{"id":8416,"date":"2011-06-19T15:30:00","date_gmt":"2011-06-19T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8394"},"modified":"2011-06-19T15:30:00","modified_gmt":"2011-06-19T14:30:00","slug":"alles-wird-gut-17-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/06\/19\/alles-wird-gut-17-konec\/","title":{"rendered":"Alles wird gut 17. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: Sandra Tr\u00fcmper<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Epilog<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Ty psisko jedno pitom\u00fd, p\u0159esta\u0148 p\u0159ede mnou ut\u00edkat! Te\u010f vypad\u00e1me jak zmazan\u00e1 prasata oba.“<\/div>\n
Anis st\u00e1l ve dve\u0159\u00edch na terasu a se zal\u00edben\u00edm sledoval sc\u00e9nu na zahrad\u011b. Kdy\u017e se po skv\u011bl\u00e9 sn\u00eddani energicky pustil do ob\u011bda, Tom vypadal otr\u00e1ven\u011b. A jeliko\u017e Anis u\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e jeho ak\u010dn\u00ed p\u0159\u00edtel nem\u00e1 jak upot\u0159ebit svou energii, st\u00e1v\u00e1 se z n\u011bj nesnesiteln\u011b rozmrzel\u00fd jedinec, pob\u00eddl ho, aby vykoupal ty dv\u011b bestie, kter\u00e9 jindy musely z\u016fstat za sv\u00fdm plotem. Tom se okam\u017eit\u011b rozz\u00e1\u0159il. Anis v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom si ty jeho, nyn\u00ed ji\u017e jejich, telata okam\u017eit\u011b zamiloval a ony si zamilovaly jeho. Proto se neb\u00e1l pustit ho k takto nebezpe\u010dn\u00e9 \u010dinnosti.<\/p>\n<\/div>\n
Te\u010f ji\u017e vykoupan\u00fd Joe pob\u00edhal kolem Toma, kter\u00fd se jen v kra\u0165asech a s hadic\u00ed v ruce sna\u017eil dohonit Bua. \u010cern\u00fd pes zat\u00edm \u00fasp\u011b\u0161n\u011b zdrhal a hodn\u011b mu v tom pom\u00e1hal i sv\u011btl\u00fd kamar\u00e1d, kter\u00fd se Tomovi zd\u00e1rn\u011b pletl pod nohy. A to tak zd\u00e1rn\u011b, a\u017e Tom s plesknut\u00edm p\u0159ist\u00e1l zadkem p\u0159\u00edmo na mokr\u00e9 tr\u00e1v\u011b.<\/div>\n
„A dost!“ p\u0159ek\u0159i\u010del ps\u00ed \u0161t\u011bkot rozohn\u011bn\u00fd Tom\u016fv hlas. „Joe, lehni a zmlkni! Bu, sedni a dr\u017e!“ psi, mo\u017en\u00e1 p\u0159ekvapeni autoritou v jeho hlase, okam\u017eit\u011b a bez protest\u016f poslechli. Tom se zvedl, do voln\u00e9 ruky vzal \u0161amp\u00f3n a nam\u00ed\u0159il proud vody na Bua.<\/p>\n<\/div>\n
Anis st\u00e1le z\u016fst\u00e1val ve dve\u0159\u00edch a bedliv\u011b sledoval nastalou situaci, nicm\u00e9n\u011b psi ho zaj\u00edmali jen pram\u00e1lo. Jeho temn\u00e9 o\u010di putovaly po \u0161pinav\u00e9m mokr\u00e9m op\u00e1len\u00e9m t\u011ble. \u017d\u00e1dn\u00e1 kapka, putuj\u00edc\u00ed po svalnat\u00fdch z\u00e1dech, neunikla jeho pozornosti. Ani pom\u011brn\u011b siln\u00e9 ruce, dlouh\u00e9 prsty, ploch\u00e9 b\u0159icho a \u0161t\u00edhl\u00e9 nohy neunikly jeho pohledu. Spokojen\u011b se usm\u00e1l. St\u00e1le je\u0161t\u011b, po \u010dtvrt roce jejich vztahu, si nemohl zvyknut na my\u0161lenku, \u017ee tohle t\u011blo je, sv\u00fdm zp\u016fsobem, jeho.<\/div>\n
\n
Pod\u00edval se na hodinky, s povzdechem se oto\u010dil a vr\u00e1til se do kuchyn\u011b. Tom se pousm\u00e1l. C\u00edtil na sob\u011b Anis\u016fv pohled. Sakra, kdyby ho nec\u00edtil, rozhodn\u011b by se p\u0159i tom tak nevystavoval. Uculil se pro sebe a hbit\u011b z Bua smyl mydlinky. Pe\u010dliv\u011b vym\u00fdval z jeho srsti \u0161amp\u00f3n, dokonce si ani nev\u0161iml, \u017ee se Anis vr\u00e1til zp\u00e1tky do dve\u0159\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak vid\u00edte, kluci. Te\u010f jste oba kr\u00e1sn\u011b \u010dist\u00ed a p\u0159ipraven\u00ed na dne\u0161n\u00ed slavnostn\u00ed ob\u011bd,“ usm\u00e1l se na n\u011b Tom, prot\u00e1hl se a spokojen\u011b se narovnal.<\/div>\n
„Za to ty jsi te\u010f zral\u00fd na koupel,“ kolem pasu se mu ovinuly siln\u00e9 ruce a spojily se mu na b\u0159i\u0161e. Spokojen\u011b se usm\u00e1l a polo\u017eil se do Anisova objet\u00ed.<\/div>\n
„Odnese\u0161 m\u011b tam a vykoupe\u0161 m\u011b? J\u00e1 se br\u00e1nit nebudu,“ zavrn\u011bl Tom, nato\u010dil hlavu na stranu a pootev\u0159el rty. Anis se pousm\u00e1l a pol\u00edbil ho. Poprv\u00e9 po jak dlouh\u00e9 dob\u011b? Hodin\u011b? To u\u017e byla v\u011b\u010dnost.<\/div>\n
„R\u00e1d bych, mali\u010dk\u00fd, opravdu. Ale n\u011bkdo mus\u00ed ud\u011blat ob\u011bd,“ oba sledovali psy, kte\u0159\u00ed se honili kolem nich. O\u010dividn\u011b pochopili, \u017ee jejich p\u00e1n\u00ed\u010dci necht\u011bj\u00ed b\u00fdt ru\u0161en\u00ed. „Ale odn\u00e9st t\u011b m\u016f\u017eu,“ usm\u00e1l se.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se jen ml\u010dky oto\u010dil v jeho objet\u00ed a omotal mu ruce kolem krku. Anis sjel rukama a\u017e pod Tom\u016fv zadek a vyzdvihl si ho do n\u00e1ru\u010de. Tom omotal sv\u00e9 nohy kolem jeho bok\u016f a pol\u00edbil ho. Ze za\u010d\u00e1tku se b\u00e1l, \u017ee ho Anis neunese, ale b\u011bhem m\u011bs\u00edce, kdy spolu bydleli a kdy se naskytlo mnoho p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed na odzkou\u0161en\u00ed jeho s\u00edly, si opravdu ov\u011b\u0159il, \u017ee Anisovy ruce v\u00e1\u017en\u011b jsou tak siln\u00e9, jak se zdaj\u00ed.<\/div>\n
„Tak poj\u010f, mali\u010dk\u00fd,“ odtrhl se od n\u011bj Anis a roze\u0161el se ke koupeln\u011b. Tom se usm\u00e1l a zabo\u0159il mu nos do krku. „Tak, jsme tady,“ ozn\u00e1mil Anis a rukama p\u0159ejel p\u0159es Tomovy boky a\u017e k jeho ruk\u00e1m. Tom nespokojen\u011b zabru\u010del, nicm\u00e9n\u011b poslu\u0161n\u011b si stoupl.<\/div>\n
„Tak, a te\u010f jsme na koupel zral\u00ed oba,“ rozesm\u00e1l se Tom p\u0159i pohledu na Anise. I ten byl nyn\u00ed zamazan\u00fd.<\/div>\n
„Ale kdepak, mali\u010dk\u00fd,“ usm\u00e1l se na n\u011bj Anis, kdy\u017e nastavoval teplotu vody. Pak se nap\u0159\u00edmil, sundal si triko a hodil ho do \u0161p\u00edny. P\u0159e\u0161el k umyvadlu a rychle smyl z rukou bl\u00e1to. Pak se s lehce v\u00edt\u011bzn\u00fdm \u00fasm\u011bvem oto\u010dil na Toma. Ten se na n\u011bj d\u00edval se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm z\u00e1bleskem v o\u010d\u00edch. „Tak \u0161up, svl\u00edkat a koupat!“<\/div>\n
„To m\u011b tu nech\u00e1\u0161 nah\u00fdho samotn\u00fdho?“<\/div>\n
„Ne, to bych t\u011b tu nenechal. Pr\u00e1v\u011b proto odch\u00e1z\u00edm u\u017e te\u010f, kdy\u017e jsi teprve polonah\u00fd.“<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e Anis ve\u0161el do lo\u017enice, aby se p\u0159evl\u00e9kl, na tv\u00e1\u0159i se mu rozehr\u00e1l \u00fasm\u011bv. Nemohl v\u0161ak pop\u0159\u00edt, \u017ee ho to, co uvid\u011bl, p\u0159ekvapilo.<\/div>\n
„A\u017e tak v\u00e1\u017en\u011b bere\u0161 ten ob\u011bd?“ ov\u0161em nemohl pop\u0159\u00edt, \u017ee b\u00edl\u00e1 ko\u0161ile, s rozepnut\u00fdmi vrchn\u00edmi knofl\u00ed\u010dky, a \u00fazk\u00e9 \u010dern\u00e9 d\u017e\u00edny, o kter\u00fdch ani nev\u011bd\u011bl, \u017ee je Tom m\u00e1, ho d\u011blaj\u00ed snad je\u0161t\u011b p\u0159ita\u017eliv\u011bj\u0161\u00edm.<\/div>\n
„Poprv\u00e9 po m\u011bs\u00edci a p\u016fl se uvid\u00edm s mamkou,“ vysv\u011btlil pon\u011bkud smutn\u011b.<\/div>\n
„Ch\u00e1pu,“ Anis k n\u011bmu p\u0159e\u0161el a pevn\u011b ho objal. „Netu\u0161il jsem, \u017ee m\u00e1\u0161 i takov\u00fdhle kalhoty,“ rad\u011bji nahodil jin\u00e9 t\u00e9ma.<\/div>\n
„Bill mi je p\u0159\u00edmo vnutil na posledn\u00edm n\u00e1kupu,“ \u017ealoval p\u0159eochotn\u011b, rozmrzele Tom. „Nejd\u0159\u00edv m\u011b p\u0159ekecal, a\u0165 si je aspo\u0148 zkusim, a pak otravoval tak dlouho, dokud jsem si je nevzal. Vlastn\u011b ani nev\u00edm, pro\u010d jsem si je vzal te\u010f. Nevypad\u00e1 to\u2026 J\u00e1 nevim, divn\u011b? Vypad\u00e1 to tak hrozn\u011b, jak se c\u00edt\u00edm?“<\/p>\n<\/div>\n
„Hrozn\u011b?“ v Anisov\u011b hlase zazn\u011blo p\u0159ekvapen\u00ed. „V\u016fbec ne! Vypad\u00e1\u0161 p\u0159en\u00e1dhern\u011b. V\u011b\u0159 mi, kdyby to bylo jenom na mn\u011b a nehrozilo by, \u017ee se na n\u00e1s ka\u017edou chv\u00edli bude n\u011bkdo cht\u00edt dozvonit, tak\u2026“ jako by \u010dekal na Anisova slova, \u010dist\u00fd zvuk zvonku se rozezn\u011bl po cel\u00e9m dom\u011b. Oba dva mu\u017ei \u00fatrpn\u011b p\u0159iv\u0159eli o\u010di. Anis Toma zlehka pol\u00edbil a neochotn\u011b ho pustil ze sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de. I on se musel p\u0159evl\u00e9ct. Tom se oto\u010dil a vydal se ke dve\u0159\u00edm. Mezi futry se v\u0161ak zarazil a s \u00fasm\u011bvem se oto\u010dil zp\u00e1tky na Anise.<\/div>\n
„Co bys ud\u011blal?“ zeptal se s jisk\u0159i\u010dkami v o\u010d\u00edch, zd\u00e1rn\u011b ignoruj\u00edc druh\u00e9 zvon\u011bn\u00ed. Anis se na n\u011bj t\u00e1zav\u011b oto\u010dil. „Co bys ud\u011blal, kdybychom m\u011bli \u010das?“<\/div>\n
„To dokonal\u00e9 oble\u010den\u00ed by se u\u017e d\u00e1vno v\u00e1lelo kdesi v kout\u011b,“ dlouze se mu zad\u00edval do o\u010d\u00ed. „A te\u010f u\u017e jdi, nebo mi bude jedno, \u017ee na n\u00e1s zvon\u00ed s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed moje m\u00e1ma,“ oto\u010dil se k n\u011bmu z\u00e1dy a p\u0159et\u00e1hl si triko p\u0159es hlavu. Tom si skousl ret a rychle za sebou zav\u0159el dve\u0159e. V rychlosti seb\u011bhl schody a otev\u0159el dve\u0159e d\u0159\u00edv, ne\u017e sta\u010dilo dozn\u00edt t\u0159et\u00ed zvon\u011bn\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Noro!“ p\u0159iv\u00edtal ji nad\u0161en\u011b Tom. Nora se s n\u00edm p\u0159iv\u00edtala po sv\u00e9m. Prost\u011b ho rovnou ve dve\u0159\u00edch objala.<\/div>\n
„Och bo\u017ee, smrd\u00ed\u0161 jako Anis.“<\/div>\n
„R\u00e1no jsem se sna\u017eil vydrbat psy, tak\u017ee jsem se musel vykoupat. A p\u0159ekvapen\u011b jsem zjistil, \u017ee mi do\u0161lo mejdlo.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? N\u011bco takov\u00fdho mi sed\u00ed sp\u00ed\u0161 na Anise. Mimochodem, sakra, Tome, pro\u010d si tyhle nohy tak dlouho schov\u00e1val? J\u00e1 m\u00edt takov\u00fd nohy, tak a\u017e do konce \u017eivota nos\u00edm sukn\u011b. A\u010dkoliv ch\u00e1pu, \u017ee ty bys je asi t\u011b\u017eko nosil,“ Tom se rozesm\u00e1l spolu s Norou, kdy\u017e vstupovali na terasu. Okam\u017eit\u011b se k nim p\u0159ihnali oba psi, div \u017ee Noru neporazili. Oba je\u0161t\u011b nesli zn\u00e1mky koup\u00e1n\u00ed, ale u\u017e aspo\u0148 nebyli mok\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Hej, vy pako\u0148ov\u00e9, my se kv\u016fli v\u00e1m nebudeme znovu koupat. Tak\u017ee zastavit st\u00e1t, \u010delem vzad a m\u00edsto,“ Joe i Bu up\u0159eli sv\u00e9 pohledy na nov\u00e9ho p\u00e1na, a kdy\u017e vid\u011bli, \u017ee to, co \u0159ekl, mysl\u00ed naprosto v\u00e1\u017en\u011b, sv\u011bsili ocasy i u\u0161i a od\u0161ourali se sm\u011brem ke sv\u00e9mu sice pohodln\u00e9mu a velk\u00e9mu, ale st\u00e1le je\u0161t\u011b v\u011bzen\u00ed. „No tak, kluci. Nech\u00e1me v\u00e1m zbytky,“ popl\u00e1cal oba po boku Tom a psi okam\u017eit\u011b vypadali spokojen\u011bji.<\/p>\n<\/div>\n
„Maj\u00ed t\u011b r\u00e1di,“ usm\u00edvala se na n\u011bj ode dve\u0159\u00ed Nora. „A taky t\u011b r\u00e1di poslouchaj\u00ed.“ Tom odpov\u011bd\u011bl tak\u00e9 jen \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Mami!“ ozvalo se za n\u00ed. „R\u00e1d t\u011b vid\u00edm.“<\/div>\n
„V\u0161ak j\u00e1 tebe taky, synu,“ zasm\u00e1la se a i jeho objala. „V\u00ed\u0161, \u017ee jsem na tebe moment\u00e1ln\u011b py\u0161n\u011bj\u0161\u00ed v\u00edc, ne\u017e kdy jindy.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ Anis se usm\u00e1l. V\u011bd\u011bl, jak moc je Nora hrd\u00e1 na to, \u017ee jej\u00ed syn byl schopn\u00fd a ochotn\u00fd si sv\u016fj vztah vybojovat. Proto\u017ee u\u017e jen tohle ona pova\u017eovala za obrovsk\u00fd d\u016fkaz l\u00e1sky.<\/div>\n
„Tak, chlapci, jak v\u00e1m m\u016f\u017eu pomoct?“<\/div>\n
„Sedni si a vychutn\u00e1vej, \u017ee nemus\u00ed\u0161 nic d\u011blat,“ doporu\u010dil j\u00ed Anis.<\/div>\n
„Ale-„<\/div>\n
„Pro\u010d plat\u00ed, \u017ee synov\u00e9 mus\u00ed poslouchat sv\u00e9 m\u00e1my, ale naopak ne?“ oto\u010dil se Tom na Anise, nicm\u00e9n\u011b na odpov\u011b\u010f ne\u010dekal. „Noro, ty si te\u010f sedne\u0161 a jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 se ti povoluje, je chodit ke dve\u0159\u00edm. A\u010dkoliv bych t\u011b m\u011bl asi varovat. Moje rodina je p\u0159i prvn\u00edm setk\u00e1n\u00ed\u2026 No, myslim, \u017ee netradi\u010dn\u00ed<\/em> je to prav\u00e9 slovo,“ Anis se Tomov\u00fdm slov\u016fm jen zasm\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
Anis se p\u0159esunul do kuchyn\u011b, aby ud\u011blal posledn\u00ed p\u0159\u00edpravy, a Tom za\u010dal p\u0159ipravovat st\u016fl na terase, proto\u017ee k j\u00eddeln\u00edmu stolu by se v\u0161ichni neve\u0161li. Jakmile zvonek zazvonil poprv\u00e9, to u\u017e Tom prost\u00edral posledn\u00ed m\u00edsto, Nora okam\u017eit\u011b vyst\u0159elila ze \u017eidle. Byla stra\u0161n\u011b zv\u011bdav\u00e1 na Tomovu rodinu. Co ov\u0161em ne\u010dekala, bylo v\u0159el\u00e9 objet\u00ed, kter\u00e9ho se j\u00ed dostalo.<\/div>\n
„Tomiii!“ zav\u0159e\u0161t\u011bl j\u00ed n\u011bkdo nebezpe\u010dn\u011b bl\u00edzko ucha. Ano, netradi\u010dn\u00ed je to prav\u00e9 slovo. „Och, pardon,“ rychle se od n\u00ed odt\u00e1hl \u0161t\u00edhl\u00fd, vysok\u00fd mlad\u00edk. „\u010cekal jsem sv\u00e9 dvoj\u010de. V\u0161ak j\u00e1 tomu hajzl\u00edkovi d\u00e1m co proto. Dva dny se nevid\u00edme a on mi ani nep\u0159ijde otev\u0159\u00edt! Och, ale vy asi budete Nora, \u017ee? T\u011b\u0161\u00ed m\u011b! Tom mi o v\u00e1s hodn\u011b vypr\u00e1v\u011bl, byl v\u00e1mi nad\u0161en\u00fd!“<\/div>\n
„Bille! Nech tu d\u00e1mu oddychnout. Ne ka\u017ed\u00fd je zvykl\u00fd na tv\u00e9 vodop\u00e1dy slov,“ m\u00edrnil ho blon\u010fat\u00fd chlapec za n\u00edm. Nora se rozesm\u00e1la.<\/div>\n
„Taky t\u011b r\u00e1da pozn\u00e1v\u00e1m, Bille, taky jsem o tob\u011b hodn\u011b sly\u0161ela. Ale poj\u010fte dovnit\u0159, nebudem se p\u0159ece bavit mezi dve\u0159mi.“<\/p>\n<\/div>\n
Sotva ve\u0161li do ob\u00fdv\u00e1ku, Bill sko\u010dil Tomovi kolem krku a v\u0161ichni ostatn\u00ed se rozesm\u00e1li. Bill m\u011bl na sob\u011b \u00fazk\u00e9, b\u00edl\u00e9 d\u017e\u00edny a \u010dernou ko\u0161ili. P\u0159edstavoval tud\u00ed\u017e p\u0159esn\u00fd opak Toma.<\/div>\n
„Tomiii! Chyb\u011bl jsi mi!“<\/div>\n
„Sakra, Bille! Vid\u011bli jsme se p\u0159edev\u010d\u00edrem!“<\/div>\n
„J\u00e1 ti nechyb\u011bl?“ up\u0159el na sv\u00e9 dvoj\u010de smutn\u00e9, \u0161t\u011bn\u011b\u010d\u00ed o\u010di.<\/div>\n
„To jsem zase ne\u0159ekl,“ usm\u00e1l se na n\u011bj Tom, pocuchal mu vlasy a siln\u011b ho objal. Bill se spokojen\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
„Kone\u010dn\u011b sis na sebe vzal taky n\u011bco norm\u00e1ln\u00edho. No v\u00e1\u017en\u011b, trvalo mi v\u011b\u010dnost, ne\u017e jsem t\u011b p\u0159emluvil, aby sis je vzal. A p\u0159i tom v nich m\u00e1\u0161 tak kr\u00e1sn\u00fd nohy! J\u00e1 m\u00edt tvoje nohy, tak-„<\/div>\n
„Bille, ty m\u00e1\u0161 moje nohy!“<\/div>\n
„No a pr\u00e1v\u011b o tom mluvim, ne? J\u00e1 m\u00e1m tvoje nohy a neust\u00e1le nosim \u00fazk\u00fd kalhoty, aby ty tvoje nohy vynikly.“<\/div>\n
„Ne, ty chce\u0161, aby vynikly tvoje nohy.“<\/div>\n
„A nen\u00ed to to sam\u00fd? Ka\u017edop\u00e1dn\u011b, m\u011bl bys nosit oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 nech\u00e1 vyniknout tvou kr\u00e1snou postavu. Ne\u0159\u00edk\u00e1m ti to po\u0159\u00e1d? Nech\u00e1pu, pro\u010d tak skv\u011blou figuru schov\u00e1v\u00e1\u0161 do t\u011bch \u0161\u00edlenejch hadr\u016f!“<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1\u0161 to jenom z namy\u0161lenosti, proto\u017ee v\u00ed\u0161, \u017ee pokud j\u00e1 m\u00e1m kr\u00e1snou figuru, ta tvoje je takov\u00e1 taky.“<\/p>\n<\/div>\n
„Takov\u00fd jsou po\u0159\u00e1d?“ Nora byla pon\u011bkud zara\u017een\u00e1. Kdy\u017e ji Tom varoval, \u017ee jeho rodina je netradi\u010dn\u00ed, nebrala ho zas a\u017e tak v\u00e1\u017en\u011b. Ale te\u010f v\u011bd\u011bla, \u017ee m\u011bl naprostou pravdu.<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d,“ p\u0159ik\u00fdvl Anis, kter\u00fd sledoval dvoj\u010data s pobaven\u00edm v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„Dvacet \u010dty\u0159i hodin denn\u011b sedm dn\u00ed v t\u00fddnu. Ale zvyknete si, za \u010das v\u00e1m to ani nep\u0159ijde nijak divn\u00e9. Naopak, za\u010dnou v\u00e1m p\u0159ipadat divn\u00ed ti lid\u00e9, kte\u0159\u00ed se na v\u00e1s v n\u00e1kupn\u00edm centru d\u00edvaj\u00ed jak na idioty,“ pokr\u010dil rameny blon\u010f\u00e1k. Nora se k n\u011bmu s \u00fasm\u011bvem oto\u010dila.<\/div>\n
„Och, promi\u0148, ty jsi Andreas, \u017ee?“ oto\u010dila se na n\u011bj s \u00fasm\u011bvem. Pod\u00edvan\u00e1 na dvoj\u010data byla v\u00edce ne\u017e zaj\u00edmav\u00e1, ale ona byla a\u017e moc zv\u011bdav\u00e1 na Tomovu rodinu. A v\u011bd\u011bla, \u017ee Andy do n\u00ed pat\u0159\u00ed stejn\u011b, jako Anis pat\u0159\u00ed do t\u00e9 Billovy.<\/div>\n
„T\u011b\u0161\u00ed m\u011b, \u017ee v\u00e1s pozn\u00e1v\u00e1m, opravdu. Hodn\u011b jsem toho o v\u00e1s sly\u0161el, pan\u00ed\u2026?“<\/div>\n
„Ale \u017e\u00e1dn\u00e1 pan\u00ed, prost\u011b Nora,“ se v\u0159el\u00fdm \u00fasm\u011bvem si s n\u00edm pot\u0159\u00e1sla rukou. Do toho se ozvalo dal\u0161\u00ed zvon\u011bn\u00ed. „J\u00e1 tam jdu,“ ozn\u00e1mila v\u0161em sebejist\u011b a vydala se ke dve\u0159\u00edm. V\u011bd\u011bla, jak\u00fd postoj k nastal\u00e9 situaci m\u011bla Simone. A pr\u00e1v\u011b proto j\u00ed cht\u011bla otev\u0159\u00edt pr\u00e1v\u011b ona.<\/p>\n<\/div>\n
„Ah- ehm, dobr\u00fd den,“ Simone se zd\u00e1la b\u00fdt p\u0159ekvapen\u00e1, \u017ee j\u00ed nep\u0159i\u0161el otev\u0159\u00edt Tom. Nerv\u00f3zn\u011b si hr\u00e1la s prsty a na m\u00edst\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pla. Byla r\u00e1da, \u017ee za n\u00ed stoj\u00ed Gordon.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, Simone. Nevad\u00ed, kdy\u017e v\u00e1m tak \u0159\u00edk\u00e1m? J\u00e1 jsem Nora, Anisova m\u00e1ma,“ nat\u00e1hla p\u0159ed sebe ruku. Simone na ni p\u0159ekvapen\u011b pohl\u00e9dla. Uv\u011bdomila si, \u017ee ji ani nenapadlo myslet na to, jak na jejich vztah reaguje Anisova m\u00e1ma. Kdy\u017e j\u00ed Tom pon\u011bkud nerv\u00f3zn\u011b volal, \u017ee po\u0159\u00e1daj\u00ed rodinn\u00fd ob\u011bd, prost\u011b po\u010d\u00edtala s t\u00edm, \u017ee se sejde se sv\u00fdmi syny a jejich partnery. Nedo\u0161lo j\u00ed, \u017ee by m\u011bla po\u010d\u00edtat i s Anisovou \u010d\u00e1st\u00ed rodiny.<\/div>\n
„Nevad\u00ed. T\u011b\u0161\u00ed m\u011b,“ nat\u00e1hla ruku a stiskla tu jej\u00ed. Mo\u017en\u00e1 bylo na\u010dase p\u0159en\u00e9st se p\u0159es po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed z\u00e1\u0161\u0165. P\u0159es to v\u0161echno, co o n\u011bm prohl\u00e1sila a jak zle se k n\u011bmu chovala, jak zle se k n\u011bmu chovali prakticky v\u0161ichni, z\u016fstal Anis s Tomem. D\u00e9le ne\u017e m\u011bs\u00edc po \u0161okuj\u00edc\u00edm odhalen\u00ed byli spolu a m\u011bs\u00edc spolu bydleli. Mo\u017en\u00e1 to u\u017e byla dostate\u010dn\u00e1 zkou\u0161ka, dostate\u010dn\u00e9 ov\u011b\u0159en\u00ed \u010dasem. A mo\u017en\u00e1 m\u011blo smysl Anisovi v\u011b\u0159it. St\u00e1le je\u0161t\u011b ji tak docela nep\u0159esv\u011bd\u010dil, ale p\u0159ece jen to byla Tomova v\u011bc. A p\u0159es bolest p\u0159i v\u011bdom\u00ed, \u017ee jej\u00ed d\u011bti u\u017e opravdu jsou mlad\u00ed mu\u017ei, c\u00edtila obrovskou p\u00fdchu, \u017ee Tom vytrval ve sv\u00e9m p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed a nenechal se zviklat ciz\u00edmi n\u00e1zory.<\/p>\n<\/div>\n
„A tohle je m\u016fj mu\u017e, Gordon.“<\/div>\n
I s n\u00edm si Nora pot\u0159\u00e1sla rukou. Pak se spole\u010dn\u011b vydali do ob\u00fdv\u00e1ku. Kdy\u017e Simone uvid\u011bla sv\u00e9 syny st\u00e1t vedle sebe, nejd\u0159\u00edv se rozesm\u00e1la nad jejich oble\u010den\u00edm, ale pak k nim rychle vykro\u010dila a pevn\u011b je objala. T\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e vzlykla, kdy\u017e si uv\u011bdomila, \u017ee u\u017e se j\u00ed nevejdou do n\u00e1ru\u010de. U\u017e je nem\u016f\u017ee p\u0159ed okoln\u00edm sv\u011btem schovat do sv\u00e9ho objet\u00ed.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, Tome,“ zamumlala mu do ucha. „Promi\u0148, m\u011bla jsem ti v\u00edc v\u011b\u0159it. Omlouv\u00e1m se za v\u0161echno, co jsem \u0159ekla.“<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku, mami,“ Tomovi se na tv\u00e1\u0159i objevil \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv. „Jsem r\u00e1d, \u017ee jsi tady.“<\/div>\n
„Anisi,“ Simone se narovnala a zad\u00edvala se mu\u017ei p\u0159ed sebou do o\u010d\u00ed. „R\u00e1da v\u00e1s pozn\u00e1v\u00e1m,“ nat\u00e1hla p\u0159ed sebe ruku a lehce, nejist\u011b se usm\u00e1la. Anisovi se v o\u010d\u00edch cosi bl\u00fdsklo a stiskl nab\u00edzenou ruku.<\/div>\n
„T\u011b\u0161\u00ed m\u011b, Simone,“ k n\u011bmu \u017e\u00e1dn\u00e1 omluva nezazn\u011bla, p\u0159esto se vztahy mezi Anisem a Simone uvolnily, alespo\u0148 o n\u011bco. Anis pochopil, \u017ee Simone st\u00e1le mysl\u00ed sv\u00e1 slova v\u00e1\u017en\u011b, ale u\u017e alespo\u0148 p\u0159ij\u00edm\u00e1 jejich vztah a snad i jeho samotn\u00e9ho.<\/div>\n
„Taky m\u011b t\u011b\u0161\u00ed, Anisi,“ p\u0159istoupil k n\u011bmu i Gordon. „Opravdu v\u00e1s obdivuju za odvahu. P\u0159iv\u00e9st si do domu takov\u00e9ho mal\u00e9ho \u010f\u00e1bla\u2026“<\/div>\n
„Nen\u00ed to tak hrozn\u00fd.“<\/p>\n<\/div>\n
„Ale k v\u00fdcviku ps\u016f ses je\u0161t\u011b nedostal, co?“ nadhodil provokativn\u011b Tom. Schv\u00e1ln\u011b zvolil p\u00f3zu, kterou Bill tolik miluje – p\u0159enesl v\u00e1hu na jednu nohu, vystr\u010dil bok do strany a polo\u017eil na n\u011bj ruku. V\u011bt\u0161ina lid\u00ed se rozesm\u00e1la, jen Nora na n\u011b z\u016fstala nech\u00e1pav\u011b z\u00edrat a Anis s m\u00edrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem propaloval Toma pronikav\u00fdm pohledem. Tom mu ho vytrvale vracel.<\/div>\n
„To ne,“ souhlasil ti\u0161e Anis. V nastal\u00e9m vesel\u00ed ho sly\u0161el jen Tom. Ten se te\u010f sebev\u011bdom\u011b pousm\u00e1l a vr\u00e1til se ke sv\u00e9mu b\u011b\u017en\u00e9mu postoji.<\/div>\n
„Tohle je moje p\u00f3za,“ vysv\u011btlil ochotn\u011b Bill No\u0159e. Ta se jen usm\u00edvala. Znala Toma sice jen chv\u00edli, ale stejn\u011b si snadno domyslela, \u017ee tohle nen\u00ed tak docela Tom\u016fv klasick\u00fd styl. Ani tento postoj, ani toto oble\u010den\u00ed. A\u010dkoliv to byla \u0161koda, jak si uv\u011bdomovala, kdy\u017e si ho znova prohl\u00ed\u017eela.<\/p>\n<\/div>\n
Ob\u011bd prob\u00edhal v p\u0159ekvapiv\u011b uvoln\u011bn\u00e9 a p\u0159\u00e1telsk\u00e9 atmosf\u00e9\u0159e. Nora byla Simone b\u011bhem prvn\u00edch p\u00e1r v\u011bt opravdu sympatick\u00e1 a Gordon si p\u0159ekvapiv\u011b rozum\u011bl s Anisem.<\/div>\n
Tom byl ze za\u010d\u00e1tku cel\u00fd sv\u00e1zan\u00fd. Polykat mohl jen st\u011b\u017e\u00ed a do hovoru se tak\u00e9 nezapojoval zrovna nad\u0161en\u011b. C\u00edtil, jak ho Anis ka\u017edou chvilku propaluje starostliv\u00fdm pohledem, a mrzelo ho, \u017ee nem\u016f\u017ee c\u00edtit jeho uklid\u0148uj\u00edc\u00ed dotek. Kdy\u017e se ho Simone zeptala na p\u0159\u00edv\u011bsek, kter\u00fd nosil u\u017e m\u011bs\u00edc nep\u0159etr\u017eit\u011b na krku, srdce mu bu\u0161ilo a\u017e v krku. Nebylo to tak, \u017ee by se Simoniny reakce b\u00e1l. Jen se nec\u00edtil pohodln\u011b, kdy\u017e j\u00ed o tom musel \u0159\u00edct. P\u0159ece jen, ten ve\u010der, kdy tento d\u00e1rek dostal, pro n\u011bj byl hodn\u011b d\u016fle\u017eit\u00fd z n\u011bkolika d\u016fvod\u016f. Simone se zd\u00e1la b\u00fdt odpov\u011bd\u00ed p\u0159ekvapen\u00e1, vrhla po Anisovi rychl\u00fd, ne\u010diteln\u00fd pohled a oto\u010dila se na Billa s Andym, kte\u0159\u00ed spolu o n\u011b\u010dem v\u00e1\u0161niv\u011b diskutovali. Nicm\u00e9n\u011b se od toho okam\u017eiku zna\u010dn\u011b zm\u00edrnila jej\u00ed m\u00edrn\u00e1 nevra\u017eivost v\u016f\u010di Anisovi a nap\u011bt\u00ed opadlo t\u00e9m\u011b\u0159 \u00fapln\u011b. Jako by ji nevynucen\u00fd d\u00e1rek p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee Anis jej\u00edmu synovi p\u0159ece jen neubl\u00ed\u017e\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Prakticky hned po j\u00eddle, jako prvn\u00ed se musela rozlou\u010dit Nora, kter\u00e1 musela stihnout vlak. P\u0159ekvapiv\u011b se po jej\u00edm odchodu konverzace nezhroutila, jak se Tom ob\u00e1val, proto\u017ee to byla pr\u00e1v\u011b Nora, s k\u00fdm se Simone po v\u011bt\u0161inu \u010dasu bavila. Ale konverzace i d\u00e1l pokra\u010dovala m\u00edrn\u00fdm tempem.<\/p>\n<\/div>\n
„Pro\u010d jsi tak napjat\u00fd?“ p\u0159istoupil k n\u011bmu Anis, kdy\u017e Tom opustil svou rodinu, aby p\u0159ipravil kafe. Pevn\u00e9 ruce ho objaly, ale daly si dobr\u00fd pozor, aby se mohl voln\u011b h\u00fdbat.<\/div>\n
„Nejsem napjat\u00fd.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ v\u00fdmluvn\u011b p\u0159ejel rty po jeho \u0161\u00edji. Ta napjat\u00e1 byla.<\/div>\n
„No dobr\u00e1, tak jsem,“ vzdal se Tom a rukama se zap\u0159el o linku. V\u011bd\u011bl, \u017ee Anis v\u0161echny jeho l\u017ei prohl\u00e9dne. Ale p\u0159esto je v\u017edy zkou\u0161el. „J\u00e1 jen\u2026 Nechci, aby na tebe byla tak\u2026 J\u00e1 nevim, hnusn\u00e1 ne. Prost\u011b jen\u2026 Ledov\u00e1, odm\u011b\u0159en\u00e1. M\u00e1m r\u00e1d v\u00e1s oba. Nechci, aby m\u011b stav\u011bla p\u0159ed volbu.“<\/div>\n
„To nechce ani ona,“ upozornil ho Anis. „Jen se o tebe boj\u00ed. Od patn\u00e1cti let nem\u016f\u017ee tv\u016fj \u017eivot nijak kontrolovat. Myslela si, \u017ee alespo\u0148 nad tv\u00fdm osobn\u00edm \u017eivotem m\u00e1 n\u011bjak\u00fd p\u0159ehled.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, tohle v\u0161echno ch\u00e1pu, ale\u2026 Andyho p\u0159ijala okam\u017eit\u011b,“ Anis usly\u0161el v Tomov\u011b hlase bolest. „Hned, jak j\u00ed o nich Bill \u0159ekl, jejich vztah p\u0159ijala.“<\/div>\n
„Andyho znala mnohem d\u00fdl a mnohem v\u00edc. Nav\u00edc\u2026 Andy o v\u00e1s nikdy neprohla\u0161oval ty zl\u00fd v\u011bci jako j\u00e1,“ p\u0159i t\u011bch slovech Tom rychle nato\u010dil hlavu tak, aby vid\u011bl na Anise.<\/div>\n
„Ale v\u017edy\u0165 je to u\u017e tak d\u00e1vno!“<\/div>\n
„Necel\u00fdch p\u011bt let, Tome,“ usm\u00e1l se na n\u011bj smutn\u011b Anis. P\u0159itiskl se na n\u011bj. „A pro ni to nen\u00ed zase tak d\u00e1vno. Rodi\u010de vid\u00ed \u010das trochu jinak. Nemysl\u00edm si, \u017ee na ta slova n\u011bkdy zapomene. Byly moje nejv\u011bt\u0161\u00ed chyba. Za uplynul\u00fd m\u011bs\u00edc jsem to \u0159ekl u\u017e asi tis\u00edckr\u00e1t, ale\u2026“<\/div>\n
„Ale pro ni to nav\u017edy budou slova, kter\u00e1 od tebe sly\u0161ela jako prvn\u00ed,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom. „Ch\u00e1pu, teda aspo\u0148 mysl\u00edm.“<\/p>\n<\/div>\n
„Je to siln\u00e1 osoba, Tome. Odpustila mi. Odpustila, ale nezapomn\u011bla.“<\/div>\n
„Ale neomluvila se ti.“<\/div>\n
„A t\u00edm \u0159ekla v\u0161echno,“ poznamenal Anis a pol\u00edbil Toma na sp\u00e1nek. „Ned\u011blej si s t\u00edm starosti, mali\u010dk\u00fd. Na vr\u00e1sky m\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b \u010das.“<\/div>\n
A Tom ho poslechl. Na terasu se vr\u00e1til nejen s kafem, ale i s o n\u011bco lep\u0161\u00ed n\u00e1ladou. Okam\u017eit\u011b se p\u0159ipojil do hovoru. Byl r\u00e1d, \u017ee se Anis usadil t\u011bsn\u011b vedle n\u011bj, a byl nad\u0161en\u00fd, kdy\u017e se nen\u00e1siln\u011b zapojil do hovoru i on. Opadly jak\u00e9si po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed rozpaky a v\u0161ichni se celkem bavili.<\/div>\n
Nakonec v\u0161ak museli Simone a Gordon j\u00edt, aby se vr\u00e1tili v\u010das dom\u016f. Tom u\u017e se cht\u011bl zvedat, aby je doprovodil ke dve\u0159\u00edm, ale zarazila ho Anisova ruka na rameni. P\u0159ekvapen\u011b zamrkal, kdy\u017e se Anis nab\u00eddl, \u017ee je s\u00e1m doprovod\u00ed. Je\u0161t\u011b p\u0159ekvapen\u011bj\u0161\u00ed v\u0161ak byl, kdy\u017e si v\u0161iml Simonina pot\u011b\u0161en\u00e9ho \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n
V tichosti do\u0161li t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e ke dve\u0159\u00edm. Pak najednou Simone promluvila.<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u00edte, Anisi, vy jste zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u010dlov\u011bk,“ nadhodila, ne\u017e sta\u010dil otev\u0159\u00edt dve\u0159e. T\u00e1zav\u011b se na ni oto\u010dil. „Prezentujete se jako mu\u017e bez cit\u016f, kter\u00e9ho se nic nedotkne. Ale jste jin\u00fd.“<\/div>\n
„To v\u0161ichni z bran\u017ee.“<\/div>\n
„Kluci ne.“<\/div>\n
„Ne, ti ne. A pr\u00e1v\u011b proto pot\u0159ebuj\u00ed v\u00e1s, Andyho a m\u011b\u2026 ne?“<\/div>\n
„Opravdu jste zvl\u00e1\u0161tn\u00ed,“ Simone se usm\u00edvala. „A m\u00e1te pravdu. Nav\u00edc si mysl\u00edm, \u017ee v\u00e1m na Tomovi opravdu z\u00e1le\u017e\u00ed. Proto tedy\u2026 co kdybyste za m\u011bs\u00edc p\u0159ijeli zase pro zm\u011bnu vy k n\u00e1m? Mohli bychom p\u0159edem oslavit narozeniny dvoj\u010dat.“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee budou nad\u0161en\u00ed. A j\u00e1 v\u00e1s r\u00e1d zase n\u011bkdy uvid\u00edm.“<\/div>\n
„Tak tedy na shledanou.“<\/div>\n
„Na shledanou.“<\/div>\n
„A, Anisi?“ zad\u00edvala se na n\u011bj je\u0161t\u011b od auta, s jednou nohou uvnit\u0159. „Pro\u0161el jste,“ usm\u00e1la se na n\u011bj, rychle nastoupila a odjeli.<\/p>\n<\/div>\n
Tak pro\u0161el, pomyslel si s \u00fasm\u011bvem Anis, kdy\u017e zav\u00edral dve\u0159e. Vybavil si Andyho slova. T\u0159i zkou\u0161ky\u2026 Tou prvn\u00ed pro\u0161el p\u0159ed \u010dtvrt rokem, posledn\u00ed pr\u00e1v\u011b te\u010f. A za ten \u010dtvrt rok se toho mnoho zm\u011bnilo.<\/div>\n
Zastavil se p\u0159ed vstupem na terasu. Na n\u00ed se zrovna t\u0159i mlad\u00edci spole\u010dn\u011b sm\u00e1li. V\u011bd\u011bl, \u017ee v\u011bkov\u011b se mezi n\u011b nehod\u00ed. A snad ani ni\u010d\u00edm jin\u00fdm. P\u0159esto s nimi pr\u00e1v\u011b tr\u00e1v\u00ed kr\u00e1sn\u00e9 odpoledne. Jeden by se mohl pt\u00e1t, kde se stala chyba, ale on v\u011bd\u011bl, \u017ee se \u017e\u00e1dn\u00e1 nestala. Naopak, pr\u00e1v\u011b te\u010f byl p\u0159esn\u011b tam, kde b\u00fdt m\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159es pokro\u010dilou denn\u00ed dobu bylo st\u00e1le t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e vedro. Anis p\u0159em\u00fd\u0161liv\u011b mhou\u0159il o\u010di do p\u0159ece jen zapadaj\u00edc\u00ed, z\u00e1\u0159iv\u00e9 koule. Simone mu vnukla n\u00e1pad. Do Tomov\u00fdch narozenin zb\u00fdval v\u00edc jak m\u011bs\u00edc, a on u\u017e pro n\u011bj m\u011bl d\u00e1rek. Ale kdy\u017e nad t\u00edm te\u010f p\u0159em\u00fd\u0161lel\u2026 M\u011bs\u00edc je spousta \u010dasu a do t\u00e9 doby ur\u010dit\u011b je\u0161t\u011b n\u011bco vymysl\u00ed. Pro\u010d mu to tedy nedat d\u0159\u00edv? A on m\u011bl pocit, \u017ee pr\u00e1v\u011b te\u010f je ta spr\u00e1vn\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost.<\/p>\n<\/div>\n
„Nad \u010d\u00edm dum\u00e1\u0161?“ ani nev\u011bd\u011bl, kde se u n\u011bj Tom vzal, a u\u017e ho m\u011bl na kl\u00edn\u011b. Usm\u00e1l se a sev\u0159el kolem n\u011bj pa\u017ee.<\/div>\n
„Jako v\u017edycky, mali\u010dk\u00fd. Nad tebou,“ ot\u0159el svou tv\u00e1\u0159 o tu jeho a zlehka ho pol\u00edbil. Nev\u011bd\u011bl, co s n\u00edm ten kluk ud\u011blal, nikdy nebyl na p\u0159ehnan\u011b mazliv\u00e1, romantick\u00e1 gesta. Ale te\u010f se mu l\u00edbila.<\/div>\n
„A co jsi vymyslel?“ t\u011blo mu zalil klid a l\u00e1ska, kdy\u017e uvid\u011bl Tom\u016fv naprosto \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv. Te\u010f u\u017e bylo v\u0161e v naprost\u00e9m po\u0159\u00e1dku. P\u0159inejmen\u0161\u00edm pro nejbli\u017e\u0161\u00ed dobu.<\/div>\n
„Poj\u010f se mnou,“ opatrn\u011b ho ze sebe sundal, s\u00e1m vstal, vzal ho za ruku a vedl do patra. Tom nic ne\u0159\u00edkal, ale Anis v\u011bd\u011bl, \u017ee je napjat\u00fd a zv\u011bdav\u00fd.<\/div>\n
„Kam jdeme?“ nevydr\u017eel to, kdy\u017e pro\u0161li kolem lo\u017enice, koupelny i jeho \u0161atn\u00edku a m\u00ed\u0159ili d\u00e1l k dosud neobydlen\u00fdm pokoj\u016fm. Anis se pousm\u00e1l, p\u0159it\u00e1hl si ho bl\u00ed\u017e a objal ho kolem pasu. Neodpov\u011bd\u011bl, jen se zastavil p\u0159ed jedn\u011bmi dve\u0159mi. Pod\u00edval se na Toma a usm\u00e1l se nad jeho t\u00e1zav\u011b, \u0161iroce rozev\u0159en\u00fdma o\u010dima. Volnou rukou dve\u0159e otev\u0159el a lehce Toma popostr\u010dil dovnit\u0159.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom v \u00fa\u017easu pootev\u0159el pusu. Cel\u00e1 m\u00edstnost byla nov\u011b b\u00edle nat\u0159en\u00e1 a velk\u00e1 okna m\u011bla nato\u010den\u00e1 na z\u00e1pad, tak\u017ee cel\u00fd prostor vypl\u0148ovaly tepl\u00e9, m\u011bkk\u00e9 oran\u017eov\u00e9 paprsky slunce. Celou tu n\u011b\u017enou n\u00e1dheru poru\u0161ovala jen jedna v\u011bc – velk\u00e9 \u010dern\u00e9 klav\u00edrn\u00ed k\u0159\u00eddlo, um\u00edst\u011bn\u00e9 u jednoho z oken. Tom doma nikdy nem\u011bl ani pianino, nato\u017e takov\u00fdto klav\u00edr. Kdy\u017e kdysi poprv\u00e9 dostal kl\u00e1vesy, byl z toho naprosto nad\u0161en\u00fd a pova\u017eoval to za vrchol luxusu. Jist\u011b, ve studiu m\u011bli ty nejlep\u0161\u00ed n\u00e1stroje, ale to po\u0159\u00e1d bylo jen studio.<\/div>\n
„Tohle\u2026 to\u2026 j\u00e1\u2026 Pro m\u011b?“ oto\u010dil se na Anise se z\u00e1\u0159iv\u00fdma o\u010dima. Anise zah\u0159\u00e1lo u srdce, \u017ee ho to tak nadchlo. Hned jak ten n\u00e1stroj uvid\u011bl, vzpomn\u011bl si na Tomovy dlouh\u00e9 prsty a jeho l\u00e1sku k n\u00e1stroj\u016fm. „K narozenin\u00e1m?“<\/div>\n
„Ne,“ zavrt\u011bl Anis hlavou. „Do narozenin \u010dasu dost. Jen jsem si \u0159\u00edkal, \u017ee bys tady m\u011bl m\u00edt m\u00edstnost, kde se bude\u0161 moct pono\u0159it do hudby, kde bude\u0161 moct b\u00fdt s\u00e1m, kdy\u017e bude\u0161 cht\u00edt. A tohle mi p\u0159i\u0161lo jako vhodn\u00e1 kulisa.“<\/div>\n
„Kulisa?“ Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b p\u0159e\u0161el ke k\u0159\u00eddlu. Zav\u00e1hal a ohl\u00eddl se na Anise, ale kdy\u017e ten p\u0159ik\u00fdvl, opatrn\u011b ho otev\u0159el. Zkusmo stla\u010dil jednu kl\u00e1vesu. Spokojen\u011b se usm\u00e1l, kdy\u017e zazn\u011bl jasn\u00fd, \u010dist\u00fd t\u00f3n. Oto\u010dil se na Anise. „Tohle je ten absolutn\u011b nejlep\u0161\u00ed a nejv\u011bt\u0161\u00ed hudebn\u00ed d\u00e1rek, jak\u00fd jsem kdy dostal!“<\/div>\n
„Tak to jsem r\u00e1d,“ i Anis vstoupil do m\u00edstnosti a zav\u0159el za sebou. „Zahraje\u0161 mi n\u011bco?“<\/div>\n
Cel\u00fdm domem i p\u0159ilehl\u00fdm okol\u00edm se rozlehla pomal\u00e1 melodie s jemn\u00fdmi t\u00f3ny a n\u00e1znakem d\u00e1vn\u00e9, zoufal\u00e9 tesklivosti du\u0161e, kter\u00e1 se \u010dasem pomalu, postupn\u011b zm\u011bnila v radost milov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
KONEC<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tak\u2026 cht\u011bla jsem se nakonec rozepsat, ale te\u010f tak n\u011bjak\u2026 nevim, co \u0159\u00edct. Mo\u017en\u00e1 jen\u2026<\/em><\/div>\n
Stra\u0161n\u011b bych cht\u011bl pod\u011bkovat v\u0161em, co tuto pov\u00eddku kdy okomentovali. V\u00e1\u017en\u011b, hrozn\u011b moc si toho v\u00e1\u017e\u00edm. A mo\u017en\u00e1 i tak trochu douf\u00e1m, \u017ee zm\u011bnila pohled na tento p\u00e1r aspo\u0148 n\u011bkolika m\u00e1lo jedinc\u016f. Proto\u017ee p\u0159inejmen\u0161\u00edm u m\u011b se j\u00ed to opravdu povedlo.<\/em><\/div>\n
Je\u0161t\u011b jednou bych cht\u011bla pod\u011bkovat Yw\u010de a Janiie. Za to, \u017ee m\u011b k t\u00e9to pov\u00eddce dokopaly, \u017ee mi s n\u00ed pomohly. Za to, \u017ee jsou a \u017ee jsou ochotn\u00e9 si se mnou kdykoliv promluvit. Za tohle v\u0161echno je ta pov\u00eddka v\u011bnov\u00e1na p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00e1m dv\u011bma.<\/em><\/div>\n
To je asi v\u0161echno, co jsem m\u011bla na srdci. Douf\u00e1m, \u017ee jste p\u0159\u00edb\u011bh mali\u010dk\u00e9ho Toma i jeho zachr\u00e1nce ze samoty Anise m\u011bly r\u00e1dy tak jako j\u00e1. A taky douf\u00e1m, \u017ee se n\u011bkdy setk\u00e1me u jin\u00e9 pov\u00eddky, t\u0159eba i na jin\u00fd p\u00e1r \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
Sandra<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: Sandra Tr\u00fcmper<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sandra Tr\u00fcmper Epilog „Ty psisko jedno pitom\u00fd, p\u0159esta\u0148 p\u0159ede mnou ut\u00edkat! Te\u010f vypad\u00e1me jak zmazan\u00e1 prasata oba.“ Anis st\u00e1l ve dve\u0159\u00edch na terasu a se zal\u00edben\u00edm sledoval sc\u00e9nu na zahrad\u011b. Kdy\u017e se po skv\u011bl\u00e9 sn\u00eddani energicky pustil do ob\u011bda, Tom vypadal<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[427],"tags":[],"class_list":["post-8416","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-alles-wird-gut"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8416","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8416"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8416\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8416"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8416"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8416"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}