{"id":8454,"date":"2011-06-13T18:30:00","date_gmt":"2011-06-13T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8432"},"modified":"2011-06-13T18:30:00","modified_gmt":"2011-06-13T17:30:00","slug":"dance-to-destroy-you-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/06\/13\/dance-to-destroy-you-15\/","title":{"rendered":"Dance to destroy you 15."},"content":{"rendered":"
autor: Deni<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Bille? Kam to jdeme?“ zept\u00e1m se br\u00e1chy u\u017e asi po des\u00e1t\u00e9, a kdy\u017e p\u0159eb\u011bhneme p\u0159es ru\u0161nou ulici, op\u011bt se mi dostane stejn\u00e9 odpov\u011bdi. Jen zavrt\u00ed hlavou a ozn\u00e1m\u00ed mi, \u017ee a\u017e tam budeme, uvid\u00edm s\u00e1m. Jsem zv\u011bdav\u00fd. Cel\u00fd t\u00fdden s n\u00edm bylo k nevydr\u017een\u00ed, po\u0159\u00e1d pob\u00edhal sem a tam, nerv\u00f3zn\u011b p\u0159esed\u00e1val z m\u00edsta na m\u00edsto a nejednou se opa\u0159il kafem, kdy\u017e n\u00e1m ho r\u00e1no p\u0159ipravoval k sn\u00eddani. Docela jsem se o n\u011bj za\u010d\u00ednal b\u00e1t, a kdykoliv jsem se zeptal, jestli je v po\u0159\u00e1dku, odpov\u011bd\u011bl mi s provinil\u00fdm \u00fasm\u011bvem, \u017ee v naprost\u00e9m a a\u0165 se neboj\u00edm, \u017ee z toho budu m\u00edt vr\u00e1sky. Jeho posledn\u00ed v\u011bt\u011b jsem se v\u017edycky sm\u00e1l a to op\u011bt uvolnilo napjat\u011bj\u0161\u00ed atmosf\u00e9ru, kter\u00e1 se kolem n\u00e1s vzn\u00e1\u0161ela.<\/p>\n<\/div>\n
N\u011bco mi na jeho chov\u00e1n\u00ed prost\u011b ale nesed\u011blo. Cel\u00e9 uplynul\u00e9 t\u0159i t\u00fddny byl divn\u00fd, hrozn\u011b napjat\u00fd a atmosf\u00e9ra mezi n\u00e1mi byla tak hust\u00e1, \u017ee by se dala kr\u00e1jet. V\u00edm, \u017ee je to jen moje chyba, \u017ee jen j\u00e1 jsem odpov\u011bdn\u00fd za situaci, ve kter\u00e9 te\u010f jsme, ale Billovo chov\u00e1n\u00ed za celou tu dobu nebylo tak divn\u00e9, jako posledn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed.<\/div>\n
Chodil kolem m\u011b po \u0161pi\u010dk\u00e1ch, po\u0159\u00e1d pro m\u011b v\u0161echno d\u011blal, nosil mi sn\u00eddan\u011b do postele, kdy\u017e u m\u011b spal, ukl\u00edzel po sob\u011b, pr\u00fd aby mi u\u0161et\u0159il pr\u00e1ci, dokonce chodil i nakupovat a jednou pro m\u011b vypral. Byl jsem v tu chv\u00edli tak p\u0159ekvapen\u00fd a zasko\u010den\u00fd, \u017ee jsem se ani nemohl zlobit za vytopenou koupelnu.<\/p>\n<\/div>\n
Ale co bylo to nejdivn\u011bj\u0161\u00ed, byl fakt, \u017ee kdykoliv Bill mohl, posadil m\u011b p\u0159ed televizi a pou\u0161t\u011bl mi jeden tane\u010dn\u00ed film za druh\u00fdm od nejstar\u0161\u00edch po posledn\u00ed hity s t\u00edm, \u017ee bych m\u011bl op\u011bt za\u010d\u00edt tancovat a nezahazovat sv\u016fj talent. Nejednou jsme se kv\u016fli tomu poh\u00e1dali. Nev\u00edm, pro\u010d po\u0159\u00e1d nechce pochopit, \u017ee pro m\u011b nem\u00e1 tanec u\u017e d\u00e1l cenu. Bez konzervato\u0159e nem\u00e1m \u0161anci se pohnout kamkoliv d\u00e1l. Jen z konzervato\u0159e bych m\u011bl mo\u017enost z\u00edskat kontakty, dostat se do opravdov\u00e9ho sv\u011bta tance, na jevi\u0161t\u011b, kamkoliv. Ale te\u010f? Te\u010f u\u017e nem\u016f\u017eu nikam a skon\u010d\u00edm jen u v\u00fduky tance pro mal\u00e9 holky a jako v\u011b\u010dn\u00fd asistent u otce v pr\u00e1ci.<\/div>\n
„Billa, no t\u00e1\u00e1k,“ zak\u0148u\u010d\u00edm znovu, kdy\u017e m\u011b zat\u00e1hne za dal\u0161\u00ed roh. Pro\u010d jsme si aspo\u0148 nemohli vz\u00edt auto, u\u017e m\u011b bol\u00ed nohy.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
Kdy\u017e vyslov\u00edm jeho p\u0159ezd\u00edvku, kterou jsem za posledn\u00ed m\u011bs\u00edc nepou\u017eil ani jednou, br\u00e1\u0161ka se zastav\u00ed, oto\u010d\u00ed se na m\u011b a v\u011bnuje mi tak z\u00e1\u0159iv\u00fd \u00fasm\u011bv, \u017ee i slunce by se mohlo j\u00edt s hanbou schovat. Nepatrn\u011b se na n\u011bj pousm\u011bju a sklop\u00edm pohled.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak jsi mi ne\u0159ekl u\u017e-„<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ p\u0159eru\u0161\u00edm ho, „Omlouv\u00e1m se,“ dod\u00e1m a m\u00e1m chu\u0165 ho obejmout. Za cel\u00e9 t\u0159i t\u00fddny se mi tak odcizil, a p\u0159itom byl hned vedle m\u011b. Bylo pro m\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 ho odm\u00edtat, pos\u00edlat ho pry\u010d poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se ke mn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eil a cht\u011bl v\u00edc, ne\u017e jen bratrsk\u00e9 objet\u00ed. Uvnit\u0159 jsem \u0161\u00edlel, k\u0159i\u010del a kopal, ale navenek jsem si zachov\u00e1val masku naprost\u00e9 nep\u0159\u00edstupnosti a sv\u00e9 slab\u0161\u00ed zamilovan\u00e9 j\u00e1 jsem zatla\u010dil do kouta. Nesm\u011bl jsem podlehnout.<\/p>\n<\/div>\n
Miluju ho. Miluju ho tak, jako ho nikdy nikdo milovat nebude, a sobecky si p\u0159eju, aby ani nikoho nepotkal, ale z\u00e1rove\u0148 na druhou stranu v\u00edm, \u017ee to nen\u00ed mo\u017en\u00e9. A\u017e mu dojde, \u017ee nechci polevit, p\u016fjde a najde si jin\u00e9ho. N\u011bkoho, kdo s n\u00edm bude cht\u00edt b\u00fdt p\u0159es v\u0161echny z\u00e1brany a koho bude m\u00edt Bill opravdu r\u00e1d. Nen\u00e1vid\u00edm se za to, \u017ee ho odm\u00edt\u00e1m. Jak dlouho jsem snil o tom, \u017ee Bill bude m\u016fj? \u017de ho budu sm\u011bt pol\u00edbit, dr\u017eet v objet\u00ed? A kdy\u017e jsem tu mo\u017enost dostal, i kdy\u017e dodnes po\u0159\u00e1dn\u011b nech\u00e1pu, jak do\u0161lo k tomu, \u017ee i Bill c\u00edt\u00ed to sam\u00e9, co j\u00e1, tak ho odm\u00edt\u00e1m a oh\u00e1n\u00edm se mor\u00e1ln\u00edmi z\u00e1sadami. Jsem prost\u011b a jednodu\u0161e psychopat, du\u0161evn\u011b nevyv\u00e1\u017een\u00fd jedinec, kter\u00fd u\u017e by se m\u011bl rozhodnout, co vlastn\u011b chce, a jestli jsou pro n\u011bj v \u017eivot\u011b d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed mor\u00e1ln\u00ed z\u00e1sady nebo l\u00e1ska k dvoj\u010deti.<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi,“ za\u010dne Bill a p\u0159istoup\u00ed ke mn\u011b o krok bl\u00ed\u017e. V\u00edm, co te\u010f bude n\u00e1sledovat. Op\u011bt m\u011b pohlad\u00ed po tv\u00e1\u0159i a sv\u00fdm pohledem se m\u011b bude sna\u017eit p\u0159esv\u011bd\u010dit o opaku m\u00e9ho rozhodnut\u00ed utr\u00e1pit se k smrti l\u00e1skou k \u010dlov\u011bku, kter\u00e9ho nem\u016f\u017eu m\u00edt. A kdy\u017e nezabere o\u010dn\u00ed p\u0159emlouv\u00e1n\u00ed, pust\u00ed se do toho slovn\u00edho. Nev\u00edm, kolik ve mn\u011b je\u0161t\u011b zb\u00fdv\u00e1 sil k odporu. Na jednu stranu si opravdu p\u0159eju, aby u\u017e to vzdal, aby na sv\u00e9 city ke mn\u011b zapomn\u011bl. Kdy\u017e se u n\u011bj objevily tak n\u00e1hle, zase by mohly odezn\u00edt. T\u0159eba je to jen poblouzn\u011bn\u00ed, n\u00e1hl\u00fd p\u0159\u00edval cit\u016f pot\u00e9, co m\u011b z\u00edskal zp\u011bt do sv\u00e9ho \u017eivota. Bylo by to pro n\u00e1s snaz\u0161\u00ed, fungovat jako brat\u0159i. Bolelo by m\u011b, d\u00edvat se na n\u011bj po boku n\u011bkoho jin\u00e9ho, ale v\u011bd\u011bl bych, \u017ee je \u0161\u0165astn\u00fd, a to je v\u0161echno, co pot\u0159ebuju. Se mnou by nikdy nemohl b\u00fdt doopravdy \u0161\u0165astn\u00fd. A\u017e p\u0159\u00edli\u0161 se boj\u00edm sv\u00e9ho okol\u00ed, potrest\u00e1n\u00ed za zak\u00e1zanou l\u00e1sku. Se mnou by \u0161\u0165astn\u00fd nebyl, a to mi trh\u00e1 srdce.<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159ekvap\u00ed m\u011b, kdy\u017e m\u011b zlehka pohlad\u00ed po tv\u00e1\u0159i, v\u011bnuje mi jemn\u00fd \u00fasm\u011bv a jen zlehka se ot\u0159e rty o ty m\u00e9. Srdce se mi rozbu\u0161\u00ed jako zvon, zalije m\u011b ledov\u00fd pot a hrdlo se mi sv\u00edr\u00e1 tak, \u017ee se st\u011b\u017e\u00ed nadechnu. M\u00edt ho takhle bl\u00edzko, je pro m\u011b trestem. Boj\u00edm se, \u017ee pokud nep\u0159estane, bude st\u00e1le t\u011b\u017e\u0161\u00ed ho odm\u00edtat, a a\u017e mu jednou podlehnu, v\u0161echno p\u016fjde do h\u00e1je. N\u011bkdo n\u00e1s odhal\u00ed a vezmou mi ho. Nesnesl bych \u017eivot bez Billa. To a\u0165 m\u011b rad\u0161i op\u011bt nen\u00e1vid\u00ed, prsk\u00e1 na m\u011b jednu nad\u00e1vku za druhou, ne\u017e aby m\u011b od n\u011bj odlou\u010dili a j\u00e1 u\u017e nem\u011bl mo\u017enost jej nikdy vid\u011bt. Nep\u0159e\u017eil bych to.<\/p>\n<\/div>\n
Nev\u011b\u0159il bych, \u017ee l\u00e1ska m\u016f\u017ee bolet je\u0161t\u011b v\u00edc, kdy\u017e se dozv\u00edte, \u017ee v\u00e1mi milovan\u00fd \u010dlov\u011bk va\u0161e city op\u011btuje, a vy jej p\u0159esto nem\u016f\u017eete m\u00edt.<\/p>\n<\/div>\n
„P\u0161\u0161t, Tomi, je to v po\u0159\u00e1dku,“ \u0161ept\u00e1 mi Bill do ucha a najednou se ocitnu v jeho pevn\u00e9m objet\u00ed. Ani jsem si nev\u0161iml, kdy jsem za\u010dal hlasit\u011b vzlykat. To odm\u00edt\u00e1n\u00ed, ta l\u00e1ska, tak stra\u0161n\u011b to bol\u00ed. U\u017e ani s\u00e1m nev\u00edm, co chci.<\/div>\n
Nech\u00e1v\u00e1m se od n\u011bj obj\u00edmat a jen si u\u017e\u00edv\u00e1m jeho bl\u00edzkosti. Boj\u00edm se, \u017ee pokud na m\u011b te\u010f zatla\u010d\u00ed, podlehnu mu, u\u017e se mu nedok\u00e1\u017eu br\u00e1nit a odm\u00edtat jej. Ubli\u017euje mu to, v\u017edycky mu m\u016f\u017eu vid\u011bt v o\u010d\u00edch to, jak mu ubli\u017euji, a to ubli\u017euje mn\u011b. S\u00e1m bych dok\u00e1zal trp\u011bt sebev\u00edc, ale pokud jde o Billovu bolest, jsem naprost\u00fd slaboch. Moje bolest je dobrovoln\u00e1, jeho je pro m\u011b t\u00fdr\u00e1n\u00edm. Kdybych jen tak dok\u00e1zal p\u0159im\u011bt s\u00e1m sebe, abych u\u017e ho netr\u00e1pil, v\u00edc mu neubli\u017eoval.<\/p>\n<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 se tomu br\u00e1nit,“ \u0161ept\u00e1 mi do ucha tich\u00fdm hlasem. „P\u0159esta\u0148 to v sob\u011b potla\u010dovat. Chce\u0161 to, v\u00edm, \u017ee to chce\u0161. Chce\u0161 b\u00fdt se mnou, chce\u0161 m\u011b obj\u00edmat a l\u00edbat. Chce\u0161 se m\u011b dot\u00fdkat, stejn\u011b tak jako chce\u0161, abych se j\u00e1 dot\u00fdkal tebe. Chce\u0161 b\u00fdt se mnou! Tak u\u017e se tomu nebra\u0148. Ka\u0161li na ostatn\u00ed kolem sebe, tohle je jen o n\u00e1s. Jen my dva, ty a j\u00e1, Tome. Nikdo jin\u00fd o n\u00e1s nemus\u00ed v\u011bd\u011bt, ale pros\u00edm, proboha t\u011b pros\u00edm, nenech pok\u0159ivenou mor\u00e1lku dne\u0161n\u00ed spole\u010dnosti rozhodovat o tom, jestli spolu sm\u00edme b\u00fdt nebo ne.“<\/p>\n<\/div>\n
Jakmile dozn\u00ed jeho posledn\u00ed slova, na rtech uc\u00edt\u00edm ty jeho. Nehty mi zar\u00fdv\u00e1 do tv\u00e1\u0159\u00ed, jak k\u0159e\u010dovit\u011b dr\u017e\u00ed mou hlavu v dlan\u00edch, zat\u00edmco drav\u011b propl\u00e9t\u00e1 jazyk s t\u00edm m\u00fdm. U\u017e se mu nem\u016f\u017eu br\u00e1nit, nem\u016f\u017eu a nechci. A\u0165 t\u00e1hne mor\u00e1lka do h\u00e1je, a\u0165 t\u0159eba sho\u0159\u00edm v pekle, ale nem\u016f\u017eu ho odm\u00edtat, kdy\u017e m\u011b l\u00edb\u00e1 s takovou vervou a nasazen\u00edm jako pr\u00e1v\u011b te\u010f. S takovou l\u00e1skou.<\/p>\n<\/div>\n
S\u00e1m ho obejmu kolem pasu a p\u0159itisknu si ho t\u011bsn\u011b na sebe. Je mi jedno, \u017ee jsme na ve\u0159ejn\u00e9m m\u00edst\u011b, \u017ee n\u00e1s spolu n\u011bkdo m\u016f\u017ee vid\u011bt. Odm\u00edtal jsem ho tak dlouho, a je\u0161t\u011b d\u00fdl jsem po n\u011bm tou\u017eil, tak a\u0165 se jdou v\u0161ichni t\u0159eba vycpat, nikdo nev\u00ed, \u017ee tady pr\u00e1v\u011b te\u010f jako o \u017eivot l\u00edb\u00e1m vlastn\u00ed dvoj\u010de. Nikdo, jen my dva, a n\u00e1m u\u017e je to jedno. Mn\u011b je to jedno.<\/p>\n<\/div>\n
„Whoa,“ vydechne Bill, kdy\u017e ho siln\u011b p\u0159itisknu ke zdi star\u00e9 budovy a jen na posledn\u00ed chv\u00edli mu podlo\u017e\u00edm hlavu rukou, aby se do n\u00ed neuhodil. Nijak nereaguji, jen ho znovu za\u010dnu l\u00edbat. Je ve mn\u011b tolik nevybit\u00fdch cit\u016f, tolik emoc\u00ed, mus\u00edm je ze sebe n\u011bjak dostat ven a jak l\u00e9pe je ventilovat ne\u017e polibky v\u011bnovan\u00fdmi tomu, kdo ve mn\u011b celou tuhle citovou bou\u0159i rozpoutal?<\/div>\n
P\u0159ipad\u00e1 mi, jako bych to ani nebyl j\u00e1, kdo tady tiskne Billa ke zdi a rukama bloud\u00ed v\u0161ude po jeho t\u011ble. Jako bych to nebyl j\u00e1, kdo v dlani stisk\u00e1v\u00e1 jeho stehno a sna\u017e\u00ed se ho k sob\u011b p\u0159itisknout, co nejbl\u00ed\u017ee to jen jde. Je to, jako by nade mnou p\u0159evzalo moc m\u00e9 odte\u010f siln\u011bj\u0161\u00ed, n\u00e1ru\u017eiv\u011bj\u0161\u00ed j\u00e1, kter\u00e9 kone\u010dn\u011b vyhr\u00e1lo bitvu o m\u00e9 podv\u011bdom\u00ed a mor\u00e1ln\u00ed sm\u00fd\u0161len\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Spokojen\u011b zavzdych\u00e1m, kdy\u017e Bill vyd\u00e1 neidentifikovateln\u00fd zvuk ve chv\u00edli, kdy si omot\u00e1m jeho nohu kolem t\u011bch sv\u00fdch, a siln\u011b se na n\u011bj p\u0159itisknu. Nevn\u00edm\u00e1m realitu, nevn\u00edm\u00e1m sv\u011bt kolem n\u00e1s. Vn\u00edm\u00e1m jen Billa. Zb\u011bsil\u00fd tlukot jeho srdce, hork\u00fd dech, kter\u00fd mi nosem vydechuje do tv\u00e1\u0159e, tich\u00e9 k\u0148our\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se mu dere z hrdla pod n\u00e1porem na\u0161ich polibk\u016f. V \u017eivot\u011b jsem nikoho nepol\u00edbil tak, jako pr\u00e1v\u011b te\u010f jeho, a v\u00edm, \u017ee u\u017e ani nikoho takhle l\u00edbat nechci. Nikdo nen\u00ed jako on\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi,“ zasm\u011bje se ti\u0161e Bill, kdy\u017e ho pol\u00edb\u00edm pod uchem, kam jsem se p\u0159esunul od jeho rt\u016f, abychom mohli nabrat do plic trochu \u010derstv\u00e9ho vzduchu. Nehty mi zar\u00fdv\u00e1 do ramen a s\u00e1m se proh\u00fdb\u00e1 proti mn\u011b. Nikdy jsem nikoho necht\u011bl tak moc, jako chci jeho v tomhle okam\u017eiku. Chci z n\u011bj v\u0161echno. V\u0161echno, co mi m\u016f\u017ee a chce d\u00e1t. „Tomi, po\u010dkej,“ za\u010dne slab\u011b protestovat, kdy\u017e se op\u011bt chyst\u00e1m vrhnout na jeho rty.<\/p>\n<\/div>\n
Je t\u011b\u017ek\u00e9 p\u0159estat, zastavit se te\u010f, kdy\u017e jsem v sob\u011b kone\u010dn\u011b zboural ve\u0161ker\u00e9 z\u00e1brany, ale ud\u011bl\u00e1m to, u\u017e jen proto, \u017ee to po mn\u011b chce on. „Co?“ vydechnu ud\u00fdchan\u011b a pohledem hypnotizuji jeho od polibk\u016f natekl\u00e9 rty. Ty kr\u00e1sn\u011b nar\u016f\u017eov\u011bl\u00e9 rty, kter\u00e9 maj\u00ed kolem sebe jemn\u011b rozmazan\u00fd lesk na rty a pr\u00e1v\u011b se zvlnily do toho nejp\u0159ita\u017eliv\u011bj\u0161\u00edho a nejkouzeln\u011bj\u0161\u00edho \u00fasm\u011bvu, jak\u00fd n\u011bkdo m\u016f\u017ee m\u00edt.<\/p>\n<\/div>\n
„Te\u010f ne, tady ne,“ \u0161ept\u00e1 Bill a jeho prsty m\u011b hlad\u00ed po ramenech v m\u00edstech, kam se je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed zar\u00fdvaly jeho nehty. „Mus\u00edme j\u00edt, tohle si nech na doma,“ dod\u00e1 ti\u0161e, tajemn\u011b, provokativn\u011b, a je\u0161t\u011b jednou zlehka jazykem p\u0159ejede po m\u00fdch rtech. Kdyby to bylo na mn\u011b, okam\u017eit\u011b bych se oto\u010dil a zam\u00ed\u0159il s n\u00edm dom\u016f, ale kdy\u017e to navrhnu nahlas, Bill se jen zasm\u011bje a ozn\u00e1m\u00ed mi, \u017ee to se mi nepovoluje. Hran\u011b zak\u0148u\u010d\u00edm, ale kdy\u017e m\u011b chytne za ruku a proplete se mnou prsty, op\u011btuji mu \u00fasm\u011bv, kter\u00fd mi v\u011bnuje. S n\u00edm bych \u0161el naprosto kamkoliv, na konec sv\u011bta nebo do samotn\u00e9ho pekla, hlavn\u011b, \u017ee bych byl s n\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
———-<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/div>\n
„Billa?“ S \u00fasm\u011bvem vyzvu Toma, aby pokra\u010doval, kdy\u017e mi v\u011bnuje zmaten\u00fd pohled ve chv\u00edli, kdy vstoup\u00edme do star\u00e9ho skladi\u0161t\u011b, kter\u00e9 je naprosto nevyu\u017eit\u00e9 a pro tuto chv\u00edli na\u0161e. „Co tady v\u0161ichni d\u011blaj\u00ed?“ zept\u00e1 se a rukou zam\u00e1v\u00e1 p\u0159ed sebe, kde stoj\u00ed parti\u010dka lid\u00ed v tane\u010dn\u00edm oble\u010den\u00ed. Z\u00e1\u0159iv\u011b se usm\u011bju a oto\u010d\u00edm se na n\u011bj.<\/p>\n<\/div>\n
„Jsou tady proto, aby ti pomohli.“<\/p>\n<\/div>\n
„Pomohli?“ Tom nech\u00e1pav\u011b pozvedne obo\u010d\u00ed. V tu chv\u00edli je tak neskute\u010dn\u011b roztomil\u00fd! M\u00e1m chu\u0165 vrhnout se mu kolem krku a zopakovat si malou \u017ehavou sc\u00e9nku z parkovi\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r minutami, kterou mi rozt\u0159\u00e1sl kolena tak, \u017ee neb\u00fdt jeho pevn\u00fdch pa\u017e\u00ed, kter\u00fdmi m\u011b p\u0159idr\u017eoval proti zdi, nejsp\u00ed\u0161 bych se ve vzp\u0159\u00edmen\u00e9 poloze neudr\u017eel.<\/div>\n
Kdy\u017e mu za\u010daly t\u00e9ct po tv\u00e1\u0159\u00edch slzy a ze rt\u016f se mu vydral prvn\u00ed vzlyk, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee ho jeho vlastn\u00ed vnit\u0159n\u00ed bitva por\u00e1\u017e\u00ed. Bylo mi v tu chv\u00edli naprosto p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b, musel jsem ho obejmout, c\u00edtit jej u sebe, n\u011bjak ho uklidnit. Nev\u00edm, jestli to m\u011bla za n\u00e1sledek slova, kter\u00e1 jsem Tomovi \u0159ekl, ale kdy\u017e jsem ho poprv\u00e9 pol\u00edbil, byl jsem p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee mi polibky za\u010dal opl\u00e1cet. Hrozn\u011b jsem se b\u00e1l, \u017ee m\u011b odm\u00edtne, op\u011bt m\u011b odstr\u010d\u00ed a za\u010dne se svou p\u0159edn\u00e1\u0161kou, ale nestalo se tak a m\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed bylo o to v\u011bt\u0161\u00ed, kdy\u017e m\u011b po chv\u00edli p\u0159itiskl ke zdi tak prudce, a\u017e jsem chv\u00edli lapal po dechu. V ten moment jsem netu\u0161il, co se to d\u011bje, je\u0161t\u011b jsem nev\u011bd\u011bl, \u017ee Tom sv\u016fj vnit\u0159n\u00ed boj kone\u010dn\u011b vzdal a vyhr\u00e1ly jeho city ke mn\u011b. Ale i p\u0159esto jsem mu se stejnou razanc\u00ed opl\u00e1cel ka\u017edi\u010dk\u00fd polibek, dotek, kter\u00fd mi v\u011bnoval. \u0160\u00edlel jsem z n\u011bj!<\/p>\n<\/div>\n
\u0160\u00edl\u00edm z n\u011bj pr\u00e1v\u011b te\u010f, kdy nech\u00e1pav\u011b sleduje partu m\u00fdch i sv\u00fdch p\u0159\u00e1tel, kte\u0159\u00ed se na n\u011bj usm\u00edvaj\u00ed jako slun\u00ed\u010dka a jeden p\u0159es druh\u00e9ho mu gratuluj\u00ed k rozhodnut\u00ed, o kter\u00e9m Tom nem\u00e1 tu\u0161en\u00ed, \u017ee jsem provedl za n\u011bj.<\/p>\n<\/div>\n
„O \u010dem to mluv\u00ed, Bille?“ zept\u00e1 se m\u011b Tom op\u011bt zmaten\u011b, a tentokr\u00e1t se na m\u011b zad\u00edvaj\u00ed v\u0161ichni. Ne, opravdu jsem mu o tom je\u0161t\u011b ne\u0159ekl, ale te\u010f je asi ten spr\u00e1vn\u00fd \u010das, j\u00edt s pravdou ven.<\/p>\n<\/div>\n
„Dozv\u011bd\u011bl jsem se o mo\u017enosti, jak t\u011b dostat na Akademii,“ za\u010dnu a kdy\u017e Tom p\u0159ik\u00fdvne, \u017ee m\u016f\u017eu pokra\u010dovat, vrhnu se do vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed v\u0161eho od okam\u017eiku, kdy za mnou p\u0159ibli\u017en\u011b p\u0159ed t\u00fddnem a p\u016fl p\u0159i\u0161el Mike s ozn\u00e1men\u00edm, \u017ee se dozv\u011bd\u011bl o je\u0161t\u011b jednom voln\u00e9m m\u00edst\u011b na Akademii. Uvolnilo se po holce, kter\u00e1 si kr\u00e1tce po p\u0159ij\u00edma\u010dk\u00e1ch zlomila nohu tak o\u0161kliv\u011b, \u017ee u\u017e se v \u017eivot\u011b na tane\u010dn\u00ed parkety nepostav\u00ed. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee bych v tu chv\u00edli m\u011bl souc\u00edtit s n\u00ed, ale nedok\u00e1zal jsem myslet na nic jin\u00e9ho, ne\u017e \u017ee to voln\u00e9 m\u00edsto mus\u00ed b\u00fdt Tomovo. Je jasn\u00e9, \u017ee Akademie uspo\u0159\u00e1d\u00e1 dal\u0161\u00ed kolo p\u0159ij\u00edmac\u00edch zkou\u0161ek pro ty, kter\u00e9 od \u00fasp\u011bchu v prvn\u00edm kole d\u011blily jen kr\u016f\u010dky, ale nemohl jsem dopustit, aby m\u011bl Tom dal\u0161\u00ed soupe\u0159e. Nebylo to f\u00e9r, ale cht\u011bl jsem za ka\u017edou cenu ud\u011blat n\u011bco speci\u00e1ln\u00edho, zvl\u00e1\u0161tn\u00edho a origin\u00e1ln\u00edho, aby u\u017e o nikom jin\u00e9m ani neuva\u017eovali. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee toho s\u00e1m nikdy nedoc\u00edl\u00edm, proto jsem nakonec Mikovi \u0159ekl v\u0161echno o sv\u00e9 minulosti s Tomem, i o tom, co jsem ud\u011blal p\u0159i zkou\u0161k\u00e1ch. Vyslechl jsem si sice, jakej jsem debil a \u017ee tohle by ne\u010dekal ani ode m\u011b, ale nakonec jsme p\u0159i\u0161li s n\u00e1padem, \u017ee pokud se\u017eeneme dostatek lid\u00ed a uspo\u0159\u00e1d\u00e1me tane\u010dn\u00ed vystoupen\u00ed, na kter\u00e9 n\u011bjak dostaneme hlavn\u00edho tane\u010dn\u00edho lektora, Tom na svou vysn\u011bnou \u0161kolu p\u016fjde. O mo\u017enosti ne\u00fasp\u011bchu jsme ani neuva\u017eovali.<\/p>\n<\/div>\n
Jeliko\u017e lidi z m\u00e9 crew Tomovi n\u011bco dlu\u017eili, bez dlouh\u00e9ho dohadov\u00e1n\u00ed k\u00fdvli a rozhodli se mu pomoct. Kdy\u017e jsem pak mluvil s Amy, souhlasila, \u017ee ona a ostatn\u00ed Tomovi p\u0159\u00e1tel\u00e9 mu tak\u00e9 pomohou. Jen matn\u011b jsem v\u011bd\u011bl o jeho snu tan\u010dit ve velk\u00e9 tane\u010dn\u00ed skupin\u011b, b\u00fdt tam hlavn\u00edm tane\u010dn\u00edkem a m\u00edt kolem sebe bandu lid\u00ed. Amy mi dopodrobna objasnila Tom\u016fv sen, kter\u00fd mi m\u00e9 dvoj\u010de jen zb\u011b\u017en\u011b nast\u00ednilo, a spole\u010dn\u00fdmi silami jsme dali v\u0161echny dohromady. Mysl\u00edm, \u017ee br\u00e1\u0161ku by nikdy nenapadlo, kolik lid\u00ed se za n\u011bj postav\u00ed a bude ochotno mu pomoct doc\u00edlit vysn\u011bn\u00e9ho.<\/p>\n<\/div>\n
„No, a proto vlastn\u011b jsme tady,“ podrbu se nerv\u00f3zn\u011b za uchem. „Abychom spole\u010dn\u011b tr\u00e9novali a dostali t\u011b tam, kam pat\u0159\u00ed\u0161. Pokud jsi teda pro?“ zakon\u010d\u00edm sv\u016fj dlouh\u00fd monolog, kter\u00fd si nikdo netroufnul p\u0159eru\u0161it ot\u00e1zkou, a v\u011bnuju Tomovi nejist\u00fd, plach\u00fd \u00fasm\u011bv. Douf\u00e1m jen, \u017ee se nebude zlobit. \u017de bude souhlasit. Nechci odm\u00edtnout p\u0159\u00edle\u017eitost na tuhle \u0161kolu j\u00edt, kdy\u017e u\u017e jsem se tam jednou dostal, ale ani tam nechci j\u00edt bez Toma. Kdy\u017e u\u017e nic jin\u00e9ho, pat\u0159\u00edme tam spolu, bok po boku.<\/p>\n<\/div>\n
Tom chv\u00edli t\u011bk\u00e1 pohledem mezi mnou a partou lid\u00ed p\u0159ed n\u00e1mi, a nakonec si m\u011b za ruku p\u0159it\u00e1hne k sob\u011b a pevn\u011b m\u011b obejme. Boj\u00edm se reagovat, nechci ud\u011blat nic podez\u0159el\u00e9ho, ale u\u017e jen to, kdybych mu objet\u00ed neop\u011btoval, by podez\u0159el\u00e9 bylo. Nakonec mu s \u00fasm\u011bvem od ucha k uchu omot\u00e1m ruce kolem krku a jemn\u011b mu zav\u00fdsknu do ucha, kdy\u017e m\u011b stiskne v n\u00e1ru\u010d\u00ed siln\u011bji.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ za\u0161ept\u00e1 mi ti\u0161e do ucha a poodt\u00e1hne se ode m\u011b. Krati\u010dk\u00fd okam\u017eik se mi d\u00edv\u00e1 do o\u010d\u00ed a j\u00e1 v jeho pohledu m\u016f\u017eu vid\u011bt tolik l\u00e1sky, kolik jsem tam v \u017eivot\u011b nevid\u011bl, tolik d\u00edk\u016f a vd\u011b\u010dnosti, kolik si v\u016fbec ani nezaslou\u017e\u00edm. Kr\u00e1tce p\u0159ik\u00fdvne a vz\u00e1p\u011bt\u00ed na to se oto\u010d\u00ed a s \u00fasm\u011bvem se vrhne mezi ostatn\u00ed, rovn\u011b\u017e jim pod\u011bkovat. Stoj\u00edm opod\u00e1l a jen ho pozoruju, jak se \u0161\u0165astn\u011b se v\u0161emi bav\u00ed, jak se domlouv\u00e1 na tom, co a jak by mohlo b\u00fdt, a v\u00edm, \u017ee nem\u016f\u017eu b\u00fdt \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e kdy\u017e vid\u00edm \u0161\u0165astn\u00e9 m\u00e9 dvoj\u010de.<\/p>\n<\/div>\n
Nikdy by m\u011b nenapadlo, \u017ee abych se c\u00edtil opravdu \u0161\u0165astn\u00fdm, budu pot\u0159ebovat pr\u00e1v\u011b toho, o n\u011bm\u017e jsem se cel\u00e1 l\u00e9ta myln\u011b domn\u00edval, \u017ee mi po \u0161t\u011bst\u00ed \u0161lape.<\/p>\n<\/div>\n
„Kone\u010dn\u011b si pro n\u011bj taky ud\u011blal n\u011bco dobr\u00fdho,“ ozve se mi za z\u00e1dy. Kdy\u017e se oto\u010d\u00edm, v\u0161imnu si zelen\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 pat\u0159\u00ed k Amy. Zamra\u010d\u00edm se, Tom j\u00ed o n\u00e1s musel \u0159\u00edct opravdu hodn\u011b. P\u0159ik\u00fdvnu a t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159ekvapen\u00edm otev\u0159u pusu doko\u0159\u00e1n, kdy\u017e se na m\u011b usm\u011bje. „Tak to hlavn\u011b zase n\u011b\u010d\u00edm nepokaz. M\u00e1 t\u011b r\u00e1d, tak mu dej spr\u00e1vn\u00fd d\u016fvod pro jeho nepochopitelnou l\u00e1sku,“ dod\u00e1 je\u0161t\u011b s mrknut\u00edm a pak se odejde p\u0159ipojit k ostatn\u00edm. Jen za n\u00ed nech\u00e1pav\u011b hled\u00edm, ale nakonec vzd\u00e1m ve\u0161ker\u00e9 p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. M\u00e1 pravdu, je na\u010dase d\u00e1t Tomovi n\u011bco, \u010d\u00edm bych si jeho l\u00e1sku zaslou\u017eil.<\/p>\n<\/div>\n
„Hej bando, nen\u00ed \u010das ztr\u00e1cet \u010das!“ zasm\u011bju se a vrhnu se mezi n\u011b. Nad\u0161en\u011b jeden p\u0159es druh\u00e9ho za\u010dneme p\u0159ek\u0159ikovat n\u00e1pady, kter\u00e9 m\u00e1me. Tom je ze v\u0161ech nejhlasit\u011bj\u0161\u00ed a vypad\u00e1 opravdu \u0161\u0165astn\u011b. Douf\u00e1m, \u017ee tohle dopadne dob\u0159e!<\/p>\n<\/div>\n
———-<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Oto\u010dka! Oto\u010dka! Oto\u010dka!“ p\u0159ek\u0159ikuje Amy hlasitou hudbu a sna\u017e\u00ed se n\u00e1s v\u0161echny sjednotit. Pot\u00e9, co na m\u011b Bill vybalil sv\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed, a pot\u00e9, co m\u011b v\u0161ichni p\u0159esv\u011bd\u010dili, \u017ee je to opravdu dobr\u00fd n\u00e1pad a a\u0165 jednou v \u017eivot\u011b taky trochu \u017eiju a ud\u011bl\u00e1m n\u011bco proti pravidl\u016fm, za\u010dali jsme hned tr\u00e9novat. M\u011bli pravdu, cel\u00fd \u017eivot jsem hr\u00e1l podle pravidel a ohl\u00ed\u017eel se na to, jestli je to f\u00e9r v\u016f\u010di ostatn\u00edm, v\u017edycky jsem d\u00e1val p\u0159ednost jin\u00fdm, te\u010f je mo\u017en\u00e1 opravdu na\u010dase, abych si z\u00edskal n\u011bco m\u00e1lo s\u00e1m pro sebe. Ale mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee m\u011b v\u0161ichni tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b p\u0159ekvapili! Nikdy by m\u011b nenapadlo, \u017ee se n\u011bco takov\u00e9ho stane. \u017de se Bill rozhodne d\u00e1t dohromady partu lid\u00ed, kte\u0159\u00ed budou ochotn\u00ed splnit mi sen. Trochu si p\u0159ipad\u00e1m jako v Step up Let’s Dance.<\/p>\n<\/div>\n
„Oto\u010dka! A te\u010f vy dol\u016f a t\u0159et\u00ed \u0159ada nahoru! A te\u010f ty, Tome! Tak ale d\u011blej, nesm\u00ed\u0161 tam jenom tak st\u00e1t!“ komanduje n\u00e1s Amy d\u00e1l, a j\u00e1 si nem\u016f\u017eu pomoct, ale mus\u00edm se za\u010d\u00edt hlasit\u011b sm\u00e1t. Vypad\u00e1 jako mal\u00fd gener\u00e1l, jak tam tak stoj\u00ed, m\u00e1ch\u00e1 rukou divoce p\u0159ed sebou a tv\u00e1\u0159\u00ed se d\u011bsn\u011b d\u016fle\u017eit\u011b. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee to d\u011bl\u00e1 pro m\u011b a mysl\u00ed to dob\u0159e, ale nem\u016f\u017eu si pomoct. M\u00e1m te\u010f tak dobrou n\u00e1ladu. A v\u0161echno jen d\u00edky Billovi\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Co se sm\u011bje\u0161, ty obludo?“ za\u010dne se sm\u00e1t i Amy a d\u0159\u00edv, ne\u017e stihnu mrknout, obejme m\u011b. Bez zav\u00e1h\u00e1n\u00ed j\u00ed objet\u00ed op\u011btuju a b\u011bhem p\u00e1r vte\u0159in jsme oba obklopen\u00ed haldou lid\u00ed, kte\u0159\u00ed tak\u00e9 tou\u017e\u00ed po tro\u0161e t\u011blesn\u00e9ho kontaktu. Mus\u00edm se sm\u00e1t, u\u017e dlouho mi nebylo takhle kr\u00e1sn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b jsem v sob\u011b potla\u010dil ve\u0161ker\u00e1 ‚ale‘ a ‚co kdyby,‘ a nechal jsem se un\u00e9st sv\u00fdmi city k Billovi. A on mi na opl\u00e1tku dal novou nad\u011bji, \u017ee se mi je\u0161t\u011b spln\u00ed sen. Co v\u00edc bych si mohl p\u0159\u00e1t?<\/p>\n<\/div>\n
Obklopen v\u0161emi d\u016fle\u017eit\u00fdmi lidmi, kter\u00e9 jsem si za posledn\u00ed dobu jakkoliv z\u00edskal, se rozhl\u00ed\u017e\u00edm p\u0159es hlavy v\u0161ech, a hled\u00e1m toho jednoho, koho chci naj\u00edt ze v\u0161ech nejv\u00edc. Chv\u00edli mi to zabere, ale nakonec o\u010dima spo\u010dinu na postav\u011b m\u00e9ho dvoj\u010dete, kter\u00e9 se op\u00edr\u00e1 o sloup a jen s \u00fasm\u011bvem pozoruje n\u00e1\u0161 chuml.<\/div>\n
V\u011bnuju mu z\u00e1\u0159iv\u00fd \u00fasm\u011bv, a kdy\u017e mi ho oplat\u00ed, rty mu nazna\u010d\u00edm slova, kter\u00fdch u\u017e se neboj\u00edm „Miluju t\u011b.“ O chv\u00edli pozd\u011bji jsem za doprovodu jeho hlasit\u00e9ho sm\u00edchu sta\u017een do davu, kter\u00fd m\u011b povalil na zem. V\u0161ichni se sm\u011bjeme, d\u011bl\u00e1me blbosti, prost\u011b si jen u\u017e\u00edv\u00e1me tuhle chv\u00edli. Nev\u00edm, jak budu schopen v\u0161em jednou pod\u011bkovat za to, co se pro m\u011b rozhodli ud\u011blat.<\/p>\n<\/div>\n
Ale rozhodn\u011b v\u00edm, jak pod\u011bkovat hlavn\u00edmu akt\u00e9rovi cel\u00e9 t\u00e9hle akce\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Deni<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Deni Tom „Bille? Kam to jdeme?“ zept\u00e1m se br\u00e1chy u\u017e asi po des\u00e1t\u00e9, a kdy\u017e p\u0159eb\u011bhneme p\u0159es ru\u0161nou ulici, op\u011bt se mi dostane stejn\u00e9 odpov\u011bdi. Jen zavrt\u00ed hlavou a ozn\u00e1m\u00ed mi, \u017ee a\u017e tam budeme, uvid\u00edm s\u00e1m. Jsem zv\u011bdav\u00fd. Cel\u00fd t\u00fdden<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[426],"tags":[],"class_list":["post-8454","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dance-to-destroy-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8454","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8454"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8454\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8454"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8454"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8454"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}