{"id":852,"date":"2017-12-21T15:00:00","date_gmt":"2017-12-21T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=846"},"modified":"2017-12-21T15:00:00","modified_gmt":"2017-12-21T14:00:00","slug":"chaos-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/12\/21\/chaos-5\/","title":{"rendered":"Chaos 5."},"content":{"rendered":"
autor: Aster<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Opil\u00fd a bez pen\u011bz<\/strong><\/p>\n

B\u011bhem n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho m\u011bs\u00edce se v Billov\u011b \u017eivot\u011b nestalo nic a\u017e tak z\u00e1sadn\u00edho. Jeho otec str\u00e1vil t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00fd m\u011bs\u00edc ve m\u011bst\u011b, tak\u017ee nebyl s\u00e1m, a \u0161kola ho zatracen\u011b nudila. Ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no byla hodina matematiky a pro v\u011bt\u0161inu student\u016f to byl nejhor\u0161\u00ed p\u0159edm\u011bt ze v\u0161ech. U\u010ditel byl naprosto marn\u00fd. V\u0161ichni studenti plnili zadanou pr\u00e1ci a \u00fakoly, ale mal\u00e9ho, seschl\u00e9ho u\u010ditele naprosto ignorovali. Bill s Andreasem nebyli v\u00fdjimkou. P\u0159i ka\u017ed\u00e9 hodin\u011b hluboce debatovali o \u010demkoliv, co bylo zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e matematika.<\/p>\n

„P\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm o tom, \u017ee p\u0159eru\u0161\u00edm \u0161kolu,“ povzdychl si Bill a zav\u0159el sv\u016fj se\u0161it. Op\u0159el se do op\u011bradla \u017eidle a p\u0159iv\u0159el o\u010di.
„Bille, teprve jsi za\u010dal studovat,“ odpov\u011bd\u011bl blon\u010f\u00e1k. Byl zmaten\u00fd.
„Jo, to je pravda. Ob\u010das ale p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, jestli d\u011bl\u00e1m spr\u00e1vnou v\u011bc. V\u017edycky jsem d\u011blal to, co mi na\u0159\u00eddil t\u00e1ta. Miluju ho a v\u00edm, \u017ee se pravd\u011bpodobn\u011b na\u0161tve, ale jednou bych cht\u011bl m\u00edt v\u0161echny tyhle v\u011bci podle sebe. Tak, jak j\u00e1 chci. Ne, jak mi on na\u0159izuje.“
„Ah, ch\u00e1pu. Pocit svobody. Na druhou stranu… Co ti m\u016f\u017ee ud\u011blat? Nen\u00ed to tak, \u017ee t\u011b zabije nebo tak n\u011bco, a\u017e mu to \u0159ekne\u0161.“ Myslel si, \u017ee Bill rozhodn\u011b p\u0159eh\u00e1n\u00ed. Jeho t\u00e1ta nebyl tak \u0161patn\u00fd, alespo\u0148 podle toho, co si o n\u011bm myslel on s\u00e1m.
„Kdybych mu n\u011bco takov\u00e9ho \u0159ekl, hned by m\u011b poslal do vojensk\u00e9 \u0161koly. A to by pro m\u011b byla smrt.“ Nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, \u017ee se stane sou\u010d\u00e1st\u00ed vojensk\u00e9ho v\u00fdcviku, ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no bude vst\u00e1vat za rozb\u0159esku, cvi\u010dit cel\u00fd den a… ne, ne, ne. Rozhodn\u011b necht\u011bl k arm\u00e1d\u011b.
Andreas se znechucen\u011b oklepal. Vojensk\u00e1 \u0161kola opravdu nezn\u011bla jako super budoucnost. Rozhodn\u011b ne pro n\u011bkoho, jako byl Bill.
„Co by t\u011b teda bavilo?“
„Ne\u017e jsem nastoupil sem, dostal jsem se na medic\u00ednu. Nebavilo m\u011b to, a kdy\u017e jsem to \u0159ekl t\u00e1tovi, vybouchnul a \u0159ekl, a\u0165 jdu studovat ekonomiku. No… a tak jsem \u0161el. Jak si mysl\u00ed\u0161, \u017ee bude reagovat, kdy\u017e op\u011bt p\u0159ijdu s t\u00edm sam\u00fdm? Nesn\u00e1\u0161\u00edm to tady!“ posledn\u00ed t\u0159i slova vyk\u0159ikl. Schytal za to pohledy od p\u00e1r spolu\u017e\u00e1k\u016f. „Nikdy jsem s n\u00edm nemluvil o tom, co by m\u011b opravdu bavilo. Nebyla k tomu p\u0159\u00edle\u017eitost. Nav\u00edc v\u00edm, \u017ee by \u0159ekl, \u017ee je to blbost,“ dokon\u010dil my\u0161lenku a op\u0159el si \u010delo o desku stolu.
„Bille, m\u011bl bys d\u011blat to, co opravdu chce\u0161. A\u0165 je to cokoliv. A co na tom, \u017ee se tv\u016fj t\u00e1ta na\u0161tve? P\u0159enese se p\u0159es to. V\u00edm, \u017ee je to jedna z t\u011bch nejot\u0159epan\u011bj\u0161\u00edch rad, kterou ti m\u016f\u017eu d\u00e1t, ale pokud t\u011b to tady nebav\u00ed, prost\u011b se na to vyka\u0161li. Jdi si za sv\u00fdmi sny a nestarej se o to, co ostatn\u00ed \u0159\u00edkaj\u00ed!“<\/p>\n

Bill se na kamar\u00e1da usm\u00e1l. V\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1 pravdu. Pro\u010d by m\u011bl ztr\u00e1cet cel\u00fd \u017eivot t\u00edm, aby d\u011blal n\u011bco, pro co nepoci\u0165uje ani kapku v\u00e1\u0161n\u011b? Nebylo to spr\u00e1vn\u00e9. Rozhodl se, \u017ee to ud\u011bl\u00e1. Odejde ze \u0161koly, kter\u00e1 ho nebav\u00ed a nic mu ned\u00e1v\u00e1.<\/div>\n

<\/div>\n
\n
—<\/strong><\/div>\n
\n

Uvnit\u0159 klubu hr\u00e1la hlasit\u00e1 hudba. Cigaretov\u00fd kou\u0159, modr\u00e1 a jantarov\u00e1 sv\u011btla se starala o to, aby atmosf\u00e9ra vypadala p\u0159\u00e1telsky. V tom nejzapadlej\u0161\u00edm boxu sed\u011bli Tom, Dwayne a p\u00e1r dal\u0161\u00edch mu\u017e\u016f. Bavili se ve sv\u00e9m nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edm podniku a u\u017e\u00edvali si spole\u010dnost dvou pohledn\u00fdch stript\u00e9rek, kter\u00e9 pro n\u011b tancovaly.
„Zolezzi, ojede\u0161 dneska n\u011bjak\u00e9ho teplou\u0161e?“ zeptal se zavalit\u00fd blon\u010f\u00e1k.
„Ne, j\u00e1 ne, Gustave. Ale pokud ty m\u00e1\u0161 na n\u011bjak\u00e9ho chu\u0165, jsem si jist\u00fd, \u017ee jich tady p\u00e1r najde\u0161,“ zavtipkoval sn\u011bd\u00fd mu\u017e a rozm\u00e1chl se rukou, aby mu uk\u00e1zal p\u0159epln\u011bn\u00fd klub. Blon\u010f\u00e1k se zasm\u00e1l a p\u0159\u00e1telsky do n\u011bj \u0161\u0165ouchl.
„Hej, TX. M\u016f\u017ee\u0161 mi p\u016fj\u010dit kl\u00ed\u010dky od tv\u00e9ho auta? M\u00e1me tady p\u00e1r kurev, kter\u00e9 chceme vyzkou\u0161et,“ zeptal se dlouhovlas\u00fd brunet a pomalu se zvedal ze seda\u010dky.
„Ned\u011blej blbosti s m\u00fdm autem, Georgu. Kdy\u017e jsem ti ho p\u016fj\u010dil naposledy, naboural jsi to p\u0159\u00edmo p\u0159ed policejn\u00ed stanic\u00ed,“ Tom rozhodn\u011b musel zm\u00ednit tuhle v\u00edcem\u00e9n\u011b \u00fasm\u011bvnou nehodu. Pro n\u011bj, na jeho m\u00edst\u011b, \u00fasm\u011bvn\u00e1 rozhodn\u011b byla, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby v aut\u011b nebylo zbo\u017e\u00ed pro \u0161\u00e9fa a nepat\u0159il k jeho gangu, byl by d\u00e1vno v base.
„To byl Gustav. Nenech\u00e1m ho se na volant ani pod\u00edvat.“
Tom zamru\u010del a pok\u00fdval hlavou. Str\u010dil ruku do hlubok\u00e9 kapsy svoj\u00ed mikiny a sna\u017eil se vylovit kl\u00ed\u010dky od auta. Jakmile je na\u0161el, hodil je Georgovi.
„D\u00edky, k\u00e1mo,“ Georg kl\u00ed\u010dky chytil a ode\u0161el n\u00e1sledov\u00e1n dv\u011bma dal\u0161\u00edmi mu\u017ei z jejich party.<\/div>\n

\n

Tom zasunul ruku zp\u00e1tky do mikiny, sna\u017eil se naj\u00edt zapalova\u010d. M\u00edsto toho ale narazil na n\u011bco mnohem zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edho: n\u00e1ramek. \u00dapln\u011b zapomn\u011bl, \u017ee mikinu, kterou m\u011bl dnes na sob\u011b, m\u011bl i na t\u00e9 party, kde se sezn\u00e1mil s Billem. Chv\u00edli si \u0161perk jen tak prohl\u00ed\u017eel a usm\u00edval se. Jeho reakce si v\u0161iml Dwayne, kter\u00fd byl p\u0159ekvapen\u00fd stejn\u011b tak, jako byl Tom.
„Je\u0161t\u011b jsi to neprodal?“ uk\u00e1zal na n\u00e1ramek, kter\u00fd Tom dr\u017eel v dlani.
„Zapomn\u011bl jsem, \u017ee ho m\u00e1m,“ odpov\u011bd\u011bl Tom jednodu\u0161e. To, \u017ee dneska na n\u00e1ramek narazil, mu zlep\u0161ilo den. Nech\u00e1pal pro\u010d, byl to jen kus kovu, nem\u011bl pro n\u011bj \u017e\u00e1dnou emocion\u00e1ln\u00ed hodnotu.
„Tak to prodej tady! Je to super \u0161ance!“
„Tady? Ne. Mysl\u00edm, \u017ee si to nech\u00e1m,“ Tom po n\u00e1ramku opatrn\u011b p\u0159ejel prsty.
„Pro\u010d?“ zeptal se Dwayne podez\u00edrav\u011b.
„Nev\u00edm. H\u00e1d\u00e1m… mo\u017en\u00e1 chci m\u00edt n\u011bco, co m\u00e1 opravdu vysokou hodnotu?“ Ne\u017e \u0161perk schoval zp\u00e1tky do mikiny, je\u0161t\u011b si ho naposledy prohl\u00e9dl. Dwayne ho popl\u00e1cal po tv\u00e1\u0159\u00edch a naklonil hlavu do strany.
„Jasn\u011b, jasn\u011b. Je na tom ale po\u0159\u00e1d vyryt\u00e9 ciz\u00ed jm\u00e9no, \u017ee?“
„Jo, j\u00e1…“ zakoktal se Tom.
Dwayne vybuchl sm\u00edchy. Tomovi do\u0161lo, jak si z n\u011bj kamar\u00e1d utahuje a ude\u0159il ho do pa\u017ee. Respekt si t\u00edm zp\u00e1tky nez\u00edskal, Dwayne se st\u00e1le sm\u00e1l spokojen s\u00e1m se sebou, jak Toma dostal.<\/div>\n

\n

—<\/strong><\/div>\n

\n

Noc ut\u00edkala a Tom si u\u017e nepamatoval, co v\u0161echno, a hlavn\u011b jak\u00e9 mno\u017estv\u00ed alkoholu vypil. My\u0161lenky mu zb\u011bsile b\u011bhaly hlavou. V\u011bt\u0161inou nepil tak moc. Pokud se tak ale stalo, poka\u017ed\u00e9 to m\u011blo n\u011bjak\u00fd d\u016fvod. V\u011bt\u0161inou byl t\u00edm d\u016fvodem jeho otec.
Klub u\u017e pomalu zav\u00edral. Jedna z d\u00edvek se Tomovi vrt\u011bla na kl\u00edn\u011b, ale on byl tak opil\u00fd, \u017ee si to nedok\u00e1zal u\u017e\u00edt a ned\u00e1val najevo \u017e\u00e1dn\u00e9 nad\u0161en\u00ed. Postavil se na nohy a zavr\u00e1voral. Nechal stript\u00e9rku za sebou, ta se na n\u011bj zmaten\u011b d\u00edvala. Tom si j\u00ed v\u00edce nev\u0161\u00edmal. \u0160el na toalety, kde vypr\u00e1zdnil obsah sv\u00e9ho \u017ealudku a odpadnul vedle m\u00edsy. Netrvalo to ani p\u011bt minut a on tvrd\u011b spal.
Klub zav\u00edral ve t\u0159i hodiny r\u00e1no. Dva zam\u011bstnanci, kte\u0159\u00ed \u0161li ukl\u00edzet toalety, si v\u0161imli Toma, jak bezvl\u00e1dn\u011b le\u017e\u00ed v jedn\u00e9 z kabinek. Sna\u017eili se ho probudit, bohu\u017eel ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b. Ud\u011blali tedy to, co pro n\u011b bylo nejjednodu\u0161\u0161\u00ed. Vynesli ho ven z klubu a polo\u017eili ho na chodn\u00edk, kde mohl sp\u00e1t tak dlouho, jak dlouho jen cht\u011bl.<\/div>\n

\n

—<\/strong><\/div>\n

\n

Slune\u010dn\u00ed paprsky pomalu prot\u00ednaly rann\u00ed oblohu. Tom se probudil s p\u0159\u00ed\u0161ernou bolest\u00ed hlavy. Rozhl\u00e9dl se kolem sebe a p\u0159em\u00fd\u0161lel, kde se nach\u00e1z\u00ed. Postavil se na nohy, u\u0161el p\u00e1r krok\u016f a vybavily se mu n\u011bjak\u00e9 ud\u00e1losti z p\u0159edchoz\u00edho ve\u010dera. V\u00e1\u017en\u011b, to je opravdu takovej budi\u017ekni\u010demu, \u017ee se po n\u011bm \u017e\u00e1dn\u00fd z jeho p\u0159\u00e1tel nesh\u00e1n\u011bl? Skv\u011bl\u00e9, v\u00e1\u017en\u011b skv\u011bl\u00e9. Bude muset j\u00edt dom\u016f p\u011b\u0161ky.
Tom se pomal\u00fdm krokem dostal k mal\u00e9mu domu, ve kter\u00e9m bydlel s otcem. Zastavil se u branky, str\u010dil kl\u00ed\u010d do zreziv\u011bl\u00e9ho z\u00e1mku a sna\u017eil se odemknout. Pr\u00e1zdn\u00e1 zahrada s neope\u010dov\u00e1van\u00fdm tr\u00e1vn\u00edkem. V\u00e1\u017en\u011b super pohled a prvn\u00ed dojem. Po chv\u00edli se kone\u010dn\u011b dostal do domu. Rozhl\u00e9dl se po ob\u00fdv\u00e1ku. Star\u00fd o\u0161unt\u011bl\u00fd n\u00e1bytek. V\u0161ude kolem se povalovaly rozbit\u00e9 lahve od alkoholu, na zemi byl polo\u017een\u00fd \u0161pinav\u00fd koberec. Vypadalo to, jako kdyby jeho otec uspo\u0159\u00e1dal party, kdy\u017e nedorazil minulou noc dom\u016f. Nep\u0159ekvapilo by ho to, proto\u017ee si dom\u016f po\u0159\u00e1d tahal ciz\u00ed \u017eensk\u00e9, na kter\u00e9 narazil b\u016fhv\u00edkde.
Tomovi u\u017e bylo v\u0161echno jedno. Za posledn\u00edch sedm let si na zm\u011bnu v otcov\u011b chov\u00e1n\u00ed zvykl. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se otec opil, obvi\u0148oval ho ze smrti jeho matky, tak\u017ee se chodil dom\u016f pouze vyspat. Nevid\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd smysl v tom, aby se doma zdr\u017eoval n\u011bjak v\u00edc.<\/p>\n

V dom\u011b bylo hrobov\u00e9 ticho. Otec musel je\u0161t\u011b sp\u00e1t. Tom zastr\u010dil dlan\u011b do kapes u kalhot, aby zjistil, o co b\u011bhem minul\u00e9 noci p\u0159i\u0161el. Pen\u011b\u017eenka i mobil byly pry\u010d. Po\u0159\u00e1d m\u011bl ale hodinky, prsten a d\u00edkybohu ten zatracen\u00fd n\u00e1ramek. Hloup\u00ed zlod\u011bji, ani nev\u011bd\u00ed, jak se doopravdy krade. Nicm\u00e9n\u011b, alespo\u0148 mu neud\u011blali a\u017e tak velkou \u0161kodu.
\u0160el do sv\u00e9ho pokoje, aby si dop\u0159\u00e1l sprchu a zbavil se tak nep\u0159\u00edjemn\u00e9ho z\u00e1pachu, kter\u00fd se na n\u011bj nabalil v baru. Jakmile se osprchoval a obl\u00e9kl, \u0161el do kuchyn\u011b. M\u011bl opravdu hlad. Mo\u017en\u00e1, mo\u017en\u00e1 se stane n\u011bjak\u00fd z\u00e1zrak a lednice nebude pr\u00e1zdn\u00e1.
Omyl. V lednici nic nebylo. Ostatn\u011b jako ka\u017ed\u00fd jin\u00fd den.
Vr\u00e1til se zp\u00e1tky do pokoje. Pod matrac\u00ed m\u011bl ukryt\u00e9 n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze, tak\u017ee pokud je tam st\u00e1le je\u0161t\u011b najde, bude si moct zaj\u00edt na sn\u00eddani. Za posledn\u00edch \u010dty\u0159iadvacet hodin zkonzumoval pouze alkohol, tak\u017ee v\u00e1\u017en\u011b hladov\u011bl. Zvedl matraci. Nic. Pen\u00edze byly pry\u010d. C\u00edtil, jak se mu t\u011blem rozl\u00e9v\u00e1 vztek. Matraci pustil a pod\u00edval se pod postel, t\u0159eba ob\u00e1lka s pen\u011bzi jen propadla na zem. Bylo to ale k ni\u010demu. Op\u011bt nic nena\u0161el. Frustrovan\u011b zak\u0159i\u010del a div neb\u011b\u017eel do otcovy lo\u017enice. On byl jedin\u00fd dal\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00fd v dom\u011b bydlel, tak\u017ee mu pen\u00edze musel vz\u00edt on.
Dvakr\u00e1t na dve\u0159e zabouchal. \u017d\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f. Rozhodl se, \u017ee si dve\u0159e otev\u0159e s\u00e1m. Typick\u00fd obraz, mohl po\u010d\u00edtat s t\u00edm, \u017ee uvid\u00ed n\u011bco takov\u00e9ho. Vid\u011bl na otcov\u011b kl\u00edn\u011b d\u00edvku, do kter\u00e9 p\u0159ir\u00e1\u017eel. Jakmile si ne\u017e\u00e1douc\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvy v\u0161imli, d\u00edvka se sna\u017eila co nejv\u00edce zakr\u00fdt. Vypadala, \u017ee se styd\u00ed. Tomovi to ale bylo jedno a do pokoje i tak ve\u0161el.<\/p>\n

„Kde jsou, kurva, moje pen\u00edze?“
„Kurva, odprejskni odsud!“ zak\u0159i\u010del na n\u011bj otec nazp\u00e1tek. Odstr\u010dil d\u00edvku stranou, aby se mohl pod\u00edvat na sv\u00e9ho syna.
„Pro\u010d jsi mi je ukradl? Abys zaplatil t\u00e9hle d\u011bvce?“ D\u00edvka zalapala po dechu a Tom j\u00ed uk\u00e1zal zdvi\u017een\u00fd prost\u0159edn\u00ed\u010dek.
„\u0158ekl jsem ti, abys, kurva, vypadnul z moj\u00ed lo\u017enice!“ k\u0159i\u010del po n\u011bm otec jako smysl\u016f zbaven\u00fd. „Ty zasranej bastarde!“ sklonil se z postele. Nahmatal rozbitou fla\u0161ku od n\u011bjak\u00e9ho levn\u00e9ho alkoholu a hodil ji Tomov\u00fdm sm\u011brem, aby ho p\u0159inutil odej\u00edt.
Tom nebyl na takovou reakci p\u0159ipraven\u00fd. L\u00e1hev ho trefila do prav\u00e9 strany \u010dela, kde se mu okam\u017eit\u011b naru\u0161ila k\u016f\u017ee a on za\u010dal krv\u00e1cet. Tom bouchnul do dve\u0159\u00ed p\u011bst\u00ed a sp\u011bchal do koupelny. Prohl\u00e9dl si sv\u00e9 zran\u011bn\u00ed a sna\u017eil se krv\u00e1cen\u00ed zastavit v\u0161\u00edm, co mu p\u0159i\u0161lo pod ruku.
Po p\u00e1r minut\u00e1ch, kdy to vypadalo, \u017ee krv\u00e1cen\u00ed ustalo, si nasadil silnou \u010delenku, aby s jej\u00ed pomoc\u00ed zakryl r\u00e1nu. Po\u0159\u00e1d to bolelo jak \u010dert, ale bylo to to nejlep\u0161\u00ed, co mohl ud\u011blat. P\u0159evl\u00e9kl si sv\u00e9 zakrv\u00e1cen\u00e9 tri\u010dko za \u010dist\u00e9 a vypadnul z domu. Kdekoliv jinde mu bude l\u00e9pe ne\u017e tady.
Zastavil se a\u017e v parku. Posadil se na lavi\u010dku, zav\u0159el o\u010di a p\u0159\u00e1l si, aby bolest, kterou mu zp\u016fsobovala r\u00e1na na \u010dele, ode\u0161la. Stejn\u011b tak ta, kterou c\u00edtil na du\u0161i.<\/p>\n

„Ahoj.“
Tich\u00fd pozdrav probral Toma ze zamy\u0161len\u00ed. Postava chlapce, kter\u00fd st\u00e1l p\u0159ed n\u00edm a usm\u00edval se, mu byla pov\u011bdom\u00e1.
„Tome! Pamatuje\u0161 si m\u011b? Trochu jsme spolu mluvili na-„
„Bill… Kaulitz. M\u00e1m pravdu?“ zeptal se Tom, a\u010dkoliv v\u011bd\u011bl, \u017ee se nepletl. Stejn\u00fd \u00fasm\u011bv a pohled \u0161t\u011bn\u011bte. Jak by na n\u011bj mohl zapomenout? Nic jin\u00e9ho mu nemohlo zlep\u0161it n\u00e1ladu tak jako Bill te\u010f.
„P\u0159esn\u011b tak. Jak se m\u00e1\u0161?“ zeptal se Bill nad\u0161en\u011b.
„Ujde to,“ odv\u011btil Tom ost\u0159e. Nasadil si kapucu od mikiny, aby skryl cokoliv, \u010deho by si mohl Bill v\u0161imnout a vypt\u00e1vat se. „Co d\u011bl\u00e1\u0161 v t\u00e9hle \u010d\u00e1sti m\u011bsta? Nem\u011bl bys b\u00fdt n\u011bkde… kde jsou velk\u00e9 rezidence a tak?“ zeptal se kousav\u011b.
„J\u00e1, no,“ pohl\u00e9dl na n\u011bj Bill stydliv\u011b. „Chod\u00edm sem \u010dasto. Je tady moje nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed kav\u00e1rna. Hned za rohem.“<\/p>\n

Tomova n\u00e1lada se vm\u017eiku sekundy obr\u00e1tila d\u00edky chlapcov\u00fdm slov\u016fm. N\u011bkdo jako on \u0159ekl, \u017ee m\u00e1 r\u00e1d levn\u00e9 kafe z jeho sousedstv\u00ed? Zm\u00e1tlo ho to, z\u00e1rove\u0148 mu ale spadl k\u00e1men ze srdce. Nemohl si pomoct a trochu se usm\u00e1l.
„To kafe ti v\u00e1\u017en\u011b chutn\u00e1? V\u017edycky jsem si myslel, \u017ee chutn\u00e1 jak vym\u00e1chan\u00e9 pono\u017eky,“ zasm\u00e1l se nad p\u0159irovn\u00e1n\u00edm, kter\u00e9 pro k\u00e1vu, kterou v kav\u00e1rn\u011b nab\u00edzeli, zvolil.
Bill se na n\u011bj jen usm\u00e1l. „Co tady d\u011bl\u00e1\u0161 tak brzy r\u00e1no?“
„Cht\u011bl jsem se t\u011b zeptat na to sam\u00e9. Nem\u011bl bys b\u00fdt ve \u0161kole?“
„Vysok\u00e1,“ opravil ho Bill a povzdychl si. „P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, zda j\u00edt, nebo ne. Rozhodnu se po sn\u00eddani. Nechce\u0161 se ke mn\u011b p\u0159idat?“
„Co?“ zeptal se Tom ohromen\u011b.
„No je osm r\u00e1no. Jsem si jist\u00fd, \u017ee jsi je\u0161t\u011b nesn\u00eddal. Nebo se pletu?“
„Ne, chci \u0159\u00edct jo. J\u00e1… to je v pohod\u011b. J\u00e1-“ zase nebyl p\u0159ipraven\u00fd na norm\u00e1ln\u00ed odpov\u011b\u010f. Jeho \u017ealudek ho prosil o to, aby na sn\u00eddani \u0161el, m\u011bl v\u00e1\u017en\u011b hlad. Mozek ale tvrdil p\u0159esn\u00fd opak.
„No tak! V\u00edm, \u017ee jsi je\u0161t\u011b nejedl!“ Bill rozhodl za n\u011bj.<\/p>\n

Bok po boku ve\u0161li do kav\u00e1rny a posadili se ke stolu uprost\u0159ed p\u0159elidn\u011bn\u00e9 m\u00edstnosti. Tom doslova c\u00edtil, jak se na n\u011bj polovina z\u00e1kazn\u00edk\u016f up\u0159en\u011b d\u00edv\u00e1. Nebyl si jist\u00fd, jestli to bylo kv\u016fli tomu, jak vypadal, nebo kv\u016fli tomu, jak vypadal jeho spole\u010dn\u00edk, kter\u00fd byl jeho p\u0159esn\u00fd opak. Nerv\u00f3zn\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl prsty po menu a intenzivn\u011b se d\u00edval do plamene sv\u00ed\u010dky, kter\u00e1 byla uprost\u0159ed stolu. Rozhodn\u011b nemohl \u0159\u00edct, \u017ee by se c\u00edtil pohodln\u011b. Zatracen\u011b, byl si jist\u00fd, \u017ee si rozhodn\u011b nic nekoup\u00ed, tak co tu v\u016fbec d\u011blal?
„Neobjedn\u00e1\u0161 si?“ zeptal se Bill. Tom k n\u011bmu vzhl\u00e9dl.
„Bille, nem\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00e9 pen\u00edze.“ Pen\u00edze, kter\u00e9 m\u011bl na\u0161et\u0159en\u00e9, m\u011bl schovan\u00e9 doma u Dwayna, kde byly v bezpe\u010d\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee se nem\u016f\u017ee na sv\u00e9ho otce spolehnout, tak\u017ee si doma nechal jen p\u00e1r babek, kter\u00e9 si schoval pod matraci. A sv\u011bte div se, jeho otec je i tak na\u0161el.
„Tome,“ Bill se na n\u011bj v\u0159ele usm\u00e1l. Usm\u00edval se p\u0159esn\u011b jako jeho m\u00e1ma, a\u017e si na okam\u017eik p\u0159i\u0161el jako mal\u00fd kluk. „Pozval jsem t\u011b, tak\u017ee plat\u00edm. Objednej si cokoliv, na co m\u00e1\u0161 chu\u0165. Ber to jako moje pod\u011bkov\u00e1n\u00ed… Ty v\u00ed\u0161 za co.“
Tom se na n\u011bj chv\u00edli jen d\u00edval, sna\u017eil se zpracovat, co Bill \u0159ekl. „Dob\u0159e, tak… d\u011bkuju,“ usm\u00e1l se a menu kone\u010dn\u011b otev\u0159el.
„Ne. To j\u00e1 d\u011bkuju tob\u011b,“ vr\u00e1til mu Bill \u00fasm\u011bv.<\/p>\n

Po n\u011bkolika minut\u00e1ch k jejich stolu p\u0159i\u0161la serv\u00edrka, aby si zapsala jejich objedn\u00e1vku. Je\u0161t\u011b ne\u017e ode\u0161la, postavila p\u0159ed oba \u0161\u00e1lek k\u00e1vy, kter\u00e1 byla zdarma.
„Tak\u017ee… co ty a ta tvoje \u0161kola?“ Tom se sna\u017eil za\u010d\u00edt konverzaci. C\u00edtil, \u017ee tentokr\u00e1t byla \u0159ada na n\u011bm, proto\u017ee poka\u017ed\u00e9 ji za\u010dal Bill.
„Oh,“ Bill se na n\u011bj pod\u00edval skrz hrdlo sv\u00e9ho \u0161\u00e1lku. „P\u0159eru\u0161il jsem ji… mysl\u00edm. Chci p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, co m\u011b opravdu bav\u00ed. Nechci to posrat, ch\u00e1pe\u0161?“ zasm\u00e1l se.
„Jo, to d\u00e1v\u00e1 rozum,“ jemn\u011b k\u00fdvnul Tom na znamen\u00ed souhlasu. „Na n\u011bco jsem si vzpomn\u011bl! M\u00e1m n\u011bco, co ti pat\u0159\u00ed.“
Bill se na n\u011bj zmaten\u011b pod\u00edval. Nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 Tom na mysli. Tom si vyhrnul ruk\u00e1v a odhalil tak sv\u00e9 p\u0159edlokt\u00ed, na kter\u00e9m m\u011bl p\u0159ipnut\u00fd Bill\u016fv n\u00e1ramek. Odepnul si ho a vr\u00e1til ho chlapci, kter\u00e9mu pat\u0159il.
„M\u016fj n\u00e1ramek!“ vyk\u0159ikl Bill a \u0161perk si od Toma vzal. „Ale… jak-?“
„Zachytil se o moj\u00ed mikinu. V\u0161iml jsem si toho a\u017e pot\u00e9, co jsme z t\u00e9 party ode\u0161li. H\u00e1d\u00e1m… Muselo se to st\u00e1t, kdy\u017e jsi spadl. Teda skoro spadl.“
„D\u011bkuju! Myslel jsem, \u017ee jsem ho ztratil,“ Bill se na n\u011bj vd\u011b\u010dn\u011b usm\u00e1l. „V\u00ed\u0161… p\u016fvodn\u011b to m\u011bl b\u00fdt n\u00e1ramek moj\u00ed m\u00e1my. Nikdy ho ale nenosila, tak\u017ee ho t\u00e1ta dal mn\u011b.“
„Ona… um\u0159ela?“ zeptal se Tom nejist\u011b.
„Jo. Hned po tom, co jsem se narodil,“ \u0159ekl Bill potichu, zat\u00edmco si p\u0159ip\u00ednal n\u00e1ramek na z\u00e1p\u011bst\u00ed.
„To m\u011b mrz\u00ed.“ Tom mu naprosto rozum\u011bl. Jeho \u017eivot tak\u00e9 nebyl obklopen\u00fd r\u016f\u017eovou duhou a jednoro\u017ecema.
„Nemus\u00ed t\u011b to mrzet. To je prost\u011b \u017eivot,“ vydechl Bill. „D\u011bkuju, \u017ee jsi mi ho vr\u00e1til. Znamen\u00e1 pro m\u011b hrozn\u011b moc.“<\/p>\n

Tom nem\u011bl \u0161anci Billovi odpov\u011bd\u011bt, jeliko\u017e u nich byla op\u011bt serv\u00edrka. Tentokr\u00e1t s t\u00e1cem, na kter\u00e9m m\u011bla j\u00eddlo, je\u017e si objednali. Hned jak postavila tal\u00ed\u0159 p\u0159ed Toma, vrhnul se na j\u00eddlo stylem, jako kdyby t\u00fdden nejedl. Bill ho pozoroval a usm\u00e1l se, kdy\u017e mu spodn\u00ed ret za\u0161pinil \u017eloutek od vaj\u00ed\u010dka a ani si toho nev\u0161iml.<\/p>\n

„Vypad\u00e1\u0161 jako mil\u00fd kluk… Na to, co d\u011bl\u00e1\u0161,“ Bill zni\u010dehonic roz\u0159\u00edzl nekone\u010dn\u00e9 ticho.
„Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161? Co d\u011bl\u00e1m?“ pod\u00edval se na n\u011bj Tom zmaten\u011b, pusu m\u011bl plnou pe\u010diva.
„Um, prod\u00e1v\u00e1\u0161 drogy?“
„Ah, jo, tohle,“ zasm\u00e1l se nerv\u00f3zn\u011b Tom. „J\u00e1 je vlastn\u011b neprod\u00e1v\u00e1m. Teda… u\u017e jsem s t\u00edm p\u0159estal. Kdy\u017e jste si s kamar\u00e1dem kupovali ten kokain, jen jsem pom\u00e1hal k\u00e1mo\u0161ovi.“
Bill vytvo\u0159il ze rt\u016f mal\u00e9 „o“. Divil se. Nicm\u00e9n\u011b, aspo\u0148 v tom nebyl Tom n\u011bjak v\u00edce zata\u017een\u00fd, co\u017e byla ur\u010dit\u011b dobr\u00e1 v\u011bc. „Jak si teda… vyd\u011bl\u00e1v\u00e1\u0161?“
„Chce\u0161 to v\u016fbec v\u011bd\u011bt?“ cop\u00e1nkat\u00fd mu\u017e na n\u011bj mrknul.
„To zn\u00ed nemravn\u011b…“
„Oh, nadr\u017een\u010de,“ zavtipkoval Tom a oba se rozesm\u00e1li. „\u0158ekn\u011bme…“ na chvilku se zarazil a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co \u0159\u00edct d\u00e1l. „Pln\u00edm rozkazy.“
„Ch\u00e1pu. Tak\u017ee… r\u00e1d pln\u00ed\u0161 rozkazy?“ dr\u00e1\u017edil ho Bill.
Tom to ale vzal v\u00e1\u017en\u011b. Nepochopil Bill\u016fv pokus o vtip. „Kdo by r\u00e1d plnil rozkazy? J\u00e1 to ale d\u011blat mus\u00edm. Pot\u0159ebuju pen\u00edze. Jakmile budu m\u00edt dostatek, nech\u00e1m toho a vypadnu odsud.“
„Kam p\u016fjde\u0161?“
„Kamkoliv,“ Tom se pod\u00edval na dve\u0159e kav\u00e1rny a na chvilku se ztratil ve vlastn\u00edch my\u0161lenk\u00e1ch. „Kamkoliv…“ ukon\u010dil rozhovor a zase za\u010dal j\u00edst. Necht\u011bl se o tom v\u00edc bavit.<\/p>\n

Bill se ho ani na v\u00edc ot\u00e1zek u\u017e neptal. Pochopil, \u017ee o tom nechce Tom mluvit a byl s t\u00edm v pohod\u011b. Necht\u011bl strkat nos do jeho osobn\u00edch v\u011bc\u00ed, kdy\u017e se sotva znali.
Jakmile oba dojedli, Bill poprosil o \u00fa\u010det. Vypadalo to ale, \u017ee na n\u011b serv\u00edrka zapomn\u011bla a Tom byl v\u00edc a v\u00edc netrp\u011bliv\u00fd. Jakmile se kolem jejich stolu mihla jin\u00e1, zavolal na ni. Sle\u010dna dr\u017eela velk\u00fd st\u0159\u00edbrn\u00fd t\u00e1c, a jak se na Toma oto\u010dila, ude\u0159ila ho p\u0159esn\u011b do m\u00edsta, kde mu k\u016f\u017ei poranila rozbit\u00e1 lahev, kterou po n\u011bm otec hodil. Tom se vymr\u0161til na nohy a k\u0159i\u010del bolest\u00ed. Ignoroval serv\u00edrku, kter\u00e1 se mu ji\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 omlouvala.
„Kurva!“ vyk\u0159ikl a p\u0159itiskl si dla\u0148 na \u010delo.
„Panebo\u017ee, Tome, krv\u00e1c\u00ed\u0161!“ panika\u0159il Bill a podal Tomovi n\u011bkolik mal\u00fdch ubrousk\u016f. Moc to ale nepomohlo. R\u00e1na, kter\u00e1 se znovu otev\u0159ela, krv\u00e1cela je\u0161t\u011b v\u00edce ne\u017e prve. „Poj\u010fme odsud pry\u010d, vezmu t\u011b do nemocnice.“
„Co? Je to jen mal\u00e1 ranka,“ Tom se sna\u017eil zasm\u00e1t. Moc mu to ale ne\u0161lo, proto\u017ee to zatracen\u011b bolelo.
Bill d\u011blal, jako by ho v\u016fbec nesly\u0161el. Vyndal ze sv\u00e9 ta\u0161ky pen\u011b\u017eenku a nechal na stole dostatek pen\u011bz za n\u011b oba. Chytil Toma za volnou ruku a t\u00e1hl ho ven z kav\u00e1rny tak rychle, jak jen zvl\u00e1dl. Tom se pod\u00edval na Billovu dla\u0148, kterou sv\u00edral tu jeho. Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale ne nepohodln\u00e9.<\/p>\n

„Nastup,“ rozk\u00e1zal mlad\u0161\u00ed z mu\u017e\u016f, kdy\u017e se dostali k jeho autu.
„Je to v pohod\u011b. Ned\u011blej-„
„D\u011bl\u00e1m si starosti. Nastup,“ odsekl Bill. Jeho komanduj\u00edc\u00ed j\u00e1 se dralo napovrch. Nemohl za to pod\u011bkovat nikomu jin\u00e9mu ne\u017e t\u00e1tovi.
„P\u011bkn\u00e9 auto,“ pronesl Tom p\u0159ekvapen\u011b. BMW bylo rozhodn\u011b mimo jeho mo\u017enosti.
„D\u011bkuju. Taky m\u00e1\u0161 p\u011bkn\u00e9 auto,“ Bill se na n\u011bj oto\u010dil. Tom vypadal, \u017ee mu nerozum\u011bl. „\u010cern\u00fd Navigator. Nen\u00ed to snad tvoje auto?“
„Jo tohle. Ne, to nen\u00ed moje. Pat\u0159\u00ed lidem, pro kter\u00e9 pracuju.“
„Oh,“ Bill se zastyd\u011bl a tv\u00e1\u0159e mu trochu zr\u016f\u017eov\u011bly. Tom jen pok\u00fdval hlavou a smutn\u011b se usm\u00e1l. Bill vydechl a nastoupil do auta, hned nastartoval. Tom ho n\u00e1sledoval.
„Kde je nejbli\u017e\u0161\u00ed nemocnice,“ mumlal si \u010dernovl\u00e1sek s\u00e1m pro sebe.
„Bille, nechci jet do nemocnice. Okay?“
Bill hluboce vydechl. Nebylo to poprv\u00e9, co se sna\u017eil n\u011bkoho p\u0159esv\u011bd\u010dit k tomu, aby ud\u011blal to, co s\u00e1m nechce. Bylo to jako jednat s batoletem. Tom se rozhodn\u011b choval jako rozmazlen\u00fd spratek. Pap\u00edrov\u00fd ubrousek byl cel\u00fd nas\u00e1kl\u00fd krv\u00ed a \u010derven\u00e1 kapka dopadla na Tomovy pytlovit\u00e9 kalhoty.
„U\u0161pin\u00edm ti auto.“
„Pros\u00edm, to ned\u011blej,“ odv\u011btil Bill s hrav\u00fdm podt\u00f3nem v hlase. „Dob\u0159e, kdy\u017e nechce\u0161 do nemocnice, pojedeme ke mn\u011b dom\u016f.“
„Co\u017ee?“ Tom vyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed a za\u00fap\u011bl nad bolest\u00ed, kter\u00e1 mu projela cel\u00fdm \u010delem. „Ne, ne, ne. Mysl\u00edm, \u017ee nemocnice bude lep\u0161\u00ed.“ Bill vyt\u00e1hl upraven\u00e9 obo\u010d\u00ed nad Tomovou nerozhodnost\u00ed. Tomu bylo jasn\u00e9, \u017ee mlad\u0161\u00edho mu\u017ee opravdu vyt\u00e1\u010del. „Okay, pojedeme k tob\u011b,“ souhlasil. Kone\u010dn\u011b.<\/div>\n

\n

—<\/strong><\/div>\n

\n

Tom sed\u011bl na drah\u00e9 pohovce, rozhl\u00ed\u017eel se v\u0161ude kolem sebe. Op\u011bt se c\u00edtil nepohodln\u011b. Pot\u00e9, co vid\u011bl Billovo auto, dok\u00e1zal si dost \u017eiv\u011b p\u0159edstavit, jak asi tak bude vypadat d\u016fm, ve kter\u00e9m \u017eije. D\u016fm byl ale mnohem v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e si v\u016fbec p\u0159edstavoval. Byl kr\u00e1sn\u011b za\u0159\u00edzen\u00fd, v\u0161ude byly dopl\u0148ky z rozd\u00edln\u00fdch kultur. Vypadalo to, \u017ee Billova rodina hodn\u011b cestovala. Rozhodl se, \u017ee se na to ale vypt\u00e1vat nebude. Nic mu do toho nebylo.
Nikdo nebyl doma. Toma svrb\u011bl jazyk, aby se zeptal, kde v\u0161ichni jsou, ale rozhodl se, \u017ee ani do tohoto mu nic nen\u00ed. Pr\u00e1zdnost domu jen dod\u00e1vala na tom, jak \u010dist\u00e9 cel\u00e9 prost\u0159ed\u00ed bylo. Nikdy nebyl na takov\u00e9m m\u00edst\u011b. V\u0161e vypadalo tak nov\u011b, jako kdyby se toho nikdo nikdy nedotknul.
V\u017edycky si myslel, \u017ee jsou bohat\u00ed lid\u00e9 namy\u0161len\u00ed. Tenhle \u010dernovlas\u00fd chlapec ho ale donutil zm\u011bnit n\u00e1zor. Byl opravdu skromn\u00fd a Tom c\u00edtil, \u017ee mu m\u016f\u017ee d\u016fv\u011b\u0159ovat. P\u0159i\u0161lo mu, \u017ee ho zn\u00e1 ji\u017e roky. Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00e9mu pln\u011b v\u011b\u0159il, byl Dwayne. Nikoho jin\u00e9ho, kdo by m\u011bl jeho d\u016fv\u011bru, v \u017eivot\u011b nem\u011bl.<\/p>\n

„Pro\u010d jsi na m\u011b tak hodn\u00fd?“ zeptal se Tom najednou. „Ani m\u011b nezn\u00e1\u0161.“
„Zn\u00e1m t\u011b dost na to, abych byl k tob\u011b takov\u00fd, jak\u00fd jsem,“ odpov\u011bd\u011bl mu Bill. „Nav\u00edc mi p\u0159ijde, \u017ee t\u011b zn\u00e1m mnohem d\u00e9le.“
Tom se usm\u00e1l. Dostal p\u0159esn\u011b takovou odpov\u011b\u010f, jakou o\u010dek\u00e1val. Mo\u017en\u00e1 mezi nimi mohlo vzniknout p\u0159\u00e1telstv\u00ed? Kdo v\u00ed. Moment\u00e1ln\u011b byl v\u00e1\u017en\u011b \u0161\u0165astn\u00fd a spokojen\u00fd.
Krv\u00e1cen\u00ed ustalo a Bill se postaral o dezinfekci r\u00e1ny. Zran\u011bn\u00ed m\u011bl p\u0159ekryt\u00e9 steriln\u00edm \u010dtvercem, kter\u00fd byl p\u0159ilepen\u00fd n\u00e1plast\u00ed. Vypadal docela vtipn\u011b. Bill se ho ptal, co se mu stalo, ale Tom mu to nemohl \u0159\u00edct. Jak by taky mohl? Rad\u0161i si tedy vymyslel le\u017e o tom, jak\u00fd byl ne\u0161ika. \u0158ekl mu, \u017ee zakopl a spadl na rok sk\u0159\u00ed\u0148ky, o kter\u00fd si \u010delo rozbil.<\/p>\n

Bill vy\u0161el z koupelny, kam si \u0161el um\u00fdt ruce po o\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed Toma. Posadil se vedle n\u011bj na gau\u010d a usm\u00e1l se. „V p\u00e1tek bude party u kamar\u00e1da,“ za\u010dal. „P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem a… nechce\u0161 se stavit?“<\/div>\n

Tom nas\u00e1l sv\u016fj horn\u00ed ret a p\u0159em\u00fd\u0161lel. „P\u00e1tek… jasn\u011b, to m\u00e1m volno. Kde to bude?“
„Tady,“ Bill mu podal pap\u00edrek, na kter\u00fd sp\u011b\u0161n\u011b napsal adresu. „Je to kousek od toho domu, ve kter\u00e9m byla party posledn\u011b.“
„Bezva,“ k\u00fdvl Tom a zastr\u010dil pap\u00edrek do mikiny. Pod\u00edval se na hodinky a nakr\u010dil nos. Bylo pozd\u011b, m\u011bl by u\u017e zmizet. „Uvid\u00edme se tam,“ usm\u00e1l se a postavil se na nohy. Mlad\u0161\u00ed mu\u017e se taky postavil, pod\u00edval se na Toma. „D\u011bkuju ti za v\u0161echno, Bille.“<\/p>\n

Pot\u00e9, co cop\u00e1nkat\u00fd mu\u017e ode\u0161el, si Bill v hlav\u011b p\u0159ehr\u00e1val v\u0161echno, co se stalo. P\u0159edev\u0161\u00edm to, jak jednal jako smysl\u016f zbaven\u00fd. P\u0159ivedl si dom\u016f t\u00e9m\u011b\u0159 nezn\u00e1m\u00e9ho chlapa. Nec\u00edtil se ale v ohro\u017een\u00ed. Ten kluk m\u011bl v sob\u011b n\u011bco, co v nikom jin\u00e9m, koho za cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot poznal, nevid\u011bl. C\u00edtil to. M\u016f\u017eete v\u011b\u0159it \u010dlov\u011bku, kter\u00e9ho sotva zn\u00e1te? Rozhodn\u011b ano.
Bill byl uvnit\u0159 doopravdy \u0161\u0165astn\u00fd. Trochu ho to d\u011bsilo. Nev\u011bd\u011bl, co to bylo. Nev\u011bd\u011bl, pro\u010d Toma pozval na Andreasovu party. Jedin\u00e1 v\u011bc, kterou si byl jist\u00fd na sto procent, byla to, \u017ee chce Toma znovu vid\u011bt.
A samoz\u0159ejm\u011b. Rozhodl se, \u017ee do \u0161koly dnes u\u017e nedoraz\u00ed.<\/p>\n

autor: Aster<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Catherine<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Aster Opil\u00fd a bez pen\u011bz B\u011bhem n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho m\u011bs\u00edce se v Billov\u011b \u017eivot\u011b nestalo nic a\u017e tak z\u00e1sadn\u00edho. Jeho otec str\u00e1vil t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00fd m\u011bs\u00edc ve m\u011bst\u011b, tak\u017ee nebyl s\u00e1m, a \u0161kola ho zatracen\u011b nudila. Ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no byla hodina matematiky a pro v\u011bt\u0161inu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[688],"tags":[],"class_list":["post-852","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-chaos-by-aster"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/852","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=852"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/852\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=852"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=852"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=852"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}