{"id":8463,"date":"2011-06-12T17:00:00","date_gmt":"2011-06-12T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8441"},"modified":"2011-06-12T17:00:00","modified_gmt":"2011-06-12T16:00:00","slug":"me-myself-and-romeo-50","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/06\/12\/me-myself-and-romeo-50\/","title":{"rendered":"Me, Myself and Romeo 50."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, pane Kaulitzi.“<\/div>\n
„Dobr\u00fd den.“<\/div>\n
„V\u00edtejte, pane.“<\/div>\n
„D\u011bkuji.“<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, pane.“<\/div>\n
„Dobr\u00fd den.“ S \u00falevou zapluji do v\u00fdtahu, kter\u00fd mi alespo\u0148 na okam\u017eik poskytne \u00fakryt. Jak jen nesn\u00e1\u0161\u00edm p\u0159\u00edchody do a odchody z firmy! Ka\u017ed\u00fd, koho potk\u00e1m, se mi uklon\u00ed, pozdrav\u00ed, p\u0159\u00edpadn\u011b m\u011b tu i p\u0159iv\u00edt\u00e1. To by mi nevadilo v\u016fbec, ale fakt, \u017ee mus\u00edm ka\u017ed\u00e9mu jednotliv\u011b odpov\u011bd\u011bt, m\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u00fdm zp\u016fsobem otravuje. A po v\u010derej\u0161ku m\u011b to obt\u011b\u017euje dvojn\u00e1sob! M\u00edsto o\u010dek\u00e1van\u00fdch a vytou\u017een\u00fdch dobr\u00fdch zpr\u00e1v jsem dostal sam\u00e9 neur\u010dit\u00e9 odpov\u011bdi. Nedoporu\u010doval bych nikomu, aby p\u0159ede mnou vyslovoval sl\u016fvko ‚nev\u00edm‘, nebo\u0165 jsem je v\u010dera sly\u0161el tolikr\u00e1t, \u017ee bych toho, kdo by je dnes \u0159ekl, namoudu\u0161i zardousil.<\/p>\n<\/div>\n
„Dobr\u00fd den.“ Marion, kter\u00e1 vypad\u00e1 n\u011bjak jinak, vstane ze \u017eidle a ob\u011bhne st\u016fl, aby m\u011b tak donutila alespo\u0148 na krati\u010dk\u00fd moment v\u011bnovat j\u00ed pozornost. Sice bych se nejrad\u011bji zav\u0159el do kancel\u00e1\u0159e a a\u017e do jeden\u00e1ct\u00e9, na kterou je svolan\u00e1 porada, bych odsud nevylezl, ale p\u0159ece jen z\u016fstanu st\u00e1t a k\u00fdvnut\u00edm hlavy j\u00ed d\u00e1m najevo, \u017ee naslouch\u00e1m a m\u016f\u017ee mluvit.<\/div>\n
„P\u0159i\u0161lo to chv\u00edli p\u0159ed va\u0161\u00edm p\u0159\u00edchodem.“ Ozn\u00e1m\u00ed mi stroze, ud\u011bl\u00e1 n\u011bco jako pukrle a zapluje na sv\u00e9 m\u00edsto. Tak\u017ee jsem j\u00ed dokonce u\u017e i pro legraci? Jak jinak si m\u00e1m vysv\u011btlit to divad\u00fdlko, co tu te\u010f p\u0159edvedla?! Sjedu ji k\u00e1rav\u00fdm pohledem, nesouhlasn\u011b zavrt\u00edm hlavou a stisknu kliku od kanclu. Mimo toho, \u017ee p\u016fsob\u00ed, jako by m\u011b z\u00e1m\u011brn\u011b provokovala, mi prozradila, \u017ee mi n\u011bco p\u0159i\u0161lo. Vzhledem ke stru\u010dnosti jej\u00edho sd\u011blen\u00ed mus\u00edm s\u00e1m zjistit, co to n\u011bco je. Jen co stanu na prahu, z\u016fstanu z\u00edrat jako opa\u0159en\u00fd p\u0159ed sebe. N\u011bkolikr\u00e1t po sob\u011b zamrk\u00e1m, abych se ujistil, \u017ee bd\u00edm. Ani\u017e bych za sebou zav\u0159el, p\u0159istoup\u00edm ke stolu a zlehka se dotknu p\u0159edm\u011btu p\u0159ed sebou.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
„Poj\u010fte sem!“ Zvol\u00e1m a zamy\u0161len\u011b si prohl\u00ed\u017e\u00edm d\u00e1rek, kter\u00fd jsem obdr\u017eel.<\/div>\n
„J\u00e1?“ Opt\u00e1 se asistentka na prahu, je\u017ei\u0161i, ta m\u00e1 dotazy!<\/div>\n
„A kdo jin\u00fd asi? Kde se to tu vzalo?“ Letmo na ni pohl\u00e9dnu, obejdu st\u016fl a odlo\u017e\u00edm ta\u0161ku na \u017eidli. Marion chv\u00edli ml\u010d\u00ed a prohl\u00ed\u017e\u00ed si m\u011b, jako by uva\u017eovala, zda jsem pln\u011b p\u0159i smyslech. Styl, kter\u00fdm mi odpov\u00ed, mi mou domn\u011bnku potvrd\u00ed.<\/div>\n
„\u0158\u00edkala jsem v\u00e1m p\u0159eci, \u017ee to p\u0159i\u0161lo p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. P\u0159inesl to posl\u00ed\u010dek.“ Zavrt\u00ed hlavou, co\u017e bych mohl pokl\u00e1dat za v\u00fdraz toho, \u017ee uva\u017euje, kdo z n\u00e1s dvou je v\u011bt\u0161\u00ed blbec.<\/div>\n
„Kdo to poslal?“ Polo\u017e\u00edm j\u00ed dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku. P\u0159ece j\u00ed snad uk\u00e1zali n\u011bjak\u00fd pap\u00edr, kde bylo jm\u00e9no odes\u00edlatele. Dal\u0161\u00ed slova m\u011b v\u0161ak maj\u00ed vyv\u00e9st z omylu.<\/div>\n
„M\u00e1te tam l\u00edstek.“<\/div>\n
„Vid\u00edm.“ Zavr\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Tady.“ Up\u0159esn\u00ed mi a pro jistotu je\u0161t\u011b do m\u00edst, kde se l\u00edstek nach\u00e1z\u00ed, uk\u00e1\u017ee prstem. Ona ke mn\u011b nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd respekt! Jedn\u00e1 se mnou jako s mal\u00fdm d\u011bckem nebo sp\u00ed\u0161e jako s nesv\u00e9pr\u00e1vn\u00fdm jedincem, co se bez pomoci druh\u00fdch neobejde. P\u0159itom byla ze za\u010d\u00e1tku tak vst\u0159\u00edcn\u00e1, mil\u00e1, plnila \u00fakoly. A dneska? Chov\u00e1 se, jako by j\u00ed to tu pat\u0159ilo!<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsem, \u017ee ho vid\u00edm. M\u016f\u017eete j\u00edt.“<\/p>\n<\/div>\n
TOM<\/p>\n<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee si diva n\u011bkdy pro ty v\u011bci p\u0159ijde?“ Kouknu pod sebe na Absiho, kter\u00fd m\u00e1 hlavu nacpanou ve sk\u0159\u00edni, z n\u00ed\u017e mu \u010douh\u00e1 jen zadek. Otev\u0159u krabici, kterou jsem s sebou p\u0159inesl, a za\u010dnu do n\u00ed skl\u00e1dat Billovo oble\u010den\u00ed. Leze mi na nervy. \u010clov\u011bk by \u010dekal, \u017ee si pro ty svoje unik\u00e1tn\u00ed kousky aspo\u0148 n\u011bkoho po\u0161le, kdy\u017e u\u017e se neobt\u011b\u017euje osobn\u011b, ale on ne. Moc dob\u0159e si pamatuji na sc\u00e9nu, co ud\u011blal kv\u016fli kalhot\u00e1m, kter\u00e9 jsem mu s dobr\u00fdm \u00famyslem vypral, jen\u017ee se srazily. M\u00e1lem ho ranila mrtvice. Po\u0159\u00e1d mi opakoval, \u017ee s jeho oble\u010den\u00edm mus\u00edm zach\u00e1zet opatrn\u011b, proto\u017ee na sv\u011bt\u011b je od ka\u017ed\u00e9ho jen jedin\u00fd kousek, a to ten jeho. A dneska? V\u0161echny jsou mu ukraden\u00e9. On si jist\u011b p\u00e1n n\u00e1vrh\u00e1\u0159 sp\u00edchne n\u011bjak\u00fd nov\u00fd exkluzivn\u00ed kousek, tak co by se staral o to, \u017ee mi to tu akor\u00e1t zab\u00edr\u00e1 m\u00edsto, a co h\u016f\u0159, p\u0159ipom\u00edn\u00e1 mi to jeho.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e vezmu do ruky \u0161ed\u00fd svr\u0161ek, sev\u0159e se mi hrdlo. Tohle m\u011bl toti\u017e na sob\u011b, kdy\u017e jsem za n\u00edm poprv\u00e9 p\u0159i\u0161el do firmy. Naprosto jasn\u011b si vybavuji, jak kr\u00e1\u010del podzemn\u00ed gar\u00e1\u017e\u00ed a j\u00e1 \u010dekal, kdy si ten c\u00edp p\u0159i\u0161l\u00e1pne a nat\u00e1hne se. H\u00e1bit, jak jsem to pro sebe pojmenoval, nekompromisn\u011b skon\u010d\u00ed v krabici. Stejn\u00fd osud potk\u00e1 i plandav\u00e9 tri\u010dko, co na sob\u011b m\u011bl p\u0159i focen\u00ed, kdy na m\u011b narval to ot\u0159esn\u00e9 spodn\u00ed pr\u00e1dlo, ko\u0161ili s fi\u017e\u00ed a i model, kter\u00fd si obl\u00e9kl, kdy\u017e m\u011b poprv\u00e9 zavezl k domu, kter\u00fd pro n\u00e1s nebo sp\u00ed\u0161e pro sebe koupil.<\/p>\n<\/div>\n
„Co kdy\u017e se mu n\u011bco stalo?“ Polo\u017e\u00edm chlup\u00e1\u010dovi dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku, na kterou mi stejn\u011b neodpov\u00ed. T\u00fdden ub\u011bhl jako voda a divu\u0161ka o sob\u011b nedala ani sl\u016fvkem v\u011bd\u011bt. Absinth kone\u010dn\u011b p\u0159estane \u010dmuchat ve sk\u0159\u00edni, s klidem Angli\u010dana kolem m\u011b projde a vysko\u010d\u00ed na postel, na kterou ulehne. Aspo\u0148 n\u011bkdo je tu v pohod\u011b. Jsem zral\u00fd na r\u00e1nu! V jeden moment si nad\u00e1v\u00e1m, \u017ee se o n\u011bj star\u00e1m, zat\u00edmco on na m\u011b pe\u010de. Z\u00e1hy v\u0161ak \u0161\u00edl\u00edm, \u017ee se mu n\u011bco p\u0159ihodilo. I kdy\u017e to bych ur\u010dit\u011b d\u00e1vno v\u011bd\u011bl. Beztak je spr\u00e1vn\u00e1 moje verze, Bill je jen ura\u017een\u00fd a \u010dek\u00e1, a\u017e odpros\u00edm. Dopro\u0161ovat se bylo, je a bude pod jeho d\u016fstojnost. P\u0159estanu tedy vym\u00fd\u0161let katastrofick\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e a pokra\u010duji s balen\u00edm jeho v\u011bc\u00ed. R\u00e1d bych se z\u00edtra vrhnul na malov\u00e1n\u00ed lo\u017enice, pot\u0159ebuje to jako s\u016fl, tak\u017ee se tu nebude povalovat nic, co tu nem\u00e1 co d\u011blat.<\/p>\n<\/div>\n
Jako zpomalen\u00fd film se mi v hlav\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 odehr\u00e1vat ned\u00e1vn\u00e9 setk\u00e1n\u00ed s Petem. Jeho tv\u00e1\u0159 nab\u00fdv\u00e1 na ostrosti, jeho hlas, kter\u00fd zprvu jako by zazn\u00edval z ohromn\u00e9 d\u00e1lky, sly\u0161\u00edm \u010d\u00edm d\u00e1l jasn\u011bji.<\/div>\n
„Tome, j\u00e1 jsem ne\u0159ekl, \u017ee nem\u00e1\u0161 pravdu.“ Vyvede m\u011b z omylu, \u017ee se sna\u017e\u00ed vyvracet m\u016fj n\u00e1zor. „Bill m\u00e1 dobr\u00e9 i \u0161patn\u00e9 vlastnosti. Tou v\u016fbec nejhor\u0161\u00ed, kter\u00e9 se nikdy nezbav\u00ed, je…“<\/em><\/div>\n
„\u017de je sobeck\u00fd.“ Dopln\u00edm za n\u011bj. Tohle bylo jist\u011b to, co cht\u011bl \u0159\u00edci. Nev\u00edm, kter\u00e1 jin\u00e1 negativn\u00ed vlastnost by mohla b\u00fdt hor\u0161\u00ed. To proto se chov\u00e1 jako zmetek. Kdyby ob\u010das jednal nesobecky, zaj\u00edmal se o druh\u00e9… Jen\u017ee to by se musel st\u00e1t z\u00e1zrak.<\/em><\/div>\n
„Ne,“ zavrt\u00ed hlavou Pete. Ten je dneska sam\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed. „Nikdy nep\u0159izn\u00e1 svou chybu. To nikdy nep\u0159ekon\u00e1. I kdy\u017e on za to nem\u016f\u017ee, to nen\u00ed jeho vina.“<\/em><\/div>\n
„Nech\u00e1pu.“ Pot\u0159esu hlavou. Bu\u010f jsem blbej j\u00e1, nebo to, co \u0159\u00edk\u00e1, ned\u00e1v\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd smysl.<\/em><\/div>\n
„Dokonal\u00fd Bill Kaulitz.“ \u0158ekne a j\u00e1 si v prvn\u00ed chv\u00edli pomysl\u00edm, \u017ee ten blbec bude asi Pete. Z\u00e1hy mi v\u0161ak za\u010dne doch\u00e1zet, jak bylo m\u00edn\u011bno. „V\u0161ichni kolem n\u011bj ho p\u0159esv\u011bd\u010dovali, \u017ee je dokonal\u00fd, d\u011blali z n\u011bj boha. Nakonec tomu uv\u011b\u0159il i on s\u00e1m.“ No, tak tomuto bych mo\u017en\u00e1 u\u017e v\u011b\u0159il. Sta\u010d\u00ed si vzpomenout, jak se p\u0159ed n\u00edm v\u0161ichni div neplazili v\u0161ude, kam vkro\u010dil.<\/em><\/div>\n
„A?“ M\u00edsto kopnut\u00ed pod stolem, kter\u00fdm jsem ho cht\u011bl p\u0159im\u011bt, aby pokra\u010doval, zvol\u00edm m\u00edrn\u011bj\u0161\u00ed formu.<\/em><\/div>\n
„Dokonal\u00fd rovn\u00e1 se bezchybn\u00fd. Bill chce b\u00fdt dokonal\u00fd, tak\u017ee chyby ned\u011bl\u00e1, a kdyby p\u0159iznal, \u017ee chyba je na jeho stran\u011b, bylo by po dokonalosti.“ T\u00edm mi bylo nep\u0159\u00edmo \u0159e\u010deno, \u017ee se m\u016f\u017eu rozlou\u010dit s t\u00edm, \u017ee se mi Bill p\u0159ijde omluvit.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
BILL<\/p>\n<\/div>\n
„Tak m\u016f\u017eeme za\u010d\u00edt. Co pro m\u011b m\u00e1te?“ Polo\u017e\u00edm si ruce na desku p\u0159ed sebe a vl\u00eddn\u011b se na v\u0161echny usm\u011bji. N\u00e1lada se mi od chv\u00edle, kdy jsem sem vlezl, podstatn\u011b zlep\u0161ila. Sice by byla je\u0161t\u011b o n\u011bco lep\u0161\u00ed, kdyby mi ty kv\u011btiny poslal Tom na usm\u00ed\u0159enou nebo l\u00e9pe, kdyby osobn\u011b p\u0159i\u0161el, ale ani tohle nen\u00ed k zahozen\u00ed. U\u017e jsem se za\u010d\u00ednal b\u00e1t, \u017ee na m\u011b i on<\/em> zapomn\u011bl. D\u016fkazem toho, \u017ee m\u00e9 obavy byly naprosto zbyte\u010dn\u00e9, je kytice v kancel\u00e1\u0159i a kousek pap\u00edru se sonetem v m\u00e9 lev\u00e9 kapse.<\/div>\n
„P\u0159\u00e1l jste si ta jm\u00e9na.“ Ujme se slova nakonec Alex, jeliko\u017e ostatn\u00ed se nezm\u016f\u017eou na v\u00edc ne\u017e na \u0161okovan\u00e9 pohledy. Co se jim zase nezd\u00e1? Kdy\u017e na n\u011b zv\u00fd\u0161\u00edm hlas, tv\u00e1\u0159\u00ed se ubl\u00ed\u017een\u011b. Kdy\u017e se usm\u00edv\u00e1m, tak je to zase \u0161patn\u011b. \u010clov\u011bk se jim prost\u011b nikdy nezavd\u011b\u010d\u00ed.<\/div>\n
„To jsem si p\u0159\u00e1l. Co m\u00e1te nap\u0159\u00edklad… Vy tam \u00fapln\u011b vzadu.“ Uk\u00e1\u017eu prstem na osobu.<\/div>\n
„Dirk.“<\/div>\n
„Co to?“ P\u0159edklon\u00edm se. V pam\u011bti p\u00e1tr\u00e1m, zda zn\u00e1m n\u011bjak\u00e9ho modela, co se jmenuje Dirk. Ale n\u011bjak se nem\u016f\u017eu rozpomenout. \u017de by n\u011bjak\u00e1 nov\u00e1 tv\u00e1\u0159? Pokud ano, tak sem s n\u00edm.<\/div>\n
„Dirk Nowak.“ Zopakuje a tentokr\u00e1t dod\u00e1 i p\u0159\u00edjmen\u00ed, \u010d\u00edm\u017e mi stejn\u011b nepom\u016f\u017ee.<\/div>\n
„J\u00e1 sly\u0161\u00edm. Mohl byste pou\u017e\u00edvat cel\u00e9 v\u011bty, pros\u00edm?“ Pokou\u0161\u00edm se zachovat si mil\u00fd p\u0159\u00edstup. P\u0159ece mu neud\u011bl\u00e1m radost a nep\u0159izn\u00e1m, \u017ee nem\u00e1m p\u00e1ru, o kom to mele.<\/div>\n
„Jmenuji se Dirk Nowak, pane Kaulitzi.“<\/div>\n
„V\u00edm, ne?“ Pohod\u00edm hlavou a zatv\u00e1\u0159\u00edm se, jako \u017ee se c\u00edt\u00edm dot\u010den t\u00edm, \u017ee si o mn\u011b mysl\u00ed, \u017ee si nepamatuji jeho jm\u00e9no. Jen m\u00e1m moc starost\u00ed, tak mi chvilku trvalo, ne\u017e mi do\u0161lo, o \u010dem je \u0159e\u010d. Kdyby mi pom\u00e1hali, nestalo by se to. „Jak\u00fd je v\u00e1\u0161 n\u00e1vrh, Dirku?“<\/p>\n<\/div>\n
„My, tedy j\u00e1 a Carmen,“ k\u00fdvne hlavou sm\u011brem ke sv\u00e9 kolegyni, „jsme toho n\u00e1zoru, \u017ee nejlep\u0161\u00edm \u0159e\u0161en\u00edm by bylo oslovit Massima, proto\u017ee…“<\/div>\n
„ORL.“ P\u0159eru\u0161\u00edm jej, ani\u017e bych si vyslechnul d\u016fvody, pro\u010d je dle nich Max tou nejlep\u0161\u00ed volbou. Toto pova\u017euji za d\u00e1vno uzav\u0159en\u00e9.<\/div>\n
„Promi\u0148te,“ zaraz\u00ed se a z\u016fstane na m\u011b civ\u011bt, jako bych mluvil ma\u010farsky.<\/div>\n
„Abyste si za\u0161el na ORL neboli otorhinolaryngologii nebo chcete-li u\u0161n\u00ed, nosn\u00ed, kr\u010dn\u00ed. M\u00e1m pocit, \u017ee posledn\u00ed dobou n\u011bjak \u0161patn\u011b sly\u0161\u00edte. Jasn\u011b jsem \u0159ekl, \u017ee Massimo to d\u011blat nebude.<\/em>„<\/div>\n
„Hlavn\u011b, \u017ee s\u00e1m n\u00e1m \u0159\u00edkal, \u017ee…“ zaslechnu \u010d\u00edsi hlas.<\/div>\n
„Co jsem \u0159\u00edkal?“ Oto\u010d\u00edm se na toho, o kom se domn\u00edv\u00e1m, \u017ee v\u011btu vyslovil. \u017de jsem se nem\u00fdlil, se p\u0159esv\u011bd\u010d\u00edm ve chv\u00edli, kdy se doty\u010dn\u00fd zaraz\u00ed. Zhluboka se nadechnu, a kdy\u017e se nedo\u010dk\u00e1m odpov\u011bdi, vstanu. „Tak co jsem \u0159\u00edkal?“<\/div>\n
„\u017de osobn\u00ed \u017eivot…“ za\u010dne ku\u0148kat, \u010d\u00edm\u017e m\u011b na\u0161tve o to v\u00edc.<\/div>\n
„Nahlas!“ Zah\u0159m\u00ed m\u016fj hlas, a\u017e se i j\u00e1 s\u00e1m leknu, kde se to ve mn\u011b bere.<\/div>\n
„\u017de osobn\u00ed \u017eivot nesm\u00ed nijak zasahovat do na\u0161\u00ed pr\u00e1ce.“ Dostane ze sebe na jeden n\u00e1dech a bleskov\u011b uhne pohledem. C\u00edt\u00edm, jak mnou lomcuje vztek, jak mi srdce tepe a\u017e ve sp\u00e1nc\u00edch, ruce se mi t\u0159esou a za\u010d\u00edn\u00e1m vid\u011bt rud\u011b. Co si to dovoluje? Co mi to tu jako nazna\u010duje? A kdo mu dal pr\u00e1vo \u0159e\u0161it m\u011b, m\u016fj \u017eivot \u010di mi dokonce k\u00e1zat, jak se chovat?! Tohle nem\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
„A t\u00edm chcete \u0159\u00edci co?“ Osop\u00edm se na n\u011bj, p\u0159i\u010dem\u017e nep\u0159est\u00e1v\u00e1m zhluboka d\u00fdchat. Kdybych to ned\u011blal, asi bych s n\u00edm vyrazil dve\u0159e.<\/div>\n
„Nic.“ \u0160pitne.<\/div>\n
„Tak mi laskav\u011b vysv\u011btlete, pro\u010d to \u0159\u00edk\u00e1te, kdy\u017e t\u00edm nen\u00ed nic m\u00edn\u011bno.“ Zvolna klesnu zp\u011bt na \u017eidli. Nep\u0159est\u00e1v\u00e1m jej v\u0161ak up\u0159en\u011b sledovat. Zd\u00e1 se, \u017ee p\u00e1n nem\u00e1 odvahu. \u0160u\u0161kat n\u011bco koleg\u016fm za m\u00fdmi z\u00e1dy, by mu \u0161lo, ale pod\u00edvat se mi zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed a vyslovit to nahlas, to ne, to se boj\u00ed. A to si \u0159\u00edk\u00e1 chlap!<\/div>\n
„Budeme pokra\u010dovat,“ rozhodnu nakonec, „dal\u0161\u00ed n\u00e1vrhy.“ O p\u00e1r minut pozd\u011bji zazn\u00ed v m\u00edstnosti n\u011bkolik jmen, kter\u00e9 jsou v\u0161ak jedno jako druh\u00e9 r\u00e1zn\u011b zam\u00edtnuty. Vypad\u00e1 to, \u017ee jsem jim dal \u00fakol, kter\u00fd je nad jejich s\u00edly. Copak je tak t\u011b\u017ek\u00e9 zapojit mozek a vymyslet jedno pitom\u00e9 jm\u00e9no? K \u010demu ho maj\u00ed? Zisk klesl o n\u011bkolik procent a st\u00e1le kles\u00e1. Mus\u00edme sehnat n\u011bkoho, kdo dok\u00e1\u017ee p\u0159it\u00e1hnout ty spr\u00e1vn\u00e9 lidi. Aby se tak stalo, musel by tu myslet i n\u011bkdo jin\u00fd ne\u017e pouze j\u00e1.<\/div>\n
„Alexi,“ znaven v\u0161\u00edm a v\u0161emi se oto\u010d\u00edm k osob\u011b, kter\u00e1 mi sed\u00ed nejbl\u00ed\u017ee, „vy jste n\u011bco vymyslel, \u017ee ano?“ Jako jedin\u00e9mu mu v\u011bnuji \u00fasm\u011bv, jen\u017e je z\u00e1hy op\u011btov\u00e1n. Sice p\u016fsob\u00ed rozpa\u010dit\u011b, ale nevad\u00ed.<\/div>\n
„Napadl m\u011b…“<\/div>\n
„Kdo?“ Pob\u00eddnu jej, aby v\u011btu dopov\u011bd\u011bl, kdy\u017e se odml\u010d\u00ed, jako by m\u011bl strach z moj\u00ed reakce. V\u00edc ne\u017e Dirk m\u011b na\u0161tvat nem\u016f\u017ee, tak a\u0165 je klidn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
„V\u00e1\u0161 bratr.“ H\u00e1d\u00e1m, \u017ee jsem to sly\u0161el jen j\u00e1 a lidi, co sed\u00ed v jeho bl\u00edzkosti. Ti vzadu m\u011bli sm\u016flu. Tak tich\u00fd byl Alex\u016fv hlas, kdy\u017e ta dv\u011b slova vyslovoval.<\/div>\n
„Tom?“ Vyt\u0159e\u0161t\u00edm o\u010di a napr\u00e1zdno zapohybuji rty, jako bych cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Ty fotky byly excelentn\u00ed, m\u00e1 talent. Je neokoukan\u00fd a mysl\u00edm si, \u017ee…“<\/div>\n
„N\u00e1pad sice dobr\u00fd, nejlep\u0161\u00ed z toho, co tu zazn\u011blo.“ \u0158eknu a pohledem p\u0159el\u00e9tnu tv\u00e1\u0159e v\u0161ech p\u0159\u00edtomn\u00fdch. „Tom by to v\u0161ak ned\u011blal, t\u00edm jsem si jist.“ Tak\u017ee jsme na za\u010d\u00e1tku. S Tomem bych ud\u011blal terno. Alex m\u00e1 pravdu. Je neokoukan\u00fd, lidem by se ur\u010dit\u011b l\u00edbil, a \u017ee by p\u0159it\u00e1hl pozornost, je v\u00edc ne\u017e jasn\u00e9. Jen\u017ee m\u016fj br\u00e1\u0161ka nep\u0159ipad\u00e1 v \u00favahu. Zaprv\u00e9 trucuje a t\u011b\u017eko \u0159\u00edct, jak dlouho mu to je\u0161t\u011b vydr\u017e\u00ed. Zadruh\u00e9, zn\u00e1m jeho n\u00e1zor na m\u00f3dn\u00ed bussiness. Trvalo by, ne\u017e by se mi ho poda\u0159ilo zpracovat a donutit jej, aby to vzal. M\u00e9 o\u010di sklouznou k podklad\u016fm, kter\u00e9 jsem si vy\u017e\u00e1dal a kter\u00e9 mi byly p\u0159edlo\u017eeny, a za\u010dnu je rychle pro\u010d\u00edtat. Po chv\u00edli se m\u00e1 \u00fasta rozt\u00e1hnou do \u0161irok\u00e9ho \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n
„V\u00e1\u017een\u00ed, j\u00e1 v\u00e1m pov\u00edm, koho mi se\u017eenete.“<\/p>\n<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay „Dobr\u00fd den, pane Kaulitzi.“ „Dobr\u00fd den.“ „V\u00edtejte, pane.“ „D\u011bkuji.“ „Dobr\u00fd den, pane.“ „Dobr\u00fd den.“ S \u00falevou zapluji do v\u00fdtahu, kter\u00fd mi alespo\u0148 na okam\u017eik poskytne \u00fakryt. Jak jen nesn\u00e1\u0161\u00edm p\u0159\u00edchody do a odchody z firmy! Ka\u017ed\u00fd, koho potk\u00e1m, se mi<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[342],"tags":[],"class_list":["post-8463","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-me-myself-and-romeo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8463","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8463"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8463\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8463"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8463"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8463"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}