{"id":8468,"date":"2011-06-11T18:30:00","date_gmt":"2011-06-11T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8446"},"modified":"2011-06-11T18:30:00","modified_gmt":"2011-06-11T17:30:00","slug":"living-behind-a-wall-of-glass-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/06\/11\/living-behind-a-wall-of-glass-13\/","title":{"rendered":"Living Behind A Wall Of Glass 13."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e opadl prvotn\u00ed \u0161ok z nastal\u00e9 situace, Bill spo\u010dinul hlavou v bratrov\u011b kl\u00edn\u011b, \u010dekaje, co se bude d\u00edt d\u00e1l. Tom okam\u017eik zav\u00e1hal, tento stav pro n\u011bj byl naprosto nov\u00fd. Nikdy se v n\u011bm neocitl, nikdy si nikoho nepustil k sob\u011b takhle bl\u00edzko. Nyn\u00ed to v\u0161ak ud\u011blal, proto\u017ee tak to bylo spr\u00e1vn\u00e9. Zlobil se na sebe, jeliko\u017e najednou nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 ud\u011blat. B\u00e1l se toti\u017e, \u017ee n\u011bco pokaz\u00ed. Nakonec v\u0161ak zvednul ruku a dotkl se havran\u00edch vlas\u016f. Bill se m\u00edrn\u011b zachv\u011bl a zav\u0159el o\u010di. K \u00fasm\u011bvu jej p\u0159im\u011blo, kdy\u017e uc\u00edtil, jak mu dvoj\u010de st\u00e1hlo gumi\u010dku, kter\u00e1 jej z\u0159ejm\u011b natolik iritovala a kazila celkov\u00fd dojem, \u017ee uznal, \u017ee nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed bude ji odstranit. Kr\u00e1tce zauva\u017eoval, zda by se m\u011bl p\u0159ekulit na z\u00e1da, nebo\u0165 zatou\u017eil spat\u0159it Tom\u016fv v\u00fdraz. Zaj\u00edmalo jej, jak se pr\u00e1v\u011b te\u010f tv\u00e1\u0159\u00ed, jak se d\u00edvaj\u00ed jeho o\u010di. Ale neu\u010dinil to. Z\u016fst\u00e1val d\u00e1l tak\u0159ka nehybn\u011b le\u017eet a nech\u00e1val se hladit. U\u017e to jej napl\u0148ovalo \u0161t\u011bst\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
Tom soust\u0159ed\u011bn\u011b pro\u010des\u00e1val ebenov\u00e9 vlasy, sledoval, jak se mu jednotliv\u00e9 prameny ov\u00edjej\u00ed kolem prst\u016f jako h\u00e1\u010fata. N\u011bco v\u0161ak bylo „\u0161patn\u011b“. Kdy\u017e rozpoznal, co to je, uchopil Billovo rameno a zatla\u010dil, co\u017e le\u017e\u00edc\u00edho chlapce p\u0159im\u011blo otev\u0159\u00edt o\u010di. Oto\u010dil hlavou a pohl\u00e9dl na bratra, kter\u00fd mu ma\u010dkal rameno a o n\u011bco se \u00faporn\u011b sna\u017eil. Netrvalo p\u0159\u00edli\u0161 dlouho, aby se dovt\u00edpil, co se po n\u011bm chce. K naprost\u00e9 spokojenosti dvoj\u010dete se p\u0159evalil na z\u00e1da a usm\u00e1l se. P\u0159ihl\u00ed\u017eel, jak mu Tom odhrnul vlasy z \u010dela, o n\u011bco pozd\u011bji se kone\u010dky prst\u016f dotkl jeho l\u00edc\u00ed. Dotyk byl tak n\u011b\u017en\u00fd, a\u017e Bill nabyl dojmu, \u017ee je porcel\u00e1nov\u00e1 panenka, se kterou se mus\u00ed zach\u00e1zet opatrn\u011b, nebo\u0165 sta\u010d\u00ed m\u00e1lo a pro svou k\u0159ehkost se rozbije. Netu\u0161il, kde se to v n\u011bm vzalo. Ptal se s\u00e1m sebe, pro\u010d zprvu odta\u017eit\u00fd dredat\u00fd chlapec najednou tou\u017eil dot\u00fdkat se jej. Co jej k tomu p\u0159im\u011blo? Zat\u00edmco Bill neznal odpov\u011bdi ani na jedinou z ot\u00e1zek, jeho bratr m\u011bl jasno. Lid\u00e9 jako oni dva<\/em> p\u0159ece tohle d\u011blaj\u00ed, tak je to spr\u00e1vn\u00e9.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„U\u010dil ses?“ Zn\u011bla prvn\u00ed v\u011bta, kterou Simone pronesla k synovi, kdy\u017e se vr\u00e1tila z pr\u00e1ce. Nalezla jej sed\u011bt v tureck\u00e9m sedu na pohovce v ob\u00fdvac\u00edm pokoji se zahlouban\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i. Chlapec m\u00edsto odpov\u011bdi zvedl do vzduchu u\u010debnici, uk\u00e1zal ji matce a zase ji dal dol\u016f. „Vid\u00ed\u0161, \u017ee to jde.“ \u0158ekla spokojen\u011b a p\u0159istoupila k pohovce, na n\u00ed\u017e krom\u011b Billa sed\u011bl tak\u00e9 jeho mlad\u0161\u00ed bratr. Tom zaujat\u011b listoval encyklopedi\u00ed, kterou dostalo jeho dvoj\u010de od babi\u010dky k V\u00e1noc\u016fm a kterou mu v\u00edc ne\u017e ochotn\u011b zap\u016fj\u010dilo. Ne\u0161lo si nev\u0161imnout, jak st\u00e1le chod\u00ed k poli\u010dce, na n\u00ed\u017e le\u017eela, a prohl\u00ed\u017e\u00ed si ji. V\u011bd\u011bl v\u0161ak, \u017ee bez dovolen\u00ed si ji vz\u00edt nesm\u00ed, proto\u017ee by se Bill mohl hn\u011bvat. A zlob\u00edc\u00edho se bratra necht\u011bl, nel\u00edbil se mu, proto\u017ee k\u0159i\u010del. Kdy\u017e pak \u010dernovlas\u00fd hoch s\u00e1m od sebe vstal, vzal z police knihu, kterou nikdy neotev\u0159el, a podal mu ji, byl Tom nad\u0161en\u00fd. Od t\u00e9 chv\u00edle ji nedal z ruky a po\u0159\u00e1d ot\u00e1\u010del str\u00e1nkami. \u010cetl si latinsk\u00e9 n\u00e1zvy jednotliv\u00fdch tvor\u016f, \u00fadaje o jejich v\u00fdskytu, hmotnosti a dal\u0161\u00ed pro n\u011bj d\u016fle\u017eit\u00e9 a zaj\u00edmav\u00e9 informace, prohl\u00ed\u017eel si jejich obr\u00e1zky. Sna\u017eil se si kn\u00ed\u017eku co nejv\u00edce vychutnat, ne\u017e ji bude muset zase vr\u00e1tit majiteli a ten ji odlo\u017e\u00ed zp\u011bt na jej\u00ed m\u00edsto.<\/p>\n<\/div>\n
„Kraviny!“ Jen co Simone opustila m\u00edstnost, zanechal Bill p\u0159edst\u00edr\u00e1n\u00ed, \u017ee se u\u010d\u00ed, a odhodil u\u010debnici na stolek. Odsud ji tak\u00e9 vzal, kdy\u017e usly\u0161el kl\u00ed\u010d v z\u00e1mku, kter\u00fd ohla\u0161oval mat\u010din n\u00e1vrat. K v\u0161eobecn\u00e9 spokojenosti sta\u010dilo, aby ho jen vid\u011bla s kn\u00ed\u017ekou v ruce. Co na tom, \u017ee napsan\u00fd text nevn\u00edmal, proto\u017ee si v hlav\u011b p\u0159ehr\u00e1val chv\u00edli, kter\u00e1 se odehr\u00e1la n\u011bkolik des\u00edtek minut p\u0159ed jej\u00edm p\u0159\u00edchodem. Do hlavy mu nevid\u011bla.<\/div>\n
P\u0159isedl si k Tomovi, kter\u00fd byl naprosto pohlcen bichl\u00ed, kterou byl Bill obdarov\u00e1n. Nech\u00e1pal, pro\u010d mu babi\u010dka rok co rok d\u00e1vala k V\u00e1noc\u016fm knihy, kdy\u017e moc dob\u0159e v\u011bd\u011bla, \u017ee ne\u010dte. Kdyby mu alespo\u0148 koupila n\u011bjakou beletrii, tu by snad jednou vyu\u017eil, ale encyklopedie? M\u011bl jich doma za ta l\u00e9ta nast\u0159\u00e1danou slu\u0161nou sb\u00edrku. N\u011bco se povalovalo u n\u011bj v pokoji, n\u011bco dole v knihovn\u011b. P\u0159esto\u017ee jemu p\u0159i\u0161la trapn\u00e1 a nez\u00e1\u017eivn\u00e1, na\u0161el se n\u011bkdo, koho zaujala. Tomovi se l\u00edbila od prvn\u00ed chv\u00edle. Knih o zv\u00ed\u0159atech m\u011bl doma spoustu, ale takovouhle ne.<\/p>\n<\/div>\n
„Ten m\u00e1 h\u0159\u00edvu jako j\u00e1!“ Prohl\u00e1sil Bill, kdy\u017e si, hled\u00edce sourozenci p\u0159es rameno, v\u0161iml ko\u010dkovit\u00e9 \u0161elmy, ke kter\u00e9 byl \u010dasto p\u0159irovn\u00e1v\u00e1n.<\/div>\n
„Nem\u00e1.“ Oponoval mu okam\u017eit\u011b Tom a pod\u00edval se, aby si sv\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed potvrdil. \u010cern\u00e9 vlasy st\u00e1le spl\u00fdvaly Billovi na ramena, po \u017e\u00e1dn\u00e9 lv\u00ed ozdob\u011b nebylo nikde ani stopy. Mrzelo jej, \u017ee vypadaj\u00ed takhle, mo\u017en\u00e1 se za to i na bratra zlobil, a Bill to vyc\u00edtil.<\/div>\n
„P\u016fjde\u0161 se mnou?“ Zeptal se a vysko\u010dil na nohy. Trp\u011bliv\u011b vy\u010dk\u00e1val, a\u017e Tom odlo\u017e\u00ed encyklopedii a napodob\u00ed jej.<\/div>\n
„P\u016fjde\u0161.“ Odv\u011btil nakonec a s knihou, ji\u017e si tisknul k hrudi jako vz\u00e1cn\u00fd poklad, vstal. Billovi p\u0159irozen\u011b neuniklo, \u017ee si dvoj\u010de znovu popletlo osobu. St\u00e1le se mu to st\u00e1valo, doch\u00e1zelo k tomu v\u0161ak m\u00e9n\u011b \u010dasto. Nebo sp\u00ed\u0161e cht\u011bl v\u011b\u0159it tomu, \u017ee je to m\u00e9n\u011b \u010dast\u00e9 ne\u017e d\u0159\u00edve. Byl toti\u017e zaryt\u011b p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee v\u0161echny pokroky jsou v\u00fdsledkem oboustrann\u00e9 snahy, a odm\u00edtal p\u0159ipustit, \u017ee by to nebyla pravda. Do krve by se poh\u00e1dal s ka\u017ed\u00fdm, kdo by se jen pokou\u0161el domn\u011bnky mu vyvracet. Dokola si opakoval a uji\u0161\u0165oval se, \u017ee ani otec, \u010dlov\u011bk s l\u00e9ty praxe, by nikdy nedok\u00e1zal, \u010deho doc\u00edlil on v takov\u00e9m kr\u00e1tk\u00e9m \u010dasov\u00e9m \u00faseku.<\/div>\n
S l\u00e1skou v o\u010d\u00edch sledoval medv\u011bd\u00ed ch\u016fzi \u010dlov\u011bka, kter\u00fd se v minul\u00fdch dnech stal st\u0159edobodem jeho vesm\u00edru, jak stoup\u00e1 nahoru po schodech. Ml\u010dky jej n\u00e1sledoval a znovu si odp\u0159\u00eds\u00e1hnul, \u017ee je dva nikdy nikdo nerozd\u011bl\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Tak co? Jsem lv\u00ed kr\u00e1l nebo ne?“ Bill se oto\u010dil na Toma a ze\u0161iroka se usm\u00e1l. Po celou dobu, co si vytv\u00e1\u0159el na hlav\u011b \u00fa\u010des, z n\u011bj blon\u010f\u00e1k nespustil o\u010di. Fascinovan\u011b sledoval, jak ze zplihl\u00fdch vlas\u016f postupn\u011b vznik\u00e1 obrovsk\u00fd h\u0159\u00edva, kterou tolik miloval.<\/div>\n
„Bill Kaulitz, lv\u00ed kr\u00e1l.“ Prohl\u00e1sil mlad\u0161\u00ed bratr a vstal z postele. Bill vy\u010dk\u00e1val, a\u017e se k n\u011bmu dokol\u00e9b\u00e1 a dotkne se jeho pr\u00e1v\u011b vytvo\u0159en\u00e9 okrasy. Kdy\u017e tak u\u010dinil, vr\u00e1til se zp\u011bt na p\u0159ede\u0161l\u00e9 m\u00edsto a posadil se tak, jak sed\u00e1val jeho sourozenec. Ten se je\u0161t\u011b letmo pod\u00edval do zrcadla a posl\u00e9ze usednul k Tomovi.<\/div>\n
„L\u00edb\u00edm se ti?“ P\u0159esto\u017ee se ptal na tuto ot\u00e1zku prakticky denn\u011b a v\u017edy byla odpov\u011b\u010f kladn\u00e1, n\u011bco jej nutilo st\u00e1le ji opakovat. Jako by se snad pot\u0159eboval po\u0159\u00e1d ubezpe\u010dovat, \u017ee se nic nezm\u011bnilo a v o\u010d\u00edch bratra je st\u00e1le kr\u00e1sn\u00fd.<\/div>\n
„Jo.“ Hlava ozdoben\u00e1 blon\u010fat\u00fdmi h\u00e1\u010faty k\u00fdvla.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome, tob\u011b se dredy l\u00edb\u00ed?“ \u010cernovl\u00e1sek kone\u010dn\u011b polo\u017eil ot\u00e1zku, kterou si kladl u\u017e del\u0161\u00ed dobu. Kdy\u017e mu Tom potvrdil, co si ostatn\u011b myslel, byl nucen vypt\u00e1vat se d\u00e1l. „To sis vymyslel ty nebo jsi dredy vid\u011bl na n\u011bkom jin\u00e9m?“<\/div>\n
„Ten kluk je m\u011bl.“ \u0158ekl a zkroutil prsty tak, a\u017e se \u010dernovlas\u00fd kluk zd\u011bsil, \u017ee v nich nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 klouby. Dok\u00e1zal je oh\u00fdbat na ob\u011b dv\u011b strany. Jak dop\u0159edu, tak dozadu.<\/div>\n
„Jakej kluk?“ Zavrt\u011bl Bill hlavou, kdy\u017e se vzpamatoval. N\u011bjak mu nedoch\u00e1zelo, o kom je \u0159e\u010d.<\/div>\n
„Ten u Joachima.“ Tom netu\u0161il, pro\u010d se pt\u00e1, jak\u00fd kluk m\u011bl upraven\u00e9 vlasy tak, jak je m\u00e1 nyn\u00ed i on. Bylo p\u0159ece jasn\u00e9, kter\u00e9ho mysl\u00ed. Toho v obchod\u011b, kam s otcem chodili kupovat DVD\u010dka s dokumenty, kter\u00e9 m\u011bl r\u00e1d. Mohl tam b\u00fdt, jak dlouho cht\u011bl. J\u00f6rg ochotn\u011b po\u010dkal a nechal mu \u010das na rozmy\u0161lenou, aby si vybral skute\u010dn\u011b to, co si p\u0159\u00e1l. Nijak na n\u011bj netla\u010dil. Kdy\u017e tam v\u0161ak jednou p\u0159i\u0161li, nest\u00e1l za pultem Joachim, ale jeho synovec, kter\u00fd za n\u011bj b\u011bhem nemoci zaskakoval. Pr\u00e1v\u011b u n\u011bj Tom spat\u0159il dredy, kter\u00e9 ho okam\u017eit\u011b zaujaly, a cht\u011bl je m\u00edt. Otec dvoj\u010dat sice zpo\u010d\u00e1tku nad\u0161en\u00fd nebyl, ale nakonec souhlasil.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille!“ Ozval se zezdola mat\u010din hlas a ten, jeho\u017e se do\u017eadovala, proto\u010dil o\u010di. Sklouzl z postele, prohodil, \u017ee je hned zp\u00e1tky a otev\u0159el dve\u0159e. Rychlost\u00ed blesku seb\u011bhl schody dol\u016f, aby zjistil, co po n\u011bm chce. Doufal, \u017ee nem\u00e1 v \u00famyslu ho p\u0159ezkou\u0161et, to by musel s pravdou ven. A\u010dkoli s jakou pravdou… Nelhal. Opravdu se pokou\u0161el u\u010dit, ale nechal toho, proto\u017ee mu to v\u016fbec nelezlo do hlavy. Na\u0161t\u011bst\u00ed byly mat\u010diny \u00famysly jin\u00e9. Spat\u0159il ji st\u00e1t v p\u0159eds\u00edni upravenou a u\u010desanou tak, \u017ee nemusela ani nic \u0159\u00edkat, aby si domyslel, \u017ee se n\u011bkam chyst\u00e1. V duchu se zaradoval, a kdy\u017e se p\u0159istihl, \u017ee se a\u017e moc n\u00e1padn\u011b usm\u00edv\u00e1, nasadil v\u00e1\u017en\u00fd v\u00fdraz, do\u0161el k matce a zastavil se kousek od n\u00ed. Simone neu\u0161lo, \u017ee si vy\u010desal vlasy tak, jak to na n\u011bm m\u011bl r\u00e1d mlad\u0161\u00ed sourozenec, a podv\u011bdom\u011b vytu\u0161ila, \u017ee t\u00edm splnil jeho p\u0159\u00e1n\u00ed. Toto zji\u0161t\u011bn\u00ed ji velice pot\u011b\u0161ilo. Z obou m\u011bla radost a z Billa dokonce dvojn\u00e1sobnou.<\/p>\n<\/div>\n
„Jdu k Agnes. Dohl\u00e9dne\u0161 na Toma?“ Agnes byla jej\u00ed kamar\u00e1dka u\u017e na z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole. Bill j\u00ed \u0159\u00edk\u00e1val „teto“, proto\u017ee ji tak vn\u00edmal. Znal ji prakticky od plenek. S chlapcovou matkou se pravideln\u011b nav\u0161t\u011bvovali, aby probrali \u017eivot. Uv\u011bdomil si, \u017ee u nich u\u017e del\u0161\u00ed dobu nebyla, alespo\u0148 si narychlo nemohl vzpomenout, kdy ji vid\u011bl naposledy. Kdy\u017e byl men\u0161\u00ed, chodil na n\u00e1v\u0161t\u011bvy k Agnes taky, te\u010f u\u017e mu nep\u0159i\u0161ly tak z\u00e1bavn\u00e9 jako kdysi. Vyrostl toti\u017e.<\/div>\n
„Nepot\u0159ebuje to.“ Zamra\u010dil se na ni. Nem\u011bl r\u00e1d, kdy\u017e o n\u011bm mluvila jako o nesv\u00e9pr\u00e1vn\u00e9m, proto\u017ee takov\u00fd nebyl. Pot\u0159eboval sice pomoc, ale nebylo nutn\u00e9 jej vodit za ruku a v\u0161echno mu ukazovat jak mal\u00e9mu d\u00edt\u011bti. Bill si byl dokonce jist\u00fd, \u017ee by Tom mohl \u017e\u00edt jako ostatn\u00ed lid\u00e9, kdyby mu n\u011bkdo zpo\u010d\u00e1tku pom\u00e1hal. Ten n\u011bkdo by klidn\u011b mohl b\u00fdt i on s\u00e1m. Docela dob\u0159e si dovedl p\u0159edstavit, jak je mu n\u00e1pomocen p\u0159i osamostat\u0148ov\u00e1n\u00ed se.<\/div>\n
„Jen nechci, aby se v\u00e1m n\u011bco stalo. To je v\u0161echno.“ Simone jej sm\u00ed\u0159liv\u011b pohladila po tv\u00e1\u0159i a hoch si pomyslel n\u011bco o p\u0159ehnan\u00e9 starostlivosti. Pamatoval si sice \u0161lamastiku, do n\u00ed\u017e se vinou ne\u0161\u0165astn\u00e9 n\u00e1hody dostali, ale zap\u0159\u00eds\u00e1hl se, \u017ee nep\u0159ipust\u00ed, aby se n\u011bco podobn\u00e9ho opakovalo. A je-li Tom s n\u011bk\u00fdm opravdu v bezpe\u010d\u00ed, tak jedin\u011b s n\u00edm.<\/div>\n
„Klidn\u011b b\u011b\u017e a bav se. My budeme v pohod\u011b a kdyby n\u011bco, tak…“ Gestem j\u00ed nazna\u010dil, \u017ee je m\u016f\u017ee kdykoli zkontrolovat. Z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak zadoufal, \u017ee to neud\u011bl\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 hlad?“ Promluvil Bill, kter\u00e9mu se po dlouh\u00e9m uji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed poda\u0159ilo m\u00e1mu vytla\u010dit ze dve\u0159\u00ed, kdy\u017e se vr\u00e1til do pokoje. Toma nalezl sed\u011bt ve stejn\u00e9 pozici, ji\u017e zauj\u00edmal, kdy\u017e m\u00edstnost opou\u0161t\u011bl. Pohupoval se dop\u0159edu a dozadu a n\u011bco si pro sebe broukal. P\u016fsobil sice d\u011btsk\u00fdm dojmem, ale jeho bratr ho m\u011bl v t\u011bchto chv\u00edl\u00edch mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b o n\u011bco rad\u011bji ne\u017e norm\u00e1ln\u011b. V\u017edy jej s \u00fasm\u011bvem pozoroval a uva\u017eoval nad t\u00edm, \u017ee Tom je v podstat\u011b d\u00edt\u011b. Okoln\u00edm sv\u011btem nezka\u017een\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00e9 v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee v\u0161ichni jsou hodn\u00ed a maj\u00ed s n\u00edm jen sam\u00e9 dobr\u00e9 \u00famysly. V tom m\u011bl vlastn\u011b pravdu, nebo\u0165 p\u0159esn\u011b tomu jeho<\/em> asp\u00edk v\u011b\u0159il.<\/div>\n
„Bude \u0161est hodin. V \u0161est ve\u010de\u0159\u00edme.“ Nechal se sly\u0161et druh\u00fd chlapec a vstal. Pro\u0161el kolem Billa a zam\u00ed\u0159il dol\u016f, aby zasednul ke stolu a pustil se do ve\u010de\u0159e. Lv\u00edmu kr\u00e1li trvalo, ne\u017e zaregistroval, \u017ee Tom u\u017e d\u00e1vno m\u00edstnost opustil, proto\u017ee se zase pono\u0159il do sv\u00fdch \u00favah. Je\u0161t\u011b rychleji ne\u017e p\u0159edt\u00edm seb\u011bhl schody a zam\u00ed\u0159il tam, kam p\u0159ed chv\u00edl\u00ed zanesly nohy dvoj\u010de. Ke sv\u00e9 \u00falev\u011b zjistil, \u017ee matka jim ve\u010de\u0159i nachystala. Na stole toti\u017e byly dva tal\u00ed\u0159e a l\u017e\u00edce. Nemusel tedy va\u0159it on a riskovat tak zdrav\u00ed nejen sebe, ale i Toma. Krom toho v\u011bd\u011bla, co jej\u00ed syn j\u00ed a co ne. Billovy znalosti a\u017e tak dalece nesahaly. V\u0161iml si, \u017ee k n\u011b\u010demu je bratr odm\u00edtav\u00fd a nepoz\u0159e to. Jednalo se p\u0159edev\u0161\u00edm o to, co neznal. Proto nebylo od v\u011bci nechat Toma, aby p\u0159i p\u0159\u00edprav\u011b j\u00eddla pom\u00e1hal. Neuniklo mu taky, \u017ee ne\u017e Simone nalo\u017eila j\u00eddlo na tal\u00ed\u0159, nechala syna, aby nejprve ochutnal a s\u00e1m rozhodnul, zda to j\u00edst bude nebo nikoli.<\/p>\n<\/div>\n
„Zase.“ Povzdechl si Bill, kdy\u017e spat\u0159il krupi\u010dnou ka\u0161i. Na rozd\u00edl od Toma ji nem\u011bl r\u00e1d v\u016fbec, u\u017e jako d\u00edt\u011b k n\u00ed m\u011bl odpor. Bylo to v\u0161ak jedno z j\u00eddel, s nimi\u017e asp\u00edk nikdy probl\u00e9m nem\u011bl, d\u016fv\u011brn\u011b je znal. V\u017edy kdy\u017e u nich byl, byla schopn\u00e1 uva\u0159it ji, kdykoli o to po\u017e\u00e1dal. I kdyby to bylo dvakr\u00e1t za den. Proto\u017ee Tom m\u011bl r\u00e1d ka\u0161i sp\u00ed\u0161e tekutou, d\u011blala ji Simone p\u0159esn\u011b tak, co\u017e akor\u00e1t zvy\u0161ovalo Bill\u016fv odpor k n\u00ed. P\u0159ipadal si jako batole. Chyb\u011bla mu akor\u00e1t l\u00e1hev s dudl\u00edkem, ze kter\u00e9 by ji mohl p\u00edt. Kv\u016fli dvoj\u010deti v\u0161ak usednul ke stolu, pop\u0159\u00e1l mu dobrou chu\u0165 a nabral b\u00edlou hmotu. Kdy\u017e vkl\u00e1dal l\u017e\u00edci do \u00fast, zav\u0159el o\u010di a rychle polkl. Stejn\u011b pokra\u010doval, dokud tal\u00ed\u0159 p\u0159ed n\u00edm nebyl pr\u00e1zdn\u00fd.<\/div>\n
Tom rovn\u011b\u017e dojedl, vstal a pr\u00e1zdn\u00fd tal\u00ed\u0159 odlo\u017eil do d\u0159ezu, jak byl zvykl\u00fd z domu. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a p\u0159edev\u0161\u00edm kr\u00e1sn\u00e9 bylo, \u017ee nejen Bill m\u011bl p\u0159\u00edzniv\u00fd vliv na n\u011bj, ale rovn\u011b\u017e i obr\u00e1cen\u011b, p\u0159esto\u017ee si toho nev\u0161imnul. D\u0159\u00edve se neobt\u011b\u017eoval po sob\u011b sklenku, tal\u00ed\u0159 \u010di hrnek uklidit, dnes v\u0161ak napodoboval dvoj\u010de, jeliko\u017e takt\u00e9\u017e vstal a \u0161pinav\u00e9 n\u00e1dob\u00ed po sob\u011b odnesl.<\/div>\n
„D\u00e1me si \u010dokol\u00e1du? M\u00e1\u0161 r\u00e1d horkou \u010dokol\u00e1du?“ \u010cernovl\u00e1sek uk\u00e1zal bratrovi instantn\u00ed n\u00e1poj, kter\u00fd zbo\u017e\u0148oval. K jeho p\u0159ekvapen\u00ed Tom souhlasil a na ot\u00e1zku, zda mu pom\u016f\u017ee, n\u011bkolikr\u00e1t d\u016frazn\u011b k\u00fdvnul hlavou. Mo\u017en\u00e1 by v\u0161e prob\u011bhlo bez komplikac\u00ed, kdyby Bill nedostal ten bl\u00e1zniv\u00fd n\u00e1pad.<\/p>\n<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay Kdy\u017e opadl prvotn\u00ed \u0161ok z nastal\u00e9 situace, Bill spo\u010dinul hlavou v bratrov\u011b kl\u00edn\u011b, \u010dekaje, co se bude d\u00edt d\u00e1l. Tom okam\u017eik zav\u00e1hal, tento stav pro n\u011bj byl naprosto nov\u00fd. Nikdy se v n\u011bm neocitl, nikdy si nikoho nepustil k sob\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[397],"tags":[],"class_list":["post-8468","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-living-behind-a-wall-of-glass"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8468","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8468"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8468\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8468"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8468"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8468"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}