{"id":8415,"date":"2011-06-19T16:00:00","date_gmt":"2011-06-19T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8393"},"modified":"2011-06-19T16:00:00","modified_gmt":"2011-06-19T15:00:00","slug":"byl-jednou-jeden-ucitel-25","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/06\/19\/byl-jednou-jeden-ucitel-25\/","title":{"rendered":"Byl jednou jeden u\u010ditel 25."},"content":{"rendered":"
autor: Fabiana<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
-Bill-<\/div>\n
Opatrn\u011b jsem vyhl\u00e9dl ven. V okol\u00ed nikdo nebyl. Kas\u00e1rny byly skryty ve tm\u011b; voj\u00e1ci ji\u017e byli uvnit\u0159. Vystoupil jsem z ke\u0159e a pokynul Tomovi, aby mne n\u00e1sledoval.<\/div>\n
Pl\u00ed\u017eili jsme se okolo zd\u00ed. Skr\u00fdvat se ve st\u00ednech nebylo t\u011b\u017ek\u00e9, z\u00f3na bo\u010dn\u00ed cesty nebyla osv\u011btlena. Jedin\u00e1 lampa visela a\u017e u hlavn\u00ed br\u00e1ny. V tom spo\u010d\u00edval k\u00e1men \u00farazu. Jestli n\u00e1s uvid\u00ed, n\u00e1\u0161 pl\u00e1n ztroskot\u00e1. Nesm\u00edm to dovolit.<\/p>\n<\/div>\n
Tom mi n\u00e1hle poklepal na rameno. Pod\u00edval jsem se na n\u011bj, ale nevid\u011bl jsem ho; jen mal\u00e9 \u010derven\u00e9 sv\u011bt\u00e9lko, kter\u00e9 se vzn\u00e1\u0161elo sto sedmdes\u00e1t centimetr\u016f nad zem\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b v m\u00edstech, kde se nach\u00e1zela cesta. Strhl jsem Toma k zemi. Je\u0161t\u011b\u017ee jsou tihle lid\u00e9 ku\u0159\u00e1ci.<\/div>\n
Podle ka\u0161le jsem poznal podd\u016fstojn\u00edka. Ten m\u011b nikdy nem\u011bl r\u00e1d. Minul n\u00e1s. Nevid\u011bl n\u00e1s.<\/p>\n<\/div>\n
Pokra\u010dovali jsme v cest\u011b. \u010cekal bych, \u017ee budu nerv\u00f3zn\u00ed, ale nebyl jsem. Byl jsem ledov\u011b klidn\u00fd a v\u011bcn\u00fd. Ale Tom z toho musel m\u00edt hr\u016fzu. Dr\u017eel jsem ho za ruku a on se mnou nechal v\u00e9st.<\/p>\n<\/div>\n
-Tom-<\/div>\n
Brzy jsme dorazili k br\u00e1n\u011b. Sv\u011btlo lampy dopadalo na Bill\u016fv kamenn\u00fd obli\u010dej a prop\u016fj\u010dovalo mu t\u00e9m\u011b\u0159 d\u011bsiv\u00fd n\u00e1dech. V jeho o\u010d\u00edch nebyl ani n\u00e1znak strachu. To j\u00e1 jsem byl ten „posranej a\u017e za u\u0161ima“, jak by \u0159ekl str\u00fd\u010dek.<\/div>\n
M\u016fj zrak spo\u010dinul na budov\u011b vedle br\u00e1ny. Na\u0161\u00ed v\u00fdhodou bylo jej\u00ed mal\u00e9 ok\u00e9nko. Nemohli by n\u00e1s vid\u011bt, ani kdyby se v tuto chv\u00edli d\u00edvali ven. Prost\u011b by nemohli. Vid\u011bli ale br\u00e1nu. Jak jen ji chce Bill otev\u0159\u00edt, aby si toho nev\u0161imli?<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
P\u0159istoupil k n\u00ed a mne t\u00e1hl s sebou. \u0160el pomalu, p\u0159ikr\u010den, aby ho nevid\u011bli. Sna\u017eil jsem se o tut\u00e9\u017e nen\u00e1padnost, ale t\u011b\u017ek\u00e9 vojensk\u00e9 boty jsem neznal je\u0161t\u011b tak dokonale jako on, tak\u017ee m\u00e9 kroky byly o n\u011bco hlasit\u011bj\u0161\u00ed. Na\u0161t\u011bst\u00ed ne o moc.<\/div>\n
Kdy\u017e jsme dorazili a\u017e k br\u00e1n\u011b, Bill se ohnul a z pono\u017eky vyt\u00e1hl ko\u017een\u00fd v\u00e1\u010dek. Mal\u00fd kl\u00ed\u010dek se zaleskl ve sv\u011btle lampy a Bill jej pomalu zasunul do z\u00e1mku.<\/div>\n
Otev\u0159el jen mal\u00e1 dv\u00ed\u0159ka v br\u00e1n\u011b. Byla tak nen\u00e1padn\u00e1 a z okna absolutn\u011b neviditeln\u00e1. Nervozitou se mi podlamovala kolena, na zbab\u011blost te\u010f ale nebyl \u010das.<\/div>\n
Jako ko\u010dka se Bill prosm\u00fdkl dv\u00ed\u0159ky a j\u00e1 jsem ho n\u00e1sledoval jako\u2026 P\u0159inejmen\u0161\u00edm jako nosoro\u017eec. Pak dv\u00ed\u0159ka op\u011bt zamkl a t\u00e1hl m\u011b d\u00e1l tmou.<\/p>\n<\/div>\n
Pod nohama mi praskaly drobn\u00e9 v\u011btvi\u010dky; podle toho jsem poznal, \u017ee jsem v lese. Ale byl to velmi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed les. Byl jsem v noci v lese mockr\u00e1t. Tady nebyl sly\u0161et v\u00edtr ve v\u011btv\u00edch strom\u016f. Ani \u017e\u00e1dn\u00e9 zvuky, kter\u00e9 by nasv\u011bd\u010dovaly tomu, \u017ee zde ten les skute\u010dn\u011b je. Dokazovaly to jen stromy, o n\u011b\u017e jsem ob\u010das zavadil. Nep\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o tom do detail\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Nemohl jsem ani sledovat \u010das. Nedok\u00e1zal jsem to. Po\u0159\u00e1d byla tma a my jsme sp\u011bchali. Bill m\u011b t\u00e1hl za sebou. A pak jsem zakopl. O ko\u0159en nebo n\u011bco – zaryl jsem se obli\u010dejem do hl\u00edny. Byla vlhk\u00e1. Uv\u011bdomil jsem si, \u017ee pr\u0161\u00ed.<\/div>\n
To u\u017e u m\u011b byl Bill. Popadl m\u011b za pa\u017ei a vyt\u00e1hl na nohy. Nebyl ani trochu ud\u00fdchan\u00fd.<\/div>\n
„Mus\u00edme j\u00edt d\u00e1l, Tome,“ nal\u00e9hal. „V\u00edm, \u017ee jsi unaven\u00fd, taky jsem, ale mus\u00edme j\u00edt. Prvn\u00ed noc je d\u016fle\u017eit\u00e1. Mus\u00edme se dostat co nejd\u00e1l, ne\u017e si na rann\u00edm n\u00e1stupu v\u0161imnou, \u017ee chyb\u00edme!“<\/div>\n
„Jak-Jak-„<\/div>\n
„Jak dlouho je\u0161t\u011b p\u016fjdeme? J\u00e1 nev\u00edm, ale pros\u00edm t\u011b, poj\u010fme!“<\/div>\n
„Jak dlouho u\u017e pr\u0161\u00ed?“<\/p>\n<\/div>\n
-Bill-<\/div>\n
Zdvihl jsem hlavu. Jemn\u00e9 kapky mi dopadaly na obli\u010dej a chladily mne. Ani\u017e jsem si to uv\u011bdomil, byl jsem \u00fapln\u011b promo\u010den\u00fd. A byl to kr\u00e1sn\u00fd pocit.<\/div>\n
Usm\u00e1l jsem se a p\u0159itiskl se k Tomovi.<\/div>\n
„Mus\u00edme j\u00edt,“ upozornil mne.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. Nejrad\u0161i bych z\u016fstal tady, ale nesm\u00edme. Po rozedn\u011bn\u00ed si odpo\u010dineme. Slibuju.“<\/div>\n
Pol\u00edbil jsem ho na tv\u00e1\u0159 a b\u011b\u017eeli jsme d\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
Tma za\u010d\u00ednala ustupovat.<\/div>\n
V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee bude brzy r\u00e1no. Ale je\u0161t\u011b nejsme dost daleko!<\/div>\n
„Mus\u00edme si posp\u00ed\u0161it, Tome! Tohle je nebezpe\u010dn\u00e1 z\u00f3na!“<\/div>\n
Rozb\u011bhl jsem se rychleji. Tom klusal kousek za mnou.<\/div>\n
„J\u00e1 u\u017e nem\u016f\u017eu!“ k\u0159i\u010del zoufale.<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161! U\u017e to nen\u00ed daleko, pros\u00edm t\u011b, vydr\u017e!“<\/div>\n
B\u011b\u017eel. B\u011b\u017eel o \u017eivot. Doslova. Kdyby n\u00e1s chytili, zabili by n\u00e1s.<\/div>\n
„Kam se mus\u00edme dostat?“<\/div>\n
„Do t-tunelu\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
-Tom-<\/div>\n
Lapal jsem po dechu. Nem\u016f\u017eu! Podlamovala se mi kolena, p\u0159esto jsem se st\u00e1le sna\u017eil vyrovnat s Billem tempo. On byl ale tr\u00e9novan\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1. Byl na tohle zvykl\u00fd, p\u0159ece je voj\u00e1k. Zat\u00edmco j\u00e1 jsem jen oby\u010dejn\u00fd povale\u010d. Nejsem zvykl\u00fd na dlouh\u00e9 b\u011bhy.<\/div>\n
Najednou pode mnou poklesly nohy, chv\u00edli jsem let\u011bl vzduchem a op\u011bt jsem se obli\u010dejem zaryl do vlhk\u00e9 hl\u00edny. Bill mi pomohl vst\u00e1t, j\u00e1 jsem ale op\u011bt spadl.<\/div>\n
„Moje nohy! Bille, pros\u00edm\u2026 U\u017e v\u00e1\u017en\u011b nem\u016f\u017eu\u2026“<\/div>\n
Bill byl ale neoblomn\u00fd. Znovu m\u011b vyt\u00e1hl na nohy a j\u00e1 se pokou\u0161el udr\u017eet, dokonce se mi poda\u0159ilo ud\u011blat n\u011bkolik krok\u016f vp\u0159ed, pak jsem ale zase spadl. Nem\u016f\u017eu d\u00fdchat.<\/p>\n<\/div>\n
-Bill-<\/div>\n
Takhle to nep\u016fjde.<\/div>\n
„U\u017e je to jen kousek, ani ne kilometr, pozn\u00e1v\u00e1m tenhle k\u00e1men. M\u00e1 tvar penisu, kdy\u017e se d\u00edv\u00e1\u0161 shora. Ponesu t\u011b. Vylez mi na z\u00e1da.“<\/div>\n
Poslechl. Pevn\u011b se m\u011b chytil a j\u00e1 jsem se vydal vp\u0159ed.<\/p>\n<\/div>\n
Po n\u011bkolika minut\u00e1ch mi do\u0161lo, \u017ee to nebyl \u00fapln\u011b ten nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad. Tom byl vysok\u00fd skoro jako j\u00e1, ale o n\u011bco t\u011b\u017e\u0161\u00ed. St\u011b\u017e\u00ed popad\u00e1m dech. Tohle bych nikdy nedok\u00e1zal, kdybych neabsolvoval tak tvrd\u00fd v\u00fdcvik. Na opozdilce a ty, kdo „u\u017e nemohli“, m\u011bli bi\u010d. Jak \u0159\u00edkali, p\u0159e\u017eili jen ti nejsiln\u011bj\u0161\u00ed. Tahal jsem mnohem t\u011b\u017e\u0161\u00ed b\u0159emena.<\/div>\n
P\u0159esto jsem zjevn\u011b vy\u0161el ze cviku.<\/div>\n
M\u00e1 du\u0161e je siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e t\u011blo. Sta\u010d\u00ed cht\u00edt. Dostaneme se na ur\u010den\u00e9 m\u00edsto.<\/p>\n<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b vid\u00edm ty spr\u00e1vn\u00e9 kameny. Tady je tunel. Tedy n\u011bco jako tunel. Pokl\u00e1d\u00e1m Toma na zem a s men\u0161\u00edmi obt\u00ed\u017eemi odsunuji jeden z kamen\u016f. V tomto jsem se nemohl spl\u00e9st. V tomhle lese je spousta kamen\u016f, skal a podobn\u00fdch v\u011bc\u00ed, ale jen v jedn\u00e9 z nich je tunel. Tedy sp\u00ed\u0161 jeskyn\u011b. M\u016f\u017eeme tady p\u0159e\u010dkat prvn\u00ed den.<\/div>\n
„Poj\u010f dovnit\u0159,“ houknu na Toma. P\u0159iplazil se po \u010dty\u0159ech a j\u00e1 jsem vchod op\u011bt zakryl kamenem.<\/p>\n<\/div>\n
-Tom-<\/div>\n
Bill tu jeskyni zakryl moc rychle, tak\u017ee jsem si ji nesta\u010dil prohl\u00e9dnout. Nat\u00e1hl jsem ruce do stran; byla \u0161irok\u00e1 asi metr a p\u016fl a nejsp\u00ed\u0161 i dost dlouh\u00e1, proto\u017ee jsem se mohl bez probl\u00e9m\u016f nat\u00e1hnout, m\u00edsta bylo dost. Bill sebou pra\u0161til vedle m\u011b. I on prudce oddechoval.<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se po chv\u00edli.<\/div>\n
„Jo. D\u011bkuju ti. Zachr\u00e1nil jsi m\u011b\u2026 U\u017e zase.“<\/div>\n
„Miluji t\u011b,“ vydechl a p\u0159itiskl se ke mn\u011b. Obj\u00edmal m\u011b kolem pasu. P\u0159itiskl jsem ho k sob\u011b. Tak tohle mi chyb\u011blo.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Fabiana<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Fabiana -Bill- Opatrn\u011b jsem vyhl\u00e9dl ven. V okol\u00ed nikdo nebyl. Kas\u00e1rny byly skryty ve tm\u011b; voj\u00e1ci ji\u017e byli uvnit\u0159. Vystoupil jsem z ke\u0159e a pokynul Tomovi, aby mne n\u00e1sledoval. Pl\u00ed\u017eili jsme se okolo zd\u00ed. Skr\u00fdvat se ve st\u00ednech nebylo t\u011b\u017ek\u00e9, z\u00f3na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[209],"tags":[],"class_list":["post-8415","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-byl-jednou-jeden-ucitel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8415","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8415"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8415\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8415"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8415"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8415"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}