{"id":8417,"date":"2011-06-19T15:00:00","date_gmt":"2011-06-19T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8395"},"modified":"2011-06-19T15:00:00","modified_gmt":"2011-06-19T14:00:00","slug":"vampire-vs-hunter-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/06\/19\/vampire-vs-hunter-16\/","title":{"rendered":"Vampire vs. Hunter 16."},"content":{"rendered":"
autor: Doris & KaKiNkAaA ^_^<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
KaKiNkAaA ^_^- Up\u00edr Bill<\/em><\/div>\n
Doris – Lovec Tom<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Ty svin\u011b,“ proced\u00edm skrz zuby. M\u00e1\u0161 navrch. Nevyst\u0159el\u00edm proti d\u00edt\u011bti. Proti \u017e\u00e1dn\u00e9mu \u010dlov\u011bku bych nevyst\u0159elil. Polo\u017e\u00edm zbra\u0148 na zem a ud\u011bl\u00e1m od n\u00ed p\u00e1r krok\u016f.<\/div>\n
„Tak ho pus\u0165. U\u017e po tob\u011b vyst\u0159elit nem\u016f\u017eu.“ Ob\u00e1v\u00e1m se toho, \u017ee ho opravdu m\u016f\u017ee\u0161 kdykoliv pustit nebo zakousnout. O\u010di se mi roz\u0161\u00ed\u0159\u00ed leknut\u00edm, kdy\u017e s n\u00edm cukne\u0161. Bo\u017ee, chud\u00e1k d\u00edt\u011b. Jestli mu nesma\u017ee\u0161 pam\u011b\u0165, tak tohle do smrti nerozd\u00fdch\u00e1 ani po n\u011bjak\u00e9 psychoterapii. „Tohle je \u010dist\u011b mezi n\u00e1mi. J\u00e1 t\u011b st\u0159elil, ne to d\u00edt\u011b. A na hry nem\u00e1m n\u00e1ladu. Jsem unaven\u00fd a docela m\u011b v\u0161echno bol\u00ed. Na rozd\u00edl od tebe, mn\u011b se r\u00e1ny hoj\u00ed dlouho,“ nam\u00edtnu. Nebudeme si hr\u00e1t. Na\u0161e hry nem\u00e1m r\u00e1d. V\u017edycky skon\u010d\u00ed n\u011bjak \u0161patn\u011b. P\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, jak na tebe. N\u011bjak t\u011b dostat pot\u0159ebuju. Abych t\u011b m\u011bl tak n\u011bjak v moci. Sl\u00edbil jsem Andymu uk\u00e1zku. Tebou jako \u00falovkem se pochlub\u00edm. Ty za to stoj\u00ed\u0161. Mo\u017en\u00e1 st\u0159\u00edbrn\u00fd \u0159et\u011bz, co m\u00e1m\u2026 jen\u017ee ten m\u00e1m vevnit\u0159. A asi tu jen tak nepo\u010dk\u00e1\u0161, a\u017e si t\u011b p\u0159iv\u00e1\u017eu k topen\u00ed nebo str\u010d\u00edm do klece.<\/div>\n
„Co chce\u0161? Ulovil jsi ho, abych p\u0159i\u0161el\u2026 tak co mi chce\u0161?“<\/div>\n
\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1\u0161, jako by ti na n\u011bm z\u00e1le\u017eelo. V\u017edy\u0165 ani nen\u00ed tvoje.“ Odfrknu si. P\u0159i pohledu na m\u011b za denn\u00edho sv\u011btla, ze m\u011b nejde strach tak jako v noci. Dok\u00e1\u017eu \u010dlov\u011bka sv\u00fdm pohledem doslova oblbnout, aby ud\u011blal cokoli, co bych cht\u011bl. M\u00e1m r\u00e1d pojistku, kdy\u017e nejsem pln\u011b p\u0159i s\u00edle, co\u017e ve dne nejsem. A nyn\u00ed mou pojistkou je tohle d\u00edt\u011b, kter\u00e9 jsem si vybral p\u0159i cest\u011b k tob\u011b. „Kopni ji dol\u016f, dol\u016f ze st\u0159echy.“ K\u00fdvnu hlavou sm\u011brem ke zbrani, kterou jsi upustil na zem. Nebudu riskovat to, \u017ee n\u00e1hodou, kdy\u017e se nebudu d\u00edvat, \u017ee se pro ni sehne\u0161, a tak po mn\u011b vyst\u0159el\u00ed\u0161. Kdy\u017e bude dole a my tady naho\u0159e\u2026 na st\u0159e\u0161e m\u00e1m jistotu daleko v\u011bt\u0161\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Copak, ty nem\u00e1\u0161 r\u00e1d d\u011bti?“ Zavtipkuju, v\u00edm, \u017ee to mysl\u00ed\u0161 \u00fapln\u011b z jin\u00e9ho soudku a ne tak, jak j\u00e1 o tom te\u010f mluv\u00edm. Pochopil jsem ale, o to se b\u00e1t nemus\u00ed\u0161. Hloup\u00fd nejsem.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, a proto je lep\u0161\u00ed b\u00fdt up\u00edrem, pak bys nic takov\u00e9ho strp\u011bt nemusel. K \u010demu bejt \u010dlov\u011bk, kdy\u017e m\u00e1\u0161 mo\u017enost k lep\u0161\u00edmu?“ U\u017e podruh\u00e9 p\u0159i na\u0161em setk\u00e1n\u00ed ti sv\u00fdmi slovy vlastn\u011b nab\u00edz\u00edm jednu v\u011bc. A to prom\u011bnu v up\u00edra, a\u010d i te\u010f zn\u00e1m tvou odpov\u011b\u010f. Nebude jin\u00e1, ne\u017e byla ta prvn\u00ed. Divil bych se, kdybys te\u010f zm\u011bnil n\u00e1zor. Opravdu bys p\u0159ekvapil. Ale \u0159ekn\u011bme, \u017ee mile p\u0159ekvapil. Up\u00edr\u016f nikdy nen\u00ed dost a takhle s tvou krv\u00ed, v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee bys byl dobr\u00fd up\u00edr. A j\u00e1 bych se mohl na tob\u011b i p\u0159esto nad\u00e1le \u017eivit.<\/div>\n
„Co bys mi dok\u00e1zal nab\u00eddnout?“ Sjedu t\u011b pohledem, od hlavy a\u017e k pat\u011b a jemn\u011b se kousnu do rtu. D\u00edt\u011b ale st\u00e1le nepou\u0161t\u00edm, dr\u017e\u00edm si ho u sebe. Ve dne nejsem takov\u00e1 bestie jako v noci. Jeho smrt nem\u00e1m v pl\u00e1nu, ale mal\u00e1 hra p\u0159eci nikdy neu\u0161kod\u00ed. Ne\u017e skon\u010d\u00ed \u0161kola, bude doma a nebude si nic pamatovat, tak\u017ee no stress. Dal\u0161\u00ed v\u00fdhoda ve sv\u011bt\u011b up\u00edr\u016f. Um\u00edme lidi p\u0159esv\u011bd\u010dovat jedin\u00fdm pohledem do jejich o\u010d\u00ed. \u0158ekn\u011bme, \u017ee je to jist\u00fd zp\u016fsob hypnotizace. Co \u0159eknu, to si bude pamatovat \u010di ud\u011bl\u00e1, nic jin\u00e9ho.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Tak to prrr.“ Jo to by se ti l\u00edbilo, abych ji hodil ze st\u0159echy. Svoji zbra\u0148. Jedinou obranu proti tob\u011b. „Ty svoje tes\u00e1ky taky neodhod\u00ed\u0161, ani svoje schopnosti, tak\u017ee ani j\u00e1. Ty m\u00e1\u0161 svoji zbra\u0148 a j\u00e1 svoji.“ Mohlo mi to b\u00fdt jasn\u00e9, \u017ee to s tebou nep\u016fjde tak hladce. Jako \u017ee bych ud\u011blal n\u011bjak\u00e9 bububu a ty by ses nechal t\u0159eba rovnou dobrovoln\u011b zast\u0159elit.<\/p>\n<\/div>\n
„Ty jsi zv\u00ed\u0159e\u2026 pro tebe jeden lidsk\u00fd \u017eivot nic neznamen\u00e1. My lidi, co m\u00e1me srdce, to vn\u00edm\u00e1me jinak. Tak u\u017e ho kurva pus\u0165. M\u011b tu m\u00e1\u0161. Tak se mi klidn\u011b pomsti za tu kulku. \u0160koda, \u017ee jsem minul. U\u017e mohl b\u00fdt klid,“ prsknu. Tvoje nab\u00eddka se mnou u\u017e nem\u016f\u017ee zam\u00e1vat. To u\u017e tu jednou bylo a j\u00e1 opravdu sv\u016fj n\u00e1zor m\u011bnit nehodl\u00e1m. „Mysl\u00edm, \u017ee z brat\u0159\u00ed\u010dkov\u00e1n\u00ed nebude nic. Nem\u00e1m v pl\u00e1nu, vzd\u00e1t se lidskosti. Najdi si na to n\u011bkoho jin\u00e9ho. Loveckou trofej ti d\u011blat nehodl\u00e1m.“ Nehnu se ani o milimetr. Aby t\u011b n\u00e1hodou nenapadlo tenhle rozhovor p\u0159eru\u0161it a to d\u00edt\u011b zab\u00edt. Bo\u017ee, v\u017edy\u0165 m\u00e1 n\u011bkde rodi\u010de. Jsem opravdu r\u00e1d, \u017ee nedok\u00e1\u017eu c\u00edtit pocity up\u00ed\u0159\u00edch ob\u011bt\u00ed. Mysl\u00edm, \u017ee bych toti\u017e musel strachy ze\u0161\u00edlet za tu drobotinu. Zato z tebe op\u011bt \u010di\u0161\u00ed klid a vyrovnanost. A k tomu vztek a uspokojen\u00ed z nadvl\u00e1dy.<\/div>\n
„Nem\u00e1m na tebe cel\u00fd den. Tak\u017ee pro\u010d jsi m\u011b tu cht\u011bl? Abys mi uk\u00e1zal, jak um\u00ed\u0161 zab\u00edt mal\u00fd d\u00edt\u011b? To u n\u00e1s mezi lidmi dok\u00e1\u017ee ka\u017ed\u00e1 nula. T\u00edm opravdu nejsi v\u00fdjime\u010dn\u00fd.“ Sna\u017e\u00edm se t\u011b tak p\u0159im\u011bt, abys mi uk\u00e1zal n\u011bco v\u011bt\u0161\u00edho, co dok\u00e1\u017ee\u0161, a t\u00edm p\u00e1dem ztratil z\u00e1jem o to d\u00edt\u011b. Respektive o smrt nebo v\u00fdhru\u017eky veden\u00e9 skrz n\u011bj.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Jsi stejn\u011b tvrdohlav\u00fd, tak jako j\u00e1. Pokud si vezme\u0161 n\u011bco do hlavy, jde\u0161 si zat\u00edm, pokud mo\u017eno, st\u016fj co st\u016fj. A j\u00e1 nejsem jin\u00fd, pokud v\u0161ak nenastane zm\u011bna n\u00e1zoru. I to se m\u016f\u017ee st\u00e1t v takov\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b. Ned\u00e1\u0161 si \u0159\u00edct a ned\u00e1\u0161. M\u00e1\u0161 dobr\u00fd argumenty pro svou obhajobu, to se mus\u00ed nechat.<\/p>\n<\/div>\n
„Fajn, ale z\u016fstane na zemi ta zbra\u0148.“ Podotknu ti\u0161e, p\u0159esto jsem si jist\u00fd, \u017ee jsi mou pozn\u00e1mku z\u0159eteln\u011b mohl sly\u0161et. „Vy spoustu v\u011bc\u00ed vn\u00edm\u00e1te jinak a to je pr\u00e1v\u011b ta chyba.“ U\u0161kl\u00edbnu se. Je p\u0159eci mnohem snadn\u011bj\u0161\u00ed \u017eivot, kdy\u017e se ka\u017ed\u00fd star\u00e1 s\u00e1m o sebe a nemus\u00ed tak myslet na druh\u00e9, ne? Nem\u00e1 \u017e\u00e1dnou zodpov\u011bdnost, \u017e\u00e1dn\u00e9 starosti. Je svobodn\u00fd a m\u016f\u017ee si d\u011blat, co jen se mu zl\u00edb\u00ed. A ne jako vy lid\u00e9, m\u00e1te st\u00e1le n\u011bjak\u00e1 pravidla \u010di podobn\u00e9 v\u011bci. Nikdy jsem to po\u0159\u00e1dn\u011b nepochopil, na\u010d to je, co t\u00edm dokazujete. „Pro\u010d mluv\u00ed\u0161 tak o\u0161kliv\u011b a jsi zl\u00fd? Zapomn\u011bl jsi? Je tu d\u00edt\u011b, m\u016f\u017ee\u0161 ho vystra\u0161it.“ Hraju divad\u00e9lko a k tomu se i umu\u010den\u011b zatv\u00e1\u0159\u00edm. St\u00e1le od sebe m\u00e1me ur\u010dit\u00fd odstup, tak, aby ani jeden na toho druh\u00e9ho prozat\u00edm nedos\u00e1hl.<\/p>\n<\/div>\n
„Copak si neuv\u011bdomuje\u0161, co bychom spolu dok\u00e1zali, kdybys m\u011bl mou krev ve sv\u00fdch \u017eil\u00e1ch?“ Pousm\u011bju se. Byli bychom n\u011bkdo, i kdy\u017e to jsem u\u017e i j\u00e1 s\u00e1m, ale takhle s tebou\u2026 mmm, to by teprve bylo n\u011bco. Mo\u017en\u00e1, \u017ee bychom se dostali i v\u00fd\u0161e a ud\u011blali i tam po\u0159\u00e1dek. „V\u00edm, \u017ee r\u00e1d se mnou tr\u00e1v\u00ed\u0161 sv\u00e9 chv\u00edle, tak se tomu nebra\u0148.“ Kousnu se do rtu, D\u00edt\u011b polo\u017e\u00edm tak, aby st\u00e1lo zp\u00e1tky na noh\u00e1ch, ale neust\u00e1le si ho dr\u017e\u00edm u t\u011bla. Nehodl\u00e1m ho je\u0161t\u011b pustit. Ti\u0161e zasy\u010d\u00edm, kdy\u017e se do m\u011b naveze\u0161, a nazve\u0161 m\u011b nulou.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak pozor na pusu, nebo bude\u0161 litovat toho, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161. Neriskuj, m\u016f\u017ee na to n\u011bkdo o\u0161kliv\u011b doplatit.“ Zat\u0159epu s d\u00edtkem, jak ho dr\u017e\u00edm za rameno. „Chci tvou krev, za tu jeho.“ Navrhnu ti zp\u0159\u00edma. U\u017e mi chyb\u00ed a m\u00e1m jistou pot\u0159ebu i ve dne, nejen za no\u010dn\u00edho \u00fasvitu, a\u010d to je ta \u017e\u00edze\u0148 o mnoho siln\u011bj\u0161\u00ed. Bu\u010fto mi d\u00e1\u0161, ochutnat op\u011bt sv\u00e9 krve, ani\u017e bys sahal po zbrani, nebo se o n\u011bco jin\u00e9ho pokusil, nebo budu nucen se zakousnout do toho prcka a tentokr\u00e1t bych z n\u011bj ten \u017eivot vys\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n

<\/div>\n

No alespo\u0148, \u017ees ho polo\u017eil. Trochu se mi ulev\u00ed. U\u017e vyjedn\u00e1v\u00e1\u0161, tak\u017ee by to mohlo b\u00fdt v suchu. „V\u016fbec m\u011b nezaj\u00edm\u00e1 tv\u016fj \u017eivot. Je mi jedno, co m\u016f\u017ee\u0161 nebo nem\u016f\u017ee\u0161 dok\u00e1zat a jak\u00e9 m\u00e1\u0161 mo\u017enosti. Nestanu se takovou sketou. Bejt \u010dlov\u011bk mi dost vyhovuje. Mo\u017en\u00e1, \u017ee se star\u00e1me i o ostatn\u00ed a nejen o sebe, ale oni se pak taky staraj\u00ed o n\u00e1s. To ty ale nem\u016f\u017ee\u0161 pochopit. Ty sis moji kulku musel z t\u011bla dostat s\u00e1m. M\u011b r\u00e1ny o\u0161et\u0159il p\u0159\u00edtel. To je ten rozd\u00edl v na\u0161ich \u017eivotech. J\u00e1 nejsem s\u00e1m a nikdy nebudu. Co\u017e ty o sob\u011b \u0159\u00edct nem\u016f\u017ee\u0161.“ Nemysl\u00edm si, \u017ee by ti m\u011bl samot\u00e1\u0159sk\u00fd \u017eivot d\u011blat n\u011bjak\u00e9 probl\u00e9my. Tob\u011b to jist\u011b vyhovuje. Jako ka\u017ed\u00e9mu up\u00edrovi. M\u00e1me dva odli\u0161n\u00e9 sv\u011bty a jen t\u011b\u017eko je vz\u00e1jemn\u011b pochop\u00edme. Pak u\u017e ale svoji mysl sto\u010d\u00edm k tvoj\u00ed nab\u00eddce.<\/div>\n
„Moje krev za jeho? Fajn.“ p\u0159ik\u00fdvnu. „Ale vyma\u017e mu pam\u011b\u0165.“ Asi bys to ud\u011blal stejn\u011b. Jist\u011b nestoj\u00ed\u0161 o n\u011bjak\u00e9 velk\u00e9 odhalen\u00ed, aby se na tebe zam\u011b\u0159ili lidi, m\u00e9dia i ostatn\u00ed lovci. Ale tak pro jistotu. Vyhrnu si ruk\u00e1v na ruce. Na t\u00e9 druh\u00e9, ne\u017e ze kter\u00e9 jsi pil v\u010dera. U\u017e si opravdu p\u0159ipad\u00e1m jak tv\u016fj ob\u010derstvovac\u00ed bar.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
V\u011bt\u0161\u00ed bestie jsem v noci ne\u017e ve dne\u2026 to jsi s\u00e1m za\u017eil, a mysl\u00edm, \u017ee bys nerad, aby se to opakovalo. Vy lid\u00e9 toho moc nevydr\u017e\u00edte, co se t\u00fd\u010de bolesti. Hned k\u0148u\u010d\u00edte a st\u011b\u017eujete si druh\u00fdm.<\/div>\n
„A to je pr\u00e1v\u011b to. Nedok\u00e1\u017eete se postarat sami o sebe, proto pot\u0159ebujete pomoc druh\u00fdch. A to je chyba. Ka\u017ed\u00fd by m\u011bl spol\u00e9hat pouze s\u00e1m na sebe.“ Usyknu. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee m\u011b sv\u00fdmi \u0159e\u010dmi dojme\u0161 a obm\u011bk\u010d\u00ed\u0161? To opravdu ne, to se nestane. Nejsem \u017e\u00e1dn\u00e1 m\u011bkota, kter\u00e1 by z p\u00e1r dojemn\u00fdch slov za\u010dala bre\u010det. Nav\u00edc, m\u016fj \u017eivot samot\u00e1\u0159e mi opravdu vyhovuje. Spol\u00e9h\u00e1m jen s\u00e1m na sebe, jen s\u00e1m sob\u011b v\u011b\u0159\u00edm. Je\u0161t\u011b nikdo si nez\u00edskal natolik mou d\u016fv\u011bru, abych s n\u00edm kamar\u00e1di\u010dkoval. A pokud pot\u0159ebuju n\u00e1hodou n\u011b\u010d\u00ed spole\u010dnost, ud\u011bl\u00e1m si ji ze sv\u00fdch ob\u011bt\u00ed. V\u00edc nepot\u0159ebuju.<\/p>\n<\/div>\n
„Sv\u00fdmi slovy m\u011b opravdu nena\u0161tve\u0161, jsou to jenom \u017ev\u00e1sty, nic v\u00edc. Vy lid\u00e9 st\u00e1le hrajete na city, ale co to v\u016fbec city jsou? K \u017eivotu je nepot\u0159ebuje\u0161. City ti nezachr\u00e1n\u00ed \u017eivot a neudr\u017e\u00ed t\u011b na\u017eivu. Je to jen hloupost, kterou vy lid\u00e9 st\u00e1le up\u0159ednost\u0148ujete, co\u017e nikdy nepochop\u00edm. City se nenaj\u00edte, ale p\u0159\u00edtelem\u2026 to u\u017e byste mohli.“ Sarkasticky se usm\u011bju. Nedalo mi to si ner\u00fdpnout do tebe. U\u017e jsem jednodu\u0161e takov\u00fd. A\u0165 vypad\u00e1m hr\u016fzostra\u0161n\u011b, nebo nevinn\u011b jako nyn\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Fajn, ale pokud ud\u011bl\u00e1\u0161 jakoukoli hloupost, tak toho bude\u0161 litovat, rozum\u00edme si?“ Pevn\u011b se na tebe pod\u00edv\u00e1m. Tvou krev pot\u0159ebuju, tahle d\u011btsk\u00e1, kterou jsem okusil, mi tu tvou nenahrad\u00ed ani zdaleka. Stal jsem se na tvoj\u00ed krvi z\u00e1visl\u00fdm, co\u017e je mou slabinou. Ale nem\u016f\u017eu si pomoct, ud\u011bl\u00e1m pro ni snad cokoli. „P\u0159esta\u0148 mi radit, d\u011bl\u00e1\u0161 jako bych nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1m d\u011blat.“ U\u0161kl\u00edbnu se. V\u00e1\u017en\u011b nejsem \u017e\u00e1dn\u00fd nov\u00e1\u010dek, kter\u00fd v tom teprve za\u010d\u00edn\u00e1 chodit, a proto pot\u0159ebuje tvoje rady. „Zvl\u00e1dnu to i bez tv\u00fdch rad.“ Zasy\u010d\u00edm a sto\u010d\u00edm pohled na to mal\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00e9 neust\u00e1le dr\u017e\u00edm p\u0159ed sebou. Oto\u010d\u00edm si ho \u010delem k sob\u011b, tro\u0161ku se cuk\u00e1, ale dr\u017e\u00edm ho pevn\u011b, tak\u017ee nem\u00e1 sebemen\u0161\u00ed \u0161anci. Kleknu si p\u0159ed n\u011bj, abych byl v jeho \u00farovni. Je\u0161t\u011b kouknu okem na tebe, zda nekouk\u00e1\u0161 n\u00e1hodou po zbrani, \u010di se nechyst\u00e1\u0161 ud\u011blat n\u011bjakou hloupost.<\/div>\n
„Varuju t\u011b. Zkus\u00ed\u0161 n\u011bco a to d\u00edt\u011b zabiju.“ Pohroz\u00edm ti. Mysl\u00edm, \u017ee jeho \u017eivot riskovat nehodl\u00e1\u0161, tak jako ni\u010d\u00ed jin\u00fd z t\u011bch lidsk\u00fdch \u017eivot\u016f.<\/div>\n
Zp\u00e1tky sto\u010d\u00edm sv\u016fj zrak k d\u00edt\u011bti a zad\u00edv\u00e1m se do jeho o\u010d\u00ed, donut\u00edm ho tak, aby i on mi op\u011btoval pohled. Hypnotizuju ho sv\u00fdm pohledem.<\/p>\n<\/div>\n
„\u0160el jsi do \u0161koly, kdy\u017e ses v parku ztratil. V lese t\u011b napadlo zv\u00ed\u0159e, kter\u00e9 t\u011b kouslo, ale nevid\u011bl jsi ho. Nic si nepamatuje\u0161 a nikoho jsi nevid\u011bl. V\u0161echno bude zas tak, jak m\u00e1. Te\u010f p\u016fjde\u0161 hezky dom\u016f ke sv\u00e9 mamince, kter\u00e1 se o tebe postar\u00e1.“ Promluv\u00edm ti\u0161e k chlapci, ani\u017e bych uhnul pohledem. Ten jen nehnut\u011b stoj\u00ed a d\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. To, co mu napov\u00edd\u00e1m, to si bude pamatovat, nic v\u00edc. Zapomene na m\u011b jako na up\u00edra a na tebe jako lovce, \u010di jeho zachr\u00e1nce. Nic z toho si pamatovat nebude, pouze co mu j\u00e1 \u0159eknu.<\/div>\n
Pot\u00e9 se zp\u00e1tky narovn\u00e1m a kouknu na tebe, k\u00fdvnu. Vezmu chlapce a opatrn\u011b ho snesu ze st\u0159echy na zem, aby tak mohl u\u010dinit to, co jsem mu navykl\u00e1dal.<\/div>\n
„Tak u\u017e b\u011b\u017e, m\u00e1ma \u010dek\u00e1.“ \u0158eknu k n\u011bmu ti\u0161e a pust\u00edm ho. Rozejde se pry\u010d, jako by se opravdu nic nestalo. Ohl\u00e9dnu se je\u0161t\u011b za n\u00edm, ale pot\u00e9 sto\u010d\u00edm sv\u016fj pohled zp\u00e1tky na tebe. P\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm se k tob\u011b. „Tak a te\u010f mi dej to, co jsi sl\u00edbil.“ Jemn\u011b se kousnu do rtu. Douf\u00e1m, \u017ee nehodl\u00e1\u0161 d\u011blat probl\u00e9my a bude\u0161 spolupracovat, jak si sl\u00edbil.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Proto\u010d\u00edm o\u010di. My dva opravdu vid\u00edme hodnoty \u00fapln\u011b jinak. Nem\u016f\u017ee\u0161 pochopit, co jsem ti tu \u0159\u00edkal, stejn\u011b tak jako j\u00e1 nem\u016f\u017eu pochopit tebe. Lidsk\u00e1 rasa je pro tebe n\u011bco pod\u0159adn\u00e9ho a nepot\u0159ebn\u00e9ho. Je to jen potrava. Proto i na\u0161e zvyky nebo pot\u0159eby jsou ti ciz\u00ed. Ch\u00e1pu to a je mi jasn\u00e9, \u017ee t\u011b t\u00edm ani nijak neobm\u011bk\u010d\u00edm nebo n\u011bco podobn\u00e9ho. Mluv\u00ed\u0161 o sob\u011b skoro jako o bohu. Ale jsi na omylu. Tak jako my jsme pro tebe jen odpad, ty jsi pro lidi jen pov\u011bst. Smy\u0161len\u00fd tvor, kter\u00fd bylo kdysi pot\u0159eba zlikvidovat. Pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee nem\u011bl srdce a cit. Pravda je jin\u00e1\u2026 nejsi jen b\u00e1chorka. Jsi skute\u010dn\u00fd, a to je d\u016fvod, pro\u010d existuj\u00ed i tac\u00ed jako j\u00e1. Aby sv\u011bt od v\u00e1s vy\u010distili. Jste jen n\u011bjak\u00fd omyl p\u0159\u00edrody. Tak jako vlkodlaci, bludi\u010dky a nev\u00edm co v\u0161echno. Pozoruju t\u011b, jak d\u00e1v\u00e1\u0161 tomu d\u00edt\u011bti svobodu. Alespo\u0148 \u017ee tak. Nejsem nad\u0161en\u00fd, \u017ee znovu bude\u0161 p\u00edt moji krev. U\u017e tak m\u00e1m od tebe ran v\u00edc ne\u017e dost. Na druhou stranu je to pro m\u011b jist\u00e1 v\u00fdhoda. \u010c\u00edm v\u00edc bude\u0161 po moj\u00ed krvi tou\u017eit, t\u00edm d\u00e9le j\u00e1 budu \u017e\u00edt, a t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed mi d\u00e1v\u00e1\u0161 \u0161anci, \u017ee se mi jednou poda\u0159\u00ed t\u011b zab\u00edt. V nest\u0159e\u017een\u00e9 chv\u00edli.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak si ji vezmi. Nebudu se ti znovu nab\u00edzet. Chce\u0161 moj\u00ed krev? Tak pij\u2026“ Odpov\u00edm s kamennou tv\u00e1\u0159\u00ed a nehnu se ani o milimetr. Nep\u016fjdu za tebou ani k tob\u011b nevzt\u00e1hnu ruku jako v noci. Nebudu ti tak ur\u010dovat \u010d\u00e1st t\u011bla, ze kter\u00e9 m\u00e1\u0161 p\u00edt. Je to i jin\u00e9 ne\u017e v noci. V noci bych ti krk nenab\u00eddnul, ani kdyby traka\u0159e padaly. P\u0159es den to tak nebezpe\u010dn\u00e9 nen\u00ed. Pronik\u00e1m pohledem hluboko do tebe\u2026 do tv\u00fdch o\u010d\u00ed. Jsou chladn\u00e9. Pln\u00e9 jen touhy po krvi. Po tom uspokojen\u00ed, co ti to p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed. „Ale ud\u011blej to hned. Nem\u00e1m n\u00e1ladu se tu s tebou zdr\u017eovat zbyte\u010dn\u00fdm tlach\u00e1n\u00edm o ni\u010dem.“ Syknu a zask\u0159\u00edpu zubama. Jsi tak z\u00e1ke\u0159n\u00fd, \u017ee m\u00e1m snad i obavu nesplnit, co jsem \u0159ekl. To, \u017ee jsi lovil p\u0159es den a je\u0161t\u011b bezbrann\u00e9 d\u00edt\u011b jen proto, abys dostal m\u011b, je toho jasn\u00fdm d\u016fkazem. Nejsi amat\u00e9r ani \u017e\u00e1dn\u00fd pokus o up\u00edra. Ty jsi p\u00e1n noci a s t\u00edm nen\u00ed radno si zahr\u00e1vat nebo se pokou\u0161et ho podrazit.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ka\u017ed\u00fd jsme jin\u00fd. Ty jsi kladn\u00e1 \u010d\u00e1st, j\u00e1 ta z\u00e1porn\u00e1. A protiklady se p\u0159itahuj\u00ed, mo\u017en\u00e1 je to t\u00edm, \u017ee tolik po tob\u011b tou\u017e\u00edm. Ne, omyl\u2026 je to tv\u00e1 krev. Mus\u00ed tomu tak b\u00fdt. \u017diju jenom pro krev, nic jin\u00e9ho pro m\u011b nem\u00e1 tak velk\u00fd smysl jako krev. To je m\u016fj smysl \u017eivota, ta rud\u00e1 tekutina koluj\u00edc\u00ed v tv\u00fdch \u017eil\u00e1ch.<\/div>\n
„Bylo by od tebe \u0161lechetn\u00e9 se mi nab\u00eddnout, ale r\u00e1d si tvou krev vezmu s\u00e1m.“ S t\u00edmhle opravdu nem\u00e1m probl\u00e9m. Jsem si jist, \u017ee te\u010f probl\u00e9my d\u011blat nebude\u0161, ne kdy\u017e jsi to sl\u00edbil. A ty sv\u00e9 sliby dr\u017e\u00ed\u0161, co\u017e se o mn\u011b \u0159\u00edct tolik ned\u00e1. Ale holt, tohle jsou up\u00ed\u0159i, i v tomhle jsou rozd\u00edln\u00ed od lidsk\u00fdch bytost\u00ed, jako jsi ty. Aby sis nemyslel, \u017ee jsem svin\u011b, zvolil bych tvou ruku, ale neu\u010din\u00edm tak. P\u0159es den m\u00e1 \u017e\u00edze\u0148 nen\u00ed tak siln\u00e1, proto t\u011b nem\u016f\u017eu ohrozit tak jako v noci. Proto zvol\u00edm tu nejlep\u0161\u00ed \u010d\u00e1st tv\u00e9ho t\u011bla pro m\u011b, a to je krk. Tv\u016fj sametov\u00fd krk. P\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm se k tob\u011b, zastav\u00edm se a\u017e t\u011bsn\u011b p\u0159ed tebou. Tak, \u017ee ti pomalu d\u00fdch\u00e1m na tv\u00e1\u0159, p\u00e1r milimetr\u016f bych se pohnul bl\u00ed\u017ee k tob\u011b a na\u0161e nosy by se st\u0159etly.<\/p>\n<\/div>\n
„Vy lid\u00e9 po\u0159\u00e1d n\u011bkam sp\u011bch\u00e1te, vychutnej si tuhle chv\u00edli stejn\u011b jako j\u00e1. Nikdy nev\u00ed\u0161, zda to nen\u00ed n\u00e1hodou naposled, co d\u00fdch\u00e1\u0161.“ U\u0161kl\u00edbnu se a nosem t\u011b pohlad\u00edm po l\u00edc\u00edch. Zhluboka nasaju tvou v\u016fni. P\u0159ejedu ti p\u0159es ou\u0161ko, kter\u00e9 ti sv\u00fdm mr\u0161tn\u00fdm jazykem ol\u00edznu a sjedu n\u00ed\u017ee, a\u017e k tv\u00e9mu krku. „Neboj, nebude to bolet, jen to mo\u017en\u00e1 tro\u0161ku \u0161t\u00edpne.“ Vydechnu ti na k\u016f\u017ei, i kdy\u017e v\u00edm, \u017ee tohle u\u017e zn\u00e1\u0161, ale neodpust\u00edm si to. M\u00edsto, kde se nach\u00e1z\u00ed tv\u00e1 tepna, ol\u00edznu, abych si ozna\u010dil m\u00edsto, kde se ti zakousnu. N\u00e1sledn\u011b na to se mi objev\u00ed m\u00e9 tes\u00e1ky, kter\u00fdmi tak budu moct prokousnout tvou k\u016f\u017ei.<\/p>\n<\/div>\n
„Rad\u011bji zav\u0159i o\u010di.“ Jen co to do\u0159eknu, se nap\u0159\u00e1hnu a zakousnu se ti jako pes, do krku. Sly\u0161\u00edm, jak usykne\u0161, ale nedb\u00e1m na to. Chyt\u00edm t\u011b za ruce, aby ses n\u00e1hodou necukal. Z m\u00edsta, kde jsem t\u011b kousnul, okam\u017eit\u011b za\u010dne vyt\u00e9kat pram\u00ednky krve, kter\u00e9 po dou\u0161c\u00edch za\u010dnu polykat. S\u00e1m p\u0159iv\u0159u o\u010di, je to slast. Nic nen\u00ed lep\u0161\u00edho ne\u017e tv\u00e1 krev. Je to pro m\u011b jako ext\u00e1ze. Hlasit\u011b ji polyk\u00e1m, mohl bych \u0159\u00edct, \u017ee se na tob\u011b skute\u010dn\u011b \u017eiv\u00edm. A tv\u00e1 krev je to, co t\u011b je\u0161t\u011b st\u00e1le dr\u017e\u00ed na\u017eivu. Kdybych na n\u00ed nebyl takhle z\u00e1visl\u00fd, u\u017e bys ne\u017eil, v\u011b\u0159\u00edm tomu. Jednou rukou t\u011b chyt\u00edm za t\u00fdlem, kde t\u011b sv\u00fdm nehtem o\u0161kliv\u011b \u0161kr\u00e1bnu.<\/div>\n
„Mmm\u2026 tohle je lahoda.“ Zamlask\u00e1m si. Nepot\u0159ebuju tolik, tak \u017e\u00edzniv\u00fd p\u0159es v\u0161edn\u00ed den zase nejsem. M\u011bl jsem jenom chu\u0165. Sv\u00fdm t\u011blem t\u011b natisknu na kom\u00edn, kter\u00fd se nach\u00e1z\u00ed za tebou. Sly\u0161\u00edm, jak zt\u011b\u017eka vydechne\u0161, ale ned\u00e1m ti mo\u017enost se br\u00e1nit, \u010di se odtrhnout. Krvav\u00fdmi rty se vr\u00e1t\u00edm k tv\u00e9mu ou\u0161ku, kde t\u011b do u\u0161n\u00edho lal\u016f\u010dku o\u0161kliv\u011b kousnu. Cukne\u0161 sebou. Nebudu tak nevinn\u00fd, jak vypad\u00e1m, kdy\u017e jsi m\u011b v noci post\u0159elil. J\u00e1 nezapom\u00edn\u00e1m a u\u017e v\u016fbec\u2026 j\u00e1 neodpou\u0161t\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Doris & KaKiNkAaA ^_^<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris & KaKiNkAaA ^_^ KaKiNkAaA ^_^- Up\u00edr Bill Doris – Lovec Tom Tom „Ty svin\u011b,“ proced\u00edm skrz zuby. M\u00e1\u0161 navrch. Nevyst\u0159el\u00edm proti d\u00edt\u011bti. Proti \u017e\u00e1dn\u00e9mu \u010dlov\u011bku bych nevyst\u0159elil. Polo\u017e\u00edm zbra\u0148 na zem a ud\u011bl\u00e1m od n\u00ed p\u00e1r krok\u016f. „Tak ho pus\u0165.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[402],"tags":[],"class_list":["post-8417","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vampire-vs-hunter"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8417","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8417"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8417\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8417"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8417"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8417"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}