{"id":8479,"date":"2011-06-10T15:30:00","date_gmt":"2011-06-10T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8457"},"modified":"2011-06-10T15:30:00","modified_gmt":"2011-06-10T14:30:00","slug":"alles-wird-gut-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/06\/10\/alles-wird-gut-14\/","title":{"rendered":"Alles wird gut 14."},"content":{"rendered":"
autor: Sandra Tr\u00fcmper<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Marn\u00fd pokus, kter\u00fd Toma rozhod\u00ed<\/p>\n<\/div>\n
Za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed Tom rozhovory s redaktorkami miloval. Mohl si dovolit flirtovat s ka\u017edou, nez\u00e1le\u017eelo na tom, jestli je star\u0161\u00ed nebo mlad\u0161\u00ed. Tentokr\u00e1t ho ale blon\u010fat\u00e1 redaktorka vylo\u017een\u011b roz\u010dilovala. A byl si t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00fd, \u017ee s t\u00edm v\u016fbec nem\u00e1 co d\u011blat fakt, \u017ee t\u00fd \u017eensk\u00fd je asi tak t\u0159icet, co\u017e je v\u011bk, kter\u00fd zhruba odpov\u00edd\u00e1 tomu Anisovu.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 si nemysl\u00edm, \u017ee to je p\u0159ekvapuj\u00edc\u00ed,“ rad\u011bji obr\u00e1til svou pozornost zp\u00e1tky na sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele. Anis mluvil hodn\u011b v\u00e1\u0161niv\u011b, ov\u0161em jeho o\u010di byly klidn\u00e9. A jeho koleno bylo natisknuto na to Tomovo, co\u017e mlad\u0161\u00edho chlapce velmi uklid\u0148ovalo. „Je mi t\u0159i a t\u0159icet, to je nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010das se usadit.“<\/div>\n
„To jist\u011b, ale p\u0159ece jen, jeden by \u010dekal, \u017ee \u010dlov\u011bk, kter\u00fd v\u00e1s zkrot\u00ed, donut\u00ed se usadit, bude\u2026 no, ehm\u2026 Vypadat jinak,“ Tom nespokojen\u011b na\u0161pulil rty a po v\u00e1\u017een\u00e9 pan\u00ed st\u0159elil nevra\u017eiv\u00fdm pohledem. Neu\u0161lo mu, jak se ona d\u00e1ma naklonila bl\u00ed\u017e k Anisovi, aby arab m\u011bl ten nejlep\u0161\u00ed v\u00fdhled do jej\u00edho v\u00fdst\u0159ihu. Opovr\u017eiv\u011b p\u0159ejel cel\u00e9 jej\u00ed t\u011blo pohledem, a pak se zase oto\u010dil na Anise. Zarazil ho pobaven\u00fd pohled, kter\u00fdm ho Anis, jak si domyslel, celou dobu propaloval. Sklopil pohled, c\u00edtil se zahanben\u011b. Po\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee Anis bude sv\u016fj pohled v\u011bnovat t\u00e9 blon\u010fat\u00fd koze. A te\u010f mu bylo l\u00edto, \u017ee mu podv\u011bdom\u011b nev\u011b\u0159il.<\/div>\n
\n
„Nedok\u00e1\u017eu si p\u0159edstavit nikoho perfektn\u011bj\u0161\u00edho,“ odpov\u011bd\u011bl jednodu\u0161e Anis a obr\u00e1til sv\u016fj zrak na redaktorku. Pohledem v\u0161ak nesklouzl n\u00ed\u017e ne\u017e k jej\u00edm o\u010d\u00edm. Dekolt si stihl prohl\u00e9dnout ji\u017e d\u0159\u00edv a, up\u0159\u00edmn\u011b, nijak ho neuchv\u00e1til.<\/div>\n
„Nijak to neup\u0159esn\u00edte?“ mrkla na n\u011bj a ol\u00edzla si rty. Tom hlasit\u011b vydechl. Sundal nohu ze sv\u00e9ho kolena a \u0161iroce je vzd\u00e1lil od sebe. Bylo to v\u00fdbojn\u00e9, nev\u011bdom\u00e9 gesto, kter\u00e9 spolehliv\u011b upoutalo Anisovu pozornost.<\/div>\n
„Co bych m\u011bl up\u0159es\u0148ovat na tom, \u017ee m\u016fj p\u0159\u00edtel je pro m\u011b naprosto perfektn\u00ed? To je p\u0159ece norm\u00e1ln\u00ed, ne?“ polo\u017eil ruku na Tomovo stehno. P\u016fvodn\u011b si \u0159\u00edkal, \u017ee se pro tentokr\u00e1t obejde bez takto intimn\u00edch dotyk\u016f. Ale neodolal. Jednak cht\u011bl tro\u0161ku po\u0161k\u00e1dlit Toma, \u017e\u00e1rlivost\u00ed rozp\u00e1len\u00e9ho do b\u011bla, pak cht\u011bl t\u00fd protivn\u00fd redaktorce uk\u00e1zat, \u017ee o jej\u00ed chab\u00e9 pokusy o flirt v\u00e1\u017en\u011b nestoj\u00ed, a kone\u010dn\u011b cht\u011bl t\u00edmto jednoduch\u00fdm gestem uk\u00e1zat, \u017ee s Tomem to mysl\u00ed smrteln\u011b v\u00e1\u017en\u011b a \u017ee kdy\u017e na n\u011bj n\u011bkdo jen s\u00e1hne, zp\u0159el\u00e1me mu ruce.<\/p>\n<\/div>\n
„Uhm,“ redaktorka se zd\u00e1la zasko\u010den\u00e1. Tom nev\u011bd\u011bl, jestli to je Anisovou odpov\u011bd\u00ed nebo jeho gestem. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b byl spokojen\u00fd. „A vy, Tome? Nemysl\u00edte, \u017ee pro va\u0161e fanynky byl tento v\u00e1\u0161 vztah velk\u00fd \u0161ok?“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee neexistuje osoba, kter\u00e1 by j\u00edm nebyla p\u0159ekvapen\u00e1, v\u010detn\u011b n\u00e1s dvou. A d\u00edky dopis\u016fm a e-mail\u016fm, kter\u00e9 dote\u010f pln\u00ed oba na\u0161e domy i mailov\u00e9 schr\u00e1nky, si o reakci fanou\u0161k\u016f dok\u00e1\u017eeme ud\u011blat docela p\u0159esn\u00fd obr\u00e1zek.“<\/div>\n
„Dopisy, \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ nav\u00e1zala redaktorka, kdy\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee Tom nehodl\u00e1 pokra\u010dovat. „Co v\u00e1m v t\u011bch dopisech psaly?“<\/div>\n
„V prvn\u00ed \u0159ad\u011b bychom cht\u011bli pod\u011bkovat v\u0161em, kdo n\u00e1m poslal povzbuzuj\u00edc\u00ed dopisy,“ ujal se slova Anis, a\u010dkoliv v\u011bd\u011bl, \u017ee tento pon\u011bkud kousav\u00fd dotaz byl adresov\u00e1n Tomovi. „T\u011bchto p\u00e1r dopis\u016f pro n\u00e1s znamen\u00e1 z\u00e1chytn\u00e9 body. V\u00e1\u017en\u011b za n\u011b d\u011bkujeme a douf\u00e1me, \u017ee va\u0161e nad\u011bje spln\u00edme.“<\/p>\n<\/div>\n
„D\u00e1le bychom cht\u011bli pod\u011bkovat v\u0161em, co se o n\u00e1s boj\u00ed,“ Tom polo\u017eil svou ruku na tu Anisovu a stiskl ji. Nedok\u00e1zal ji dr\u017eet d\u00e1l. Ne kdy\u017e Anis byl tak bl\u00edzko a on pot\u0159eboval oporu, aby nevylet\u011bl a nevy\u0161kr\u00e1bal t\u00e9 \u017eensk\u00e9 o\u010di. „Opravdu si cen\u00edme va\u0161\u00ed p\u00e9\u010de, ale mysl\u00edm, \u017ee v na\u0161em v\u011bku u\u017e dok\u00e1\u017eeme posoudit, co je pro n\u00e1s dobr\u00e9 a co ne.“<\/div>\n
„Pak bych ale cht\u011bl poprosit sv\u00e9 fanou\u0161ky – pokud s na\u0161\u00edm vztahem nesouhlas\u00edte, adresujte sv\u00e9 n\u00e1zory mn\u011b a ne Tomovi. J\u00e1 je vyslechnu, a kdy\u017e nebudu souhlasit, co\u017e byla absolutn\u00ed v\u011bt\u0161ina p\u0159\u00edpad\u016f, je mo\u017en\u00e9, \u017ee kdy\u017e zanech\u00e1te zp\u00e1te\u010dn\u00ed adresu, odpov\u00edm na n\u011b a uvedu sv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed na spr\u00e1vnou m\u00edru.“<\/div>\n
„To sam\u00e9 samoz\u0159ejm\u011b plat\u00ed i o m\u00fdch fanou\u0161c\u00edch,“ p\u0159idal se Tom.<\/div>\n
„Kdy\u017e v\u00e1s te\u010f poslouch\u00e1m, hodn\u011b mi to p\u0159ipom\u00edn\u00e1 dvojrozhovor s va\u0161\u00edm bratrem, Tome. Jak on bere nastalou situaci?“<\/div>\n
„Bill je s Anisem v pohod\u011b. On i n\u00e1\u0161 kamar\u00e1d Andy mi hodn\u011b pom\u00e1haj\u00ed celou tuto situaci ust\u00e1t, tak\u017ee bych j\u00edm t\u00edmto r\u00e1d pod\u011bkoval.“<\/div>\n
„Je v\u00e1\u0161 vztah k Anisovi stejn\u00fd jako ten k Billovi?“<\/div>\n
„Ne a ani nikdy nebude,“ zam\u00edtl to Tom. „S Billem n\u00e1s poj\u00ed n\u011bco nepopsateln\u00e9ho a p\u0159inejmen\u0161\u00edm kr\u00e1sn\u00e9ho. Je\u0161t\u011b si zvyk\u00e1me, \u017ee nejsme cel\u00fd den spolu, ale st\u00e1le n\u00e1s spojuje kr\u00e1sn\u00fd vztah. V\u017edycky v\u00edme, co si ten druh\u00fd o \u010dem mysl\u00ed, v\u00edme i jak mysl\u00ed a co chce \u0159\u00edct, proto si ob\u010das dokon\u010dujeme v\u011bty. S Anisem to je jin\u00e9. Nedok\u00e1\u017eu \u0159\u00edct, jak mysl\u00ed nebo co chce \u0159\u00edct. Jen to prost\u011b samo n\u011bjak vyplyne, \u017ee na\u0161e \u0159e\u010di na sebe navazuj\u00ed. K ob\u011bma m\u011b v\u00e1\u017ee velmi siln\u00e9 pouto, ale ke ka\u017ed\u00e9mu \u00fapln\u011b jin\u00e9.“<\/div>\n
„To byla vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed odpov\u011b\u010f,“ kousav\u00fd t\u00f3n Tomovi prozradil, \u017ee ho blon\u010fat\u00e1 report\u00e9rka opravdu nem\u00e1 r\u00e1da. Ov\u0161em antipatie byly vz\u00e1jemn\u00e9, tak\u017ee mu to ani nijak nevadilo. „Nicm\u00e9n\u011b vra\u0165me se k p\u016fvodn\u00edmu t\u00e9matu.“<\/p>\n<\/div>\n
„Ty jsi stra\u0161n\u00e1 diva, Tome,“ zasm\u00e1l se, kdy\u017e kone\u010dn\u011b opustili m\u00edstnost, kde d\u011blali rozhovor.<\/div>\n
„J\u00e1?“ zamrkal naprosto nech\u00e1pav\u011b Tom.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b ty,“ p\u0159it\u00e1hl si ho k sob\u011b Anis. „Moje \u017e\u00e1rliv\u00e1 diva.“<\/div>\n
„J\u00e1 jsem ale-„<\/div>\n
„Ne\u017e\u00e1rlil? Och bo\u017ee, Tome, nel\u017ei mi!“ napomenul ho, ale ne nijak zle. Tom reagoval jen jak\u00fdmsi zabru\u010den\u00edm.<\/div>\n
„Stejn\u011b nejsem diva,“ nam\u00edtl bru\u010div\u011b. Anis se jen zasm\u00e1l.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b ne? Tak to potom fakt nev\u00edm, kdo provokativn\u011b oddaloval nohy od sebe, kdo si neust\u00e1le hr\u00e1l s piercingem, kdo st\u00e1le vystrkoval sv\u016fj mr\u0161tn\u00fd jazyk, kdo m\u011bl hlas po\u0159\u00e1d sv\u00e1div\u011b hlubok\u00fd a kdo mi v\u011bnoval jeden v\u00e1\u0161niv\u00fd pohled za druh\u00fdm,“ sm\u011br jejich cesty se lehce vych\u00fdlil a Tom se najednou ocitl u zdi. P\u0159ekvapen\u011b zamrkal a t\u00e1zav\u011b se oto\u010dil na Anise, ale to u\u017e se ocitl v zajet\u00ed dvou pa\u017e\u00ed. „V\u00ed\u0161 ty v\u016fbec, co tohle v\u0161echno se mnou d\u011bl\u00e1?“<\/div>\n
„Myslim, \u017ee si to dok\u00e1\u017eu p\u0159edstavit,“ sebejist\u011b se pousm\u00e1l Tom a rukama vklouzl Anisovi za krk. „Ale r\u00e1d si to nech\u00e1m p\u0159edv\u00e9st,“ navlh\u010dil si rty a lehce cinkl piercingem o zuby.<\/p>\n<\/div>\n
Anis neodpov\u011bd\u011bl, Tom jen vid\u011bl, jak jeho u\u017e tak hlubok\u00e9 o\u010di je\u0161t\u011b potemn\u011bly. K Tomovu p\u0159ekvapen\u00ed v\u0161ak nespojil jejich rty. Sehnul se a vs\u00e1l poko\u017eku Tomova krku. Tom ti\u0161e zak\u0148u\u010del a t\u00e9m\u011b\u0159 automaticky reagoval naklon\u011bn\u00edm hlavy. Kdy\u017e Anis citlivou poko\u017eku opustil, skv\u011bla se na n\u00ed \u010derven\u00e1 skvrnka. Zarudl\u00e9 m\u00edste\u010dko naposledy p\u0159ejel jazykem, ne\u017e se kone\u010dn\u011b vpil do Tomov\u00fdch rt\u016f. Tom ho nad\u0161en\u011b p\u0159iv\u00edtal v\u00fdbojem jazyka. Zachv\u011bl se, kdy\u017e uc\u00edtil drsn\u00e9 ruce putovat po sv\u00e9m t\u011ble a\u017e k bok\u016fm, ze kter\u00fdch zlehka p\u0159ejely a\u017e na zadek, je\u017e stiskly. Tom vzru\u0161en\u011b vydechl. Nikdy si nemyslel, \u017ee by se mu takov\u00e9 zach\u00e1zen\u00ed mohlo l\u00edbit, ale ve skute\u010dnosti to bylo mnohem lep\u0161\u00ed, ne\u017e si v\u016fbec dok\u00e1zal p\u0159edstavit.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u011bli bychom p\u0159estat,“ odtrhl se od n\u011bj s velk\u00fdm sebezap\u0159en\u00edm Anis. „Nen\u00ed to tu bezpe\u010dn\u00e9,“ p\u0159esto ale nedok\u00e1zal zabr\u00e1nit sv\u00fdm ruk\u00e1m hladit t\u011blo p\u0159ed sebou, by\u0165 p\u0159es tvrdou d\u017e\u00ednovinu. Tom se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e bolestn\u011b zak\u0148u\u010del, ov\u0161em musel souhlasit. C\u00edtil to nehor\u00e1zn\u00e9 vzru\u0161en\u00ed, kter\u00e9 se mu pomalu, ale jist\u011b dost\u00e1valo do kl\u00edna.<\/div>\n
„Dobr\u00e1,“ souhlasil neochotn\u011b Tom, kdy\u017e zt\u011b\u017eka otev\u00edral o\u010di. „Ale te\u010f je\u0161t\u011b n\u011bco,“ naklonil se a tentokr\u00e1t to byl on, kdo vs\u00e1l do \u00fast horkou k\u016f\u017ei. Anis si odfrkl, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed p\u0159iv\u0159el o\u010di a lehce naklonil hlavu. Tom se pousm\u00e1l, ale nepolevoval v s\u00e1n\u00ed. Po nekone\u010dn\u011b dlouh\u00e9 chv\u00edli se od Anise odtrhl a spokojen\u011b se usm\u00e1l na \u010derven\u00fd fl\u00ed\u010dek na tmav\u00e9 k\u016f\u017ei.<\/div>\n
„N\u011bjak\u00fd majetnick\u00fd, ne?“ zasm\u00e1l se Anis. Rukama sjel a\u017e na Tomova stehna a p\u0159it\u00e1hl si ho je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e k sob\u011b.<\/div>\n
„Nevypad\u00e1\u0161, \u017ee by ti to vadilo,“ Tom se spokojen\u011b op\u0159el do Anisova objet\u00ed. Miloval, jak se mohl o to pevn\u00e9 t\u011blo zcela zap\u0159\u00edt a spolehnout se na to, \u017ee ho udr\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Ne\u0159ekl jsem, \u017ee mi to vad\u00ed,“ Anis se pousm\u00e1l. Rukama p\u0159ejel na Tom\u016fv pas, kde ho pevn\u011b objal. Z v\u00e1\u0161niv\u00e9ho objet\u00ed se jakoby m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9ho proutku stalo n\u011b\u017en\u00e9, l\u00e1skypln\u00e9. „Jen je to dal\u0161\u00ed v\u011bc, na kterou si budu muset zvyknout. Dal\u0161\u00ed z tis\u00edce.“<\/div>\n
„Nep\u0159eh\u00e1n\u011bj,“ zasm\u00e1l se Tom a mr\u0161tn\u011b se vymanil z jeho objet\u00ed. „P\u016fjdem? Takhle p\u0159ijdem pozd\u011b.“<\/div>\n
„Ty jsi do toho studia n\u011bjak hr,“ vzal Anis Toma alespo\u0148 za ruku. P\u0159i\u0161el si sm\u011b\u0161n\u00fd, z\u00e1rove\u0148 ale byl neschopn\u00fd dr\u017eet se od Toma d\u00e1l. Spole\u010dn\u011b se vydali k Anisovu autu.<\/p>\n<\/div>\n
„Sp\u00ed\u0161 to chci m\u00edt za sebou,“ Tom\u016fv v\u00fdraz se zachmu\u0159il. „Celkem se boj\u00edm, jak na to cel\u00e9 bude Georg reagovat. Mo\u017en\u00e1 jsem mu m\u011bl zavolat\u2026“<\/div>\n
„A z reakce\u2026 No, toho druh\u00fdho od G strach nem\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Gustava? Ne.“<\/div>\n
„Ale Georg je z v\u00e1s v\u0161ech nejstar\u0161\u00ed, ne? M\u011bl by to br\u00e1t nejrozumn\u011bji.“<\/div>\n
„Jo, ale z\u00e1rove\u0148 je mlad\u0161\u00ed ne\u017e ten\u2026 no\u2026 Kay One. Tak\u017ee na v\u011bku prakticky nez\u00e1le\u017e\u00ed. Neb\u00fdt toho, Geo je typick\u00fd kluk. Miluje holky a v\u0161echno, co se jich t\u00fdk\u00e1. M\u00e1 r\u00e1d, kdy\u017e se o nich m\u016f\u017ee bavit s p\u0159\u00e1teli, kdy\u017e se s nimi m\u016f\u017ee p\u0159edh\u00e1n\u011bt, kdo je lep\u0161\u00ed. Jenom\u017ee kv\u016fli \u00fasp\u011bchu a sl\u00e1v\u011b mnoho p\u0159\u00e1tel ztratil, tak\u017ee jsem mu zbyl jenom j\u00e1. A kdy\u017e se te\u010f dozv\u011bd\u011bl, \u017ee j\u00e1\u2026,“ Tom vlastn\u011b nev\u011bd\u011bl, co on. Jen v\u011bd\u011bl, \u017ee Georg se k nastal\u00e9 situaci nepostav\u00ed zrovna nejl\u00e9pe.<\/div>\n
„Neboj se, to zvl\u00e1dne\u0161,“ usm\u00e1l se povzbudiv\u011b Anis. P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee kdy\u017e jsem vid\u011bl, s jak\u00fdm ohniv\u00fdm pohledem propaluje\u0161 tu \u017eenskou, uv\u011bdomil jsem si, \u017ee bych se s tebou necht\u011bl h\u00e1dat. Jsi siln\u00fd protivn\u00edk.“<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 si m\u011b je\u0161t\u011b p\u0159i h\u00e1dce neza\u017eil.“<\/div>\n
„To sice ne, ale za sv\u016fj \u017eivot jsem se u\u017e nau\u010dil podle o\u010d\u00ed odhadnout, jestli m\u00e1 cenu se s n\u011bk\u00fdm h\u00e1dat. A ty tvoje plameny planou tak siln\u011b, \u017ee si jsem jist\u00fd, \u017ee nejsi ochotn\u00fd prohr\u00e1t,“ to u\u017e st\u00e1li p\u0159ed autem a museli se pustit.<\/div>\n
„D\u00edky, Bu,“ usm\u00e1l se na n\u011bj vd\u011b\u010dn\u011b Tom, ne\u017e nastoupil do vozu.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj!“ ve\u0161el do m\u00edstnosti energicky Tom. Jeliko\u017e byl nerv\u00f3zn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e byl s\u00e1m sob\u011b ochotn\u00fd p\u0159iznat, sna\u017eil se p\u016fsobit uvoln\u011bn\u011b a nad v\u011bc\u00ed.<\/div>\n
„Tomi! Ahoj,“ usm\u00e1l se na n\u011bj od kuchy\u0148ky Bill. „Pr\u00e1v\u011b ti d\u011bl\u00e1m kafe. Jak prob\u00edhal rozhovor?“<\/div>\n
„Fajn,“ jednoslovn\u00e1 odpov\u011b\u010f ani zdaleka nesta\u010dila, jak Bill v\u011bd\u011bl. Ale pohled do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed ho ujistil, \u017ee mu pozd\u011bji v\u0161echno \u0159ekne, ale te\u010f o tom mluvit nechce. Bill se na n\u011bj povzbudiv\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
„Ta redaktorka m\u011bla slabost pro gaye?“ zazn\u011blo od Georga kousav\u011b. Tom se napjal. Pomalu, rozv\u00e1\u017en\u011b se oto\u010dil na sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele.<\/div>\n
„Ne. Sp\u00ed\u0161 bych \u0159ekl, \u017ee m\u011bla slabost pro Anise,“ cloumal j\u00edm vztek, kdy\u017e si to zp\u011btn\u011b vybavil, ale st\u00e1le se sna\u017eil zachovat klid.<\/div>\n
„No ne! A to m\u00e1 je\u0161t\u011b o\u010di?!“<\/div>\n
„M\u011bla \u0161t\u011bst\u00ed,“ pon\u011bkud prkenn\u011b p\u0159e\u0161el ke k\u0159eslu, do kter\u00e9ho se usadil.<\/div>\n
„Nebo sp\u00ed\u0161 po tv\u00e9m boku sed\u011bl n\u011bkdo, z koho si \u0161\u00edlel a kdo si t\u011b, jak vid\u00edm, i kr\u00e1sn\u011b ozna\u010dkoval,“ z Georgova hlasu \u010di\u0161ela jak\u00e1si nevra\u017eivost, znechucen\u00ed.<\/div>\n
„Nejsem puber\u0165\u00e1k. Dok\u00e1\u017eu vn\u00edmat, kdy\u017e je Anis se mnou,“ Tom nedok\u00e1zal po\u0159\u00e1dn\u011b skr\u00fdt vztek ve sv\u00e9m hlase. M\u011bl Georga r\u00e1d, ale moment\u00e1ln\u011b ho opravdu roz\u010diloval. Druhou pozn\u00e1mku prost\u011b ignoroval.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Mn\u011b p\u0159ipadalo, \u017ee se nedok\u00e1\u017ee\u0161 soust\u0159edit, ani kdy\u017e tu ten chlap nen\u00ed,“ Tom po t\u00e9to j\u00edzliv\u00e9 odpov\u011bdi hlasit\u011b vydechl. „Ale, co se d\u011bje?“<\/p>\n<\/div>\n
„Nic. V\u016fbec nic. Jen jsem si nikdy nemyslel, \u017ee jeden z m\u00fdch p\u0159\u00e1tel je netolerantn\u00ed idiot,“ slova z Toma vylet\u011bla d\u0159\u00edv, ne\u017e si to v\u016fbec sta\u010dil uv\u011bdomit. A ne\u017e se nad\u00e1l, u\u017e on i Georg rozzu\u0159en\u011b st\u00e1li proti sob\u011b.<\/div>\n
„A j\u00e1 si zase nemyslel, \u017ee jsi zbab\u011blec, kter\u00fd v\u0161echno nech\u00e1v\u00e1 na sv\u00e9m mlad\u0161\u00edm bratrovi.“<\/div>\n
„Co\u017ee? O \u010dem to, kurva, mluv\u00ed\u0161?!“ Tom se nech\u00e1pav\u011b ohl\u00e9dl na sv\u00e9 dvoj\u010de. Bill st\u00e1l u kuchy\u0148ky, sledoval je starostliv\u00fdm pohledem a skous\u00e1val si ret.<\/div>\n
„O tom, jak si n\u00e1s Bill pozval na ned\u011bli dom\u016f. Zast\u00e1val se t\u011b, sna\u017eil se n\u00e1m, podle jeho vlastn\u00edch slov, v\u0161echno vysv\u011btlit,“ Georg se tv\u00e1\u0159il v\u00edt\u011bzn\u011b, \u017ee Tomovi \u0159ekl n\u011bco, o \u010dem nev\u011bd\u011bl. A Tom opravdu vypadal p\u0159ekvapen\u011b. Vztek a zlost z n\u011bj vyprchaly, nyn\u00ed p\u0159em\u00fd\u0161lel. Nakonec se jen s povzdechem zase posadil.<\/div>\n
„D\u00edky, Bille,“ usm\u00e1l se na sv\u00e9ho bratra, kdy\u017e p\u0159ed n\u011bj Bill polo\u017eil kafe. Oba v\u0161ak v\u011bd\u011bli, \u017ee d\u011bkuje za v\u00edc ne\u017e povzbuzuj\u00edc\u00ed n\u00e1poj. „Nep\u0159ijel jsem se bavit o sv\u00e9m osobn\u00edm \u017eivot\u011b,“ \u0159ekl nakonec. „P\u0159ijel jsem, abych vy\u0159e\u0161il v\u011bci v kapele. Abychom napl\u00e1novali koncerty, nahr\u00e1li p\u00edsni\u010dky a tak d\u00e1l. Pokud nestoj\u00ed\u0161 o na\u0161\u00ed dal\u0161\u00ed spolupr\u00e1ci\u2026 Bylo by mi to l\u00edto, v\u00e1\u017en\u011b. A\u0165 do m\u00e9di\u00ed \u0159\u00edk\u00e1me cokoliv, na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b nenajdeme lep\u0161\u00edho basistu. Kdybys ode\u0161el, kdyby kdokoliv z n\u00e1s ode\u0161el, nem\u011blo by to cenu a rovnou bysme to mohli rozpustit. Tak\u017ee\u2026 Stoj\u00ed ti kapela za to, abys pokra\u010doval, nebo n\u00e1s nech\u00e1\u0161 a zp\u016fsob\u00ed\u0161 t\u00edm konec Tokio Hotel?“ zp\u0159\u00edma se mu zad\u00edval do o\u010d\u00ed. Georg byl pon\u011bkud zasko\u010den\u00fd. \u010cekal h\u00e1dku, \u010dekal Tomovo vybouchnut\u00ed. \u010cekal cokoliv z tradi\u010dn\u00ed reakce Kaulitzov\u00fdch. Ale rozhodn\u011b ne\u010dekal rozumn\u00e9, dosp\u011bl\u00e9 chov\u00e1n\u00ed, t\u00edm m\u00e9n\u011b pochvalu.<\/p>\n<\/div>\n
„Nikdy jsem necht\u011bl skon\u010dit,“ jeho hlas ztratil z v\u00e1\u0161niv\u00e9 nen\u00e1visti, kousavosti a stal se v\u011bcn\u00fdm. Lehce naklonil hlavu na stranu. Mo\u017en\u00e1 m\u011bli Bill s Andym pravdu, mo\u017en\u00e1 to v\u0161echno p\u0159ece jen je dobr\u00e9. „Tuhle kapelu jsme dali dohromady spolu, a to by v tom byl \u010dert, aby se jenom tak rozpadla.“<\/div>\n
„Aspo\u0148 v n\u011b\u010dem jsme zajedno,“ usm\u00e1l se na n\u011bj Tom a pak se oto\u010dil na Gustava. „A co ty? Jak jsi na tom?“<\/div>\n
„J\u00e1?“ Gustav vypadal p\u0159ekvapen\u011b.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 ty jsi je\u0161t\u011b nepromluvil,“ zasm\u00e1l se Tom. Gustav zahl\u00e9dl v jeho o\u010d\u00edch podivn\u00e9, \u0161\u0165astn\u00e9 jiskry. Oto\u010dil svoji pozornost na Georga. Z jeho zvl\u00e1\u0161tn\u011b zara\u017een\u00e9ho v\u00fdrazu poznal, \u017ee Georg si to uv\u011bdomil tak\u00e9. Nebyly to jiskry t\u00e9m\u011b\u0159 je\u0161t\u011b d\u00edt\u011bte, ale dosp\u011bl\u00e9ho \u010dlov\u011bka. Na to nebyli u Kaulitz\u016f zvykl\u00ed. „Tak\u017ee\u2026?“<\/div>\n
„Dokud nen\u00ed probl\u00e9m mezi v\u00e1mi, j\u00e1 ho tak\u00e9 nem\u00e1m,“ odpov\u011bd\u011bl Gustav. „A nevid\u00edm d\u016fvod, pro\u010d by to te\u010f m\u011blo b\u00fdt jinak.“<\/p>\n<\/div>\n
„Promi\u0148, Anisi. V\u00e1\u017en\u011b nech\u00e1pu, pro\u010d Kenneth reaguje takhle p\u0159ehnan\u011b,“ povzdechl si Patrick.<\/div>\n
„To j\u00e1 ho zase ch\u00e1pu,“ Anis vrazil ruce do kapes a zvr\u00e1til hlavu dozadu. Prosklen\u00fdm stropem do n\u00e1kupn\u00edho centra vnikaly slune\u010dn\u00ed paprsky. „A neomlouvej se za n\u011bj po\u0159\u00e1d. Nen\u00ed malej a ty za n\u011bj nem\u00e1\u0161 absolutn\u011b \u017e\u00e1dnou zodpov\u011bdnost,“ rozhl\u00e9dl se kolem sebe. Kdy\u017e si v\u0161iml nevelk\u00e9ho kv\u011btin\u00e1\u0159stv\u00ed nedaleko, lehce zm\u011bnil sm\u011br jejich ch\u016fze a zam\u00ed\u0159il k n\u011bmu. „Probl\u00e9m ale je, \u017ee jestli se bude takhle chovat i d\u00e1l, moc toho spole\u010dn\u011b neud\u011bl\u00e1me.“<\/div>\n
„No douf\u00e1m, \u017ee se umoud\u0159\u00ed. Byla by \u0161koda, kdyby kv\u016fli soukrom\u00ed n\u011bkoho z n\u00e1s skon\u010dila na\u0161e profesion\u00e1ln\u00ed spolupr\u00e1ce,“ Patrick si v\u0161iml, kam m\u00ed\u0159\u00ed, ale jen nadzvedl jedno obo\u010d\u00ed a rad\u011bji to nekomentoval.<\/div>\n
„To by byla,“ zamumlal Anis a rozhl\u00e9dl se po obchod\u011b. Co by se mohlo Tomovi l\u00edbit? Rud\u00e9 r\u016f\u017ee? „Nav\u00edc by to zna\u010dn\u011b zkomplikovalo spole\u010dn\u00e9 koncerty, kter\u00e9 u\u017e jsou napl\u00e1novan\u00e9,“ ne, r\u016f\u017ee ne. Jsou p\u0159\u00edli\u0161 jednoduch\u00e9, p\u0159\u00edli\u0161 f\u00e1dn\u00ed. Ty mu m\u016f\u017ee poslat kdykoliv, kdy\u017e zrovna nebude m\u00edt \u010das na p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. \u017de by orchideje?<\/p>\n<\/div>\n
„No, ka\u017edop\u00e1dn\u011b je nezvykl\u00e9, abys byl s n\u011bk\u00fdm tak dlouho. Nav\u00edc jsi je\u0161t\u011b nikdy kv\u016fli nikomu neriskoval kari\u00e9ru. V \u010dem je on tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed?“<\/div>\n
Jo, orchideje by \u0161ly. Ale kolik jich vezme? A jak\u00e9? A co by m\u011bl napsat na vzkaz?<\/div>\n
„Ve v\u0161em. Nedok\u00e1\u017eu \u0159\u00edct, v \u010dem p\u0159esn\u011b. Jen\u2026 S n\u00edm je prost\u011b v\u0161echno jin\u00e9,“ a i kdyby vymyslel, co napsat, kam by je m\u011bl poslat? K n\u011bmu dom\u016f? Jenom\u017ee, jak Toma znal, dom\u016f se vr\u00e1t\u00ed a\u017e za n\u011bkolik hodin. Tak\u017ee do studia? Jenom\u017ee on by nesnesl pomy\u0161len\u00ed, \u017ee by si Toma kv\u016fli tomuhle jeho spoluhr\u00e1\u010di dob\u00edrali.<\/div>\n
„No ne, ty opravdu zn\u00ed\u0161 zamilovan\u011b,“ p\u0159ekvapen\u011b zavrt\u011bl hlavou Patrick. „U\u017e jsem si pomalu \u0159\u00edkal, \u017ee jsi odsouzen zest\u00e1rnout s\u00e1m\u2026 A ty m\u011b takhle p\u0159ekvap\u00ed\u0161.“ Tak\u017ee kytky dneska ne, mus\u00ed vydr\u017eet do p\u0159\u00ed\u0161t\u011b. T\u0159eba se mu n\u011bkdy naskytne p\u0159\u00edle\u017eitost, ale dneska jednodu\u0161e ne.<\/div>\n
„\u010casy se m\u011bn\u00ed a my s nimi,“ prohodil Anis a vydal se ven z obchodu.<\/div>\n
„Chce\u0161 mi opatrn\u011b nazna\u010dit, \u017ee se chyst\u00e1te sest\u011bhovat?“<\/div>\n
„Co\u017ee?“ oto\u010dil se na Patricka p\u0159ekvapen\u011b Anis.<\/div>\n
„No co? Vypad\u00e1 to, \u017ee to s n\u00edm mysl\u00ed\u0161 opravdu v\u00e1\u017en\u011b. A podle toho, co jsem \u010detl, jste spolu u\u017e p\u0159es m\u011bs\u00edc. A to je v na\u0161\u00ed bran\u017ei dost na to, abyste mohli \u017e\u00edt spolu.“<\/div>\n
„Jo, ale\u2026 Mysl\u00ed\u0161?“ Anis se najednou c\u00edtil divn\u011b. Nebyl zvykl\u00fd c\u00edtit se nejist\u011b p\u0159i rozmluv\u011b s mlad\u0161\u00edmi lidmi. Patrick se rozesm\u00e1l.<\/div>\n
„Sakra, chlape, toho kluka mi bude\u0161 muset p\u0159edstavit. Nikdy jsem neza\u017eil nikoho, kdo by s tebou takhle zam\u00e1val.“<\/div>\n
„Dr\u017e hubu,“ zabru\u010del s \u00fasm\u011bvem Anis a ude\u0159il ho do ramene.<\/div>\n
„Ka\u017edop\u00e1dn\u011b ano, mysl\u00edm, \u017ee u\u017e se s klidn\u00fdm sv\u011bdom\u00edm m\u016f\u017eete sest\u011bhovat.“<\/p>\n<\/div>\n
„U\u017e jsem o tom p\u0159em\u00fd\u0161lel,“ p\u0159iznal Anis. „To jen\u2026 P\u0159i\u0161lo mi, \u017ee je na takov\u00fdhle krok moc brzo,“ znovu se rozhl\u00e9dl kolem a po kr\u00e1tk\u00e9 \u00favaze zam\u00ed\u0159il do zlatnictv\u00ed nedaleko.<\/div>\n
„Anisi, jak dlouho trval tv\u016fj nejdel\u0161\u00ed vztah?“<\/div>\n
„Uhm\u2026 Dva dny?“ dobr\u00e1, nikdy nebyl z lid\u00ed, kte\u0159\u00ed by se r\u00e1di v\u00e1zali. Vlastn\u011b mu v\u017edycky trvalo stra\u0161n\u011b dlouho, ne\u017e si n\u011bkoho pustil k t\u011blu. A vztahy bral v\u017edy jako zp\u016fsob, jak si ulevit od p\u0159ehnan\u00e9ho tlaku, jak vypustit tlak nahromad\u011bn\u00fd v jeho t\u011ble. V\u017edycky si myslel, \u017ee v\u011bci ohledn\u011b cit\u016f jsou v\u011bci pro \u017eensk\u00fd, nepodstatn\u00e9 kraviny. Ale te\u010f u\u017e si to nemyslel.<\/div>\n
„To si sv\u016fj rekord p\u0159ekonal o dost,“ odfrkl si Patrick, kdy\u017e se zrovna zastavili u jedn\u00e9 vitr\u00edny.<\/div>\n
„Jo, to mo\u017en\u00e1 jo,“ p\u0159ipustil, kdy\u017e si za\u010dal prohl\u00ed\u017eet vystaven\u00e9 p\u0159edm\u011bty. Co by m\u011bl Tomovi koupit? Prst\u00fdnek ur\u010dit\u011b ne. N\u00e1ramek nebo \u0159et\u00edzek? Ne, n\u00e1ramek ne. Mohl by se mu p\u0159ipl\u00e9st p\u0159i hran\u00ed a to nehodlal riskovat. Tak\u017ee to bude \u0159et\u00edzek. Ale jak\u00fd? „Jenom\u017ee\u2026 On a Bill jsou na sebe opravdu hodn\u011b fixovan\u00ed. U\u017e tak jsem a\u017e moc vstoupil do jeho rodinn\u00fdch vztah\u016f, kdy\u017e jsem zap\u0159\u00ed\u010dinil jeho h\u00e1dku s m\u00e1mou. Nechci, aby kv\u016fli mn\u011b musel odej\u00edt i od sv\u00e9ho dvoj\u010dete.“<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 mu to p\u0159i nejmen\u0161\u00edm navrhnout. Nech na n\u011bm, jak se rozhodne.“ Nejsp\u00ed\u0161 bude vhodn\u00fd oby\u010dejn\u00fd \u0159et\u00edzek, ale s n\u011bjak\u00fdm hezk\u00fdm p\u0159\u00edv\u011bskem. P\u0159esunul se k dal\u0161\u00ed vitr\u00edn\u011b. Jak\u00fd p\u0159\u00edv\u011bsek vybrat? „Je u\u017e dost star\u00fd na to, aby to zvl\u00e1dl.“<\/div>\n
„Jo, to asi je,“ souhlasil Anis. „U\u017e kdy\u017e jsme ve\u010de\u0159eli se Simone, \u0159ekl, \u017ee to cel\u00e9 bylo jeho rozhodnut\u00ed. A nejsp\u00ed\u0161 m\u011bl i pravdu,“ jeho pohled se zarazil na dvou p\u0159\u00edv\u011bsc\u00edch. Mal\u00e1 kytara z b\u00edl\u00e9ho zlata jako by tam \u010dekala p\u0159\u00edmo na Toma. Anis v\u011bd\u011bl, \u017ee by j\u00ed byl nad\u0161en\u00fd. Ale z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu ho minim\u00e1ln\u011b stejn\u011b zaujala osminov\u00e1 nota, kter\u00e1 le\u017eela hned vedle kytary.<\/p>\n<\/div>\n
„Je to c\u00edlev\u011bdom\u00fd mlad\u00fd mu\u017e. Ale to v\u00edm i j\u00e1, a to s n\u00edm netr\u00e1v\u00edm prakticky \u017e\u00e1dn\u00fd \u010das,“ odfrkl si Patrick. Anis se ohl\u00e9dl.<\/div>\n
„Mohla byste mi pros\u00edm zabalit tu notu? A dejte k tomu, pros\u00edm, taky n\u011bjak\u00fd \u0159et\u00edzek z b\u00edl\u00e9ho zlata,“ poprosil prodava\u010dku stoj\u00edc\u00ed za pultem. V\u011bd\u011bl, co je na t\u00e9 noti\u010dce tak zaj\u00edmav\u00e9ho, zvl\u00e1\u0161tn\u00edho. Spojovala je dva. Kytara by mo\u017en\u00e1 byla jako stvo\u0159en\u00e1 pro Toma, ale nota byla symbolem n\u011b\u010deho, co je spojovalo, co m\u011bli spole\u010dn\u00e9 a co je dalo dohromady.<\/div>\n
„Chcete to do krabi\u010dky, za kterou je p\u0159\u00edplatek, nebo v\u00e1m posta\u010d\u00ed s\u00e1\u010dek?“<\/div>\n
„Krabi\u010dku,“ odpov\u011bd\u011bl jednodu\u0161e s m\u00edrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem. T\u011b\u0161il se, a\u017e to Tomovi d\u00e1. Nem\u011bli domluvenou \u017e\u00e1dnou dal\u0161\u00ed sch\u016fzku a on mu to nav\u00edc necht\u011bl d\u00e1t hned p\u0159i t\u00e9 prvn\u00ed, ale i tak se t\u011b\u0161il.<\/div>\n
„Pokud ho bude\u0161 nad\u00e1le tak rozmazlovat, bude\u0161 z n\u011bj m\u00edt rozmazlen\u00fd d\u00edt\u011b,“ poznamenal Patrick.<\/div>\n
„Jedna drobnost za n\u011bjakou dobu ho nerozmazl\u00ed,“ nam\u00edtl Anis.<\/div>\n
„Drobnost snad ne. Ale tohle je \u0159et\u00edzek z b\u00edl\u00e9ho zlata. Hodl\u00e1\u0161 mu to d\u00e1t k narozenin\u00e1m nebo k V\u00e1noc\u016fm? Proto\u017ee jinak se to nebere jako drobnost.“<\/div>\n
„Co takhle k p\u0159\u00edle\u017eitosti st\u011bhov\u00e1n\u00ed se? To je po\u0159\u00e1d drobnost, ne?“<\/div>\n
„\u010cist\u011b teoreticky, z na\u0161eho pohledu, ano,“ zasm\u00e1l se Patrick, kdy\u017e vych\u00e1zeli ven. „V\u00ed\u0161, nikdy jsem si nemyslel, \u017ee se o tomhle budu s tebou bavit. Nikdy jsem si nemyslel, \u017ee se takhle budu bavit s k\u00fdmkoliv z bran\u017ee.“<\/div>\n
„Jo, tak to jsme dva.“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Sandra Tr\u00fcmper<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sandra Tr\u00fcmper Marn\u00fd pokus, kter\u00fd Toma rozhod\u00ed Za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed Tom rozhovory s redaktorkami miloval. Mohl si dovolit flirtovat s ka\u017edou, nez\u00e1le\u017eelo na tom, jestli je star\u0161\u00ed nebo mlad\u0161\u00ed. Tentokr\u00e1t ho ale blon\u010fat\u00e1 redaktorka vylo\u017een\u011b roz\u010dilovala. A byl si t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00fd,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[427],"tags":[],"class_list":["post-8479","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-alles-wird-gut"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8479","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8479"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8479\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8479"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8479"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8479"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}