{"id":8475,"date":"2011-06-10T18:00:00","date_gmt":"2011-06-10T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8453"},"modified":"2011-06-10T18:00:00","modified_gmt":"2011-06-10T17:00:00","slug":"who-am-i-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/06\/10\/who-am-i-11\/","title":{"rendered":"Who am I? 11."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Vypadn\u011bte oba,“ \u0159ekne n\u00e1m Robert. „Je\u0161t\u011b jeden pr\u016fser, Tr\u00fcmpere, a let\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Pokud n\u011bco Bill chce je\u0161t\u011b \u0159\u00edct, m\u00e1 sm\u016flu. Rychle ho vezmu za ruku a odvle\u010du ho z kancel\u00e1\u0159e. Pr\u00e1sknu za n\u00e1mi dve\u0159mi. Bill jen \u0161okovan\u011b oddechne a rozejde se se mnou po chodb\u011b, na konci se ale zastav\u00ed a op\u0159e se o ze\u010f. Postav\u00edm se vedle n\u011bj a jen ho chv\u00edli pozoruji, p\u0159i\u010dem\u017e se sna\u017e\u00edm uklidnit. Pak si ale uv\u011bdom\u00edm, co jsem tam \u0159ekl.<\/div>\n
„Promi\u0148, \u017ee jsem o tob\u011b \u0159ekl, \u017ee jsi moje d\u011bvka. U\u017e jsem nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct, aby t\u011b nechal b\u00fdt,“ omluv\u00edm se mu. Nechci, aby byl na\u0161tvan\u00fd. Nemyslel jsem to tak. Pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b sklen\u011bn\u00fdma o\u010dima a nasucho polkne.<\/div>\n
„J\u00e1 ti d\u011bkuju. Ale u\u017e to nikdy\u2026 nikdy ned\u011blej. Nechci, aby ti ubl\u00ed\u017eil.“<\/div>\n
„Jsem si jist\u00fd, \u017ee pokud by v t\u00e9 situaci opravdu n\u011bkdo n\u011bkomu ubl\u00ed\u017eil, tak bych ho j\u00e1 zast\u0159elil. O tom nepochybuj,“ povzdechnu. Sice se mi to \u0159\u00edk\u00e1 t\u011b\u017eko, ale je to pravda. Nechci b\u00fdt sakra \u017e\u00e1dn\u00fd vrah. V\u00edm, jak to zn\u00ed bizardn\u011b, ale\u2026 je to bohu\u017eel pravda.<\/em><\/div>\n
„Zabil bys dal\u0161\u00edho \u010dlov\u011bka a on ti za to nestoj\u00ed. Stejn\u011b tak, jako j\u00e1 tob\u011b,“ hlesne a odvr\u00e1t\u00ed se ode m\u011b. Je rozechv\u011bl\u00fd. Nic na to ne\u0159eknu. Nev\u00edm co.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ oto\u010d\u00ed se po chvilce ke mn\u011b a koukne se mi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Nen\u00ed za\u010d,“ p\u0159ik\u00fdvnu ti\u0161e a sleduji zem.<\/p>\n<\/div>\n
Jsem z toho cel\u00fd n\u011bjak mimo. Bill si mysl\u00ed, \u017ee mi za to nestoj\u00ed. J\u00e1 si mysl\u00edm opak, ale nev\u00edm d\u016fvod. Nav\u00edc si d\u011bl\u00e1m starosti z toho, co Bill sly\u0161el od Roberta. Robert o m\u011b opravdu \u0159ekl hnusn\u00e9 v\u011bci a nejhor\u0161\u00ed na nich je to, \u017ee jsou skute\u010dn\u00e9. Nev\u00edm, co si myslet a co d\u011blat. Jsem opravdu asi n\u011bjak\u00e1 zr\u016fda, co jen zab\u00edj\u00ed a vy\u017e\u00edv\u00e1 se v tom. Bill m\u011b mus\u00ed u\u017e nesn\u00e1\u0161et. S\u00e1m se nesn\u00e1\u0161\u00edm. Nedok\u00e1\u017eu s t\u00edmhle \u017e\u00edt. Zabil jsem n\u011bkolik lid\u00ed a dok\u00e1\u017eu v noci sp\u00e1t. To nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed. J\u00e1 nejsem norm\u00e1ln\u00ed. Jsem vrah.<\/em><\/div>\n
\n
Bill si pomalu stoupne p\u0159ede m\u011b. „A\u0165 je to, jak to je. A\u0165 se mezi n\u00e1mi d\u011bje cokoli, nechci jen, aby se ti kv\u016fli mn\u011b n\u011bco stalo\u2026 Nikdy.“<\/div>\n
„Nic takov\u00e9ho ti slibovat nebudu,“ za\u0161ept\u00e1m. Chci se mu pod\u00edvat do o\u010d\u00ed, ale sv\u011bdom\u00ed mi to nedovol\u00ed. Tak\u017ee nakonec pohled zabodnu je\u0161t\u011b v\u00edc do zem\u011b. Kdyby to bylo mo\u017en\u00e9, u\u017e jsem se prokopal a\u017e na druhou stranu zem\u011bkoule. Nedok\u00e1\u017eu se mu d\u00edvat do o\u010d\u00ed. Ne po tom v\u0161em, co o mn\u011b sly\u0161el. Ne po tom, co poznal m\u00e9 druh\u00e9 j\u00e1. Ale on mi zvedne hlavu.<\/div>\n
„Uv\u011bdom si, co \u0159\u00edkal. A v tomhle m\u011bl pravdu. Ty m\u00e1\u0161 na lep\u0161\u00ed. Nav\u00edc to, co se d\u011bje\u2026 J\u00e1-j\u00e1 to ani neum\u00edm po\u0159\u00e1dn\u011b popsat,“ zakrout\u00ed hlavi\u010dkou. „Neuh\u00fdbej mi pohledem,“ \u0161eptne. Neposlechnu ho a jen povzdechnu.Nejlep\u0161\u00ed by bylo, kdybych \u0161el. Aspo\u0148 se vyvarujeme zbyte\u010dn\u00fdm kec\u016fm.<\/em><\/div>\n
„Promi\u0148. Za v\u0161echno,“ pol\u00edb\u00ed m\u011b na tv\u00e1\u0159 a po druh\u00e9 tv\u00e1\u0159i mi p\u0159ejede palcem lev\u00e9 ruky.<\/div>\n
„M\u011bl bych u\u017e j\u00edt,“ \u0159eknu ti\u0161e, ale ani se od n\u011bj nehnu. Z\u016fstanu tak bl\u00edzko, jak to jenom jde. Najednou m\u011b popadne zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pot\u0159eba, aby m\u011b objal. Nikdy jsem nem\u011bl pot\u0159ebu, aby m\u011b n\u011bkdo obj\u00edmal. Jenom jako d\u00edt\u011b. Ale to mu ne\u0159eknu.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. J\u00e1 tak\u00e9,“ k\u00fdvne hlavou. O\u010dividn\u011b se ani jemu nechce. Zav\u0159u o\u010di a zt\u011b\u017eka vydechnu. V krku se mi za\u010dne d\u011blat podivn\u00fd knedl\u00edk, \u017ee se nem\u016f\u017eu ani po\u0159\u00e1dn\u011b nadechnout.<\/div>\n
„Tomi,“ po\u0161ept\u00e1 a tro\u0161ku se ke mn\u011b p\u0159itiskne. Jen tro\u0161ku uhnu hlavou, ale o\u010di nech\u00e1m zav\u0159en\u00e9. Byla by ostuda, kdyby vid\u011bl, \u017ee se mi chce bre\u010det.<\/p>\n<\/div>\n
V\u00edm dob\u0159e, \u017ee bych od n\u011bj m\u011bl napo\u0159\u00e1d odej\u00edt. On by tu m\u011bl d\u00e1l pracovat jako stript\u00e9r a ostatn\u00ed by s n\u00edm m\u011bli zach\u00e1zet jako s kusem hadru\u2026 jako se v\u0161emi tady. J\u00e1 bych m\u011bl odlet\u011bt tak daleko, jak to jenom jde. Ale nedok\u00e1\u017eu se p\u0159inutit. Jenom\u017ee to tak bude nejlep\u0161\u00ed. Jsem odporn\u00e1 zr\u016fda. Robert \u0161t\u011bkne, abych n\u011bkoho odd\u011blal, tak j\u00e1 poslu\u0161n\u011b jdu a ud\u011bl\u00e1m to. Jako naprogramovan\u00fd robot. Ale m\u00e1m jinou mo\u017enost? U\u017e jednou jsem se pokou\u0161el odej\u00edt, ale stejn\u011b m\u011b to znovu b\u011bhem t\u00fddne dostihlo. Od t\u00e9hle pr\u00e1ce se ned\u00e1 odej\u00edt. Jenom\u017ee\u2026 nechci takhle \u017e\u00edt. U\u017e nechci.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Najednou m\u011b probere Bill\u016fv melodick\u00fd hlas.<\/div>\n
„Sice t\u011b zn\u00e1m tak moc kr\u00e1tce, ale stejn\u011b m\u00e1m pocit, \u017ee se op\u011bt objevilo n\u011bco, co m\u011b dost\u00e1v\u00e1 zp\u011bt. Objevil ses ty. A j\u00e1 jsem za to nesm\u00edrn\u011b r\u00e1d. S tebou se c\u00edt\u00edm\u2026 dob\u0159e. Jsem to j\u00e1. A chci ti n\u011bco \u0159\u00edct. Vysm\u011bj se tomu, klidn\u011b se na m\u011b vyka\u0161li, ale pamatuj si to. M\u00e1m t\u011b r\u00e1d,“ po\u0161ept\u00e1 potichu a ot\u0159e se mi rty o tv\u00e1\u0159. Ne, ne, ne, Bille, ne.<\/em> Sna\u017e\u00edm si poslepu naj\u00edt jeho rty. Kdy\u017e je kone\u010dn\u011b najdu, jemn\u011b se do nich vpiji. Vydechnu a pravou rukou ho pohlad\u00edm po tv\u00e1\u0159i. Pro\u010d jsem si nikdy nev\u0161iml, jak m\u00e1 m\u011bkk\u00e9 a jemn\u00e9 rty? Cel\u00fd tak sladce von\u00ed\u2026 Bo\u017ee, Tome, ne, to ne.<\/em> Bill trhan\u011b oddechne a tro\u0161ku nasaje m\u016fj doln\u00ed ret. Chci si ho p\u0159it\u00e1hnout a za\u010d\u00edt ho l\u00edbat. Ka\u017ed\u00e1 bu\u0148ka v m\u00e9m t\u011ble si p\u0159eje, aby se ke mn\u011b natiskl a j\u00e1 se dot\u00fdkal jeho nah\u00e9 poko\u017eky. Tohle ne. Tohle se nesm\u00ed st\u00e1t. U\u017e to za\u0161lo moc daleko. Nedovol\u00edm, aby se stalo n\u011bco dal\u0161\u00edho. Mus\u00edm pry\u010d, daleko od n\u011bj.<\/em> Odtrhnu se a ti\u0161e mu vydechnu na tv\u00e1\u0159. Otev\u0159u o\u010di a pod\u00edv\u00e1m se p\u0159\u00edmo p\u0159ed sebe do jeho \u010dokol\u00e1d. Za\u010dnu se pomalu ale jist\u011b ut\u00e1p\u011bt. Nem\u016f\u017eu se dostat a\u017e na konec. A i kdybych se dostal, co by bylo d\u00e1l? Co bych tam vid\u011bl? Co on vid\u00ed u m\u011b? Vid\u00ed m\u00e9 prav\u00e9 j\u00e1, ne toho vraha, tu odpornou zr\u016fdu ve mn\u011b, kterou od srdce nesn\u00e1\u0161\u00edm. On nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed osoby. On je\u2026 p\u0159irozen\u00fd a tak\u2026 dokonal\u00fd.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Zahl\u00e9dnu, jak pootev\u0159e rty. Ani na okam\u017eik neuhne pohledem. „D\u011bkuju,“ po\u0161ept\u00e1. Sjedu mu prstem po hebk\u00e9 tv\u00e1\u0159i a polknu, abych byl schopn\u00fd mluvit p\u0159es ten knedl\u00edk v krku.<\/div>\n
„Promi\u0148 mi to v\u0161echno,“ \u0161eptnu a pomalu se postav\u00edm na \u0161pi\u010dky. „D\u00e1vej na sebe pozor. Robert t\u011b te\u010f bude nejsp\u00ed\u0161 n\u011bjakou dobu hl\u00eddat.“ Vtisknu mu mal\u00fd polibek na \u010delo a op\u011bt dostoupnu na paty.<\/div>\n
„Takhle nemluv. Nem\u00e1m ti co prom\u00edjet. A nav\u00edc, \u0159\u00edk\u00e1\u0161 to jako bys\u2026 tu se mnou u\u017e nebyl. Jako bych t\u011b u\u017e nem\u011bl vid\u011bt. A na tuhle my\u0161lenku jsem necht\u011bl pomyslet od prvn\u00edho okam\u017eiku, co jsem t\u011b vid\u011bl.“ Pro\u010d to bol\u00ed? Takov\u00e1hle slova p\u0159ece nemaj\u00ed bolet. Ne n\u011bkoho, jako jsem j\u00e1.<\/em><\/div>\n
„M\u011bj se,“ odstoup\u00edm od n\u011bj, naposled se mu pod\u00edv\u00e1m do o\u010d\u00ed a rozejdu se pry\u010d z chodby.<\/div>\n
„Tome,“ rozeb\u011bhne se za mnou. Bille, b\u011b\u017e sakra pry\u010d.<\/em> Ustanu na m\u00edst\u011b, ale neoto\u010d\u00edm se. Ihned ke mn\u011b dob\u011bhne a stoupne si p\u0159ede m\u011b.<\/div>\n
„Tohle mi ned\u011blej, pros\u00edm,“ vzlykne. Ne, pros\u00edm, a\u0165 nebre\u010d\u00ed. Nem\u016f\u017eu se na to d\u00edvat.<\/em><\/div>\n
„Nebre\u010d. Nem\u00e1\u0161 d\u016fvod,“ pokus\u00edm se vynutit n\u011bjak\u00fd chab\u00fd \u00fasm\u011bv a pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Nehraj na m\u011b, \u017ee je to ok. D\u016fvod m\u00e1m\u2026 Z\u00e1le\u017e\u00ed mi na tob\u011b, zatracen\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed,“ \u0161ept\u00e1. Ml\u010d u\u017e, sakra!<\/em> Promnu si sp\u00e1nky a na chv\u00edli zav\u0159u o\u010di. Brzy mi exploduje hlava. Mus\u00edm si vz\u00edt ihned pr\u00e1\u0161ky.<\/div>\n
„B\u011b\u017e rad\u011bji tancovat, a\u0165 nem\u00e1\u0161 zbyte\u010dn\u00e9 probl\u00e9my, dob\u0159e? J\u00e1 pojedu dom\u016f a vysp\u00edm se. Ty potom taky. V\u0161echno bude ok\u2026“ \u0159eknu potichu.<\/div>\n
„Dr\u017e se. D\u00e1vej na sebe pozor, hm?“ \u0159ekne jen ti\u0161e a sklop\u00ed o\u010di. P\u0159ejede mi rukou po pa\u017ei a pak se oto\u010d\u00ed k odchodu. Chci ho zastavit, chci ho pol\u00edbit, chci ho obejmout. Ale nech\u00e1m ho j\u00edt. B\u011bhem chvilky se mi ztrat\u00ed z dohledu.<\/p>\n<\/div>\n
Dojdu na bar, \u0159eknu Harrymu o pan\u00e1ka vodky. Kdy\u017e mi ji nalije, zapiji s n\u00ed pr\u00e1\u0161ky, i kdy\u017e se to nesm\u00ed. Moc to ne\u0159e\u0161\u00edm. Objedn\u00e1m si je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed \u010dty\u0159i a jen tak tam na baru ti\u0161e pop\u00edj\u00edm. St\u00e1le m\u00e1m nutk\u00e1n\u00ed oto\u010dit se a ohl\u00e9dnout se po Billovi, jak si vede a zda-li je v po\u0159\u00e1dku, ale v\u017edy se v\u010das zastav\u00edm. U\u017e nikdy v\u00edc.<\/div>\n
Kdy\u017e dopiji, zaplat\u00edm Harrymu a pak mu d\u00e1m 500\u20ac, aby je p\u0159edal Billovi. Pak se n\u011bjak odmot\u00e1m z klubu, nasednu do auta a vyjedu.<\/p>\n<\/div>\n
BILL<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Sna\u017eil jsem se tancovat, sna\u017eil jsem se vn\u00edmat hudbu, sna\u017eil jsem se nemyslet na to, co se stalo, nemyslet na Toma. Ale ne\u0161lo to. Neust\u00e1le se mi honilo hlavou ka\u017edi\u010dk\u00e9 slovo, kter\u00e9 \u0159ekl. Po\u0159\u00e1d jsem na sob\u011b c\u00edtil ka\u017edi\u010dk\u00fd jeho dotek, polibek, pohlazen\u00ed. Opravdu nev\u00edm, co si myslet. Alespo\u0148 z jeho slov si moment\u00e1ln\u011b nedok\u00e1\u017eu b\u00fdt jist\u00fd ni\u010d\u00edm. Jednou m\u011b l\u00edb\u00e1, podruh\u00e9 m\u011b od sebe odtahuje a lou\u010d\u00ed se se mnou, a nakonec m\u011b ut\u011b\u0161uje? Jednu chvilku je tak n\u011b\u017en\u00fd a chtiv\u00fd. Do\u017eaduje se m\u011b stejn\u011b tak, jako j\u00e1 jeho. A najednou m\u011b u sebe nechce a br\u00e1n\u00ed se. Sna\u017e\u00ed se uk\u00e1zat, jak tuhle situaci perfektn\u011b zvl\u00e1d\u00e1, ale opak je pravdou. Nezvl\u00e1d\u00e1 to a je to vid\u011bt. Ale \u010d\u00edm to sakra je? D\u011bl\u00e1m to snad j\u00e1? Z\u0159ejm\u011b bych se od n\u011bj m\u011bl vzd\u00e1lit. A nechat ho b\u00fdt. Ubli\u017euji mu.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Po zbytek ve\u010dera jsem ho u\u017e nevid\u011bl. Z\u0159ejm\u011b se n\u011bkam vypa\u0159il, proto\u017ee ani Harry nev\u011bd\u011bl, kde je. Skon\u010dil jsem a\u017e pozd\u011b. Bylo u\u017e skoro r\u00e1no, kdy\u017e jsme zav\u00edrali. Byl jsem unaven\u00fd. Jak fyzicky tak psychicky. Dne\u0161n\u00ed noc byla opravdu vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed. Kdy\u017e jsme s Harrym tro\u0161ku ukl\u00edzeli, po\u017e\u00e1dal m\u011b, abych s n\u00edm \u0161el je\u0161t\u011b na bar. Tak jsem tedy \u0161el. Nakonec mi podal 500\u20ac se slovy: „To ti tu nechal Tom.“ Z\u016fstal jsem na n\u011bj jen koukat. Nech\u00e1pal jsem to. Pro\u010d to zase ud\u011blal? K \u010demu mi jsou platn\u00e9 pen\u00edze, kdy\u017e tu nem\u00e1m jeho, hm? K ni\u010demu.<\/em> Harryho jsem nakonec po\u017e\u00e1dal, aby to uschoval a Tomovi to dal. Opravdu jsem necht\u011bl jeho pen\u00edze.<\/p>\n<\/div>\n
My\u0161lenka, kterou jsem tolik nen\u00e1vid\u011bl a tolik jsem si ji sna\u017eil nep\u0159ipou\u0161t\u011bt, ov\u0161em p\u0159i\u0161la na mou mysl a nejen to. Stala se realitou. Tom se tu dva t\u00fddny neuk\u00e1zal. Skoro denn\u011b jsem chodil za Harrym a ptal se, ale ani on nic nev\u011bd\u011bl. Nikdo o n\u011bm nic nev\u011bd\u011bl. Mo\u017en\u00e1 jen Robert a toho se opravdu pt\u00e1t nebudu. Mysl\u00edm, \u017ee p\u0159i prvn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti by m\u011b ukamenoval.<\/em><\/div>\n
M\u011bl jsem o n\u011bj strach. Ut\u00e1p\u011bl jsem se v tom den co den, noc co noc. Nedok\u00e1zal jsem ani po\u0159\u00e1dn\u011b pracovat. D\u00edvat se na m\u011b musela b\u00fdt p\u011bkn\u00e1 nuda. Jeden den jsem dokonce ne\u0161el ani do pr\u00e1ce. Prost\u011b to ne\u0161lo. Moment\u00e1ln\u011b m\u011b nezaj\u00edmalo nic jin\u00e9ho ne\u017e-li Tom. Nepot\u0159eboval jsem zn\u00e1t d\u016fvod. V\u011bd\u011bt, kde p\u0159esn\u011b je a co d\u011bl\u00e1. Pot\u0159eboval jsem v\u011bd\u011bt, \u017ee \u017eije, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku. Ale ani t\u00e9hle, pro m\u011b \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 informace, se mi nedost\u00e1valo.<\/p>\n<\/div>\n
I p\u0159esto, jak jsem tyhle \u010dasy nen\u00e1vid\u011bl, bylo na nich n\u011bco dobr\u00e9ho. Hodn\u011b jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel. Ale do\u0161el jsem k tolika z\u00e1v\u011br\u016fm, \u017ee jsem ani nev\u011bd\u011bl, kter\u00fd z nich si vybrat jako ten spr\u00e1vn\u00fd. Ale p\u00e1r v\u011bcmi jsem si byl jist\u00fd, a to naprosto. Na Tomovi mi z\u00e1le\u017e\u00ed v\u00edc, ne\u017e by m\u011blo. M\u00e1m ho r\u00e1d, moc r\u00e1d. A t\u00e1hne m\u011b to k n\u011bmu v\u00edc, ne\u017e je zdr\u00e1vo. Kdy\u017e jsem s n\u00edm, jsem to jednodu\u0161e j\u00e1. C\u00edt\u00edm se jako Bill, nejen jako d\u011bvka. Dod\u00e1v\u00e1 mi tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, hezk\u00fd pocit. Ob\u010das se tomu mus\u00edm sm\u00e1t. Skoro ho nezn\u00e1m, ale p\u0159ipad\u00e1m si jako beznad\u011bjn\u011b zamilovan\u00fd puber\u0165\u00e1k. V\u017edycky, kdy\u017e je mi na bl\u00edzku, c\u00edt\u00edm ten p\u0159\u00edjemn\u00fd pocit v b\u0159i\u0161e a podb\u0159i\u0161ku. To on m\u011b nut\u00ed j\u00edt d\u00e1l. Nezabalit to tady. Bez n\u011bj jsem s\u00e1m, nejsem nikdo. Vyvol\u00e1v\u00e1 ve mn\u011b tak dobr\u00fd pocit. Jen nev\u00edm, zda jsem j\u00e1 ten, kdo tohle v\u0161echno, nebo alespo\u0148 n\u011bco podobn\u00e9ho, d\u011bl\u00e1 jemu\u2026 jestli v n\u011bm j\u00e1 tohle vyvol\u00e1v\u00e1m a probouz\u00edm. Moc bych si to p\u0159\u00e1l. Ale m\u00e1m pocit, \u017ee to z\u016fstane nav\u017edy jen snem. \u0158ekl mi to na rovinu – nen\u00ed gay. Je na holky. OK. Kdy\u017e je ale na holky, pro\u010d se se mnou l\u00edb\u00e1 a dot\u00fdk\u00e1 se m\u011b? Pro\u010d je je\u0161t\u011b ke v\u0161emu potom tolik vzru\u0161en\u00fd? Vzru\u0161uji ho snad?<\/p>\n<\/div>\n
Utekly dva t\u00fddny a nic se nezm\u011bnilo. Toma jsem nevid\u011bl, nesly\u0161el jsem o n\u011bm jedin\u00e9 slovo. Nav\u00edc jsem nem\u011bl jedin\u00fd den volna. Dnes je\u0161t\u011b byla znovu obl\u00edben\u00e1 „akce“ pana \u0161\u00e9fa a j\u00e1 musel p\u0159ij\u00edt d\u0159\u00edv. Nen\u00e1vid\u011bl jsem to tady. Pro\u010d jsem Toma nemohl poznat n\u011bkde v obchod\u011b, restauraci, autobuse nebo na ulici? Pro\u010d zrovna tady?<\/em><\/div>\n
Ve\u010der prob\u00edhal zat\u00edm celkem klidn\u011b. A\u017e po des\u00e1t\u00e9 hodin\u011b ve\u010der se tu strhla tro\u0161ku v\u011bt\u0161\u00ed bitka p\u0159ed m\u00fdm podiem. Ale nijak jsem to nevn\u00edmal. Sna\u017eil jsem si p\u0159edstavovat, \u017ee Tom je pod podiem a d\u00edv\u00e1 se na m\u011b. Tro\u0161ku m\u011b to uklid\u0148ovalo. Nec\u00edtil jsem se tak \u0161patn\u011b. Ale kdy\u017e jsem otev\u0159el o\u010di, m\u016fj sen se rozplynul rychleji, ne\u017e jsem o\u010dek\u00e1val. Pod podiem st\u00e1la banda opil\u00fdch, nadr\u017een\u00fdch a nechutn\u00fdch chlap\u016f a \u017e\u00e1dali si m\u011b.<\/div>\n
Ale z m\u00e9ho filozofov\u00e1n\u00ed o t\u011bchhle osobnostech m\u011b vyru\u0161ila Carol.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille,“ k\u0159ikla po mn\u011b, abych ji v\u016fbec sly\u0161el. Hned na to jsem slezl z podia a \u0161el k n\u00ed zadem.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ zept\u00e1m se.<\/div>\n
„N\u011bkdo si t\u011b \u017e\u00e1d\u00e1 na pokoj. Nev\u00edm, kdo to je, prost\u011b jako v\u017edy jsem to m\u011bla jen vy\u0159\u00eddit. Je to pokoj \u010d\u00edslo 8. Tak se b\u011b\u017e osprchovat a b\u011b\u017e tam.“<\/div>\n
„Ale Carol,\u2026“ nesta\u010d\u00edm to ani do\u0159\u00edct a u\u017e je zase pry\u010d. Sakra!<\/em> Tak se rad\u011bji oto\u010d\u00edm a rozejdu se sm\u011brem k \u0161atn\u00e1m. Vezmu si \u010dist\u00e9 v\u011bci na p\u0159evle\u010den\u00ed. Sp\u00ed\u0161 jeden z mnoha oble\u010dk\u016f, a jdu do sprch. V rychlosti se osprchuji, uprav\u00edm, p\u0159evl\u00e9knu a rozejdu se sm\u011brem k pokoj\u016fm. Jsem nerv\u00f3zn\u00ed. M\u00e1m strach, kdo tam bude. Co si bude p\u0159\u00e1t a jak to zase dopadne. Co kdy\u017e tam bude \u010dekat rovnou Robert? To je jako vstupenka do rakve.<\/em><\/div>\n
Kdy\u017e dojdu k pokoji \u010d. 8, zhluboka se nadechnu. Bille, uklidni se sakra. Je to tvoje pr\u00e1ce, tak makej!<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM „Vypadn\u011bte oba,“ \u0159ekne n\u00e1m Robert. „Je\u0161t\u011b jeden pr\u016fser, Tr\u00fcmpere, a let\u00ed\u0161.“ Pokud n\u011bco Bill chce je\u0161t\u011b \u0159\u00edct, m\u00e1 sm\u016flu. Rychle ho vezmu za ruku a odvle\u010du ho z kancel\u00e1\u0159e. Pr\u00e1sknu za n\u00e1mi dve\u0159mi. Bill jen \u0161okovan\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[431],"tags":[],"class_list":["post-8475","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-who-am-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8475","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8475"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8475\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8475"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8475"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8475"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}