{"id":8433,"date":"2011-06-16T18:00:00","date_gmt":"2011-06-16T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8411"},"modified":"2011-06-16T18:00:00","modified_gmt":"2011-06-16T17:00:00","slug":"who-am-i-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/06\/16\/who-am-i-13\/","title":{"rendered":"Who am I? 13."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ty vole\u2026 Uh kurva\u2026 On m\u00e1 tak malou pusu. No\u2026 nebo sp\u00ed\u0161 j\u00e1 velk\u00fdho juniora.<\/em> St\u00e1hne rty je\u0161t\u011b v\u00edc kolem m\u00e9ho penisu a sjede, co nejn\u00ed\u017ee m\u016f\u017ee. \u017daludem naraz\u00edm do zadn\u00ed st\u011bny jeho krku. V tu chv\u00edli se za\u010dne trochu d\u00e1vit. No tak to jsem \u010dekal, \u017ee ho str\u010d\u00ed d\u00e1l. Dob\u0159e, uzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee jsem na jeho pusu velk\u00fd, ale myslel jsem, \u017ee u\u017e m\u00e1 cvik.<\/em> Jakmile se ale za\u010dne trochu d\u00e1vit, kolem penisu se mi rozlije v jeho puse mnohem v\u00edc tepl\u00fdch slin.<\/div>\n
„Kurva\u2026“ zaklon\u00edm hlavu a siln\u011b stisknu v dlani prost\u011bradlo. Nejrad\u0161i bych ho za\u010dal rv\u00e1t na kusy. To je sakra slast. P\u0159ipom\u00edn\u00e1 mi to zasunut\u00ed do p\u011bkn\u011b vlhk\u00fd kundi\u010dky. A\u017e na to, \u017ee tady m\u00e1m k dispozici je\u0161t\u011b ten dokonal\u00fd jazyk s je\u0161t\u011b dokonalej\u0161\u00edm piercingem. Uh. Bill m\u011b trochu z pusy vypud\u00ed, ale po chv\u00edli m\u011b nech\u00e1 zajet stejn\u011b daleko jako p\u0159edt\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
„Skousni\u2026“ vy\u0159knu sv\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed d\u0159\u00edv, ne\u017e si sta\u010d\u00edm uhl\u00eddat tu svoji pro\u0159\u00edznutou hubu. No co\u2026 Ur\u010dit\u011b m\u011bl u\u017e i \u00fachyln\u011bj\u0161\u00ed po\u017eadavky.<\/em> I kdy\u017e se Bill na chv\u00edli zastav\u00ed, znovu p\u0159iraz\u00ed hlavou do m\u00e9ho kl\u00edna a pak skousne. Ne moc siln\u011b, m\u00e1 strach. Bezmy\u0161lenkovit\u011b hlasit\u011b zast\u00e9n\u00e1m nad tou slast\u00ed. Sjedu si rukou na podb\u0159i\u0161ek a trochu p\u0159im\u00e1\u010dknu. Bo\u017ee, bo\u017ee\u2026<\/em> Skousnu si ret a zafun\u00edm. Jsem u\u017e sakra tak vzru\u0161en\u00fd. Pot\u0159ebuju se vyst\u0159\u00edkat.<\/em> Sjedu rukou je\u0161t\u011b n\u00ed\u017e na Billovu tv\u00e1\u0159, odkud se p\u0159esunu do vlas\u016f. Trochu ho odt\u00e1hnu. Nerad bych, aby se udusil. Jen se d\u011bkovn\u011b pousm\u011bje a pokra\u010duje. Rukou mi za\u010dne bloudit po podb\u0159i\u0161ku a na vnit\u0159n\u00ed stran\u011b stehen. Po\u0159\u00e1d m\u011b hlad\u00ed, ale hlavou se st\u00e1le zm\u00edt\u00e1. Nejrad\u0161i bych ho chytil za hlavu jako v\u011bt\u0161inu t\u011bch d\u011bvek p\u0159ed n\u00edm. Pro\u010d bych vlastn\u011b nemohl. V\u017edy\u0165 je zvykl\u00fd, ne?<\/em><\/div>\n
\n
„Po\u010dkej,“ zastav\u00edm ho a prohr\u00e1bnu se mu vlasy. Pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b. Trochu se po posteli odplaz\u00edm, \u010d\u00edm\u017e m\u011b mus\u00ed vypustit z pusy. Kleknu si na kolena a vyt\u00e1hnu si ho k sob\u011b. Takhle mu budu moct l\u00e9pe p\u0159ir\u00e1\u017eet do pusy.<\/em>Pol\u00edb\u00edm ho a pak se mu vpiji jazykem do jeho pusy. Obkrou\u017e\u00edm jeho jazyk sv\u00fdm. C\u00edt\u00edm svoji chu\u0165. Bill se tro\u0161ku usm\u011bje.<\/div>\n
„Mm,“ za\u010dne jazykem krou\u017eit kolem m\u00e9ho a neust\u00e1le m\u011b nech\u00e1v\u00e1 ochutn\u00e1vat s\u00e1m sebe. Polyk\u00e1m sv\u00e9 sliny sm\u00edchan\u00e9 s jeho slinami i moj\u00ed chut\u00ed. Mus\u00edm se usm\u00e1t. Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sm\u011bs chut\u00ed. Bav\u00ed m\u011b hr\u00e1t si v t\u00e9 jeho vlhk\u00e9 pusince. Proto ho st\u00e1le jazykem provokuji a zaj\u00ed\u017ed\u00edm, co nejd\u00e1l dok\u00e1\u017eu. A to se mu o\u010dividn\u011b l\u00edb\u00ed. P\u0159itiskne se siln\u011b ke mn\u011b a vzdychne. V\u00edc pootev\u0159e pusu a nech\u00e1v\u00e1 m\u011b vplout co nejd\u00e1l. Jen jazykem ob\u010das \u0161\u0165ouchne do m\u00e9ho. Kdy\u017e si vyhraji, opust\u00edm jeho pusu a p\u0159es koutek rt\u016f se p\u0159esunu na jeho \u010delist. Mokr\u00fdmi polibky pomalu dolezu a\u017e k jeho ou\u0161ku.<\/p>\n<\/div>\n
„Vyku\u0159 m\u011b,“ za\u0161ept\u00e1m a pol\u00edb\u00edm ho na ucho. Pak \u0161pi\u010dkou jazyka p\u0159ejedu p\u0159es u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek. Jen zaslechnu, jak tro\u0161ku oddechne, a pak se automaticky za\u010dne sunout t\u011blem dol\u016f. Povedlo se.<\/em> Vjedu mu rukou do vlas\u016f a p\u0159ichyt\u00edm ho za hlavu. Do druh\u00e9 ruky uchop\u00edm sv\u00e9ho juniora a vsunu mu ho do pusy. Mmhmm, to teplo a vlhkost. Te\u010f u\u017e jen p\u0159edve\u010f, co um\u00ed\u0161.<\/em> Hned ho pojme a za\u010dne m\u011b kou\u0159it. Rty semkne k sob\u011b. Jo, bo\u017ee, to je ono.<\/em> D\u00e1m jednu ruku v bok, abych se mohl trochu podp\u00edrat, druhou ho st\u00e1le dr\u017e\u00edm. Za\u010dnu mu p\u0159ir\u00e1\u017eet do pusy. Sna\u017e\u00edm se ov\u0161em s citem. Nechci mu ubl\u00ed\u017eit, i kdy\u017e bych m\u011bl.<\/em> A on to poslu\u0161n\u011b p\u0159ij\u00edm\u00e1 a kou\u0159\u00ed. Nech\u00e1v\u00e1 m\u011b, abych p\u0159ir\u00e1\u017eel. Rukou mi za\u010dne dr\u00e1\u017edit varlata. Oh, to bol\u00ed. U\u017e to ze sebe mus\u00edm dostat.<\/em> Zav\u0159u o\u010di a sna\u017e\u00edm se myslet jen na hezk\u00e9 v\u011bci, na ty chvilky s Billem. Plnou v\u016fl\u00ed ignoruji kameru v prav\u00e9m rohu, i kdy\u017e v\u00edm, \u017ee n\u00e1s ur\u010dit\u011b sleduje Robert. P\u0159em\u016f\u017eu v sob\u011b ten ochranitelsk\u00fd pud, chyt\u00edm ho za vlasy a za\u010dnu mu po\u0159\u00e1dn\u011b h\u00fdbat hlavou, a\u0165 u\u017e to m\u00e1me za sebou. Nechci tohle d\u011blat, z cel\u00e9ho srdce nechci. Ale mus\u00edm. A \u010d\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed na to bude pod\u00edvan\u00e1, t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed je \u0161ance na jeho bezpe\u010d\u00ed. Bill m\u011b chv\u00edli nech\u00e1, ale kdy\u017e tro\u0161ku p\u0159itla\u010d\u00edm, zabru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ku\u0159\u2026“ p\u0159ik\u00e1\u017eu mu. P\u0159it\u00e1hnu ho je\u0161t\u011b v\u00edc k sob\u011b a p\u0159ir\u00e1\u017e\u00edm opravdu siln\u011b. Poka\u017ed\u00e9 mu naraz\u00edm do zadn\u00ed st\u011bny krku. Tohle m\u011b opravdu nevzru\u0161uje, ale m\u00e9 t\u011blo bohu\u017eel reaguje jinak ne\u017e mysl.<\/p>\n<\/div>\n
Uc\u00edt\u00edm siln\u00e9 cuk\u00e1n\u00ed v penisu. Ale to se za\u010dne cukat i Bill a trochu se odt\u00e1hne. Sakra, ne, ne, ne. Bille, p\u0159esta\u0148, a\u0165 u\u017e to m\u00e1me za sebou.<\/em> Nepust\u00edm ho. Naopak ho chyt\u00edm je\u0161t\u011b pevn\u011bji a naposledy n\u011bkolikr\u00e1t p\u0159iraz\u00edm. Pak u\u017e m\u011b zaplav\u00ed omamn\u00e1 slast orgasmu a j\u00e1 mu za\u010dnu plnit pusu sv\u00fdm spermatem. Zav\u0159u o\u010di a zaklon\u00edm hlavu. Neubr\u00e1n\u00edm se hlasit\u00e9mu zast\u00e9n\u00e1n\u00ed. D\u00edkybohu.<\/em> Bill je\u0161t\u011b s\u00e1m n\u011bkolikr\u00e1t p\u0159iraz\u00ed, aby tuhle slast prodlou\u017eil, a pak se odt\u00e1hne. Ot\u0159e si pusu a tro\u0161ku se ode m\u011b odt\u00e1hne. Z\u016fstanu tam jenom tak kle\u010det se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima. Nev\u00edm, co mu \u0159\u00edct nebo ud\u011blat. Mus\u00edm se psychicky p\u0159ipravit na to, co nadejde.<\/p>\n<\/div>\n
M\u00e1me to za sebou.<\/div>\n
„Asi m\u00e1m natr\u017een\u00fd koutek,“ pousm\u011bje se tro\u0161ku Bill. „Nemusel jsi tolik p\u0159ir\u00e1\u017eet.“<\/div>\n
„Sorry,“ \u0159eknu jen. Tak stra\u0161n\u011b se mu chci omluvit a obejmout ho, ale\u2026 „Lidsk\u00fd pudy.“ Za\u010dnu si natahovat boxerky i kalhoty. Chci odtud zmizet co nejrychleji, abych mu nemusel \u0159\u00edkat zbyte\u010dn\u011b v\u011bci, kter\u00e9 mu ubl\u00ed\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Jo,“ \u0161eptne a z\u016fstane na m\u011b koukat. „Ty u\u017e\u2026 jde\u0161?“ Nechci j\u00edt, chci tu z\u016fstat a oplatit ti to.<\/em><\/div>\n
„\u2026pro\u010d by ne?“ pozvednu obo\u010d\u00ed a vylezu z postele. Zapnu si p\u00e1sek a vezmu do ruky triko. Bill na m\u011b kouk\u00e1 naprosto zara\u017een\u011b. Ne, ne, ne. Sakra!<\/em><\/div>\n
„A to je\u2026 jako v\u0161echno, co mi \u0159ekne\u0161? Te\u010f prost\u011b odejde\u0161?“<\/div>\n
Beze slova si nat\u00e1hnu triko p\u0159es hlavu, p\u0159i\u010dem\u017e se p\u0159ipravuji na dal\u0161\u00ed r\u00e1nu. Vlastn\u011b \u010dek\u00e1m, \u017ee mi brzy jednu vraz\u00ed. Nedivil bych se mu. M\u00e1 na to pr\u00e1vo.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 jsem ti dal prachy u\u017e na za\u010d\u00e1tku,“ zatv\u00e1\u0159\u00edm se nech\u00e1pav\u011b. Jak j\u00e1 se za tohle nesn\u00e1\u0161\u00edm!<\/em><\/div>\n
„Ty sis m\u011b p\u0159i\u0161el jenom zaplatit, u\u017e\u00edt si a\u2026 jde\u0161?“ Co mu na to m\u00e1m \u0159\u00edct? M\u00e1m \u0159\u00edct, \u017ee ano, abych se rozbre\u010del? Nedok\u00e1\u017eu se mu ani pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. Nedok\u00e1\u017eu se na n\u011bj pod\u00edvat v\u016fbec. Nechci vid\u011bt, jak bre\u010d\u00ed. Nesm\u00edm to vid\u011bt. Beze slova pokr\u010d\u00edm rameny a oto\u010d\u00edm se k odchodu. Mus\u00edm ihned pry\u010d. Nechci mu je\u0161t\u011b v\u00edc ubl\u00ed\u017eit.<\/div>\n
„Ale\u2026 po\u010dkej,“ \u0159ekne a zvedne se z postele. „Jenom d\u011bvka, \u017ee?“<\/div>\n
Zastav\u00edm se s rukou na klice. Pevn\u011b stisknu o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka k sob\u011b, abych udr\u017eel slzy uvnit\u0159.<\/div>\n
„A co jin\u00fdho,“ \u0159eknu bez jak\u00e9hokoliv t\u00f3nu. Projdu dve\u0159mi a zav\u0159u za sebou.<\/p>\n<\/div>\n
Jakmile za sebou zav\u0159u dve\u0159e od pokoje, op\u0159u se o n\u011b a na tv\u00e1\u0159\u00edch uc\u00edt\u00edm mokr\u00e9 cesti\u010dky. Ihned si ot\u0159u slzy a jdu co nejrychleji pry\u010d. Nemus\u00edm za Robertem ani chodit. Vid\u011bl to na vlastn\u00ed o\u010di. Nesn\u00e1\u0161\u00edm se za tohle, ale mo\u017en\u00e1 mi jednoho dne Bill pod\u011bkuje. Projdu klubem a\u017e k baru a polo\u017e\u00edm Harrymu na pult svoji zbra\u0148. Nech\u00e1pav\u011b m\u011b pozoruje.<\/div>\n
„Co se d\u011bje? Pro\u010d mi to d\u00e1v\u00e1\u0161?“ pozvedne obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Abych si jednu nepro\u0161il hlavou. M\u011bj se,“ \u0159eknu jen. Vyjdu z klubu, nasednu do sv\u00e9 Audi a jedu n\u011bkam pry\u010d. P\u0159es slzy ani po\u0159\u00e1dn\u011b nevid\u00edm na cestu.<\/p>\n<\/div>\n
-FLASHBACK-<\/em><\/p>\n<\/div>\n
S cestovn\u00ed ta\u0161kou p\u0159es rameno za sebou zav\u0159u dve\u0159e od bytu. Rozsv\u00edt\u00edm, zuji se a hod\u00edm ta\u0161ku na zem. Jsem z toho letadla cel\u00fd rozl\u00e1man\u00fd. D\u00e1m si sprchu a p\u016fjdu sp\u00e1t.<\/em> Dojdu do ob\u00fdv\u00e1ku, rozsv\u00edt\u00edm a chci proj\u00edt do kuchyn\u011b. Najednou m\u011b ale zaujme silueta \u010dlov\u011bka. Zastav\u00edm a pohl\u00e9dnu na gau\u010d. Tam sed\u00ed\u2026 Robert! Jak se sem kurva dostal?! CO tu chce?!<\/em><\/div>\n
„\u010cau, Tome,“ usm\u011bje se a klidn\u011b poku\u0159uje doutn\u00edk. Nohu m\u00e1 p\u0159ehozenou p\u0159es nohu a o\u010dividn\u011b se dob\u0159e host\u00ed m\u00fdm v\u00ednem. Kret\u00e9n.<\/em><\/div>\n
„\u010cau,“ zavr\u010d\u00edm jen.<\/div>\n
„U\u017e ses mi rozhodl tykat napo\u0159\u00e1d?“ zept\u00e1 se pobaven\u011b. Jen pokr\u010d\u00edm rameny. O co mu kurva jde?<\/em> „Mn\u011b to nevad\u00ed. Alespo\u0148 vypad\u00e1me v\u00edc jako p\u0159\u00e1tel\u00e9.“<\/div>\n
„Hm\u2026“ \u0159eknu jen a zalo\u017e\u00edm si ruce na hrudi. V\u0161echna zdvo\u0159ilost \u0161la stranou od chv\u00edle, co jsem ho tu uvid\u011bl.<\/div>\n
„Sly\u0161el jsem, \u017ee jsi byl za rodinou v Americe. Pr\u00fd se chystaj\u00ed na Havaj, douf\u00e1m, \u017ee si to u\u017eij\u00ed,“ \u0159ekne zvl\u00e1\u0161tn\u00edm t\u00f3nem a naklon\u00ed hlavu ke stran\u011b. Jak to do h\u00e1je v\u0161echno v\u00ed? Jak v\u016fbec v\u011bd\u011bl, \u017ee p\u0159ijedu zrovna dnes a te\u010f? Pro\u010d tu je?<\/em> Nev\u00edm, co na to \u0159\u00edct, tak rad\u011bji ml\u010d\u00edm. Ten chlap m\u011b v\u00e1\u017en\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 sr\u00e1t, ale z\u00e1rove\u0148 d\u011bsit.<\/p>\n<\/div>\n
„Ten tv\u016fj pejsek tu bez tebe celou dobu k\u0148u\u010del, Tome,“ povzdechne. „Po\u0159\u00e1d se v\u0161ech ptal, kde jsi, jestli o tob\u011b n\u011bco nev\u00ed a zda-li jsi v po\u0159\u00e1dku. Nemohl jsi mu napsat alespo\u0148 n\u011bjak\u00fd vzkaz nebo mu zavolat? Bylo to v\u00e1\u017en\u011b otravn\u00e9,“ \u0159ekne naprosto znud\u011bn\u00fdm hlasem. Pes? Jak\u00fd pes?<\/em><\/div>\n
„\u2026Bill?“ za\u0161ept\u00e1m. Jen p\u0159ik\u00fdvne. „Je v po\u0159\u00e1dku?“ uji\u0161\u0165uji se.<\/div>\n
„To nev\u00edm. V\u010dera jsem ho vid\u011bl a byl cel\u00fd. Ale asi se mu po tob\u011b tuze st\u00fdsk\u00e1,“ zasm\u011bje se. Zd\u00e1 se, \u017ee se t\u00edm opravdu bav\u00ed. Hajzl. Jen p\u0159ik\u00fdvnu. V\u00edc mu k tomu nem\u00e1m co \u0159\u00edct. Z\u00edtra za Billem zajdu a v\u0161echno probereme. Opravdu mi chyb\u011bl a hodn\u011b jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel, kdy\u017e jsem byl za mo\u0159em.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi tady, Roberte?“ zept\u00e1m se se v\u0161\u00ed slu\u0161nost\u00ed, ale z\u00e1rove\u0148 mu d\u00e1m sv\u00fdm postojem najevo, \u017ee nen\u00ed zrovna v\u00edt\u00e1n. Jako na povel se zvedne a p\u0159ejde pomalu ke mn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Chci, abys to s Tr\u00fcmperem skon\u010dil,“ \u0159ekne pevn\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Co\u017ee? Pro\u010d? V\u017edy\u0165 je moje v\u011bc, s k\u00fdm se tah\u00e1m!“ zv\u00fd\u0161\u00edm nech\u00e1pav\u011b hlas.<\/div>\n
„Ale to m\u011b, mil\u00fd Tome, nezaj\u00edm\u00e1. Nezachr\u00e1nil jsem ti prdel jen tak pro nic za nic. Pat\u0159\u00ed\u0161 mn\u011b a on taky. Nedopust\u00edm, abys s n\u00edm n\u011bco m\u011bl. Ty m\u00e1\u0161 na n\u011bco mnohem lep\u0161\u00edho ne\u017e na tuhle oby\u010dejnou d\u011bvku,“ zad\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ty o Billovi v\u016fbec nic nev\u00ed\u0161. Ani nev\u00ed\u0161, pro\u010d za\u010dal d\u011blat tuhle pr\u00e1ci. Nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 d\u011bvka. On prost\u011b musel,“ zavr\u010d\u00edm. M\u00e1m chu\u0165 mu odervat hlavu od t\u011bla.<\/div>\n
„Mn\u011b ni\u010d\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh nezaj\u00edm\u00e1. Ani tv\u016fj, ani jeho. Skon\u010di to, nebo on i tvoje rodina ne\u0161\u0165astnou n\u00e1hodou p\u0159ijdou k \u00farazu! Z\u00edtra bude akce, tak p\u0159ij\u010f d\u0159\u00edv. Pot\u0159ebujeme probrat p\u00e1r v\u011bc\u00ed,“ p\u0159ik\u00e1\u017ee mi tvrd\u00fdm t\u00f3nem. Nadechnu se, ale utne m\u011b. „U\u017e ml\u010d. Nic m\u011b nezaj\u00edm\u00e1.“ S t\u00edm odejde z m\u00e9ho bytu. Zav\u0159u o\u010di a spadnu na pohovku.<\/p>\n<\/div>\n
-KONEC FLASHBACKU-<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Zato\u010d\u00edm do ulice m\u00e9ho bytu, a kdy\u017e dojedu k bar\u00e1ku, vypnu motor. Op\u0159u si hlavu o op\u011bradlo a zav\u0159u o\u010di. Necht\u011bl jsem mu ubl\u00ed\u017eit. Necht\u011bl jsem mu d\u011blat zbyte\u010dn\u00e9 nad\u011bje. Nemusel jsem mu \u0159\u00edkat to s t\u00edm, \u017ee se ke mn\u011b m\u016f\u017ee nast\u011bhovat. K\u00e9\u017e bych to tak mohl vr\u00e1tit. Rad\u011bji bych u\u017e nav\u017edycky z\u016fstal v Americe a nemusel bych d\u011blat tyhle sra\u010dky. Kdy\u017e se Robert chce mst\u00edt, um\u00ed b\u00fdt opravdu kreativn\u00ed. Kdy\u017e jsem Billovi \u0159ekl (musel) o tom, aby se ke mn\u011b nast\u011bhoval, pak ho vyu\u017eil k sexu a ode\u0161el, bude m\u011b akor\u00e1t nen\u00e1vid\u011bt je\u0161t\u011b v\u00edc. Robert v\u00ed, jak na to. To rozhodn\u011b. A taky v\u00ed, jak \u010dlov\u011bku ubl\u00ed\u017eit. Nesn\u00e1\u0161\u00edm ho. Nesn\u00e1\u0161\u00edm tenhle \u017eivot. Ka\u017ed\u00fd den si p\u0159eji, abych se probudil n\u011bkde jinde nebo abych se rad\u011bji u\u017e v\u016fbec nevzbudil. Bill byl to jedin\u00e9, pro co jsem znovu cht\u011bl \u017e\u00edt po\u010destn\u00fd \u017eivot. V\u017edy\u0165 on byl n\u011bkdo, kdo mi vr\u00e1til moji lidskost a j\u00e1 ho kv\u016fli t\u00e9hle hnusn\u00e9 pr\u00e1ci musel takhle zlomit. U\u017e ho nem\u016f\u017eu d\u00e1l chr\u00e1nit a br\u00e1nit p\u0159ed ostatn\u00edmi. K\u00e9\u017e by opravdu dal v\u00fdpov\u011b\u010f, jak jsem ho na za\u010d\u00e1tku \u017e\u00e1dal. To jedin\u00e9 jsem myslel v\u00e1\u017en\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Snad jednou dostanu mo\u017enost mu to vysv\u011btlit. Nepo\u010d\u00edt\u00e1m s t\u00edm, \u017ee se mnou je\u0161t\u011b bude tou dobou cht\u00edt b\u00fdt, ale mo\u017en\u00e1 mi alespo\u0148 odpust\u00ed. Hlavn\u00ed p\u0159ece je, \u017ee bude v po\u0159\u00e1dku a moje rodina taky.<\/div>\n
Nejhor\u0161\u00ed byly ty my\u0161lenky, kdy\u017e jsme se spolu l\u00edbali a on mi ho kou\u0159il. V tu chv\u00edli jsem byl opravdu n\u011bkdo jin\u00fd. Nebyl jsem schopn\u00fd p\u0159em\u00fd\u0161let rozumn\u011b. V jednu chv\u00edli m\u011b \u00fapln\u011b ovl\u00e1dnul n\u011bkdo jin\u00fd. Mo\u017en\u00e1 u\u017e v\u00e1\u017en\u011b nen\u00ed cesty zp\u011bt. Dob\u0159e, mo\u017en\u00e1 je tu p\u00e1r alternativ. Kdy\u017e jsem byl vzru\u0161en\u00fd, m\u00e1lokter\u00fd chlap se nechov\u00e1 jako prase. A j\u00e1 jsem zvykl\u00fd se k d\u011bvk\u00e1m chovat jako prase. Nikdy jsem nem\u011bl vztah a nebyl jsem k \u017e\u00e1dn\u00e9 z mnoha holek n\u011b\u017en\u00fd. Mo\u017en\u00e1 m\u011b to znovu ovl\u00e1dlo. Ale mo\u017en\u00e1 jsem prost\u011b jen monstrum a ani Bill u\u017e by mi nikdy nepomohl st\u00e1t se \u010dlov\u011bkem, jak\u00fdm jsem byl d\u0159\u00edv. V\u00e1\u017en\u011b nev\u00edm\u2026 U\u017e se v sob\u011b ztr\u00e1c\u00edm.<\/div>\n
Set\u0159u si dal\u0161\u00ed slzy, vystoup\u00edm z auta, a kdy\u017e se p\u0159esunu do bytu, vezmu si pr\u00e1\u0161ky a brzy usnu.<\/p>\n<\/div>\n
BILL<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Z\u016fstal jsem tam nehybn\u011b st\u00e1t u dve\u0159\u00ed a koukal se do pr\u00e1zdna. Po chvilce jsem sjel na zem a posadil se. Jak jen mohl?<\/em> Zakryl jsem si obli\u010dej dlan\u011bmi a rozbre\u010del se. P\u0159ipadal jsem si jako ta nejlacin\u011bj\u0161\u00ed d\u011bvka. A vlastn\u011b, pro\u010d ne. Tom si u\u017eil a j\u00e1 m\u00e1m pen\u00edze na stole. Nerozum\u00edm tomu. Skoro na\u0159\u00edkal, abych t\u00e9hle pr\u00e1ce nechal, abych \u0161el bydlet k n\u011bmu. Byl tak n\u011b\u017en\u00fd a jemn\u00fd. Jako by m\u011b m\u011bl r\u00e1d. A pak najednou\u2026 za\u010dal se ke mn\u011b chovat jako z\u00e1kazn\u00edk. Jako jeden z t\u011bch, kter\u00fd si vezme jen to, co si zaplatil, a pak m\u016f\u017ee s klidem odej\u00edt. A to ud\u011blal. Tolik to bolelo. Uvnit\u0159 m\u011b to sv\u00edralo. P\u0159ipadalo mi to, jako bych se m\u011bl za chv\u00edli udusit. Topil jsem se v tom. Nev\u011b\u0159il jsem tomu, co ud\u011blal. Pro\u010d to ud\u011blal. A hlavn\u011b asi nikdy neporozum\u00edm jeho n\u00e1hl\u00e9 zm\u011bn\u011b chov\u00e1n\u00ed. Kdy\u017e odch\u00e1zel, byl tak flegmatick\u00fd. Jako bych ho ani v nejmen\u0161\u00edm nezaj\u00edmal. Tohle nebyl m\u016fj Tom.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Klub byl po\u0159\u00e1d pln\u00fd. \u0160el jsem rovnou na bar. Nijak jsem se nesna\u017eil skr\u00fdvat svoje ubre\u010den\u00e9 o\u010di. Okam\u017eit\u011b a bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed jsem si zavolal k sob\u011b Harryho.<\/div>\n
„Jo, byl tady,“ odpov\u00ed mi, ani\u017e bych se na n\u011bco zeptal.<\/div>\n
„A co \u0159\u00edkal?“ odpov\u00edm mu dal\u0161\u00ed ot\u00e1zkou. Sice je mi to trapn\u00fd, \u017ee n\u00e1m tady Harry d\u011bl\u00e1 prost\u0159edn\u00edka, ale jinak to nejde.<\/div>\n
„Nechal mi tady svou zbra\u0148. Prej aby se nest\u0159elil,“ u\u0161kl\u00edbne se Harry. D\u011bl\u00e1 si ze m\u011b srandu? Co ten blbec hodl\u00e1 ud\u011blat?<\/em><\/div>\n
„A to je v\u0161e?“ zept\u00e1m se. Na to mi jenom k\u00fdvne. „Tak d\u00edky, Harry,“ pokus\u00edm se o \u00fasm\u011bv. Rad\u011bji se hned seberu a jdu do \u0161atny. Nezaj\u00edm\u00e1 m\u011b, \u017ee bych m\u011bl j\u00edt je\u0161t\u011b na podium a tancovat. Te\u010f je mi jedno tak\u0159ka v\u0161echno. P\u0159evl\u00e9knu se, sbal\u00edm si v\u011bci a jdu dom\u016f. Nejedu ani autobusem. Jdu pomalu, cour\u00e1m se. Kam tak\u00e9 sp\u011bchat, kdy\u017e m\u011b nikdo ne\u010dek\u00e1. Po\u0159\u00e1d se mi to hon\u00ed hlavou. Tohle nebyl Tom, kter\u00e9ho m\u00e1m tolik r\u00e1d. Na kter\u00e9m mi tolik z\u00e1le\u017e\u00ed. Vypadalo to, jako by se do n\u011bj b\u011bhem minuty p\u0159evt\u011blil n\u011bkdo jin\u00fd. P\u0159estal br\u00e1t tu hezkou chvilku jako d\u016fkaz toho, co k n\u011bmu c\u00edt\u00edm. Za\u010dal to br\u00e1t jako lacin\u00fd sex, kter\u00fd pro n\u011bj neznamen\u00e1 v\u016fbec nic.<\/em><\/p>\n

<\/div>\n

Byl jsem rozhodnut\u00fd. A i kdy\u017e mi Harry \u0159\u00edkal, a\u0165 to ned\u011bl\u00e1m, \u0161el jsem. Nic m\u011b tu nedr\u017eelo, u\u017e nic. Roze\u0161el jsem se p\u0159\u00edmo ke dve\u0159\u00edm kancel\u00e1\u0159e slavn\u00e9ho Roberta a zaklepal. Nebylo zrovna lehk\u00e9 se takhle rozhodnout. Nem\u011bl jsem zaji\u0161t\u011bnou jinou pr\u00e1ci. Netu\u0161il jsem, jestli m\u011b Robert pust\u00ed. A nav\u00edc jsem musel za\u010d\u00edt po\u010d\u00edtat s t\u00edm, \u017ee pokud m\u011b pust\u00ed, u\u017e Toma z\u0159ejm\u011b nikdy neuvid\u00edm.<\/em><\/div>\n
„D\u00e1le.“ Ve\u0161el jsem. Hned jsem za sebou zav\u0159el dve\u0159e a pod\u00edval se na n\u011bj. Byl oto\u010den\u00fd z\u00e1dy a poku\u0159oval sv\u016fj tlust\u00fd dlouh\u00fd doutn\u00edk.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den,“ \u0159eknu celkem klidn\u011b.<\/div>\n
„\u010cau, Bille,“ usm\u011bje se. „Pot\u0159ebuje\u0161 snad n\u011bco?“ Tak tady se mi n\u011bco nezd\u00e1. Na jeho vkus je a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mil\u00fd, zvl\u00e1\u0161\u0165 po tom incidentu.<\/div>\n
„Chci podat okam\u017eitou v\u00fdpov\u011b\u010f.“<\/div>\n
N\u011bjakou chv\u00edli na m\u011b z\u016fstane jen zara\u017een\u011b z\u00edrat, a\u017e vydechne. „Je mi l\u00edto, ale to nejde.“<\/div>\n
„Pro\u010d? M\u00e1m pr\u00e1vo odej\u00edt. Pokud jde o pr\u00e1ci, odpracuji si, co m\u00e1m a chci skon\u010dit.“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 t\u011b nechci pustit. D\u00edky tob\u011b m\u00e1me v\u00edc z\u00e1kazn\u00edk\u016f,“ pokr\u010d\u00ed rameny. To snad nemysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b. Kv\u016fli jeho v\u00fdd\u011blk\u016fm se tu snad budu tr\u00e1pit a\u017e do smrti? Ne!<\/div>\n
„Ale j\u00e1 chci podat okam\u017eitou v\u00fdpov\u011b\u010f. Nechci tu u\u017e pracovat. \u017d\u00e1d\u00e1m v\u00e1s o to.“ Po\u0159\u00e1d se tak pitom\u011b usm\u00edv\u00e1 a to\u010d\u00ed se na sv\u00e9m v\u00fdstavn\u00edm ko\u017een\u00e9m k\u0159esle. Vid\u00edm, jak se p\u0159em\u00e1h\u00e1, aby ne\u0159ekl n\u011bco, co z\u0159ejm\u011b \u0159\u00edct nechce. Kouk\u00e1m na n\u011bj a \u010dek\u00e1m. Nejrad\u0161i bych po n\u011bm sko\u010dil a ten doutn\u00edk mu nacpal t\u00edm \u017ehav\u00fdm do huby.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee?“<\/div>\n
„Kv\u016fli Tomovi, \u017ee?“ pozvedne v\u00fdsm\u011b\u0161n\u011b obo\u010d\u00ed. Tro\u0161ku se podiv\u00edm. Jak to, \u017ee v\u00ed o tom, co se stalo? Tom mu snad n\u011bco \u0159ekl? Vlastn\u011b od n\u011bj u\u017e nev\u00edm, co \u010dekat.<\/div>\n
„To je moje v\u011bc.“<\/div>\n
„Ale r\u00e1d bych v\u011bd\u011bl d\u016fvod, pro\u010d chce\u0161 d\u00e1t v\u00fdpov\u011b\u010f,“ pokr\u010d\u00ed znovu ledabyle rameny a za\u010dne vytahovat n\u011bjak\u00e9 pap\u00edry.<\/div>\n
„Osobn\u00ed d\u016fvod,“ \u0159eknu a zalo\u017e\u00edm si ruce na hrudi.<\/div>\n
„J\u00e1 ho chci v\u011bd\u011bt. Jako tv\u016fj zam\u011bstnavatel to mus\u00edm v\u011bd\u011bt, zda-li ti nebylo ubli\u017eov\u00e1no nebo tak podobn\u011b. Ale koneckonc\u016f\u2026 se\u0161 jen d\u011bvka, tak\u017ee to vlastn\u011b stejn\u011b nikdo ne\u0159e\u0161\u00ed. Fajn,“ pod\u00e1 mi pap\u00edry a propisku. Mus\u00edm se tro\u0161ku usm\u00e1t. Tohle nen\u00ed snad ani \u010dlov\u011bk. To je netvor.<\/em> Hned si ji od n\u011bj vezmu a podep\u00ed\u0161u to.<\/div>\n
„Tak\u017ee, kdy m\u016f\u017eu odej\u00edt?“<\/div>\n
„T\u0159eba hned. Pro\u010d t\u011b tu zbyte\u010dn\u011b dr\u017eet. Aspo\u0148 bude m\u00edt Tom kone\u010dn\u011b klid,“ \u0159ekne naprosto klidn\u011b a pap\u00edry si vezme.<\/div>\n
„S mou p\u0159\u00edtomnost\u00ed ho snad nem\u011bl?“ zept\u00e1m se je\u0161t\u011b a d\u00edv\u00e1m se na n\u011bj.<\/div>\n
„O\u010dividn\u011b ne,“ usm\u011bje se pot\u011b\u0161en\u011b. Jen k\u00fdvnu a rozejdu se ke dve\u0159\u00edm. Kdy\u017e u\u017e stoj\u00edm mezi futry, je\u0161t\u011b se ohl\u00e9dnu.<\/div>\n
„A abych nezapomn\u011bl\u2026 Hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed. Je mi v\u00e1s l\u00edto, moc l\u00edto, Roberte,“ \u0159eknu a rad\u011bji u\u017e odejdu.<\/p>\n<\/div>\n
Najednou c\u00edt\u00edm takov\u00fd pocit \u00falevy. Ale na druhou stranu se c\u00edt\u00edm provinile a t\u011b\u017ece. Jako by skon\u010dila dal\u0161\u00ed etapa m\u00e9ho \u017eivota, ve kter\u00e9 jsem poznal \u010dlov\u011bka, kter\u00fd mi a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159irostl k srdci. Nezn\u00e1m sice d\u016fvod toho, pro\u010d to ud\u011blal, ale i tak m\u011b to mrz\u00ed. Mo\u017en\u00e1 bych ho m\u011bl omluvit. Ale tohle p\u0159ehnal. A\u0165 jsem byl opravdu jen stript\u00e9r nebo ne, nem\u011bl se mnou takhle jednat.<\/p>\n<\/div>\n
Jakmile za sebou zav\u0159u dve\u0159e, jdu na konec chodby a zastav\u00edm se tam. P\u0159esn\u011b na m\u00edst\u011b, kde jsme se onen ve\u010der l\u00edbali. Najednou se mi to v\u0161echno zase vybavuje. Zase c\u00edt\u00edm jeho v\u016fni, jeho dech, teplo jeho t\u011bla. Ty jeho neposedn\u00e9 ruce a m\u011bkk\u00e9 rty. Zav\u0159u o\u010di. Cht\u011bl bych to tolik vr\u00e1tit zp\u011bt. Cht\u011bl bych dokonce vr\u00e1tit zp\u011bt i ten ve\u010der, kdy jsem ho poznal. Kdybych se tehdy k n\u011bmu u\u017e nevr\u00e1til, bylo by to asi v\u0161echno jinak. Ale j\u00e1 se vr\u00e1til. Tolik se mi l\u00edbil a vyza\u0159ovalo z n\u011bj n\u011bco, co m\u011blo sv\u00e9 kouzlo a j\u00e1 tomu nedok\u00e1zal odolat. Stejn\u011b tak jako jemu.<\/em> Po chv\u00edli c\u00edt\u00edm, jak mi po tv\u00e1\u0159\u00edch te\u010dou slzy. U\u017e zase. Netaj\u00edm se t\u00edm, \u017ee jsem celou noc nespal. Kdy\u017e se po chv\u00edli kone\u010dn\u011b uklidn\u00edm, prohr\u00e1bnu si vlasy, ot\u0159u o\u010di a rozhodnu se j\u00edt za Harrym. Rozejdu se na plac a m\u00ed\u0159\u00edm dozadu za Harrym.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u00e1m to za sebou,“ \u0159eknu Harrymu. Okam\u017eit\u011b se na m\u011b pod\u00edv\u00e1 a odlo\u017e\u00ed skleni\u010dku s ut\u011brkou.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b odch\u00e1z\u00ed\u0161?“ tro\u0161ku nakr\u010d\u00ed obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ano. Odch\u00e1z\u00edm a m\u011bl bych na tebe prosbu, posledn\u00ed, Harry,“ zachrapt\u00edm.<\/div>\n
„O co jde?“ hned si d\u00e1 Harry ruce v bok.<\/div>\n
„Pot\u0159ebuju, abys mu n\u011bco dal. Ale opravdu dal. \u0158ekni jen, \u017ee je to pro n\u011bj, ne\u0159\u00edkej od koho, pro\u010d, kdy jsem ti to dal. Nic mu ne\u0159\u00edkej, okay?“ \u0159eknu.<\/div>\n
„Okay, nen\u00ed probl\u00e9m,“ usm\u011bje se Harry mile. I kdy\u017e je to po\u0161uk, je to hodnej chlap a j\u00e1 si ho obl\u00edbil. V\u017edycky pomohl, kdy\u017e bylo n\u011bco pot\u0159eba.<\/div>\n
Vynd\u00e1m z ta\u0161ky \u010dist\u011b b\u00edlou ob\u00e1lku s n\u00e1pisem „Tom“, jej\u00ed\u017e obsah nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd. Uvnit\u0159 jsou pouze ty pen\u00edze, kter\u00e9 mi Tom dal a dopis. Jsou to dva dny, co jsem ho za\u010dal ps\u00e1t. Myslel jsem si, \u017ee ho ani nedop\u00ed\u0161u. Ne\u0161lo to, trhalo mi to srdce s ka\u017ed\u00fdm p\u0159ib\u00fdvaj\u00edc\u00edm slovem, ale musel jsem. Dopis Harrymu p\u0159ed\u00e1m. Jen se tro\u0161ku pousm\u011bji a nakonec Harryho obejmu.<\/div>\n
„R\u00e1d jsem t\u011b poznal. Jsi skv\u011bl\u00fd chlap, snad se je\u0161t\u011b n\u011bkdy uvid\u00edme, Harry,“ popl\u00e1c\u00e1m ho po ramen\u011b.<\/div>\n
„D\u00edky, Bille. Dr\u017e se,“ \u0159ekne. Kdy\u017e se od n\u011bj odt\u00e1hnu, lesknou se mu o\u010di. Chlap jako hora a on snad kv\u016fli mn\u011b bude bre\u010det. To snad ani nen\u00ed mo\u017en\u00e9.<\/em> Rad\u011bji se s n\u00edm rychle rozlou\u010d\u00edm a vyd\u00e1m se svou cestou. V\u0161echny v\u011bci jsem si u\u017e vzal. Nez\u016fstalo tu po mn\u011b nic. Snad jen ten dopis. Mo\u017en\u00e1 se sem n\u011bkdy p\u0159ijdu pod\u00edvat. Ale tady pro m\u011b v\u0161echno kon\u010d\u00ed\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Netrvalo to p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. Jen p\u00e1r dn\u016f. M\u011bl jsem celkem \u0161t\u011bst\u00ed. Zhruba po t\u00fddnu jsem si na\u0161el pr\u00e1ci. Na m\u016fj vkus byla a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dobr\u00e1. Sp\u00ed\u0161 jsem po\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee n\u011bkde budu um\u00fdvat z\u00e1chody nebo vyt\u00edrat chodby, ale nakonec jsem skon\u010dil v butiku jako prodava\u010d. Prod\u00e1vala se zde spousta v\u011bc\u00ed. Jak oble\u010den\u00ed, tak boty a dopl\u0148ky. Finan\u010dn\u011b to bylo v\u00fdborn\u00e9. Bylo to v centru, tak\u017ee jsem to nem\u011bl ani p\u0159\u00edli\u0161 daleko. Byl jsem spokojen\u00fd, ale nebyl den, ani\u017e bych si nevzpomn\u011bl na klub a hlavn\u011b na Toma. Co v\u016fbec d\u011bl\u00e1? \u010cetl ten dopis? Vzpomene si on v\u016fbec na m\u011b?<\/em><\/div>\n
M\u011bl jsem v hlav\u011b p\u0159\u00edli\u0161 ot\u00e1zek, ale m\u00e1lo odpov\u011bd\u00ed. Vrtalo mi to hlavou, nedok\u00e1zal jsem si \u0159\u00edct, \u017ee je konec. Snad jsem ani necht\u011bl. Po\u0159\u00e1d jsem ti\u0161e doufal, \u017ee se Tom objev\u00ed, v\u0161e si vysv\u011btl\u00edme a bude to dobr\u00e9. Ale to je jen sen. Mo\u017en\u00e1 je to takhle lep\u0161\u00ed. On m\u00e1 ode m\u011b p\u0159ece klid, jak \u0159ekl Robert.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Ty vole\u2026 Uh kurva\u2026 On m\u00e1 tak malou pusu. No\u2026 nebo sp\u00ed\u0161 j\u00e1 velk\u00fdho juniora. St\u00e1hne rty je\u0161t\u011b v\u00edc kolem m\u00e9ho penisu a sjede, co nejn\u00ed\u017ee m\u016f\u017ee. \u017daludem naraz\u00edm do zadn\u00ed st\u011bny jeho krku. V tu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[431],"tags":[],"class_list":["post-8433","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-who-am-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8433","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8433"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8433\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8433"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8433"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8433"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}