{"id":8480,"date":"2011-06-09T18:30:00","date_gmt":"2011-06-09T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8458"},"modified":"2011-06-09T18:30:00","modified_gmt":"2011-06-09T17:30:00","slug":"effervescent-25","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/06\/09\/effervescent-25\/","title":{"rendered":"Effervescent 25."},"content":{"rendered":"
autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Bill je p\u0159ipraven\u00fd se otev\u0159\u00edt, Tom je p\u0159ipraven\u00fd se pr\u00e1t<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Dole Simone a Sch\u00e4ferovi diskutovali. Simone byla v\u00edc a v\u00edc na\u0161tvan\u00e1 ohledn\u011b cel\u00e9 situace, kdy\u017e si uv\u011bdomila, \u017ee nen\u00ed moc, co by Sch\u00e4ferovi mohli ud\u011blat, aby mu zabr\u00e1nili se st\u00fdkat s jej\u00edmi syny<\/em>. Gustav si bude d\u011blat, co chce, a kdy\u017e jeho rodi\u010de nebudou u n\u011bj, m\u00e1 pln\u00e9 pr\u00e1vo d\u011blat si, cokoliv chce. <\/p>\n<\/div>\n
Andreas se vpot\u00e1cel do v\u00e1le\u010dn\u00e9 z\u00f3ny<\/em> a na\u0161el svou matku pomalu u\u017e v hysterii, do\u017eadovala se, aby n\u011bco ud\u011blali a nejen ‚sna\u017eili se, co to jen p\u016fjde‘. On se j\u00ed sna\u017eil uklidnit, ale jeho pomoc byla jen st\u011b\u017e\u00ed vyu\u017eita, jeliko\u017e se rozhodla, \u017ee mu nam\u00edsto uklidn\u011bn\u00ed bude bre\u010det na hrudn\u00edku.<\/div>\n
Simone byla v\u017edycky ochran\u00e1\u0159sk\u00e1, obzvl\u00e1\u0161\u0165 od t\u00e9 doby, co se stala ta v\u011bc s Andreasov\u00fdm a Tomov\u00fdm biologick\u00fdm otcem. Bill se stal jej\u00edm t\u0159et\u00edm synem a ona odm\u00edtala, aby mu bylo ubli\u017eov\u00e1no. Gustav byl v jej\u00edch o\u010d\u00edch v\u017edycky tak hodn\u00fd chlapec, a tak te\u010f m\u011bla naprosto zlomen\u00e9 srdce.<\/p>\n<\/div>\n
Konverzace skon\u010dila opravdu divn\u011b, Simone bre\u010dela tak siln\u011b, \u017ee to u\u017e ani ned\u00e1valo smysl, a Andreas prosil Sch\u00e4ferovy, aby ode\u0161li; a oni to ud\u011blali. Andreas nevid\u011bl Simone takhle mimo od doby, co se stalo tamto Tomovi, a byl naprosto nasran\u00fd, \u017ee Gustav m\u011bl s\u00edlu ji roz\u010d\u00edlit skoro tak siln\u011b, jako byla tenkr\u00e1t.<\/div>\n
Rozhodl se, \u017ee jestli to nezastav\u00ed Sch\u00e4ferovi, tak on ano. Nez\u00e1le\u017eelo mu na Gustavovi, byl to jen sedmn\u00e1ctilet\u00fd kluk se \u0161patn\u00fdm chov\u00e1n\u00edm a on ho zastav\u00ed, jakkoliv to p\u016fjde. U\u017e toho m\u011bl dost. A tak ode\u0161el. V\u011bd\u011bl, \u017ee Gustav bude nejsp\u00ed\u0161 u Georga, a tak p\u0159esn\u011b tam \u0161el.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
Naho\u0159e se Tom p\u0159evalil na z\u00e1da a nechal Billa lehnout si na n\u011bj; d\u00edvat se na n\u011bj a \u0159\u00edkat mu vtipy. Ty vtipy nebyly ani moc vtipn\u00e9, ale byly tak hloup\u00e9, \u017ee se jim musel sm\u00e1t.<\/div>\n
„Dob\u0159e, dob\u0159e,“ vydechl Bill. „Co \u0159ekne blond\u00fdna, kdy\u017e vejde do baru?“<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„Au!“ a za\u010dal se hlasit\u011b sm\u00e1t, zat\u00edmco Tom hrav\u011b proto\u010dil o\u010di. (Dle m\u00e9ho skromn\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed, je tohle dvojsmysl, kter\u00fd se do \u010de\u0161tiny ned\u00e1 p\u0159elo\u017eit. V angli\u010dtin\u011b to zn\u00ed takhle: What did the blonde say when she walked into a bar?“ Slovo bar znamen\u00e1 ale tak\u00e9 ty\u010d, tak\u017ee bych tipla, \u017ee to znamen\u00e1, \u017ee se bloncka o tu ty\u010d pra\u0161t\u00ed, a\u010dkoliv si poslucha\u010d vtipu p\u0159edt\u00edm myslel, \u017ee vejde do baru. J. :o))<\/em><\/div>\n
„Hloup\u00e9 vtipy,“ pop\u00edchl ho Tom a Bill na n\u011bj vypl\u00e1zl jazyk.<\/div>\n
„Jsou \u00fa\u017easn\u00e9. Jsem prost\u011b geni\u00e1ln\u00ed.“<\/div>\n
„Jasn\u011b, jasn\u011b.“<\/p>\n<\/div>\n
„Co chce\u0161 d\u011blat z\u00edtra po pr\u00e1ci? P\u0159ipad\u00e1m si uvnit\u0159 v dom\u011b jako sv\u00e1zan\u00fd a nen\u00ed to tak<\/em> \u0161patn\u00e9, proto\u017ee tu jsi se mnou, ale stejn\u011b je to sv\u00e1zan\u00e9 a j\u00e1 si mysl\u00edm, \u017ee j\u00edt ven by bylo hezk\u00e9. Chci \u0159\u00edct, v\u00edm, \u017ee jsme byli dneska venku, ale stejn\u011b. M\u011bli bychom spolu d\u011blat spoustu v\u011bc\u00ed, abychom pak m\u011bli spoustu legra\u010dn\u00edch vzpom\u00ednek.“<\/div>\n
„Cokoliv chce\u0161, Bille,“ odpov\u011bd\u011bl Tom, zaz\u00edval mu do vlas\u016f.<\/div>\n
„Jsi unaven\u00fd.“<\/div>\n
„Velmi unaven\u00fd.“<\/div>\n
„J\u00e1 taky. Mysl\u00edm, \u017ee ta r\u00e1na p\u011bst\u00ed m\u011b dneska n\u011bjak unavila. A\u017e moc dramatu v jeden den je vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed.“ Polo\u017eil si Bill hlavu na Tom\u016fv hrudn\u00edk a p\u0159itulil se k n\u011bmu, pevn\u011b se ho chytil.<\/div>\n
„Taky m\u011b to unavilo.“<\/div>\n
„A to jsi ani nedostal p\u011bst\u00ed,“ zasm\u00e1l se ospale Bill a Tom pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Pak mi dal p\u011bst\u00ed duch.“<\/div>\n
„To mi je l\u00edto, \u017ee jsi dostal p\u011bst\u00ed.“<\/div>\n
Tom se jen usm\u00e1l a pol\u00edbil Billa na vr\u0161ek hlavy. Bill byl hloup\u00fd, ale v tom nejdokonalej\u0161\u00edm slova smyslu. Ani jeden z chlapc\u016f nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, \u017ee pr\u00e1v\u011b te\u010f je Andreas u Georga doma a nad\u00e1v\u00e1, jak jen m\u016f\u017ee a je opravdu bl\u00edzko tomu, aby Gustava shodil do rybn\u00ed\u010dku. U\u017e toho m\u011bl dost a cht\u011bl v\u00fdsledky. Cht\u011bl si b\u00fdt jist\u00fd, \u017ee se Gustav u\u017e nikdy nedotkne Billa ani Toma.<\/p>\n<\/div>\n
Oba chlapci usnuli do sebe zamotan\u00ed, ale brzy se ozvalo za\u0165uk\u00e1n\u00ed na dve\u0159e a oba je probudilo. Tom l\u00edn\u011b \u0159ekl, a\u0165 jde ten n\u011bkdo d\u00e1l a Andreas ve\u0161el, vypadal na\u0161tvan\u011b a rozru\u0161en\u011b.<\/div>\n
„Nemohl jsem si pomoci,“ \u0159ekl Andreas nevrle, zn\u011bl na\u0161tvan\u00fd s\u00e1m na sebe.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ p\u0159evalil se Tom na bok a zamrkal na sv\u00e9ho bratra.<\/div>\n
„Dal jsem Gustavovi p\u011bst\u00ed do b\u0159icha\u2026 v\u00e1\u017en\u011b<\/em> jsem nem\u011bl, ale on po\u0159\u00e1d mluvil, jako by t\u011b vlastnil a kurva\u2026 byl jsem tak vyto\u010den\u00fd.“<\/div>\n
„Do n\u011bj!“ vyjekl Bill a Tom nadsko\u010dil.<\/div>\n
„To je nejsp\u00ed\u0161 \u0161patn\u00fd n\u00e1pad\u2026“ \u0159ekl Tom ti\u0161e. „Proto\u017ee te\u010f bude jeho rodi\u010d\u016fm jedno, kdy\u017e uhod\u00ed m\u011b nebo Billa, kv\u016fli tomu, cos ud\u011blal a\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm! \u0158\u00edkal jsem, \u017ee jsem to nem\u011bl d\u011blat, ale\u2026 A tak jsem si \u0159ekl, \u017ee v\u00e1m to rad\u0161i \u0159eknu\u2026 Georg mu \u0159ekl, a\u0165 jde pry\u010d\u2026 Mysl\u00edm, \u017ee je na n\u011bj na\u0161tvan\u00fd stejn\u011b jako j\u00e1.“<\/div>\n
„Bre\u010del?“ zeptal se Bill. „Proto\u017ee to by nebylo hezk\u00e9\u2026 chci \u0159\u00edct, ono u\u017e jen ml\u00e1tit ho nebylo hezk\u00e9, ale\u2026 d\u011bkuju, \u017ee jsi br\u00e1nil na\u0161i \u010dest,“ zasm\u00e1l se. „Jsi gentleman, a je\u0161t\u011b k tomu vychytral\u00fd.“<\/div>\n
„Andy\u2026“ Tomovi nebylo dob\u0159e. Co kdy\u017e to Gustav vyu\u017eije jako v\u00fdmluvu pro to, aby dal zase Billovi r\u00e1nu?<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, Tome. V\u00edm, \u017ee jsem to nem\u011bl d\u011blat, v\u00edm, \u017ee to bylo \u0161patn\u00fd, ale\u2026 kurva k\u00e1mo. J\u00e1 jen, ugh, m\u011bl jsem v\u00e1m to \u0159\u00edct\u2026 pros\u00edm, nezlob se na m\u011b, prcku.“<\/div>\n
A s t\u00edm Andreas ode\u0161el z pokoje a ode\u0161el zp\u00e1tky dol\u016f. Bill vypadal v\u00edc ustaran\u011b ne\u017e Tom a samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee se ten star\u0161\u00ed z nich musel zeptat; i kdy\u017e moc ne\u010dekal odpov\u011b\u010f.<\/p>\n<\/div>\n
„Boj\u00edm se,“ \u0159ekl Bill s povzdychnut\u00edm. „Jednou jsem m\u011bl kamar\u00e1dku, Tome-“ zarazil se.<\/div>\n
„No?“<\/div>\n
„Jo. A byla to moje nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1dka\u2026 d\u011bti si m\u011b dob\u00edraly a ona vzala klacek a v\u0161echny je zml\u00e1tila, dokud jim netekla krev a neutekly dom\u016f\u2026 myslel jsem si, \u017ee jsem kone\u010dn\u011b v bezpe\u010d\u00ed a \u017ee m\u011b mo\u017en\u00e1 zachr\u00e1nila, ale ty d\u011bti si m\u011b pak dob\u00edraly je\u0161t\u011b v\u00edc\u2026 Bylo mi dev\u011bt, mimochodem.“<\/div>\n
„Tak\u017ee, umm, se boj\u00ed\u0161, \u017ee te\u010f po tob\u011b Gustav p\u016fjde? Proto\u017ee t\u011b Andreas br\u00e1nil?“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b.“<\/div>\n
„Taky se trochu boj\u00edm,“ p\u0159iznal Tom. „Obzvl\u00e1\u0161\u0165 po tom, co jsem sly\u0161el tohle\u2026“<\/div>\n
„D\u011bje se to cel\u00fd m\u016fj \u017eivot, Tomi. Dokonce, i kdy\u017e jsem br\u00e1nil s\u00e1m sebe, co\u017e se m\u00e1lokdy stalo, prost\u011b se to vr\u00e1tilo dvakr\u00e1t tak hor\u0161\u00ed\u2026 a j\u00e1 nechci, aby m\u011b znovu uhodil,“ zavzlykal ti\u0161e do Tomova hrudn\u00edku a star\u0161\u00ed chlapec mu jen prsty zajel do vlas\u016f a pol\u00edbil ho na vr\u0161ek hlavy; mluvil rukama, ne slovy.<\/div>\n
„Vzpom\u00edn\u00e1\u0161, cos mi \u0159ekl, Bille? Ned\u011blej si o to starosti dnes, kdy\u017e to nestoj\u00ed za starosti, dokud se to nestane. Slibuju, \u017ee t\u011b budu dr\u017eet v bezpe\u010d\u00ed.“<\/div>\n
Zd\u00e1lo se divn\u00e9 sly\u0161et Toma \u0159\u00edkat, \u017ee ho ochr\u00e1n\u00ed; jeliko\u017e to v\u017edycky b\u00fdvalo naopak, co\u017e nikdy nebyla \u0161patn\u00e1 v\u011bc. Billovi se l\u00edbilo, jak byl posledn\u00ed dobou Tom ochran\u00e1\u0159sk\u00fd, jak state\u010dn\u00fdm se st\u00e1val. Jasn\u011b, miloval sv\u00e9ho chyb pln\u00e9ho a rozt\u011bkan\u00e9ho Toma, ale mo\u017en\u00e1 tohle byl opravdov\u00fd Tom; bez v\u0161ech jeho nutk\u00e1n\u00ed. Tom, p\u0159eci jen se te\u010f nezd\u00e1l rozt\u011bkan\u00fd a Bill z toho byl opravdu nad\u0161en\u00fd.<\/div>\n
„Pak si budu d\u011blat starosti, a\u017e budu sp\u00e1t,“ \u0159ekl Bill a Tom souhlasil.<\/p>\n<\/div>\n
A tak spali, no\u2026 Bill spal. Tom byl ve sv\u00e9m mal\u00e9m sv\u011bt\u011b a sna\u017eil se p\u0159ij\u00edt na to, jak dostat Gustava pry\u010d, jestli se o to Andreas je\u0161t\u011b nepostaral. Jen cht\u011bl odstavit Gustava na druh\u00fd konec mola a zastav\u011bl ho tam cementem, a u\u017e by ho nikdy necht\u011bl vid\u011bt ani o n\u011bm sly\u0161et, to by bylo dokonal\u00e9; ale naprosto protiz\u00e1konn\u00e9 a nef\u00e9r v\u016f\u010di Maxovi a jeho rodi\u010d\u016fm, tak\u017ee bude muset p\u0159ij\u00edt na n\u011bco jin\u00e9ho.<\/div>\n
A podle toho, co \u0159\u00edkal Andreas, Georg byl na Tomov\u011b stran\u011b, a on p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak by toho mohl vyu\u017e\u00edt. Jestli se v\u0161ichni dok\u00e1\u017e\u00ed izolovat od Gustava, a on bude s\u00e1m, jako byl Bill po cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot, pak to bude taky perfektn\u00ed. Mo\u017en\u00e1 nebylo hezk\u00e9 pl\u00e1novat pomstu, ale jak se \u0159\u00edk\u00e1\u2026 ve v\u00e1lce a l\u00e1sce je v\u0161echno f\u00e9r.<\/p>\n<\/div>\n
Tom st\u00e1le nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 sny, kter\u00e9 by mu pomohly s jeho mis\u00ed, ale alespo\u0148 se r\u00e1no rozhodl, \u017ee popros\u00ed Georga o pomoc. Pou\u017eije telefon v obchod\u011b a pozve ho k nim; alespo\u0148 tak bude m\u00edt Georg n\u011bjak\u00e9 zapojen\u00ed. Mimoto, ze v\u0161ech jeho star\u00fdch kamar\u00e1d\u016f se po Georgovi Tomovi st\u00fdskalo nejv\u00edc. Byli to ti nejlep\u0161\u00ed par\u0165\u00e1ci; tak moc, \u017ee to byl ten prvn\u00ed \u010dlov\u011bk, mimo rodiny, kter\u00e9mu se Tom vyznal se svou sexu\u00e1ln\u00ed orientac\u00ed. Georg proti tomu nikdy nic nem\u011bl a od t\u00e9 chv\u00edle Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee budou nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9. A to byli u\u017e n\u011bjak\u00fd \u010das.<\/div>\n
„Jsi dnes r\u00e1no v pohod\u011b?“ zeptal se Bill, kdy\u017e se p\u0159ekulil a vid\u011bl, jak vzd\u00e1len\u011b Tom vypad\u00e1.<\/div>\n
„Jen p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm.“<\/div>\n
„O \u010dem?“<\/div>\n
„Cht\u011bls, abych zavolal Georgovi, a mysl\u00edm, \u017ee bych m\u011bl, tak\u017ee\u2026 dnes z kr\u00e1mu mu zavol\u00e1m. Mo\u017en\u00e1 n\u00e1m m\u016f\u017ee pomoci.“<\/div>\n
„To douf\u00e1m.“<\/p>\n<\/div>\n
V obchod\u011b Tom rychle vzal telefon a vyto\u010dil Georga. Andreas a Bill se k n\u011bmu nakl\u00e1n\u011bli ve sd\u00edlen\u00e9 nervozit\u011b. Tom nevypadal nerv\u00f3zn\u011b ani zdaleka tak jako oni dva, a bylo to celkem zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, proto\u017ee obvykle se na telefonu zasekl a polo\u017eil to. Bill a Andreas spolu sd\u00edleli je\u0161t\u011b n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e nervozitu, sd\u00edleli hrdost na Toma; a to byl \u00fa\u017easn\u00fd pocit.<\/div>\n
„P\u0159ijede se na n\u00e1s pod\u00edvat,“ \u0159ekl Tom a zav\u011bsil telefon. „A nechci m\u00edt s Gustavem nic spole\u010dn\u00e9ho, dokud se ten kluk neuklidn\u00ed\u2026“<\/div>\n
„A co bude d\u011blat, Tomi? Jen\u2026 ho ignorovat nebo tak?“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b to je pl\u00e1n\u2026 ale \u0159ekl, \u017ee se pokus\u00ed n\u011bco vymyslet a \u017ee mo\u017en\u00e1 m\u016f\u017eeme d\u00e1t hlavy dohromady, abychom to u\u017e pak d\u00e1l nemuseli \u0159e\u0161it\u2026“<\/div>\n
„Jsem na tebe tak hrd\u00fd, Tomi,“ za\u0161vito\u0159il Bill, p\u0159esk\u00e1kal k n\u011bmu a pol\u00edbil ho na rty.<\/div>\n
„Jsi hloup\u00fd.“<\/div>\n
„Jo, ale je to pravda. Jsem r\u00e1d, \u017ee jsi na\u0161el s\u00edlu mu zavolat\u2026 v\u00edm, \u017ee ses p\u0159edt\u00edm b\u00e1l\u2026“<\/div>\n
„Ud\u011blal jsem to pro tebe,“ za\u0161eptal Tom a Andreas to pochopil tak, \u017ee by si m\u011bl j\u00edt naj\u00edt n\u011bco na pr\u00e1ci do zadn\u00ed m\u00edstnosti.<\/div>\n
„A ud\u011blals to taky pro sebe? Nechci, abys to d\u011blal jen proto, abych byl \u0161\u0165astn\u00fd\u2026“<\/div>\n
„Ale to, \u017ee pro tebe n\u011bco d\u011bl\u00e1m, je d\u016fvod, pro\u010d m\u011b to d\u011bl\u00e1 \u0161\u0165astn\u00fdm, a jo\u2026 bylo to taky pro m\u011b.“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“<\/div>\n
Bill dal Tomovi dal\u0161\u00ed sladk\u00fd polibek a chytil se voln\u00e9 l\u00e1tky jeho trika, p\u0159it\u00e1hl si Billa bl\u00ed\u017e, aby mohl c\u00edtit jeho hrudn\u00edk, kdy\u017e d\u00fdchal, a poslouchat, jak jeho srdce zrychluje. Bill zbo\u017e\u0148oval Tomovo srdce, mo\u017en\u00e1 proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee uvnit\u0159 n\u011bj je velk\u00e1 \u010d\u00e1st pro n\u011bj. Jen doufal, \u017ee Tom m\u00e1 jeho srdce tak\u00e9 r\u00e1d. Mo\u017en\u00e1 to pozd\u011bji zjist\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se rozhodl, \u017ee by si mohl hr\u00e1t se sv\u00fdm nov\u00fdm sk\u00e1kadlem, ne\u017e doraz\u00ed Georg. Tom se ujal ukl\u00edzen\u00ed poli\u010dek a sklenic s bonb\u00f3ny. Nen\u00e1vid\u011bl, jak je mal\u00e9 d\u011bti v\u017edycky upatlaly, ale pak si Tom v\u00e1\u017en\u011b u\u017e\u00edval je \u010distit, proto\u017ee m\u011bl alespo\u0148 n\u011bco, jak tr\u00e1vit \u010das. Kdy\u017e p\u0159ijel Georg, v\u0161ichni t\u0159i se posadili na zemi a prob\u00edrali mo\u017en\u00e1 \u0159e\u0161en\u00ed.<\/div>\n
„Utnu s n\u00edm komunikaci, dokud si nevynd\u00e1 hlavu z prdele,“ \u0159ekl Georg a Bill se nad tou p\u0159edstavou zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Ale nemysl\u00edte, \u017ee kdy\u017e ho budete ignorovat, \u017ee se bude sna\u017eit z\u00edskat n\u011bjak va\u0161i pozornost?“ \u0159ekl Bill ti\u0161e po tom, co se p\u0159estal sm\u00e1t, a Tom p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu\u2026“<\/div>\n
„No,“ za\u010dal Georg. „To nem\u016f\u017eeme v\u011bd\u011bt, pokud to nezkus\u00edme, ne?“<\/div>\n
„A co kdy\u017e Billovi ubl\u00ed\u017e\u00ed?“<\/div>\n
„Nebo kdy\u017e Tomimu ubl\u00ed\u017e\u00ed,“ dodal Bill smutn\u011b.<\/div>\n
„Myslete na to takhle\u2026 Gustav v\u00ed, \u017ee bych mu mohl nakopat prdel, pro\u010d jinak by byl tak opatrn\u00fd s t\u00edm, aby m\u011b nenasral? Tady v tom nen\u00ed rozd\u00edl. Kdy\u017e si bude zahr\u00e1vat s n\u011bk\u00fdm z v\u00e1s\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee bude\u0161 n\u00e1\u0161 bodyguard?“ zeptal se Bill s nad\u011bj\u00ed v hlase a Georg pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Takhle se na to taky m\u016f\u017ee\u0161 koukat,“ zasm\u00e1l se trochu a Bill se zaradoval.<\/div>\n
„Hej, rychl\u00e1 ot\u00e1zka\u2026 Gustav \u0159\u00edkal, \u017ee m\u011b nen\u00e1vid\u00ed\u0161, je to pravda?“<\/div>\n
„Nev\u011b\u0159 ni\u010demu, co Gustav \u0159\u00edk\u00e1, Bille\u2026 nen\u00ed t\u011b\u017ek\u00fd, abych n\u011bkoho nen\u00e1vid\u011bl, ale pro\u010d bych sakra nesn\u00e1\u0161el n\u011bkoho, kdo d\u011bl\u00e1 m\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1da \u0161\u0165astn\u00fdm? Nic si neud\u011blal, tak si ned\u011blej starosti.“<\/div>\n
„Dob\u0159e dob\u0159e,“ \u0159ekl Bill napjat\u011b, ne\u017e se polo\u017eil a op\u0159el o lokty a nechal Toma s Georgem, aby si pov\u00eddali.<\/div>\n
„Mimochodem, \u0159\u00edkals, \u017ee sem u\u017e Gustav nesm\u00ed chodit, co?“ zeptal se Georg a Tom p\u0159ik\u00fdvl. „No\u2026 alespo\u0148 na dvou m\u00edstech jste v pohod\u011b. Tady a u v\u00e1s doma. A v\u00ed\u0161, \u017ee mi m\u016f\u017eete zavolat, kdyby v\u00e1s zastavil na ulici a jen mi zavolejte a j\u00e1 toho debila naprav\u00edm.“<\/p>\n<\/div>\n
Georg byl jen o rok star\u0161\u00ed ne\u017e Gustav, Bill a Tom, a stejn\u011b se na n\u011bj d\u00edvali tak jako na Andrease. Zd\u00e1l se nedotknuteln\u00fd, jako by v\u0161echno d\u011blal dob\u0159e a nemohl se zm\u00fdlit, proto\u017ee ho zn\u00e1te tak dlouho. Tom o n\u011bm \u010dasto p\u0159em\u00fd\u0161lel jako o sv\u00e9m druh\u00e9m bratrovi, ne\u017e se s n\u00edm p\u0159estal v\u00eddat; ale znovu to tak za\u010d\u00ednal c\u00edtit. Choval se jako Andreas; jen byl trochu drsn\u011bj\u0161\u00ed na povrchu ne\u017e on.<\/p>\n<\/div>\n
„Oh, zapomn\u011bl jsem ti to \u0159\u00edct,“ odka\u0161lal si Tom. „Andreas zml\u00e1til Gustava. Nev\u00edm, jestli si to vid\u011bl, ale\u2026 mo\u017en\u00e1 to v\u011bci trochu komplikuje\u2026“<\/div>\n
„No, bu\u010f z\u016fstane pry\u010d, nebo chce ud\u011blat pomstu<\/em> nebo n\u011bco\u2026 Nechte m\u011b si s n\u00edm promluvit. Vyd\u011bs\u00edm ho\u2026“<\/div>\n
„Opravdu?“ zeptal se Bill s nad\u011bj\u00ed v hlase.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu to zkusit\u2026 zd\u00e1 se, \u017ee ud\u011bl\u00e1 v\u0161echno, co mu \u0159eknu. Nev\u00edm pro\u010d, ale z\u0159ejm\u011b jsem v\u00e1\u017en\u011b p\u0159esv\u011bd\u010div\u00fd,“ prot\u00e1hl si Georg svaly a Tom proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Jo, nech\u00e1pu, jak se t\u011b n\u011bkdo m\u016f\u017ee b\u00e1t\u2026 v\u016fbec toti\u017e nevypad\u00e1\u0161 jako Hulk Hogan.“<\/div>\n
„Hulk Hagen,“ opravil ho Georg ohledn\u011b sv\u00e9ho prost\u0159edn\u00edho jm\u00e9na.<\/div>\n
„To je ono. Tak ti odte\u010f budu \u0159\u00edkat,“ \u0159ekl Bill. „A oh! M\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt Hulk Hagen na Halloween! Tom bude Tomi zombie a j\u00e1 budu Bonb\u00f3nov\u00fd Bill a Andy je P\u00edse\u010dandy tak\u017ee\u2026 ty bude\u0161 Hulk Hagen. Tohle je dokonal\u00fd.“<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem b\u00fdt n\u011bco krvav\u00fdho, ale Hulk Hagen to jde,“ odpov\u011bd\u011bl Georg a Bill nad\u0161en\u011b zatleskal.<\/div>\n
Konverzace o Gustavovi um\u0159ela a nam\u00edsto toho za\u010dali mluvit o Halloweenu. P\u0159i\u0161el Andreas, byl pou\u010den o tom, \u017ee Georg chce p\u0159im\u011bt Gustava k rozumu, a pak se p\u0159ipojil ke Georgovi a \u0161li si ven zakou\u0159it.<\/p>\n<\/div>\n
„Pozvu ho k n\u00e1m po ve\u010de\u0159i,“ \u0159ekl mu Georg a nat\u00e1hl z cigarety. „A vystra\u0161\u00edm ho, aby se choval slu\u0161n\u011b. Ten kluk se m\u011b boj\u00ed, tak\u017ee\u2026 nem\u016f\u017eu v\u011b\u0159it, \u017ees ho zml\u00e1til.“<\/div>\n
„Nemohl jsem si pomoc\u2026 po\u0159\u00e1d mluvil o Tomovi, jako by byl jeho majetek a Bill byl jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 mu st\u00e1la v cest\u011b a prost\u011b\u2026 jsem mu jednu vrazil. P\u011bkn\u011b silou.“<\/div>\n
„Dob\u0159e. V\u00ed\u0161, on um\u00ed prudit, ale kdy\u017e se mu pak n\u011bco stane, tak je v\u011bt\u0161inou p\u011bkn\u011b submisivn\u00ed.“<\/div>\n
„No to kurva douf\u00e1m,“ odpov\u011bd\u011bl Andreas a vzal si od Georga cigaretu. „U\u017e m\u011b to fakt nebav\u00ed, a to to prakticky teprve za\u010dalo\u2026 jen, promluv si s n\u00edm a \u0159ekni mi co a jak, okay? Jestli bude pot\u0159eba, p\u0159ijdu a m\u016f\u017eeme tomu kret\u00e9novi uk\u00e1zat.“<\/p>\n<\/div>\n
Andreas se c\u00edtil \u0161patn\u011b ohledn\u011b toho, \u017ee uhodil sedmn\u00e1ctilet\u00e9ho, ale nec\u00edtil se provinile. P\u0159ijde \u010das, kdy po\u0159\u00e1d uva\u017eujete o n\u011bjak\u00e9 situaci zas a zas, a \u010d\u00edm v\u00edc o tom p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edte, t\u00edm v\u00edce jste na\u0161tvan\u00ed; tohle byla jedna z t\u011bch chvil. Jedin\u00e9, co Andreas vid\u011bl ve sv\u00e9 hlav\u011b, bylo, jak stra\u0161n\u011b Tom vypadal, a to, jak Bill bre\u010del, kdy\u017e vid\u011bl Toma. U\u017e mu bylo \u00fapln\u011b jedno, co se t\u00fd\u010de Gustavov\u00fdch pocit\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
„Jo, a jestli t\u011b budu pot\u0159ebovat, tak ti zavol\u00e1m. Dneska ur\u010dit\u011b p\u0159ijde k n\u00e1m, tak\u017ee jo, jen kontroluj sv\u016fj telefon nebo n\u011bco.“<\/div>\n
Andreas souhlasil, \u017ee u sebe bude m\u00edt telefon a Georg se s n\u00edm rozlou\u010dil. Doufal \u017ee jim t\u0159eba B\u016fh pom\u016f\u017ee, a \u017ee Georg bude schopn\u00fd uklidnit Gustava a donutit ho nechat jeho bratry<\/em> na pokoji. Jedna v\u011bc bylo zahr\u00e1vat si s Andreasem osobn\u011b, ale naprosto jin\u00e1 v\u011bc bylo zahr\u00e1vat si s jeho rodinou; obzvl\u00e1\u0161t\u011b s jeho bratrem, nebo v tomto p\u0159\u00edpad\u011b jeho bratry.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e p\u0159i\u0161el zp\u00e1tky do obchodu, Bill byl na Tomovi, dr\u017eel ho na zemi a pusinkoval ho na krk. Tom se pod n\u00edm vrt\u011bl, sna\u017eil se ze sebe Billa sundat, ale neda\u0159ilo se mu. Andreas se jen zasm\u00e1l, \u010d\u00edm\u017e se Tom zastavil, aby se na n\u011bj mohl pod\u00edvat, ale Billa v lecht\u00e1n\u00ed Toma to nezastavilo.<\/div>\n
„Co d\u011bl\u00e1te?“ zeptal se Andreas a Bill se na n\u011bj kone\u010dn\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Tom se chov\u00e1 jako pitomec.“<\/div>\n
„Nechov\u00e1m!“<\/div>\n
„Nechce mi \u0159\u00edct, \u017ee m\u011b miluje, tak to z n\u011bj hodl\u00e1m vylechtat,“ sklonil se znovu a za\u010dal ho lechtat.<\/div>\n
„Dob\u0159e! Dob\u0159e! Miluju t\u011b!“ vyjekl Tom, sna\u017eil se sundat Billovy ruce ze sv\u00fdch \u017eeber, ale to nebylo mo\u017en\u00e9, proto\u017ee jeho \u017eebra byla mezi Billov\u00fdmi stehny.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ zasm\u00e1l se Bill, ne\u017e se svalil s r\u00e1nou na zem.<\/div>\n
„Nemus\u00edm to \u0159\u00edkat,“ \u0159ekl Tom. „D\u00e1vno to u\u017e v\u00ed\u0161. Jen jsi hami\u017en\u00fd.“<\/div>\n
„R\u00e1d to sly\u0161\u00edm. Jestli jsem pak hami\u017en\u00fd, tak chci b\u00fdt hami\u017en\u00fd a\u017e do smrti.“<\/div>\n
„Jd\u011bte si to d\u011blat n\u011bkam jinam,“ u\u0161kl\u00edbl se Andreas, ne\u017e ve\u0161el z\u00e1kazn\u00edk a on musel b\u00fdt ten zodpov\u011bdn\u00fd a postarat se o obchod, zat\u00edmco se Bill pral s Tomem na zemi.<\/div>\n
Obchod v\u016fbec nebyl obvykl\u00fd obchod, ale pro ty t\u0159i to bylo jako druh\u00fd domov. Mimoto, st\u00e1l\u00ed z\u00e1kazn\u00edci byli zvykl\u00ed, \u017ee je obchod st\u00e1le \u0161\u00edlen\u011bj\u0161\u00ed a \u0161\u00edlen\u011bj\u0161\u00ed od t\u00e9 doby, co je tu Bill, a ti nov\u00ed to s nad\u0161en\u00edm v\u00edtali. A\u017e na Gustava bylo v\u0161echno dokonal\u00e9. A oni jen doufali, \u017ee se Georgovi povede mu domluvit.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
original<\/strong><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Cinematics Bill je p\u0159ipraven\u00fd se otev\u0159\u00edt, Tom je p\u0159ipraven\u00fd se pr\u00e1t Dole Simone a Sch\u00e4ferovi diskutovali. Simone byla v\u00edc a v\u00edc na\u0161tvan\u00e1 ohledn\u011b cel\u00e9 situace, kdy\u017e si uv\u011bdomila, \u017ee nen\u00ed moc, co by Sch\u00e4ferovi mohli ud\u011blat, aby mu zabr\u00e1nili se st\u00fdkat<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[379],"tags":[],"class_list":["post-8480","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-effervescent"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8480","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8480"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8480\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8480"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8480"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8480"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}