{"id":8424,"date":"2011-06-18T15:30:00","date_gmt":"2011-06-18T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8402"},"modified":"2011-06-18T15:30:00","modified_gmt":"2011-06-18T14:30:00","slug":"when-you-look-at-me-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/06\/18\/when-you-look-at-me-3\/","title":{"rendered":"When you look at me 3."},"content":{"rendered":"
autor: Rose<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Op\u011bt mockr\u00e1t d\u011bkuji za ka\u017ed\u00fd koment\u00e1\u0159. D\u011bl\u00e1 mi radost, \u017ee moji pov\u00eddku n\u011bkdo \u010dte a \u017ee se l\u00edb\u00ed. \ud83d\ude42 S povzbudiv\u00fdmi koment\u00e1\u0159i jde to psan\u00ed samo, a d\u00edky v\u00e1m \u010dten\u00e1\u0159\u016fm m\u011b to moc bav\u00ed, tak snad ani touto kapitolou nezklamu.<\/em><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Bill zam\u00ed\u0159il p\u0159\u00edmo do sv\u00e9ho pokoje do koupelny. Zap\u0159el se rukama o hrany umyvadla, sklopil hlavu, na\u010de\u017e smutn\u011b vydechl.<\/p>\n<\/div>\n
„Pro\u010d mi tohle d\u011bl\u00e1\u0161?“ ozvalo se za n\u00edm. Bill se polekan\u011b oto\u010dil. Ve dve\u0159\u00edch spat\u0159il sv\u00e9 o deset minut star\u0161\u00ed dvoj\u010de, jak se op\u00edralo o jejich r\u00e1m.<\/div>\n
„C-Co ti d\u011bl\u00e1m? J\u00e1?“ zakoktal se, ale i tak cht\u011bl, aby to vyzn\u011blo na\u0161tvan\u011b. No, moc se mu to nepovedlo.<\/div>\n
„Bille\u2026“ ud\u011blal Tom krok k n\u011bmu. Bill naopak sp\u011b\u0161n\u011b couval, dokud nenarazil na st\u011bnu.<\/div>\n
„Ne-ne-ne-ne-ne! Necho\u010f ke mn\u011b,“ vykoktal, p\u0159i\u010dem\u017e p\u0159ed sebe nat\u00e1hl ruce v obrann\u00e9m gestu. Tom i tak ud\u011blal dal\u0161\u00ed krok.<\/p>\n<\/div>\n
Najednou se v\u0161ak ozvalo klep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e. Bill proto vyu\u017eil situace a s rychl\u00fdm: „Jdu otev\u0159\u00edt,“ zmizel.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e otev\u0159el dve\u0159e, spat\u0159il v nich jejich mana\u017eera.<\/div>\n
„Ahoj, Bille, kluci mi \u0159ekli, \u017ee ses poh\u00e1dal s Tomem. Je to pravda?“<\/div>\n
„No\u2026“ zhoupl se Bill ze \u0161pi\u010dek na paty a zp\u011bt.<\/div>\n
„Ka\u017edop\u00e1dn\u011b, dnes odpoledne se bude konat focen\u00ed pro \u010dasopis Teen Voices. Tva\u0159te se oba jako by nic. Ale pro klid n\u00e1s v\u0161ech, pokuste se co nejd\u0159\u00edve usm\u00ed\u0159it,“ vysv\u011btloval mu David jako mal\u00e9mu d\u00edt\u011bti.<\/div>\n
„Zkus\u00edm to,“ pohr\u00e1val si mlad\u0161\u00ed Kaulitz s piercingem v jazyku.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Focen\u00ed je ve t\u0159i. A\u0165 jsi ve dv\u011b hodiny na recepci, proto\u017ee tam budeme muset dojet a nen\u00ed to zrovna kousek odtud. A vzka\u017e to i Tomovi.“<\/div>\n
\n
Po tom, co zav\u0159el dve\u0159e, se vr\u00e1til zp\u011bt do koupelny, kde na n\u011bj st\u00e1le \u010dekalo jeho dvoj\u010de.<\/p>\n<\/div>\n
„Jdi pry\u010d,“ \u0161eptl Bill se sklopenou tv\u00e1\u0159\u00ed, do kter\u00e9 mu padaly neposedn\u00e9 \u010dern\u00e9 prameny vlas\u016f. P\u00e1r si jich odhrnul, hluboce vydechl a pod\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. Necht\u011bl ale, aby mu v nich Tom cokoliv vy\u010detl.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b to chce\u0161?“ polo\u017eil mu Tom ruku na tv\u00e1\u0159 a m\u011bkce ho po n\u00ed pohladil. Bill p\u0159ekvapen\u011b zamrkal.<\/div>\n
„Pro\u010d se m\u011b dot\u00fdk\u00e1\u0161? Jsem p\u0159eci teplou\u0161,<\/em>“ pravil s ironi\u00ed v hlase. Star\u0161\u00ed Kaulitz ruku sundal, nap\u0159\u00e1hl se, jako by mu cht\u011bl d\u00e1t facku, tak Bill vypla\u0161en\u011b zav\u0159el o\u010di. To, \u010deho se ale do\u010dkal, bylo jen jemn\u00e9 pohlazen\u00ed po vlasech.<\/p>\n<\/div>\n
„Nikdy bych ti neubl\u00ed\u017eil. To, co jsem ti \u0159ekl v\u010dera, jsem tak nemyslel,“ \u0161eptl mu Tom do ucha, letmo ho pol\u00edbil na tv\u00e1\u0159 a urychlen\u011b ode\u0161el z pokoje.<\/p>\n<\/div>\n
Bill je\u0161t\u011b p\u00e1r minut st\u00e1l jako socha na tom sam\u00e9m m\u00edst\u011b. Pak opatrn\u011b p\u0159ilo\u017eil b\u0159\u00ed\u0161ka prst\u016f na svou tv\u00e1\u0159, kde p\u0159ist\u00e1l polibek od jeho bratra.<\/div>\n
„Bo\u017ee\u2026“ \u0161pitl, pod\u00edval se na sebe do zrcadla a nakonec na tv\u00e1\u0159i vykouzlil jemn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/p>\n

<\/div>\n

Na ob\u011bd\u011b se kone\u010dn\u011b se\u0161li v\u0161ichni. Bill se usadil vedle Gustava, se kter\u00fdm si okam\u017eit\u011b za\u010dal pov\u00eddat, jen aby se vyhnul bratrovu up\u0159en\u00e9mu pohledu. S\u00e1m bojoval s my\u0161lenkami, co ud\u011bl\u00e1. Kdy\u017e jim obsluha donesla ob\u011bd, st\u011b\u017e\u00ed zaznamen\u00e1val, co vlastn\u011b vkl\u00e1d\u00e1 do \u00fast. A bylo mu to jedno. Up\u0159en\u011b sledoval prot\u011bj\u0161\u00ed okno a probral ho a\u017e David\u016fv hlas: „Tak kluci, jd\u011bte se do pokoj\u016f p\u0159evl\u00e9ct a upravit. Za hodinu pojedeme.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill pro dne\u0161n\u00ed den vyt\u00e1hl snad v\u0161echno oble\u010den\u00ed, co m\u011bl. Cht\u011bl vypadat dokonale. Dokonaleji ne\u017e jindy. Snad jako by doufal, \u017ee tuna l\u00ed\u010didel, zna\u010dkov\u00e9 oble\u010den\u00ed a perfektn\u011b upraven\u00fd \u00fa\u010des zakryj\u00ed jeho pocity.<\/div>\n
Rozlo\u017eil si na postel v\u0161echny d\u017e\u00edny a pr\u00e1v\u011b se rozm\u00fd\u0161lel mezi sv\u011btle \u0161ed\u00fdmi a tmav\u011b modr\u00fdmi.<\/p>\n<\/div>\n
„Ty tmav\u00e9,“ ozvalo se za n\u00edm.<\/div>\n
Bill polekan\u011b vyp\u00edskl a nadsko\u010dil. Za n\u00edm st\u00e1l Tom. T\u011bsn\u011b u n\u011bj – jen na p\u00e1r centimetr\u016f vzd\u00e1len\u00fd.<\/div>\n
„Pokou\u0161\u00ed\u0161 se m\u011b zab\u00edt? V\u00ed\u0161, jak moc jsem se lekl?“ vyjel na n\u011bj.<\/div>\n
„Promi\u0148, jen jsem ti p\u0159i\u0161el \u0159\u00edct, \u017ee\u2026 \u017ee\u2026“ p\u0159em\u00fd\u0161lel rychle Tom. Co mu m\u011bl \u0159\u00edct? P\u0159i\u0161el se na n\u011bj prost\u011b jen pod\u00edvat.<\/div>\n
„No?“ pozvedl Bill jedno obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Nic,“ zamra\u010dil se Tom. Bylo evidentn\u00ed, \u017ee ho jeho br\u00e1\u0161ka z\u0159ejm\u011b v pokoji nechce. Nepoklesne tak hluboko pod svou \u00farove\u0148, aby za n\u00edm lezl jak n\u011bjak\u00fd pes. Jen se je\u0161t\u011b naposledy zastavil u dve\u0159\u00ed, ne\u017e jeho pokoj opustil.<\/div>\n
„Bille\u2026 promi\u0148. V\u00e1\u017en\u011b jsem to tak nemyslel. Omlouv\u00e1m se,“ Pak ode\u0161el. Necht\u011bl \u010dekat na odpov\u011b\u010f.<\/p>\n<\/div>\n
Bill zalapal po dechu. Tom se p\u0159ece nikdy takhle p\u0159\u00edmo neomlouv\u00e1. Ani jemu ne. V\u017edycky to obejde n\u011bjak\u00fdmi hezk\u00fdmi \u0159e\u010dmi, ale nikdy ne\u0159ekne p\u0159\u00edmo: „Promi\u0148,“ nebo „Omlouv\u00e1m se.“ Tohle bylo poprv\u00e9. \u017de by mu na n\u011bm v\u00e1\u017en\u011b tak moc z\u00e1le\u017eelo?<\/p>\n<\/div>\n
„No tak, Tome, jdi ke sv\u00e9mu bratrovi bl\u00ed\u017e. No tak, to je ono. Jen mi uka\u017ete tu va\u0161\u00ed bratrskou l\u00e1sku,“ navigovala je fotografka.<\/div>\n
Ta \u017eensk\u00e1 mi za\u010d\u00edn\u00e1 p\u011bkn\u00e9 l\u00e9zt na nervy,<\/em> pomyslel si Tom.<\/div>\n
„To tak, Georgu, uka\u017e mi v\u00edc tv\u00e9 mu\u017enosti,“ hecovala hn\u011bdovlas\u00e9ho chlapce.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ vyt\u0159e\u0161til Georg o\u010di. „Tak hele\u010fte se, \u017eensk\u00e1 – „<\/div>\n
„To je dobr\u00fd, Geo, uklidni se,“ zarazil na\u0161tvan\u00e9ho baskytaristu Bill.<\/div>\n
„Gustave, ty ruce do kapes, jo, to jde,“ nenechala se odradit a b\u011bhala kolem nich s fo\u0165\u00e1kem.<\/div>\n
„Tahle \u017eensk\u00e1 nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed,“ po\u0161eptal Gustav Billovi do ucha.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b,“ zachichotal se Bill.<\/div>\n
„Bille, Tome, \u0159ekla jsem bl\u00ed\u017e k sob\u011b, ne d\u00e1l od sebe.“<\/div>\n
„A obejmout se n\u00e1hodou nem\u00e1me?“ zeptal se Tom s takovou d\u00e1vkou ironie, aby to i ta fotografka pochopila.<\/div>\n
„To je n\u00e1pad!“ zaj\u00e1sala. Hm\u2026 tak\u017ee to nepochopila. Bill se na sv\u00e9 dvoj\u010de vy\u010d\u00edtav\u011b pod\u00edval.<\/p>\n<\/div>\n
„No, mysl\u00edm, \u017ee fotek u\u017e m\u00e1te dost. My u\u017e budeme muset jet,“ zachr\u00e1nil situaci David, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee se nevyv\u00edj\u00ed moc dob\u0159e. V\u0161ichni \u010dty\u0159i kluci se tv\u00e1\u0159ili, jako \u017ee by ji velice r\u00e1di zadupali do zem\u011b nebo vyhodili z okna. Nejl\u00e9pe oboj\u00ed. A nakonec rozb\u00edt ten jej\u00ed „\u00fa\u017easn\u00fd“ fotoapar\u00e1t.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u00edky za z\u00e1chranu,“ p\u0159ihrnuli se k n\u011bmu.<\/div>\n
„Co jsem m\u011bl d\u011blat jin\u00e9ho? Ta by si v\u00e1s tady nechala klidn\u011b do z\u00edt\u0159ka,“ povzdechl si mana\u017eer. „Tak, a\u017e p\u0159ijedeme, sbal\u00edte se a pojedeme do Berl\u00edna. Z\u00edtra tam m\u00e1te rozhovor pro \u010dasopis a ve\u010der bude p\u00e1rty v klubu,“<\/div>\n
„BEZVA!“ hv\u00edzdli Tom s Georgem. Tomovi se, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed usadil knedl\u00edk v krku. Tourbus m\u011bl p\u0159eci spole\u010dn\u00fd jen s Billem! Jen oni dva, nikdo jin\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Docela jsem sama sebe p\u0159ekvapila, jak je tento d\u00edl dlouh\u00fd. Co mysl\u00edte, \u017ee se stane v tourbuse? No, ka\u017edop\u00e1dn\u011b v\u00e1m m\u016f\u017eu sl\u00edbit, \u017ee to bude velmi zaj\u00edmav\u00e1 a dlouh\u00e1 noc.<\/em><\/div>\n
Rose<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: Rose<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rose Op\u011bt mockr\u00e1t d\u011bkuji za ka\u017ed\u00fd koment\u00e1\u0159. D\u011bl\u00e1 mi radost, \u017ee moji pov\u00eddku n\u011bkdo \u010dte a \u017ee se l\u00edb\u00ed. \ud83d\ude42 S povzbudiv\u00fdmi koment\u00e1\u0159i jde to psan\u00ed samo, a d\u00edky v\u00e1m \u010dten\u00e1\u0159\u016fm m\u011b to moc bav\u00ed, tak snad ani touto kapitolou nezklamu.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[440],"tags":[],"class_list":["post-8424","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-when-you-look-at-me"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8424","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8424"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8424\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8424"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8424"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8424"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}