{"id":8520,"date":"2011-06-03T18:30:00","date_gmt":"2011-06-03T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8498"},"modified":"2011-06-03T18:30:00","modified_gmt":"2011-06-03T17:30:00","slug":"me-myself-and-romeo-48","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/06\/03\/me-myself-and-romeo-48\/","title":{"rendered":"Me, Myself and Romeo 48."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„A pak byl prost\u011b pry\u010d.“ Chyst\u00e1m se ukon\u010dit l\u00ed\u010den\u00ed ud\u00e1losti, je\u017e n\u00e1sledovala po m\u00e9m n\u00e1vratu dom\u016f, pak si v\u0161ak je\u0161t\u011b vzpomenu na n\u011bco, co pova\u017euji za nutn\u00e9 sd\u011blit: „A od t\u00e9 doby o n\u011bm nic nev\u00edm.“ Vzhl\u00e9dnu a zad\u00edv\u00e1m se na \u010dlov\u011bka naproti, kter\u00fd ml\u010d\u00ed, poklep\u00e1v\u00e1 prsty do desky stolu a prohl\u00ed\u017e\u00ed si m\u011b. Nakonec si v\u0161ak odka\u0161le, aby se m\u011b na n\u011bkolik v\u011bc\u00ed zeptal.<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00e9 slzy?“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00e9 citov\u00e9 vyd\u00edr\u00e1n\u00ed?“<\/div>\n
„Ne.“
„\u017d\u00e1dn\u00e9 v\u00fdhru\u017eky?“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„Tak to nen\u00ed jen tak.“ Uzav\u0159e to Pete, a zat\u00edmco j\u00e1 na sebe div nechlejstnu kafe, on se s klidem napije miner\u00e1lky a pomalu polkne. Pro\u010d tu naproti sob\u011b nyn\u00ed sed\u00edme, je vlastn\u011b naprosto jednoduch\u00e9. Pot\u0159eboval jsem vyrazit ven. Proch\u00e1zky s Absinthem jsou sice fajn, ale n\u011bjak mi p\u0159estaly sta\u010dit. P\u0159edev\u010d\u00edrem jsem s hr\u016fzou zjistil, \u017ee ho co hodinu tah\u00e1m ven, co\u017e se mu moc nezamlouvalo. N\u011bjak zleniv\u011bl. To m\u011b ostatn\u011b ani moc nep\u0159ekvapuje, kdy\u017e uv\u00e1\u017e\u00edm, v \u010d\u00ed p\u00e9\u010di byl.<\/p>\n<\/div>\n
D\u016fvod, pro\u010d jsem si vybral Peta, je rovn\u011b\u017e prost\u00fd. Jako jedin\u00fd zn\u00e1 celou pravdu o mn\u011b a Billovi, tak\u017ee s n\u00edm m\u016f\u017eu mluvit, d\u00e1 se \u0159\u00edct, bez obalu a nemus\u00edm se p\u0159ed ka\u017edou v\u011btou ob\u00e1vat, \u017ee sebou sekne. Krom toho mi tvrdil, \u017ee se m\u016f\u017eu kdykoli ozvat. Mo\u017en\u00e1 si myslel, \u017ee tuto nab\u00eddku nevyu\u017eiji a \u0159ekl to prost\u011b jen tak, jak to lid\u00e9 ob\u010das d\u011blaj\u00ed. Jen\u017ee to se chlapec spletl. Jak tak nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, \u0159ekl bych, \u017ee mu to ani moc nevadilo. M\u016fj n\u00e1vrh, \u017ee bychom se mohli sej\u00edt, p\u0159ijal tak\u0159ka okam\u017eit\u011b se slovy, \u017ee m\u016f\u017ee prakticky kdykoli. M\u00e1m-li b\u00fdt zcela up\u0159\u00edmn\u00fd, tak se mus\u00edm p\u0159iznat, \u017ee malou roli, pro\u010d jsem ho vyt\u00e1hl ven, sehr\u00e1l i fakt, \u017ee jsem zatou\u017eil pochlubit se, jak lehce se mi poda\u0159ilo dos\u00e1hnout sv\u00e9ho. Zprvu jsem byl sice v \u0161oku, \u017ee to \u0161lo jak po m\u00e1sle, ale o p\u00e1r hodin pozd\u011bji jsem si gratuloval, a to pot\u00e9, co jsem p\u0159estal civ\u011bt do zdi, chodit z m\u00edsta na m\u00edsto a litovat se. M\u00e1m, co jsem cht\u011bl. Sta\u010dilo si po\u0159\u00e1dn\u011b dupnout a bylo to. Akor\u00e1t Pete mi te\u010f ten, hodilo by se to nazvat, ho\u0159kosladk\u00fd pocit v\u00edt\u011bzstv\u00ed n\u011bjak kaz\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Ode\u0161el, proto\u017ee jsem mu to \u0159ekl.“ Odv\u011bt\u00edm a zamra\u010d\u00edm se na n\u011bj. Pokud jsem se zpo\u010d\u00e1tku domn\u00edval, \u017ee za\u010d\u00edn\u00e1 podkop\u00e1vat mou teorii o tom, \u017ee Bill dostal rozum a uv\u011bdomil si sv\u00e9 chyby i to, \u017ee cel\u00e1 tato situace nem\u00e1 jin\u00e9 v\u00fdchodisko ne\u017e rozchod, tak jsem si te\u010f stoprocentn\u011b jist, \u017ee ji hodl\u00e1 poh\u0159b\u00edt naprosto.<\/div>\n
„Omyl. Ode\u0161el, proto\u017ee se k tomu rozhodl on.“<\/div>\n
„A rozhodl se, proto\u017ee mu do\u0161lo…“ V\u011btu nedokon\u010d\u00edm a odml\u010d\u00edm se. Cel\u00fd uplynul\u00fd t\u00fdden jsem str\u00e1vil t\u00edm, \u017ee jsem uva\u017eoval o n\u00e1s dvou. Nejprve jsem s\u00e1m sebe uji\u0161\u0165oval, \u017ee to tak hrozn\u00e9 nebylo, \u017ee jsme pro\u017eili i hezk\u00e9 chv\u00edle, jen\u017ee pak mi docvaklo, jak to skute\u010dn\u011b bylo. Ze za\u010d\u00e1tku p\u0159eva\u017eovalo dobr\u00e9, pak se to srovnalo, a nakonec to zl\u00e9 zast\u00ednilo v\u0161e kr\u00e1sn\u00e9. Nikdy jsme nebyli rovnocenn\u00fdmi partnery. Nikdy.<\/em> Tolerance, d\u016fv\u011bra, kompromisy u n\u00e1s v\u016fbec nep\u0159ich\u00e1zely v \u00favahu, byly n\u00e1m jaksi ciz\u00ed. Tolerance byla jednostrann\u00e1, d\u016fv\u011bra kr\u00e1tkodob\u00e1 a kompromisy byly v podstat\u011b \u00fastupky m\u00e9 osoby. Od za\u010d\u00e1tku jsem se m\u011bl v\u00edce prosazovat, otev\u0159en\u011b \u0159\u00edct sv\u016fj n\u00e1zor, bojovat za to, co chci. Kdybych to d\u011blal, mo\u017en\u00e1 bychom byli naprosto n\u011bkde jinde. Jen\u017ee \u0159\u00edkejte tohle \u010dlov\u011bku, co je naprosto zaslepen\u00fd l\u00e1skou, a pro to, aby milovan\u00e9ho \u010dlov\u011bka vid\u011bl \u0161\u0165astn\u00e9ho, ud\u011bl\u00e1 cokoli.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
„Tome.“ Oslov\u00ed m\u011b a a\u017e soucitn\u011b se na m\u011b usm\u011bje. Netu\u0161\u00edm, zda ten soucit je reakc\u00ed na to, co jsem cht\u011bl \u0159\u00edct, \u010di na m\u016fj zahlouban\u00fd v\u00fdraz. T\u011b\u017eko \u0159\u00edct. Pomalu znovu nab\u00fdv\u00e1m dojmu, \u017ee z n\u00e1s dvou je on t\u00edm, kdo br\u00e1chu zn\u00e1 l\u00e9pe. Jak by ho ale za tu chvilku, co spolu byli, mohl poznat l\u00e9pe ne\u017e j\u00e1 za cel\u00fd \u017eivot? To je p\u0159ece kravina na kvadr\u00e1t! Vyrostl jsem s n\u00edm, pro\u017eil s n\u00edm x v\u011bc\u00ed a… Jen\u017ee, kdo mi zaru\u010d\u00ed, \u017ee tohle sta\u010d\u00ed, aby \u010dlov\u011bk toho druh\u00e9ho skute\u010dn\u011b znal? Nejednou se p\u0159ece stalo, \u017ee i o po n\u011bkolikalet\u00e9m vztahu dva lid\u00e9 zjistili, \u017ee se vlastn\u011b neznaj\u00ed. Tak co se po\u0159\u00e1d div\u00edm!<\/p>\n<\/div>\n
„Pro\u010d teda?“ Chyst\u00e1m se zeptat, pro\u010d tedy dle n\u011bj Bill opustil m\u016fj byt, ani\u017e by ze m\u011b ud\u011blal bezcitnou kreaturu. U n\u011bj je to jev opravdu vz\u00e1cn\u00fd a jakt\u011b\u017eiv jsem nic podobn\u00e9ho neza\u017eil. Bez po\u0159\u00e1dn\u00e9 show se nic nikdy neobe\u0161lo. Bill by byl nejrad\u011bji, kdyby na jeho po\u010dest p\u0159inejmen\u0161\u00edm st\u0159\u00edleli z d\u011bl nebo aspo\u0148 hr\u00e1ly fanf\u00e1ry. Proto mi spadla \u010delist a div nevylezly o\u010di z d\u016flku, kdy\u017e jsem v ob\u00fdv\u00e1ku na\u0161el jen Absintha, zat\u00edmco po br\u00e1chovi a ta\u0161k\u00e1ch nebylo nikde ani stopy. Potom, co jsem prolezl \u010dty\u0159ikr\u00e1t byt skrz naskrz, jsem vylezl a\u017e p\u0159ed d\u016fm, abych se p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee tam nestoj\u00ed a ne\u010dek\u00e1, \u017ee za n\u00edm p\u0159ilezu a odpros\u00edm. Bylo by mu to dost podobn\u00e9, v\u017edy si liboval v dramatech. Jen\u017ee… Nebyl tam. Jako by se po n\u011bm zem\u011b slehla.<\/p>\n<\/div>\n
„Volal jsi mu?“ Zept\u00e1 se, ani\u017e by zodpov\u011bd\u011bl p\u0159edchoz\u00ed dotaz, a podez\u0159\u00edvav\u011b si m\u011b zm\u011b\u0159\u00ed pohledem. Naoko ura\u017een\u011b si odfrknu, \u010d\u00edm\u017e chci vyj\u00e1d\u0159it pohor\u0161en\u00ed nad t\u00edm, za co m\u011b pova\u017euje. Pravdou v\u0161ak je, \u017ee v\u010dera ve\u010der jsem m\u011bl slabou chvilku, kdy jsem zva\u017eoval, \u017ee bych mu aspo\u0148 napsal, abych v\u011bd\u011bl, co s n\u00edm je. K tomu se v\u0161ak p\u0159izn\u00e1vat nebudu, nejsem padlej na hlavu. „To je dob\u0159e.“ K\u00fdvne a nat\u00e1hne se znovu po sklence.<\/p>\n<\/div>\n
„Jak jsi myslel to, \u017ee to nen\u00ed jen tak?“ Vzd\u00e1m nakonec pokus analyzovat, co danou v\u011btou p\u0159esn\u011b m\u00ednil. Lep\u0161\u00ed bude, kdy\u017e mi to objasn\u00ed s\u00e1m. Bude to rychl\u00e9 a zaru\u010den\u011b spr\u00e1vn\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed.<\/div>\n
„U\u017e jsi n\u011bkdy za\u017eil, \u017ee by ud\u011blal n\u011bco jen tak, ani\u017e by si p\u0159edem ujasnil, z \u010deho bude m\u00edt prosp\u011bch a z \u010deho ne?“ Odv\u011bt\u00ed a pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b stylem, jako bych byl naprosto tupej, \u017ee mi nedo\u0161lo, co m\u011bl na mysli. Chyst\u00e1m se mu oponovat t\u00edm, \u017ee nech\u00e1pu, co by z tohoto mohl Bill vyt\u011b\u017eit, ale sklapnu. Pl\u00e1cl bych toti\u017e blbost, o tom m\u011b maj\u00ed i p\u0159esv\u011bd\u010dit dal\u0161\u00ed slova m\u00e9ho spole\u010dn\u00edka: „Ob\u010das sice m\u016f\u017ee p\u016fsobit, \u017ee v\u016fbec nep\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, ale opak je pravda. On je chytr\u00fd, zatracen\u011b chytr\u00fd a v\u00ed, co se mu vyplat\u00ed. Nepochybuj o tom, \u017ee si dob\u0159e rozmyslel, co d\u011bl\u00e1.“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm,“ na okam\u017eik p\u0159eru\u0161\u00edm o\u010dn\u00ed kontakt a rozhl\u00e9dnu se po restauraci, kter\u00e1 tak\u0159ka zeje pr\u00e1zdnotou. Moc mi to nevy\u0161lo. Cht\u011bl jsem mezi lidi, ale to jsme asi m\u011bli j\u00edt jinam. Krom\u011b n\u00e1s dvou tu toti\u017e sed\u00ed je\u0161t\u011b jeden mu\u017e, co si pro\u010d\u00edt\u00e1 noviny, a dv\u011b \u017eeny, kter\u00e9 pop\u00edjej\u00ed k\u00e1vu a poj\u00eddaj\u00ed dort.<\/p>\n<\/div>\n
Nutno podotknout, \u017ee by m\u011bl Bill radost, \u017ee m\u00e1 o n\u011bm jeho ex takov\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed. M\u00e1m na mysli fakt, \u017ee o n\u011bm soud\u00ed, \u017ee je velice chytr\u00fd. Takov\u00fd egoista, jak\u00fdm je m\u00e9 dvoj\u010de, by byl velice pot\u011b\u0161en a bylo by naprosto jedno, \u017ee o n\u011bm takto sm\u00fd\u0161l\u00ed sou\u010dasn\u00fd nep\u0159\u00edtel \u010d\u00edslo jedna, j\u00edm\u017e Pete jistojist\u011b je. Tedy pokud se n\u011bjak\u00e9mu ne\u0161\u0165astn\u00edkovi nepovedlo katapultovat se tam p\u0159ed n\u011bj. U Billa \u010dlov\u011bk nikdy nev\u00ed, kdo se mu znel\u00edb\u00ed. Co mi tu v\u0161ak Pete tvrd\u00ed, mi p\u0159ijde p\u0159ita\u017een\u00e9 za vlasy. Cel\u00e1 ta teorie o \u010f\u00e1belsk\u00e9m pl\u00e1nu, co se \u00fadajn\u011b m\u011bl zrodit v hlav\u011b dvoj\u010dete, je pochybn\u00e1. Moje verze je jin\u00e1, prost\u00e1 a \u0159ekl bych, \u017ee i pravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed, a taky se o ni s Petem pod\u011bl\u00edm: „Podle m\u011b se sp\u00ed\u0161 urazil a \u010dek\u00e1, a\u017e za n\u00edm p\u0159ijdu s pros\u00edkem.“<\/div>\n
„Nebyl jsi s n\u00edm po\u0159\u00e1d.“ P\u0159ipomene mi, \u017ee b\u011bhem pobytu v l\u00e9\u010debn\u011b jsem byl od Billa na \u010das odlou\u010den. Samo sebou si to uv\u011bdomuji a zrovna tak i fakt, \u017ee se zm\u011bnil.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee nebyl.“ Ujmu se slova d\u0159\u00edv, ne\u017e sta\u010d\u00ed \u0159\u00edct, co m\u00e1 na jazyku. Bill je jin\u00fd. Stala se z n\u011bj ambici\u00f3zn\u011bj\u0161\u00ed, bohat\u0161\u00ed a rozmazlen\u011bj\u0161\u00ed diva, ne\u017e kterou byl p\u0159edt\u00edm. To je v\u0161ak cel\u00e9. Je sice mrcha, po\u0159\u00e1dn\u00e1 mrcha, nejednou mi to p\u0159edvedl, ale nemysl\u00edm si, \u017ee by sp\u0159\u00e1dal n\u011bjakou pomstu \u010di pl\u00e1n proti moj\u00ed osob\u011b. Tak daleko by snad<\/em> neza\u0161el! Zranil m\u011b, to ano. Zde je v\u0161ak na vin\u011b p\u0159edev\u0161\u00edm jeho egocentrismus. Nev\u011b\u0159\u00edm v\u0161ak, \u017ee by m\u011b hodlal potopit nebo dokonce naprosto zni\u010dit. To prost\u011b ne.<\/p>\n<\/div>\n
B\u011bhem posledn\u00edch dn\u016f jsem nabyl dojmu, \u017ee m\u00e1m uvnit\u0159 sebe dva Tomy, kte\u0159\u00ed se spolu co chvilku h\u00e1daj\u00ed. Ten prvn\u00ed druh\u00e9ho neust\u00e1le p\u0159esv\u011bd\u010duje, \u017ee je dob\u0159e, \u017ee Bill ode\u0161el. Argumentuje t\u00edm, \u017ee m\u00e1 r\u00e1d jen s\u00e1m sebe a ostatn\u00ed lid\u00e9 jsou pro n\u011bj ned\u016fle\u017eit\u00ed, mo\u017en\u00e1 a\u017e bezv\u00fdznamn\u00ed. Na to ten druh\u00fd Tom okam\u017eit\u011b reaguje, \u017ee Bill takov\u00fd nen\u00ed a oh\u00e1n\u00ed se t\u00edm, \u017ee je tu n\u011bco<\/em>, co je p\u0159\u00ed\u010dinou v\u0161eho \u0161patn\u00e9ho, co se d\u011blo a d\u011bje. Tohle moje j\u00e1 by bylo ochotno uv\u011b\u0159it \u010demukoli, dokonce i tomu, \u017ee Billa n\u011bkdo uhranul. A to jen proto, aby tak z\u00edskalo n\u011bjakou omluvu pro jeho chov\u00e1n\u00ed. A nejsmutn\u011bj\u0161\u00ed na tom cel\u00e9m je, \u017ee jej nechce ani tak ospravedl\u0148ovat p\u0159ed druh\u00fdmi jako sp\u00ed\u0161e p\u0159ede mnou sam\u00fdm.<\/p>\n<\/div>\n
BILL<\/p>\n<\/div>\n
„Kurva!“ Zakleju, kdy\u017e se chci narovnat a pra\u0161t\u00edm se do hlavy o st\u016fl. N\u011bkdo s n\u00edm musel pohnout. Tolikr\u00e1t jsem se pod n\u011bj sh\u00fdbnul a ani jednou jsem se neuhodil. D\u00e1m krk na to, \u017ee to ud\u011blala ta \u010d\u016fza p\u0159ede dve\u0159mi. Posledn\u00ed dny se tv\u00e1\u0159\u00ed, jako bych d\u011blal j\u00e1 pro ni a ne ona pro m\u011b, a d\u011bl\u00e1 mi sam\u00e9 naschv\u00e1ly. Ke v\u0161emu m\u00e1 p\u0159ipom\u00ednky, st\u00e1le mi p\u0159ipom\u00edn\u00e1, co m\u00e1m ud\u011blat, a po\u010d\u00ednaje v\u010derej\u0161kem mi snad dokonce za\u010dala zapisovat doch\u00e1zku. Kdy\u017e p\u0159ich\u00e1z\u00edm, d\u00edv\u00e1 se na hodinky. Kdy\u017e n\u011bkam jdu, div nekrout\u00ed hlavou, co je to za pracovn\u00ed mor\u00e1lku. V\u0161ak j\u00e1 j\u00ed uk\u00e1\u017eu, kdo je tu \u0161\u00e9f. B\u011bhem m\u00e9 nep\u0159\u00edtomnosti si tu ka\u017ed\u00fd d\u011blal, co cht\u011bl, zavl\u00e1dla tu anarchie, a po n\u00e1vratu jsem nena\u0161el nic jin\u00e9ho ne\u017e zmatek, zmatek a zase zmatek!<\/p>\n<\/div>\n
„To nechci,“ odhod\u00edm pap\u00edr stranou a chyst\u00e1m se zaplout pod st\u016fl znovu. Tentokr\u00e1t v\u0161ak nejprve vstanu ze \u017eidle, odsunu ji stranou, sehnu se a po \u010dty\u0159ech pod n\u011bj vlezu. P\u0159ehrabu se mezi pap\u00edry, co se pod n\u00edm povaluj\u00ed, a hlasit\u011b zaj\u00e1s\u00e1m, kdy\u017e sev\u0159u v ruce ten, kter\u00fd jsem hledal. Zaj\u00edmalo by m\u011b, kdo mi tu ud\u011blal takov\u00fd bordel! Nic nen\u00ed na sv\u00e9m m\u00edst\u011b, n\u011bco nem\u016f\u017eu v\u016fbec naj\u00edt. Hr\u016fza! Velice pomalu a opatrn\u011b vycouv\u00e1m a ne\u017e se zvednu, pod\u00edv\u00e1m se nad sebe, zda tam n\u00e1hodou nen\u00ed hrana. Nestoj\u00edm o to p\u0159ivodit si ot\u0159es mozku, i kdy\u017e n\u011bkter\u00e9 jedince by to jist\u011b pot\u011b\u0161ilo.<\/p>\n<\/div>\n
„Kaulitz,“ p\u0159edstav\u00edm se do telefonu a z\u016fstanu sed\u011bt na zemi. Kr\u00e1tce odd\u00e1l\u00edm mobil od ucha, proto\u017ee se na druh\u00e9 stran\u011b nejprve oz\u00fdvaj\u00ed jen zvuky, co mi siln\u011b lezou na nervy, teprve po chvilce usly\u0161\u00edm hlas volaj\u00edc\u00edho. Co mi sd\u011bl\u00ed, mi zp\u016fsob\u00ed neuv\u011b\u0159iteln\u00fd \u0161ok. Tohle mi je\u0161t\u011b sch\u00e1zelo! „Te\u010f?! Domluvili jsme se p\u0159ece… Ne, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee doraz\u00edm. Do p\u016fl hodiny tam budu. Zat\u00edm nashledanou.“<\/div>\n
„Marion!“ Za\u0159vu, kdy\u017e se usad\u00edm na \u017eidli. Odpo\u010d\u00edt\u00e1m jednotliv\u00e9 sekundy, kter\u00e9 ub\u011bhnou do chv\u00edle, ne\u017e se ur\u00e1\u010d\u00ed zvednout zadek a doj\u00edt sem. Je pomalej\u0161\u00ed a zdr\u017euje v\u00edc ne\u017e d\u0159\u00edve. „Sakra, Marion!“<\/div>\n
„P\u0159ejete si?“ Afektovan\u011b se na m\u011b usm\u011bje, kdy\u017e otev\u0159e dve\u0159e a vstoup\u00ed do kancel\u00e1\u0159e. M\u00edt n\u011bco po ruce, tak to po n\u00ed bez sebemen\u0161\u00edho zav\u00e1h\u00e1n\u00ed mrsknu. Marn\u011b se sna\u017e\u00edm rozpomenout, pro\u010d jsem ji vlastn\u011b p\u0159ijal. Jevila se jako schopn\u00e1 a tohle se z n\u00ed vyklubalo.<\/div>\n
„To je dost,“ neodpust\u00edm si. „Mus\u00edm na chvilku odjet. Vy,“ uk\u00e1\u017eu na ni prstem, „mezit\u00edm obvol\u00e1te vedouc\u00ed jednotliv\u00fdch odd\u011blen\u00ed a \u0159eknete jim, \u017ee ve \u010dty\u0159i se sejdeme v zasedac\u00ed m\u00edstnosti. Nep\u0159\u00edtomnost omlouv\u00e1 jen smrt. Je v\u00e1m to jasn\u00e9, nebo to chcete p\u00edsemn\u011b?“ Vstanu a slo\u017eku, do n\u00ed\u017e narychlo nah\u00e1z\u00edm pot\u0159ebn\u00e9 dokumenty, nacpu do ta\u0161ky, kterou polo\u017e\u00edm na st\u016fl, abych na sebe hodil sako.<\/p>\n<\/div>\n
„N\u011bjak\u00fd probl\u00e9m?“ Osop\u00edm se na ni.<\/div>\n
„V\u010dera jste \u0159\u00edkal, \u017ee ta sch\u016fze bude a\u017e<\/em> v p\u00e1tek.“ Poznamen\u00e1 a zavrt\u00ed hlavou, \u017ee to p\u016fsob\u00ed, jako by nech\u00e1pala, jak si m\u016f\u017eu dovolit zm\u011bnit pl\u00e1ny, ani\u017e bych se s n\u00ed p\u0159edem neporadil.<\/div>\n
„No, vid\u00edte, a te\u010f \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee bude dnes ve \u010dty\u0159i.“ Odseknu a uprav\u00edm si ruk\u00e1vy.<\/div>\n
„Ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee nestihnou d\u00e1t dohromady v\u0161echny podklady a dokumentace, co jste si vy\u017e\u00e1dal a…“<\/div>\n
„Kdy\u017e m\u00e1te takovou starost o kolegy, tak mi vysv\u011btlete, pro\u010d tu stoj\u00edte, m\u00edsto toho, abyste jim sd\u011blila, co jsem pr\u00e1v\u011b \u0159ekl. P\u0159ipravujete je tak o \u010das, kter\u00fd mohou vyu\u017e\u00edt mnohem \u00fa\u010deln\u011bji ne\u017e tlach\u00e1n\u00edm o blbostech! Zkr\u00e1tka dnes ve \u010dty\u0159i v zaseda\u010dce.“ Popadnu ta\u0161ku, obejdu st\u016fl a zam\u00ed\u0159\u00edm ke dve\u0159\u00edm. Neunikne mi v\u00fdraz v jej\u00ed tv\u00e1\u0159i, kdy\u017e kolem n\u00ed proch\u00e1z\u00edm. Vypad\u00e1, \u0159ekl bych, a\u017e pohor\u0161ena t\u00edm, co jsem j\u00ed nejen \u0159ekl, ale nyn\u00ed i d\u011bl\u00e1m.<\/div>\n
„Marion, vid\u00edte tuhle cedulku?“ Zastav\u00edm se naproti n\u00ed, jeliko\u017e mi ty jej\u00ed ksichty za\u010d\u00ednaj\u00ed l\u00e9zt na nervy. Vy\u010dk\u00e1m, a\u017e se oto\u010d\u00ed, aby se pod\u00edvala, kam sm\u011b\u0159uje m\u016fj prst. „Mohla byste p\u0159e\u010d\u00edst, co je tam naps\u00e1no?“<\/div>\n
„Bill Kaulitz.“<\/div>\n
„To pod t\u00edm.“<\/div>\n
„Majitel a prezident spole\u010dnosti.“<\/div>\n
„A co z toho plyne? \u017de tady tomu po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b vel\u00edm j\u00e1 a je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd p\u00e1tek budu. \u010cist\u011b pro va\u0161i informaci.“ Jsem nucen se usm\u00e1t, jeliko\u017e mi del\u0161\u00ed dobu neud\u011blalo nic v\u011bt\u0161\u00ed radost ne\u017e jej\u00ed v\u00fdraz. Hezky jsem j\u00ed to nat\u0159el, aspo\u0148 tedy protentokr\u00e1t.<\/p>\n<\/div>\n
S pocitem v\u00edt\u011bze dne\u0161n\u00ed bitvy vykro\u010d\u00edm chodbou sm\u011brem k v\u00fdtahu, kter\u00fd stisknut\u00edm tla\u010d\u00edtka p\u0159ivol\u00e1m, a nastoup\u00edm. A\u017e si za ni najdu schopnou n\u00e1hradu, polet\u00ed, ne\u017e napo\u010d\u00edt\u00e1 do t\u0159\u00ed. Na to se m\u016f\u017ee spolehnout. U\u017e j\u00ed m\u00e1m a\u017e po krk! Kdyby jen j\u00ed, v\u0161ech m\u00e1m po krk! Nejv\u00edc m\u011b v\u0161ak v posledn\u00edch dnech \u0161tve Tom, kv\u016fli kter\u00e9mu jsem rozbil u\u017e n\u011bkolik v\u011bc\u00ed. Skleni\u010dkou po\u010d\u00ednaje a mobilem kon\u010de. Ten vyhazov minul\u00fd t\u00fdden pod\u011blal! Cht\u011bl jsem si s n\u00edm promluvit a on? Zachov\u00e1 se jako hysterka a m\u00edsto rozhovoru mi sbal\u00ed kufry. V\u0161ak ono mu dojde, jak moc mu chyb\u00edm! Chce to jen \u010das.<\/p>\n<\/div>\n
TOM<\/p>\n<\/div>\n
„Co ty na to?“ Oto\u010d\u00edm se za sebe, abych zjistil, co na novou podobu na\u0161eho obydl\u00ed \u0159\u00edk\u00e1 m\u016fj spolubydl\u00edc\u00ed. Absinth d\u00e1 hlavu na stranu a dvakr\u00e1t po sob\u011b hlasit\u011b za\u0161t\u011bk\u00e1. „Hele, nech toho, vypad\u00e1 to dob\u0159e.“ Br\u00e1n\u00edm se a sednu si na zem, na n\u00ed\u017e jsou rozlo\u017een\u00e9 nejen star\u00e9 noviny, ale i igelitov\u00e1 f\u00f3lie. V\u0161ichni po\u0159\u00e1d \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee na smutek je nejlep\u0161\u00ed l\u00e9k pr\u00e1ce. Pln\u011b se koncentrovat na n\u011bjakou \u010dinnost a nedovolit chmurn\u00fdm my\u0161lenk\u00e1m p\u0159\u00edli\u0161 zam\u011bstn\u00e1vat hlavu. Tak jsem to zkusil a v\u00fdsledkem je vymalovan\u00fd ob\u00fdvac\u00ed pokoj.<\/div>\n
„Z\u00edtra ud\u011bl\u00e1m i lo\u017enici,“ pod\u011bl\u00edm se s Absim o sv\u00e9 pl\u00e1ny na n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den, zat\u00edmco ho drbu na hlav\u011b, kterou mi polo\u017eil do kl\u00edna. „A taky si pak mus\u00edm naj\u00edt n\u011bjakou pr\u00e1ci.“ Bill asi uznal, \u017ee by nebylo moc origin\u00e1ln\u00ed pou\u017e\u00edt dvakr\u00e1t stejn\u00fd zp\u016fsob, tak\u017ee k \u00fa\u010dtu p\u0159\u00edstup st\u00e1le m\u00e1m. P\u0159esto si v\u0161ak sv\u016fj pod\u00edl p\u0159evedu na vlastn\u00ed, \u010dist\u011b pro klid du\u0161e. O pen\u00edze tedy nouzi nem\u00e1m, ale pracovat pot\u0159ebuji. Nechce se mi vysed\u00e1vat cel\u00e9 dny doma. Akor\u00e1t tedy nev\u00edm, co bych mohl d\u011blat. Jak j\u00e1, tak Bill m\u00e1me gympl, co\u017e znamen\u00e1 v\u0161eobecn\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed bez jak\u00e9hokoli odborn\u00e9ho zam\u011b\u0159en\u00ed. Ve studiu jsme nepokra\u010dovali kv\u016fli kapele, a abych byl up\u0159\u00edmn\u00fd, do \u0161koly se mi po tolika letech fakt nechce. Chce to n\u011bco kreativn\u00edho, k \u010demu nepot\u0159ebuji kvanta informac\u00ed nebo h\u016f\u0159 \u010derven\u00fd diplom. Budu to muset po\u0159\u00e1dn\u011b promyslet.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak se zvedej, k\u00e1mo,“ odstr\u010d\u00edm Absinthovu hlavu pot\u00e9, co se pod\u00edv\u00e1m na hodiny, kter\u00e9 ukazuj\u00ed n\u011bco m\u00e1lo p\u0159ed \u010dtvrtou odpoledn\u00ed, a postav\u00edm se. Ne\u017e se tro\u0161ku zkulturn\u00edm a uklid\u00edm ten svin\u010d\u00edk kolem, bude ve\u010der. „Mus\u00edme sebou hodit, Absi, abychom stihli je\u0161t\u011b nakoupit, jinak budeme jeden jako druh\u00fd bez ve\u010de\u0159e.“<\/p>\n<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay „A pak byl prost\u011b pry\u010d.“ Chyst\u00e1m se ukon\u010dit l\u00ed\u010den\u00ed ud\u00e1losti, je\u017e n\u00e1sledovala po m\u00e9m n\u00e1vratu dom\u016f, pak si v\u0161ak je\u0161t\u011b vzpomenu na n\u011bco, co pova\u017euji za nutn\u00e9 sd\u011blit: „A od t\u00e9 doby o n\u011bm nic nev\u00edm.“ Vzhl\u00e9dnu a zad\u00edv\u00e1m se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[342],"tags":[],"class_list":["post-8520","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-me-myself-and-romeo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8520","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8520"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8520\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8520"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8520"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8520"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}