
\n

Bill se oto\u010dil hlavou k oknu, pomalu se posadil, p\u0159ehodil nohy p\u0159es druhou stranu postele a p\u0159ejel si dlan\u00ed p\u0159es tv\u00e1\u0159, p\u0159es cesti\u010dku zaschl\u00fdch slz. „Brzy pojedeme pry\u010d,“ \u0159ekl po chvilce zav\u00e1h\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n

Andreas c\u00edtil, jak mu klesl \u017ealudek, p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak mohl b\u00fdt touto informac\u00ed tak p\u0159ekvapen\u00fd. Nebylo mu ciz\u00ed, jak hrd\u00fd dok\u00e1zal Tom b\u00fdt, a ani po tomhle ho Andreas nedok\u00e1zal vinit za tuto volbu. Tohle bylo to, \u010deho se Andreas b\u00e1l cel\u00e9 m\u011bs\u00edce. Cht\u011bl se Billa zeptat, jak to zvl\u00e1d\u00e1, jestli n\u011bco pot\u0159ebuje, kam p\u016fjdou<\/em>, zp\u00e1tky dom\u016f? Co byla Billova cesta, jestli ne toto?<\/div>\n
Svedl ho Andreas z cesty?<\/div>\n
Ale tato ot\u00e1zka byla te\u010f a\u017e na druh\u00e9m m\u00edst\u011b.<\/div>\n
Bill byl na prvn\u00edm m\u00edst\u011b. V\u017edycky tam byl.<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Andreas zrovna dokon\u010dil \u00fapravu j\u00eddla, kdy\u017e ve\u0161el do jeho pokoje Gordon, vypadal roz\u010d\u00edlen\u011b. „Musel jsem to zjistit od Lorda Jorga? Pro\u010d jsi mi to ne\u0159ekl?“ Bill se pod\u00edval na sv\u00e9ho sluhu a p\u0159\u00edtele a blon\u010f\u00e1k se poklonil a rychle ode\u0161el z pokoje.<\/div>\n
„Necht\u011bl jsem, aby se to takhle stalo, ot\u010de. Cht\u011bl jsem ti to \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Kdy?“ nal\u00e9hal.<\/div>\n
„N\u011bkdy dnes.“ Napil se Bill \u0161\u0165\u00e1vy, ale najednou jeho chu\u0165 k j\u00eddlu zmizela. „Nen\u00ed lehk\u00e9 o tom mluvit.“<\/div>\n
Gordon se pod\u00edval na sv\u00e9ho syna a zamra\u010dil se. „Ne, p\u0159edpokl\u00e1dal jsem, \u017ee nebude. Ale m\u016f\u017ee\u0161 si za to s\u00e1m.“<\/div>\n
„Ano, ot\u010de.“ Bill se pod\u00edval na sv\u00e9 ruce a pak zvedl pohled. „Po kaldevu<\/em> se navr\u00e1t\u00edm dom\u016f.“<\/div>\n
„Zb\u00fdv\u00e1 je\u0161t\u011b m\u011bs\u00edc, ne\u017e ti bude dovoleno se rozv\u00e9st. P\u0159edt\u00edm toho budeme muset hodn\u011b prodiskutovat.“<\/div>\n
\n

„Ano, ot\u010de,“ zamumlal Bill znovu.<\/p>\n<\/div>\n

„Bylo mi \u0159e\u010deno, \u017ee v\u011bno se nebude muset vracet.“<\/div>\n
„Ne, Tom \u0159ekl, \u017ee si nep\u0159eje, aby bylo refundov\u00e1no.“<\/div>\n
„D\u00edky Boh\u016fm.“ Pod\u00edval se Gordon bezmocn\u011b na sv\u00e9ho syna. „Vid\u00ed\u0161 te\u010f, co tv\u00e9 akce zavinily?“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl, a st\u00e1le nezvedl pohled. „Vid\u00edm.“<\/div>\n
„O\u010dek\u00e1v\u00e1m od tebe, \u017ee str\u00e1v\u00ed\u0161 n\u011bjak\u00fd \u010das v trahd lah<\/em>, a popros\u00ed\u0161 Bohy o to, co si p\u0159ej\u00ed, abys te\u010f d\u011blal. Jeliko\u017e j\u00e1 odpov\u011b\u010f nem\u00e1m.“ Povzdychl si Gordon a nakr\u00e1tko zav\u0159el o\u010di. „Dnes se vr\u00e1t\u00edm dom\u016f. U\u017e jsem byl a\u017e moc dlouho od obchod\u016f, a v\u011bci se mus\u00ed ihned za\u0159\u00eddit. Za p\u00e1r dn\u00ed ti zavol\u00e1m, abych vid\u011bl, na co se mus\u00edme za\u010d\u00edt p\u0159ipravovat.“<\/div>\n
\n

„Ano, ot\u010de.“ Bill zvedl pohled a d\u00edval se, jak Gordon odch\u00e1z\u00ed z pokoje. Zakru\u010delo mu v b\u0159i\u0161e, ale kdy\u017e se pokusil ochutnat kousek purdu<\/em>, chutnalo to jako p\u00edsek. Bill se p\u0159inutil to polknout a uv\u011bdomil si, \u017ee u\u017e d\u00e1l j\u00edst nem\u016f\u017ee. V\u00fdlet do trahd lah<\/em> zn\u011bl v\u00edc a v\u00edc p\u0159ijateln\u011bji, jak minuty ub\u00edhaly, a on vym\u011bnil sn\u00eddani za tichou cestu na modlitebn\u00ed m\u00edsto.<\/p>\n<\/div>\n

Bylo tu jen p\u00e1r sluh\u016f, a ti v\u0161ichni uhnuli a poklonili se, kdy\u017e Bill pro\u0161el, jako kdyby nev\u011bd\u011bli, co se stalo. Andreas mu jednou \u0159ekl, \u017ee sluhov\u00e9 v\u017edycky<\/em> v\u011bd\u00ed, co se d\u011bje v s\u00eddle, a\u0165 u\u017e jim to bylo \u0159e\u010deno nebo ne. A tak se \u010dervenal a klopil hlavu; dok\u00e1zal si p\u0159edstavit, jak si \u0161eptaj\u00ed o jeho nev\u011b\u0159e, a jeho brzy kon\u010d\u00edc\u00edm man\u017eelstv\u00ed.<\/div>\n
Zabo\u010dil do zahrad a uvid\u011bl pohyb v okol\u00ed teleportu. Lord Jorg a David s mal\u00fdm Erikem v n\u00e1ru\u010d\u00ed se vraceli z kr\u00e1tk\u00e9ho v\u00fdletu. Bill je vid\u011bl d\u0159\u00edv, ne\u017e oni vid\u011bli jeho<\/em>, a na kr\u00e1tko zv\u00e1\u017eil, \u017ee se vr\u00e1t\u00ed k sob\u011b do pokoje, ne\u017e bude p\u00e1r uvnit\u0159. Ale David ho uvid\u011bl, a jeho \u00fasm\u011bv zmizel. Jorg zachytil zm\u011bnu v n\u00e1lad\u011b sv\u00e9ho man\u017eela a pod\u00edval se tam, kam m\u00ed\u0159il jeho pohled. Jorg\u016fv pohled ztvrdl a rty semkl v \u00fazkou linku.<\/div>\n
„Jdi dovnit\u0159, Davide, Erik pot\u0159ebuje odpo\u010dinek.“<\/div>\n
\n

„Ano, samoz\u0159ejm\u011b.“ Pod\u00edval se na n\u011bj naposledy David a ode\u0161el sm\u011brem k Severn\u00edmu k\u0159\u00eddlu.<\/p>\n<\/div>\n

„Ty mal\u00e1 d\u011bvko,“ vy\u0161t\u011bkl Jorg, kdy\u017e k n\u011bmu p\u0159i\u0161el. Bill se zarazil a trochu couvl p\u0159ed zlost\u00ed v jeho obli\u010deji. „P\u0159ijali jsme t\u011b, vyt\u00e1hli t\u011b z tv\u00e9ho \u017eivota, co jsi m\u011bl v Diopoli, a takhle se odvd\u011b\u010d\u00ed\u0161? Zlom\u00ed\u0161 srdce m\u00e9ho syna bez my\u0161lenky na n\u011bj nebo jeho rodinu? Jak bezohledn\u00fd jsi?“<\/div>\n
„J\u00e1-„<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 sis myslel, \u017ee jsi mazan\u00fd. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee je tu d\u016fvod, pro\u010d mi bylo jedno, co se stalo s Gener\u00e1lem. A te\u010f v\u00edm, \u017ee on byl spol\u010den\u00fd se sahvahdem<\/em> m\u00e9ho syna. Nebo ses mu mo\u017en\u00e1 dal ty. P\u0159edst\u00edrals, \u017ee jsi Zbo\u017en\u00fd a nechals vej\u00edt jin\u00e9ho mu\u017ee do sv\u00e9ho t\u011bla za z\u00e1dy sv\u00e9ho budouc\u00edho man\u017eela. Dok\u00e1zals, \u017ee v\u0161echno, co jsem si o tob\u011b myslel, je vlastn\u011b pravda. St\u00e1le si s n\u00e1mi mluvil, jako bychom byli zaostal\u00ed a necivilizovan\u00ed; a p\u0159itom ses protivil v\u0161em sv\u00fdm<\/em> velk\u00fdm hodnot\u00e1m, t\u011bm, o kter\u00fdch si sm\u00fd\u0161lel tak mocn\u011b a vysoce.“<\/div>\n
Bill sklopil hlavu.<\/div>\n
„No, to mi na to nic ne\u0159ekne\u0161?!“ zah\u0159m\u011bl Jorg.<\/div>\n
„Ne, Lorde Jorgu,“ \u0159ekl nakonec Bill. „Hluboce se omlouv\u00e1m za-„<\/div>\n
„Nezaj\u00edmaj\u00ed m\u011b slova, kter\u00e1 vych\u00e1zej\u00ed z prolhan\u00fdch rt\u016f a v\u00e1gn\u00edch mrav\u016f.“<\/div>\n
Bill zvedl pohled a vid\u011bl, jak jeho tch\u00e1n odch\u00e1z\u00ed. Pod\u00edval se na trahd lah<\/em> a c\u00edtil\u2026 nic. Necitliv\u00fd. V\u0161echno, co se stalo v minul\u00fdch p\u00e1r t\u00fddnech, se na n\u011bj kone\u010dn\u011b navalilo a nechalo ho bez pocit\u016f. Dokonce ani Jorg\u016fv v\u00fdlev s n\u00edm nic neud\u011blal. Tom\u016fv otec m\u011bl pravdu.<\/div>\n
\n

Mo\u017en\u00e1, \u017ee byl d\u011bvka.<\/p>\n<\/div>\n

Hlava ho p\u0159i t\u00e9 my\u0161lence za\u010dala bolet, a Bill za\u0161el do trahd lah<\/em> a padl na kolena p\u0159ed olt\u00e1\u0159em. Op\u0159el se hlavou o hladk\u00fd k\u00e1men na okrajov\u00e9m obrubn\u00ed\u010dku hned p\u0159ed olt\u00e1\u0159em, a vydechl.<\/div>\n
U\u017e nev\u011bd\u011bl, co si myslet. V\u011b\u0159il Boh\u016fm, v\u011bd\u011bl, \u017ee po tom v\u0161em, \u010d\u00edm si pro\u0161el, by Jejich sm\u00fd\u0161len\u00ed o jeho dal\u0161\u00ed cest\u011b mohlo b\u00fdt jin\u00e9 ne\u017e p\u0159edt\u00edm. To, \u017ee si myslel, \u017ee Tomova reakce bude lep\u0161\u00ed, neznamenalo, \u017ee Oni to tak nemysleli.<\/div>\n
A i kdy\u017e Jim p\u0159edt\u00edm nev\u011b\u0159il, v\u011b\u0159il Bushidovi. Byl p\u0159edur\u010den, aby p\u0159i\u0161el k tomuto rozcest\u00ed. Jen se zd\u00e1lo, \u017ee jde sm\u011brem, kter\u00fd neo\u010dek\u00e1val. Ten fakt ho rozesmutnil, ale nepom\u00e1hal.<\/div>\n
Ne v\u00edc, ne\u017e mohla pomoci Bushidova smrt.<\/div>\n
\n

Bill se musel rozhodnout, kam j\u00edt. Nem\u016f\u017ee sv\u00e9ho otce tak dlouho zat\u011b\u017eovat. Pod\u00edval se na podobiznu Zila, polkl, jak se na n\u011bj navalila a\u017e moc velk\u00e1 d\u00e1vka emoc\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n

Kdo si ho te\u010f vezme?<\/div>\n
\n

~*~<\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

Bill zav\u0159el dve\u0159e od sv\u00e9ho pokoje a zhluboka se nadechl, ne\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee sly\u0161\u00ed d\u00edt\u011b, jak ti\u0161e \u017evatl\u00e1. \u0160el d\u00e1l a uvid\u011bl Davida sed\u011bt u stolu, jak ho houpe v jeho vzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed se post\u00fdlce. „Bille, nemyslel jsem si, \u017ee budu \u010dekat tak dlouho,“ \u0159ekl, ani\u017e by spustil o\u010di z Erika.<\/div>\n
Bill ud\u011blal unaven\u011b krok vp\u0159ed, a sna\u017eil se net\u0159\u00e1st. „Lorde Davide,“ \u0159ekl ti\u0161e. „\u010cemu vd\u011b\u010d\u00edm za takov\u00e9 pot\u011b\u0161en\u00ed?“<\/div>\n
„Sly\u0161el jsem, co ti m\u016fj man\u017eel \u0159ekl,“ David \u0161el rovnou k v\u011bci.<\/div>\n
„Aha. P\u0159ejete si mi je\u0161t\u011b n\u011bco p\u0159ilo\u017eit?“ zeptal se.<\/div>\n
David se pod\u00edval na Billa s nakr\u010den\u00fdm obo\u010d\u00edm, a Bill se za\u010dervenal a sklopil hlavu. „Neschvaluji, jak<\/em> ti m\u016fj man\u017eel dal najevo to, co c\u00edtil, ale nem\u016f\u017eu s n\u00edm nesouhlasit. V\u011b\u0159ili jsme ti, Bille. P\u0159imlouval jsem se za tebe, kdy\u017e Jorg cht\u011bl, abys ode\u0161el. Pro\u010d jsi ze m\u011b ud\u011blal takov\u00e9ho bl\u00e1zna?“<\/div>\n
„Nikdy jsem necht\u011bl, Lorde Davide. To prost\u011b\u2026“ Billovi zoufale do\u0161la slova. Nedok\u00e1zal to vysv\u011btlit sv\u00e9mu otci, a to byl Zbo\u017en\u00fd; jak mohl David rozum\u011bt, co byla v\u016fle Bo\u017e\u00ed?<\/div>\n
\n

„Jestli jsi cht\u011bl b\u00fdt s Gener\u00e1lem Bushidem, pro\u010d jsi nebyl?“ zeptal se David. „Neubl\u00ed\u017eil bys tolik Tomovi, a nepokroutil by sis reputaci u cel\u00e9ho Domu Vave. To, cos ud\u011blal, bylo ne\u010destn\u00e9.“ Povzdychl si David a pod\u00edval se na sv\u00e9 ruce. „Tohle jsem ti p\u0159i\u0161el \u0159\u00edct. J\u00e1\u2026 nemysl\u00edm si, \u017ee by bylo chytr\u00e9, abychom se je\u0161t\u011b st\u00fdkali. Pro\u010d si to d\u011blat je\u0161t\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e to mus\u00ed b\u00fdt.“ Zvedl se z k\u0159esla a tla\u010dil ve vzduchu te\u010f u\u017e sp\u00edc\u00edho Erika.<\/p>\n<\/div>\n

Bill otev\u0159el okna, kdy\u017e za sebou David zav\u0159el dve\u0159e, aby si p\u0159ipomn\u011bl, \u017ee nen\u00ed v\u011bzn\u011bm.<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
Bill si p\u0159\u00e1l, aby mohl n\u011bjak s\u00e1m sebe motivovat pro to, aby m\u011bl se sv\u00fdm sluhou opravdovou konverzaci, proto\u017ee po tom, \u010d\u00edm v\u0161\u00edm v procesu tohohle v\u0161eho Andrease prot\u00e1hl, zaslou\u017eil si Billovu up\u0159\u00edmnost. Nebylo to tak, \u017ee by mu n\u011bco zatajoval, jen ho informoval o tom, co pot\u0159eboval v\u011bd\u011bt, a p\u0159\u00edtel si zaslou\u017eil Billovu otev\u0159enost.<\/div>\n
\n

Ale on jako by na tyto v\u011bci u\u017e nem\u011bl energii.<\/p>\n<\/div>\n

„Omlouv\u00e1m se za Michaela,“ \u0159ekl ale.<\/div>\n
Andreas, kter\u00fd se zam\u011bstn\u00e1val v\u011bcmi po pokoji, se najednou zv\u011bdav\u011b zastavil, jeho v\u00fdraz v obli\u010deji se zjemnil, kdy\u017e usly\u0161el omluvu.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ \u0159ekl stejn\u011b jako r\u00e1no. „St\u00e1le ho m\u016f\u017eu v\u00eddat. Jen ne tak \u010dasto. Ty m\u00e1\u0161 v\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9my.“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b hlavou. Byl tak \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee m\u011bl p\u0159\u00edtele, jako je Andreas. „Vypad\u00e1 to, \u017ee ty jedin\u00fd na m\u011b nejsi roz\u010dilen\u00fd.“<\/div>\n
„Oh, no,“ zasm\u00e1l se trochu Andreas. „Jestli si vzpom\u00edn\u00e1\u0161, byl jsem… jsem jedin\u00fd, pro koho ta informace nen\u00ed novinkou.“<\/div>\n
Bill se pousm\u00e1l, ale nic v\u00edc.<\/div>\n
„P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o tom,“ \u0159ekl Bill, kdy\u017e Andreas pokra\u010doval v pr\u00e1ci.<\/div>\n
„O?“<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee ty a j\u00e1 se brzy budeme vracet k m\u00e9mu otci, na kr\u00e1tkou dobu,“ \u0159ekl sluhovi, pod\u00edval se na ruce ve sv\u00e9m kl\u00edn\u011b, le\u017e\u00edc\u00ed na pe\u0159in\u011b. „Jestli m\u011b vezme zp\u011bt.“<\/div>\n
„Vezme,“ ujistil Andreas Billa, usm\u00e1l se na n\u011bj. Byla na tom jedna jedin\u00e1 divn\u00e1 v\u011bc; a\u017e moc rychle to zmizelo, Andreas odvr\u00e1til pohled od Billa, i kdy\u017e by to norm\u00e1ln\u011b neud\u011blal a Bill se cht\u011bl zeptat pro\u010d, ale nam\u00edsto toho pokra\u010doval.<\/div>\n
„Pak pod\u00e1m \u017e\u00e1dost o bydlen\u00ed v Kl\u00e1\u0161te\u0159e.“<\/div>\n
P\u0159i tohle Andreas viditeln\u011b ztuhl. Byla to velmi re\u00e1ln\u00e1 mo\u017enost p\u0159ed Tomem a Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee si o to d\u011blal starosti, kdy\u017e Bill odh\u00e1n\u011bl v\u0161echny n\u00e1padn\u00edky pry\u010d. Ale te\u010f tuhle mo\u017enost opravdu nezva\u017eoval. Ale Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee to bylo jedin\u00e9 m\u00edsto, kde by ho p\u0159iv\u00edtali. Vzal si mu\u017ee, kter\u00fd se ho poprv\u00e9 Dotkl, a v\u0161echny ostatn\u00ed h\u0159\u00edchy mohly b\u00fdt odpu\u0161t\u011bny, pokud by m\u011bl z\u00e1jem p\u0159ipojit se k bratrstvu. A nebyla mo\u017en\u00e1, \u017ee by odm\u00edtli Adepta jeho schopnost\u00ed.<\/div>\n
Musej\u00ed ho p\u0159ijmout. Domov to toti\u017e neud\u011bl\u00e1.<\/div>\n
„Zajist\u00edm, aby pro tebe m\u016fj otec m\u011bl m\u00edsto.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ano,“ \u0159ekl Andreas, dal na stranu r\u00f3bu, kterou opatrn\u011b skl\u00e1dal a nat\u00e1hl se pro dal\u0161\u00ed. „Ale nebudu s tebou<\/em>.“<\/div>\n
\n

„Jinou mo\u017enost nevid\u00edm,“ za\u0161eptal Bill do sv\u00fdch rukou. „A mysl\u00edm si, \u017ee je to spr\u00e1vn\u00e9 rozhodnut\u00ed, d\u00e1v\u00e1\u2026 mi v\u0161e. Mo\u017en\u00e1 tam najdu to pou\u010den\u00ed, kter\u00e9 pot\u0159ebuji, nau\u010d\u00edm se v\u00edc o sv\u00fdch Viz\u00edch, abych ostatn\u00edm pom\u00e1hal. Abych od\u010dinil \u017eivoty, kter\u00e9 jsem zni\u010dil. Je mi tak l\u00edto, \u017ee to mus\u00ed zas\u00e1hnout i tebe. M\u011bl jsem odej\u00edt u\u017e d\u0159\u00edve. Kdybych ode\u0161el, mo\u017en\u00e1\u2026“<\/p>\n<\/div>\n

Mo\u017en\u00e1 by Tomovi nebylo tak ubl\u00ed\u017eeno.<\/em><\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 by v\u0161ichni nebyli tak na\u0161tvan\u00ed.<\/em><\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 bych nebyl tak zmaten\u00fd.<\/em><\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 by Anis byl st\u00e1le na\u017eivu.<\/em><\/div>\n
\n

Mo\u017en\u00e1 bychom byli spolu.<\/em><\/p>\n<\/div>\n

„Bille, j\u00e1-“ Andreas sklopil hlavu, zamra\u010dil se, p\u0159ejel prsty po l\u00e1tce, co dr\u017eel v rukou. Vydechl a dal r\u00f3bu na stranu, pomalu p\u0159e\u0161el tam, kde Bill sed\u011bl, p\u0159ipraven\u00fd v posteli na noc, a posadil se vedle n\u011bj. „Za to v\u0161echno jsi nemohl\u2026 jen ty.“<\/div>\n
Bill se na n\u011bj zmaten\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Ud\u011blal jsem v\u011bci, na kter\u00e9 nejsem hrd\u00fd.“<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny a povzdychl si. „A kdo ne?“<\/div>\n
„Ne, j\u00e1\u2026 je n\u011bco, za co pot\u0159ebuji tv\u00e9 odpu\u0161t\u011bn\u00ed.“<\/div>\n
Bill zvedl pohled, prohl\u00eddl si Andreas\u016fv nerv\u00f3zn\u00ed v\u00fdraz. Nevzpom\u00ednal si, kdy naposledy vid\u011bl sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele takhle nerv\u00f3zn\u00edho ve sv\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti.<\/div>\n
„Gener\u00e1l\u2026“ Bill sebou cukl, o\u010dima se vr\u00e1til do kl\u00edna, „nechal ti zpr\u00e1vu, tu noc p\u0159ed sv\u00fdm odjezdem.“<\/div>\n
A Billovy o\u010di znovu koukaly vzh\u016fru, hn\u011bd\u00e9 o\u010di byly doko\u0159\u00e1n. „Co\u017ee?“ vydechl. „Co \u0159\u00edkal? Chci to sly\u0161et.“ Jestli mu to Andreas ne\u0159ekne, tak bude k\u0159i\u010det.<\/div>\n
„Bylo to\u2026“ Andreas se pod\u00edval do sv\u00e9ho kl\u00edna, nebylo mu pohodln\u011b z Billova prozkoum\u00e1v\u00e1n\u00ed. Povzdychl si. „Cht\u011bl t\u011b. Abys s n\u00edm utekl. Prosil, aby ses s n\u00edm setkal.“<\/div>\n
Bill vypadal naprosto vyd\u011b\u0161en\u011b. „A kdy?<\/em> Pro\u010d jsem to nev\u011bd\u011bl?“<\/div>\n
To jen zt\u011b\u017eovalo v\u0161e, co cht\u011bl \u0159\u00edct, kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill u\u017e te\u010f o n\u011bm nikdy nebude sm\u00fd\u0161let tak jako p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
„Smazal jsem ji.“<\/div>\n
Bill se nepohnul. Nebylo to tak, \u017ee by jeho v\u00fdraz byl ne\u010diteln\u00fd, m\u011bl v obli\u010deji tolik emoc\u00ed, \u017ee Andreas nedok\u00e1zal ur\u010dit, kter\u00e1 dominovala. P\u0159ekvapen\u00ed, nev\u00edra, smutek.<\/div>\n
\n

Zlost.<\/p>\n<\/div>\n

„Nerozum\u00edm,“ procedil Bill.<\/div>\n
Andreas se naklonil. „Myslel jsem, \u017ee to je tak nejlep\u0161\u00ed,“ nal\u00e9hal. „Byls s Tomem tak \u0161\u0165astn\u00fd-„<\/div>\n
„Ano, pod\u00edvej na m\u011b. \u0160\u0165astn\u00fd.“<\/div>\n
Andreas usykl. „Myslel jsem, \u017ee je to spr\u00e1vn\u00e1 v\u011bc.“<\/div>\n
„Nebylo na tob\u011b, o tom rozhodnout,“ odsekl Bill, vypadal trochu bez dechu, jako by nev\u011bd\u011bl, co se sebou d\u011blat, jako by cht\u011bl bre\u010det nebo rychle d\u00fdchat a necht\u011bl d\u011blat ani jedno. „On si myslel\u2026 \u017ee jsem ho opustil<\/em>, Andreasi. \u017de jsem s n\u00edm necht\u011bl b\u00fdt.“<\/div>\n
„To jsem necht\u011bl.“<\/div>\n
\n

Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee by m\u011bl b\u00fdt v\u00edc ch\u00e1pav\u00fd, \u017ee by m\u011bl kontrolovat sv\u016fj vztek, \u017ee Andreasovy h\u0159\u00edchy nebyly ani n\u00e1hodou hor\u0161\u00ed ne\u017e ty jeho. Po tom v\u0161em v\u00fdsm\u011bchu, kter\u00fd obdr\u017eel za n\u011bco, co c\u00edtil, \u017ee nikdo nepochop\u00ed, i kdyby to vysv\u011btlil, by m\u011bl b\u00fdt schopen pochopit, jak Andreasovi je. Dal si dlan\u011b p\u0159es o\u010di a p\u0159inutil se d\u00fdchat.<\/p>\n<\/div>\n

„Odejdi, pros\u00edm.“<\/div>\n
„Bille, nechci t\u011b opustit na\u0161tvan\u00e9ho.“<\/div>\n
„Nejsem\u2026 rozzloben\u00fd,“ \u0159ekl Bill tak n\u011bjak pravdiv\u011b. Byla to stra\u0161n\u00e1 v\u011bc, ale v tuhle chv\u00edli, si nebyl jist\u00fd, jak moc byl posedl\u00fd zlobou a kolik z n\u00ed si Andreas zasluhoval, a jeho kamar\u00e1d musel odej\u00edt, aby se Bill dok\u00e1zal znovu naj\u00edt. „Tohle te\u010f nem\u016f\u017eu. Ne te\u010f.“<\/div>\n
„\u2026Oh.“<\/div>\n
Bill rozt\u0159esen\u011b dal ruce dol\u016f, neopov\u00e1\u017eil se pod\u00edvat na Andreas\u016fv zasmu\u0161il\u00fd obli\u010dej. „Vzals mi n\u011bco, co mi nikdo nedok\u00e1\u017ee vr\u00e1tit, Andy,“ \u0159ekl mu. Nebude bre\u010det. Odm\u00edtal. „Prost\u011b\u2026 pros\u00edm jdi. Uvid\u00edme se r\u00e1no.“<\/div>\n
Trvalo dlouho, ne\u017e Bill uc\u00edtil, jak se matrace pohnula, kdy\u017e se Andreas zvedl, a ne\u017e usly\u0161el dve\u0159e od pokoje otev\u0159\u00edt a zav\u0159\u00edt.<\/div>\n
\n

C\u00edtil se Andreasem v\u00edc okraden\u00fd, ne\u017e se kdy c\u00edtil od Boh\u016f.<\/p>\n<\/div>\n

autor: Little Muse & Majestrix<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
original<\/strong><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix & Little Muse   \u00a0 Sklize\u0148   \u00a0 Bill polkl a otev\u0159el pusu, aby n\u011bco \u0159ekl; co, to netu\u0161il, ale Tom zvedl ruku a efektivn\u011b ho p\u0159eru\u0161il. „P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o tom,“ pokra\u010doval ti\u0161e. „J\u00e1 prost\u011b\u2026 nem\u016f\u017eu. Ne po Danielovi; a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[434],"tags":[],"class_list":["post-8410","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-a-broken-hallelujah"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8410","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8410"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8410\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79440764,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8410\/revisions\/79440764"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8410"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8410"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8410"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}